Nové technologie v oblasti pásových dopravníků Dopravní a liniové stavby
Kapitola VI. Kapitola I.
M Z FU
Autor: doc. Ing. Jiří Fries, Ph.D. Autor: Ing.
d 2
Rovnice (6.27) lze přepsat na tvar: 0
M M 0 i J R
d d FU dt 2
(6.31)
z něhoţ lze pro dané konstrukční uspořádání určit zatěţující účinky na rozbíhaném bubnu. Podrobný výpočet je dosti komplikovaný, zejména pro nelineární charakteristiku el. motoru (obr. 6.17D), závislou nejen na typu stroje, ale i na způsobu regulace rozběhu) a pro nelineární závislost celkového pohybového odporu FU na úhlové rychlosti otáčení bubnu. Detailní výpočet rozběhu pásu však pro pevnostní kontrolu poháněcích bubnů není bezpodmínečně nutný. Postačí určit mezní hodnotu, kterou můţe kroutící moment na hřídeli bubnu dosáhnout. Takovéto zjednodušení je moţné učinit proto, ţe dopravník se v přechodovém stavu nachází jen malou část pracovní doby. Stačí znát jen mezní hodnoty kroutících momentů MKR (MKS) při rozběhu (brzdění). Mezní hodnota kroutícího momentu MKR vyplývá z rovnice (6.27) a z aplikace metody řezu v místě A-A (obr. 6.17 B). MKR je omezen charakteristikou elektromotoru (obr. 6.17D). Nejvyšší hodnota je
0
M 0 (moment zvratu). Transformováno na hřídel bubnu:
0
M 0 i . Tento
moment by zatěţoval rozbíhaný buben v případě, ţe: J M J S1 J P J S2 0 . Uvedené d momenty setrvačnosti však nulové nejsou a sniţují o hodnotu: J M i 2 J S1 i 2 J P J S2 dt
moment 0 M 0 i . MKR tedy je: M KR 0M 0 i … rozběh
(6.32)
Obdobně lze určit mezní hodnotu momentu MKS při brzdění. Situace je schematicky znázorněna na obr. 6.17E. Buben otáčející se úhlovou rychlostí , je zastavován působením brzdného momentu MB a momentu zátěţe MZ. Proti směru úhlového zpoţdění ddt působí dynamický moment MD a pohybová rovnice pro brzdění má tvar:
MB MZ MD 0
(6.33)
111