{' '} {' '}
Limited time offer
SAVE % on your upgrade.

Page 32

EKO N O M I CK Ý P O H L ED N A S L É VÁ R EN SKO U V Ý RO B U

V. K a f k a Z ku š e n o s t i s e z v y š o v á n í m e ko n o m i c ké e fe k t i v n o s t i v ý r o b y o d l i t k ů c e s to u P R OJ EK T Ů

porovnání druhy formovacích směsí, např. jednotná bentonitová směs apod. Problematičtější byla situace u výroby formy, kde jsme se snažili porovnávat formy pro stejný odlitek. To se samozřejmě vždy nemuselo podařit, proto jsme se snažili pracovat s odlitky stejné hmotnostní a tvarové kategorie. U posuzování apretace jsme zase srovnávali např. u tryskání a tepelného zpracovaní stejné náklady, tzv. výrobní. Tedy náklady na apretaci danou pouze opravou povrchových vad odlitků po provedení vizuální kontroly. Podle naznačených metodických postupů byly stanoveny náklady pro danou výrobní fázi. Následně tam, kde to bylo alespoň trochu možné, se prováděl rozbor, proč jsou pro danou slévárnu náklady vyšší nebo nižší a za jakých podmínek by mohlo dojít k jejich změně. Posuzování úrovně vynaložených nákladů doprovázelo obvykle posouzení technického stavu zařízení specialistou. Například u tryskacích zařízení a žíhacích pecí. Snažili jsme se také hledat závislosti nákladů příslušné fáze na vytvořených charakteristikách odlitků. Příkladem mohou být náklady na apretaci odlitků na osmi charakteristikách (uveďme třeba modul odlitku). Z uvedeného vyplývá, že každý PROJEKT byl doplněn řadou doporučení a námětů, jak náklady v dané slévárně snižovat.

Dále je to poznání brainstormingového efektu, kdy vyřčený zdánlivě nepřínosný první námět vyvolá tvůrčí návrh dalšího člena týmu, až z toho vyplyne skutečně výjimečný podnět. To je podmíněno tvůrčí a vysoce demokratickou atmosférou, která skutečně v řešitelských kolektivech panuje. Nikdo se nesmí bát vystoupit s jakoukoli myšlenkou. Druhou stránkou jsou náměty, ke kterým týmy docházejí. Nechceme se záměrně pozastavovat u paradoxních zjištění, kdy např. náklady na přípravu výplňové formovací bentonitové směsi (nejméně kvalitní) byly významně vyšší než na směs bentonitovou modelovou. Nicméně i taková zjištění nebyla výjimkou. Nelze se tomu však divit, protože slévárny tato porovnání dříve běžně neprováděly. Realizace námětů je opět významně vyšší u těch sléváren, které tyto poznatky v práci týmu samy získají, než u těch, které je na semináři pouze vyslechnou. Velice názorně a přesvědčivě je problematika vývoje vnímání nákladové náročnosti jakéhokoli úkonu účastníky řešitelského týmu popsána v PXV. Pohled na technickou, technologickou, organizační a jinou operaci je následně těsně spjat s jeho nákladovou stránkou. Na nezdůvodněné čerpání nákladů je pohlíženo jako na zbytečné plýtvání.

Přehled řešených PROJEKTŮ Celkově bylo dosud řešeno patnáct PROJEKTŮ [7–21], v současné době se řeší PROJEKT XVI. Na řešení se podílelo celkem 22 sléváren, 5 odborných organizací, studenti a doktorandi. Celkem prošlo týmy podílejícími se na šetření 68 řešitelů. Ve 12 PROJEKTECH se zúčastnily Slévárny Třinec, a. s., a Slévárna a modelárna Nové Ransko, s. r. o. Nejméně se na řešení podílely 2 a 3 slévárny. Nejvíce bylo zapojeno 8 sléváren a dvě odborné organizace. Tematicky byly jednotlivé PROJEKTY zaměřeny následovně: – na výrobu tekutého kovu byly orientovány tři PROJEKTY, a to PROJEKT I (PI) [7], PV [11] a PVI [12], – následovaly práce věnující se nákladům odlitku celkem – PII, PIII a PIV [8], [9], [10]; – příprava formovacích směsí byla hlavním tématem PVII, PVIII a PIX [13], [14], [15]; – výrobu formy řešily PX a PXI [16], [17]; – apretací odlitků se zabývaly čtyři poslední práce PXII, PXIII, PXIV a PXV [18], [19], [20], [21]. Zcela zásadní je přínos této činnosti jak pro jednotky zúčastněné na řešení, tak i pro ostatní slévárny.

