ŽIVNOSTENSKÉ PRÁVO

Objektivní právo je souhrn abstraktních norem, seskupených do právních předpisů (například zákonů). „Abstraktní“ se nazývají proto, že jsou adresovány blíže neurčenému množství osob.

Naproti tomu subjektivní právo je míra možnosti jedince chovat se určitým způsobem vymezeným právem.

1.2 PRÁVNÍ ŘÁD

Objektivní právo

Občanský zákoník ustanovuje, jak má nájemce platit pronajímateli nájemné. Rozumí se tím každý nájemce a každý pronajímatel.

Subjektivní právo

Konkrétní pronajímatel má právo (moc) vynutit na svém určitém nájemci zaplacení nájemného.

Pojem. Právní řád je souhrn všech právních předpisů ve státě. Je uspořádán stupňovitě podle důležitosti jednotlivých druhů právních předpisů.

Důležitost neboli právní síla právních předpisů (a z toho vyplývající vyšší nebo nižší postavení v právním řádu) závisí na tom, který státní orgán je vydal a jak se nazývají. Zákon odhlasovaný zastupitelským sborem volených poslanců má větší právní sílu než nařízení vlády a nařízení vlády má větší právní sílu než vyhláška ministerstva. Právní řád názorně vystihuje schéma pyramidy. Vrcholem právního řádu je ústava a ústavní zákony. Na ně navazují ostatní zákony a zákonná opatření Senátu. Všechny tyto základní předpisy vydávají nejvyšší zastupitelské státní orgány. V České republice Parlament (v případě zákonných opatření Senátu jedna komora Parlamentu). Ústavní zákony, zákony a zákonná opatření

parlament ústavní zákony zákony

vláda nařízení vlády

ministr vyhlášky

zastupitelstvo vyhlášky obce, kraje

rada

nařízení obce, kraje

předpisy základní (zákonné)

předpisy prováděcí (podzákonné) ústava, ústavní zákony

zákony, zákonná opatření senátu

nařízení vlády

vyhlášky ministerstev

vyhlášky a nařízení krajů a obcí

Senátu tvoří základní předpisy. Právní předpisy s menší právní silou, podzákonné právní předpisy, může vydávat vláda, její členové (ministři) a nižší orgány státní správy a samosprávy, když je to nutné k provedení některého zákona nebo když k tomu zákon tyto orgány zmocňuje. Rati kované vyhlášené mezinárodní smlouvy mají k právnímu řádu ČR speciální vztah. Obecně platní, že právní řád ČR má být v souladu s mezinárodními smlouvami. Jestliže však mezinárodní smlouva obsahuje pravidlo (normu) odlišné od pravidla v předpisu českého právního řádu, soulad je zaručen tím, že se použije pravidlo mezinárodní smlouvy (tzv. aplikační přednost mezinárodních smluv).

Rati kace = potvrzení, schválení, souhlas se smlouvou

Aplikace právního předpisu = použití, realizace právního předpisu v praxi

Soulad právních předpisů

Například Zákoník práce přejímá směrnice EU.

Charakteristické rysy právního řádu

1. Právní řád tvoří uzavřený myšlenkový celek, odlišný od právních řádů jiných států. 2. Právní řád představuje takovou soustavu právních norem, z nichž každá je v organickém vztahu k ostatním a tvoří s nimi logický celek. Normy téhož právního řádu se obsahově doplňují a navazují na sebe a nesmějí mezi nimi být rozpory. Každý zákon musí být v souladu s ústavou.

Žádný prováděcí předpis nesmí odporovat zákonu nebo vybočit z mezí zákona. O soulad v právním řádu dbá Ústavní soud a orgány moci zákonodárné, výkonné i soudní. 3. Logická jednota právního řádu je uskutečnitelná tím, že všechny normy jsou projevem jediné vůle, tj. vůle právotvorných (legislativních) orgánů státu, uskutečňujících jeho záměry. 4. Právní řád se neustále vyvíjí a mění. Nové normy do něj vstupují a zastaralé normy se zrušují. Při integraci (sjednocování) Evropy spěje vývoj právních řádů evropských států k jejich obsahovému sbližování.

