U novorozenců matek léčených antiepileptiky s tlumivým účinkem, jako PB, PHT, PRM, BD, kteří nejsou kojeni, se můžeme v poporodním období setkat s abstinenčním syndromem. Projevuje se letargií, dráždivostí, vegetativní rozladou (apnoe, pocení, slinění, kolísání teploty, břišní koliky) a poruchami příjmu potravy. V takových případech je nutná observace vitálních funkcí. Při výrazné dráždivosti se novorozenci přechodně podávají BD nebo PB v nízkých dávkách. Naopak kojení novorozenci matek užívajících tato antiepileptika mohou být letargičtí, mají problémy s krmením. Během kojení přestanou pít dříve než jsou nasyceni, protože usínají, pak se budí a pláčí hlady, jsou podráždění. Situaci lze řešit výživou „půl na půl“, viz kapitolu 2.4.5. V poslední době se na mezinárodních epileptologických kongresech objevila informace o farmakokinetice LTG u novorozenců. Novorozenci metabolizují LTG pomaleji, protože ještě nemají dobře vyvinutý systém glukuronidace v játrech. Po 3 týdnech od porodu je koncentrace LTG v krvi kojence stále na stejné úrovni jako v den porodu. Bylo referováno o dyspeptických potížích u novorozenců a kojenců, jejichž matka užívá LTG. Příchod domů z porodnice je vždy velkou událostí pro celou rodinu. U maminek s epilepsií je důležité, aby nebyly zatěžovány více, než je nezbytně nutné. Ideální je, když první dny až týdny je někdo s maminkou a dítětem doma, pomáhá s péčí, umožní mamince odpočinek, spánek a dodá jí jistotu, že všechno zvládne. Jak bylo uvedeno v kapitole 2.4.5, maminky, zvláště trpí-li nočními záchvaty, by dítě neměly nechávat spát vedle sebe v posteli. Je dobré zvyknout si při přebalování dítě ukládat na bezpečné místo, třeba široké lůžko nebo do postýlky. Při koupání by měla pomáhat druhá osoba. Pokud není, kdo by pomohl, je vhodné mít vaničku položenou na zemi nebo ve velké vaně, dávat vody jen po dně, podložku pod záda a hlavu, a spíše dítě omývat žínkou než je koupat ve větším množství vody. Při přenášení v sedačce by dítě by mělo být vždy zajištěné pásy. Při vycházkách je možné doporučit u žen, které mají častější záchvaty nebo jsou úzkostné a chtějí udělat všechna preventivní opatření, která mohou zabránit možným komplikacím, pokud by dostaly záchvat, zajištění kočárku šňůrou nebo gumou, kterou si maminka přiváže na zápěstí a druhý konec přiváže na tyč košíku pod kočárkem. Tím zabrání, aby kočárek ujel, pokud by se vyskytl záchvat. Většina žen s epilepsií zvládá péči o novorozence a kojence zcela bez problémů.
EpiStop • Žena a epilepsie • Dospělost Péče o novorozence
69