V y b r a n é p o h l e d y n a h o d n o c e n í s o u č a s n é h o s t a v u n á k l a d o v é n á r o č n o s t i v ý r o b y o d l i t k ů v Če s ké r e p u b l i c e

osazenstva slévárny od vrcholových manažerů po pracovní osádky. Pro většinu českých sléváren představuje vytýčení jasného cíle další velice důležitý úkol.

Skutečností je, že řada špičkových vedoucích věnuje nemalý podíl svého pracovního času operativnímu řízení, tj. pouze vylepšují známé výrobní procesy (což je práce jiných zaměstnanců) namísto toho, aby objevovali neznámé zejména v oblasti inovací. Pokud si situaci v našich slévárnách pokusíme shrnout obecným předmětem zájmu – při plnění běžných výrobních úkolů – musí být průběžné zaměření na inovaci všech výrobních a nevýrobních oblastí každého provozu. K tomu by měli být všichni pracovníci vedeni a na výsledcích jejich zavádění by měli být zainteresováni. Z ávě r Pokusíme-li se shrnout hlavní postřehy k hodnocení současného stavu nákladové náročnosti výroby odlitků v ČR, docházíme v prvé řadě k závěru, že obecné „posuzování korunou“ v současné podobě bude ještě dlouho výchozím atributem. Ke zvýšení ekonomické účinnosti hospodaření bude rozhodně prvním krokem systémové řešení angažovanosti, motivace a využití všech schopností našich spolupracovníků. Zcela jistě bude zásadní stanovení směru cesty každé slévárny, tedy zpracování strategie, zajištění jejího dalšího rozvoje kontinuálním zaváděním inovací. Přestože je v ČR řada opravdu špičkových sléváren, jejich významná část vyžaduje přejít od přežívání k cílenému rozvoji a rozkvětu. To je zcela zásadní rozdíl od SRN. Uvědomme si to na příkladu zavádění štíhlé výroby, která je u nás využívána spíše sporadicky. České slévárenství se musí také cíleně připravovat na budoucí problémy, které se již nyní rýsují. Prvním patrně bude v rámci globalizace další zostření ekonomické konkurence, což může vést k dalšímu vyřazení českých sléváren z ekonomické soutěže. Bezprostředním nebezpečím, přestože jsme nyní v období takzvaného energetického blahobytu, je očekávané významné zvýšení cen elektrické energie [19], k němuž by podle analytiků mělo dojít do 5 let. Na budoucnost by se mělo české slévárenství cíleně připravovat, zejména se zapojit do začínající 4. průmyslové revoluce. Znovu se vynořuje námět na zpracování analýzy českého slévárenství, tak jak je zpracovali dříve Němci [20], Francouzi a Turci [3]. L i t e ra t u ra [1] KISLINGEROVÁ, E. Podnik v časech krize. Grapa Publishing, a. s., 2010, s. 1–204, ISBN 978‑80-247-3136-0. [2] IRON AND STEELMAKING, XXIV. international scientific conference, Hotel DUO, Horní Bečva, Česká republika, 22.–24. 10. 2014, závěry z diskuze. [3] Odborná komise ekonomická při ČSS – 16. rok aktivní činnosti. Slévárenství, 2014, 62(5–6), 190–193. ISSN 0037-6825. [4] Webové stránky ministerstva financí ČR, Makroekonomická predikce ministerstva financí, červenec, vydaná 29. 7. 2015. [5] BŘEČŤAN, R.: Blahobyt měřený přes pračky a brýle. Ekonom, 2014, (26), 18–21. [6] KAZDOVÁ, A.: Ekonom Milan Zelený: Podnikání není totéž co podpora podnikání. Moderní řízení, únor 2015, s. 60–61. [7] FREJTICHOVÁ, J.: Práce s talenty je pracná. Moderní řízení, 2012, č. 7, s. 1. [8] Bez angažovaných zaměstnanců firma neobstojí. Moderní řízení, 2012, č. 7, s. 14.

