BULLETIN ADVOKACIE 4/2021
důvodem k úvaze o případném využití DOVT, i když o této dohodě neuvažoval v průběhu vyšetřování. To může být pro obžalované důvodem k jednání o dohodě o vině a trestu se státním zástupcem v případech, kdy jsou ve spisu pouze nebo převážně důkazy svědčící v neprospěch obviněného. Nemělo by to však iniciovat obžalované k nepromyšlenému jednání o uzavření dohody o vině a trestu se státním zástupcem v případech, kdy jsou ve spisu významné důkazy svědčící ve prospěch obviněného. Jde-li o nutnou obhajobu, je vždy na obhájci, aby obžalovaného upozornil na skutečnosti svědčící v jeho prospěch. Měl by také obžalovanému připomenout, že oproti seznámení se spisem při skončení vyšetřování, kdy o DOVT neuvažoval, se po podání obžaloby důkazní situace vůbec nezměnila.4
K informování obžalovaného o dohodě o vině a trestu po přednesení obžaloby Pokud předseda senátu nařídil hlavní líčení a zaslal obžalovanému opis obžaloby v době do 30. 9. 2020, pak neexistoval § 196 odst. 2, 3 tr. řádu, tedy ani možnost upozornit obžalovaného na možnost sjednání DOVT. Proto značný počet obžalovaných, jimž byl doručen opis obžaloby v této době, nepřevzal s opisem obžaloby upozornění předsedy senátu na možnost sjednání DOVT se státním zástupcem. V praxi, po účinnosti zák. č. 333/2020 Sb., tedy od 1. 10. 2020, předseda senátu písemně informuje obžalovaného o možnosti sjednat se státním zástupcem DOVT i po přednesení obžaloby ve smyslu § 175a, 206a, 206b tr. řádu a o možnosti prohlásit svoji vinu (§ 206c tr. řádu). Kromě toho informuje obžalovaného také o tom, že nedojde-li ke sjednání DOVT ani k prohlášení viny obviněným, může soud rozhodnout o upuštění od dokazování těch skutečností, které státní zástupce a obviněný označili za nesporné, pokud s ohledem na ostatní zjištěné skutečnosti není závažného důvodu o těchto prohlášeních pochybovat (§ 206d tr. řádu).5 V praxi předseda senátu informuje obžalovaného nejen písemně, nýbrž zpravidla také ústně v průběhu hlavního líčení, o možnosti sjednat po přednesení obžaloby dohodu o vině a trestu se státním zástupcem. Jedním z výlučných oprávnění státního zástupce bylo, a v současnosti nadále je, oprávnění sjednat s obviněným dohodu o vině a trestu a podat soudu návrh na její schválení [§ 175 odst. 1 písm. c) tr. řádu]. Od 1. 10. 2020 je nově možné, aby státní zástupce sjednal dohodu o vině a trestu s obžalovaným po přednesení obžaloby. Dohodu o vině a trestu sjednává státní zástupce s obviněným za přítomnosti obhájce. Přítomnost obhájce je po novelizaci nezbytná jen v případě, že jde o případ nutné obhajoby, neboť od 1. 10. 2020 je § 36 odst. 1 písm. d) tr. řádu zrušen. Proto obviněný, u něhož nejde o důvody nutné obhajoby dle § 36 odst. 1 písm. a) nebo b) nebo c) tr. řádu, nemusí mít obhájce při sjednávání DOVT se státním zástupcem.6 Nemá-li však v současnosti obžalovaný obhájce, protože nejde o nutnou obhajobu dle § 36, 36a tr. řádu, pak je po upozornění předsedy senátu na možnost sjednat DOVT WWW.CAK.CZ WWW W .CA .CAK.C CZ
články se státním zástupcem ve složité situaci. Pokud si nezvolí obhájce, potom se o možnosti sjednat DOVT může poradit s advokátem. Jinak se rozhodne sám, mnohdy nahodile či intuitivně. Pokud se alespoň neporadí s advokátem, pak zpravidla neví, že stejné upozornění jako on obdrží v současnosti spolu s opisem obžaloby každý obžalovaný.
