Zpravodaj projektu IMPACT č. 3

3 | 2013

Centra jazykového vzdělávání Masarykovy univerzity

OBSAH 1

Editorial Představení pracoviště v Liberci

2

Rozhovor s Jamesem Thomasem Korpus pomůže tam, kde slovník nestačí Kdo umí, ten učí

3

Tým IMPACTu na konferencích v Brightonu a Istanbulu Realizované akce období květen–září 2013

4

Pokračování rozhovoru s Jamesem Thomasem Přehled nejbližších aktivit období říjen–prosinec 2013

EDITORIAL Vážení čtenáři, s nastávajícím podzimem se projekt IMPACT pomalu překlápí do své druhé poloviny. Většina akcí, které byly v projektu plánovány, se již alespoň ve své pilotní verzi uskutečnila, a proto můžeme, byť zatím velmi nesměle, hodnotit první přínosy projektu.

Pro tentokrát si dovolím zaměřit se více na pořádané odborné semináře, kterých se dosud uskutečnily přibližně tři desítky – a další nás čekají v následujících obdobích. Projekt umožnil vyučujícím prostřednictvím seminářů, vedených špičkovými zahraničními a domácími lektory, získat nové poznatky nejen v čistě lingvistických oblastech (např. jazykové testování, akademické psaní v cizím jazyce apod.), ale také v oblastech, které jsou přenositelné do vzdělávání obecně (využití techniky při výuce, základní soft skills dovednosti ve výuce atd.). Právě takový přenos nových poznatků a trendů považuji za klíčový pro udržení efektivity

a přitažlivosti vzdělávání obecně a v oblasti jazykového vzdělávání pak pokládám za nezbytný kontakt se zahraničím.

Proto pevně věřím, že projektem podpořená spolupráce s předními odborníky bude i nadále pokračovat a rozvíjet se.

Ne každý však měl možnost se z nejrůznějších důvodů prezenčních seminářů zúčastnit. I na to je v projektu pamatováno. Většina seminářů, které probíhaly pod vedením zahraničních odborníků, bude převedena do on-line formy.

Na zpracování on-line kurzů se podílejí přímo ti zahraniční specialisté, kteří vedli prezenční semináře, a je tak zajištěna maximální odbornost a kontinuita takto nabízeného know-how. Spuštění prvních on-line kurzů se plánuje na počátek roku 2014. Přesto, že elektronická forma není schopna zcela nahradit bezprostřední zkušenost z prezenčního semináře, klademe si za cíl vytvořit důstojnou a moderně zpracovanou alternativní formu vzdělávání, která umožní odborné veřejnosti se dále vzdělávat v aktuálních metodických trendech.

V souvislosti s nadcházejícím podzimem si dovolím ještě upozornit na jednu premiérovou událost projektu. Tou je konference s názvem „Podpora a standardizace jazykového vzdělávání na vysokých školách v ČR“, která se bude konat 21.–22. 11. 2013 v Liberci. Tato konference je první ze tří plánovaných projektových konferencí a je organizována Technickou Univerzitou v Liberci, která je jedním z partnerských pracovišť projektu IMPACT. Pevně věřím, že semináře nabízené projektem IMPACT, ať již ve své prezenční nebo elektronické podobě, vám budou nadále pomáhat zorientovat se v nových trendech a budou inspirací pro vaši práci. Stejně tak věřím, že nadcházející konference v Liberci bude skvělou příležitostí pro sdílení vašich pracovních zkušeností.

Přeji vám příjemné čtení.

David Kosina, manažer projektu

PŘEDSTAVENÍ PRACOVIŠTĚ V LIBERCI V tomto čísle zpravodaje projektu IMPACT Vám představíme Katedru cizích jazyků Technické univerzity v Liberci, která je dalším z partnerů projektu.

Katedra cizích jazyků (KCJ) patří k zakládajícím katedrám současné liberecké univerzity, neboť vznikla již v roce 1953 jako součást Fakulty strojní. Během své existence bylo toto jazykové pracoviště několikrát zařazeno pod různé fakulty, se vznikem Ekonomické fakulty TUL v roce 1992 se stalo její pevnou součástí a významným způsobem se podílí na formování profilu svých absolventů. V průběhu let se KCJ stala největší katedrou liberecké univerzity – výuku cizích jazyků zde zajišťuje celkem 28 vyučujících, včetně šesti zahraničních lektorů.

Početnost týmu členů KCJ TUL je oprávněná – pracoviště zajišťuje odbornou výuku v šesti světových jazycích (angličtina, němčina, španělština, ruština, francouzština a italština). Kurzy jsou určeny nejen pro studenty bakalářského a magisterského studia Ekonomické fakulty TUL, ale také fakult dalších: Fakulty strojní, Fakulty textilní, Fakulty mechatroniky, informatiky a mezioborových studií a Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické. Kromě prezenčního a kombinovaného studia zaštiťuje KCJ výuku cizích jazyků také pro kombinovanou formu studia v konzultačních střediscích TUL nacházejících se v Jičíně a České Lípě.

