EKO N O M I CK Ý P O H L ED N A S L É VÁ R EN SKO U V Ý RO B U
J. Šenberger
P o s t a v e n í v y s o k ý c h š ko l j a ko z á k l a d n í h o č l á n ku v n á r o d n í m h o s p o d á ř s t v í
Postavení vysokých škol jako základního článku v národním hospodářství The position of universities as an essential element in the national economy 378 : 330.42 universities—national economy
The number of graduates of the foundr y specialization leaving the universities has recently decreased considerably. In the Czech Republic there is now the only one depar tment specialized exclusively in the foundr y industr y. The correc t way is to promote the study of the foundr y specialization and to prepare specialists bringing again new technologies and produc t s of the world level. If the universities should to be “a manufac turing power” in the industr y, then it is necessar y that the industr y entered it self in this cooperation and the benefit s of the mutual cooperation was divided bet ween research and produc tion.
Ú vo d V současné době jsme svědky hospodářského zázraku v oblasti slévárenské výroby. Slévárny investují minimum nejen do výzkumu, ale i do vývoje, a přesto většina prosperuje. Už od 50. let minulého století se mluví o vědě jako o výrobní síle. Význam výzkumu a vývoje pro konkurenční schopnost výrobce odlitků byl na stránkách časopisu Slévárenství probírán tolikrát, že k tomu není co dodat. Není pochyb o tom, že v oblasti výzkumu i vývoje mají vysoké školy nezastupitelnou úlohu. Mezi průmyslem a vysokými školami by měl být trvalý kontakt. Průmysl by měl klást požadavky a usměrňovat profil absolventů, zaměření výzkumu na vysokých školách a předkládat požadavky na aplikovaný výzkum a vývoj. Využití státní podpory formou grantů se považuje za samozřejmé. Průmysl je tedy tím faktorem, který má z velké části orientovat zaměření a náplň činnosti na vysokých školách. Vysoké školy očekávají, že spolupráce s průmyslem bude zdrojem příjmů, které umožní v případě slévárenských oborů nejen přežití, ale i získání prostředků na výzkum včetně potřebných prostředků na investice. Za současné situace lze pozorovat ve spolupráci vysokých škol a průmyslu mírné zlepšení vztahů. Situaci však nelze považovat za dobrou. Výzkum je nákladná záležitost a v prvé řadě ho nelze dělat bez kvalifikovaných odborníků; teprve v druhé řadě je výzkum otázkou finanční. Finance lze získat poměrně rychle, když je to nezbytné, ale výchova odborníků na požadovanou kvalifikaci trvá roky. Zcela jinou otázkou je, zda bude k dispozici pracoviště, které má odborníky vychovat. V případě ztráty personální kontinuity na vědeckých pracovištích je navázání na dostatečnou úroveň problematické a hlavně záležitostí na dlouhou trať. Autor předloženého článku prezentuje pouze svůj osobní pohled na uvedenou problematiku a vychází z 25 let praxe v průmyslu a 20 let z vědecko-pedagogického působení na vysoké škole. Jestliže má předložené číslo časopisu Slévárenství být tribunou názorů na celkovou situaci oboru slévárenské výroby, pak lze doufat, že předložený článek do problematiky zapadá a bude příznivě přijat. O b l a s t i p ří n o s u v y s o k ýc h š ko l pro národní hospodářství
doc. Ing. Jaroslav Šenberger, CSc. V U T v B r n ě , F S I , Ú S T, o d b o r s l é v á r e n s t v í B r n o U n i v e r s i t y o f Te c h n o l o g y, Department of Foundry Engineering
26
S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2
Výchova vysokoškolsky vzdělaných odborníků Absolventi technické vysoké školy mají být připraveni v souladu s potřebami průmyslu. Je důležité, aby vedle znalostí o aktuálním stavu techniky v oboru měli i základy teorie, na které je tato technika vybudována. To znamená, že jsou seznámeni s moderními technologiemi i s principy, na nichž jsou tyto technologie založeny. Do slévárenských technologií vstupuje celá řada veličin, které jsou proměnné a navzájem se ovlivňují. Z tohoto hlediska lze slévárenské technologie považovat za „nedokonalé“ s ne zcela nejistou reprodukovatelností výsledků. Slévárenský odborník, pokud chce potíže způsobené nízkou reprodukovatelností technologie napravit, musí vědět, na čem je technologie založena a jak se chová, pokud se mění výrobní podmínky. Pro případnou spolupráci s výzkumnou organizací na odstranění problémů, které nedokonalá technologie způsobuje, musí mít vedoucí technologové dostatečné vzdělání, aby mohli definovat problém, který má být řešen, a to v širších souvislostech, a aby na řešení spolupracovali.
