Akvárium, číslo 28
e-akvarium.cz
Opravník Akvaristických Omylů
V kulatém akváriu se ryba zblázní Roman Slaboch
Tvrzení, které se často objevuje v internetových diskusích jako zdůvodnění pro nevhodnost akvarijních koulí. Ovšem tento argument ryb zešílevších z kulatého prostoru neobstojí. Kruhové ohraničení prostoru totiž není pro živočichy stresující faktor. (Dokonce existují záznamy o indiánech, kteří po násilném přesídlení z vigvamů do srubů trpěli psychickými problémy způsobenými až panickým strachem z koutů.) Většina živočichů totiž běžně kontroluje víceméně kruhová teritoria. Kruh je tvar, který živočich obsáhne svými smysly (pohledem, sluchem, čichem) a má tak daný prostor pod kontrolou. V členitém terénu to samozřejmě neplatí doslova, ale princip zůstává. Z tohoto úhlu pohledu je pro živočichy tísnivějším prostředím chovné zařízení (klec, akvárium) s obdélníkovým půdorysem, ve kterém vzniká motorická deprivace (nemožnost dokončit směr pohybu a nucený návrat), která se v chovatelských zařízeních bez rohů a koutů nerozvíjí. Také únik před agresorem je v kruhovém prostoru snazší.
4. Limitovaný počet živočichů • Z výše uvedených důvodů není možné nádržku přerybnit. Drobní, velikostí vyhovující živočichové jsou však zpravidla hejnoví. • Pokud budou tito velikostí odpovídající hejnoví živočichové chováni v malých množstvích nebo dokonce samostatně, budou strádat sociální a senzorickou deprivací (pokud to hodně zjednodušíme, budou jim chybět kontakty s jedinci stejného druhu), budou trpět nemocemi ze stresu a jejich život bude výrazně kratší. 5. Nedostatečná plocha hladiny (jako vzor jsem vzal konkrétní, největší prodávanou kouli) • Akvarijní koule má objem 13,5 l, což odpovídá přibližně průměru 30 cm. 4 3 (V = π⋅r ) 3 • Aby mohl být průměr manipulačního kruhového otvoru v kouli alespoň 10 cm a vodní hladina alespoň dva cm pod tento okraj, potom bude plocha hladiny přibližně 250 cm2. (V případě naplnění pouhé poloviny objemu by byla plocha hladiny /největší možná/ asi 700 cm2.) (b=r−v ) ,(c2=a 2+b 2 ),( S =π⋅r 2 )
V tomto směru tedy využití skleněných koulí sporné není. Pod dojmem těchto skutečností by se dokonce mohlo zdát, že jsou pro chov ryb lepší než klasická akvária. Tak to ale rozhodně není. Těžko bychom našli nevhodnější chovatelské zařízení – hned z několika důvodů: 1. Nemožnost rozumného umístění akvarijní techniky Není kudy nenápadně zavést do akvária hadičky, není kam nenápadně zamaskovat topítko, o případném filtru nemluvě. I když existují filtry (většinou půdní) speciálně určené pro kulatá akvária, budou i přes veškerou snahu aquascaperů vždy působit rušivě.
• Běžný poměr stran komerčně vyráběných akvárií bývá kolem 6:3:4 (v tomto konkrétním případě by to bylo cca 3,4×1,7×2,3 dm). To odpovídá ploše hladiny 578 cm 2 bez ohledu na zaplnění akvária. (V =a⋅b⋅c ), (S =a⋅b)
2. Limitovaný objem Technické vlastnosti běžného skla neumožňují vyrobit libovolně velkou kouli, použitelnou jako akvárium. Největší komerčně vyráběná, u nás běžně dostupná koule má objem asi 13,5 litru. To je ovšem objem, ve kterém se velmi obtížně nastoluje a udržuje biologická rovnováha. A to i pro odborníky-specialisty, natož pro začátečníky, kteří jsou nejčastějším cílem prodejců.
Z těchto výpočtů jednoznačně vyplývá, že plocha hladiny v normálně naplněné výše zmiňované akvarijní kouli je asi 2× menší než u klasického akvária o stejném objemu. Proč to vadí? Absolutní většina výměny plynů probíhá právě hladinou. V kouli tedy nedojde k dostatečnému okysličení vody, a to ani při použití vzduchování, jehož účinnost je také závislá především na ploše hladiny.
3. Limitovaný výběr živočichů • V tak miniaturním objemu lze chovat jen opravdu malé živočichy. • Vzhledem k obtížnosti dlouhodobě udržet biologickou rovnováhu by vybraní živočichové měli mít kvalitní trávení, což prakticky vylučuje oblíbené a nejčastěji chované živorodky.
Někdy se v diskusích objeví dokonce zmínka o „frustraci“ z malého/kulatého prostoru. Frustrace je ovšem navozena nesplněným očekáváním, což u ryb opravdu možné není.
27