K výročí městských jatek rada musela vypořádat s připomínkami občanů k zamýšlené stavbě. Nejsilnější námitky zazněly z úst majitelů rodinných domů v ulici Jana Lucemburského, kteří se obávali především zápachu, ale také hluku způsobeného dobytkem. Připomínky byly z části akceptovány. Došlo k úpravě plánů a žumpy, původně navrhované u parku byly přemístěny k Moravě. Výhrady k trase nové silnice zazněly rovněž z úst staroměstských občanů, majitelů pozemků v okolí, kteří ji pokládali za nebezpečnou. Byli ubezpečeni, že nová silnice bude dostatečně široká (7 m), aby po ní mohli se svými povozy bezpečně projíždět a také se otáčet. Definitivní areál ústředních městských jatek zahrnoval hlavní budovu porážky na zastavěné ploše 851 m2, v níž byly umístěny oddělené prostory pro porážení hovězího a vepřového dobytka, místnost pro zpracování masa, chladírna, strojovna a stáje. Součástí dále byla administrativní budova s kanceláří správy jatek a bytem zvěrolékaře, parní komín, pod nímž bylo umístěno 21 pilot, zvláštní stáje pro býky, kůlna na uhlí, studny, 2 žumpy a po obvodu ohradní zeď. Výstavba jatek byla zahájena 10. března 1903, stavební práce byly z větší části ukončeny v listopadu téhož roku, po nich následovala montáž strojního zařízení. Zahájení provozu se uskutečnilo 26. března 1904 za přítomnosti členů městské rady a výboru, stavitele Schaniaka a zástupce dodavatelské firmy. Díky místním řezníkům a uzenářů mělo slavnostní charakter. Od radnice byl uspořádán průvod směřující kolem starých jatek k novému areálu. V čele průvodu byla vedena slavnostně zapentlená zvířata určená k prvnímu
porážení, jemuž mohli účastníci přihlížet. Oslava pak byla ukončena banketem řezníků a pozvaných hostí. Vybudování ústředních městských jatek stálo přibližně 139 000 korun, nejdražší byly stavební práce (více než 70 tisíc), strojní zařízení 41 tisíc a úpravy břehu řeky 12 tisíc. V následujících letech, po ověření provozu, docházelo k dalším stavebním úpravám a přístavbám. Místní řezníci byli, dle dobových dokumentů, na nová jatka pyšní a soustavně usilovali o jejich další zdokonalení. Také městský zvěrolékař a správce jatek Ladislav Novák předkládal městské radě řadu návrhů na vylepšení. Dlužno podotknout, že rada mu většinou vycházela vstříc, neboť i ona si byla vědoma důležitosti tohoto zařízení. A s radostí poskytovala rady jiným městům, která se teprve k vybudování jatek odhodlávala. Areál městských jatek prošel v průběhu 20. století dalším vývojem, avšak jeho popis je nad rámec vzpomenutého výročí. Beze sporu je dnes již posledním „průmyslovým“ areálem v centru města. PhDr. Blanka Rašticová
Zahájení provozu.
Foto: archiv SM
21