ROZHOVOR S JANEM COUFALEM 1. Jak Vás napadlo, že na Vítání jara připravíte právě staročeskou světničku?
Fotogalerie školy
Celé to vzešlo ze společné porady, která proběhla ve třídě někdy v lednu. Společně jsme vymýšleli různé nápady a přemýšleli nad našimi možnostmi. Chtěli jsme to pojmout trochu velkolepěji a odlišit se naší nabídkou od ostatních tříd. Prostě, udělat to celé netradičně. Vymysleli jsme světničku, poté jsme přemýšleli, jak nalákat lidi až do třetího patra. Na to vznikly naše reklamní noviny – Staročeské (z)pátečky. No a když už k nám lidi přijdou, tak by to chtělo, něčím je zabavit, něco je naučit a hned tu byl nápad se staročeskými hrami. A když už si hru vyzkouší, tak si ji třeba budou chtít odnést. Proto jsme všechny hry navyráběli k prodeji. Dále jsme uvažovali nad tím, že jakmile tu budou návštěvníci hrát, budou mít možná hlad. A my je tedy musíme nakrmit. Fotokoutek už byla jen taková třešnička na dortu. Taková byla naše vize, která v reálu skutečně fungovala. Malí i velcí od nás odcházeli dobře naladěni, najedeni a často si odnášeli naše hry. A nejlepší na tomto nápadu bylo to, že nás to všechny hodně bavilo a navíc to mělo i obrovský vzdělávací přesah. Poznat a hlavně zažít život našich předků bylo prostě úžasné.
2. Kdo Vám pomáhal s přípravou a kde jste sehnali vybavení a kroje?
3. Koho napadlo nabízet návštěvníkům staročeské jídlo a odkud jste měli recepty? Jídlo zapadalo do našeho celkového konceptu. Navíc ve třídě rádi vaříme, takže nebylo o čem přemýšlet. Jen vymyslet či najít jednoduché a v polních podmínkách zhotovitelné recepty. Chtěli jsme nabídnout jak jídlo, tak i pití. Proto jsme dali dohromady chleba se sádlem, perníky, pučálku a čaj či meltu. Pučálku si vždy na jaře připravuji, tak jsem recept znal. A naši kuchaři a kuchařky všechny recepty zvládli na výbornou, proto také všechny zásoby brzy vyprodali. Chtěl bych všem mým žákům moc poděkovat za jejich zápal, píli a čas, který přípravám i samotnému dni věnovali. Ptaly se Tinka Štyndlová a Nikča Šplíchalová 7
Fotogalerie školy
Opět úžasná spolupráce všech – dětí, rodičů, známých či sousedů. Prošly se půdy, sklepy, chalupy a stodoly a z toho všeho haraburdí vznikla naše světnička „Na Vršku“. Celou atmosféru podtrhly kroje. Sehnat kroj není vůbec jednoduché a navíc v takovém množství. Pár krojů jsme si vypůjčili z morašické školy. Ale o většinu krojů se postarala paní Cafourková, která nám kroje vypůjčila, přinesla, vyzkoušela a vyladila. Za to jí patří velký dík. A vidět celou třídu v krojích byl nezapomenutelný zážitek. Dívkám to neskutečně slušelo a z kluků se stali mladí muži.