Provázanost právních norem v rámci logicky uzavřeného celku

ústavní zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, čl. 26 odst. 1

Každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost.

zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 273 a 274 odst. 1

Pracovním úrazem se podle zákoníku práce rozumí poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

1.3 ZÁKONNOST A PRÁVNÍ VĚDOMÍ

nařízení vlády č. 417/2010 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání

vyhláška č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povoláníZákonnost. Ve spořádaném kulturně vyspělém právním státě se prosazuje zákonnost, tj. důsledné dodržování právního řádu. Zákonnost závisí především na dobré znalosti právních norem a na přesvědčení o nutnosti jejich dodržování.

Právní vědomí. Znalost práva a představy o spravedlnosti a účelnosti právních norem se nazývají právní vědomí.

Zákonnost = důsledné dodržování právního řádu

• znalost práva právní vědomí Civilizační úroveň státu lze v oblasti práva • přesvědčení o nutnosti dodržovat právní normy, představy o spravedlnosti zákonnost v chování osob posuzovat podle • vzdělanostní, kulturní a morální úrovně občanů, podle úrovně jejich právního vědomí. Na tom závisí dobrovolné • a uvědomělé dodržování právního řádu; toho, jak účinně, rychle a spravedlivě státní orgány řeší právní spory a zakročují Narušitelé práva Členové sdružení Anonymous při porušení práva. (celosvětové volné společenství hackerů, recesistů a síťových Zásady pomáhající k zajištění zákonnosti: aktivistů) nesouhlasí se smlouvou 1. 2. před zákonem jsou si všichni rovni a neznalost zákona nikoho neomlouvá. ACTA, která má hájit práva duševního vlastnictví na internetu.

1.4 PRÁVNÍ NORMY

Právní norma je všeobecně závazné pravidlo chování, jehož dodržování je vynutitelné státní mocí.

Kromě právních norem ovlivňují vystupování lidí také normy morální a náboženské.

Norma = všeobecně závazné pravidlo

Právní norma = všeobecně závazné pravidlo chování vynutitelné státní mocí

Právní normy tvoří a vydávají příslušné státní orgány předepsaným postupem a v předepsané písemné formě. Tvorba právních norem se nazývá legislativa.

Postih za porušení právní normy je sankce. Například trest, úroky z prodlení, náhrada škody. Právní předpis je soubor právních norem. Například zákon nebo vyhláška. Stát právními normami upravuje pouze takové společenské vztahy, v nichž je nutné za přispění státní moci poskytovat jejich účastníkům právní jistotu a ochranu. Tyto vztahy upravené právními normami se nazývají právní vztahy.

Právem neupravené ostatní společenské vztahy se většinou posuzují podle morálních norem. Jejich dodržování sice není vynutitelné státní mocí, ale čestný a svědomitý člověk se jimi řídí, i když mu za jejich porušení nehrozí právní sankce, ale pouze opovržení nebo jiné morální důsledky. V občanském zákoníku je upraven vztah manželství, z něhož vyplývají povinnosti a práva. Naproti tomu zasnoubení je pouze morální vztah, o němž není v zákoně žádné ustanovení. Poměr mezi právem a morálkou vystihuje věta: Právo je minimum morálky. Kdo nedodržuje ani toto minimum, ohrožuje společnost a může předpokládat, že státní orgány proti němu zakročí.

Vyskytují se některé právní vztahy, z nichž vyplývají povinnosti nevynutitelné státní mocí. Například podle občanského zákoníku nelze soudně vymáhat výhry ze soukromých sázek a her. Takové vztahy jsou na rozhraní mezi právem a morálkou. Říká se jim někdy „čestné dluhy“, protože splnění povinnosti záleží jen na čestnosti dlužníka.

1.5 DRUHY PRÁVNÍCH NOREM

Právní normy předepisují chování účastníků právních vztahů.

