články
BULLETIN ADVOKACIE ADVOKACIE 1-2/2022 1-2/2022 BULLETIN
z právní teorie a praxe Praktické dopady novely trestního řádu provedené zákonem č. 333/2020 Sb. Následující článek se zabývá některými dopady novely trestních předpisů provedené é zákonem č. 333/2020 Sb. Tato novela, účinná od 1. 10. 2020, výrazným způsobem zasáhla jak do oblasti trestního práva hmotného, tak i do oblasti práva procesního. Autoři se soustředí především na změny trestního řádu (institut vyjádření k obžalobě, rozšíření aplikovatelnosti dohody o vině a trestu a také nesporných skutečností, a rovněž i nového institutu prohlášení viny). Tento článek vybrané změny představuje včetně deklarovaných důvodů potřebnosti jejich přijetí, identifikuje aplikační problémy, y, které by tyto instituty mohly přinést, a nabízí jejich odůvodněná řešení. JUDr. Jiří Mulák, Ph.D., působí na Katedře trestního práva PF UK a jako advokát v Praze.
k disk usi
jak z hlediska teorie, tak z hlediska praxe. K těm druhým uvedeným problematickým bodům se pokusíme nabídnout přímo jejich řešení. Příspěvek navazuje na náš článek „Dopady novely trestního řádu provedené zákonem č. 333/2020 Sb. na základní zásady trestního řízení“, který BA uveřejnil v č. 11/2021.
Zkoumané změny tr. řádu JUDr. Jan Provazník, Ph.D., působí na Katedře trestního práva PrF MU v Brně.
N
ovela zák. č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tr. řád“), provedená zákonem č. 333/2020 Sb. (dále jen „novela 333/2020“), účinná od 1. 10. 2020, výrazným způsobem zasáhla do dosavadní úpravy trestního řízení a svými dopady se výrazně dotkla i jeho koncepce a povahy. Cílem tohoto článku je analyzovat vybrané změny tr. řádu vyplývající z novely 333/2020, které dle našeho názoru přináší největší konsekvence pro koncepci trestního řízení. Zaměříme se na představení těchto změn, analýzu důvodů, jimiž původci novely 333/2020 opodstatňují jejich potřebnost, a identifi kujeme jejich problematická místa
WWW.CAK.CZ WWW W .CA .CAK.C CZ
Ačkoli novela 333/2020 přinesla celou řadu dílčích změn tr. řádu a dalších předpisů, z nichž mnoho není toliko kosmetického či technického rázu,1 z našeho pohledu jsou stěžejní čtyři zcela zásadní změny, výrazně zasahující do koncepce trestního řízení – jsou jimi institut vyjádření obžalovaného k obžalobě, obligatorní zvažování dohody o vině a trestu soudem na počátku hlavního líčení,2 institut prohlášení viny a institut nesporných skutečností. Novelou trestních předpisů došlo k doplnění povinných náležitostí obžaloby, a to o návrh na uložení trestu s uvedením jeho druhu a výměry nebo o návrh na upuštění od potrestání. Jak jinde poznamenal Říha, tato povinnost státního zá1 Např. zavedení povinného zjišťování poměrů pachatele pro potřeby stanovení trestu a jeho výměry při výslechu obviněného dle § 92 odst. 2 tr. řádu, zavedení obligatorního návrhu konkrétního právního následku, který by měl obžalovanému být uložen, v obžalobě dle § 177 písm. d) tr. řádu, zavedení důvodu obnovy řízení po splnění závazku spolupracujícího obviněného poté, co jeho trestní stíhání pravomocně skončilo. Z hlediska trestního práva hmotného je samozřejmě klíčová novelizace hranic výší škod, která se však vymyká zájmu tohoto článku. Viz F. Ščerba: Změny trestního zákoníku provedené novelou č. 333/2020 Sb. a jejich důsledky, Trestněprávní revue č. 4/2020, str. 187 a násl. 2 J. Kocina: Velká novela trestních předpisů: Aktuální otázky dohody o vině a trestu, Bulletin advokacie č. 11/2020, str. 17 a násl.; P. Vantuch: K dohodě o vině a trestu mezi obžalovaným a státním zástupcem po přednesení obžaloby, Bulletin advokacie č. 4/2021, str. 24 a násl.
11