V y b r a n é p o h l e d y n a h o d n o c e n í s o u č a s n é h o s t a v u n á k l a d o v é n á r o č n o s t i v ý r o b y o d l i t k ů v Če s ké r e p u b l i c e
V. K a f k a
Pravděpodobně v každé výrobní jednotce jsou zpracovány detailní technologické postupy (DTP) pro každou fázi výroby. Tyto předpisy platí ve stejné podobě mnohdy řadu let, ceny všech materiálů, přísad a energií se však velice často mění. Proto by bylo na místě také občas provádět příslušné korekce těchto DTP. Nejedná se pouze o změny vedoucí k nákladové optimalizaci týkající se např. vsázky a přísad. Jde o minimalizaci nákladů například na přípravu formovacích hmot apod. Na druhé straně je prokázáno, že nákupčí často kupují pouze nejlevnější produkt bez ohledu na jeho kvalitu. Tím je např. zajišťování abraziva pro TZ. Právě kvalitní abrazivo zcela zásadně ovlivňuje náklady na tryskání. Dalším problémem je využívání výpočetní techniky. Například u tavicí pece se v mnoha případech veškeré informace o tavbě běžně evidují. Tato data se zapíší do tavebního listu, často se vloží i do PC, ale bohužel se již často dále nezpracovávají. V současné době se dokáže po ukončení tavby obratem stanovit, že vyrobená tuna oceli byla např. o 800 Kč dražší oproti standardu. Z toho odlišná skladba vsázky činila 300 Kč/t, jiná skladba kovových a nekovových přísad zdražila tunu o 250 Kč, vyšší tavicí předváha (třeba o 9 kg/t) zvýšila náklady o 115 Kč/t, lepší energetické režimy zlevnily ocel o 30 Kč/t, horší pracovní režimy zvýšily náklady o 60 Kč/t atd. To je zásadní podklad pro řízení, zadávání úkolů technickému rozvoji atd. Systém je vyvinut pro EOP, pánvové pece (LF), veškeré sekundární zpracování, kyslíkové konvertory (KK) a zařízení plynulého odlévání (ZPO). V ČR funguje již řadu let ve čtyřech ocelárnách. Konkrétní uplatnění nákladových modelů používaných v českých slévárnách a ocelárnách je předmětem dalších příspěvků. Na základě výrazného pokroku ve výpočetní technice (nejen ve fotoaparátech, mobilech a počítačích), její miniaturizace a zejména výrazného zlevnění lze u našich agregátů řadu dat relativně levně automaticky průběžně sledovat a evidovat v PC. To se samozřejmě týká všech fází výroby. Ve výčtu problémů, které do značné míry snižují ekonomickou účinnost nemalé části našich sléváren bychom mohli dále pokračovat. Bude však lepší pokusit se naznačit, jak postupovat v našich slévárnách dál.
V y b ra n é t e c h n i c ké, t e c h n o l o g i c ké, e n e r g e t i c ké, o r g a n i z a č n í a d a l š í d ů vo d y, k t e r é s o u č a s ný s t av z p ů s o b u j í
Když se tento problém pokusíme zjednodušit, můžeme na první místo zařadit obecně oblast s výběrem, angažovaností a motivací našich spolupracovníků. Další zásadní oblastí pak jistě bude, aby každá slévárna měla stanoven svůj cíl. Tedy jinými slovy zpracovat strategii slévárny. A následně tuto strategii naplňovat nikdy nekončícím inovačním procesem.
Prvním problémem je zcela jistě zajištění dobrého technického stavu zařízení a jeho správného seřízení. Bohužel ještě dnes spatříme např. zadrhávaní držáků elektrod při jejich pohybu u elektrických obloukových pecí (EOP). Dále někdy vidíme, že pec nejde plně naklopit, uniká hydraulická kapalina atd. V poslední době, kdy se řešitelský tým OK ekonomické detailně věnoval oblasti tryskacích zařízení (TZ), registrujeme u nich nefunkční větrné odlučovače a metací jednotky, chybějící ampérmetry, řemeny u metacích jednotek atd. (Ne)seřízení je velice často u regulace elektrod u EOP. Bohužel obdobná situace je i u dalších agregátů, např. u zmíněných TZ to jsou neseřízené větrné odlučovače, nerovnoměrné zatížení metacích jednotek, nezajištění optimální provozní směsi abraziva atd. V některých případech nacházíme i obdobné problémy v technickém stavu pecí na tepelné zpracování (TeZ). Se souborem těchto problémů bychom se prakticky neměli setkávat vůbec. S těmito záležitostmi se potkáváme zejména u menších jednotek. Druhým je provádění průběžné korekce pracovních postupů a režimů podle aktuálního vývoje cenové a nákladové hladiny.