Podle způsobu vymezení chování účastníků

přikazující zakazující

1. Normy zavazující buď ukládají povin nost k aktivnímu jednání (např. zaplatit daň ) a označují se proto jako normy přikazující, nebo pouze zakazují určité činnosti (např. podnikatelé nesmějí uzavírat tzv. právní normy podle kartelové dohody o vyloučení vzájem- způsobu vymezení né konkurence ) a v tom případě se nazývají normy zakazující. zavazující opravňující

2. Normy opravňující umožňují

volbu některého způsobu chování (například pokuta za porušení smlouvy může, ale nemusí být ve smlouvě ujednána ).

Legislativa (latinsky lex = zákon) = tvorba právních norem

POZOR! NEZAMĚŇOVAT! právní norma x právní předpis Mnozí, často i poslanci a senátoři, když mluví o zákonu, nazývají jej mylně „právní norma“.

Znaky právní normy

1. je obecná 2. stanovuje to, co má být 3. je právně závazná 4. je vynutitelná státní mocí 5. má určenou podobu (formu)

Znaky morální normy

1. je obecná 2. stanovuje to, co má být 3. není právně závazná 4. není vynutitelná státní mocí 5. nemá určenou podobu (formu)

Immanuel Kant (Kritika praktického rozumu): Jednej podle maximy (zásady), od níž můžeš zároveň chtít, aby se stala obecným zákonem.

legální chování x morální chování

Člověk jedná v souladu s právní normou, i když s ní není vnitřně ztotožněn, jedná tak např. ze strachu z trestu. V tomto případě jedná pouze legálně. Člověk jedná v souladu s právní normou a vnitřně s ní je ztotožněn. Jedná tak, i když ho nikdo nekontroluje. „Kontrolorem“ jeho jednání je jeho svědomí. Tehdy jedná legálně i morálně.

Pracovní smlouva musí být uzavřena písemně (§ 34 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce). Firma nesmí být zaměnitelná s rmou jiného podnikatele a nesmí působit klamavě. Účastníci a jejich zástupci mají právo nahlížet do spisu, a to i v případě, že je rozhodnutí ve věci již v právní moci (§ 38 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.)

Podle závaznosti

Normy donucující neboli kogentní (latinsky cogere, čti kogere = donucovati), které jsou závazné bezvýhradně; nepřipouštějí žádné odchylky.

právní normy podle závaznosti

Normy dispozitivní které jsou relativně nezávazné; použijí se pouze v takových případech, kdy si účastníci své vztahy sami neupraví jinak.

Podle obsahu

Podle obsahu se normy třídí do jednotlivých právních odvětví, a to na normy práva občanského, pracovního, správního, trestního apod.

1.6 PUBLIKACE A FORMA PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

Ústava, ústavní zákony, zákony, zákonná opatření, nařízení vlády a vyhlášky ministerstev se uveřejňují ve Sbírce zákonů České republiky. K publikaci ostatních prováděcích předpisů slouží věstníky jednotlivých ministerstev. Například Věstník ministerstva nancí.

kogentní dispozivní

Například povinnost zaměstnavatele seznámit zaměstnance s předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.

Například ustanovení občanského zákoníku o smlouvách; ponechávají účastníkům možnost ujednat si obsah smluv odlišně.

Uveřejňované předpisy jsou v každém ročníku publikační sbírky číslovány v chronologickém pořadí. Kromě čísla, názvu a data vydání je v záhlaví uvedeno, který orgán předpis vydává. Při citaci se uvádí název předpisu a jeho číslo lomeno rokem vydání. Například vyhláška č. 132/2018 Sb., o přípravcích a pomocných prostředcích na ochranu rostlin. Po formální stránce jsou předpisy uspořádány tak, že jejich obsah je členěn do číslovaných paragrafů nebo článků, které se dále mohou dělit do odstavců. Odstavce se často dále člení do textu označeného písmeny. Podle čísel paragrafů, odstavců a písmen se citují ustanovení z textu předpisu.

