Akvárium, číslo 28
cichlidy
e-akvarium.cz
Kančík Salvinův Petr Rosmaník
Dovolte, abych se představil. Pocházím ze Střední Ameriky, států Honduras, Mexiko a Guatemala, kde mne objevili již v 19. století. Dnes jsem znám pod názvem kančík Salvinův, ve světě jako Cichlasoma* salvini (Günther, 1862). Náležím do čeledi Cichlidae, tedy vrubozubcovití, což o mně dost napovídá. Ano, jsem nesnášenlivý a rvavý. Nejvíce mi vyhovuje život v páru ve společenství ryb ještě větších, než jsem sám, a že jsem pěkný pořízek! 15 cm dorůstám naprosto běžně, takže na sobě rovné nebo menší si často troufám, a pokud je přímo nezlikviduji, tak jim život alespoň hodně znepříjemním. Spíše se snesu s cizími než s příslušníky vlastního druhu. Říkají o mně, že jsem krasavec. Skutečně i sám sobě se líbím, vždyť kdo se může pochlubit krásně žlutým zbarvením, zejména na hrdle, barvou červenou, černou i zářivě modrou? Naše partnerky jsou sice poněkud menší a špičky hřbetní a anální ploutve nemají tak protažené, ale objektivně přiznávám: barevně jsou výraznější. Dobře se cítíme ve velké nádrži s plochými kameny, kořeny i trochou písku. Statné a dobře zakořeněné rostliny bychom sice oželeli, ale líbí se nám, a proto žijeme rádi i s nimi. Nejsme příliš otužilí, ale ani vysoké teploty vody nevyžadujeme. 23–24 °C, to je pohoda. Pokud jde o kvalitu vody, naprosto nám vyhovuje jakákoliv vodovodní, dostatečně provzdušněná, ale především čerstvá. Nevím, jak ostatní, ale já ve staré vodě ztrácím chuť k jídlu a jsem malátný a podrážděný. Náš chov je bezproblémový snad i proto, že v jídle nejsme vybíraví. Kromě nezdravého uzeného milujeme veškeré libové maso, včetně rybího, s přílohou zeleniny jako je uvařená mrkev, spařený salát… a ještě třeba taková moucha, žížala či náhodně s planktonem ulovený pulec, to je přímo zákusek. Žijeme-li v pohodě, bez nesnází se množíme. Vždy, když přijde řeč na toto téma, partnerka se nápadně červená, zejména ve spodní části zadní poloviny těla. Podle toho ji také spolehlivě poznáte. Já o takových věcech mluvím otevřeně a nijak se netajím tím, že partnerku si musím vybrat sám. Nezkoušejte mi „podstrčit“ tu podle vašeho vkusu, špatně by skončila. K aktu množení nás vyprovokuje výměna větší části staré vody za čerstvou, spojená s oteplením na 26–27 °C. V soukromí asi 100litrové nádrže na očištěný plochý kámen odložíme 400–900 jiker, to podle vyspělosti samičky (nebo délky pauzy mezi jednotlivými výtěry), protože ta je schopná mít potomstvo už před dosažením věku 12 měsíců. My rozumní však přistupujeme k založení rodiny až v dospělosti, tedy ne dříve, než dosáhneme 14–15 měsíců.
Mladý sameček (proto ještě nemá tak markantně protaženou hřbetní ploutev).
Samička s mladými.
Naše potomstvo se z jiker, o které pečujeme společně, vylíhne do 4 dnů, ale první pokusy o plavání následují po strávení žloutkového váčku za cca 6 dnů, a to se hned shání po potravě. Taková drobotina potřebuje spoustu toho nejjemnějšího zooplanktonu, který se dá nalovit, a nedá-li se nalovit, je třeba jej připravit z vajíček Artemia salina. Já své potomky od malinka učím být nevybíravými, aby ani v dospělosti nebyli mlsní a snědli i granule, vločky atd. Často mi dojde trpělivost z partnerčina zasahování do mé výchovy, a to je pak lepší mne s malými ponechat samotného. Však já si poradím, konečně oni tu péči vyžadují ani ne měsíc a to se dá vydržet. Pak se vrátím do zaběhnutého stereotypu života. Kančík Salvinův je mimořádně krásná cichlida. Nevím, proč je v nádržích akvaristů tak málo zastoupená, vždyť různých cichlid se chová spousta a tato není podstatně více nesnášenlivá než mnoho jiných, ale barevně nad mnohé jiné vyniká a v chovu je naprosto nenáročná.
4