Zlatá dvacátá V barech se zpívalo, tančilo a pilo až do rána, hudbě vládl jazz, architektuře elegantní Bauhaus a Hollywood byl na vzestupu stejně jako průmysl. Ale taky newyorské podsvětí ovládala mafie, rostlo rasové násilí a ženy musely stále ještě bojovat o svá práva. Dvacátým létům minulého století se říká „zlatá dvacátá“ nebo také „léta, která řvala“. A je to výstižné – pod blyštivým pozlátkem jako by opravdu naplno hučel jakýsi stále zrychlující motor pohánějící všudypřítomný rozvoj a pokrok. Byl to divoký večírek, který měl skončit nepěknou kocovinou. Čím nás tehdejší dvacátá léta mohou inspirovat na prahu těch našich?
Svět se právě vzpamatovával z první světové války – Velká válka, jak se jí tehdy říkalo, byla prvním skutečně globálním konfliktem, který zasáhl Evropu, Asii, Afriku i vody oceánů. Obrovský šok ze ztracených lidských životů, ekonomických ztrát i ztrát iluzí sužoval celý svět. Není proto divu, že tím víc se lidstvo upínalo ke všemu budoucímu a novému, co mělo dát zapomenout na prožité útrapy. Z bídy válečných let, radosti z jejich konce a optimismu upínajícího se ke všemu, co mělo přijít, se zrodila zlatá dvacátá, desetiletí, které lze bez nadsázky označit za jednu z nejzajímavějších dekád 20. století. 26
ALL THAT JAZZ Tavícím kotlíkem rozvoje byly po všech stránkách Spojené státy americké. Přestože se do první světové války také zapojily a i ony sčítaly ztráty, nebylo území USA zasaženo válečným běsněním. Americký průmysl rostl raketovou rychlostí, Spojené státy ve srovnání s předválečnými časy zdvojnásobily svůj export do Evropy. USA se staly novou světovou mocností a jejich ekonomika tou největší na světě. Ekonomický růst se odrazil i v každodenním americkém životě, na obrovském vzestupu byla velkoměsta v čele s New Yorkem, který rostl do výšky i do šířky. A jako houby po dešti v něm
rostly také hudební a taneční kluby. Tón doby udává jazz – původně černošská hudba se stala hudebním objevem, přimícháním evropských inspirací vznikl žánr, který náhle hrají i běloši, a svět je uchvácen něčím tak jiným, plným života a rytmickým. Na trubku začíná svá sóla válet „Satchmo“ Louis Armstrong.
VE SVĚTLECH REFLEKTORŮ Svůj dobový hit má i tanec – je jím charleston, který se poprvé objevuje v roce 1913 v Harlemu a devět let na to je šlágrem na Broadwayi. Ostré, rychlé a až strojové po-
