Issuu on Google+


OBEC DOLNĚMČÍ Leží v malém údolí pahorkaté krajiny karpatské, na pravém pobřeží svahu potoka „Okluky“. Jí prochází silnice vedoucí z Uh. Ostrohu přes Hluk, Dolněmčí a Nivnici k Uh. Brodu, přes Slavkov, Horněmčí a Strání k Novému Městu Povážskému na Slovensku. Od západu směrem jihovýchodním táhne se údolí s obou stran pahorkatinou uzavřené podél Dolněmčí a Slavkova a končí u Horněmčí. Na pahorkatině této jihozápadně od Dolněmčí vypíná se zvýšenina, jejíž jméno „Babí hora“ na pohanské naše předky upomíná. Výška její je 347 m.n.m. Severně uzavírá kotlinu mladým borem porostlá „Černá hora“, 362 m.n.m. Dolněmčanská „Hůrka“ k Nivnici je 276 m. vysoko, nivnická 266m. Kostel v Dolněmčí leží 268 m.n.m. Obec Slavkov 297 m.n.m. Dolněmčí samo má pěkné položení. Středem jejím je náves se sochou sv. Floriána, postavenou r. 1776, od ní k severu je ulice „kostelní“, končící farním kostelem, k jihu ulice „boršická“, k západu „hlucká“, k východu „nivnická“. Od fary na východ, paralelně s ulicí „nivnickou“ je ulice „vinohradská“. Význačně, jako zdaleka viditelný prst týčí se nad obcí věž gotického kostela, vystavěného r. 1873. Pod ním stojí fara a čtyřtřídní škola se dvěma pobočkami. Stavení v obci krytá jsou z největší části břidlicí a křidlicí. Sláma jen málo již viditelná. Stěny několikráte v roce oblíčené a podrovnané, tak, že ves skýtá pěkný pohled. Z význačnějších budov je nyní nepracující mlékárna a mlýn J. Pavlackého. Půda kol Dolněmčí není všude stejná, celkem vzato je méně úrodná, hlavně na pahorkatinách. Nejšpatnější je na straně jižní k Boršicím. Většina pozemků vřaděna jest do bon. Třídy V. VI. a VII. Nejlepší pozemky jsou ve třídě III: „Padělky“, „Dřínky“, „Pod babí horou“ (IV.)


Podnebí jest hospodářství celkem příznivé, neboť jest normální. Plodiny pěstují se rozdílné. Nejlépe daří se ječmen, žito (réž) a oves, v poslední době hojně pěstuje se a daří dobře cukrovka. S výhodami a významem umělých hnojiv jsou místní hospodáři dobře obeznámeni. V posledních dobách věnuje se značná péče i ovocnému stromoví. Veškeré půdy jest 977 ha, z níž připadá na pole 977 ha, na louky. Lesů obec nemá, jen malý borový hájek na svahu u západní části vesnice. Obyvatelstvo všechno je národnosti české, náboženství římsko – katolického. Kroj zachoval dosud, až na malé výjimky, národní svůj ráz, ale jeví se i známky nastávajícího mizení, což bylo by skutečným hříchem. Je zdejší kroj krásný, svérázny, a nebylo by Dolněmčí bez kroje myslitelným. Jaký nádherný to pohled v neděli, v slavnostech, svatbách. Muži nosí vysoké boty, černé nohavice modrými šňůrkami vyšité. Na košili, dříve, aspoň ve všední dny konopnou, nyní tenkou oblékají černou „kordulu“ červeně vyšívanou. Hodně již mizí letní bílá „kordula“ s rukávama. V zimě nosí všedního dne krátký kožich. Bílou halenu, mapu, oblékají v zimě, i v létě při dešti. Malý klobouk s úzkou střeškou je ozdobený „šmukami“ – housenkami. Mladíci k vojsku odvedení nosí na krku černý, hedvábný šátek. Při svatbách, pohřbech, na Boží tělo atd. nosíval se zvláštní tmavomodrý plášť, mentlík. Ženy nosí vysoké shrnovací boty, nyní více střevíce a punčochy, rubáš (dříve konopný), černý „šorec“, při slavnostech bílý „fěrtoch“, rukávce z tenkého plátna krásně hedvábím vyšité, „kordulu“ bez rukávů. Svobodné nosí vlasy v jeden lelík spletené a na konci pestrými pentlemi okrášlený. Šátek nosí uvázaný na t.zv. „ocas“, t.j. jeden cíp šátku visí na zad těla.


