V y t v á ř e n í e ko n o m i c ké h o povědomí ve Slévárn á c h T ř i n e c , a . s . I . Ž i ž k a – V. K a f k a – Z . V l a d á r – V. S z m e k – M . N o v o b í l s k ý

Vytváření ekonomického povědomí ve Slévárnách Třinec, a. s. Slévárny Třinec, a. s., Třinec

doc. Ing. Václav Kafka, CSc. R ACIO & R ACIO, Orlová

Ing. Zdeněk Vladár Slévárny Třinec, a. s., Třinec

Ing. Vladislav Szmek Slévárny Třinec, a. s., Třinec

Ing. Marcel Novobílský Slévárny Třinec, a. s., Třinec

Ú vo d Zkušenosti získávané od šedesátých let minulého století v oblasti zkoumání ekonomické náročnosti metalurgických procesů ukázaly jako nezbytné, aby stávající přístupy k zajišťování efektivnosti u jejich „vlastníků“ (všech pracovníků od nejnižších pracovních pozic) byly doplněny o potřebné ekonomické informace. Ukázalo se nutným u nich průběžně vytvářet ekonomické povědomí. Jeho zásady byly v první fázi vzhledem k tomu, že tekutý kov tvoří většinou největší nákladovou položku odlitků, rozvíjeny především u tavičů a mistrů tavicích pecí. Jejich zpětná vazba, tj. poznatky, náměty a připomínky, byly do systému postupně zahrnovány [1]. Ukázalo se ovšem, že vzhledem k ekonomickým podmínkám, zejména globální konkurenci, a tedy tlaku na ceny, je nutné rozvíjet ekonomické povědomí i u dalších slévárenských profesí [1], [2], [3], [4]. V letech 2009–2010 byl tedy ve Slévárnách Třinec, a. s., spuštěn pilotní projekt, kterého se zúčastnili ruční formíři. Ukázalo se, že principy vytváření ekonomického povědomí byly z jejich strany přijímány vstřícně a s velkým pochopením. Jedním z důvodů vstřícného přístupu pracovníků byla patrně i skutečnost, že pracovníci na základě znalostí ekonomického povědomí mají možnost ke své práci přistupovat jiným, tvůrčím způsobem. Zřejmě nejdůležitějším bylo uvědomit si, že jsou jedním z hlavních faktorů efektivního hospodaření svého pracoviště a že ekonomickým přístupem k provádění daných operací rozhodují také o ekonomice vyššího výrobního celku a tedy i celé firmy. Vytváření ekonomického povědomí [1], [2], [3], [4] Základní zásady a podmínky vytváření ekonomického povědomí jsou následující: – základním principem je osvojení zásady, že nepracujeme se surovinami, materiálem, energiemi, časem atd., ale s hodnotou, kterou spotřebováváme (vynakládáme), tedy ovlivňujeme náklady; – aby se výše uvedený princip mohl stát na pracovišti dominantní, musí každý pracovník znát (stanovit, kvalifikovaně odhadnout) náklady na všechny operace, které provádí;

Shrnutí poznatků z pilotního projektu [5] , [6] Pro ověření vyvinutých zásad vytváření ekonomického povědomí bylo zvoleno deset formířů ruční formovny provozu slévárny oceli Sléváren Třinec, a. s. Při výběru pracovníků se záměrně vycházelo ze zásady, aby školení formíři spíše prezentovali „průměrné“ pracovníky. Jejich věk se pohyboval od 27 do 53 let a ve slévárně pracovali od 6 do 36 let. Osm frekventantů bylo vyučeno v oboru slevač, jeden byl absolvent stavební průmyslové školy a další byl absolvent rekvalifikačního kurzu. Přípravný tým byl tvořen externím lektorem (ze zkušenosti je známo, že nové poznatky jsou lépe přijímány autoritou zvenčí, zde navíc s bohatou pedagogickou praxí), ředitelem slévárny, finančním ředitelem, vedoucím úseku controllingu, vedoucím provozu formoven a vrchním mistrem ruční formovny. Dále v tomto týmu pracovali studenti VŠB – TU Ostrava. Při přípravě školení si tým musel být vědom toho, že musí nalézt jednoduchou a společnou řeč s lidmi, kteří byli v ekonomické oblasti téměř naprostými laiky. Vlastní téma bylo rozděleno do sedmi relativně samostatných seminářů. Ty byly probrány n a čtyřech sezeních po čtyřech hodinách s jednotlivými názvy: 1. Pracovník nepracuje s hmotou, časem atd., ale s hodnotou. 2. Osvojení vybraných ekonomických (nákladových) pojmů. 3. Zvládnutí metod stanovení nákladové náročnosti v provoze. 4. Seznámení s vybranými opatřeními vedoucími k nákladové redukci. 5. Osvojení si metod řízení nákladové spotřeby ve slévárnách. 6. Seznámení s problémy ve svém oboru. 7. Znalost základních informací o stavu a záměrech společnosti. Hloubka probíraných témat se odvíjela od zájmu posluchačů. Jistým překvapením byl zájem o témata, která byla zařazena do oblasti nástavby. Snažili se zjednodušeně pochopit nejen účetní výkazy, ale i přidanou hodnotu a následně hrubý do-

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2

35

Z P R A X E – ZKUŠEN OS T I S P ROJ EK T Y O K EKO N O M I CK É ČSS

Ing. Ivo Žižka

– stejně tak je třeba, aby dokázal kvantifikovat nákladový dopad nekvalitního provedení předcházejících operací na svoje výsledky; – samozřejmě si musí být vědom dopadu své nekvalitní práce na následující výrobní fázi; – ekonomické povědomí se musí vytvářet u všech pracovníků výrobní jednotky; – u každé skupiny pracovníků se při vysvětlování musíme důsledně přizpůsobit pracovní pozici, úrovni dosaženého vzdělání a délce jejich praxe v provozu (tedy přizpůsobit rozsah, náplň a formu předávaných informací v jednotlivých oblastech, což v praxi znamená přizpůsobit vysvětlení v provozu skutečně používaným měrným jednotkám, např. kbelík, koliba atd.); – neodmyslitelnou součástí vytváření ekonomického povědomí je hmotná zainteresovanost pracovníků na dosažených výsledcích; – vytváření ekonomického povědomí se musí stát jednou z klíčových zásad řízení a být vedením slévárny všemi způsoby podporováno. Výsledkem uvedených zásad musí být uvědomění si nákladové náročnosti u každého pracovníka. Tavič si tedy musí být vědom toho, že „má na lopatě“ nikoliv 10 kg FeMn, ale 400 Kč. Analogicky formíř, že právě do formovacího rámu vhodil nikoliv lopatu magnezitu, ale 100 Kč atd. Tedy změna myšlení – obrazně řečeno jeho převedení na nákladový přístup – je výchozím předpokladem pro efektivní činnost kteréhokoli zaměstnance každého provozu. Bez tohoto uvědomění jsou další kroky vytváření ekonomického povědomí stěží realizovatelné.