{' '} {' '}
Limited time offer
SAVE % on your upgrade.

Page 38

Z P R A X E – ZKUŠEN OS T I S P ROJ EK T Y O K EKO N O M I CK É ČSS

I . Ž i ž k a – V. K a f k a – Z . V l a d á r – V. S z m e k – M . N o v o b í l s k ý V y t v á ř e n í e ko n o m i c ké h o povědomí ve Slévárn á c h T ř i n e c , a . s .

mácí produkt. Školení probíhala ve zcela uvolněné atmosféře. Pracovníci se zájmem naslouchali a s chutí se zapojovali do často kritických diskuzí (co by se mělo změnit, proč se tak již nestalo apod.). Zpětná vazba na školení byla zjišťována pomocí dotazníku, který absolventi anonymně vyplnili na závěr posledního sezení. Vyhodnocení přineslo následující zajímavá zjištění: – pro všechny účastníky bylo školení v oblasti ekonomického povědomí přínosné; – všichni jednoznačně konstatovali, že tyto semináře budou mít určitě dopad na jejich práci; – účastníci se rovněž shodli na tom, že v této oblasti by měli být proškoleni pracovníci na všech úrovních slévárny; – při hodnocení (klasickém známkováním od 1 do 5) všech seminářů vyvolal největší zájem seminář č. 1 (pracovník nepracuje s hmotou) se známkou 1,0, což bylo také jistým překvapením. Jednoznačně to znamená, že slevači tyto informace osobně považují za významné; – z ostatních seminářů nebyl žádný hodnocen horším průměrem než 2,0, až na seminář č. 4 (opatření k redukci nákladů) s průměrným hodnocením 2,4. I to bylo pro řešitelský tým překvapující a důvod k hlubšímu zamyšlení. Z odpovědí účastníků jasně vyplynulo, že nad probranou tematikou přemýšlejí. Nejčastěji se ve volných odpovědích objevovalo, že získali přehled o cenách a že se zamýšlejí nad hodnotami. Také, že se celkově změnil pohled na jejich práci, že ji vnímají i z ekonomického hlediska. Konstatovali rovněž, že semináře v nich zanechaly dobrý, popřípadě velmi dobrý dojem. Překvapením byla žádná negativní odpověď, což se u podobných akcí nestává. V odpovědích bylo opakovaně poukázáno, že nyní znají hodnoty, se kterými pracují a že se budou snažit náklady snižovat. Na základě výsledků uvedeného pilotního projektu bylo zavedeno také hodnocení za dosažené úspory u formířů. D a l š í r o z vo j e ko n o m i c ké h o p ově d o m í ve S l évá r n á c h T ř i n e c , a . s . Po úspěšném pilotním projektu u ručních formířů, pozitivním hodnocení absolventů školení a zejména příznivém ohlasu, tj. pozitivním dopadu této akce v provozu, přistoupila firma ke druhé etapě zavádění ekonomického povědomí. Během let 2011 a 2012 v rámci projektu Svazu sléváren České republiky Profese prošlo výše zmíněnými sedmi semináři celkem 138 pracovníků firmy, což je cca 20 % všech zaměstnanců. Šlo o následující profese: slevač, tavič, cídič, modelář, míchač hmot, mistr, obchodník a technolog. Byl opět zvolen model externího lektora (doc. Kafka), některé semináře pak vedli ředitel společnosti a ředitel pro technologii a jakost Sléváren Třinec, a. s. Obsah seminářů byl samozřejmě přizpůsoben potřebám jednotlivých profesí. Ohlasy na semináře byly podobné jako u pilotního projektu, tj. velmi dobré. Vezmeme-li například skupinu modelářů, která se jeví pro II. etapu zavádění ekonomického povědomí typická, pak docházíme k těmto závěrům: – z hodnocení seminářů vychází nejlépe „pracovník nepracuje s hmotou, časem atd.“ s průměrnou známkou 1,28. Dále se umístnil seminář „příklady vybraných ekonomických pojmů“ (známka 1,42) a prakticky stejně (1,44) „zásady řízení nákladové spotřeby“; – pro všechny účastníky (vyjma jednoho) bylo školení přínosné; – dopad na práci posluchačů bude mít ve všech případech (opět vyjma jednoho); – školení by mělo být rozšířeno mezi všechny pracovníky slévárny – 53 % kurzistů odpovědělo ano a 46 % asi ano;

