Člověk a příroda by Aleš Slíva

Inovace vzdělávacího programu pro žáky se specifickými vývojovými poruchami učení a chování

Metodická opora k modulu Člověk a příroda

Autorský kolektiv: Eliška Chrástecká, Zdeňka Javorková, Lucie Křiváková

Ostrava, 2010

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Obsah ÚVOD........................................................................................................................................ 5 1.

PŘEHLED TÉMAT............................................................................................................... 7

PROJEKT V RÁMCI RVP, KLÍČOVÉ KOMPETENCE A PRŮŘEZOVÁ TÉMATA ..................... 10 2.1.

KLÍČOVÉ KOMPETENCE ........................................................................................... 10 2.1.1. Kompetence k učení................................................................................... 10 2.1.2. Kompetence k řešení problému ................................................................. 10 2.1.3. Kompetence komunikativní ....................................................................... 11 2.1.4. Kompetence sociální a personální ............................................................. 11 2.1.5. Kompetence občanské ............................................................................... 11 2.1.6. Kompetence pracovní ................................................................................ 11

PRŮŘEZOVÁ TÉMATA ..................................................................................................... 13 3.1.

OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ ROZVOJ ......................................................................... 13 3.1.1. Osobnostní rozvoj ...................................................................................... 13 3.1.2. Sociální rozvoj ............................................................................................ 14 3.1.3. Morální rozvoj ............................................................................................ 14

3.2.

VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA ................................................................. 14

3.3.

MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA .................................................................................... 15

3.4.

ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA .............................................................................. 15

MOTIVAČNÍ AKTIVITY V EXTERIERU ............................................................................... 17 4.1.

ORGANIZACE, KTERÉ NABÍZEJÍ V RÁMCI SVÝCH AKTIVIT PRÁCI S ŽÁKY V OBLASTI ENVIROMENTÁLNÍ VÝCHOVY. ................................................................................ 17 4.1.1. Lesní škola .................................................................................................. 17 4.1.2. Společenství Vita ........................................................................................ 19 4.1.3. Zoologická zahrada Ostrava ....................................................................... 20 4.1.4. Středisko volného času Korunka ................................................................ 22 4.1.5. Český svaz ochránců přírody ...................................................................... 22 4.1.6. Střední zahradnická škola, Ostrava, příspěvková organizace .................... 24

MOTIVAČNÍ AKTIVITY V INTERIERU ................................................................................ 26 5.1.

AKTIVITY BEZ VYUŽITÍ INTERAKTIVNÍ TABULE ČI POČÍTAČE. .................................. 26

5.2.

AKTIVITY S VYUŽITÍM INTERAKTIVNÍ TABULE ČI POČÍTAČE.................................... 32 5.2.1. Poznávání druhů, přiřazování, různé problémové úlohy a úkoly............... 33

PROJEKTY........................................................................................................................ 40 6.1.

PROJEKTY A LABORATORNÍ PRÁCE ......................................................................... 40

6.2.

PROJEKT NA RŮZNÉ TÉMA...................................................................................... 41 6.2.1. Verze pro jednotlivce ................................................................................. 41 6.2.2. Verze pro celou třídu ................................................................................. 42 6.2.3. Celoškolní projekt - Sběr kaštanů a žaludů ................................................ 47

NÁMĚTY NA OBSAH VYUČOVACÍCH HODIN................................................................... 49 7.1.

SVĚTOVÉ STRANY.................................................................................................... 49

7.2.

VÝMĚRA A ZAKRESLENÍ SOUČASNÉHO STAVU POZEMKU ..................................... 52

7.3.

URČOVÁNÍ PH PŮDY (KYSELOST, ZÁSADITOST) ...................................................... 54

7.4.

NÁVRHY NOVÉ ŠKOLNÍ ZAHRADY - PŘÍPRAVA ....................................................... 56

7.5.

NÁVRHY NOVÉ ŠKOLNÍ ZAHRADY - REALIZACE ...................................................... 58

7.6.

ŘÁD ŠKOLNÍ ZAHRADY ............................................................................................ 60

7.7.

PŘIKRMOVÁNÍ PTACTVA V ZIMĚ ............................................................................ 62

7.8.

VÝROBA VÁNOČNÍCH ŘETĚZŮ PRO LESNÍ ZVĚŘ ..................................................... 63

7.9.

VÝROBA BUDKY PRO PTÁKY ................................................................................... 65

7.10. VÝBĚR ROSTLIN PRO NOVOU ŠKOLNÍ ZAHRADU .................................................... 67 7.11. VÝSEV, VÝSADBA - PLÁN ZÁHONŮ.......................................................................... 69 7.12. VÝSEV, VÝSADBA, PÉČE O ZAHRADU ...................................................................... 71 7.13. POPIS ROSTLIN NA ŠKOLNÍ ZAHRADĚ ..................................................................... 73 7.14. VYUŽITÍ VÝPĚSTKŮ .................................................................................................. 75 8.

VÝSTAVA NÁVRHŮ FINÁLNÍ PODOBY ŠKOLNÍ ZAHRADY A SOUTĚŽ O NEJZDAŘILEJŠÍ PROJEKT.......................................................................................................................... 77

ZÁVĚREČNÁ PREZENTACE PROJEKTU ............................................................................. 78

10. PŘÍLOHY .......................................................................................................................... 79 10.1. PŘÍLOHA KE KAPITOLE 7.3. - URČOVÁNÍ PH PŮDY (KYSELOST, ZÁSADITOST) ........ 79 10.1.1. Úkol - Zjisti pH půdy školního pozemku ..................................................... 79 10.2. PŘÍLOHA KE KAPITOLE 7.7: PŘIKRMOVÁNÍ PTACTVA V ZIMĚ................................. 81 10.2.1. Úkol - Výroba jednoduchého krmítka ........................................................ 81 10.2.2. Úkol - Zahrajte si na architekta, navrhněte a sestrojte krmítko ................ 82 10.3. PŘÍLOHA K 7.9 - VÝROBA BUDKY PRO PTÁKY ........................................................ 84 10.3.1. Úkol - Výroba budky ................................................................................... 84

10.4. PŘÍLOHA K 7.10 - VÝBĚR ROSTLIN PRO NOVOU ŠKOLNÍ ZAHRADU ....................... 88 10.4.1. Úkol – Okrasné rostliny (barva květů)........................................................ 88 10.4.2. Úkol – Zahrada pro motýly......................................................................... 91 10.4.3. Úkol - Zelenina ........................................................................................... 95 10.4.4. Úkol – Stínomilné rostliny .......................................................................... 97 10.4.5. Úkol – Léčivé rostliny ................................................................................. 97 10.4.6. Úkol - Koření............................................................................................... 99 10.5. PŘÍLOHA: KE KAPITOLE 7.11 - VÝSEV, VÝSADBA - PLÁN ZÁHONŮ ....................... 100 10.5.1. Úkol – návrh záhonů ................................................................................ 100 10.5.2. Úkol - Živý plot ......................................................................................... 101 10.6. PŘÍLOHA K 7.12. - VÝSEV, VÝSADBA, PÉČE O ZÁHRADU ....................................... 103 10.6.1. Úkol - Zelenina ......................................................................................... 104 10.6.2. Návody na pěstování vybraných plodin: .................................................. 105 10.6.3. Úkol - Léčivé byliny................................................................................... 107 10.6.4. Úkol - koření ............................................................................................. 107 10.6.5. Úkol - jahody ............................................................................................ 109 10.6.6. Úkol - Vypěstuj si slunečnice a na podzim skliďte semena ...................... 110 10.6.7. Úkol – vypěstuj levanduli ......................................................................... 111 10.7. PŘÍLOHA K 7. 14. - VYUŽITÍ VÝPĚSTKŮ .................................................................. 113 10.7.1. Úkol – využití výpěstků............................................................................. 113 10.7.2. Úkol - Léčivé byliny................................................................................... 114 10.7.3. Úkol – využití koření ................................................................................. 116 10.7.4. Úkol - Vyrob si voňavku či vonný sáček z levandule ................................ 117 ZÁVĚR ................................................................................................................................... 118 ZDROJE ................................................................................................................................. 119 Použité webové stránky ....................................................................................... 119 Použitá literatura .................................................................................................. 120 SEZNAM DIGITÁLNÍCH PŘÍLOH............................................................................................. 121

ÚVOD Publikace nabízí alternativu celoroční práce žáků v oblasti Člověk a příroda. Cílem je motivovat žáky k aktivní účasti na zvelebování přírodního prostředí kolem školy, ke snaze získávat informace o přírodě a na základě znalostí budovat a udržovat zahradu na školním pozemku, která by měla sloužit jako zdroj informací, k relaxaci, a k výuce pracovních činností. Celoroční projekt začíná teoretickou částí, kde se žáci seznamují s lesním prostředím (s rostlinami, s životem zvířat), se zahradnickými pracemi (s pěstováním okrasných dřevin, s pěstováním květin a zeleniny).

Následně si žáci rozšiřují a upevňují

vědomosti ve výuce přírodopisu. Na teoretickou část navazuje část praktická, ve které nabízíme nápady do pracovních činností, nápady na realizaci zahradní učebny a příklady k vyhodnocení celoroční práce. V teoretické

části

doporučujeme

k upevnění

informací

využít

nabídku

environmentálních programů organizací a sdružení, prolnout je činnostním učením s plněním úkolů pomocí pracovních listů. V zimě se žáci věnují praktické části, např. vyrábí informační tabule (jazyk český, výtvarná výchova, informatika), krmítka, budky pro ptáky, kůly a dřevěné desky na informace o rostlinách, krmení pro zvířata (lojové koule), vánoční ozdoby pro zvěř v lese, pracují s přírodninami, připravují návrhy na úpravu pozemku (pracovní činnosti, informatika, výtvarná výchova). V pracovních činnostech mohou pomocí dřívek, mechu, sirek apod. vytvářet návrhy na stavbu altánku, laviček a prolézaček na školním pozemku. Vše by mělo být připraveno na výstavku pro veřejnost (únor, březen). Škola může uspořádat soutěž o nejzajímavější návrh školní zahrady, který by mohl být oceněn a pak v rámci možností postupně realizován. V průběhu jara žáci umisťují budky pro ptáky. Budují naučnou stezku s informačními tabulemi o rostlinách, vytváří záhonky, pěstují rostliny. Pro inspiraci a ověření, zda

jsou jejich nápady v souladu s přírodou, mohou opět navštívit některé programy mimoškolních organizací. Na konci školního roku doporučujeme uspořádat den otevřených dveří. Žáci odprezentují veřejnosti výsledky své práce v péči o přírodní prostředí své školy. Mohou provést veřejnost informační stezkou, ukázat své výrobky z přírodnin, pochlubit se výkresy, ukázat, jak se daří rostlinám, které zasadili, a jak vypadají záhonky, o které se starají, popřípadě nabídnout úrodu (např. ředkvičky, salát, hrášek). V tomto modulu Člověk a příroda je nutné počítat s úzkou spoluprací vyučujících, kteří budou do projektu zapojeni. Jedná se o učitele pracovních činností, výtvarné výchovy, přírodopisu, jazyka českého, informatiky. Je vhodné zapojit i družinu. Na začátku školního roku se musí vyučující sejít, rozdělit aktivity do jednotlivých ročníků a předmětů. Doporučujeme scházet se alespoň jednou měsíčně a práci kontrolovat. Navrhujeme jmenovat koordinátora, který bude mít celý projekt celoročně na starosti. Důležitou roli mají třídní učitelé. V úvodních informačních schůzkách seznámí rodiče s projektem, informují je o účasti žáků na programech organizací (tím i o přibližném finančním obnosu na vstupy, dopravu apod.) a o přibližných termínech prezentací výsledků práce jejich dětí. Na konci školního roku doporučujeme celý projekt vyhodnotit, nabídnout zpětnovazebníky učitelům i žákům a na jejich názory a poznatky brát zřetel při úpravě projektu na další školní rok.

1. PŘEHLED TÉMAT 1) Motivační aktivity a. v exteriéru (ostravské organizace, společnosti, sdružení zabývající se programy s environmentální tématikou) b. v interiéru (didaktické hry a aktivity, využití interaktivní tabule, projekty krátkodobé a dlouhodobé) 2) Návrhy na vyučovací hodiny 3) Návrhy na prezentaci práce žáků na veřejnosti 4) Zhodnocení

Žáci mají v současné době k dispozici školní zahradu, která je ve velmi špatném a zanedbaném stavu, a nedá se tak využívat ke studijním ani k relaxačním účelům. Cílem modulu Člověk a příroda je ve spolupráci s žáky vytvořit takový prostor, který bude žákům sloužit jako učebna v přírodě a zároveň tam budou moci relaxovat. Předpokladem je, že pokud se žáci budou na vytváření aktivně podílet, budou si výsledku více vážit a budou chtít o nově vytvořený prostor dál pečovat. Ad 1) Motivační aktivity Motivační aktivity stojí na samém počátku projektu a jejich smyslem je namotivovat žáky k práci na projektu. Žáci se během motivačních aktivit dozvědí informace, které budou moci zužitkovat při přeměně školní zahrady, a zároveň získají nebo si prohloubí vztah k přírodě. V této publikaci předkládáme nabídku motivačních aktivit, kterou je ale možné dále upravovat, rozšiřovat nebo naopak zužovat podle možností a potřeb konkrétních žáků a učitelů. -

Lesní školka

Vita

ZOO Ostrava

SVČ Korunka

Český svaz ochránců přírody

Střední zahradnická škola Ostrava

Ad 2) Návrhy na vyučovací hodiny Zimní měsíce by měly sloužit k tomu, aby žáci a učitelé navzájem zjistili, jakou představu žáci o budoucí zahradě mají, a aby společně vytvořili konečný návrh. Žáci zde budou moci zužitkovat informace a zkušenosti, které získali v rámci motivačních aktivit. Samozřejmě že také tyto aktivity lze upravovat a přizpůsobovat konkrétním podmínkám. -

vyměření a nákres školního pozemku

návrh budoucí školní zahrady

výstava návrhů

hlasování

vytvoření pravidel chování na zahradě

výroba tabulek s popisem rostlin

Na jaře už by měla probíhat samotná práce na pozemku a jeho přetváření podle konečného návrhu. -

úklid pozemku

výroba záhonků

sázení rostlin

péče o rostliny a záhonky

Na nově vzniklé zahradě mohou probíhat nejrůznější aktivity. Zahradu mohou využívat všechny třídy včetně školní družiny, a to jak ve vyučování, tak během přestávek. Zahrada se dá také využít na mimoškolní aktivity, např. k neformálnímu setkání žáků, rodičů a učitelů. Nově vzniklý prostor bude po svém vzniku žít svým vlastním životem, který budou formovat nejen učitelé, ale především žáci. Je nemožné vypisovat zde všechny

možnosti, které školní zahrada nabízí. Každý učitel ve spolupráci se svými žáky jistě sám nejlépe rozhodne, k čemu nově vzniklý prostor využije. Ad 3) Návrhy na prezentaci práce žáků na veřejnosti Práce žáků by měla být veřejně prezentována. Tímto způsobem se zviditelní škola, samotný projekt i žáci. Vhodnou formou může být výstava realizovaná v průběhu informačních schůzek, v rámci dne otevřených dveří, nebo při neformálním setkání rodičů, žáků a pedagogů. Ad 4) Zhodnocení Celý průběh projektu je nutné pečlivě zdokumentovat pomocí fotografií, prezenčních listin, žákovských prací zpětnovazebních reakcí žáků i učitelů. Na konci školního roku, kdy je projekt ukončen, musí dojít ke zhodnocení projektu. Proběhne závěrečná hodnotící schůzka, na které budou prezentovány výsledky a průběh projektu a budou vyhodnoceny názory a návrhy na případné změny.

2. PROJEKT V RÁMCI RVP, KLÍČOVÉ KOMPETENCE A PRŮŘEZOVÁ TÉMATA Projekt je v souladu s RVP, je součástí průřezových témat a rozvíjí klíčové kompetence RVP.

2.1. KLÍČOVÉ KOMPETENCE 2.1.1. Kompetence k učení Žáci se v rámci projektu naučí pracovat s učebnicemi, učebními materiály a pomůckami (např. zahradnické náčiní, zahradnické příručky, klíče k určování rostlin apod.). Prostřednictvím všech činností, kterých se v průběhu projektu zúčastní, si zopakují, upevní a rozšíří základní pojmy spojené s těmito činnostmi, budou chápat obecně užívané termíny, znaky a symboly. Naučí se vyhledávat a využívat informace (např. při rozhodování o tom, co se bude na zahradě pěstovat). Díky tomu, že budou pracovat na zahradě, uvidí žáci konkrétní výsledky své práce i práce druhých, a budou si tak jasně uvědomovat své pokroky a zároveň problémy, které jistě nastanou. Uvědomí si také význam vzdělání v kontextu s praxí a následně potom i v kontextu s pracovním uplatněním.

2.1.2. Kompetence k řešení problému V průběhu práce na projektu budou žáci narážet na problémy a díky tomu se naučí hledat jejich nejvhodnější řešení a také přijímat důsledky svých rozhodnutí. Je předpoklad, že se nenechají odradit nezdarem (např. když jim nevykvete rostlina, kterou si zasadili), ale že se budou snažit poučit se ze svých chyb, že dokážou popsat problém, který nastal, že požádají o radu a budou se jí řídit.

2.1.3. Kompetence komunikativní Během práce na projektu budou žáci komunikovat s učiteli i s jinými dospělými, se svými spolužáky i s žáky z jiných škol. Díky této interakci se značně rozšíří jejich komunikační možnosti, své komunikační dovednosti budou využívat k vytváření plnohodnotných vztahů a ke spolupráci. Žáci se naučí vhodnou formou vyjadřovat své nápady, myšlenky a názory, naučí se naslouchat druhým, rozumět obsahům sdělení a přiměřeně na ně reagovat. Vzhledem k tomu, že budou pracovat také s psaným textem (např. návody na sazenicích), naučí se porozumět psanému textu a obrazovým materiálům.

2.1.4. Kompetence sociální a personální Práce na projektu bude prací společnou a konečný výsledek nebude zásluhou jednotlivce, nýbrž skupiny. Během trvání projektu se žáci naučí respektovat pravidla práce v týmu a svou činností budou ovlivňovat kvalitu společné práce a konečného výsledku. Naučí se rozpoznávat nevhodné a rizikové chování a uvědomí si jeho důsledky. Během práce budou navazovat vztahy s vrstevníky, budou se muset naučit vzájemnému respektu. Díky zahradnickým úspěchům, které se jistě dostaví, posílí žáci své sebevědomí.

2.1.5. Kompetence občanské Projekt poslouží také k tomu, že se žáci dozvědí více o přírodě a životním prostředí. Předpokládá se, že vzhledem k tomu, že žáci budou do projektu aktivně zapojeni a budou sami s přírodninami pracovat, bude také jejich zájmem přírodu a životní prostředí chránit.

2.1.6. Kompetence pracovní Žáci se naučí zvládat základní pracovní dovednosti a postupy (např. hrabání listí, sázení a sklizeň vypěstovaných plodin apod.) a získají pozitivní vztah k manuálním

činnostem. Tím, že se budou muset řídit různými návody, naučí se orientovat v jednoduché technické dokumentaci. Během práce na zahradě žáci získají pracovní návyky, naučí se dodržovat zásady bezpečnosti práce a ochrany zdraví. Získají konkrétní představu o pracovních činnostech některých profesí a vytvoří si představu o možnostech svého budoucího pracovního uplatnění. Mnozí možná přijdou na to, že práce na zahradě může sloužit jako dobrá relaxace a duševní hygiena. Práce na zahradě bude posilovat koncentraci a pracovní výdrž žáků, kteří se díky vidině hmatatelného výsledku budou soustředit na jeho dokončení. Vzhledem k tomu, že výsledky žáků (popř. žákovských skupin) bude možno objektivně porovnat, naučí se žáci reálně posoudit práci svou i práci druhých.

3. PRŮŘEZOVÁ TÉMATA 3.1. OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ ROZVOJ Náš projekt naplňuje smysl tohoto průřezového tématu, a sice utváří praktické životní dovednosti a podporuje dobré vztahy k dalším lidem a světu. Žáci se prostřednictvím projektu učí porozumět sobě i druhým, rozvíjí své komunikační dovednosti, učí se zvládat své chování, podílí se na utváření dobrých mezilidských vztahů. Uvědomují si hodnotu spolupráce a pomoci, učí se akceptovat odlišné názory a přístupy. Nezanedbatelným faktem je, že činnosti provozované v rámci projektu jsou dobrou duševní hygienou a napomáhají prevenci sociálně patologických jevů.