Vdané mají vzadu pod šátkem „obalenicu“ ze dřeva, která šátek na způsob tupého rohu nadzveduje. V zimě nosí dlouhý, bílý, černě lemovaný kožich. Jako na celém Slovácku, tak i v Dolněmčí malují na svátky Velikonoční různými barvami velikonoční vajíčka. Většina obyvatelstva zaměstnána je doma při zemědělství. Z řemeslníků a živnostníků je v místě: 1 kovář, 2 koláří, 2 stoláři, 1 stavební a zednický mistr, 1 krejčí, 1 obuvník. Obchodů celkem 5, mlynář 1. Značná část lidu odchází v čas žní na práci na Slovensko a do Rakous. Asi 90 zaměstnáno je téměř celoročně při stavbách v Brátislavi. Spolky: „Spořitelní a záloženský spolek“ (Reiffeisenka), „Sbor dobrovolných hasičů“, „Zemědělská družina čs. strany lidové.“ Každá země, každý národ, který má svou psanou historii, má také svou prachistorii. Dějezpytec pátrá v archívech, prachistorik prohrabává zemi, pátraje po výrobcích lidských. Dle památek tu vykopaných usuzuje, jak se vyvíjel člověk vůbec, porovnáním jich s rozsáhlejším materiálem sestavuje potom obraz celkového života té oné doby. V nejdávnějších dobách, odkázán jsa pouze na své ruce, člověk opatřoval si nutné potřeby denní velmi primitívně: kámen a sražená větev byla mu zbraní i nástrojem. Trvalo jistě velmi dlouho, než si z tvrdých a nepodajných kamenů uměl zhotovovati účelnější nástroje štípáním, broušením a vrtáním. Jakmile však poznal kovy, zlato, měď a cín, hlavně pak smíšeninu obou posledních, bronz, a jakmile dovedl oceniti všestranně jejich vlastnosti, vyspěl záhy v obdivuhodnou kulturu. Poměrně velmi pozdě objeveno železo, které pak brzy zatlačilo všechny kovy a material k hotovení nástrojů a zbraní užívané. Podle toho dělíme dobu pravěkou dle stáří na tři období: a) kamenné, b) bronzové a c) železné. Památek po lidstvu z mladší doby kamenné (neolithu) zbylo i v okolí Dolněmčí velmi mnoho. Na polích jihozápadně od vesnice, na levém břehu potoka Okluky (Babí hora) spatřujeme na rozoraných


polích tmavá kola a větší skvrny, pluh odkryl nám tu stopy příbytkových jam a kulturních vrstev plných střepin z nádob, rozštípaných kostí zvířecích, sem tam pazourkových nožíků i pěkných nástrojů vybroušených z kamene. Prokopáním takových míst památky podobné by se množily, ukázaly by se vrstvy vypálené hlíny s otisky kůlů, proutí, slámy, uhlíky a popel. Jámy jsou tvaru polokruhového nebo dířového. Z nich soudíme, že člověk mladší doby kamenné vyhraboval své chýže zpola v zemi, nad nimi pak stavěl střechy z kůlů, proutí, slámy a omazával je blátem. Když chýže podobné shořely, vypálila se mazanice, shroutila se dovnitř a co včas z jámy nebylo zachráněno, všechno pohřbila. Stáří bývalého sídliště tohoto možno určiti na dobu do 2000 let př. Kr. Jak dlouho sídliště toto trvalo, kdy a jak osada ta zanikla, nelze říci, rovněž nic o prvních počátcích nynější obce Dolněmčí na pravem břehu Okluky. Přešlo zde při tehdejším stěhování národů více obyvatel, ať již se nazývali Markomani, Herulové, Rugové, Longobardi či Avarové, až Slované trvale v místech se usadili. Již za panování Mojmírovců měla Morava celkem tytéž hranice jako nyní. Veškerý staroslovenský život tehdejší, státní i obecní, spočíval na rodině, jež žila pohromadě. (Otec, matka, syni, dcery, zeti, snachy a.t.d.) Půda rodině a rodu náležející jmenovala se dědina, která od děda na potomky právem přešla, a ku které rodina a rod právo dědičné měli. V čele rodiny stál otec. Umřel – li, trvala rodina dále, ale členové její zvolili sobě novou hlavu, aby rodinu a společný statek spravovala, „starostu“. Tento rodinný svazek však pokolení od pokolení ochaboval, až nebylo lze původní jednotu dovoditi. Dědina rozdělena ve tři lány, jař, ozem a úhor. Spolek několika takových osad ku vzájemné pomoci slul župa. Střediskem župy byl župní hrad. (Velehrad, Uh. Hradiště.)