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2

19

EKO N O M I CK Ý P O H L ED N A S L É VÁ R EN SKO U V Ý RO B U

Inovace ve slévárnách – hlavní cesta k zajištění hospodárnosti Pro pojmenování významu inovací lze připomenout závěry Davoského fóra z ledna 2014 [15]. Za zásadní považujeme, že se přestává používat členění zemí na „rozvinuté“ a „rozvojové“, nahrazuje je dělení na „inovačně zdatné“ a „inovačně chabé“. Často používané kritérium „udržitelnost vývoje“ se nahrazuje pojmem „udržitelnost inovací“. To samo o sobě signalizuje zcela zásadní zdůraznění úlohy zavádění inovací ve výrobě. Nutnost inovací se v posledních letech stále více zdůrazňuje i v odborné literatuře [16]. Bohužel v některých případech se o této cestě více hovoří, než se skutečně činí. V akademickém slovníku [17] se pod heslem inovace uvádí: „obnovování, zavádění něčeho nového, novinka ve výrobě, technologii, zlepšený nebo nový výrobek“. Pokud přijmeme tuto definici, tak jako první musí pro zavádění inovací vzniknout podnět. V českém slévárenství máme „institucionálně“ zaveden systém na iniciování nových podnětů. Zejména Česká slévárenská společnost na zasedáních svých odborných komisí a na odborných konferencích, ale i Svaz sléváren ČR, který pořádá odborné semináře a exkurze, dávají skutečně plno námětů na zavádění inovací. K tomu je třeba také doplnit existenci dobře fungujícího odborného časopisu Slévárenství. Když si podle Košturiaka [18] jistým způsobem rámcově rozdělíme úlohy ve slévárně, pak prvním krokem k nápravě je nastavení takových technických, technologických, energetických a organizačních parametrů pro stávající výrobu, aby se realizovala v pásmu minimálních vlastních nákladů. To je úkol a zodpovědnost vrcholového managementu. Druhý krok je průběžné udržení výroby v rámci těchto minimálních nákladů, za což již nenese odpovědnost vrcholové vedení, to je zodpovědnost především mistrů, manažerů jednotlivých procesů a osádek. Zde je nezbytné zdůraznit, že v oblasti úspor mistři, manažeři jednotlivých procesů a osádky vůbec nehrají pasivní roli. Jejich úloha spočívá přímo v konkrétním nastavení technických, technologických, energetických a organizačních parametrů pro stávající výrobu, protože právě tito pracovníci nejlépe znají všechny detaily výrobního procesu. Jejich úloha je také prováděcí, tj. zajišťování jednotlivých dílčích výrobních operací, kde je opět velice rozsáhlá škála pro neustálé zlepšování – tedy zavádění inovací. Vrcholový management by si k oblasti úspor měl ponechávat pouze kontrolní funkci [18]. Podle Košturiaka mistři, manažeři jednotlivých procesů a osádky šetří a vrcholoví manažeři vydělávají. Zásadním předpokladem k tomu, abychom mohli vydělávat, je vybudování pevného a stabilního základu, a tím je jen a pouze šetrný provoz. Tedy výroba v rámci jasně definovaného pásma minimálních nákladů. Tam, kde není vybudován pevný a stabilní základ, nelze v žádném případě tvořit a stavět moderní a stabilizovanou společnost. To, co se obecně zahrnuje do rámcově vymezených kategoriií šetření a vydělávání, již bylo jistě několikrát řečeno, nicméně v nemalé části sléváren to není dodnes plně zvládnuto. Košturiak uvádí, že hlavní náplní vrcholových manažerů je „připravovat a dotahovat do konce inovační projekty a byznysy“. Jedná se spíše o zásadní, prakticky investiční inovační projekty. Relativně drobné inovační kroky řešené zlepšovacím návrhem nebudou ve svém detailu předmětem konkrétního zájmu vrcholového managementu.

V. K a f k a