3.1.1. Osobnostní rozvoj Rozvoj schopností poznávání − Žáci během projektu cvičí smyslové vnímání, pozornost a soustředění a řešení problémů. Sebepoznání a sebepojetí − Žáci poznávají sebe sama skrze práci ve skupině. Seberegulace a sebeorganizace − Žáci cvičí sebekontrolu a sebeovládání, učí se regulovat vlastní jednání, organizují si při práci vlastní čas. Psychohygiena

−

Žáci

získají

dovednosti

pro

pozitivní

naladění

mysli

a pro předcházení stresům a zvládání stresových situací (rozumové zpracování problému, uvolnění – relaxace, efektivní komunikace atd.); hledání pomoci při potížích. Kreativita − Práce na projektu poskytuje žákům prostor pro fantazii a kreativitu, prostor, kde mohou uplatnit své nápady, nabízí možnost uplatnit vlastní originalitu.

3.1.2. Sociální rozvoj Poznávací schopnosti − Práce na projektu umožňuje vzájemné poznávání se ve skupině/třídě,

rozvíjí

pozornost

vůči

odlišnostem

hledání

výhod

v odlišnostech. Mezilidské vztahy – Žáci ve svém zájmu budou pečovat o dobré vztahy, bude se rozvíjet jejich empatie a pohled na svět očima druhého, respekt, podpora, pomoc. Komunikace − Projekt nabízí možnost vnímat řeč těla, řeč zvuků a slov, řeč předmětů a prostředí vytvářeného člověkem, řeč lidských skutků; cvičení pozorování i empatického a aktivního naslouchání. Žáci dostanou možnost komunikovat v různých situacích (informování, odmítání, omluva, pozdrav, prosba, přesvědčování, řešení konfliktů, vyjednávání, vysvětlování, žádost apod.), nacvičí si asertivní komunikaci. Spolupráce a soutěživost − projekt rozvíjí individuální dovednosti pro spolupráci (nesouhlas, odpor, dovednost odstoupit od vlastního nápadu, pozitivní myšlení apod.), dále rozvíjí sociální dovednosti pro spolupráci (jasná a respektující komunikace, řešení konfliktů, podřízení se), rozvíjí individuální a sociální dovednosti pro zvládání soutěže a konkurence.

3.1.3. Morální rozvoj Řešení problémů a rozhodovací dovednosti − Projekt rozvíjí dovednosti pro řešení problémů a rozhodování. Hodnoty, postoje, praktická etika − Projekt u žáků vytváří povědomí o odpovědnosti, spolehlivosti, spravedlivosti, respektování atd.

3.2. VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA Toto průřezové téma představuje syntézu hodnot, jako jsou spravedlnost, tolerance, odpovědnost, což jsou hodnoty, o nichž žáci získají prostřednictvím

aktivní účasti na projektu povědomí. Projekt dále žákům umožní rozvíjet kritické myšlení a naučí se v praxi řešit problémy a konflikty demokratickým způsobem, se zachováním vlastní důstojnosti a zároveň s respektem k druhým, s ohledem na zájem celku a s uplatňováním zásad slušné komunikace. Projekt žákům umožňuje participovat na rozhodnutích celku s vědomím vlastní odpovědnosti za tato rozhodnutí a s vědomím jejich důsledků, rozvíjí a podporuje komunikativní schopnosti a dovednosti, prohlubuje empatii, schopnost aktivního naslouchání a spravedlivého posuzování, vede k uvažování o problémech v širších souvislostech, ke kritickému myšlení, k asertivnímu jednání a ke schopnosti kompromisu.

3.3. MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Žáci budou během projektu spolupracovat se svými spolužáky i s žáky jiných škol. Do projektu navíc budou zařazeni žáci s SPU a ADHD. Vznikne tak rozmanitá skupina žáků, kteří se budou navzájem učit komunikovat a pracovat ve skupině s příslušníky různých sociokulturních skupin, budou se učit uplatňovat svá práva a respektovat práva druhých, chápat a tolerovat odlišné zájmy, názory i schopnosti druhých. Zároveň se naučí uvědomovat si možné dopady svých verbálních i neverbálních projevů a nést odpovědnost za své jednání. Práce na projektu stimuluje, ovlivňuje a koriguje jednání a hodnotový systém žáků, učí je vnímat odlišnost jako příležitost k obohacení, nikoli jako zdroj konfliktu.

3.4. ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA Environmentální výchova stejně jako náš projekt vede jedince k pochopení komplexnosti a složitosti vztahů člověka a životního prostředí a k poznání významu vlastní odpovědnosti za své jednání. Umožňuje sledovat a uvědomovat si vztahy mezi člověkem a prostředím. Vede jedince k účasti na ochraně a utváření prostředí a ovlivňuje životní styl a hodnotovou orientaci žáků.

Projekt rozvíjí porozumění souvislostem v biosféře, vztahům člověka a prostředí a důsledkům lidských činností na prostředí. Vede k uvědomování si podmínek života a možností jejich ohrožování (např. při likvidaci škůdců). Projekt poskytne žákům znalosti, dovednosti a návyky pro každodenní žádoucí jednání občana vůči prostředí a napomáhá rozvíjet spolupráci v péči o životní prostředí. Projekt podněcuje aktivitu, tvořivost, toleranci, vstřícnost a ohleduplnost žáků ve vztahu k prostředí, přispívá k utváření zdravého životního stylu žáků a k vnímání estetických hodnot prostředí. Vede žáky k angažovanosti v řešení problémů spojených s ochranou životního prostředí a k vnímavému a citlivému přístupu k přírodě a přírodnímu a kulturnímu dědictví. Žáci se v rámci projektu seznámí s různými ekosystémy a se základními podmínkami života. V rovině teoretické i praktické narazí na ekologické problémy a na lidské aktivity týkající se přírody. Budou si aktivní cestou budovat vztah k přírodě a životnímu prostředí a budou se podílet na jeho utváření.

4. MOTIVAČNÍ AKTIVITY V EXTERIERU Do motivačních aktivit je zařazena nabídka programů s environmentální tematikou, které nabízí různé organizace. Mimoškolní prostředí je pro žáky vítanou změnou. Informace, které jim podává odborník z praxe (např. lesník, chovatel zvířat), přijímají žáci velmi vnímavě, a pokud program obsahuje i praktické činnosti (práce s přírodninami, pozorování a krmení zvířat apod.), žáci si informace dobře fixují. Důležité postřehy. 1) Koordinovat výukové programy mezi jednotlivé ročníky. 2) Informovat rodiče, seznámit je s obsahem programů, vzbudit v nich zájem o to, aby se jejich děti aktivit účastnily. 3) Dbát na provázanost programů organizací s výukou ve škole. Žáci by neměli chápat program jako izolovanou akci, ale jako doplňující aktivitu, která prohloubí jejich školní znalosti a dovednosti. 4) Vést žáky k prezentaci informací a činností z programů např. na nástěnce nebo webových stránkách. 5) Výukové programy objednávat několik měsíců dopředu.

4.1. ORGANIZACE, KTERÉ NABÍZEJÍ V RÁMCI SVÝCH AKTIVIT PRÁCI S ŽÁKY V OBLASTI ENVIROMENTÁLNÍ VÝCHOVY. 4.1.1. Lesní škola Kontakt:

Ostravské městské lesy, s.r.o. Lesní škola A. Brože 2/3124 Ostrava-Zábřeh 700 30

Webové stránky: www.ostravskelesy.cz/lesni-škola.html

Rezervace termínů: Irena Edelsbergerová Telefon: +420 595 700 911 e-mail: edelsbergarova@ostravskelesy.cz

„Lesní škola“ je výchovné a výukové středisko založené při obchodní společnosti Ostravské městské lesy, s.r.o. Jeho úkolem je naplňování cílů lesní pedagogiky. Lesní pedagogika: Smyslem lesní pedagogiky je přiblížit a seznámit veřejnost s lesním prostředím a s úkoly lesního hospodářství. Cílem je pomocí smyslů prohloubení zájmu veřejnosti o les, zlepšení vztahu člověka k lesu, podpora rozvoje pozitivního

vztahu

lesnímu

hospodářství

podpora

smysluplného

zacházení s přírodou. Výukové programy jsou určeny hlavně pro třetí až šesté třídy základních škol. Dětem je představeno lesní prostředí jako důležitý ekosystém se všemi biologickými, zoologickými a ekologickými vazbami. Důležitou roli hraje také poznání dřeva jako obnovitelné suroviny. Snahou je, aby děti poznaly lesní prostředí všemi smysly (hmat, sluch, čich, chuť, sluch), hlavní formou působení je hra – zařazeny jsou hry smyslové, znalostní, pohybové a kreativní. Většina programů nebo jejich hlavní část probíhá přímo v lese. V případě nepříznivého počasí jsou k dispozici učebny (vnitřní i venkovní), audiovizuální sál a malá dílna pro zhotovování výrobků ze dřeva a různých přírodních materiálů.

Programy jsou přizpůsobeny věku dětí a učebním osnovám pro jednotlivé ročníky. Napomáhají

v plnění „Metodického pokynu k environmentálnímu vzdělávání,

výchově a osvětě ve školách a školských zařízeních“ (č.j. 32 338/200-22). (Text převzat z internetových stránek organizace). Kromě nabízených programů jsou výborné webové stránky Lesní školy. Doporučuji „Hry a zábava mezi stromy“ – stránky nabízí kvízy, informace, pracovní listy apod. využitelné přímo ve výuce přírodopisu, výtvarné a technické výchovy.

4.1.2. Společenství Vita Kontakt:

Vita – občanské sdružení Vítkovická 12, 702 00 Ostrava tel.: 596 616 155 e-mail: info@vitaova.cz Webové stránky: www.vitaova.cz Středisko ekologické výchovy Vítkovická 12, 702 00 Ostrava tel.: 596 616 155 e-mail: info@vitaova.cz

Společenství Vita je uskupením organizací a projektů okolo občanského sdružení Vita v Ostravě. Poskytuje prostor, služby a prostředky pro realizaci projektů a činností z oblastí ochrany životního prostředí, ekovýchovy a vzdělávání, rozvoje neziskového sektoru a mnoha dalších oblastí.

Příklad z nabídky Střediska ekologické výchovy

Název programu

Určeno

Využití ve výuce

Trvá Cena (vyuč. v Kč/ hod.) žák

40,-*

Výprava s překrásnou vyhlídkou, určování geomorfologických celků. Vznik a nález černého uhlí, dopady těžby na krajinu. Informační Sukcese, rekultivace. Má materiál, příroda šanci se vrátit? Jak voní odlitek halda? Program probíhá zkameněliny. v Ostravě na haldě Ema. V období od 1. 4. do 16.10. Sraz na zastávce ZOO.

Dějepis, Zeměpis, Hajdy na haldy

6. -9. tř. Ekol. praktika, Člověk a ZŠ, SŠ společnost, Člověk a příroda

http://www.vitaova.cz/clanek.asp?ID=75

4.1.3. Zoologická zahrada Ostrava Kontakt:

Materiály, které ve škole zůstanou

Výprava k řece Odře. Proměny řeky v čase. Jak člověk mění řeku? Kudy tekla řeka dřív? Co je regulace, meliorace, revitalizace? Určování čistoty vody podle vodních organismů. Programy probíhají v OstravěVýškovicích. Lze objednávat v období od 27. 4. do 16. 10. Sraz na zastávce Smrčkova.

Přírodopis, Zeměpis, 6. - 9. tř. Ekol. praktika, Kudy Člověk a tekla řeka ZŠ, SŠ příroda, Matematika a její aplikace

Popis programu

Zoologická zahrada Ostrava Michálkovická 197 710 00 OSTRAVA Tel: +420 596 241 269, +420 596 243 316 E-mail: info@zoo-ostrava.cz Webové stránky: www.zoo-ostrava.cz

Pracovní listy, tabulka významných řek v MSK.

Oddělení pro kontakt s veřejností Bc. Jana Kovářová (výukové programy) tel. +420 596 241 269 kl. 26 email: kovarova@zoo-ostrava.cz Výukové programy: Zoologická zahrada Ostrava, p. o. se vedle svého poslání přispět k biologické rozmanitosti věnuje aktivně i vzdělávací a výchovné činnosti v rámci EVVO. Výukové centrum nacházející se v centru zoo poskytuje prostory pro realizaci široké škály výukových programů, soutěží, přednášek a dalších aktivit pro děti všech věkových kategorií (děti MŠ, žáci ZŠ, studenti SŠ a VŠ), a to v průběhu celého roku. Příklady: LES VŠEMI SMYSLY - probíhá za příznivého počasí v lesních partiích areálu zoo, je zaměřený na smyslové vnímání dětí, děti plní úkoly s pomocí pracovního listu (pro žáky 3. – 5. ročníku). DOMA V EVROPĚ – fauna Evropy, ohrožené druhy, nepůvodní druhy, druhy žijící v blízkosti lidských sídel, proč v Evropě již nežijí velká zvířata, pokusy o znovu vysazení (pro žáky 2. stupně). Začátky programů: 9:15, 10:30, 11:45 (možno také v odpoledních hodinách). Program trvá asi 60 min a je určen pro jednu třídu (max. 30 žáků). První část programu probíhá v učebně výukového centra, je doplněná ukázkou nejrůznějších preparátů (vycpaniny, kosti, peří, srst…), druhá část se uskutečňuje venku u vybraných druhů zvířat. V případě, že program se koná v době pravidelného krmení těchto zvířat, je možné domluvit, aby ošetřovatel zvířata před žáky nakrmil. Programy objednávejte min. 14 dní předem mailem: vyuka@zoo-ostrava.cz nebo telefonicky: 596 241 269 Pracovní listy Žáci mohou také v areálu zoo samostatně vyplňovat pracovní listy. Úkoly jsou zaměřené převážně na chování zvířat, které mohou žáci jednoduše pozorovat. Pro mladší žáky je vhodné téma: Malým zoologům. Pro starší žáky se nabízí témata: Primáti, Kočkovité šelmy, Kopytníci, Ptáci, Ohrožené druhy zvířat

Pracovní listy jsou zdarma k dispozici u vstupu do zoo, příp. si je můžete nechat zaslat v elektronické podobě. Pište na vyuka@zoo-ostrava.cz . (Text převzat z webových stránek organizace).

4.1.4. Středisko volného času Korunka Kontakt:

Středisko volného času Korunka Korunní 49 709 12 Ostrava-Mariánské Hory Středisko přírodovědců ul. Čkalovova 10 708 00 Ostrava-Poruba tel. +420 599 527 321 smpr@svc-korunka.cz Webové stránky: www.svc-korunka.cz

Středisko přírodovědců zajišťuje například odborné exkurze pro základní školy po chráněných územích Ostravska s průvodcem a odborným výkladem, které slouží k doplnění výuky přírodopisu.

4.1.5. Český svaz ochránců přírody Kontakt:

ZO ČSOP Nový Jičín - Záchranná stanice a centrum ekologické výchovy čp. 146 Bartošovice na Moravě PSČ 742 54 Webové stránky: www.csopnj.cz Jan Kašinský (centrum ekologické výchovy) tel.: 556 758 675

fax: 556 758 675 mobil: 723 648 759 E-mail.: cevbartosovice@csopnj.cz Centrum ekologické výchovy Centrum ekologické výchovy (CEV) se zabývá přípravou a vedením ekovýchovných programů, určených žákům a studentům škol všech stupňů, od mateřských po vysoké, a také organizovaným skupinám veřejnosti. Současně poskytuje informace týkající se ochrany přírody a druhové ochrany živočichů. Ekovýchovné programy probíhají buď přímo v CEV, nebo na školách v rámci školního vyučování. Příklady ekovýchovných programů: Živá příroda na dosah: Seznámení s programy a projekty stanice, prohlídka venkovní expozice živých zvířat, cca 30 druhů, s výkladem o jejich biologii, etologii a praktické ochraně. Ptáci na poli, v lese, u vody: Poznávání přírody, vztahu mezi zvířaty a prostředím, hlasy zvířat. Boudo, budko, kdo v tobě přebývá: Poznávání ptáků, jejich hlasů, praktická výroba budek a jejich instalace. Člověk a zvíře: Etika a legislativa ve vztazích lidí a zvířat. Druhová ochrana živočichů, CITES, týrání zvířat, péče o zvířata v zajetí, včetně hospodářských zvířat, myslivost a rybářství. Terénní exkurze: Vycházka do Poodří. Seznámení s krajinou, rostlinami a zvířaty žijícími v Poodří. Jsou vybrána místa s dobrým přístupem pro autobus, schůdným terénem (nejsou nutné holínky ani terénní boty) a s maximem možností vidět něco zajímavého.

Program Živá příroda na dosah probíhá v areálu střediska v expozici živých zvířat. Délka programu je 45 minut pro žáky MŠ a 1. stupně ZŠ, verze pro 2. stupeň ZŠ a SŠ trvá 90 minut. Expozice je výhradně zaměřená na faunu a je možné vidět a podrobně se seznámit například s těmito druhy ptáků: poštolka obecná, káně lesní, káně rousná, moták pochop, luňák hnědý, včelojed lesní, ostříž lesní, poštolka rudonohá, výr velký, kalous ušatý, puštík obecný, sýček obecný, sova pálená, výreček malý, čáp bílý, čáp černý, volavka popelavá, husa velká, husa polní, vrána obecná, havran polní, straka obecná, sojka obecná, kavka obecná, drobní pěvci, veverka obecná aj. V areálu mohou návštěvníci dále vidět malou expozici obojživelníků a plazů i řadu dalších exponátů – ptačí budky, odlitky stop, ptačí pera, siluety ptáků, rostliny typické v oblasti Poodří atd. Program pro žáky mateřských a základních škol prvního stupně trvá 45 minut, pro druhý stupeň základních a středních škol 90 minut. Ceny programů jsou stanovovány vždy na začátku roku. Centrum je v provozu od dubna do konce října, v listopadu pouze po telefonické či ústní dohodě, dle provozních a klimatických podmínek. (Text převzat z internetových stránek organizace).

4.1.6. Střední zahradnická škola, Ostrava, příspěvková organizace Kontakt:

Střední zahradnická škola, Ostrava, příspěvková organizace Žákovská 20-22/288 709 00 Ostrava – Hulváky Ředitelka: PaedDr. Hlavinová Alena telefon: 596 622 335 tel/fax 420 596 622 335 e-mail: szas.ostrava@tiscali.cz webové stránky: www.szas-ostrava.cz

S touto střední školou je možné navázat spolupráci. Lze dohodnout prohlídku jejich zahradnictví. Žáci takto mohou získat informace o rostlinách, o jejich nárocích na pěstování a nechat se inspirovat k návrhům, co pěstovat na vlastní školní zahradě. Také se mohou dovědět informace o podmínkách studia na této škole. Součástí školního zahradnictví jsou skleníky pro pěstování hrnkových a řezaných rostlin, arboretum, ovocný sad a školní prodejna.

5. MOTIVAČNÍ AKTIVITY V INTERIERU Žáci s poruchami učení, ale nejen ti, mají problém pouze pasivně přijímat sdělené informace. Jejich pozornost klesá, a proto jsou do následující kapitoly zařazeny ukázky didaktických her a aktivit, které mohou učitelé použít jako zpestření do svých hodin. Některé jsou vhodné jako motivace k dalším praktickým úkolům, jiné slouží spíš k procvičování a upevňování již získaných znalostí. Většina didaktických her je zpracována v programu SMART notebook. Učitel je může využít přímo v podobě, v jaké jsou vytvořeny, inspirovat se jimi a zpracovat pro jiná témata či upravit pro potřeby konkrétní skupiny žáků – zvýšit či snížit jejich obtížnost. Všechny zpracované aktivity směřují k dlouhodobému projektu „rekultivace školního pozemku, vytvoření zahrady a poznávání, pozorování či péči o rostliny a živočichy, kteří se zde nebo v okolí školy mohou vyskytovat“.

5.1. AKTIVITY BEZ VYUŽITÍ INTERAKTIVNÍ TABULE ČI POČÍTAČE. Přírodovědná kimovka Pomůcky – asi 15 až 25 přírodnin či obrázků, fotografií, papíry, tužky. Žákům umožněte na 2 – 4 minuty pohled na předem zakryté předměty. Po opětovném zakrytí si hráči vybavují a sepisují předměty. V přírodovědné verzi kimovky dbejte na to, aby přírodniny byly jasně poznatelné, snadno definovatelné a dostatečně rozmanité. Výsledek po 5 minutách kolektivně opravte. Berte ohled na vyjadřovací schopnosti dětí. Na závěr znovu předveďte předměty kus po kuse a správně je pojmenujte. (HOLÝ, 1986) Moje číslo znamená ... Pomůcky – sáček s očíslovanými lístky. Sáček s několika sadami čísel (asi od 1 do 10) koluje od hráče k hráči. Hráč si vytáhne číslo, přečte je a snaží se objevit v přírodě jev odpovídající vylosovanému číslu. Např.: „Tři – znamená jetel, jeho list má tři lístky. Osm – znamená pavouka, má osm nohou. Čtyři – znamená roční doby – jaro, léto, podzim, zima.“ Za správné přijímáme

jen výroky o přírodě, samozřejmě se nesmějí opakovat. Poskytneme čas na odpověď, asi 10 – 15 sekund. Kdo je úspěšný, ponechá si lístek do zástavy. (HOLÝ, 1986) Pomozte živočichům přežít zimu Ve třídě, na chodbě nebo na hřišti viditelně rozmístěte aspoň 20 lístků se jmény různých živočichů. Mezi nimi budou: I.