Předkové tito byli náboženství pohanského, a pokřtěni byli za éry Cyrillo – Methodějské, asi v IX. století. V témže století prohlášena veškerá půda, na dědiny nerozdělená za knížecí majetek. Rovněž tak učinili starostové větších obcí, „vladykové“, prohlásivše obec za svůj majetek. Tak vyvinula se šlechta a lid selský. Rodové pozemky živily každého člena rodu. Množením obyvatelstva statek otcovský nedostačoval k výživě rozmnožené rodiny, a tu někteří členové její dávali se do práce a služby u velmožů tehdejších. Odměna za práce a služby dávala se jen polností. Dostávali tedy k užívání pole, ale za jistých podmínek, kterými se osobní svoboda čím dále tím více omezovala, stali se z nich robotní poddaní. Za robotních podmínek usazovala šlechta nemajetné na svých pozemcích, nebo jím pozemky propůjčovala. Lid stížen byl různými dávkami netoliko knížatům, nýbrž i županům, měl různé povinnosti při cestách, honech atd. Z toho záhy vyvinulo se bezpráví, poněvadž znenáhla podobně žádali i úředníci knížecí a župní. První psanou zmínku o Dolněmčí =Dolní Němčí= máme z roku 1358. Musí dle toho původ obce býti mnohem starší. V r: 1358 jest pánem Dolního Němčí a Lipova Pavel ze Strání. V r: 1359 prodal týž s poručníkem sirotka Miloty, Benešem z Geyersbergu, Frankovi z Kunovic, svému bratru Petrovi a jeho synovci Václavovi třetinu Dol. Němčí, třetinu Korytné a část Volenova. R: 1366 vzal Ctibor z Lipova Beneše z Geyersbergu do spolku na podíly v Dol. Němčí, Lipově a Korytné. R: 1387 prodal Ctibor z Lipova se svými bratry Vernušem a Vilémem z Lipova celou obec Lipov a půl Dol. Němčí s částí Korytné Petru z Kravař do Strážnice. R: 1406 prodal Markrabě Prokop obec Dolní Němčí Protivcovi ze Zástřizlu. R: 1464 byl majetníkem obce Jan Kopržík z Honbic.


R. 1500 Martin Krkel z Ostrohu. R. 1531 byl majetníkem Dol. Němčí Jan z Kunovic, pán Ostrohu a Brodu, a od té doby patrimoniální vrchností občanů Dol. Němčí byla vrchnost v Ostrohu, event. ve Hluku. (Topographie von Markgraftum Mähren, 1793, Hradischer Kreis, str:583.) Z r: 1592 zachovala se registra správní panství Ostrožského, z nichž seznáváme povinné dávky jednotlivých občanů, roboty atd. Zde opis. 1. Jan Halla z půllánu. O Svatém Jiří 1zl.mor groše - denáry „ „ Václavě 1„ „ Odmrtí 3„ Slepice 3. Vajec 16. 2. Jan Stratichlebů z ½ lánu O sv. Jiří 1 zl mor groše - denáry „ Václavu 1„ „ Odmrtí 3„ Z Nových Luk 8„ Slepice 3. Vajec 16. 3. Václav Zelů, ze tří čtvrtí O sv. Jiří 1„ „ 15 „ „ Václavě 1„ „ 15 „ Odmrtí 3„ Z Nové Louky 8„ Slepice 3. Vajec 24.


4. Václav Pugáčků ze ¾ O sv. Jiří 1„ „ „ Václavě 1„ „ Odmrtí Slepice 3. Vajec 24. 5. Jura Filipů z 1/2 lánu (= 1) 6. Václav Jurovych ze čtvrti O sv. Jiří 1„ „ „ Václavě Odmrtí Slepice 3. Vajec 8. 7. Václav Juřičků z Půllánu (= 2) 8. Mikuláš Drlice „ (= 7) 9. Vaněk Řepů. Podsedek O sv. Jiří - zl.mor. „ Václavě Odmrtí Slepice 3. Vajec 4. 10. Václav Kučerů. Podsedek (= 9) 11. Daniel Buček „ O sv. Jiří „ Václavě Odmrtí Z Louky Slepice 3. Vajec 4.

