Česká evangelikální aliance
Konec multikulturalismu?
Inventura našich hodnot je nevyhnutelná Prof. Dr. Christine Schirrmacherová
„Multi-kulti“ je termín, který většina z nás dobře zná – koncept, na který se dnes nahlíží poměrně kriticky, ačkoli byl v minulých desetiletích do značné míry vodítkem pro sdílený život křesťanů a muslimů v Evropě, a to přestože zdaleka ne každý si byl plně vědom této premisy. Multikulturalismus je výsledkem historického vývoje, do kterého jsme spíše vklopýtali, než že by byl vědomě plánován a řízen. Tento vývoj jednak vyplynul z falešných intelektuálních předpokladů, které byly spojeny s pohledem na migraci muslimských pracovníků do Německa, jednak souvisel s lhostejností a úmyslným přehlížením.
Historické klopýtnutí Historie islámu v Německu má svůj počátek v roce 1961, pokud nebereme v úvahu nábor dvaceti tureckých vojáků (tzv. „Lange Kerls“, mimořádně vysokých mužů určených pro zvláštní jednotku panovníka, pozn. překladatele) pro armádu Friedricha Wilhelma I. roku 1731. V roce 1961 Spolková republika Německo uzavřela první náborové smlouvy s pracovníky z Turecka. Většina z nich byli otcové rodin a pocházeli z Anatolie. Mnohem důležitější než vzdělání a odborná kvalifikace však byl test fyzického zdraví – včetně přezkoumání stavu chrupu – což mělo být provedeno ještě před udělením vstupu do Německa. Mnozí přišli jako nekvalifikovaní dělníci a podíleli se na podpoře
obrovského ekonomického růstu v poválečném Německu, které mělo v tomto období plnou zaměstnanost, a žádné další rezervy pracovních sil v rámci evropských hranic již nebylo možné získat. Mnoho lidí tak do Německa přišlo bez svých rodin jako „gastarbeitři“, s deklarovaným cílem návratu do své domovské země po několika letech a po dosažení určitého finančního prospěchu. Ekonomická a politická situace v Turecku se však nevyvíjela nijak slibně, takže když v roce 1973 Spolková republika Německo nařídila zastavení náboru dalších pracovních sil, nejen že nedošlo k návratu stávajících přistěhovalců do jejich domovských zemí, naopak paralelně dále pokračovalo urychlené přistěhování rodin. Mnohé ženy a děti následovaly své manžely a otce, aby se k nim připojily, takže v Německu začala vyrůstat druhá generace muslimských imigrantů. Díky vyšší porodnosti, novému proudu uprchlíků (především z balkánských zemí, Íránu a některých arabských zemí), dalším žadatelům o azyl a ekonomickým migrantům, počet muslimů v Německu vzrostl na dnešních celkově cca 3,2 milionu (text byl publikován v roce 2006; v roce 2015 byl počet muslimů v Německu odhadován na cca 6 milonů, pozn. překladatele). Dějiny islámu v Německu nezačaly 11. září 2001, ale před téměř 45 lety, což je skutečnost, kterou si většina lidí neuvědomuje. Během tohoto období se ustálilo jen velmi málo vodítek pro společné soužití, přičemž většina z nich nebyla vůbec vyslovena.