Možnost sjednat DOVT jako důvod pro předběžné projednání obžaloby Těžiště pro jednání státního zástupce s obviněným o dohodě o vině a trestu je i v současnosti ve vyšetřování, a to na základě jeho výsledků a prohlášení obviněného, že spáchal skutek, pro který je stíhán. Přesto, již po novelizaci trestního řádu provedené zákonem č. 193/2012 Sb., s účinností od 1. 7. 2012, je důvodem pro předběžné projednání obžaloby dle § 186 písm. g) tr. řádu důvodné přesvědčení předsedy senátu, že je vhodné pokusit se sjednat dohodu o vině a trestu ve formě dle § 187 odst. 4 tr. řádu. Tak tomu je i v současnosti. Podle komentáře Wolters Kluwer „dohodu o vině a trestu lze v zásadě sjednat pouze v přípravném řízení. Výjimkou je možnost vyvolat její sjednání bezprostředně po podání obžaloby. Tato možnost je dána soudu v § 186 písm. g) a § 187 odst. 4 pro stadium předběžného projednání obžaloby.“ 7 Soud může shledat důvod podle § 186 písm. g) tr. řádu zejména za situace, kdy ve vyšetřování jednal státní zástupce s obviněným o DOVT, avšak k jejímu sjednání nedošlo, ale i v případě, že se o této dohodě nejednalo. „Vyvolání jednání o dohodě o vině a trestu soudem je za splnění zákonem stanovených předpokladů v zásadě namístě až po přezkoumání obžaloby a trestního spisu z hledisek uvedených v § 186 písm. a) až f) tr. řádu.“8 V případech, v nichž se jeví vhodným sjednat DOVT, je předběžné projednání obžaloby nařizováno předsedou senátu ke zjištění stanoviska obviněného a státního zástupce k jednání o takové dohodě.
4 V praxi obžalovaný po upozornění předsedy senátu na možnost sjednat DOVT se státním zástupcem nezřídka mylně dovozuje, že jde o jakési individuální upozornění určené pouze pro něj. Pak by mu měl obhájce vysvětlit, že takové upozornění obdrží od 1. 10. 2020 spolu s opisem obžaloby všichni obžalovaní, protože to předsedovi senátu ukládá ust. § 196 odst. 2 písm. b) tr. řádu. Ukazuje se, že po takovém vysvětlení zpravidla začne obžalovaný zvažovat jak důvody pro sjednání DOVT, tak i proti jejímu sjednání, podle konkrétní důkazní situace. 5 V těchto případech nejde o upozornění předsedy senátu dle § 196 odst. 2 tr. řádu, které se váže na doručení opisu obžaloby. Tak je tomu vždy, pokud obžalovaný převzal opis obžaloby třeba v roce 2019, a po více odročeních hlavního líčení, např. na počátku roku 2021, obdrží od předsedy senátu informaci o možnosti sjednat se státním zástupcem i po přednesení obžaloby dohodu o vině a trestu (§ 175a, 206a, 206b tr. řádu) či o možnosti, aby prohlásil svoji vinu. Tato informace v praxi de facto nahrazuje upozornění předsedy senátu dle § 196 odst. 2 písm. b) tr. řádu, které nelze v současnosti využít. 6 Sjednávání dohody o vině a trestu bylo před novelizací tr. řádu důvodem nutné obhajoby dle § 36 odst. 1 písm. d) tr. řádu. Obviněný si od 1. 9. 2012 do 30. 9. 2020 musel za účelem sjednávání DOVT obhájce zvolit nebo mu byl ustanoven. Jinak, bez účasti obhájce při sjednávání dohody o vině a trestu, se jednalo o závažnou procesní vadu, která byla důvodem pro následné odmítnutí návrhu na DOVT soudem, resp. neschválení dohody o vině a trestu [srov. § 314o odst. 1 písm. b), § 314p odst. 3 písm. f), § 314 r odst. 2 tr. řádu]. 7 A. Draštík, J. Fenyk a kol.: Trestní řád, Komentář, I. díl, Wolters Kluwer ČR, a. s., Praha, 2017, str. 48. 8 Tamtéž.
25