15 „ 15 „ 3„

-

15 „ 15 „ 8„

-

7 groše 7 „ 3 „

3 ½ denáru. 3½ „

7 7 3 8

3½ 3½

„ „ „ „

„ „


12. Pavel Tukových ze Čtvrti O sv. Jiří „ Václavě Odmrtí Slepice 3. Vajec 8. 13. Jan Smetana z Půllanu (= 2) 14. Martin Sršek „ (= 2) 15. Václav Šraňek „ (= 1) 16. Vašek Bohuše ze ¾ O sv. Jiří 1„ „ O sv. Václavě 1zl.mor. Odmrtí Slepice 6. Vajec 24. Též z podsedka k tomu přikoupeného O sv. Jiří „ Václavě Odmrtí Vajec 4. 17. Mikuláš Slovák. Podsedek (= 9) 18. Jan Kaletů ze Čtvrti. O sv. Jiří „ Václavě Odmrtí Slepice 3. Vajec 16.

15 „ 15 „ 3„

15 „ 15 groše 3„

7 „ 7 „ 3 „

15 „ 15 „ 3„

-

denáry.

3½ 3½

„ „


19. Pavel Majířů z Půllánu O sv. Jiří „ Václavě Odmrtí Slepice 3. Vajec 8. 20. Jíra Macků ze Čtvrti (= 12) 21. Vaněk Souček. Podsedek (= 9) 22. Mikel Halúšek „ (= 9) 23. Martin Kučerů „ (= 9) 24. Martin Kobylků ze Čtvrti (= 12) 25. Jan Tukových ze Čtvrti (= 12) 26. Jan Hanáček „ O sv. Jiří „ Václavě Z louky Odmrtí Slepice 3. Vajec 8. 27. Jakub Písnička ze Čtvrti (= 12) 28. Jan Filipových. Půllán (= 1) 29. Pavel Hodků „ (= 2) 30. Mikuláš Býček „ (= 1) 31. Martin Dub ze Čtvrti (= 12) 32. Pavel Kociánů. Půllán (= 1) 33. Mikuláš Žák ze Čtvrti (= 12) 34. Jančí „ „ (= 26) 35. Jura Mlynšek. Půllán (= 1) 36. Jan Ševců ze Čtvrti (= 26) 37. Pavel Nemrava. Půllán (= 1) 38. Mikel Hrudů „ (= 1) 39. Adam Bojanů „ (= 1) 40. Vaněk Korytňák „ (= 2)

15 „ 15 „ 3„

15 groše 15 „ 8 „ 3„


41. Kocyánka „ (= 1) 42. Jura Vrana Podsedek. (= 11) 43. Jura Měšťánek. Půllán. (= 1) 44. Martin Zálešák. Podsedek (= 11) 45. Mikuláš Švec ze Čtvrti (= 12) 46. Václav Čech ze Čtvrti (= 12) 47. Margeta Kopánková. Půllán (= 1) 48. Mikuláš Vachanů. Podsedek (= 9) 49. Mikuláš Jurových. Půllán. (= 1) 50. Martin Žilů „ (= 2) 51. Jura Podobný „ (= 1) 52. Petr Krkošků z 3 čtvrtí (= 4) 53. Vašek Jurových. Půllán. (= 2) 54. Matyáš Jurových „ (= 1) 55. Mikuláš Tkadlec „ (= 1) 56. Vašek Juříčků „ (= 2) 57. Mikuláš Pavlíků „ (= 1) 58. Vaněk Holota „ (= 2) 59. Mikuláš Žilků „ (= 2) 60. Matyáš Kučera „ (= 1) 61. Jan Kaymů „ (= 1) 62. Matěj Žilka „ (= 2) 63. Vašek Pagáčů „ (= 1) 64. Dům bratrský 3 čtvrti (= 4) 65. Daniel Fulnecký mlynář a čtvrť koupená od Mikuláše Kaně. O sv. Jiří 1 zl. mor. 15 groše „ Václavě 1„ „ 15 „ Odmrtí 3 „ Z louky 8 „ Slepice 3. Vajec 8


66. Mlynář dolní ze mlýna. O sv. Jiří 1 zl. mor. „ Václavě 1„ Ze čtvrti přikoupené O sv. Jiří „ Václavě Odmrtí Slepice 3. Vajec 24. Noví podsedníci pod Novú horů. 67. Jan Ocas 68. Martin Majbů. 69. Berankovský. 70. Bartoň Krkošků. 71. Petr Jan. 72. Martin Halů. 73. Jura Žialudek. 74. Vaněk Černý. 75. Jan Bednář. 76. Mikuláš 77. Mikuláš Kostka 78. Ondra Kobylka 79. Jan Lysý. 80. Jan Cyprián 81. Martin Krškan. 82. Tomáš Meybů. 83. Jan Hrasa. 84. Mikuláš Baletů. 85. Pavel Filipů. 86. Jura Šústal 87. Vašek Kral 88. Vašek Kunovský 89. Martin Konečný