Od zimního semestru 2013 budou mít studenti možnost navštěvovat specializované kurzy angličtiny a němčiny v rámci celoživotního vzdělávání, kde se mohou rozhodnout, zda si chtějí doplnit znalosti v obecném jazyce nebo zda se chtějí cíleně zaměřit na odborný jazyk a komunikaci ve firemním prostředí. Tyto kurzy „šité na míru“ budou však zpoplatněny a studenti se budou na krytí nákladů finančně podílet.

Vedle výukové činnosti se členové KCJ TUL zabývají také činností publikační a výzkumnou. Publikační činnost souvisí s vědeckým zaměřením katedry, tedy s problematikou aplikované lingvistiky, otázkami didaktiky cizích jazyků a úlohou odborného jazyka v souvislosti s uplatněním absolventů TUL na trhu pracovních příležitostí. Výzkumné aktivity mají dlouhodobě za cíl zkvalitnit vzdělávací proces na katedře, konkrétně rozšířením nabídky jazykových kurzů, použitím multimediální techniky ve výuce jazyků a posunem pedagogických metod směrem k individuální přípravě studentů.

S ohledem na organizační zařazení KCJ a příslušnost katedry k Ekonomické fakultě sehrává výuka hospodářského jazyka v objemu odučených hodin nepochybně nejdůležitější roli, přičemž nejvyšší zájem je standardně o výuku odborného anglického a německého jazyka.

Kromě jazykových kurzů, zprostředkovávajících studentům jazykové kompetence v oblasti hospodářského jazyka a jazyka mezinárodního obchodu, nabízí katedra formou povinně volitelného předmětu i specializované kurzy, které připravují studenty na mezinárodně uznávané certifikáty německého odborného jazyka – Zertifikat Deutsch für den Beruf (ZDfB) a Zertifikat Wirtschaftsdeutsch (ZWD). O absolventy s tímto certifikátem mají zaměstnavatelé zájem a v zaměstnavatelské praxi je tradičně dobře hodnocen.

Dalším nabízeným předmětem na KCJ je Historie a organizace EU, tento seznamuje studenty s historickým vývojem a institucionálním rámcem Evropské unie.

covníků v oblasti využití elektronických médií v jazykové výuce a implementaci nových médií do výuky. Katedra se podílela také a na celouniverzitním projektu, který si kladl za cíl realizovat výuku anglického jazyka pro 225 zaměstnanců a doktorandů univerzity.

Aktuálně se členové katedry podílejí na realizaci projektu IMPACT zaštítěného Centrem jazykového vzdělávání Masarykovy univerzity v Brně a podpořeného Evropským sociálním fondem. Dosavadní výsledky projektových aktivit TUL a dílčí výsledky dotazníkového šetření uskutečněného v rámci projektu IMPACT byly prezentovány v srpnu 2013 na mezinárodní konferenci IDT – XV. Internationale Tagung der Deutschlehrerinnen und Deutschlehrer 2013 v italském Bolzanu, kde měla příspěvek dr. Irena Vlčková.

V rámci projektu IMPACT bude katedra cizích jazyků TUL organizovat na podzim 2013 mezinárodní konferenci „Podpora a standardizace jazykového vzdělávání na vysokých školách v ČR“, s cílem vytvořit platformu pro výměnu poznatků a zkušeností projektových partnerů, ale i dalších účastníků, kterým je problematika dalšího vzdělávání a médií ve výuce blízká – viz webová stránka konference: http://impact.ef.tul.cz.

Chtěli bychom využít příležitosti a pozvat na konferenci ty z vás, kteří se s námi chcete o své zkušenosti z praxe podělit.

K dosažení těchto cílů přispívají četné grantové projekty, např. ve spolupráci s jazykovým pracovištěm Technické univerzity v Drážďanech byly úspěšně realizovány projekty zaměřené na zvyšování kompetencí pedagogických pra-

Více informací o pracovišti naleznete na http://impact.cjv.muni.cz/pracoviste/liberec/

1

ROZHOVOR S JAMESEM THOMASEM

KORPUS POMŮŽE TAM, KDE SLOVNÍK NESTAČÍ James E. Thomas je prvotřídním odborníkem na využívání jazykových korpusů ve vzdělávání i v akademické činnosti.

Působí na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity a dlouhodobě spolupracuje s Centrem jazykového vzdělávání MU. V projektu IMPACT se podílel jako jeden z lektorů na kurzu Výběrová angličtina pro přírodovědce, vyučovaného kolaborativní interdisciplinární metodou, a vedl dva vlastní semináře zaměřené na práci s korpusy: jeden pro učitele jazyků – Corpora in Language Teaching – a druhý pro akademické pracovníky – A Corpus Day for Researchers.

Právě kolem korpusů a jejich užitečnosti pro akademický svět se točil náš rozhovor s ním.

IMPACT: Co to je jazykový korpus a k čemu nám může být užitečný?