M o ž n o s t i z m ě n v n a š i c h s l évá r n á c h
Výběr, angažovanost a motivace naších spolupracovníků Prvním krokem je optimální využití všech schopností (talentu) každého zaměstnance. Důsledné využití veškerých schopností pracovníků je leitmotivem pro rozvoj všech firem v příštích pěti až deseti letech. Vychází se z doloženého předpokladu, že každý z nás je vybaven minimálně jedním mimořádným talentem [7]. A když se podaří tento talent objevit a pracovník následně tuto činnost vykonává, je plně spokojen a dociluje v ní mimořádných výsledků. Všichni pracovníci musí být také ve své práci patřičně angažováni. V té společnosti, kde manažeři úzkostlivě nedodržují všech osm zásad angažovanosti, nelze v žádném případě dlouhodobě dosahovat dobrých výsledků [8]. To jsou výchozí atributy k zapojení do zvyšování efektivnosti v našich slévárnách zcela nových sil, jejichž přínosy jsou naprosto mimořádné. Uveďme si to na příkladě [9]. Z průzkumu Gallupova ústavu vyplývá, že v průměrné organizaci pracuje s plným nasazením
S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2
17
EKO N O M I CK Ý P O H L ED N A S L É VÁ R EN SKO U V Ý RO B U
mají současně významný vliv na lidské štěstí. Tím je např. zdravotní stav obyvatel vyjádřený kojeneckou úmrtností a věkem dožití. A také třeba úroveň vzdělání. Tento významně komplexnější ukazatel byl pojmenován Human Development Index (HDI) – index lidského rozvoje, který je od r. 1991 zpracováván i OSN. Pro ČR vyznívá porovnání obou ukazatelů do značné míry lichotivě. Zatímco v HDP/obyvatele jsme na 37. místě na světě, tak v HDI na 28. světovém stupínku. O zásadním významu uvedených rozdílných hodnocení hovoří velice názorně například posouzení vývoje své země Američany [5]. USA si pro své potřeby vyvinuly ukazatel obdobný HDI (označili jej GPI). Zatímco ukazatel HDP stoupá v USA mezi léty 1950 až 2008 strmě vzhůru, jejich GPI od 70. let stagnuje a má spíše tvar přímky, což je zajisté velice zásadní zjištění nejen pro Američany. Snad ještě jeden údaj z Číny. V r. 2006 si jejich ekonomové spočítali, že asi pětinu růstu jejího HDP spotřebují na vzniklé ekologické škody a vyčerpání přírodních zdrojů. Navíc je třeba si uvědomit do jisté míry neblahý „propagandistický vliv“ růstu HDP. Často se hovoří o smyslu lidského podnikání jako o pouhé snaze zajistit „růst růstu“. To se pak ve spojení s rozšiřujícím se spotřebním životním stylem obyvatel někdy stává smyslem života nemalé části našich občanů. Zajímavé aktivity v této oblasti vyvíjí prof. Milan Zelený ve své Česko-čínsko-americké nadaci [6]. Ekonomická a politická veřejnost však ukazatel HDP zásadně nezatracuje. Musíme si však být vědomi jeho omezení. Za velký úspěch je možno považovat, že světová odborná veřejnost na tato zjištění reaguje a uvedené komplexnější hodnocení již zahrnuje do souboru svých preferovaných charakteristik. V České republice se toto hodnocení výkonnosti výrobních jednotek bohužel dostatečně nevžilo. I přesto je třeba k němu v našich slévárnách přihlížet a naše záměry a zejména dosažené výsledky podle něj poměřovat. Musíme si být vědomi toho, že za dobrými technickými a ekonomickými výsledky každé slévárny je vždy pouze vzdělaný, spokojený a šťastný pracovník, který vidí ve své práci svoji perspektivu. Můžeme tedy konstatovat, že ziskové hodnocení sléváren je v zásadě potřebné a užitečné. Není však jediné a také nemůže být rozhodující.