15 groše „ 15 „ 15 „ 15 „ 3 „


U každého z těchto usedlých 67 – 89 jest poznamenán plat o sv. Jiří 9 grošů, o sv. Václavě 9 grošů. V tej vsi Dolní Němčí jest lidí usedlých 89. Suma platu Svato Jirského 59 r 10gr. 3 ½ den „ „ „ Václavského 59 „ 10 „ 3½„ „ „ při Vánocích za odmrt 6 „ 21 „ „ „ „ „ z louk 5 „ 10 „ Summarum platu stříbrného každoročně z tej vsi Dolní Němčí vycházejícího činí 130r.m. 21gr. Suma slepic kazdoročně vychází 3 kopy 21 slepic. Počítajíc jednu jakž obyčej po 2gr. alb (bílých) činí za ně 13r. 12gr. Suma vajec kazdoročně vychází 14 kop 12 vajec, počítajíc 1 kopu po 3gr. alb činí za ně 1zl.m. 12gr. 4 den. V roku vychází každoročně stále z krajin vinohradních kteréž se pánu dává …… 6 funtů. Počítajíc funt po 7 ½gr. alb činí za něj 1zl. 15gr. Summa Sumarum stálého platu Svatojirského, Svatováclavského, za odmrt, z luk, za slepice, za vejce a za vosk 147zl. mor – gr. 4 den. Roboty koňské z tejž dědiny Dolní Němčí každoročně stále vycházející, kteréž činí za oves platný který jsou dávali 64 měřic. Každý polouláník vorati jest povinen v roce tři dni a čtvrník půldruhého dne. Vychází těch robot 145 ½ dne. Počítajíc jeden každý den v mírnosti po 8gr. alb, činí za tu robotu 38zl. 24 den. Drév přivézti povinni z hor ku palivu na zámek Hluk polouláník 2 vozy a čtvrtník 1 vůz každoročně činí 97 vozů. Počítajíc jeden každý vůz po 3gr. alb, činí za tu robotu 9zl 2gr. Týž povinni ti lidé k cihelni drev přivézti co potřebí když se cihly pálí. Pakli by se cihly nepálily, tehdy mají vézti k zámku každý polouláník 2 vozy a čtvrtník 1 vůz. Činí vozů 97. Počítajíc 1 vůz po 3gr. alb činí za tu robotu 9zl. 21gr. Roboty pěší stálé: Podsedníci novosadní, jest jich 23. Každý má žíti 3 dni, učiní 69


dnů. Počítajíc jeden každý den po 2gr. alb mírně činí za tu robotu 4zl 18gr. Ty podsedníci povinnen každý roboty pěší, co se rozkáže každoročně dělati 6 dní, učiní 138 dní. Počítajíc jedenkaždý den po 2gr, učiní za tu robotu 9zl 6gr. Tíž lidé jsou povinni k stavení a k opravám zámku, pěšky i s fůrami robotovati. To se za zvůli toho statku znamenitů zanechává. Též mlynáři z té vsi k zámku, dvoru, pivovaru i k rybníkům Hluckým sekerú co potřebí opravovati darmo. Než co by nového dělati, od toho se jím platiti má. Klade se ročně mírně té roboty 3r. 15gr. Též povinni lidé z té vsi na hony choditi, kdy se jím rozkáže, to se za zvůli toho statku zanechává. Též povinni lidé z té vsi v vinohradech panských všechna díla za peníze dělati, to se zanechává taktéž za zvůli toho statku. Summa stálého platu za roboty koňské i pěší z té vsi každoročně stále vycházející všechno mírně kladúce jest 75zl. 25gr. alb. Summa summarum stálého stříbrného platu, za slepice, za vejce i za roboty koňské a pěší, každoročně stále vycházející, všechny v mírnosti kladúce jest 222zl.m, 25gr. 4 den. Důchody běžné každoročně z té vsi Dolní Němčí vycházející jsou tyto: Při tej vsi jsou vinohrady v Staré i v Nové Hoře. Dává se z nich pánu desátek i zemní. Schází se ho každoročně někdy více, někdy méně, jak úroda trefí do 14 beček. Počítajíc jednu bečku po 15zl. činí za ně 210zl. V té vsi jsou masaři dva a někdy bývají i tři, povinnen jest každý dáti loje přepuštěného z krámu svého každoročně 1 kámen. Vychází 2 kameny. Počítajíc 1 kámen mírně 2ryn. Činí za něj 4r. (1 kámen = 112 kg.)