Z ávě r

Přínos PROJEKTŮ pro slévárny OKE si nevede statistiku o přínosu řešení PROJEKTŮ. Jednak by to bylo zřejmě velice problematické, navíc pokud by tato činnost nebyla pro slévárny přínosná, pravděpodobně by o ni nebyl zájem. V posledních PROJEKTECH počet zúčastněných sléváren v řešitelském týmu roste, např. v PXV jich bylo 8 a dvě odborné organizace. Máme potvrzené informace, že slévárny řadu navržených doporučení zavádějí. Dále víme, že řada účastníků si podle konkrétních ověřených metodik sama provádí různá šetření a sledování a využívá tyto postupy pro plánovací a rozborovou činnost. Přínos bude rozhodně významně vyšší pro členy řešitelských týmů. Ti mají mimořádnou možnost během oněch cca 10 schůzek ke každému PROJEKTU plně zvládnout zejména metodické přístupy jak nově řešeného problému, tak se zejména seznámit s pojetím jiných sléváren k již zvládnutým úlohám. Tento efekt byl mimořádně hodnocen finančními řediteli.

30

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2

Zúčastnění slevači prošetřili v celkem 15 PROJEKTECH veškeré fáze výroby odlitků od tekutého kovu až po apretaci. Ta slévárna, která má snahu pracovat s co nejnižší nákladovou náročností, může v těchto PROJEKTECH najít podněty a návrhy, které pro ni mohou být zajímavé. Pro jiné obory mohou být podnětné např. metodické přístupy, které slevači někdy velice těžce získali. Jak již bylo uvedeno, v roce 2015 řešitelský tým pokračoval v řešení PROJEKTEM XVI zaměřeným na průběžné exaktní sledování výsledků tryskání včetně nákladových charakteristik a na nákladové porovnání jednotlivých technologií tepelného zpracování (kalení, normalizace a popouštění). Řešitelský tým šesti sléváren a dvou specialistů také začal s řešením problematiky odstraňování nálitků.

L i t e ra t u ra [1] KAFKA, V.: Zkušenosti se zvyšováním ekonomické efektivnosti výroby odlitků, Hutnické listy, 2015, (2), 21–24. ISSN 0018-8069. [2] WIKIPEDIE, 28. 12. 2014. [3] KAFKA, V.; Z. BŮŽEK: Kritické posouzení používaného způsobu vyhodnocování racionalizačních opatření při výrobě elektrooceli, Hutník, 1971, (4), 125–130. [4] KAFKA, V.; J. HAVRLANT; F. KUPKA; P. LEVÍČEK a kol.: Technicko-ekonomická analýza výroby oceli na odlitky v elektrických obloukových a indukčních pecích, OK tavení oceli na odlitky při ČSS, prosinec 1978. [5] KAFKA, V.; Z. BŮŽEK: Nová metoda zjišťování vlastních nákladů elektrooceli. Hutnické listy, 1971, (3), 171. [6] KAFKA, V.; Z. BŮŽEK; L. MARTÍNEK; P. FILA a kol.: Znalost nákladů vyráběné oceli – nezbytná podmínka pro efektivní řízení výroby, In: Sborník X. mezinárodní vědecká konference IRON AND STEELMAKING, 18.–20. 10. 2000, Szczyrk, Orlie Gniazdo, Polská republika, s. 225–228. ISBN 83-913330-1-9. [7] KAFKA, V.; J. ŠENBERGER; P. PALÁN; V. SZMEK a kol.: Porovnání použitých technologií a jejich nákladů při vý-

Profile for INA SPORT spol. s r.o.

Slevarenstvi 1-2 2016  

Slevarenstvi 1-2 2016  

Profile for inasport