Přestože pouze souboru svých balad dal autor konečnou knižní podobu v sbírce Kytice a pohádky se nedočkaly takovéto definitivní knižní podoby, byvše zveřejňovány po částech v časopisech, sbornících a almanaších, patří tyto dva žánry uvnitř autorské osobnosti k sobě jako dvojí podoba jeho umělecky tvůrčího přístupu k české lidové slovesnosti. Dávajíce do jedné knihy vedle autorem dotvořené sbírky Kytice i soubor Erbenových pohádek, autorem s konečnou platností nescelený a finálně nezredigovaný, shrnujeme současně také do jedné knihy hlavní část jeho uměleckého přínosu naší novodobé beletrii.
1/ ERBENOVA BÁSNICKÁ TVORBA Zhruba jeden rok po Erbenově ukončení právnických studií vyšla v almanachu Vesna na rok 1838 jeho balada (podle lidové pověsti) Poklad, nejspíše napsaná nedlouho před otištěním a dobovou kritikou pochvalně přijatá. O několik let dřívější je první verze balady (byronské povídky) Záhoř. K rozpracovanému epickému traktování historické látky o Vršovcích se už později básník — na rozdíl od Záhoře — nevrátil. Tyto práce zřejmě navazují na básnické prvotiny z gymnazijních studií. Jde ponejvíce o drobnější skladby, z menší části zveřejňované časopisecky a ve výběru později publikované mezi „básněmi drobnými“ v 2. vydání Kytice. Nijak se podstatně neodlišují od tehdejší běžné české poetické produkce. Ve shodě s ní se vztahují k romantické nebo romantismu blízké literatuře německé a polské. Je pro ně příznačná písňovost (několik textů zhudebnili J. P. Martinovský, Josef Vorel a P. M. Veselský), nota milostná a hřbitovně sentimentální. Celkový nedostatek čisté lyričnosti má protipól v drobných básních baladických (Smolný var, Cizí host, Polednice) a básníkova cesta vývojová vykazuje odklon od lyriky ve prospěch baladiky a drobné epiky. Počátkem 40. let také Erben napsal pro zahraniční časopis celkový obraz dosavadní novodobé české poezie a vlastní básnická praxe mu nejspíš napomohla v jejím hodnocení podle kritéria původnosti a autenticity; to jej také vedlo k příkré distanci od máchovské rozervanecké romantičnosti. Důležitější než tento hodnotící obraz a v souvislosti s ním vznikl Erbenův průhledně pojatý (a zde už zmíněný) program folklorního sběratelství, jehož třetí (nakonec nerealizovaná) složka zvykoslovná měla být nadřazena sběru písní a pohádek jakožto vrchol této lidově materiálové orientace k „systematickému obrazu národu českého“. Jako mladý právník se Erben 1843 oženil se svou láskou a divadelní ochotnicí ze Žebráka Barborou Mečířovou, přestože byl — a nadlouho 236
Erben - sazba_v01.indd 236
19.11.2013 17:56:37