Obsah bývá obvykle uveden zdůvodněním účelu předpisu. Například TRESTNÍ ZÁKONÍK – citace: HLAVA PRVNÍ – Působnost trestních zákonů DÍL PRVNÍ – Žádný trestný čin bez zákona § 1 Zákaz retroaktivity

Čin je trestný, jen pokud jeho trestnost byla zákonem stanovena dříve, než byl spáchán. Ročník2022

SBÍRKAZÁKONŮ

ČESKÁREPUBLIKA

Legislativa, Sbírka zákonů

www.mvcr.cz

Portál veřejné správy

www.portal.gov.cz

Při citování právního předpisu uvádíme: druh předpisu (např. vyhláška), číslo ve Sbírce zákonů (např. 132/2018 Sb.), slovní název (např. o přípravcích a pomocných prostředcích na ochranu rostlin).

Příklad členění právního předpisu

§ 62 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád Správní orgán může rozhodnutím uložit pořádkovou pokutu do výše 50 000 Kč tomu, kdo v řízení závažně ztěžuje jeho postup tím, že se bez omluvy nedostaví na předvolání ke správnímu orgánu.

Částka6 Rozeslánadne21.ledna2022 CenaKč 71,–

OBSAH:

10. 11. Vyhláška,kterouseměnívyhláška č.142/2015Sb.,oněkterýchpodmínkáchpropráci členů posádkylodě Vyhláška ostanovenínáležitostíazpůsobuzpracovánípohotovostníhoplánuvoblastiregulacecizíchamístně senevyskytujícíchdruhů vakvakultuřeainvazníchnepůvodníchdruhů naunijnímseznamu Sb. = zkratka Sbírky zákonů České republiky

Dále následují jednotlivá právní ustanovení a v závěru bývá zrušovací ustanovení, tzv. derogační klauzule. Uvádí se tu, které dosavadní právní normy nebo celé předpisy se novým předpisem ruší neboli derogují. Někdy nový právní předpis nenahrazuje celý dosavadní předpis, ale pouze jej mění a doplňuje. Takové změny a doplňování se nazývají novelizace norem.

Derogační klauzule = ustanovení, které ruší právní předpis

Příklad novelizace

Původní znění § 60 odst. 7 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), bylo následující: Pro první kolo přijímacího řízení do denní formy vzdělávání může uchazeč podat tři přihlášky. Zákon č. 472/2011 Sb. v této části školský zákon změnil: Pro první kolo přijímacího řízení do denní formy vzdělávání může uchazeč podat 2 přihlášky.

Příklad derogace

(2) Ustanoveními tohota zákona se řídí i veřejnoprávní smlouvy vzniklé před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; vznik těchto smluv, jakož i nároky z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

§ 183

Zrušuje se zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

ČÁST OSMÁ ÚČINNOST § 184

I bez derogační klauzule se novým právním předpisem vždy ruší a nahrazují starší normy Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2019. o téže věci. Poslední věta právního předpisu (např. zákona) obsahuje ustanovení o účinnosti (např. nový občanský zákoník nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014). Novelizace = změna právní normy

1.7 PLATNOST, ÚČINNOST A PŮSOBNOST

PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

Platnost právního předpisu znamená, že byl vytvořen předepsaným způsobem příslušným státním orgánem (prošel legislativním procesem) a stal se součástí právního řádu. Předpis je platný ode dne vydání. Datum platnosti je uvedeno v záhlaví předpisu ve Sbírce zákonů. Účinnost právního předpisu je povinnost předpisem se řídit, dodržovat jej. V závěru některých předpisů je uvedeno, že nabývají účinnosti dnem vyhlášení. V těchto případech se shoduje datum účinnosti s datem platnosti. Většina právních předpisů však nabývá účinnosti později.

Pro období od platnosti do účinnosti není český odborný název. Latinsky se tato doba nazývá vacatio legis (čti vakacio). Používá se výraz legisvakační lhůta. Tento čas se vymezuje ke studijní a organizační přípravě na používání předpisu. Obvykle se stane zákon platným, ale teprve později nabývá účinnosti. Výjimečně v trestním právu může nastat nutnost, aby se za účinný považoval zákon, který již není platný.