Při té vsi jest rybníček panský, sázejí se do něho kapři na potěr. K němu jsou lidé z též vsi povinni robotovati, na ten čas jest pustý, ale málem se napraviti může, a užije se ho, když se napraví, ročně, někdy více, někdy méně do 10zl. Též při té vsi je potok tekutý, v němž jest ryb říčních, totiž jelců, mřenů, hrůzú a raků dostatek a plesníci jsou ryby v něm povinni lapati a na zámek donášeti a žádný jiný kromě pána lapati v něm nesmí. Pokládám té zvůle užitku ročně skrovně 4zl. Kolik jest koliv hoferů v té vsi, povinni s listy panskými bez uplacování 1 míli choditi, pokládá se té zvůle ročně skrovně 5zl. Summa summarum z té vsi Dolní Němčí důchodů stálých, platu stříbrného, též za slepice, za vejce a za všelijaké povinnosti jejich od týchž lidí stále každoročně vycházející vychází 222r.m. 25gr. 4 den. Summa summarum z té vsi Dolní Němčí důchodů běžných každoročně vycházejících vychází 233r.m – gr – den. Tolik registra! Jak vidět, nezapomněli páni na nic. Nejenom kontribuce a roboty byly mučením lidu našeho, ale horší mnohdy, mnohem horší bylo týrání a bezpráví, spojené se zájezdy vojsk nepřátelských, ba i našich. Ležíť obec naše blízko hranic bývalých Uher. Uhry byly vždy sužovatelem Moravy, hlavně pohraničí, našeho moravského Slovácka. Vpádů jejich k nám bylo několik, a pokaždé zanechali po sobě pláč, nářek a bídu nezměrnou. Jeden takový vpád, při němž i Dolněmčí zpustošeno bylo, byl v květnu r: 1605. Tehdy Štěpán Bočkaj provolán byl stavy sedmihradskými a uherskými knížetem Uherským a od tureckého sultána Achmeda I. v Budíně korunován. Tlupy jeho napadaly celé Slovácko od Strážnice až po Brod. Lid sám pomoci si nemohl, a vojenské pomoci, ač jí bylo v Hradišti dosti, dovolati se nebylo lze. Divocí nepřátelé pálili, plenili, hubili kraj. Hrozné jest čísti o utrpení lidu našeho v té době. Čteme v


„Lamentaci země moravské.“ „Mordovali, napořád všecky statky brali, ženskému pohlaví násilí činili, skrze prsy provazy protahovali a tak za koňmi vodili, dítky o zem a stěny rozráželi, sekali některým tak tuze presy hlavy svírali až jím oči vypadli, jiným oči loupali, nosy a uši řezali, ouřední osoby stínali a na kůl dávali, některých hlavy vařili a přátelům jejich je jísti dávali, koně vínem napájeli a umejvali. Čeho pobrati nemohli všecko zkazili, odjíždějící každý chalupu zapálil, metajíce do ohně všecky věci které pozůstali. Sumou mečem a ohněm před sebou i po sobě všecko plenili, aby žádných statků nezůstalo.“ Tak zpustošeno i Dolní Němčí. Teprve 10.června p. Hodický z Hradiště u Brodu nad rybníkem Bajovcem Uhry porazil a zahnal. A co nedokončil Maďar, to dokončila pak naše císařská soldateska, Uhry pronásledující. O druhém vpádu, při němž opět Dolněmčí vybito bylo čteme v „Pamětech města Uh. Ostroha“. Roku 1663. „ Ten nešťastný turecký a tatarský pád, skrze který městeček a dědin, totiž městečko Hluk, Nivnice a Hroznová Lhota a dědiny totiž Vésky, Ostrovská Lhota, Vel. Blatnice, Dolněmčí, Horněmčí, Slavkov, Boršice, Malá Blatnička, Louka, Kuželov, Malá Vrbka, Tasov a Kozojídky řečené. Při tom panství Ostrovské netoliko popálil, nýbrž lidu přes 800 malých i hrubých pomordoval a sebou zajal. Také k městu po třikráte se pokoušel. Však toho času budouc urozený a statečný rytíř p. Aryáš Mayer z Mayerbochu tohož času plnomocným hejtmanem, dajíc spolu s měšťany larmo udeřit, lidi obecní spolu se zbraní povolati, na šance rozlogírovati a kvaltem sedláky k bránění a obhájení dotčeného města a okolních dědin přísně jest hnáti dal. A všecky zbraně a kusy proti úhlavnímu nepříteli, kteréž vždycky in reservo na šancích stály, pustili a vypalovati dal. Jakož také i někteří svobodní lidé budúc hněvem rozpáleni s muškety a zbraní ven z města vypadli a nedaleko předměstí Ostrovského notně a bystře oheň na ně dávali, skrze kteréž střílení partaje u Obory lidi zajímající velkým