JAMES: Pokud chcete psát v jazyce, který není vaším rodným, pak se jistě nevyhnete tomu, že potřebujete jazykovou správnost vašeho textu s někým nebo s něčím konzultovat. Nejčastěji sáhnete po slovníku nebo příručce gramatiky. Jenomže ty nenabízejí odpovědi na všechny vaše otázky a neposkytují dostatečné informace o jazykovém kontextu.

Další logický postup je oslovit nějakého rodilého mluvčího s prosbou o radu. Problém je ale v tom, že jeden rodilý mluvčí vám dá jednu odpověď a druhý rodilý mluvčí odpověď jinou. Na to doporučuji jediné: zeptejte se tisíce rodilých mluvčích a vyberte si nejčastější odpověď, nebo tu, která nejvíce odpovídá tomu, na co se přesně ptáte.

A právě to vám umožní práce s korpusy.

Korpusy obsahují tisíce textů a tvoří jednotnou databázi, kterou lze prohledávat na základě slova nebo celých frází. Tato slova a kolokace (ustálená slovní spojení) lze následně sledovat v kontextu, tedy jak a kde jsou v textu používána. Každý kontext je pochopitelně trochu jiný a unikátní, ale vždy existují nějaké ukazatele, které nám mohou napovědět. Když se

KDO UMÍ, TEN UČÍ Jestliže patříte do skupiny vyučujících, kteří se ve své praxi neobejdou bez kvalitních znalostí cizího jazyka, tak právě vám jsou určeny semináře projektu IMPACT, jež jsou zaměřené na podporu jazykových soft skills dovedností.

Více informací o projektových aktivitách určených pro akademické pracovníky vyučující odborné předměty v cizím jazyce přináší následující článek.

Semináře, letní škola či online kurzy – taková je projektová nabídka pro učitele, kteří chtějí poskytnout svým posluchačům odborný výklad v cizím jazyce na profesionální úrovni.

Zájemci si mohou vybrat ze tří výše zmíněných typů vzdělávacích programů, přičemž cyklus seminářů byl odstartován již letos na jaře. Jednotlivé semináře jsou vedeny předními zahraničními odborníky na danou problematiku. Ve spolupráci se zahraničními a tuzemskými odborníky bude probíhat také příprava letní školy, která bude syntézou proběhlého cyklu seminářů, a bilingvního online kurzu metodické podpory jazykových dovedností.

První, tedy pilotní série seminářů, byla úspěšně realizována od března do června letošního roku a semináře navštívilo 85 účastníků. Jako první se uskutečnil seminář „Analýza vlastních dovedností v anglickém jazyce“ pod vedením Marcuse Grollmana a Rubena Comadina Gransona. Oba odborníci působí jako vedoucí jazykových oddělení univerzity v nizozemském Groningenu. Účastníci si na konkrétních případech mohli vyzkoušet vlastní úroveň angličtiny v kontextu Společného evropského referenčního rámce pro jazyky (SERR), seznámili se s častými pravopisnými a gramatickými chybami, které se objevují v projevu nerodilých mluvčích v holandském a českém akademickém prostředí (tzv. Dunglish a Czechlish). Zpětnou vazbu účastníkům zajistila skupinová práce na krátkých prezentacích vybraných témat.

Druhý seminář byl zaměřený na posílení stěžejních lektorských dovedností v oblasti ústního projevu. Na téma s názvem „Mluvený projev v akademickém kontextu“ přednášela specialistka na práci s vyučujícími v terciární sféře jazykového centra londýnské univerzity SOAS Joanne Eastlake. Obsahem přednášky a praktických cviče2

potřebujete jen jednoduše rozhodnout, jakou předložku použít s určitým podstatným jménem, slovesem nebo adjektivem, pak odpověď získáte přímo z nalezených dat. Pokud ale řešíte komplexnější problém, například zda lze určitou frázi použít v akademickém textu či nepatří-li spíše do neformální řeči, pak odpověď nabídnou tzv. metadata, která v korpusu jednotlivá slova či kolokace popisují a vysvětlují.

IMPACT: Jaké typy textů takový korpus obsahuje?

JAMES: Odpovím vám na příkladu korpusového manažeru Manatee/Bonito sloužícího k vyhledávání v jazykových korpusech, jehož základ vznikl před více než deseti lety na Fakultě informatiky. Přestože je dnes provozován především jako komerční služba soukromou společností pod názvem Sketch Engine, má do něj každý student i zaměstanec MU umožněn volný přístup (více viz rámeček). Sketch Engine nabízí přibližně 90 rozsáhlých korpusů (několik v angličtině a celou řadu v dalších světových jazycích). Hlavním z nich je British National Corpus, který tvoří texty obsahující dohromady asi 100 milionů slov a je proto klíčovým referenčím zdrojem standardní angličtiny. Byl však ukončen v 90. letech 20. století a proto v něm nenaleznete celou řadu slov a výrazů používaných v současné britské angličtině. To však vyvažuje jiný zde obsažený korpus podobného rozsahu: New Model Corpus. Ten pracuje s pokročilou technologií, která prochází internetové stránky a stahuje z nich anglické texty, třídí je, odstraňuje z nich duplicity, reklamy a jiný textový balast.

