Poezie
J. H. Krchovský Už zase vyšlo slunce „Nekonečná čtyřverší“ undergroundové legendy Kde leží klíč k legendě se značkou JHK? Zdálo by se, že ji stvořily jedinečné formy plus deka dence plus underground, ale spíš to bude tak, že to, o čem on jedinečně píše, jsou záležitosti obecně srozumitelné pro všechno živé a občas snad i myslící. Básník, aby jím skutečně byl, musí vydat své svědectví. Jenže pak je zde ještě jiný zápas. Vyvzdorovat na nicotě aspoň vteřinu, vyrvat z její všežravé tlamy třeba střep, učinit z něj svou skutečnost. To je to jediné, co duch & slovo zmůže, i když je to boj marný, nikoli však zby tečný. Námitka, že se autor opakuje, je tedy zcela bezpodstatná. Co by tak jiného měl dělat? Krchovského „nekonečná čtyřverší“ jistě váží víc než takzvaná literatura a její efemérní ambice. „Záhrobní příběh, nebo ‚lidský‘? / a co je pravda, a co lež? / ať píšu, co chci, je to vždycky / jen va riace na totéž“.
J. H. Krchovský (nar. 1960) je básník a hudebník ovlivněný mimo jiné prostředím pražského undergroundu. Dlouho době patří k nejčtenějším českým autorům, jeho sbírky vyšly v čet ných reedicích i překladech. Jeho rozsáhlé dílo sdružuje svazek Básně sebrané (2010), po němž následo valy další dvě řadové sbírky. Foto © Petr Palarčík
112
vázaná / 100 stran vychází v listopadu 349 Kč
J. H. Krchovský
Už zase vyšlo slunce
„ host
J. H. Krchovský zůstává rockovou hvězdou české poezie. Podobně jako třeba nedávno zesnulý Lemmy Kilmister v podstatě dokola opakuje a variuje styl, který tak úplně sám nevymyslel, ale dovedl jej k dokonalosti. Ondřej Hanus, Salon Práva