strachem odehnány byly.“ Hordy tyto v počtu 3000 převedl přes Velkou jistý Jakob Nestroj z Bítomi ve Slezsku, najat jsa k tomu za 20zl. Janem, úkolníkem z Pezinku u Modré při jarmaku v Trnavě. Byl pak polapen a souzen v Hradišti. Po trojím „suchým a světlým“ trápení se přiznal a byl dne 8.Oktobra 1663 odsouzen následovně. „ Poněvadž Jakob Nestroj zapomenouc se nad Bohem a vykupitelem svým a křesťanstvem krví Pána Krista draze vykoupeným od Turka pohana spolu s tovaryši svými peníze bral a netoliko Moravskou a Slezskou zem vyšpehoval a lid křesťanský Turkům prozrazoval a prodal, ale taky ještě sám i s tovaryši svými tři tisíce Tatarů do Moravy a zvláště do kraje tohoto převedl a tudy několik tisíc věrných dušiček jak o vezdejší tak i snad o věčný život připravil a zem tuto do nenabyté zkázy uvedl, čemuž však všemu jak dobrovolně tak i na trápení se přiznal. I pro kteréžto jeho tyranské a pohanské jeho provinění, ačkoliv neslýchanou hroznější pokutu zasloužil, nic však méně z milosti práva mají mu předně od mistra popravního dva prsty na pravé ruce s kterýma Turkům přisahal kleštěmi ohnivými odtržené, on rožněm naskrz zaživa prohnán a do povětří jiným k výstraze vyzdvižen býti a tak podle práva umříti.“ Aktum při právě kr.m. Hradiště. 8 Oktobris 1663. Z r: 1664 pochází ortel na Evu z Dolní Němče, dceru po nebožtíkovi Janu Prlovi. „ Poněvadž Eva Prlava z Dolní Němče nad přikázáním božím se zapomněla a obtěžkati se dala. Za kteréž její provinění má od mistra popravního metlami u pranýře trestána a gruntův Hradištských na věčnost, pod ztrátou hrdla prázdna býti, a to dle práva“. Aktum při právě kr.m. Hradiště, 9.Januarii 1664. R: 1400 dáno bylo panství Ostrožské v léno pp. Haškovi a Benediktovi z Valdštýna. Hašek povolal r: 1420 do Ostrohu 2 husitské kněze, Bedřicha ze Strážnice a Tomáše z Vistonic, kteří získali učení Husovu obyvatelstvo nejen Ostrohu ale i celého okolí, i Dolního


Němčí. Přičiněním těchto kněží utvořen „Nový Tábor“ v Ostroze a Nedakonicích. V následujících letech vydáno obyvatelstvo panství Ostrožského (Stenice) veliké trýzni, poněvadž si navzájem s obyvatelstvem katolickým statky plenili, pálili a životy lidské utráceli. Ostrožský „Nový Tábor“ se v době té proslavil. Obléhali i Kyjov, ač bezvýsledně, zničili malé proboštství Augustiniánů Brněnských u „Sv. Klimenta“ u Osvětiman. Téhož roli dobyli kláštera Velehradského, vydrancovali jej a opata Jana se 4 členy konventu upálili. Jan X. biskup olomoucký vypravil proti nim vojsko; bylo však poraženo. Nezbylo, než aby sám král Zigmund proti ostrožským své vojsko poslal, což i učinil, poslav 6000 uherské jízdy. Tato spojila se s vojsky biskupa Jana a zemského hejtmana, města dobyla a „Nový Tábor“ rozprášila. Nicméně učení Husovo, - stoupenci jeho nazýváni Pikhardi – udrželo se na panství Ostrožském až do r: 1625, kdy Ostroh koupil kníže Gundbar z Liechtensteina. Léta P. 1600 spravedlivá a hrozná nouze na nás došla, neb okolo sv. Petra a Pavla (29.června) náramná drahota povstala, tak že 1 měřice žita 60 i 70zl, réž 50zl i dráže, ječmen za 40 zl (1zl = 10K předváleč.) platili, tak, že lidé nemajíce chleba, zeliny rozličné jako jiná hovada jísti museli, potomně tak z toho otýkali, že pod ploty jak muchy mřeli. Lidé bohatí nemilosrdně zatvrzeni byli a před chudým lidem domy své zamykali. Léta P. 1601. na vinohrady ruda jakási červená padla a všecko spálila, takže až při spodku reví vyschlo a vyhynulo. Tenkrát bečka vína starého 100zl. platila. L.P. 1602 pochybily zase vinohrady všechny všude. Mrazové objevili se okolo sv. Filipa a Jakuba a trvali až do sv. Trojice tak, že i to stromoví pozíblo. L.P. 1603 toho roku hned po sv. Jiří mrazové se začali a trvali jednostejně až do Božího Těla. Však ale Pán Bůh ruku svou ochrannou ráčil nad námi držeti, že ničemu neuškodili. Lid velmi