Působnost právního předpisu

Osobní. Znamená určení, na které osoby se vztahuje. Předpisy s všeobecnou osobní působností (např. občanský zákoník) se týkají každého. Předpisy s omezenou osobní působností se vztahují jen na některé osoby (např. jen na řidiče motorových vozidel).

zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky platnost od 17. 1. 2012 účinnost od 1. 1. 2013 legisvakační lhůta od 17. 1. 2012 do 1. 1. 2013

zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník platnost od 22. 3. 2012 účinnost od 1. 1. 2014 legisvakační lhůta od 22. 3. 2012 do 1. 1. 2014

Legisvakační lhůta = lhůta na studijní a organizační přípravu na používání nového předpisu

zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, v platném znění, § 2 odst. 1 Trestnost činu se posuzuje podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, jestliže to je pro pachatele příznivější.

Územní (prostorová, místní). Vymezuje prostor, v němž se předpis uplatňuje. To Obec Litvínov místní vyhláškou zakazuje provoz hracích automatů může být celý stát nebo jen území obce, popř. kraje. Územní působnost předpisu se zásadně shoduje s územní působností orgánu, který jej vydal.

Časová. Je synonymem účinnosti.

Jde o dobu, od kdy, příp. do kdy se předpis musí dodržovat. Věcná. Vymezuje, kterých záležitostí se určitý předpis týká.

1.8 PRÁVNÍ VZTAHY

Pojem. Právní vztahy jsou vztahy upravené právními normami, kterými se účastníci těchto vztahů mají řídit.

Prvky právních vztahů. Při rozboru právního vztahu se zkoumají: Účastníci neboli subjekty právního vztahu, což jsou osoby fyzické, tj. lidé, i osoby právnické, tj. uměle vytvořené subjekty. Možnost osob účastnit se právních vztahů je podmíněna jejich způsobilostí k právům a povinnostem, právní osobností (dříve subjektivitou). Obsah právního vztahu, tj. práva a povinnosti účastníků. Předmět právního vztahu, tj. cíl (účel), k němuž práva a povinnosti účastníků směřují.

Jednoduchým právním vztahem je kupní smlouva (viz příloha 1). Účastníky kupní smlouvy jsou osoba prodávající a osoba kupující. Obsah tvoří zejména povinnost kupujícího zaplatit a převzít předmět koupě a povinnost prodávajícího předat věc kupujícímu a uspokojit jeho reklamační nároky při vadách koupené věci. Předmětem smlouvy je převedení vlastnického práva k prodávané věci na kupujícího a převedení peněz (kupní ceny) do vlastnictví prodávajícího.

1.9 PRÁVNÍ SKUTEČNOSTI

Příklad územní působnosti

nařízení kraje 3/2010 ze dne 4. ledna 2010, kterým se stanoví podmínky k zabezpečení zdrojů vody k hašení požárů na území Středočeského kraje, čl. 1 Toto nařízení stanoví podmínky k zabezpečení vodních zdrojů k hašení požárů na území Středočeského kraje.

Příklad věcné působnosti

zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 1 písm. a) Tento zákon upravuje právní vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli; tyto vztahy jsou vztahy pracovněprávními.

VZTAHY

právní

manželství nájemní smlouva smlouva o přepravě osob

neprávní

úcta asertivita

Příklady právních vztahů

vztahy mezi státem a jeho občany vztahy mezi rodiči a jejich dětmi vztahy mezi účastníky uzavřených právních smluv

Právní skutečnost je každá skutečnost, s níž právní norma spojuje vznik, změnu nebo

zánik právního vztahu. Ke vzniku, změně nebo zániku právního vztahu přitom dochází samočinně nebo záměrně. Podle toho se rozlišují dva druhy právních skutečností.

PRÁVNÍ SKUTEČNOSTI

skutečnosti nezávislé na vůli

právní události

protiprávní Objektivní události. Vyplývají z přírodních stavy zákonitostí, které působí na právní vztahy samočinně, nezávisle na vůli a jednání účastníků těchto vztahů: • úmrtí člověka – vznikají dědické vztahy, zanikají rodinné vztahy; • uplynutí času – dítě dospěje a dosažením zletilosti zaniká jeho právní zastupování zákonnými zástupci; • přírodní katastrofa – vzniká povinnost pojišťovny nahradit škodu.

volní jednání

právní jednání protiprávní jednání