Zimní spáči (např. plazi, obojživelníci, hmyz, někteří savci),

II.

Stěhovaví,

III.

Ostatní, během zimy aktivní.

Žáci si nadepíší tři sloupečky na papíry. Na povel pak vyhledávají (nesbírají!) lístky s živočichy a zapisují je do sloupečků podle jejich zimní činnosti. Rozhoduje rychlost a správnost řešení. Nakonec vše vyhodnoťte společně: vyjmenujte podle sloupečků živočichy, žáci si je sami opraví a obodují. Během oprav se může rozvinout i malá diskuse. (HOLÝ, 1986) Kocourkovský herbář Během celého roku si shromažďujte herbářové položky běžně známých rostlin. Z jejich charakteristických částí sestavte nové absurdní herbářové položky. Části slepte nenápadně a vtipně, dobře je upevněte. Některé mohou být nápadné (např. stonek přesličky + květy pryskyřníku + listy podbělu), jiné nenápadné (stonek kopřivy dvoudomé + kvetoucí vrchol hluchavky bílé). Neopomeňte připojit vtipně vymyšlená jména a lokality na etiketách. Očíslované „herbářové“ položky rozložte, žáci je volně obcházejí a do svých očíslovaných seznamů zapisují jednotlivé prvky, těchto falzifikátů a správně je určují. Příprava této zábavné hry je pracná a vyžaduje, abyste na ni mysleli celoročně. Do přípravy můžete zapojit i starší žáky. (HOLÝ, 1986)

Hádej, co jsem? Klasická hra, kdy jsou žáci rozděleni do několika skupin a ptají se učitele či zvoleného žáka otázkami, na něž je možné odpovědět pouze ano a ne (popřípadě nevím). Které skupině se podaří pojem uhádnout dříve, získá bod. Předem je nutné stanovit si přesná pravidla kladení dotazů a celé hry i její vyhodnocení. Učitel také určí, které pojmy chce touto hrou procvičit. Rozdělení žáků do skupin může být náhodné, je vhodné to udělat např. formou kartiček, na kterých budou uvedeny různé druhy rostlin, a žáci pak vytvoří např. 3 skupiny, kdy v první skupině „obilí“ budou žáci, kteří našli na kartičce pojem žito, oves, pšenice, v druhé skupině „ovoce“ se potkají žáci s kartičkou jablko, třešeň, broskev a ve třetí skupině „zelenina“ se potká hrášek, kedluben a rajče. Obměny hry: Žák si vylosuje pojem, který předvádí svým spolužákům pantomimou. „Kufr“ – V časovém limitu jeden žák nebo skupina žáků napovídá druhému slova, která mu (jim) učitel ukazuje za zády hádajícího. Běhavka Každý žák dostane namnožený čtverec s 9 nebo 16 otázkami, který si podepíše. (Podpis slouží jako kontrola, že si žák nebude sám do listu nic víc zapisovat. Je dobré doporučit, aby si každý žák vzal různou barvu propisky či fix.) Cílem hry je na otázky získat odpověď od svých spolužáků. Do listu si žák nesmí odpovědi zapisovat sám a nesmí ani říkat spolužákovi, co mu tam má napsat. Povolené jsou dotazy „Znáš odpověď na tuto otázku?“, „Co bys mi sem napsal?“ apod. Podle počtu žáků, učitel stanoví, kolik odpovědí může jeden žák napsat druhému. (Vhodné jsou jedna až dvě odpovědi.) Odpovědi se nesmí škrtat ani přepisovat. Hra končí ve chvíli, kdy jeden z žáků má vyplněný celý list. Odevzdá jej učiteli, učitel řekne stop a ostatní žáci v tuto chvíli musí odložit své psací potřeby. Následuje vyhodnocení. Vyhrává ten, kdo získá nejvíce bodů. Nemusí to být žák, který list donesl učiteli. Žáci si s učitelem

zkontrolují odpovědi. Za chybějící, poškrtanou či špatnou odpověď si do tabulky udělají křížek a za správnou „fajfku“. Nato se rozdělí body. 10 bodů získá žák za každý bezchybný řádek, sloupec a úhlopříčku. U tabulky s devíti otázkami je maximální počet 80 bodů. Vítězem je žák či žáci s největším počtem bodů. Hra především rozvíjí spolupráci žáků ve třídě. Příklad Čím se rozmnožují mechorosty?

Co se stalo, když se změnila atmosféra (více kyslíku) a vytvořila ozónová vrstva?

Příklad játrovky:

Jakou stélku mají játrovky?

Co je to? Skupina buněk u rostlin se stejnou funkcí?

Jaké buňky obsahují pelatky?

Jaké buňky obsahují zárodečníky?

Kterou světovou stranu můžeme určit podle lišejníků?

Jak se nazývá mech, ze kterého se dělá zahradnický substrát?

Běhavka 2 Učitel si vytvoří kratší text s pojmy, který chce, aby si žáci zapamatovali. Namnoží jej. Ve třídě vytvoří dvojice žáků. První z dvojice bude běhat a druhý zapisovat to, co mu první nadiktuje. Texty pro běhající umístíme vzadu ve třídě či na chodbě. Vítězí dvojice, která má nejdříve opsaný text. Příště se mohou role prohodit. Pozor na bezpečnost (nutnost připravit prostor na běhání, zasunout židle apod.).

Obměna: Žáci jsou ve větších skupinách, opět jeden zapisuje a ostatní ve třídě či na chodbě hledají odpovědi na otázky či chybějící údaje v textu, které tam učitel před hodinou rozmístil. Odpovědi pro každou skupinu lze odlišit barvou. Řetěz Žáci si vylosují kartičky s obrázky či pojmy, které na sebe navazují a mají se na základě správného pořadí kartiček seřadit. Příklad: Stádia vývoje motýla Vajíčko – housenka – kukla – dospělý jedinec Potravní řetězec Tráva – zajíc - liška Příklad. Růst fazole

(Obr. – galerie SMART notebooku.) Hry se slovy Žáci ve skupině hledají nejvíce zástupců dané skupiny. Je stanoven časový limit a musí vždy následovat kontrola. Příklad: Napiš co nejvíce druhů zeleniny, ovoce, stromů, léčivých bylin, rostlin se žlutými květy atd.

Všechny správné odpovědi pak vypíšeme na tabuli a můžeme s nimi dál pracovat. Např. zelenina – podtrhni luštěniny, do kroužku dej kořenovou zeleninu, škrtni zeleninu, z níž jíme listy Ovoce – podtrhni modře ovoce, které má plod malvici, červeně, které má plod bobuli, a škrtni druhy, které u nás volně nerostou Stromy – rozděl stromy na listnaté a jehličnaté apod. Obměna Vypiš co nejvíce živočichů a rostlin na písmenko S, kteří žijí v lese. Příklad: Srnec, slepýš, skokan, sojka, sýkora, smrk, suchohřib, sršeň, svída, sněženka, … Uznáváme vše, co žák dokáže odůvodnit, a opět s pojmy můžeme pracovat – rozdělit na rostliny (byliny, keře, stromy), živočichy (savce, ptáky, plazy, obojživelníky, bezobratlé) apod. Ve větách najdi schované zástupce rostlin, zvířat apod. Příklad: Ve větách najdi léčivé byliny. Hanka našla pod bělavým ubrouskem s květy voňavou buchtu. (podběl) Petra bolí paže. (lípa) Přeji dobré jitro celé třídě. (jitrocel) Strýc má tady své rybářské boty. (máta) Popletený příběh Učitel si připraví krátký text, ve kterém udělá např. 5 chyb, a žáci je mají odhalit. Následuje kontrola. Př. Pepíčka napadlo, že pomůže ptáčkům v zimě. Rozhodl se proto vytvořit krmítko. Postavil jej na zahradu před okno a těšil se, jak bude pozorovat ptáčky. Napadl první sníh a Pepíček šel do krmítka nasypat něco dobrého. Doma našel trochu

slunečnicových semen, kousky salámu a trochu chipsů. Zanedlouho mu opravdu na krmítko přiletělo pár hostů. Vzal si atlas ptáků a pokusil se je určit. Na druhý den pak vyprávěl ve škole, koho na krmítku viděl. Pochlubil se, že mu tam přiletělo pět druhů ptáčků – konkrétně sýkorky, koňadry a modřinky, vlaštovky, špačci a zvonci. Povzdechl si ale, že mu je líto, že v zimě nemůže vidět např. čápa či havrana, protože odlétají do teplých krajů. Učitel poté zkontroluje a prozradí žákům vyslovené chyby a může dál dotazy rozvinout svůj krátký příběh. (Čím je vhodné krmit ptáčky v zimě? Proč nemohl vidět vlaštovky a špačky? Proč někteří odlétají do teplých krajin? Podle čeho se orientují? apod.) Pracovní list pro žáka Žák se na základě předešlého výkladu učitele, vlastních zkušeností a úvodního textu dozví základní fakta (např. charakteristiku sinic) a dále pak samostatně či ve skupinkách pracuje na vyplnění pracovního listu s větší či menší pomocí učitele, internetu, vlastního pozorování či knih. (Příklad pracovního listu naleznete v příloze.)

5.2. AKTIVITY S VYUŽITÍM INTERAKTIVNÍ TABULE ČI POČÍTAČE. Výhodou je větší názornost, pokud nemáme k dispozici potřebné přírodniny, vycpaná zvířata, herbáře, sbírky či živé exponáty nebo jejich části, které by si žáci mohli prohlédnout a osahat. Většinu aktivit lze s určitými úpravami provádět i bez interaktivní tabule nebo počítače. Celé zpracované soubory pro interaktivní tabuli jsou k dispozici v příloze.

5.2.1. Poznávání druhů, přiřazování, různé problémové úlohy a úkoly Př. Přiřazování: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

řapík lodyha stvol stéblo keř oddének tyčinka pestík prašník čnělka pylové zrno

část listu část pestíku část tyčinky dutý stonek bez listů (pampeliška) podzemní stonek samčí pohlavní buňka rostlin samčí pohlavní orgán rostlin samičí pohlavní orgán rostlin stonek nesoucí listy a květy stonek obilnin stonek větvící se hned u země

Př. Soubor ptáci v zimě

Který pojem nepatří do skupiny? Proč? Blatouch, sněženka, pryskyřník, orsej (sněženka – kvete bílými květy a je jednoděložná, ostatní jsou dvouděložné žlutě kvetoucí rostliny) Ředkev setá, miřík celer, brukev zelná, mrkev setá (brukev zelná – protože není kořenová zelenina)

Oprava chyb Oprav špatné názvy, oprav chyby ve větách apod., pravda – lež

Domino, pexeso Žáci k sobě přiřazují pojmy, které spolu souvisí. Na interaktivní tabuli je možné tyto hádanky jednoduše vytvořit, když se v galerii SMART notebooku zvolí Lesson Activity Toolkit 2.0, poté interaktivní a multimediální a následně Pairs (např. Blue Pairs) či Domino generator.

Procvičování paměti Následující hra má za cíl procvičit paměť žáků a spojit vzhled konkrétního organismu s jeho názvem. Aktivitu naleznete v příloze (soubor – ptáci lidských sídel a ptáci lesa). Soubor „ptáci lesa“ je složitější tím, že objektů k zapamatování je více. Nutné je si všechny zástupce přečíst, popsat a nechat žákům dostatečný čas na jejich zapamatování. Poté si žáci napíší na list papíru sloupec čísel 1 až 12 (nebo jiný podle počtu zástupců). Učitel poté postupně kliknutím jednoho zástupce ubírá a žáci zmizelého jedince zapisují na papír. Následuje kontrola výsledků a prověření, zda si žáci zapamatovali vzhled zástupců formou přiřazování jmen k obrázkům.

Křížovky, šifry Křížovky, osmisměrky, doplňovačky, rozšifrování hledaného pojmu například zapsaného morseovkou či tajnou abecedou apod.

Příklad: Křížovka na procvičení poznávání dřevin. Je možné ji doplnit o dotazy, k čemu se dřeviny využívají, které se dají využít např. k tvorbě živého plotu, jako vánoční stromek, které jsou užitečné svými plody atd. Tajenka: Stále zelená poloparazitická rostlina stromů, využívá se k vánoční dekoraci. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. Řešení: 1. javor, 2. smrk, 3. jedle, 4. lípa, 5. líska, 6. dub, 7. bříza, 8. olše, 9. jeřáb Tajenka: jmelí bílé Doplňovačka popis obrázku (živočišná buňka)

Osmisměrka Pojmy: vlaštovičník, mák vlčí, lilie, ocún, vraní oko, upolín, rulík, durman, pryskyřník, blatouch, lilek, blín, jaterník, tabák

ch k í n r e t a j p s n

u j e s r o c ú n r t v

o t k p o e m k d á o b a a é t a m y s l u r a

a r u l í k t r r k p n

l o r e i v v o u y o í

b z j e i l i l d ř l o

v l a š t o v i č n í k

s a s a n k a b l í n o

a k n i l a v n o k i y

Tajenka: POZOR JEDOVATÉ ROSTLINY Morseovka Jak se jmenuje stejnokřídlý škůdce našich zahrad? Který užitečný brouk se jim živí? Odpověď najdeš skrytou zde: --/…ˇ/../-.-././/

(mšice)

…/.-../..-/-./.´/-.-.ˇ/-.-/---//…/./-../--/../-/./…ˇ/-./.´// (slunéčko sedmitečné)

Riskuj Hra kopíruje úspěšnou televizní soutěž. Žáci se ve třídě rozdělí do 4 až 6 skupin. Vylosují si pořadí a poté si volí podle zájmu otázky. Otázky si vybírají postupně. Vždy každá skupina volí jednu otázku a pak nastupuje následující skupina v pořadí. Pokud neznají odpověď, může se dát šance ostatním skupinám. (Nutné je se předem domluvit, zda se za chybnou odpověď body odpočítávají či ne. Doporučuji za chybnou odpověď udělit 0 bodů a mínus body pouze za nějaké porušení pravidel.) Vítězí skupina s nejvíce body.

Hádání slov Řada her, kdy máme neznámý pojem či odpověď na otázku, a volbou písmen se získá odpověď.

Od jednoduché

verze

„Oběšence“

může

tato

hra

vytvořit

i na interaktivní tabuli. V galerii SMART notebooku se zvolí Lesson Activity Toolkit 2,0, poté interaktivní a multimediální, Teal – word guess a navolíme si zde slova, která chceme hádat.

Příklad: Obilnina – výroba sladu. J - - - - N (ječmen)

Obměna: Přeházená písmena Příklad: Jedovaté rostliny – OCÚN – NÚOC, KONVALINKA – LONVAIKANK, VRANÍ OKO – NÍVAR OOK Na interaktivní tabuli se tyto hádanky jednoduše vytvoří, když se v galerii SMART notebooku zvolí Lesson Activity Toolkit 2,0, poté interaktivní a multimediální a následně Anagram (např. Blue Anagram).

6. PROJEKTY 6.1. PROJEKTY A LABORATORNÍ PRÁCE Nejcennějším způsobem poznávání je vlastní zkušenost, a proto by v hodinách přírodovědných předmětů neměly chybět různé projekty a laboratorní práce. Náměty: Sbírky přírodnin – možné nahradit i fotografiemi (vhodné u chráněných rostlin, živočichů). Podle možností a prostoru si vytvořme sbírky, které by měly být vždy logicky uspořádány, popsány a vystaveny. S tvorbou sbírek by měla být spojena práce s klíči a atlasy. Herbář celých rostlin či jejich částí (listů stromů, větviček, sbírka semen, plodů, kůry stromů), minerálů, peří ptáků, fotografií hmyzu a jiných živočichů, hub. Sbírka nahrávek zvuků různých živočichů - možné najít i na internetu a pokusit se rozeznávat zvířata podle zvuků. Pozorování mikroskopem Vhodné preparáty se mohou vytvořit např. ze slupek cibule (pozorování buněk), prvoků ze senného nálevu, kvasinek, plísní, lístků mechů, kupek výtrusnic kapradin, řezů stonků různých rostlin, průduchů, pozorování řas a lišejníků z kůry stromů, těla hmyzu (křídlo, noha, tykadlo - mouchy, motýla, sarančete apod.), rybí šupiny, peří ptáků, je vhodné pozorovat libovolné trvalé preparáty. Pozorování určité lokality – zaznamenáme přítomné druhy rostlin a popíšeme změny během jednotlivých měsíců v roce (období kvetení jednotlivých druhů), popř. pozorované živočichy. (Vhodné pro skupinovou práci – každá skupina může mít vymezenou různou lokalitu – les, louka, pole, mez, okolí řeky … - následuje pak srovnání lokalit.)

Pozorování klíčení semen – různé druhy semen (určitý počet) zasadíme do půdy (květináče, truhlíku apod.) a do tabulky pak zapisujeme, kolik semen a za jak dlouho vyklíčí. (Je možno spojit pozorování se sledováním teploty, zatemněním, různým množstvím závlahy – stejným druhům rostlin se vytvoří odlišné podmínky a pozoruje se, jak na ně reagují.)

6.2. PROJEKT NA RŮZNÉ TÉMA 6.2.1. Verze pro jednotlivce Téma: např. stromy Typ projektu: krátkodobý (1 – 2 týdny) Cílová skupina: žáci 6. – 9. tříd ZŠ Cíl projektu: Seznámit žáky se základní charakteristikou vybraných druhů dřevin. Podpořit aktivní činnost žáků, jejich kreativitu a schopnost prezentace svých výsledků a názorů. Organizace projektu: Každý žák třídy má zadán jeden druh stromu (jabloň, jírovec, lípu…). Žák podle osnovy vytvoří referát, se kterým seznámí ostatní spolužáky. Vzhled referátu: výkres A3, psán ručně, obrázky nakresleny, vytištěny či vystřiženy z časopisů, přírodniny nalepeny lepicí páskou. Osnova: 1.

Název stromu, latinský název, zařazení do čeledi.

Popis stromu, vzhled, velikost a obr. celkového vzhledu.

Doba květu, popis květu či květenství, druh plodu, popis listu.

Využití, zajímavosti.

Součástí referátu bude vylisovaný list zadaného stromu a např. kousek kůry, větvičky, semeno či plod (povinný je list plus minimálně jedna z dalších uvedených částí).

6.2.2. Verze pro celou třídu Téma projektu: Životní prostředí a my Typ projektu: dlouhodobý Cílová skupina: žáci 6. – 9. tříd ZŠ Cíl projektu: Seznámit žáky se základními ekosystémy, ekologickými problémy a nutností šetrného chování k přírodě v běžném životě. Podpořit aktivní činnost žáků a vzájemnou spolupráci v kolektivu třídy. Dominantní průřezové téma: Environmentální výchova

Tematické okruhy

Ekosystémy

les, vodní zdroje, kulturní krajina (význam, druhová odlišnost, krajinná ekologie atd.)

Základní podmínky života

voda, půda, přírodní zdroje, (biodiverzita, propojenost složek prostředí, ochrana, atd.)