To vše je ale jen začátek celého příběhu. Sketch Engine například umožňuje vytvořit si vlastní korpus. Se svými studenty z Fakulty informatiky, které učím již desátým rokem, vytváříme postupně korpus odborných textů z oblasti IT, který již čítá nějakých 7 milionů slov. Každý nový student má za úkol vložit deset nových článků nebo textů, které sám čte. Je velmi jednoduché vytvořit korpus pro jakýkoliv vědní obor a každý pedagog či student to sám hravě zvládne. Další takový korpus jsme vytvářeli i v průběhu kurzu, který probíhal v rámci projektu IMPACT minulý semestr na Přírodovědecké fakultě (o kurzu Výběrová angličtina pro přírodovědce: Mezioborová spolupráce na poli přírodních věd jsme psali v minulém čísle projektového zpravodaje), a při jeho příští realizaci už ho budeme při vytváření odborných textů aktivně využívat.

IMPACT: Vše, o čem jsme se dosud bavili, jsou korpusy založené na textových pramenech. Existuje také nějaký korpus, který uchovává mluvenou podobu jazyka? Například korpus video nebo audio zdrojů? ní bylo zefektivnění komunikace u základních forem mluveného projevu, tedy u přednášky, semináře, workshopu a konzultací. Joanne Eastlake pak následující dva dny přednášela o trendech v oblasti písemného projevu vyučujících. Seminář s názvem „Písemný projev v akademickém kontextu“ se soustředil na důležitost znalosti odlišných diskurzů v rámci vlastního oboru, na schopnost kritické práce s textem a na praktická cvičení směřující ke zlepšení písemného projevu v angličtině. Účastníci se vedle teoretických diskusí aktivně účastnili mnoha různých písemných úkolů, od formální skupinové argumentace po osobní dopis imaginární osobnosti, která ovlivnila jejich odbornou a vědeckou práci.

JAMES: Ano, existují, a opět několik různých typů. Tím prvním, se kterým se můžete opět seznámit prostřednictvím Sketch Engine, jsou přepisy audionahrávek konverzací, rozhlasových pořadů, dokonce i telefonátů, tedy různých druhů mluvené řeči. British National Corpus je z přibližně 10 % tvořen právě takovými texty, takže vyhledávání výrazů nebo kontextu můžete omezit jen na mluvený jazyk.

Zpracování je ovšem velice časově i finančně náročné a vyžaduje například speciální způsob kódování textu, které vyjadřuje specifické situace, například když lidé hovoří přes sebe, když se smějí, když je dlouhá pauza nebo když se mluví o něčem nesouvisejícím.

Existuje ale například i velice populární korpus vznikající na University of Michigan, který je celý tvořen přepisy mluveného projevu z odborných přednášek a seminářů.

MEDAILONEK Australan James Edward Thomas vystudoval hudbu a jazykovědu. Magisterský titul získal v oboru aplikované lingvistiky na Macquarie University v Sydney. Již 16 let působí na Masarykově univerzitě, z toho šest let na Fakultě informatiky, kde byl přítomen vzniku vyhledávače v korpusech Sketch Engine. V současné době je vedoucím sekce pedagogického vzdělávání na Katedře anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty MU. Učí řadu kurzů věnovaných lingvistice, ICT pro učitele cizích jazyků, akademickému psaní, využívání e-learningu v jazykovém vzdělávání a především práci s jazykovými korpusy. Pravidelně vede kurzy pokročilého teacher trainingu ve Velké Británii, Číně a Rakousku.

V roce 2010 získala publikace Global Issues in the ELT Classroom, jejímž je James Thomas spoluautorem, prestižní mezinárodní cenu ELTon udělovanou organizací British Council.

Jeho nejnovější odborná publikace se věnuje možnostem uplatnění práce s korpusy v jazykovém vzdělávání: THOMAS, James Edward, BOULTON, Alex. Input, Process and Product: Developments in Teaching and Language Corpora. Brno: Masaryk University Press, 2012.

Další zajímavé informace o Jamesi Thomasovi a jeho mnoha inspirativních aktivitách naleznete na některém z jeho profesních webů či osobních blogů: http://laptopenglish.com/moodle/ https://sites.google.com/site/eltmethodologies/ http://fabop.blogspot.cz/ POKRAČOVÁNÍ ROZHOVORU NA STRANĚ 4.

Obsahem posledního ze série pilotních seminářů „Výuka v interkulturním prostředí“ bylo představení nezbytných dovedností vyučujícího v diverzifikovaném prostředí cizojazyčných výukových programů. Rupert Beinhauer, specialista na výuku a komunikaci v multikulturním prostředí na univerzitě FH Johanneum v rakouském Grazu, představil účastníkům několik odlišných teorií multikulturní komunikace, na základě kterých si pak mohl každý prozkoumat míru vlastních stereotypů, poznat druhy osobních kulturních bariér, a současně si mohl vyzkoušet vhodné metody a postupy, díky kterým lze zpracovat odlišné přístupy k učení v rámci multikulturního prostředí univerzity.

