a Phyllida byla oblečená v tmavě modrém kostýmku, doplněném kabelkou téže barvy se zlatou sponou. Madeleine dostala na okamžik chuť výtah zastavit a nechat rodiče zavřené ve foyer v obklíčení chaotických výkřiků univerzitního města — plakátů inzerujících skupiny nové vlny s názvy jako Zoufalá bída nebo Klitorisy, pornografických kreseb ve stylu Egona Schieleho, které byly dílem studenta Rhodeislandské školy designu z prvního patra, a spousty namnožených křiklavých letáků, které hlásaly konec morálně nezávadných, vlasteneckých hodnot generace jejích rodičů a nástup nihilistické, postpunkové rozcitlivělosti. Madeleine sice tenhle nový trend nic neříkal, ale ochotně předstírala opak, jen aby tím matku s otcem pobouřila. Potom se výtah zastavil v přízemí, Madeleine otevřela mříž a vyšla ven. Alton se prodral dveřmi jako první. „Tady ji máme!“ vyhrkl nadšeně. „Naši bakalářku!“ Chtěl ji obejmout, a proto vyrazil kupředu, jako by se vrhal na tenisovou síť. Madeleine ztuhla v obavě, že z ní táhne alkohol nebo — což by bylo ještě horší — že je cítit sexem. „Nechápu, proč jsi nás nenechala, abychom si prohlídli tvůj byt,“ ozvala se Phyllida, která vešla dovnitř za Altonem. „Těšila jsem se, že potkám Abby a Olivii. Rádi bychom je pozvali na večeři.“ „Na večeři už tady nebudeme,“ připomněl jí Alton. „Možná ano. To záleží na Maddyině programu.“ „Nemáme to v plánu. Plán zní, že s Maddy posnídáme a po promoci odjedeme.“ „Tvůj táta a jeho plánování,“ obrátila se Phyllida k Madeleine. „Půjdeš v těchhle šatech?“ „Nevím,“ odpověděla Madeleine. „Nerozumím tomu, proč teď všechny nosíte tyhle ramenní vycpávky. Vypadáte v nich jako chlapi.“ „Mám je půjčené od Olivie.“
17
Jeffrey-Eugenides-Hra-o-manzelstvi.indd 17
15.10.2012 15:04:31