Kapitola III.
Kolejiště průmyslových závodů a nekonvenční doprava
Autor: Ing. Otto Roháč, MBA
Kolem roku 2003 se jednalo o tram-vlakovém systému mezi Karlovými Vary a Mariánskými Lázněmi. Na Mostecku byl z iniciativy Dopravního podniku měst Mostu a Litvínova za účasti Českých drah a. s. navrţen mezinárodní projekt EURO-CESTY. Ten počítá se zahrnutím meziměstské tramvajové tratě Most – Litvínov, tzv. Moldavské horské dráhy (trať 135), včetně obnovení přeshraničního úseku a pokračování systému na německém území do Holzhau a Freibergu, a výstavbou nové dvojkolejné trati Most – Ţatec. V roce 2003 zamýšlely České dráhy zahájení provozu v roce 2011. Existuje také studie zavedení systému vlakotramvají v Brně, a to v rámci tzv. zjednodušené varianty přestavby ţelezničního uzlu a hlavního nádraţí. V Praze přicházejí hypoteticky v úvahu například relace Dejvice – Letiště Ruzyně – Kladno, Modřany – Vrané nad Vltavou, Vysočany – Lysá nad Labem či Všetaty, Holešovice – Kralupy, Malešice u Depa Hostivař, nádraţí Praha-Smíchov, Masarykovo nádraţí. O vlakotramvajích se uvaţuje také v okolí Košic. Rychlodráţní tramvaj, rychlodráha nebo také méně pouţívané označení lehká (městská) ţeleznice (v anglicky mluvících zemích light rail) je forma tramvajové dopravy s kompletně segregovanou dráhou, která pouţívá méně masivní vybavení a infrastrukturu neţ metro, ale naopak těţší, rychlejší a delší soupravy neţ běţné tramvaje. V podstatě je rychlodráţní tramvaj alternativa k metru stavěná tam, kde se metro nehodí buď z finančních nebo jiných důvodů. Na rozdíl od pouliční tramvaje má trasa rychlodráţní tramvaje se silniční dopravou jen mimoúrovňová kříţení, eventuálně přejezdy vybavené světelnými signály nebo výstraţnými kříţi jako klasická ţeleznice. Elektrickou energii získává, stejně jako tramvaje, z trolejí. Nástupiště mohou být řešena několika způsoby. Některé systémy, např. v Los Angeles, v Manchesteru nebo v Manile, vyuţívají – stejně jako metro – vysoké nástupní hrany, tzn. ţe nástupiště je ve výšce 900 mm stejně jako podlaha tramvaje. Díky tomu je nastupování a vystupování cestujících velice usnadněno. Nejvíce je rychlodráţní tramvaj rozšířená ve Spojených státech amerických pod názvem „light rail“, nejvyuţívanější potom v Los Angeles, Bostonu, Portlandu a v San Diegu. Kromě Spojených států je rychlodráţní tramvaj provozována např. v Manile na Filipínách a v mnoha městech v Asii. Ve Spojeném království vyuţívají rychlodráţní tramvaje často zrušené ţeleznice, včetně jejich nádraţí (Manchester, Birmingham, Nottingham). I v Česku se počítá s výstavbou tohoto systému – konkrétně v Brně (Brněnský tramvajový diametr), kde by byla tramvaj vyuţita zároveň jako podpovrchová tramvaj, hlavně 160