Na základě úspěšné realizace úvodní série probíhá tato pětice seminářů ve své finální podobě. Nejprve proběhl seminář „Psaní pro akademické účely“, vedený metodičkou Katherine Mansfield z londýnské King´s College, která současně pracuje na tvorbě materiálů angličtiny pro akademické účely pro nakladatelství Macmillan Publishers Ltd. Jak vyplývá z názvu, tématem semináře byl rozvoj kompetencí v oblasti akademického psaní, a to zejména v interakci vyučující – student.

Květnový seminář „Hodnocení studentů v anglickém jazyce“ vedl John Morgan, který dlouhodobě působí v oblasti vývoje výuky cizích jazyků na univerzitě v britském Aberystwyth. John Morgan je autorem několika studijních programů pro doktorandy a vedle seminářů pro VŠ učitele v rámci projektu IMPACT spolupracuje s Centrem jazykového vzdělávání na dalších aktivitách, jako jsou videokonference či přednášky pro doktorandské studenty MU. Cílem semináře bylo poskytnout účastníkům tipy, jak podat studentům efektivní zpětnou vazbu v kontextu anglického jazyka, jak provázat metody výuky s metodami testování a jak začlenit vliv cizího jazyka do hodnocení odborného předmětu. Výklad byl opět zaměřen především na praktické využití získaných poznatků ve vlastní praxi účastníků.

Poslední zářijový den proběhl seminář „Interkulturní učení“ vedený specialistkou na komunikaci v mezinárodním akademickém prostředí Janice de Haaff. Lektorka dlouhodobě spolupracuje s CJV MU a mimo jiné se podílela na publikaci CJV „Academic English – Akademická angličtina: Průvodce anglickým jazykem pro studenty, akademiky a vědce“. Finální seminář se soustředil, podobně jako jeho pilotní verze, na odhalení vlastních limitů v oblasti interkulturní komunikace a na zpracování postupů, které mohou vyučujícímu v diverzifikovaném prostředí pomoci.

V následujících měsících roku 2013 se zájemci mohou přihlásit na další tři finální semináře. V době uzávěrky našeho zpravodaje byla potvrzena účast lektorky Emmy Lay, specialistky na metodu Dogme z univerzity v Leicesteru (Velká Británie), která povede seminář na téma „Mluvený projev v akademickém kontextu“. O termínech dalších seminářů, stejně jako o online kurzu a letní škole plánované na červenec roku 2014, se dozvíte více na webových stránkách projektu IMPACT ( http://impact.cjv.muni.cz/akce/ ).

TÝM IMPACTU NA KONFERENCÍCH V BRIGHTONU A ISTANBULU

Brighton, UK

EUROPEAN CONFERENCE ON EDUCATION 2013 Mezinárodní think tank International Academic Forum (IAFOR) je poměrně mladou institucí sídlící v Japonsku, která zaměřuje svou pozornost na oblasti vzdělávání, energetiky a životního prostředí s důrazem na tichomořský politický a společenský kontext. Již v pátém roce své existence rozšířil IAFOR v duchu svého motta „International, Intercultural, Interdisciplinary“ svou činnost do zahraničí a v roce 2013 uspořádal prvních 6 evropských konferencí ve Velké Británii.

Jednou z nich byla i European Conference on Education (ECE 2013), které se konala od 11. do 14. července v anglickém přímořském letovisku Brighton. Za Centrum jazykového vzdělávání se tohoto prvního ročníku setkání věnovaného tématu „Learning and Teaching Through Transformative Spaces“ zúčastnila Eva Trumpešová-Rudolfová s příspěvkem „Hard Skills Will Qualify You with Soft Skills You Will Rank the First“. Spoluautorkou příspěvku byla Lenka Zouhar Ludvíková a jeho obsahem pak sdílení zkušeností získaných v rámci jejich domovské instituce (CJV) skrze zapojení výuky soft skills do zdejšího jazykového vzdělávání. Tento trend, který se setkal s velkým ohlasem jak mezi studenty, tak u vedení jednotlivých fakult i celé univerzity, je v současnosti dále rozvíjen i v rámci projektu IMPACT. Co dle účastnice mezinárodní auditorium při prezentaci našeho pracoviště na ECE 2013 nejvíce překvapilo, bylo vedle obligátní fascinace velikostí CJV a šíří jeho aktivit přede-

Istanbul, Turecko

vším míra monokulturnosti prostředí, v němž u nás probíhá výuka. Západní Evropa a ve vzrůstající míře i Asie zaznamenává ve vysokoškolském prostředí rostoucí multikulturní tendence, které odrážejí vývoj v tamních společnostech.