Lidské aktivity a problémy

zemědělství a životní prostředí

Vztah člověka k životnímu prostředí

naše obec, životní prostředí a zdraví

Vztah k dalším průřezovým tématům: Mediální výchova

Tematické okruhy

Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení

kritický přístup ke zpravodajství, identifikování základních orientačních prvků v textu

Tvorba mediálního sdělení

tvorba mediálního sdělení pro školní časopis, technologické možnosti a jejich omezení

Osobnostní a sociální výchova

Tematické okruhy

Kreativita

pružnost nápadů, originality, schopnost dotahovat nápady do reality, tvořivost v mezilidských vztazích

Poznávání lidí

vzájemné poznávání ve skupině/třídě

Mezilidské vztahy

péče o dobré vztahy, respektování, podpora, pomoc

Komunikace

specifické komunikační dovednosti (monolog, dialog), komunikace v různých situacích (odmítání, prosba, přesvědčení, řešení konfliktů, vysvětlování aj.), asertivní komunikace

Kooperace a kompetice

rozvoj individuálních a sociálních dovedností pro kooperaci

Řešení problémů a rozhodovací dovednosti

Dovednosti pro řešení problémů a rozhodování z hlediska různých typů problémů a sociálních rolí, problémy v mezilidských vztazích

Klíčové kompetence o Kompetence k učení  Žáci plánují, organizují a řídí vlastní práci  Vyhledávají a třídí informace, uvádějí věci do souvislostí  Propojují poznatky z různých vzdělávacích oblastí  Provádějí sebehodnocení  Podporujeme u žáků samostatnost, tvořivost a trpělivost  Žáci vyhledávají potřebné informace z různých zdrojů o Kompetence k řešení problémů  Žák prezentuje výsledky své práce  Vedeme žáky k aktivnímu přístupu při řešení problému, vyslechnutí názoru druhých, k diskusi, k vyjádření vlastního postoje

o Kompetence komunikativní  Žáci formulují své myšlenky  Vyjadřují se výstižně v ústním projevu  Učí se naslouchat druhým  Pracují s různými druhy materiálů, učí se v nich orientovat, vybírat podstatné  Při domlouvání s druhými využívají komunikativní dovednosti k vytváření dobrých vztahů spolupráce s ostatními  Umožňujeme žákům setkávat se a spolupracovat s žáky různých tříd a ročníků o Kompetence sociální a personální  Žáci pracují ve skupině  Vytvářejí si pravidla práce v týmu  Žáci plní různé role  Podílejí se na utváření příjemné atmosféry  Poskytnou pomoc, případně o ni požádají  Respektují různá hlediska, názory  Sebehodnocení podporuje jejich sebedůvěru, sebeuspokojení a sebeúctu, napomáhá k ovládání vlastního jednání a chování  Budujeme u žáků pozitivní školní a třídní klima  Vedeme žáky ke zdravé soutěživosti o Kompetence občanské  Žáci respektují druhé  Aktivně se zapojují do dění ve škole  Vedeme žáky k zodpovědnému rozhodnutí podle dané situace o Kompetence pracovní  Žáci se učí dodržovat vymezená pravidla vzhledem k bezpečnosti práce  Vedeme žáky k ochraně zdraví svého i zdraví ostatních

Mezioborové vztahy: Přírodopis – Ekologie, ochrana životního prostředí, fauna, flóra Občanská výchova – Ochrana životního prostředí Výchova ke zdraví – Dopady znečišťování na zdraví člověka Český jazyk – schopnost vyjadřovat se jasně, výstižně, poutavě a srozumitelně Informační technologie – práce s internetem – vyhledávání a zpracování získaných informací, práce s dataprojektorem, práce na prezentacích Výtvarná výchova – výtvarné zpracování – výzdoba třídy Návrh na konkrétní témata pro jednotlivé skupiny – třídy 1.

Ekosystém louka, pastvina (typické rostliny a zvířata luk, hospodaření na louce, údržba různých druhů trávníků, její využití)

Ekosystém – les (patra lesa + významné druhy rostlin, živočichů, hub, hospodaření v lese – monokultury, lýkožrout, původní druhová skladba lesa…)

Zemědělství a ŽP (typické zemědělské plodiny – obilniny, pícniny, olejniny, škůdci, hospodaření, eroze půdy, zasolování…)

Půda – (organismy žijící v půdě, složení půdy, vlastnosti, půdní druhy, půdní typy, výskyt půdních typů v ČR, ohrožení půd…)

Ekosystém – sad (ovocné dřeviny, odrůdy, založení a péče o sad – škůdci a boj s nimi, roubování…)

Ekosystém – zeleninová zahrada (druhy zeleniny, využití, péče o ně, škůdci, plevele…)

Ekosystém – květinová zahrada (založení záhonu, skalky, trvalky, letničky, významné druhy, doba květu, vzrůst, péče o tyto rostliny v různá roční období...)

Léčivé a jedovaté rostliny (základní druhy, způsob sběru léčivých rostlin, využití, pěstování …)

Organizace projektu: 1.

Zástupci každé třídy druhého stupně si vylosují na zasedání školního parlamentu nebo při jiné příležitosti jedno z výše uvedených témat a na třídnické hodině s ním seznámí třídu a domluví se na zpracování projektu. Nápady sepíší na tabuli (pojmová mapa), domluví se na materiálu, kdo který zajistí, rozdělí si dílčí témata a úkoly jednotlivým žákům. Každý ponese zodpovědnost za část projektu.

Žáci mají za úkol během tří měsíců připravit si pro ostatní třídy 20 minutovou prezentaci daného tématu, podle fantazie vyzdobí třídu a připraví program, kde je seznámí s daným problémem a připraví si pro žáky sousedních tříd 10 kontrolních otázek, které mohou ocenit drobnou odměnou. Spolupracují s učiteli všech předmětů, rodiči, mají k dispozici internet a knihovnu.

Během 2 – 3 dnů ve stanovených 7 hodinách (pokud je na 2. stupni 8 tříd) si navzájem předvedou vždy dvě třídy druhého stupně svůj program, až se všichni navzájem vystřídají.

Hodnocení projektu: Zpracování projektu hodnotí zvlášť třídní učitelé a žáci jednotlivých tříd stupnicí 1 – 10, na hodnocení sousedních tříd se musí domluvit celá třída na jedné hodnotě.

Výsledky projektu mohou být prezentovány na školním webu a ve výzdobě jednotlivých tříd.

Návrh hodnotící tabulky. (vlastní třídu žáci nehodnotí)

třída: hodnocení 6. A 6. B 7. A 7. B 8. A 8. B 9. A 9. B

6. A 6. A

6. B Po - 1. h

6. B

7. A

7. B

8. A

8. B

9. A

9. B

Po - 1. h Po - 2. h Po - 3. h Po - 4. h Út - 1. h Út - 2. h Út - 3. h x

7. A Po - 2. h Po - 3. h

Po - 3. h Po - 2. h Út - 1. h Po - 4. h Út - 3. h Út - 2. h x

7. B Po - 3. h Po - 2. h Po - 1. h

Po - 1. h Út - 2. h Út - 3. h Po - 4. h Út - 1. h x

Út - 3. h Út - 2. h Út - 1. h Po - 4. h

8. A Po - 4. h Út - 1. h Út - 2. h Út - 3. h

Po - 1. h Po - 2. h Po - 3. h

8. B Út - 1. h Po - 4. h Út - 3. h Út - 2. h Po - 1. h

9. A Út - 2. h Út - 3. h Po - 4. h Út - 1. h Po - 2. h Po - 3. h

Po - 3. h Po - 2. h x

9. B Út - 3. h Út - 2. h Út - 1. h Po - 4. h Po - 3. h Po - 2. h Po - 1. h

Po - 1. h x

Návrh organizace vzájemných prezentací pro 8 ročníků druhého stupně: Během jedné vyučovací hodiny se potkají vždy 2 třídy. Během 15 – 20 minut si předvedou navzájem svůj program, zbývající čas je na přesun mezi třídami.

6.2.3. Celoškolní projekt - Sběr kaštanů a žaludů Dominantní průřezové téma: Environmentální výchova Vztah k dalším průřezovým tématům: Osobnostní a sociální výchova Klíčové kompetence: Kompetence sociální a personální, pracovní, komunikativní, občanská k učení, k řešení problému.

Mezioborové vztahy: Přírodopis, přírodověda, prvouka – problematika potřeby přikrmovat zvěř v zimě, určování plodů, vztahy mezi organismy Pracovní výchova – manuální zručnost při práci Výchova ke zdraví, rodinná výchova - komunikace Forma realizace: Samostatná práce dětí a rodičů + společný výkup Žáci celé školy se podíleli v měsíci září a říjnu na sběru kaštanů a žaludů pro místní myslivecké sdružení. Svou prací tak pomohou myslivcům s přikrmováním zdejší zvěře v zimním období. Za sběr žáci získali symbolickou odměnu. Ročník: 1. – 9. Časový rámec: září, říjen

7. NÁMĚTY NA OBSAH VYUČOVACÍCH HODIN 7.1. SVĚTOVÉ STRANY Cíl hodiny: Seznámit žáky s určováním světových stran pomocí různých metod, vysvětlit jejich význam z hlediska orientace na mapách a z hlediska nároků slunečního svitu pro různé druhy rostlin. Doporučený předmět: Zeměpis, Pěstitelské práce Časová dotace: 1 vyučovací hodina Pomůcky: kompas, buzola Mezipředmětové vztahy:

Zeměpis – orientace v terénu Pracovní činnosti – pěstitelství Přírodopis – botanika

Průřezová témata:

osobnostní a sociální výchova environmentální výchova

Klíčové kompetence:

kompetence k učení kompetence k řešení problému kompetence komunikativní kompetence sociální a personální kompetence pracovní

Očekávané výstupy:

žák umí určit světové strany na mapě i v terénu

Určení světových stran je důležité pro rozvržení jednotlivých prvků zahrady (posezení, jezírko) a rostlin v zahradě s různými nároky na světlo. Nejvíce slunce bývá na zahradě orientované k jihu, nejméně k severu. Je také dobré vytipovat, kam slunce svítí nejvíce během jednotlivých částí dne a části zahrady převážnou většinu dne zastíněné okolními objekty.

Hodina vybraná k určování světových stran by se měla sladit s vyměřováním plánu zahrady. V přírodě, na zahradě si žáci mohou vyzkoušet určení světových stran bez kompasu a buzoly pomocí méně přesných metod. 1.

Podle mechů a lišejníku na kmenech stromů – rostou na severní straně.

Podle hodinek – ručičkové hodinky položíme vodorovně a malou ručičku nasměrujeme na slunce, osa úhlu mezi číslem 12 a malou ručičkou nám ukazuje na jih. (Během letního času musím ubrat hodinu.)

Pozorovat východ a západ slunce. (21. 6. slunce vychází přesně na východě a zapadá přesně na západě.)

Sníh se při jarním tání drží nejdéle na severní straně.

Kostely bývají obvykle postaveny tak, aby kněžiště směřovalo na východ a vchod na západ.

V noci se dá určit sever podle Polárky.

Existují i další metody podle měsíce, postavení úlů, letokruhů apod. Nejpřesněji žák určí sever s pomocí střelky buzoly či kompasu, která po ustálení ukazuje na sever. Žáci by měli navázat na znalosti ze zeměpisu či vlastivědy. Měli by si připomenout, že mapy bývají obvykle směrovány k severu a obdobně i jejich plán zahrady by měl splňovat tuto zásadu, či by měl být opatřen směrovou růžicí. V plánu mohou zakreslit dlouho zastíněná místa. Kompas obvykle ukazuje jen světové strany, buzola slouží kromě určení světových stran i k měření azimutu (úhel pochodu). Světové strany bývají určeny zkratkami – začátečními písmeny světových stran. S, J, V, Z nebo zkratkami vycházejícími z angličtiny: N, S, E, W. Kromě znalosti určování světových stran, by mohla být výsledkem práce orientace vyměřovaného plánu k severu a určení ostatních světových stran, vymezení

zastíněných částí zahrady a vytipování několika rostlin snášejících stinná stanoviště na základě vlastních zkušeností či předešlých exkurzí. Činnost lze rozšířit o doplňující otázky a úkoly spojené se čtením z mapy, plánů apod. Příklad několika doplňujících otázek. Jak se řekne sever, jih, východ a západ anglicky? (North, south, east, west.) Jak určíš ostatní světové strany, když stojíš čelem k severu? (Za zády je jih, po pravé ruce východ a po levé západ.) Které významné budovy, části města se nacházejí na sever, jih, východ, západ od školní zahrady či daného místa? Které sousední státy se nacházejí na sever, jih, východ, západ od naší republiky? Ukaž rukou, kterým směrem je Slovensko, Německo, Polsko a Rakousko.

7.2. VÝMĚRA A ZAKRESLENÍ SOUČASNÉHO STAVU POZEMKU Cíl hodiny: Zakreslit stávající stav školního pozemku. Doporučený předmět: Pracovní činnosti Časová dotace: dvě vyučovací hodiny Pomůcky: papíry, tužky, guma, metr Mezipředmětové vztahy:

Matematika – jednotky délky a jejich převody, měřítko; geometrie (obsah rovinných obrazců, rýsování) Přírodopis – určování rostlin Zeměpis – světové strany

Průřezová témata:

osobnostní a sociální výchova výchova demokratického občana multikulturní výchova environmentální výchova

Klíčové kompetence:

kompetence k učení kompetence k řešení problému kompetence komunikativní kompetence sociální a personální kompetence pracovní

Očekávané výstupy:

podrobné nákresy současného stavu školního pozemku

Práce je rozdělena na dvě samostatné části, což učiteli umožňuje provést každou část samostatně v různých předmětech, nebo k této práci využít dvouhodinovku, má-li ji k dispozici. První část se koná v exteriéru na školním pozemku. Vzhledem k tomu, že školní pozemek je neudržovaný, je nutné žáky předem připravit na to, že hodina bude probíhat venku, a zajistit, aby měli vhodné oblečení a obuv.

Úkolem žáků je vyměřit a zakreslit školní pozemek. Žáci mohou pracovat samostatně, ve dvojicích nebo ve skupinách. V této fázi není nutné přesné zakreslování. Cílem není nakreslit přesný plánek, ale udělat co nejpodrobnější náčrtek. Učitel by měl žáky nechat pracovat samostatně. Měl by fungovat jako poradce, být žákům k dispozici, pokud by si s něčím nevěděli rady, popř. by měli nějaký problém v komunikaci ve skupině. Měl by také dohlédnout na to, aby práci neodbyli a aby se do práce zapojili všichni žáci. V druhé části potom žáci vytvoří podle náčrtku svůj nákres. Úvod hodiny zřejmě bude nutné věnovat opakování převodu délek a určení si měřítka nákresu. Je dobré předem se dohodnout na jednotných značkách pro stromy, keře apod. a tyto značky nakreslit na tabuli. I zde by měla být úloha učitele spíše poradní. Výsledkem by pak měly být podrobné nákresy současného stavu školního pozemku, které budou sloužit jako odrazový můstek při přeměně pozemku.

7.3. URČOVÁNÍ PH PŮDY (KYSELOST, ZÁSADITOST) Cíl hodiny: Seznámit žáky s určováním kyselosti a zásaditosti půdy a vliv tohoto faktoru na různé druhy rostlin. Doporučený předmět: Chemie Časová dotace: 1 vyučovací hodina Pomůcky: vzorek půdy, kádinka, destilovaná voda, filtrační papír, indikátorový papírek Mezipředmětové vztahy:

Zeměpis – pedosféra Pracovní činnosti – pěstitelství Přírodopis – pedosféra, botanika

Průřezová témata:

environmentální výchova

Klíčové kompetence:

kompetence k učení kompetence k řešení problému kompetence komunikativní kompetence sociální a personální kompetence pracovní

Očekávané výstupy:

žák určuje pH půdy a chápe vliv pH na rostliny

Úrodnost půdy – bonita záleží především na množství humusu (vzniká rozkladem ústrojných látek v půdě). Humus je zdrojem živin pro rostliny. Jeho množství můžeme zvýšit hnojením (hnojem, zelené hnojení – zarytí zelených rostlin do půdy či kompostem). Bylo zjištěno, že na kyselých půdách nemohou rostliny přijímat fosfor, draslík ani dusík ve formě čpavku. Živiny z hnojiv se na kyselých půdách nemohou uplatnit a rostlina vlastně hladoví.

Kyselost je závislá na koncentraci volného vodíku v půdě, kterou označujeme značkou pH a číslem udávajícím stupeň kyselosti. Rostliny jsou různě citlivé na půdní kyselost. Nejméně citlivé na kyselost půdy je např. oves, brambory. Naproti tomu nesnáší kyselejší půdy zelí a rajčata. Kyselost odstraňujeme především vápněním. (ŠROT, 1960) Určením pH půdy by si žáci měli procvičit laboratorní dovednosti a propojit si znalosti z řady předmětů s cílem, co nejlépe vybrat vhodné rostliny pro školní pozemek. Tato aktivita by měla předcházet výběru rostlin a jejich samotné výsadbě. Pro snazší práci učitele je v příloze uveden jednoduchý návod na určování pH půdy i s tabulkou několika rostlin s různými nároky na kyselost a zásaditost a několika rozšiřujícími úkoly. Výsledkem práce je určení pH půdy školního pozemku.

7.4. NÁVRHY NOVÉ ŠKOLNÍ ZAHRADY - PŘÍPRAVA Cíl hodiny: společná diskuze o nové zahradě, nastínění možností Doporučený předmět: Pracovní činnosti, Výtvarná výchova Časová dotace: jedna vyučovací hodina Pomůcky: balicí papír, barevné fixy Mezipředmětové vztahy: Český jazyk – sloh a komunikace Průřezová témata:

výchova demokratického občana environmentální výchova

Klíčové kompetence:

kompetence k řešení problému kompetence komunikativní

Očekávané výstupy:

konkrétní návrhy na podobu budoucí školní zahrady

Tato přípravná hodina může proběhnout až po všech motivačních aktivitách a poté, co už žáci vytvořili nákresy současného pozemku. Než se žáci pustí do samotné tvorby návrhů na novou školní zahradu, je nutné, aby si všichni navzájem včetně učitelů sdělili své představy. K tomu poslouží metoda brainstormingu. Učitel připraví na tabuli velký balicí papír, na který napíše „školní zahrada“, a vyzve žáky k tomu, aby nahlas říkali všechno, co je k tomuto tématu napadne. Všechno, co zazní, napíše učitel na balicí papír. Je důležité zdůraznit, že nic, co řeknou, není špatné ani hloupé. V této fázi brainstormingu je cílem získat co nejvíce nápadů. Poté, co už nikoho nic nenapadá, přichází fáze, kdy se nad jednotlivými položkami všichni společně zamýšlí a pracují s nimi. Zřejmě vyvstane několik kategorií – položky, které je možné ihned vyřadit (např. bazény, palmy apod.), položky, které se určitě zachovají, položky, u kterých nebude jasné, zda je bude možno zrealizovat atd. Učitel jednotlivé položky barevně odděluje, škrtá a spojuje.

V závěrečné fázi pak na čistý balicí papír přehledně přepíše ty položky, na kterých se všichni dohodli, a také ty položky, u kterých není jasné, zda budou realizovatelné, ale není to ani vyloučené.

7.5. NÁVRHY NOVÉ ŠKOLNÍ ZAHRADY - REALIZACE Cíl hodiny: vytvořit návrhy školní zahrady. Doporučený předmět: Výtvarná výchova Časová dotace: 2-4 vyučovací hodiny. Pomůcky:

papíry, tužky, guma, pravítka, výkresy a další výtvarné a rýsovací potřeby (barvy, fixy, lepidla, kružítka apod.) atlasy rostlin popř. kousky látek, krabičky, přírodniny a další materiály, které lze při modelaci použít

Mezipředmětové vztahy:

Matematika – jednotky délky a jejich převody, měřítko, rýsování Pracovní činnosti – cvičení jemné motoriky Přírodopis – botanika Výtvarná výchova – výtvarné cítění, kresba, modelace a další techniky Český jazyk – popis

Průřezová témata:

environmentální výchova

Klíčové kompetence:

kompetence k učení kompetence k řešení problému kompetence komunikativní kompetence pracovní

Očekávané výstupy:

výkresy a modely budoucí školní zahrady

Na základě přípravy žáci získají představu o možnostech, které jim budoucí školní zahrada může nabídnout. V této fázi projektu dostanou žáci možnost vyjádřit se a předvést své nápady a představy nejrůznějšími výtvarnými formami.

Žáci mohou pracovat samostatně nebo ve skupinách, záleží na učiteli a hlavně na samotných žácích, jakou formu práce zvolí. Výtvarné práce mohou být doprovázeny psaným komentářem.

7.6. ŘÁD ŠKOLNÍ ZAHRADY Doporučený předmět: Český jazyk (sloh) Cíl hodiny: vytvořit pravidla chování na školní zahradě Časová dotace: 2 - 4 vyučovací hodiny. Pomůcky: balicí papír, fixy, kancelářské papíry, psací potřeby, popř. počítač a tiskárna Mezipředmětové vztahy: Informatika – práce s wordem, e-mailem, vyhledávání na internetu Občanská

výchova,

Rodinná

výchova

–

pravidla

občanského soužití, mezilidské vztahy, pravidla slušného chování, ochrana majetku Průřezová témata:

osobnostní a sociální rozvoj výchova demokratického občana

Klíčové kompetence:

kompetence k řešení problému kompetence komunikativní kompetence sociální a personální kompetence občanské

Očekávané výstupy:

řád chování na školní zahradě

Školní zahrada, stejně jako škola, školní družina nebo školní jídelna, musí mít svůj řád a pravidla chování a pohybu na zahradě. Vzhledem k tomu, že školní zahrada vznikne v těsné spolupráci s žáky, je vhodné a žádoucí dát žákům možnost vytvořit pravidla chování a řád školní zahrady. Je předpoklad, že pokud se žáci na pravidlech sami dohodnou, budou je spíše dodržovat, než kdyby jim byla nadiktována a vnucena ze strany učitelů. V první hodině (nejlépe ve slohu) rozvine učitel s žáky diskuzi na téma pravidla chování na školní zahradě. Prodiskutují společně, jak by se měli návštěvníci zahrady

chovat, co by mělo být na zahradě povoleno a co zakázáno. Závěry této diskuze zapíše učitel heslovitě na balicí papír zavěšený na tabuli. Ještě před vlastním vypracováváním řádů školní zahrady mohou žáci v hodině informatiky vyhledávat různé ukázky řádů školních zahrad a udělat si poznámky. V další hodině slohu pak žáci vytvoří vlastní řád školní zahrady. Při tvorbě vlastního řádu mají žáci k dispozici balicí papír s hesly, popř. svoje poznámky. Žáci mohou pracovat samostatně nebo ve skupinách. Řády mohou být napsány rukou nebo je mohou vypracovat na počítači v hodině informatiky a poslat je učiteli elektronickou poštou.