36

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2

– pro opakování školení se vyslovilo 61 % účastníků (36 % odpovědělo možná). Velice zajímavé pro vedení slévárny byly náměty a postřehy frekventantů. Ty se v mnoha případech ukázaly jako životaschopné a využitelné pro zvýšení konkurenceschopnosti. Pří n o s y p r o j e k t u Z měřitelných přínosů jak pilotního projektu, tak následné II. etapy lze jmenovat: – zkrácení doby taveb na elektrických indukčních pecích a tedy úspora elektrické energie; – úspory formovacích hmot, zejména magnezitu; – úspory tekutého kovu; – úspory legur (zejména Ni); – úspory pomocných materiálů (chladítka, výztuhy – opakované použití). Úspory lze vyčíslit v řádu milionů korun, což jistě není zanedbatelné (specifikace roční úspory 5 mil. Kč [7]). Z „neměřitelných“ přínosů je to zejména změna chování frekventantů školení směrem k myšlení ekonomickému a jejich využití jako jakýchsi zárodků krystalizace pro pozitivní změnu chování zbytku firmy. Z uvedených zkušeností můžeme tento projekt dalším slévárnám vřele doporučit. Z ávě r Je zřejmé, že se plně potvrdila teze o nutnosti průběžně vytvářet ekonomického povědomí všech zaměstnanců firmy. Je ovšem také jisté, že nestačí jenom systém zavést a očekávat, že se bude rozvíjet samovolně. Důležité bude jeho udržování a nastavení trvalého zlepšování podobně jako u systému jakosti či environmentálního. A rovněž hledání dalších směrů pro rozvoj konkurenceschopnosti. Jako další námět se nabízí zvýšení povědomí o zákaznickém přístupu všech zaměstnanců, například v oblasti vnímání skluzů, tj. zboží nedodaného zákazníkovi včas. Míra skluzů je sice již dlouhá léta měsíčně posuzována vedením firmy, ale nabízí se námět, jak se závěry pracovat dál, tj. vytvářet povědomí, že dodržení termínu je „zákon“. Dalšími oblastmi by mohly být logistika, případně layouty jednotlivých provozů s využitím nejmodernější softwarové podpory a kapacit mateřské akciové společnosti. L i t e ra t u ra [1] KAFKA, V.: Vytváření ekonomického podvědomí v metalurgii. Hutnické listy, 2009, (6), 142–145. ISSN 0018-8069. [2] KAFKA, V.: Vytváření ekonomického povědomí ve slévárnách. In: Sborník XIX. celostátní školení tavičů a mistrů oboru elektrooceli a litiny s kuličkovým grafitem, 16.–18. 9. 2009, s. 18–23. ISBN 978-80-02-02179-7. [3] KAFKA, V.: Vytváření ekonomického povědomí v české metalurgii – nezbytný předpoklad ke zvyšování efektivnosti výroby, 2010, monografie, rukopis. [4] KAFKA, V.: Creation of economic awareness in Czech metallurgy—indispensable pre-requisite for reduction of its costlingness. Vytváření ekonomického povědomí v české metalurgii – nezbytný předpoklad ke snížení její nákladové náročnosti, METAL 2010 Conference proceedings, 2010, s. 20–27. ISBN 978-80-87294-17-8. [5] KAFKA, V.; M. NOVOBÍLSKÝ; J. GLOS; V. POSPÍŠIL a kol.: Zkušenosti s vytvářením ekonomického povědomí v metalurgii, Oceláři – 27. ročník ocelářské konference.

Profile for INA SPORT spol. s r.o.

Slevarenstvi 1-2 2016  

Slevarenstvi 1-2 2016  

Profile for inasport