Právě mezikulturní inteligence či povědomí (awareness), jako klíčová dovednost pro úspěšné fungování v dnešním multikulturním světě, byla jedním ze stěžejních témat příspěvků a debat v průběhu celé konference. Pokud chceme, aby naši studenti v takovém prostředí, které prozatím v české vysokoškolské realitě nepoznají, v mezinárodní konkurenci uspěli, je výuka interkulturní komunikace a dovedností hned po zkušenostech se studiem v zahraničí naprostou nezbytností!

EALTA ANNUAL CONFERENCE 2013 European Association for Language Testing and Assessment (EALTA) je profesní organizací evropských jazykových testerů. Jejím posláním je podpora teoretických principů jazykového testování a hodnocení, snaha o zlepšení kvality testovacích praktik v rámci zemí Evropy, ale také sdílení a šíření dobré praxe.

Její výroční desátá konference se odehrávala v napjaté atmosféře na konci května v tureckém Istanbulu. Jen dva dny po ukončení setkání, které se odehrálo od 23. do 26. května v istanbulském vojenském muzeu, byla v nedalekém parku Gezi rozehnána okupační demonstrace, která spustila sérii masivních protivládních protestů. Přestože

se akce s podtitulem „Dopad jazykového testování a hodnocení“ zabývala vlivem těchto procesů nejen na jedince a vzdělávací praxi, ale i na vládní politiku, prosazování určitých ideologií či na proměny společnosti jako celku, tak intenzivní reakci, jakou předvedla náhle probuzená turecká společnost na náměstí Taksím, jazykové testování a hodnocení pravděpodobně nespouští. Z řad projektového týmu a zároveň členů EALTA se konference zúčastnila koordinátorka testování v rámci projektu IMPACT Blanka Pojslová a metodička oblasti testování Jiřina Hrbáčková. Z nabídky předkonferenčních workshopů si zvolily dva, věnované tématům Testing Vocabulary (vedený Diane Schmitt z Univerzity Nottingham Trent) a The Impact of Academic Writing Tests (vedený Tony Greenem z University Bedforshire).

Poselství konference pro česká vysokoškolská jazyková centra je dle obou účastnic v oblasti testování jednoznačné: procesy nastavené v rámci projektu IMPACT v oblasti jazykového testování jsou naprosto standardní a pro transparentnost hodnocení nezbytné. Konkrétním přínosem pro všechny, kteří mají zájem nadále se v testování vzdělávat, by mohly být semináře plánované v rámci projektu IMPACT na semestr jaro 2014, pro které se podařilo získat příslib dvou z účastnic konference: Carol Spöttl z Innsbrucké univerzity a Diannu Wall z Univerzity Lancaster. Často se na konferenci diskutovalo i o reflexi úrovně evropského referenčního rámce pro jazyky. Tato problematika, která je týmu CJV blízká, byla závěrem konference zvolena jako téma příštího setkání, které proběhne na University of Warwick ve Velké Británii na konci května 2014.

REALIZOVANÉ AKCE OBDOBÍ KVĚTEN–ZÁŘÍ 2013 24.–25. 5. 2013, Brno HODNOCENÍ STUDENTŮ V ANGLICKÉM JAZYCE Lektor John Morgan

5. 6. 2013, Brno HODNOCENÍ PÍSEMNÉHO PROJEVU Lektorka Eva Složilová 8. 6. 2013, Brno VÝUKA V INTERKULTURNÍM PROSTŘEDÍ Lektor Rupert Beinhauer

KONFERENCE 28. 5. 2013, Liberec SPECIFIKA VÝUKY NĚMČINY NA VŠ – TESTOVÁNÍ A HODNOCENÍ Lektor Norbert Conti 27.–31. 5. 2013, Brno STATISTIKA V JAZYKOVÉM TESTOVÁNÍ; POLOŽKOVÁ ANALÝZA; STANDARD SETTING; ŠKOLENÍ INTERLOKUTORŮ Lektorka Rita Green 3. 6. a 10. 6. 2013, Brno NÁSTROJE PRO VYHLEDÁVÁNÍ V JAZYKOVÝCH KORPUSECH PRO VYUČUJÍCÍ CIZÍCH JAZYKŮ (3. 6.) / PRO AKADEMICKÉ PRACOVNÍKY (10. 6.)

Lektor James Thomas

Projekt IMPACT zve do Liberce na mezinárodní konferenci 13.–14. 6. 2013, Lednice VÝJEZDNÍ ZASEDÁNÍ CJV A PROJEKTU IMPACT 21. 6. 2013, Brno ZVIDITELNĚNÍ POKROKU VE STUDIU Lektor Norbert Conti 12. 9. 2013, Brno PSANÍ PRO AKADEMICKÉ ÚČELY Lektorka Katie Mansfield

„Podpora a standardizace jazykového vzdělávání na vysokých školách v ČR“, kterou ve dnech 21.–22. listopadu 2013 pořádá Katedra cizích jazyků Technické univerzity v Liberci

TEMATICKÉ SEKCE: • Inovace výuky směřující ke standardizaci • Podpora výuky prostřednictvím e-opor a ICT • Podpora kvalifikačního růstu

30. 9. 2013, Brno INTERKULTURNÍ UČENÍ Lektorka Janice de Haaff

Více informací o konferenci naleznete na adrese http://impact.ef.tul.cz 3

POKRAČOVÁNÍ ROZHOVORU ze str. 2 s JAMESEM THOMASEM Jde o korpus akademické mluvené americké angličtiny MICUSP, ale existuje i podobný pro britskou angličtinu.