7.7. PŘIKRMOVÁNÍ PTACTVA V ZIMĚ Cíl hodiny: navrhnout krmítko a vyrobit lojové krmítko Doporučený předmět: Pracovní činnosti Časová dotace: 2 vyučovací hodiny Pomůcky: pevná nit či tenký provázek, špejle, nůžky, kelímek od jogurtu, lůj nebo tuk, různé druhy semen, hrnec, vařečka, sporák, papír, běžné pomůcky do výtvarné výchovy Mezipředmětové vztahy: Přírodopis – zoologie Matematika – měření, jednotky Výtvarná výchova - kresba Průřezová témata:

environmentální výchova

Klíčové kompetence:

kompetence k řešení problému kompetence komunikativní kompetence sociální a personální kompetence pracovní

Očekávané výstupy:

vyrobené krmítko

Žáci se seznámí s tažnými a stálými ptáky v České republice a s pomocí druhům, které u nás přezimují. V příloze je uložen návod na výrobu lojového krmítka, čím je vhodné ptáky v zimě přikrmovat, plus návrh teoretické hodiny – návrh krmítka. Žáci mohou pracovat samostatně i ve skupinách. Při výrobě lojového krmítka je žáky dobré seznámit s pracovním postupem a bezpečností práce. Výsledkem by mělo být vyrobené lojové krmítko a návrh na krmítko z pevných materiálů. Krmítko by mělo být umístěno tak, aby na něm žáci mohli v zimě pozorovat ptactvo.

7.8. VÝROBA VÁNOČNÍCH ŘETĚZŮ PRO LESNÍ ZVĚŘ Cíl hodiny: vyrobit řetězy a ozdoby z ovoce a zeleniny pro lesní zvěř, zavěsit tyto řetězy v lese na strom poblíž krmelce Doporučený předmět: Pracovní činnosti Časová dotace: dvě vyučovací hodiny Pomůcky: ovoce (jablka), zelenina (mrkev, brambory, zelí), plody (kaštany, ořechy), suchý chleba, provaz z přírodního materiálu, nůžky, nůž, prkýnko, velká tupá jehla, noviny na zakrytí lavice Mezipředmětové vztahy:

Přírodopis – určování lesních zvířat a jejich potravy Tělesná výchova – pohyb v terénu

Průřezová témata:

osobnostní a sociální rozvoj výchova demokratického občana multikulturní výchova environmentální výchova

Klíčové kompetence:

kompetence k učení kompetence k řešení problému kompetence komunikativní kompetence sociální a personální kompetence občanské kompetence pracovní

Očekávané výstupy:

vyrobené řetězy z pochutin pro lesní zvěř, vyzdobený strom v lese

Práce je rozdělena na dvě vyučovací hodiny. Učitel může využít dvouhodinovku nebo v jedné hodině připravit řetězy a domluvit se s kolegou, aby v tomtéž dni se stejnou třídou uskutečnil druhou část – ozdobení stromečku v lese.

Je nutné žáky předem připravit na to, že druhá hodina bude probíhat venku, a zajistit, aby měli vhodné oblečení a obuv. První část se koná ve třídě, v kuchyňce nebo v dílnách. V úvodu je vhodné s žáky zopakovat, jaká zvířata v lese žijí, čím se živí. Na začátku hlavní části učitel připomene bezpečné chování při manipulaci s nůžkami, nožem a jehlou. Pak žáci pracují na tvorbě řetězů z pochutin. Připravené krmivo nakrájí na větší díly a ty postupně navlékají na provaz. Celá jablka a mrkve mohou použít jako baňky. Zbytky nakrájené zeleniny, suchý chleba, kaštany, žaludy nasypou žáci do tašky a pak je mohou vysypat na hromadu ke krmelci nebo pod ozdobený stromeček. Učitel by měl žáky nechat pracovat samostatně. Měl by fungovat jako poradce, být žákům k dispozici, pokud by si s něčím nevěděli rady, popř. by měli nějaký problém s manuální činností, měl by také dohlédnout na to, aby práci neodbyli a aby po dokončení práce žáci třídu vzorně uklidili. V druhé vyučovací hodině jdou žáci s učitelem do lesa k předem vybranému jehličnatému stromu (poblíž krmelce) a vyzdobí zvířatům „vánoční stromeček“. „Ozdoby“ žáci umisťují podle výšky zvěře, kterým je pochutina určena. Pokud zbude čas, mohou žáci ve sněhu poznávat stopy zvířat. Je vhodné činnost zdokumentovat, nafotit a prezentovat veřejnosti.

7.9. VÝROBA BUDKY PRO PTÁKY Cíl hodiny: vyrobit a umístit v přírodě budku Doporučený předmět: Pracovní činnosti Časová dotace: 2 vyučovací hodiny Pomůcky: 1 prkno cca 2 m dlouhé, 16 cm široké a tloušťky 2 cm + cca 60 cm dlouhé prkno na zavěšení budky (na tloušťce a šířce nezáleží), vruty a hřebíky (cca. 40 mm), pilka, metr, vrtačka s vrtáky – děrovací pilou, tužka, pilník, hoblík. Mezipředmětové vztahy: Přírodopis – zoologie Matematika – měření, jednotky Průřezová témata:

environmentální výchova

Klíčové kompetence:

kompetence k řešení problému kompetence komunikativní kompetence sociální a personální kompetence pracovní

Očekávané výstupy: vyrobená budka Úkolem žáků je seznámit se s prací se dřevem a významem samotné činnosti i z hlediska pomoci hnízdícímu ptactvu, s jejich nároky na budku a pozdější údržbou. Rozměry budek, vletových otvorů i jejich umístěním se žáci dozvědí z tabulky v příloze či odborné literatury a článků na internetu. V příloze je uložen návod na výrobu budky i s nákresy, které je možné namnožit žákům. Výroba budky je pro žáky docela náročnou činností, a proto vyžaduje pečlivou přípravu učitele. Podle schopnosti žáků a časových možností je nutné připravit materiál, složitější úkony (vyřezání otvoru do přední stěny apod.) by mohl udělat učitel dopředu sám.

Nutné je žáky dobře seznámit s pracovním postupem, bezpečností práce a neustále na ní dohlížet a zajistit, aby měli vhodné oblečení a obuv. Výsledkem by měla být vyrobená budka, kterou žáci s učitelem následně umístí na zahradě školy či v jejím okolí.

7.10. VÝBĚR ROSTLIN PRO NOVOU ŠKOLNÍ ZAHRADU Cíl hodiny: vytvořit soupis rostlin, které je vhodné na školní zahradě pěstovat, seznámit žáky se základními druhy okrasných a užitkových rostlin, s jejich nároky a využitím Doporučený předmět: Přírodopis, Pěstitelské práce Časová dotace: 2- 6 vyučovací hodin Pomůcky: atlasy rostlin v knižní či digitální podobě, psací potřeby, papír, namnožené pracovní listy – tabulky viz příloha, koření (úkol 6 – viz příloha) Mezipředmětové vztahy: Přírodopis – botanika Pracovní činnosti – pěstitelství Výtvarná výchova – estetické cítění Průřezová témata:

environmentální výchova

Klíčové kompetence:

kompetence k učení kompetence k řešení problému kompetence komunikativní kompetence pracovní

Očekávané výstupy:

soupis rostlin, které budeme pěstovat na školním pozemku, a jejich vlastností, nároků a využití.

Činnosti spojené s výběrem rostlin vhodných pro školní pozemek prohloubí obecné znalosti žáků v botanice. Žáci by měli poznat základní druhy okrasných a užitkových rostlin. Znalost vlastností rostlin jim pomůže při jejich samotném výběru, konkrétnějšímu zakreslení do návrhů plánů zahrady a následné péči o rostliny ve fázi realizace zahrady.

Žáci mohou pracovat samostatně nebo ve skupinách. Úkolem žáků je vytvořit si seznam různých skupin rostlin podle určitých vlastností a nároků, který dále využijí při tvorbě plánu zahrady. K seznámení se s rostlinami jim mohou posloužit úkoly s pracovními listy - viz příloha. Učitel se podle vlastního uvážení a časových možností může postupně věnovat s žáky všem úkolům, nebo si vybrat jen některé. Výběr rostlin a množství rostlin v pracovních listech lze upravit podle potřeby. K vypracování seznamu i úkolů je nutné žákům zajistit kvalitní obrazový materiál s popisem - atlasy rostlin či přístup k vhodným internetovým stránkám. Před konečným výběrem rostlin musíme pečlivě zvážit velikost záhonů, o které jsme schopni se s žáky postarat. Trávník, keře a některé trvalky jsou vděčné a vyžadují méně péče než okrasné a zeleninové záhony. Zásady výběru rostlin 1. Musíme mít představu, co od zahrady čekáme. Pro školní pozemek je vhodné volit rostliny, které začínají kvést či plodit do konce června. U ovocných dřevin volíme podzimní odrůdy. Měli bychom se vyvarovat jedovatých rostlin. 2. Musíme znát nároky rostlin na světlo, teplo – mráz, množství vody, pH půdy, živiny apod., volbu rostlin musíme přizpůsobit podmínkám stanovišť naší zahrady. 3. Musíme znát a dodržet dobu výsevu a znát dobu květu či sklizně. U květin či okrasných keřů je vhodné znát dobu květu, abychom mohli kombinovat rostliny tak, ať nám celý rok něco zdobí zahradu. Dobré je uvědomit si i barvu květu rostlin, pokud chceme vytvářet nějaké ornamenty či esteticky kombinovat květiny. 4. Nesmíme zapomenout na výšku a celkovou velikost rostlin, aby nám větší druhy nezastínily a nezarostly druhy menší. Při výsadbě pak dodržujeme předepsané rozestupy mezi rostlinami. 5. Hodně práce nám ušetří výběr odrůd odolnějších proti škůdcům.

7.11. VÝSEV, VÝSADBA - PLÁN ZÁHONŮ Cíl hodiny: navrhnout záhony Doporučený předmět: Přírodopis, Matematika, Pěstitelské práce Časová dotace: 1 vyučovací hodina Pomůcky: papíry, rýsovací potřeby Mezipředmětové vztahy: Matematika – jednotky délky a jejich převody, měřítko; Geometrie (obsah rovinných obrazců, rýsování) Přírodopis – botanika Výtvarná výchova – kreativita Průřezová témata:

osobnostní a sociální výchova environmentální výchova

Klíčové kompetence:

kompetence k učení kompetence k řešení problému kompetence komunikativní kompetence sociální a personální kompetence pracovní

Očekávané výstupy:

návrhy záhonů se soupisem množství sazenic či semen

Úkolem žáků je vytvořit nákres záhonu s využitím znalosti nároků vybraných rostlin. Pro snazší práci učitele jsou v příloze připraveny tabulky pro žáky s přesnějším zadáním různých úkolů, které může učitel přímo využít v hodině a namnožit žákům nebo je využít pouze jako inspiraci a vhodně si je upravit podle potřeby a schopností žáků.

Žáci mohou pracovat samostatně, ve dvojicích nebo ve skupinách. Cílem je na základě návrhu připravit se na výsadbu rostlin, zvolit si z návrhů ten nejlepší a návrh opatřit legendou a soupisem množství sazenic. Navrhnutím záhonů by si žáci měli uvědomit, jak se na samotnou realizaci připravit a co k ní budou potřebovat. Této práci by měl předcházet již dříve vytvořený plán pozemku, kde si žáci měli naplánovat místa okrasných či zeleninových záhonů. Na úvod hodiny je vhodné zopakovat převody délek a měřítko. Je dobré předem se dohodnout na podobě návrhu, jeho obsahu a vzhledu legendy, ale zároveň by měl učitel nechat žákům dostatečný prostor pro fantazii např. při vytváření značek jednotlivých druhů zeleniny. Výsledkem by měly být podrobné nákresy záhonů, které budou sloužit k jejich realizaci.

7.12. VÝSEV, VÝSADBA, PÉČE O ZAHRADU Cíl hodiny: příprava záhonů Doporučený předmět: Pěstitelské práce Časová dotace: 2 vyučovací hodiny + následná péče podle potřeby Pomůcky: zahradnické náčiní (motyky, rýče, kbelíky, hrábě, sázecí kolíky atd.), semena, sazenice, pracovní listy (tabulky, návody na pěstování viz příloha, psací potřeby) Mezipředmětové vztahy:

Pracovní činnosti – pěstitelství Přírodopis – botanika

Průřezová témata:

osobnostní a sociální výchova environmentální výchova

Klíčové kompetence:

kompetence k učení kompetence k řešení problému kompetence komunikativní kompetence sociální a personální kompetence pracovní

Očekávané výstupy:

osázené záhony

Úkolem žáků je seznámit se základními pěstitelskými postupy a s nimi spojenými praktickými dovednostmi. Žáky je potřeba předem připravit na to, že hodina bude probíhat venku, a zajistit, aby měli vhodné oblečení a obuv. Nutné je seznámit žáky s postupy a bezpečností práce a neustále na ní dohlížet, ať se navzájem nezraní. V příloze jsou připraveny teoretické návody na pěstování nejběžnějších i méně běžných druhů rostlin a několik teoretických i praktických úkolů pro žáky, které mohou sloužit jako motivace před praktickou části - realizací záhonů. Učitel si z nich může vybrat jakoukoliv část a podle potřeby vhodně upravit.

Výsledkem by měly být upravené záhony s vysazenými rostlinami, vhodné je uspořádat např. soutěž mezi ročníky či menšími skupinami o nejlepší záhon či výpěstky.

7.13. POPIS ROSTLIN NA ŠKOLNÍ ZAHRADĚ Cíl hodiny: vytvořit popisy rostlin vyskytujících se na školní zahradě Doporučený předmět: Český jazyk (sloh) Časová dotace: 3 vyučovací hodiny. Pomůcky: papíry, psací potřeby, klíč rostlin, atlasy rostlin, popř. internet. Mezipředmětové vztahy:

Pracovní činnosti – výroba tabulek Přírodopis – určování rostlin Informatika

–

práce

s Wordem,

vyhledávání

na internetu Průřezová témata:

osobnostní a sociální rozvoj environmentální výchova

Klíčové kompetence:

kompetence k učení kompetence komunikativní kompetence pracovní

Očekávané výstupy:

texty k tabulkám, které budou umístěny na zahradě.

V první fázi žáci zjistí, jaké rostliny se na zahradě vyskytují. Budou mít k dispozici své původní nákresy pozemku (viz výměra a zakreslení současného stavu pozemku) a také konečný návrh zahrady. Pokud to počasí dovolí, je možné s žáky jít na školní pozemek, kde mohou rostliny prozkoumat a určit je podle klíče. V další hodině se žáci společně s učitelem dohodnou, ke kterým rostlinám vypracují popisky. Učitel pak jednotlivým žákům nebo skupinám žáků rozdělí příslušné rostliny. Žáci pak v hodině přírodopisu nebo za domácí úkol vyhledají k dané rostlině informace. V hodině slohu pak žáci (skupiny) vypracují ze svých záznamů výtahy, které zkonzultují s učitelem. Učitel funguje jako poradce, jeho úkolem je zkontrolovat věcnou správnost a stylistické provedení textů.

V závěrečné fázi pak žáci svoje texty přepíší na počítači do definitivní podoby a připevní je na tabulky, které vyrobili v hodinách pracovních činností.

7.14. VYUŽITÍ VÝPĚSTKŮ Cíl hodiny: vytvořit jednoduchý pokrm či výrobek z vypěstovaných rostlin Doporučený předmět: Pracovní činnosti Časová dotace: 1 – 4 vyučovací hodiny Pomůcky: Úkol 1 – zelenina, pracovní list viz příloha, kuchařka – recept, ingredience podle receptu, kuchyňské náčiní – vařič, hrnec, nůž, prkýnko atd. Úkol 2 – léčivé byliny, pracovní list viz příloha, usušené léčivé byliny, voda, varná konvice, hrnky, sítko, (med) Úkol 3 – koření, pracovní list viz příloha, kuchařka, šátek, různé druhy koření Úkol 4 – levandule a) sušená levandule, bavlněná látka, jehla, nit, nůžky b) skleněné nádoby – lahvičky, sušená levandule, líh, filtrační papír Mezipředmětové vztahy: Přírodopis – botanika Pracovní činnosti – příprava pokrmů, šití apod. Výtvarná výchova – estetické cítění Chemie – filtrace Průřezová témata:

environmentální výchova

Klíčové kompetence:

kompetence k učení kompetence k řešení problému kompetence komunikativní kompetence pracovní

Očekávané výstupy:

žák se seznámí s možnostmi využití konkrétních plodin, připraví jednoduchý pokrm, vyrobí vonný sáček z levandule či voňavku

Práce spojené se zpracováním plodů zahrady by měly být završením a odměnou za předešlé úsilí věnované pěstitelským činnostem žáků na školním pozemku. Pokud výpěstky určené k další práci nejsou dostačující pro celou skupinu žáků, je nutné je dokoupit spolu s dalšími surovinami. Úkolem žáků je zamyslet se nad využitím vybraných rostlin. Mohou být využity ke konzumaci, dekoraci či tvorbě drobných výrobků. Fantazii se meze nekladou. Několik konkrétních návrhů na využití výpěstků je umístěno v příloze společně s tabulkami pro žáky, které mohou sloužit jako teoretická příprava před jednoduchým praktickým úkolem. Učitel by si tabulky měl upravit podle toho, které rostliny jsou žákům bližší a známější – pěstují se na školním pozemku či se vyskytují v blízkosti školy a žák se s nimi může setkat. Žáci mohou pracovat samostatně, ve dvojicích nebo ve skupinách. Měli by být dobře seznámeni s postupem práce a zásadami bezpečnosti, aby především v prostorách kuchyňky nedošlo k nechtěnému úrazu. Dobré je žákům doporučit vhodný oděv pro práci v kuchyňce a dbát na dodržování hygieny v průběhu celé aktivity. Výsledkem práce by měly být jednoduché pokrmy či drobné výrobky.

8. VÝSTAVA NÁVRHŮ FINÁLNÍ PODOBY ŠKOLNÍ ZAHRADY A SOUTĚŽ O NEJZDAŘILEJŠÍ PROJEKT Z výkresů, modelů a fotografií, se vytvoří výstava žákovských prací. Výstava bude nainstalována podle možností a podmínek školy – na chodbách, ve třídě, v tělocvičně, v jídelně, popř. v jiných školních prostorách. Není možné, aby se na přípravě výstavy podíleli všichni žáci, je na příslušném učiteli, který výstavu bude realizovat (pravděpodobně učitel výtvarné výchovy), aby si sám zvolil místo a způsob instalace, stejně tak i žáky, kteří mu budou s výstavou pomáhat. Doporučujeme spojit vernisáž výstavy s třídními schůzkami, nejlépe s pololetními. Měla by tak být zajištěna větší účast rodičů a zároveň může proběhnout i hlasování o nejlepší návrh budoucí školní zahrady. Hlasování může probíhat formou hlasovacích lístků, které mohou žáci vytvořit v hodinách informatiky. Je na konkrétní škole a jejích učitelích, jakou zvolí formu odměny pro autora vítězného návrhu. Vernisáž výstavy může mít i doprovodný program, záleží jen na fantazii, zájmu a schopnostech žáků a učitelů. Může také dobře posloužit k neformálnímu setkání učitelů s rodiči a k prezentaci školy. O průběhu výstavy a vítězném návrhu může škola informovat širokou veřejnost článkem zveřejněným v místním tisku.

9. ZÁVĚREČNÁ PREZENTACE PROJEKTU Cíl: Seznámit veřejnost s aktivitami uskutečněnými během celého školního roku a s výsledky práce na školním pozemku. Místo konání: škola a školní pozemek Doporučený termín: během měsíce června Doporučená forma: - třídní schůzky konané na konci školního roku - neformální setkání rodičů, pedagogů a žáků - den otevřených dveří - neformální loučení s žáky deváté třídy, nebo celkové loučení se školním rokem Obsah V budově školy: Žáci připraví v místnostech školy nástěnku s fotografiemi a výkresy z akcí, kterých se zúčastnili. Na lavicích vystaví vyplněné pracovní listy z výukových hodin a výrobky. Na interaktivní tabuli mohou být prezentovány výukové programy, s kterými žáci pracovali. Přes dataprojektor se rodičům může promítnout práce žáků v hodinách nebo účast na aktivitě konané organizacemi. Také může být spuštěna prezentace fotografií. Na školní zahradě: Uspořádána výstava a popis vypěstovaných rostlin, popřípadě ochutnávka zeleniny nebo pokrmů připraveného z výpěstků. Žáci připraví naučnou stezku, vytvoří chodníčky lemované například kamínky, šiškami, větvičkami nebo mohou vytvořit šipky z přírodnin. Na naučné stezce budou rozmístěny informační tabule s popisy rostlin, umístěno krmítko s popisem, čím se ptáci krmí a ptačí budka. U záhonů žáci umístí popis, jaké rostliny zde pěstují a jejich využití. Rodiče mohou napsat názory na práci svých dětí do „návštěvní knihy“. Celou akci doporučujeme zakončit například táborákem a opékání špekáčků.

10. PŘÍLOHY 10.1.

PŘÍLOHA KE KAPITOLE 7.3. - URČOVÁNÍ PH PŮDY (KYSELOST, ZÁSADITOST)

10.1.1.

Úkol - Zjisti pH půdy školního pozemku

- odeberte menší vzorek suché půdy ze školního pozemku do kádinky, na 1 díl půdy přilijte cca 3 díly destilované vody, roztok dobře promíchejte, - roztok nechejte ustát nebo přefiltrujte přes filtrační papír, - změřte pH roztoku indikátorovým papírkem – (barva odpovídá danému pH), - výsledky srovnejte s tabulkou a navrhněte rostliny, které je vhodné na školním pozemku pěstovat, popřípadě navrhněte, zda je nutné pozemek vápnit. půdní reakce pH méně než 4

charakter půdy velmi silně kyselá

potřeba vápnění

vyhovuje plodinám

vydatně vápnit

4,1 - 4,5

silně kyselá

vydatně vápnit

4,6 -5,2

kyselá

vydatně vápnit

rododendron, azalka, borůvka

5,3 - 6,4

slabě kyselá

vápnit jednou za několik let

brambory, oves

6,5 - 7,4

neutrální

není třeba vápnit

většina zeleniny, ovocných dřevin, pšenice

7,5 - 8,3

zásaditá

nevápnit

cukrovka, vojtěška

více než 8,4

silně zásaditá

nevápnit

(MILEC, 1991) Doplňující úkoly: Zopakujte si, co je půdní druh a půdní typ, na školním pozemku můžete vykopat půdní profil, popsat na něm půdní horizonty, odhadnout půdní typ a půdní druh.

Kyselost půdy závisí na podloží – matečné hornině a kyselých deštích. Na kterých horninách vznikají půdy kyselé a na kterých zásadité? Jak vznikají kyselé deště? Dodejte půdě živiny – podle návodu použijte umělá hnojiva nebo využijte zeleného hnojení, zaryjte hnůj. Na příští léta založte na okraji zahrady kompost. Zjistěte v odborné literatuře, na internetu k čemu jsou pro rostliny důležité prvky N (dusík), P (fosfor), K (draslík), zjistěte, která umělá hnojiva je obsahují?

10.2. PŘÍLOHA KE KAPITOLE 7.7: PŘIKRMOVÁNÍ PTACTVA V ZIMĚ 10.2.1.

Úkol - Výroba jednoduchého krmítka

Čím krmit? Ptákům můžete předkládat jakákoliv semena: slunečnice, proso, konopí, mák, lněné semínko i řepku. Zvláště tučná slunečnicová semena jsou spolehlivým zdrojem energie. Uvítají drcená jádra vlašských a lískových ořechů. Pro zpestření můžete přidat i ovesné vločky, maličké kousky syrového masa, strouhanou mrkev, a samozřejmě přírodní, neslané a neškvařené sádlo nebo lůj. Co nesmí přijít na krmítko Nevhodnou potravou můžete ptákům přivodit vážné zažívací obtíže až smrt! Proto je nikdy nekrmte: kuchyňským odpadem, těstovinami, slanými, kořeněnými a uzenými potravinami, jakoukoli zkaženou a nekvalitní potravou. Sporné je i obyčejné pečivo, i když suché a nastrouhané se občas podává. Přeci jenom je ale příliš slané – nezpracované obilí je pro ptáky rozhodně vhodnější. http://www.ireceptar.cz/zvirata/ptaci/jak-nejlepe-krmit-ptacky-na-krmitku/ Vytvořte jednoduché lojové krmítko Pomůcky: pevná nit či tenký provázek, špejle, nůžky, kelímek od jogurtu, lůj nebo tuk, různé druhy semen, hrnec, vařečka, sporák

Postup: 1.

Ze špejle nalámete asi 3 cm dlouhé kousky, které ve středu svážete nití k jedné dlouhé špejli. Vytvoříte něco jako „ježka na špejli“ viz obr. (lze nahradit šiškou na provázku).

Útvar ze špejlí vložte do prázdného kelímku.

V hrnci rozpusťte lůj či jiný tuk a zamíchejte do něj různé druhy semen.

Směs nalijte do kelímku a nechte ztuhnout.

Ztuhlou směs opatrně vyklopte z kelímku a pověste na strom či jiné vhodné místo. Pokud směs nejde vyklepnout, rozstřihněte kelímek nůžkami.

Dbejte na to, aby krmítko nebylo

přístupné kočkám, kunám apod. Na krmítko by nemělo příliš svítit slunce, aby se tuk neroztopil.

10.2.2.

Úkol - Zahrajte si na architekta, navrhněte a sestrojte krmítko

Pomůcky: papír, běžné pomůcky do výtvarné výchovy, (další pomůcky určí učitel podle vybraného návrhu a způsobu realizace). Postup: 1. Zamyslete se, proč je dobré přikrmovat v zimě ptáčky a čím. Podělte se o své názory s ostatními spolužáky a poté navrhnete krmítko pro ptáčky. Krmítko musí mít pevnou střechu, aby ptáčkům nenasněžilo do potravy, dno by mělo být ohraničené, aby semena nevypadla. Můžete využít různých materiálů od dřeva po PET láhve. Svůj návrh nakreslete. Může mít

tvar domečku či zcela moderní, musí ale plnit svou funkci. Inspirovat se můžete např. na internetových stránkách. http://www.birdbox.eu/cs/krmitka-pro-ptaky.html http://www.mall.cz/krmitka-ptactvo http://www.ceskykutil.cz/zahrada/okrasna-zahrada/krmitko-pro-ptacky http://hobby.idnes.cz/postavte-krmitko-spatrite-i-ptaky-ktere-bezne-neuviditepem-/hobby-zahrada.asp?c=A081126_220727_hobby-zahrada_bma 2. Jednotlivé návrhy představte ostatním spolužákům, stručně je popište a popřípadě vystavte. 3. Z návrhu některý vyberte a pokuste se jej zhotovit nebo alespoň návrhem inspirovat své rodiče. Pokud si netroufáte krmítko vyrobit, dá se i koupit. 4. Nezapomeňte, že krmítko musí být vhodně zavěšeno či upevněno, aby se do něj nedostali kocouři a jiní nepřátelé ptáčků.

10.3. PŘÍLOHA K 7.9 - VÝROBA BUDKY PRO PTÁKY 10.3.1.

Úkol - Výroba budky

Pomůcky: 1 prkno asi 2 m dlouhé, 16 cm široké a tloušťky 2 cm plus asi 60 cm dlouhé prkno na zavěšení budky (na tloušťce a šířce nezáleží), vruty a hřebíky (cca 40 mm), pilka, metr, vrtačka s vrtáky – děrovací pilou, tužka, (pilník, hoblík) Rozměry budek pro různé ptáky jsou uvedeny níže. Nemusíte je dodržet úplně přesně, ale budka by neměla být menších rozměrů. Desky by měly působit přírodně, mohou být s kůrou, nemusí se hoblovat a natírat. Pokud na nátěru trváte, použijte nevýrazné hnědé či zelené odstíny. Výrazných barev se ptáci bojí. Barva musí být netoxická a pro venkovní použití. Tabulka převzata z http://www.hununpa.cz/modules/news/article.php?storyid=1149 Rozměry budek (cm)

menší druhy sýkor

sýkory, brhlíci, lejsci

strakapoudi, sýkory, špačci

dudci, poštolky, menší sovy

dno

12x12

15x15

20x20 - 30x30

průměr vletu

2,8

3,2-3,5

4,7-5

9-13

vnitřní výška budky

20-25

26-28

35-40

zavěsit nad zemí (m)

2-8

4-8

6-12

Budka pro sýkoru, brhlíka - POSTUP 1.

Podle nákresu (viz příloha) rozkreslete jednotlivé části budky na dřevěná prkna. Pokud jsou prkna jiné tloušťky a šířky, je nutné přepočítat a upravit rozměry. Pokud si nejste jisti čistým řezem, můžete každý díl nakreslit na prkno zvlášť a případné odchylky upravit hoblíkem či pilníkem.

Prkno rozřežte na díly. Celkem budku tvoří 7 dílů – 2 shodné boční díly, přední a zadní díl, dno budky, 2 díly tvořící střechu (plus asi 60 cm dlouhé prkno na zavěšení). Pozor na šikmý řez u přední a zadní strany budky a jednoho dílu střechy! Postupujte podle nákresu, aby díly k sobě seděly.

Do přední strany vrtačkou vyvrtejte otvor 3,5 cm. K vyříznutí je ideální tzv. děrovací pila, která se nasazuje do sklíčidla elektrické vrtačky. (Pokud děrovací pilu nemáte – vrtejte více drobných otvorů vedle sebe a otvor upravte pilníkem.)

Podle nákresu hřebíky či vruty spojte jednotlivé části. (Pozor, aby netrčely a nezranily ptáky.)

Naposledy volně na budku přiložte střechu a opatrně ji připevněte 2 vruty tak, aby šly vždy při čištění budek vyšroubovat.

Na zadní stranu budky připevněte přiměřeně velkou lať, pomocí níž dlouhým drátem nebo přibitím ke stromu budku upevníte. Drát má výhodu, že budku jde lépe sundat či přemístit, popřípadě povolit při růstu stromu.

Umístění budek – 2-3 m od země, minimálně 20 m od sebe, jinak ptáci budky neobsadí, budky by se měly vyvěšovat na podzim a v následujících letech pravidelně na podzim či v zimě čistit. Vchod by neměl směřovat na sever a západ kvůli srážkám (převládající západní proudění). Budky by se měly umístit mimo frekventovaná místa.

Plánek na výrobu budky k vytištění a nakopírování

Autor nรกkresu: Ing. Petr Kล ivรกk, Ph.D.

10.4. PŘÍLOHA K 7.10 - VÝBĚR ROSTLIN PRO NOVOU ŠKOLNÍ ZAHRADU 10.4.1.

Úkol – Okrasné rostliny (barva květů)

Zjistěte, jakou mají barvu následující druhy květin. Vyberte 3 rostliny různé barvy (může být i stejný druh, ale jiné variety), které vám budou zdobit zahradu v jednotlivých měsících od března do září. Poté doplň tabulku. Dřeviny dejte do kroužku. Pomůcky:

atlasy

rostlin,

obrázky

rostlin

či

internet

např.

http://profizahrada.cz/ (encyklopedie rostlin) Seznam rostlin: Podle potřeby a názoru učitele je jej možné obměnit, vhodné je seznam zkrátit a vybrat rostliny vyskytující se blízko školy či ty, které chcete na zahradě pěstovat. doba květu druh březen dřín obecný mandloň trojlaločná lýkovec jedovatý hlaváček jarní bledule jarní ladoňka, violka vonná čemeřice prvosenka duben zlatice třešeň – sakura koniklec velkokvětý tařice skalní hyacint tulipán maceška květen janovec metlatý azalka orlíček konvalinka

barva květu

červen

červenec

srpen

září, říjen

modřenec pomněnka lesní šeřík pěnišník – rododendron pustoryl – jasmín růže kosatec bradatý pivoňka kopretina lilie hledík mák komule Davidova hortenzie vřes juka třapatka levandule mečík aksamitník karafiát jiřiny ocún astra slunečnice nevadlec zlatobýl kanadský ostalka chryzantéma mochyně

Řešení: (dřeviny jsou tučně) doba květu březen

druh dřín obecný mandloň trojlaločná lýkovec jedovatý hlaváček jarní bledule jarní ladoňka violka vonná čemeřice

barva květu žlutá bílá růžová žlutá bílá fialová fialová bílá, červenofialová

duben

květen

červen

červenec

srpen

září, říjen

prvosenka zlatice třešeň – sakura koniklec velkokvětý tařice skalní hyacint tulipán maceška janovec metlatý azalka orlíček konvalinka modřenec pomněnka lesní šeřík pěnišník – rododendron pustoryl – jasmín růže kosatec bradatý pivoňka kopretina lilie hledík mák komule Davidova hortenzie vřes juka třapatka levandule mečík aksamitník karafiát jiřiny ocún astra slunečnice nevadlec zlatobýl kanadský ostalka chryzantéma mochyně

různé barvy - žlutá, bílá, oranžová, červená žlutá růžová fialová žlutá různé barvy - žlutá, bílá, oranžová, fialová různé barvy - žlutá, bílá, oranžová, fialová, červená různé barvy - žlutá, bílá, oranžová, fialová červenožlutá různé barvy - žlutá, bílá, oranžová, fialová fialová, bílá, růžová bílá modrá modrá fialová, bílá, růžová fialová, bílá, růžová bílá různé barvy - žlutá, bílá, oranžová, fialová, červená různé barvy - žlutá, bílá, oranžová, fialová fialová, bílá, růžová žlutá, bílá různé barvy - žlutá, bílá, oranžová, fialová různé barvy - žlutá, bílá, oranžová, fialová červená, růžová, bílá fialová, bílá, růžová fialová, bílá, růžová fialová, bílá, růžová bílá žlutohnědá fialová různé barvy - žlutá, bílá, oranžová, fialová, červená žlutá, hnědá, oranžová různé barvy - žlutá, bílá, oranžová, fialová, červená různé barvy - žlutá, bílá, oranžová, fialová, červená fialová různé barvy - bílá, oranžová, fialová, červená žlutohnědá červená žlutá různé barvy - žlutá, bílá, oranžová, fialová, červená různé barvy - žlutá, bílá, oranžová, fialová, červená červené plody

Tabulka na doplnění pro žáky bílá

žlutá

oranžová červená

fialová

modrá

březen duben květen červen červenec srpen září

10.4.2.

Úkol – Zahrada pro motýly

Vyberte si na zahradu rostliny, které přilákají motýly. Inspirujte se následujícím článkem a vyberte mezi květinami lákajícími motýly ty, které znáte, a líbily by se vám na školní zahradě. U pěti z nich zjistěte, jak jsou vysoké, zda mají rády slunce či stinnou polohu a zda jsou jedovaté či ne. Náhodně pak vyberte 5 rostlin, které neznáte. Najděte je v atlase a seznamte se s jejich nároky. S výsledky své práce seznamte své spolužáky a pokuste se odůvodnit, kde a proč byste na zahradu vysadili vámi vybrané rostliny. Tabulka pro žáky: rostlina komule příklad Davidova 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

výška až 2 m

slunce/stín jedovatá jiné vlastnosti keř, fialová barva květů, slunce ne kvete v červenci

Článek pro žáky: http://www.novinky.cz/bydleni/zahrada/171978-co-prilaka-na-zahradu-krasne-auzitecne-motyly.html Co přiláká na zahradu krásné a užitečné motýly Motýli jsou nejen krásní, ale navíc velice užiteční tvorové, jelikož se podstatně podílejí na opylování rostlin. Zbožňují rostliny bohaté nektarem, a to i ty, jež jsou pro nás na pohled vcelku nezajímavé. Někteří motýli sají nektarovou šťávu svým dlouhým sosákem, takže pro ně není problém dostat se do hloubky květních kalichů, jiní zase požírají pylová zrnka svými kusadly. Na prvosenku himálajskou (Primula denticulata) usedl jeden z našich nejznámějších motýlů, babočka paví oko. FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Lákavé pochoutky Většina zahradních rostlin nabízí dostatečné množství květní šťávy, existují však druhy, které motýli staví na první příčky oblíbenosti. Vysazením rozmanitých typů rostlin poskytneme motýlům posvícení po celé jejich aktivní období, tedy s výjimkou nejstudenějších měsíců. Některé druhy motýlů lze spatřit již od března, nejhojněji se vyskytují koncem jara a mnoho z nich zahlédneme ještě v listopadu. Atraktivní rostlinná lákadla, kterými žádný motýl nepohrdne, můžeme vysadit téměř kdekoli v zahradě.

Na skalce Ze skalky je přivábí oblíbená tařička (Aubrieta), kociánek dvoudomý (Antennaria dioica „Rubra“), hvězdnice alpská (Aster alpinus), koniklec (Pulsatilla), prvosenka (Primula), netřesky (Sempervivum), rozchodníky (Sedum), lomikameny (Saxifraga) nebo čistec vlnatý (Stachys byzantina).

Perleťovec stříbropásek upoutá především svou velikostí. Lze ho spatřit od druhé poloviny června do září, často v blízkosti neodolatelné komule Davidovy (Buddleia davidii).

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Dary květinového záhonu Doslova bohatě prostřeným stolem je pro okřídlené návštěvníky květinový záhon. Poletují z květu na květ, nevědí, na který usednout dříve. Na jaře je pohostí rozkvetlé cibuloviny, např. narcisy (Narcissus), okrasné česneky (Allium) a rozmanité trvalky v podobě hvozdíku pernatého (Dianthus plumarius), karmínově červené mavuně (Centranthus ruber) či zvonku klubkatého (Campanula glomerata). Oblíbenými trvalkami kvetoucími v létě jsou např. denivka (Hemerocallis), krásnoočko (Coreopsis), třapatkovka nachová (Echinacea purpurea), bělotrn modrý (Echinops ritro), sadec kopáč (Eupatorium cannabinum) či sporýš vzdušný (Verbena bonariensis). Cennou podzimní potravu motýli nacházejí v rozchodníku nádherném (Sedum spectabile), zlatobýlu (Solidago) a hvězdnici (Aster).

Letničky a dvouletky Z této skupiny rostlin motýli milují např. aksamitník (Tagetes), krásenku (Cosmos), okrasný tabák (Nicotiana), diviznu (Verbascum) a liboru měňavou (Lantana). Pokud místo v zahradě alespoň trochu dovolí, vyplatí se založit květnatou loučku, která bude zakrátko životem přímo překypovat. Slastným bzukotem a mihotáním křidélek se nám nejen motýli, ale i včely a čmeláci odvděčí zejména za vysetý jitrocel (Plantago), jetel (Trifolium), pupalku obecnou (Oenothera biennis), kopretinu (Chrysanthemum), pampelišku (Leontodon), šalvěj (Salvia), čičorku pestrou (Coronilla varia) nebo vonné fialky (Viola). Aby se nám tyto luční rostliny, zejména pak pampelišky, nešířily nechtěně po okolí, sestřihneme zavčas jejich odkvétající květy. Popínavky, kterým neodolají Popínavými rostlinami obrostlé treláže, pergoly a obelisky působí již samy o sobě poutavým dojmem, avšak ještě lépe, jsou-li obohaceny barvami motýlích křídel. Nejvyhledávanějšími jsou lichořeřišnice (Tropaeolum), hrachor vonný (Lathyrus odoratus), růže (Rosa), plamének (Clematis) a zimolez (Lonicera). Okrasné dřeviny Vzezření zahrady z velké míry utvářejí i okrasné dřeviny, mezi nimiž nalezneme mnoho prospěšných druhů, na které motýli rádi usedají. Přímo magickou silou jsou přitahováni ke komuli Davidově (Buddleia davidii). Díky tomu si tento nádherný keř vysloužil příznačné pojmenování motýlí keř. Známé tzv. kočičky, které se brzy zjara objevují na vrbě jívě (Salix), představují pro motýly jednu z prvních šancí k obživě. Její větve proto sestřihujeme až po odkvětu. Vyhledávaným zdrojem květového nektaru je rovněž šeřík (Syringa), levandule (Lavandula), perovskie (Perovskia), mochna křovitá (Potentilla fruticosa) či ibišek syrský (Hibiscus syriacus).