Jiný korpus – CATS (Corups of American TV series) – je založený na televizních scénářích, a další vycházejí pro změnu ze scénářů filmových.

A pak existuje ještě pokročilejší technologický nástroj nazývaný Multimodální korpus, který většinou tvoří přímo video nebo zvukové nahrávky doprovázené přepisem mluveného slova i anotacemi a kódy popisujícími co se děje za samotným slovem. V kombinaci se sofistikovaným vyhledávacím softwarem pak umožňuje pokročilé vyhledávání a odkazování přesně na místa, kde jsou dané výrazy nebo fráze v nahrávce použity.

IMPACT: Pro jaký druh lidí, pohybujících se v akademickém prostředí, je podle vás korpus nejvíce užitečný? Jsou to výhradně lingvisté, nebo kdokoliv přednášející či píších v cizím jazyce, nebo jsou tou nejlepší cílovou skupinou sami studenti?

PŘEDMĚT DOLIČNÝ: SKETCH ENGINE Sketch Engine je webové rozhraní pro vyhledávání v jazykových korpusech, které zpracoval tým dr. Pavla Rychlého z Fakulty informatiky MU a které dále rozvíjí. Jeho současným majitelem je anglická společnost Lexical Computing Ltd, která umožňuje studentům a akademikům z Masarykovy univerzity přístup do tohoto komerčního produktu zdarma. Pro přístupové heslo se stačí zaregistrovat na adrese: https://ske.fi.muni.cz/register/email_constraint/.

Sketch Engine umožňuje vyhledávání slov a slovních spojení v kontextu, vyhledává různé tvary zadaného pojmu, dokáže zjistit frekvenci konkrétních slov a zdroj, odkud byly slova nebo fráze převzaty. Umožňuje zobrazit synonyma zadaného pojmu a slova, která se k němu vztahují.

Dokáže vyhledané záznamy snadno a přehledně třídit, seskupovat a různě filtrovat.

Sketch Engine nabízí přes 50 velkých korpusů (tj. nad 20 mil. slov) v mnoha jazycích a písmech (mimo jiné i v arabštině, v hebrejštině, v azbuce nebo čínštině). Mezi významné zahrnuté korpusy patří: British National Corpus, Český národní korpus, dále i francouzský, německý, italský, polský nebo ruský webový korpus.

IMPACT: Dobře, zkusíme to tedy trochu jinak: v kterém konkrétním prostředí byla vaše mise zaměřená na prosazování používání korpusů do akademického života nejúspěšnější?

Kromě lingvistů, pro které je korpus naprostou nezbytností, by se s ním měli naučit pracovat všichni, kteří si chtějí být jistí tím, že v překladech nedělají chyby. Málokdo si může pro každý svůj cizojazyčný text dovolit vlastního rodilého „proof readera“. V rámci již zmíněného impactového semináře se mě studenti ptali: A to máme ověřovat každé slovo a každou sekvenci, kterou si nejsme stoprocentně jistí? Na to jsem jim odpověděl jednoduše: Když to neuděláte vy, tak kdo to za vás udělá? Pochopitelně nemůžete kontrolovat vše, musíte být selektivní. Záleží také na vaší jazykové úrovni a jazykové intuici a ta vychází většinou z toho, co už jste v daném jazyce zažili.

JAMES: Určitě na Fakultě informatiky MU, ale to vyplývá z faktu, že jsem tam v tomto směru odvedl nejvíce práce. Nedávno jsem na letišti při návratu z jedné konference potkal svého dávného studenta z FI a on se mi svěřil, že od mého kurzu pracuje s korpusem prakticky každý den (působí v akademickém prostředí).

IMPACT: V rámci našeho projektu jste již vedl dva workshopy věnované práci s korpusem. Jeden byl určen našim učitelům cizích jazyků a ten druhý akademickým pracovníkům z celé MU. Jak na workshopy reagovali, jak moc tuto problematiku už znali a nakolik je možnosti využití korpusů zaujaly?

Intenzivně nyní působím na katedře anglistiky, kde se vyučují samostatné bakalářské a magisterské kurzy věnované právě práci s korpusem. Hojně jej využívám i ve svých seminářích věnovaných teacher trainingu, neboť jsem přesvědčen, že nerodilí učitelé jazyka potřebují ke své práci něco víc než slovník a přehled gramatiky. Minimálně od 90. let 20. století jsou veškeré jazykové slovníky a příručky vypracovávány na základě dat získaných z korpusů, takže pokud dnes máme software, který nám umožňuje jednoduše s těmito obsáhlými databázemi pracovat, pak je zcela logické jít pro odpověď na naše otázky přímo do korpusu.