Další generace Motýli žijí několik dní nebo týdnů, ale i měsíců. Chceme-li se postarat o jejich potomstvo, vysadíme tzv. žírné rostliny – tj. takové, které poskytují potravu housenkám. Jsou to zejména kopřivy a hluchavky, bodláky, jetel, svlačec, různé druhy trav, violky, petrklíče, šťovík, chmel, ostružiník, trnky, vrby, lísky a ovocné stromky. Zimní období přečkává mnoho motýlů v podobě kukel. Vhodným úkrytem jsou pro ně hromádky listí a chvojí v klidném koutě zahrady, starý pařez, trsy okrasných trav či nerušený záhon s ponechanými stvoly uschlých trvalek.

10.4.3.

Úkol - Zelenina

U následujících druhů zeleniny určete, které části se jí a dejte do kroužku vhodné druhy zeleniny, které můžete vysadit a sklidit během školního roku (mimo prázdniny).

jedlá/é části rostliny brokolice cibule kuchyňská česnek kuchyňský fazol obecný (tyčkový) hrách kedluben (modrý raný) kopr květák lilek rajče lilek brambor locika setá (salát) miřík celer mrkev setá okurka setá pažitka

doba výsadby doba výsevu sazenice, semen hlízy, cibule III – IV (TP) V – III – IX (III) od poloviny V – IV –

od VI VII – VIII VII VIII – X VIII – IX

40 x 50 20 x 8 25 x 8 100 x 50 20 – 30

VII – VIII

30 x 30

III - VIII – III (TP) – II – III (TP) II – III (TP) II – III (VŘ) V jaro

– V V IV - V III – IV V – – –

IV – X VII – VIII VIII – X VII – IX V – VI XI VI VIII - IX celoročně

nezáleží 50 x 50 60 x 60 50 x 50 25 x 25 40 x 20 20 x 4 80 x 20 tvoří trs

doba sklizně

spon v cm

petržel pór zahradní ředkev setá (ředkvička) zelí

III – IV (VŘ) III (VŘ)

– V – VI

XI VIII

25 x 6 30 x 10

III – IX (VŘ)

–

IV – X

10 x 5

III – IV

IV – V

IX – X

40 x 30

(TP) – výsev do truhlíku či pařeniště, (VŘ) – výsev do řádku, jednotí se poté na určený spon. (KUTINA, 1968) ŘEŠENÍ:

KVĚTENSTVÍ CIBULE CIBULE PLOD SEMENO

doba výsadby doba výsevu sazenice, semen hlízy, cibule III – IV (TP) V – III – IX (III) od poloviny V – IV –

od VI VII – VIII VII VIII – X VIII – IX

40 x 50 20 x 8 25 x 8 100 x 50 20 – 30

STONEK

VII – VIII

30 x 30

LISTY A STONEK KVĚTENSTVÍ PLOD STONKOVÁ HLÍZA LISTY KOŘEN KOŘEN PLOD LISTY KOŘEN CIBULE, LISTY

III - VIII – III (TP) – II – III (TP) II – III (TP) II – III (VŘ) V jaro III – IV (VŘ) III (VŘ)

– V V IV - V III – IV V – – – – V – VI

IV – X VII – VIII VIII – X VII – IX V – VI XI VI VIII - IX celoročně XI VIII

nezáleží 50 x 50 60 x 60 50 x 50 25 x 25 40 x 20 20 x 4 80 x 20 tvoří trs 25 x 6 30 x 10

KOŘEN

III – IX (VŘ)

–

IV – X

10 x 5

LISTY

III – IV

IV – V

IX – X

40 x 30

doba sklizně

spon v cm

10.4.4.

Úkol – Stínomilné rostliny

V knihách, na internetu (http://profizahrada.cz/, v encyklopedii) apod. najdete vzhled těchto rostlin a zjistěte, zda mají rády stín či plné slunce. Na výše uvedených stránkách zjistíte i dobu kvetení či nároky na půdu. Najděte místo na školní zahradě, kde by se dařilo stínomilným rostlinám a navrhněte aspoň 3 rostliny, které byste zde zasadili. Vytvořte pak společně koutek stínomilných rostlin. Každý druh označte cedulkou se jménem. Seznam rostlin pro žáky: Mezi stínomilné či ty, co mají rády polostín, se zatoulalo 5 rostlin vyžadujících slunečné stanoviště. hlaváček, břečtan, tis, kopretina, pěnišník – rododendron, orlíček, mahonie cesmínolistá, barvínek menší, hortenzie, udatna, bohyška, kosatec nízký, kapraď samec, papratka samičí, třapatka Stínomilné rostliny - řešení: břečtan, tis, pěnišník – rododendron, mahonie cesmínolistá, brčál menší – barvínek, hortenzie, udatna, bohyška, kapraď samec, papratka samičí

10.4.5.

Úkol – Léčivé rostliny

Která část rostliny se sbírá z těchto druhů rostlin? Vyberte vhodné léčivé rostliny pro pěstování na školní zahradě. Které najdete volně v přírodě v blízkosti školy? Vybrané léčivé rostliny: rostlina bez černý divizna velkokvětá dobromysl obecná

sbíraná doba část sběru V - VI

využití, léčba chřipka, horní cesty dýchací

VII - IX

léčba průdušek, kašle

VII - VIII

nechutenství, žaludek, žlučník, průjem

jahodník obecný kopřiva dvoudomá kostival lékařský lípa mateřídouška úzkolistá podběl lékařský prvosenka vyšší růže šípková řepík lékařský sedmikráska obecná jitrocel kopinatý měsíček zahradní máta peprná šalvěj lékařská tymián

V - VI

žaludek, střeva, močové cesty, ledviny

V - IX

zánět močových cest, katary žaludku, střev

IX - X

pohmožděniny, zlomeniny

kašel, rýma, chřipka, tiší nervy, vylučování moče

VI - IX

kašel, průjem, žaludek

III - IV IV - V IX - X VI - VIII

kašel kašel, chřipka hořečnaté, infekční nemoci, prevence proti zánětům, močo a žlučopudný

III - X

proti zánětům, rozpouští hleny

VI - IX

kašel, zánět mandlí

VI - IX VI - IX V - VI V - VIII

heřmánek lékařský

VI - IX

uvolňují křečovité stažení hladkého svalstva, žlučopudný žlučopudná, nadýmání, žaludek kloktání, záněty dýchacích cest kašel, jako koření chřipka, nachlazení, zánět močových cest, střevní a žaludeční potíže, výplachy očí, úst a kožní rány

Řešení: rostlina bez černý divizna velkokvětá dobromysl obecná jahodník obecný kopřiva dvoudomá kostival lékařský lípa mateřídouška úzkolistá podběl lékařský

sbíraná část květ

doba sběru V - VI

květ

VII - IX

léčba průdušek, kašle

nať

VII - VIII

nechutenství, žaludek, žlučník, průjem

listy

V - VI

žaludek, střeva, močové cesty, ledviny

listy, nať

V - IX

zánět močových cest, katary žaludku, střev

kořen květ

IX - X XI

pohmožděniny, zlomeniny kašel, rýma, chřipka, tiší nervy, vylučování moče

nať

VI - IX

kašel, průjem, žaludek

květ

III - IV

kašel

využití, léčba chřipka, horní cesty dýchací

prvosenka vyšší růže šípková řepík lékařský sedmikráska obecná jitrocel kopinatý

květ plod nať

IV - V IX - X VI - VIII

kašel, chřipka hořečnaté, infekční nemoci, prevence proti zánětům, močo a žlučopudný

květ

III - X

proti zánětům, rozpouští hleny

listy

VI - IX

měsíček zahradní květ

VI - IX

máta peprná šalvěj lékařská tymián heřmánek lékařský

nať listy nať

VI - IX V - VI V - VIII

květ

VI - IX

kašel, zánět mandlí uvolňují křečovité stažení hladkého svalstva, žlučopudný žlučopudná, nadýmání, žaludek kloktání, záněty dýchacích cest kašel, jako koření chřipka, nachlazení, zánět močových cest, střevní a žaludeční potíže, výplachy očí, úst a kožní rány

(ANDREJEV, 1987)

10.4.6.

Úkol - Koření

Koření slouží k dochucení pokrmů. Jistě znáte řadu druhů koření. Doneste do školy trochu pepře, hřebíčku, badyánu, bobkového listu apod. Dejte koření do stejně velkých krabiček a označte názvy. Pokuste se co nejvíc o něm dovědět a popsat jej. (Ze které rostliny se získává, ze které části, kde tato rostlina roste, do kterých pokrmů se přidává.) Pak zavažte spolužákovi oči a náhodně mu podávejte krabičky s kořením a ten je má za úkol poznat po čichu a po hmatu. Vystřídejte se a zjistěte, kdo koření lépe pozná. (Obdobně můžete poznávat stromy podle větviček, šišek či některé byliny podle vůně.) Zjistěte, které druhy koření můžete u nás pěstovat.

10.5. PŘÍLOHA: KE KAPITOLE 7.11 - VÝSEV, VÝSADBA - PLÁN ZÁHONŮ 10.5.1.

Úkol – návrh záhonů

brokolice cibule kuchyňská česnek kuchyňský fazol obecný (tyčkový) hrách Kedluben (modré rané) kopr květák lilek rajče lilik brambor locika setá (salát) miřík celer mrkev setá okurka setá pažitka petržel pór zahradní ředkev setá (ředkvička) zelí

jedlá/é části rostliny

doba výsevu semen

KVĚTENSTVÍ CIBULE CIBULE

III – IV (TP) – –

PLOD

od poloviny V

SEMENO

doba výsadby sazenice, hlízy, cibule V III IX (III)

doba sklizně

spon v cm

od VI VII – VIII VII

40 x 50 20 x 8 25 x 8

–

VIII – X

100 x 50

–

VIII – IX

20 – 30

STONEK

VII – VIII

30 x 30

LISTY A STONEK KVĚTENSTVÍ PLOD STONKOVÁ HLÍZA LISTY KOŘEN KOŘEN PLOD LISTY KOŘEN CIBULE, LISTY

III - VIII – III (TP)

– V V

IV – X VII – VIII VIII – X

nezáleží 50 x 50 60 x 60

–

IV - V

VII – IX

50 x 50

V – VI XI VI VIII - IX celoročně XI VIII

25 x 25 40 x 20 20 x 4 80 x 20 tvoří trs 25 x 6 30 x 10

KOŘEN

III – IX (VŘ)

IV – X

10 x 5

LISTY

III – IV

IX – X

40 x 30

II – III (TP) II – III (TP) II – III (VŘ) V jaro III – IV (VŘ) III (VŘ)

III – IV V – – – – V – VI – IV – V

(TP) – výsev do truhlíku či pařeniště, (VŘ) – výsev do řádku, jednotí se poté na určený spon. (KUTINA, 1968) Představte si, že máte záhonek 1 x 2 m. Nakreslete si tento záhonek v měřítku 1 : 10 na čtverečkovaný papír A4. (Může být i bílý, ale hůř se bude žákům pracovat.) Vyberte si z výše uvedených druhů zeleniny 2 až 5 druhů. Zjistěte u nich, zda se sejí

100

ze semen či sází jako sazenice a v jakých rozestupech. Poté do svého nakresleného záhonku ve správných rozestupech zakreslete vhodně zvolené plodiny. Společně ve třídě pak vyberte jeden ze záhonků a pokuste se jej zrealizovat na zahradě. Pokuste se vybrat plodiny tak, abyste se o ně mohli starat během školního roku.

10.5.2.

Úkol - Živý plot

Zjistěte, kolik rostlin budete potřebovat na živý plot okolo školní zahrady? Které rostliny jsou vhodné pro tvorbu živého plotu? (Zjistěte v odborných knihách či na internetu.) Odpověď: Z listnáčů je na nízké stříhané živé ploty vhodný zimostráz, nízké dřišťály, skalníky, mahonie aj. Pro středně vysoké ploty se osvědčuje meruzalka alpská a ptačí zob, pro vysoké ploty habr, babyka a buk. Pro volně rostoucí ploty jsou nejvhodnější pěkně kvetoucí keře, jako zlatice, šeřík a tavolníky. Do přírodně krajinářských podmínek jsou vhodnější dřeviny méně nápadné (líska, trnka, dřín aj.). Z jehličnanů se na stříhané ploty hodí zvláště zeravy, cypřišky a tis, pro vysoké stěny též smrk. (ŠROT, 2004) Popiš vlastnosti, výhody a nevýhody rostlin vhodných k tvorbě živého plotu. Příklad: Rozhodlo se, že kolem školní zahrady se vysadí živý plot. Aby s ním nebylo mnoho práce, vybrala se pro jeho tvorbu rostlina trnka obecná. Nemusí se stříhat a se svými trny tvoří neproniknutelnou zeď. Dá se získat z odkopků volně rostoucích trnek a tvoří vhodné úkryty pro ptactvo. Aby se mohl plot vysadit, musí se nejdříve připravit půda, porýt, pohnojit, zbavit plevelů. Živý plot z listnatých opadavých dřevin je vhodné sadit v říjnu či listopadu. Sazenice sázíme 0,5 m od sebe.

101

Změřte či vypočtěte obvod zahrady a zjistěte, kolik sazenic trnky či jiné dřeviny budete pro výsadbu potřebovat, pokud rostliny budete sadit ve vzdálenosti 0,5 m od sebe, 0,5 m od hranice pozemku zahrady a nebudete je sázet ke vstupu do zahrady.

102

10.6. PŘÍLOHA K 7.12. - VÝSEV, VÝSADBA, PÉČE O ZÁHRADU Příprava záhonů Vyznačte si záhon pomocí kolíků, mezi nimiž natáhnete provázek, ať nemáte záhon podivného tvaru. Záhon poryjte rýčem (na podzim můžete rostliny – trávu, plevele či zelené hnojení zarýt), zbavte plevelů i s kořeny, trávy, větších kamenů. Porytý záhon pokopejte motykou a srovnejte kovovými hráběmi. Pokud máte záhon větších rozměrů, je nutné vytvořit na něm chodníčky, ať si při výsadbě či pletí nepošlapete jednotlivé rostliny. Opět natáhněte v místech plánovaného chodníku kolíky s provazem. Poté lopatou lehce odeberte shora podél provazu asi 2cm půdy a chodník drobnými krůčky ušlapejte. Výsev, sadba Zasaďte vybrané druhy zeleniny a květin na záhon. Postupujte podle návodu na sáčcích od semínek či rady učitele. Dodržujte hloubku, vzdálenost apod. Péče o rostliny Postarejte se o vysazené rostliny, kontrolujte, zda mají dostatek vody, v době nedostatku je nutné zavlažovat. U hustě vysetých rostlin proveďte jednocení. Pravidelně odstraňujte plevele i s kořeny, okopáváním provzdušněte půdu. V případě potřeby přihnojujte rostliny během růstu a bojujte se škůdci. Skliďte úrodu a rostlinný odpad dejte na kompost. Sad – práce v sadu Vysaďte nové dřeviny a popište cedulkou. Prořezejte staré uschlé či nadbytečné větve. Skliďte plody a využijte v kuchyni. Hrabání listí – obrazce z listí, kompostování. Boj se škůdci – postřiky.

103

10.6.1.

Úkol - Zelenina

Ve skupinkách udělejte soutěž o nejpěkněji udržovaný záhon a nejlepší výpěstky.

brokolice cibule kuchyňská česnek kuchyňský fazol obecný (tyčkový) hrách kedluben (modrý raný) kopr květák lilek rajče lilik brambor locika setá (salát) miřík celer mrkev setá okurka setá pažitka petržel pór zahradní ředkev setá (ředkvička) zelí

jedlá/é části rostliny

doba výsevu semen

KVĚTENSTVÍ CIBULE CIBULE

III – IV (TP) – –

PLOD

od poloviny V

SEMENO

STONEK

LISTY A STONEK KVĚTENSTVÍ PLOD STONKOVÁ HLÍZA LISTY KOŘEN KOŘEN PLOD LISTY KOŘEN CIBULE, LISTY

III - VIII – III (TP) – II – III (TP) II – III (TP) II – III (VŘ) V jaro III – IV (VŘ) III (VŘ)

KOŘEN

III – IX (VŘ)

LISTY

III – IV

104

doba výsadby sazenice, hlízy, cibule V III IX (III)

doba sklizně

spon v cm

od VI VII – VIII VII

40 x 50 20 x 8 25 x 8

–

VIII – X

100 x 50

–

VIII – IX

20 – 30

VII – VIII

30 x 30

– V V IV - V III – IV V – – – – V – VI

IV – X VII – VIII VIII – X VII – IX V – VI XI VI VIII - IX celoročně XI VIII

nezáleží 50 x 50 60 x 60 50 x 50 25 x 25 40 x 20 20 x 4 80 x 20 tvoří trs 25 x 6 30 x 10

IV – X

10 x 5

IX – X

40 x 30

– IV – V

10.6.2.

Návody na pěstování vybraných plodin:

Pěstování ředkvičky Ředkvička má velmi krátkou vegetační dobu, od výsevu do sklizně uplyne asi 4 až 5 týdnů. Lze ji pěstovat v každé půdě, nesmí však být čerstvě hnojena chlévským hnojem. Sejeme ji do řádků vzdálených 10 cm po celou vegetační dobu tj. od března až do září. Ředkvičky sklízíme probírkou, když dosáhnou velikosti alespoň 1,5 cm v průměru. Po vytáhnutí je třeba díry zasypat zemí a zalít, aby ostatní rostlinky dobře urostly. (KUTINA et al., 1968) Pěstování pažitky V zahrádkách se vysazuje na místo, kde se půda nebude pravidelně rýt, poněvadž je vytrvalá a na místě zůstává 4 – 5 let. Stanoviště musí být slunné a teplé. Pažitka nevyžaduje větší péči, jen občas okopat, popřípadě zalít. Čím více ji řežeme, tím více narůstají mladé listy. (KUTINA et al., 1968) Pěstování mrkve Mrkev klíčí poměrně dlouho, 14 dní až 3 týdny, proto ji musíme pro ranou sklizeň vysévat co nejdříve, jakmile je možno začít půdu zpracovávat. Před výsevem je dobře ponechat semeno nabobtnat, aby dříve vyklíčilo. Nabobtnané semeno však nesmí po výsevu zaschnout. Mrkev sejeme zásadně do řádků, nikdy ne na široko, do hloubky 1 – 1,5 cm. Osivo sejeme do řádků širokých 20 cm. Půda nesmí být čerstvě hnojena chlévským hnojem. V malých zahrádkách mrkev dvakrát jednotíme, nejdříve na vzdálenost 3 cm a podruhé na 6 cm. Není-li zem po dešti dostatečně vlhká, před jednocením důkladně zalijeme, aby se mladé rostlinky snáze tahaly. Dokud list mrkve nepřikryje půdu, kypříme ji a zaléváme. (KUTINA et al., 1968) Pěstování hrachu Sejeme jej do řádků vzdálených 20 – 30 cm, nejlépe tak, že si podle motouzu motyčkou uděláme rýhu hlubokou asi 5 cm a do ní vkládáme semena ručně. Hrách

105

vzejde za týden nebo při chladném počasí nejpozději do 14 dnů. Jedinou práci, kterou hrachu věnujeme, je okopávka brzy po vzejití, dokud není nebezpečí, že jej polámeme. Pro větší odrůdy je vhodné do řádku napíchat suché větvičky, aby se na ně mohly rostliny přichycovat. Jinak hrách nepotřebuje ani zálivku, ani přihnojování v době vegetace. (KUTINA et al., 1968) (Dotaz: Proč se nemusí hrách přihnojovat? – Připomenout žákům symbiózu s hlízkovitými bakteriemi + využití bobovitých rostlin k zelenému hnojení.) Pěstování fazolu Tyčkové fazoly vyséváme na okraj záhonů nebo je dáváme k plotu do míst, která chceme chránit proti větru nebo zakrýt. Tyčky, po kterých fazol vedeme, zarážíme kolmo do země. Vyséváme-li je v řadě, volíme vzdálenost asi 40 – 50 cm a vkládáme do hnízda vždy 4 – 5 semen pohromadě. (KUTINA et al., 1968) Pěstování kopru Kopr nemá zvláštní nároky na stanoviště. Vysévá se do řádků vzdálených 30 cm nebo i na široko od března do července. Sklízíme rostliny 30 – 40 cm vysoké. (KUTINA et al., 1968) Pěstování salátu Salát raný vysazujeme na vzdálenost 25 x 25 cm. Nesmíme jej sázet hluboko, aby nevyhnívalo srdéčko. První salát sázíme okamžitě, jakmile je po rozmrznutí půdy možno ji zpracovat. Poněvadž mělce koření, postačí zpracovat jen povrchové vrstvy půdy. Během vegetace potřebuje dostatek vody a vzduchu v půdě. Proto jej musíme vydatně zalévat a často okopávat. Pro velmi ranou sklizeň můžeme již koncem února vysít semeno do misek a pak sazeničky přepíchat do truhlíčku. Koncem března můžeme salát již vysazovat do volné půdy. (KUTINA et al., 1968)

106

10.6.3.