Slovník vám ukáže jen část odpovědi, v korpusu naleznete všechno.

JAMES: Co se týče první skupiny, tedy jazykářů, většina z nich o existenci tohoto nástroje věděla, nicméně stejná většina s ním reálně dosud nepřišla do styku. Málokdo z nich vůbec věděl o možnosti volného přístupu do celé sady korpusů, která tu existuje zdarma pro kohokoliv z Masarykovy univerzity díky webu Sketch Engine. Učitelé jazyků nicméně vnímají korpus jako další z bohaté palety „na trhu“ existujících užitečných pedagogických nástrojů. To druhá skupina – tedy akademici – byla podstatně více překvapena, že něco takového existuje. Proto jsem se jim pokusil představit korpus jako nástroj, který vám odpoví na vaše jazykové dotazy a díky kterému se můžete stát o něco více nezávislí během vlastního psaní textů

JAMES: Korpus je užitečný pro kohokoliv, kdo chápe, že informace mají vycházet z dat! A to by měl být podle mne každý jednotlivec pohybující se v univerzitním prostředí (spokojený úsměv).

v cizím jazyce. Existuje sada zajímavých technik, jak korpus používat, nicméně jedna lekce není nikdy dost. Původně jsem myslel, že půjde o dvě lekce pro stejnou skupinu, protože vždy je dobré korpus představit a zadat účastníkům nějaký jednoduchý úkol, který sami s jeho pomocí zpracují, a pak se při dalším setkání na proces řešení i výsledky úkolu společně podívat. Celkově jsem měl dojem, že reakce na mou prezentaci práce s korpusy byla v obou skupinách pozitivní.

Na závěr se s vámi musím podělit o jednu více než deset let starou vzpomínku. Představoval jsem tehdy na fakultě veterinárního lékařství software, tehdy ještě předchůdce Sketch Engine, který také pracoval s korpusem. Měl jsem klasický pracovní list s dvaceti nesouvisejícími větami, ve kterých chyběly předložky. Úkolem účastníků kurzu, složeného z pedagogů a akademiků, bylo na základě práce s korpusem tyto předložky doplnit. Jeden z profesorů za mnou na konci semináře přišel a povídá: „Děkuji vám, že jste se tímto učinil zbytečným. Od této chvíle už nepotřebuji učitele cizího jazyka. Teď už si všechno můžu vyřídit sám.“ Myslím, že na to ten chlapík kápnul (smích). Hrozně rád tu jeho reakci cituju. Ale je třeba si uvědomit, že to je stejné jako v dobách mého mládí, kdy se diskutovalo, zda studentům v hodinách matematiky povolit kalkulačky.

K čemu jim pak budou ještě dobří učitelé matematiky?

A vidíte, kalkulačky už se ve školách používají nějakých 20–30 let a učitelů matematiky je potřeba stále jako dříve.

DALŠÍ WEBOVÉ ODKAZY PRO ZÁJEMCE O PROBLEMATIKU KORPUSŮ: http://korpus.cz – Český národní korpus http://www.natcorp.ox.ac.uk/ – British National Corpus http://corpus.byu.edu/coca – The Corpus of Contemporary American English (COCA) http://www.sketchengine.co.uk/ – Sketch Engine, webový software pro práci s korpusy (viz předchozí rámeček) http://nlp.fi.muni.cz/cs/ – Centrum zpracování přirozeného jazyka FI MU http://www.cl2011.org.uk/ – What is Corpus Linguistics http://www.uow.edu.au/~dlee/CBLLinks.htm – Bookmarks for Corpus-based Linguists

PŘEHLED AKTIVIT ŘÍJEN–PROSINEC 2013 1. 11. 2013, Liberec KOHERENCE A KOHEZE Lektorka Eva Složilová Seminář věnovaný hodnocení mluveného a písemného projevu.

21.–22. 11. 2013, Liberec PODPORA A STANDARDIZACE JAZYKOVÉHO VZDĚLÁVÁNÍ V ČR Dvoudenní konference pro učitele cizích jazyků na VŠ.

30. 11. 2013, Brno SPEAKING SKILLS Lektor: Emma Lay Seminář pro učitele odborných předmětů v anglickém jazyce.

5.–6. 12. 2013, Brno STUDENT ASSESSMENT Lektor: Maxine Gillaway Seminář pro učitele odborných předmětů v anglickém jazyce.

KONTAKT Centrum jazykového vzdělávání Masarykovy univerzity

HLAVNÍ ŘEŠITEL PROJEKTU: Centrum jazykového vzdělávání Masarykovy univerzity

Komenského náměstí 2, 602 00 Brno tel./fax: +420 549 496 447 e-mail: cjv@rect.muni.cz www.impact.cjv.muni.cz

PARTNEŘI PROJEKTU: Technická univerzita v Liberci, Lékařská fakulta UK v Hradci Králové, Česká a slovenská asociace učitelů jazykových center na vysokých školách