Úkol - Léčivé byliny

Využijte následujících návodů a vypěstujte si některé léčivé rostliny. Heřmánek – je jednoletá rostlina. Hnojení nevyžaduje. Má rád slunnou polohu. Sejeme brzy zjara (nejlépe v březnu, dubnu) do mělkých, 1 – 1,5 cm hlubokých řádků vzdálených od sebe 30 – 40 cm. Semeno nesmíme ani zahrnovat, ani přimačkávat, neboť ke vzklíčení potřebuje, kromě dostatku vláhy a přiměřené teploty, také světlo. Ostatní ošetřování je jednoduché a spočívá v kypření a pletí. (ŠROT et al., 1960) Měsíček – je jednoletý. Roste na každé půdě přiměřeně vlhké ve výslunných polohách. Hnojení nevyžaduje. Vysévá se v dubnu. (ŠROT et al., 1960) Máta peprná – je tříletá. Rozmnožuje se sazenicemi, které získáme koncem dubna nebo počátkem května rozdělením trsů. Vysazujeme je do řádků 50 – 60 cm širokých a 20 – 30 cm od sebe. Máta je citlivá na sucho, proto má být v půdě dostatek vláhy. (ŠROT et al., 1960) Šalvěj – je víceletá. Vydrží 4 – 5 let na témže pozemku. Půdu vyžaduje hlinitou až písčitou, zásobenou živinami v sušší chráněné poloze. Seje se v březnu až dubnu na pole do řádků vzdálených od sebe 30 cm. Vypěstované sazenice vysazujeme do řádů 60 cm širokých a 40 cm od sebe. Nať sklízíme před květem jednou až dvakrát do roka. (ŠROT et al., 1960)

10.6.4.

Úkol - koření

Návod na pěstování některých druhů koření. Majoránka - majoránce se daří v lehkých humózních půdách na slunném stanovišti. Pěstujeme ji z předpěstovaných sazenic, pouze ojediněle ji vyséváme přímo na záhony. Drobná semena vyséváme v březnu do truhlíčků ve skleníku. Vzešlé sazeničky vysazujeme ve druhé polovině května po 3 až 4 rostlinách pohromadě do řádků vzdálených od sebe 20 – 30 cm a v řádku na 15 cm.

107

Nať majoránky seřezáváme dvakrát až třikrát do roka, asi 5 cm od země, vždy před plným rozkvětem. Kmín - je dvouletá rostlina, která vytváří v prvním roce přízemní růžici listů a teprve ve druhém roce vykvétá a přináší semena. Daří se mu ve vlhčích a humózních půdách s dostatkem vápníku. Na zahrádce kmín vyséváme většinou samostatně od dubna do června do řádků širokých 30 cm. V příštím roce sklízíme kmín v době, kdy okolíky s plody (dvojnažkami) začínají hnědnout. Bývá to zpravidla koncem června a v červenci. Rostliny sušíme ve snopcích, po dosušení semena vymlátíme a přečistíme. Libeček - libečku se daří ve vlhčích půdách na slunci i v polostínu. Množí se buď oddělky získanými ze starších rostlin, nebo semenem. Semena mají nízkou klíčivost, proto je vyséváme co nejdříve, často i po sklizni na podzim přímo na záhon. Jednoleté rostliny vysazujeme koncem léta a na podzim do sponu 40 x 50 cm. Listy libečku můžeme sklízet již v prvním roce po výsadbě. Bazalka - je jednoletá rostlina, které se daří jen v teplých, slunných a chráněných polohách. Semena vyséváme v březnu do pařeniště nebo do truhlíčků. Předpěstované sazenice vysazujeme nejčastěji po dvou na vzdálenost 30 cm od sebe. Nať sklízíme poprvé v začátku kvetení, podruhé asi v září před dozráním semen. Rostliny seřezáváme poprvé asi 10 cm nad zemí, aby neuhynuly. Saturejka - vyžaduje lehčí půdy a především slunné stanoviště. Pěstuje se podobně jako bazalka nebo majoránka. Rostliny předpěstované v pařeništi nebo v truhlíčku vysazujeme v polovině května do sponu 20 x 30 cm. Nať odřezáváme asi 5 cm nad zemí v době nakvétání. Yzop - je vytrvalá rostlina, které se daří v teplých, slunných a chráněných polohách, v půdách s dostatečnou zásobou vápníku. Množí se dělením trsů nebo semenem, které vyséváme koncem března do pařeniště nebo do truhlíčku. Předpěstované

108

rostliny vysazujeme ve druhé polovině května do sponu 40 x 40 cm. Nať odřezáváme asi 10 cm nad zemí při nakvétání. (DOLEJŠÍ, 1987)

10.6.5.

Úkol - jahody

Vypěstujte si jahody a připravte si jednoduché pokrmy z jahod – jahodový pohár, puding s jahodami, kompot, mraženou dřeň, džem. Pěstování jahodníku Jahodník je značně přizpůsobivou rostlinou, a proto je možno sázet ho prakticky v nejrůznějších podmínkách. Nejvýhodnější polohy jsou slunečné, chráněné záhony. Toulavý stín snáší dobře, zvláště odrůdy měsíční, které rostou i v trvalém stínu. Nejvhodnějšími půdami pro pěstování jahodníku jsou půdy písčitohlinité, půdní reakce neutrální až slabě kyselé. Nejvhodnější dobou k vysazování jahodníku je začátek srpna, neboť sazenice mohou do zimy dobře zakořenit a narůst a už v příštím roce dají slušnou úrodu. Budeme-li vysazovat jahody v srpnu, hnojíme kompostem či chlévským hnojem záhon na jaře tak, aby každá rostlina jahodníku mohla ihned přijímat živiny. Při výsadbě na jaře, zpravidla v polovině dubna, v roce výsadby rostliny nedají úrodu. Sazenice nesmí být vysazena ani příliš hluboko, ani příliš mělko, srdéčko sazenice musí zůstat volné. Normálně vzrůstné odrůdy se vysazují do sponu 60 x 20 cm. Běžně se kultura jahodníku nechává na stanovišti 3 až 4 roky. (KUTINA et al., 1968) Skliďte jahody a podle množství si připravte sladkou dobrotu. Jahody dobře umyjte a můžete s nimi ozdobit třeba zmrzlinový pohár, puding, rozmixovat je s cukrem a nechat zmrazit či zalít mlékem a vyrobit koktejl, povařit a vyrobit z nich džem či kompot.

109

10.6.6.

Úkol - Vypěstuj si slunečnice a na podzim skliďte semena

http://www.ireceptar.cz/zahrada/okras na-zahrada/nejatraktivnejsi-kvety-nazahrade-slunecnice-zlate-i-rude/ Pěstování - Semena se na venkovní záhon vysévají v první polovině května, alespoň 2 cm pod povrch půdy. - Slunečnice, věrna svému jménu, miluje slunce. Mladé květy se za ním otáčejí, zrající se kloní pod tíhou semen. - Bujně poroste a velké květy slunečnice vytvoří pouze v propustné, ale dostatečně úrodné půdě. - V období sucha jí prospěje zavlažování, přemokření však nesnáší. - Slunečnice mají mělké kořeny a vítr je snadno vyvrátí. Prevencí je závětrné místo a především opory u každé rostliny. Pochoutka pro ptáčky Na zrajících slunečnicích si pochutnávají sýkorky, vrabci, brhlíci i další opeřenci. Pokud jim je chcete uschovat na zimu, je třeba zrající plodenství obalit papírovým sáčkem, poté včas odříznout a dosušit. Dokonale semena uschnou až po vyluštění. Pokud byste je skladovali na květním lůžku, snadno podlehnou hnilobě. Ve výtvarné výchově namalujte obrázek zátiší se slunečnicemi či jinými květinami.

110

10.6.7.

Úkol – vypěstuj levanduli

Pěstování levandule http://www.ireceptar.cz/zahrada/uzitkova-zahrada/pestovani-vonave-krasne-auzitecne-levandule/ Levandule je ve Francii i dalších zemích

velkém

pěstována

na vonné silice. Má uklidňující a harmonizující

účinky

celý

organismus, napomáhá sladkému spánku, uklidňuje a čistí i pokožku. Seřezáváme je v době, kdy je přibližně polovina květů v klásku otevřená a sušíme ve svazcích květy dolů. Levandule jako koření i léčivá bylinka Květy levandule mají v domácnosti velmi rozmanité použití. Nálev z čajové lžičky květů na šálek vody uklidňuje nervy, tiší bolesti hlavy, pomáhá trávení a provoní dech. -

Květ levandule je i oblíbenou součástí uklidňujících bylinných směsí (například spolu s třezalkou, meduňkou, a chmelovými šišticemi).

Uklidňující je i koupel, do níž můžeme přidat litr silnějšího nálevu z levandulových květů, nebo sáček s nimi zavěsit do proudu horké vody.

Sáčky se sušenou levandulí se dávají mezi prádlo či zavěšují do skříně, protože nejen že prádlo provoní, ale účinně odpuzují moly.

Svazky sušených květů jsou krásnou dekorací a zároveň osvěžují vzduch.

Čerstvé květy lze také kandovat a zdobit jimi dezerty, přidávat je do marmelád.

111

Sušené květy patří do směsi provensálských bylin a hodí se například k dušeným pokrmům.

Pěstování -

Levandule vytváří dřevnatějící, plně mrazuvzdorné keříky. Podle druhu a kultivaru mohou být jen 20, ale i 60 cm vysoké.

Potřebují slunné stanoviště a dobře propustnou půdu. Na živiny jsou nenáročné.

Levandule je ideální rostlina k vytvoření voňavého bylinkového zátiší na zahradě, i k pěstování ve velkých nádobách. Je také medonosná, milují ji včely i motýli.

Pro udržení pěkného vzhledu můžeme keříky na jaře seřezávat, ale pouze nové výhony, nikdy až na staré dřevo, které obráží špatně.

Původní botanické druhy, jako je právě levandule lékařská, se dobře množí semeny i řízky. Vyšlechtěné variety je pak třeba množit pouze řízky, aby si zachovaly své vlastnosti.

112

10.7. PŘÍLOHA K 7. 14. - VYUŽITÍ VÝPĚSTKŮ 10.7.1.

Úkol – využití výpěstků

Skliď vypěstovanou zeleninu a napiš k níže uvedeným druhům zeleniny využití v kuchyni. V kuchyňce si připrav jednoduchou pomazánku či zeleninovou polévku podle receptu z kuchařky. VYUŽITÍ V KUCHYNI brokolice cibule kuchyňská česnek kuchyňský fazol obecný (tyčkový) hrách Kedluben (modré rané) kopr květák lilek rajče lilek brambor locika setá (salát) miřík celer mrkev setá okurka setá pažitka petržel pór zahradní ředkev setá (ředkvička) zelí

113

10.7.2.

Úkol - Léčivé byliny

Která část rostliny se sbírá z těchto druhů rostlin? Vybrané léčivé rostliny: rostlina

sbíraná část

bez černý divizna velkokvětá dobromysl obecná jahodník obecný kopřiva dvoudomá kostival lékařský lípa mateřídouška úzkolistá podběl lékařský prvosenka vyšší růže šípková řepík lékařský sedmikráska obecná jitrocel kopinatý

doba sběru V - VI VII - IX

využití, léčba chřipka, horní cesty dýchací léčba průdušek, kašle

VII - VIII nechutenství, žaludek, žlučník, průjem V - VI

žaludek, střeva, močové cesty, ledviny

V - IX

zánět močových cest, katary žaludku, střev

IX - X XI

pohmožděniny, zlomeniny kašel, rýma, chřipka, tiší nervy, vylučování moče

VI - IX

kašel, průjem, žaludek

III - IV IV - V IX - X VI - VIII

kašel kašel, chřipka hořečnaté, infekční nemoci, prevence proti zánětům, močo a žlučopudný

III - X

proti zánětům, rozpouští hleny

VI - IX

kašel, zánět mandlí uvolňují křečovité stažení hladkého svalstva, žlučopudný žlučopudná, nadýmání, žaludek kloktání, záněty dýchacích cest kašel, i jako koření chřipka, nachlazení, zánět močových cest, střevní a žaludeční potíže, výplachy očí, úst a kožní rány

měsíček zahradní

VI - IX

máta peprná šalvěj lékařská tymián heřmánek lékařský

VI - IX V - VI V - VIII VI - IX

Řešení: rostlina bez černý divizna velkokvětá

sbíraná část květ

doba sběru V - VI

květ

VII - IX léčba průdušek, kašle

využití, léčba chřipka, horní cesty dýchací

114

dobromysl obecná jahodník obecný kopřiva dvoudomá kostival lékařský lípa mateřídouška úzkolistá podběl lékařský prvosenka vyšší růže šípková řepík lékařský sedmikráska obecná jitrocel kopinatý měsíček zahradní máta peprná šalvěj lékařská tymián heřmánek lékařský

nať

VII VIII

nechutenství, žaludek, žlučník, průjem

listy

V - VI

žaludek, střeva, močové cesty, ledviny

listy, nať V - IX

zánět močových cest, katary žaludku, střev

kořen

IX - X

pohmožděniny, zlomeniny

květ

kašel, rýma, chřipka, tiší nervy, vylučování moče

nať

VI - IX

kašel, průjem, žaludek

květ květ plod nať

III - IV IV - V IX - X VI - VIII

kašel kašel, chřipka hořečnaté, infekční nemoci, prevence proti zánětům, močo a žlučopudný

květ

III - X

proti zánětům, rozpouští hleny

listy

VI - IX

kašel, zánět mandlí

květ

VI - IX

nať listy nať květ

uvolňují křečovité stažení hladkého svalstva, žlučopudný VI - IX žlučopudná, nadýmání, žaludek V - VI kloktání, záněty dýchacích cest V - VIII kašel, i jako koření chřipka, nachlazení, zánět močových cest, VI - IX střevní a žaludeční potíže, výplachy očí, úst a kožní rány

(ANDREJEV, S et BARINOV, 1987) Zopakuj si zásady sběru léčivých rostlin! Nasbírej aspoň 3 druhy z výše uvedených léčivých rostlin s výjimkou kostivalu. Usuš je a připrav si čaj. Na 1 až 2 lžičky sušených bylin nalij čtvrt litru vroucí vody, nechej 10 minut vyluhovat. Poté přeceď a udělejte si ochutnávku. Můžeš je přisladit lžičkou medu.

115

10.7.3.

Úkol – využití koření

Podle kuchařky najdi u těchto druhů koření aspoň jeden pokrm, kde se používá.

koření

sklízená část

využití v kuchyni

majoránka kmín libeček bazalka saturejka yzop Řešení: koření

sklízená část

majoránka

nať

kmín

plody

libeček

listy

bazalka

nať

saturejka

nať

yzop

nať

využití v kuchyni, účinky karbenátky, jitrnice, bramboráky, hrachová a jiné polévky atd. (urychluje trávení, proti nadýmání) chléb a jiné pečivo, na maso, do brambor, polévek atd. do polévek, k vařeným bramborům, hovězích vývarů, karbenátků, omáček atd. „mágovka“ (močopudný, žlučopudný) omáčky, polévky, příprava zvěřiny, jater, luštěnin (podporuje chuť k jídlu, proti nadýmání) luštěninové polévky, uzeniny, zvěřina, omáčky (proti průjmu, zánětům, močopudná) polévky, masité omáčky, nádivky, zeleninové saláty (proti nadměrnému pocení)

116

10.7.4.

Úkol - Vyrob si voňavku či vonný sáček z levandule

Výroba levandulového váčku. Z řídké bavlněné tkaniny ušijeme malý váček, do něhož vložíme usušený květ levandule, nasbíraný v období plného

květu

rostliny.

Sáček pak umístíme do skříní nebo zásuvek; oblíbená starodávná vůně z dob našich babiček nám nejen příjemně provoní uložené prádlo a šaty, ale zaručeně odpudí i nevítané moly. (ANDREJEV et BARINOV, 1987) Výroba voňavky Levandulový parfém si připravíme tak, že ve větší láhvi smícháme hrst levandulových květů se 100 gramy čistého lihu. Směs občas protřepeme, po týdnu přefiltrujeme a květy vylisujeme. Pak parfém rozlijeme do menších lahviček. (ANDREJEV et BARINOV, 1987)

117

ZÁVĚR Opora obsahuje celoroční projekt, který nabízí návrhy, jak žákům zpestřit vzdělávání v environmentální oblasti. Nabídka aktivit je široká a pestrá, záleží na učiteli, zda využije projekt jako celek, nebo si vybere jednotlivé návrhy do svých vyučovacích hodin. Cílem opory je inspirovat žáky k prohloubení zájmu o přírodu a na základě získaných znalostí v oblasti lesnictví a zahradnictví je vést ke zvelebování a udržování okolí školy a školní zahrady. Protože se děti budou sami podílet na vytváření prostředí, je předpoklad, že se k němu budou chovat ohleduplně a kultivovaně. Někteří žáci mohou získat dobrý pocit z úspěchu v manuální oblasti, a tak kompenzovat horší studijní výsledky a tím posílit své vlastní sebevědomí. Jiné může práce s rostlinami oslovit a motivovat je k výběru budoucího povolání. Uvědomujeme si, že se lidé, hlavně ve městech, vzdalují svým životním stylem přírodnímu prostředí a nevedou k pocitu sounáležitosti člověka s přírodou ani své děti. Budeme považovat za úspěch, pokud předložené náměty a návrhy probudí v žácích aspoň malé zamyšlení o přírodě a větší vnímání ochrany životního prostředí. Kolektiv autorů

118

ZDROJE Použité webové stránky www.ostravskelesy.cz/lesni-škola.html www.vitaova.cz http://www.zoo-ostrava.cz www.svc-korunka.cz www.csopnj.cz www.szas-ostrava.cz http://www.ireceptar.cz/zvirata/ptaci/jak-nejlepe-krmit-ptacky-na-krmitku/ http://www.hununpa.cz/modules/news/article.php?storyid=1149 http://profizahrada.cz/ http://www.novinky.cz/bydleni/zahrada/171978-co-prilaka-na-zahradu-krasne-auzitecne-motyly.html http://www.ireceptar.cz/zahrada/okrasna-zahrada/nejatraktivnejsi-kvety-nazahrade-slunecnice-zlate-i-rude/ http://www.ireceptar.cz/zahrada/uzitkova-zahrada/pestovani-vonave-krasne-auzitecne-levandule/

119

Použitá literatura ANDREJEV, S.; BARINOV, V. Lékárna na dosah ruky. Praha: Lidové nakladatelství, 1987. 192 s. ISBN 26-040-87. DOLEJŠÍ, A. Zelenina na zahrádce. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1987. 216 s. ISBN 07-019-87. HOLÝ, F.; HOLÝ, M.. Hry na přírodu a s přírodou. Praha: Mladá fronta, 1986. 240 s. ISBN 23-015-86. KUTINA, J. et al. Naše zahrádka. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1968. 513 s. ISBN 07-001-68. MILEC, A. et al. Pěstitelské práce v 7. ročníku základní školy. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1991. 134 s. ISBN 80-04-25429-2. ŠROT, R., et al. 1000 dobrých rad mladým ovocnářům, květinářům, zelinářům, pěstitelů, pokusníkům. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1960. 416 s. ŠROT, R. Rok v naší zahradě. Praha: Ottovo nakladatelství, 2004. 432 s. ISBN 807360-017.

120

SEZNAM DIGITÁLNÍCH PŘÍLOH Název přílohy:

Příloha se vztahuje

Číslo stránky

ke kapitole:

v podpoře:

1_Behavka_mechy.dosx

5.1.

28 - 29

2_Pracovni_list_sinice.docx 3_Prac_list_jednodelozne_ dvoudelozne_rostliny.docx 4_Prirazovani_organy_rostlin.docx

5.1.

5.2.

5_Ptaci_v_zime.notebook

5.2.

6_Oprav_chyby_plody.notebook

5.2.

7_Opakovani_ptaci.notebook 8_Domino_ptaci.doc 8_Domino_ptaci.notebook 9_Ptaci_lesa.notebook

5.2.

10_Ptaci_lids_sidel.notebook 11_Stromy_krizovka.docx 11_Stromy_krizovka.notebook 12_Lipnicovite.notebook

5.2.

13_Popis_bunky.notebook

5.2.

14_Osmismerka.notebook

5.2.

36 - 37

15_Riskuj.notebook

5.2.

16_Urci_slova.notebook

5.2.

17_Presmycka

5.2.

121