naříkal i také se domníval, že o všecko všudy přijdeme, co jsme koliv jak na poli tak na vinicích měli. Pán Bůh ale mimo naděje a očekávání našeho učinil, že jsme zachováni byli, pročež sluší v něj doufati a nezoufati. L.P. 1604. v tomto roce nic nového se nepřihodilo, kromě dvoje zatmění na slunci a troje na měsíci. L.P. 1606 (po vpádu Bočkajovců) když jsme se domů zase vrátili, tak jsme ve sklepích a jamách bydleti museli. I dopustil P. Bůh na nás náhlý a nenadálý mor, tak že lid tuze mřel, tak že nemohli stačiti mrtvé pochovávati. L.P. 1613. náramně lacino bylo, žita měřice za 30kr, réž za 21kr, ječmen za 13kr, oves za 24kr. Más vína za 3kr, za 8 peněz funt všeličehož k dostání bylo. L.P. 1614 hned ruka Boží nás se dotkla, a z toho lacina zas draho nastalo a to slušně; neb naši nádeníci nic chleba sobě nevážili, ale peněz. Jakási ruda padla na obilí a ve květu je zarazila, tak, že z 15ti kop dvě měřice se namlátily. Staré obilí bylo vzácné, kdo ho měl, a měřice žita platila 1zl 30gr, réž 1zl, ječmen 57gr a oves 45gr, nebo se velmi málo urodilo. L.P. 1625 staly se u nás hrozné a nevypravitedlné věci. V těch letech 1625 až do r: 1642 to trvalo a nemohlo to ku konci přijíti. Tehdáž velké a nesnesitedlné těžké soužení a trápení jsme poznali, neb na nás mnozí zlí pronárodové z cizích zemí a krajin přitáhli. Všichni tito pronárodové nás tuze trápili, hlavy naše knutlovali a divně stahovali a mučili, tak že jsme velkou bídu a psotu okusili a hladu pocítili a to r: 1640. V těch letech přišla na nás veliká drahota, kdežto jedna každá měřice žita 80zl 30kr, réž za 70zl, ječmen za 60zl. Ovsa nebylo a jeden pecen chleba za 2zl byl, a kdyby byl k dostání za 3zl by jej rádi platili, ale ho nebylo k dostání. V době té rolník náš musel tělem i duší ve všem pánům svým po vůli býti, nic nemohl svým, - ani statek, ani děti, ani život – nazývati, od sv. Jiří do sv. Havla 5 dnů, ba mnoze i 6 dnů v týdnu robotovati, k obdělání vlastních pozemků zbývala mu jen doba noční, neb dny


nedělní a sváteční. Při všem pak karabáč hrál úlohu tak pověstnou, že po 2 století bylo slovo karabáčník příznakem všech úředníků patrimoniálních, a celá ta doba karabáčnickou se zove. Když provinil se nějak, býval i na trdlici posazen neb v kozelec spoután a karabáčován až vypustil ducha. Často surový takový správec, aby nářek ubohých byl tlumen, kázal hlavu zavříti do truhlice s připraveným k tomu otvorem a trýznil nešťastnou oběť často až do posledního dechu. Potraviny a potřeby životní kupovati musel jen od pánů. Berně platiti musel nejen zemské ale i vrchnostenské a předpisovala je opět vrchnost. Ve spise „Oeconomia Bohoema Austriaca“ píše Erazim Wegener: „Podle pravdy musím vyznati, že když český sedlák veškeru robotu, kterou mu vrchnost ukládá, všecky kontribuce a těžké útoky, jež snášeti musí, item všecky škody jaké mu žoldáctvo způsobuje – trpělivě nese – právem může býti pojat v počet sv. mučeníků.“ Patentem cís. Leopolda ze dne 23.června 1680 staly se poddaným některé úlevy a ustanoveno též, že nikdo nebude více než tři dny týdně robotovati. Ale šlechta málo dbala nařízení císařových a za krátko úpěl lid pod nesnesitelným jařmem jako před rokem 1680. Konečně červánky lepších časů zasvitly lidu našemu za panování Marie Terezie a císaře Josefa. Robota 1773. zmírněna. Patentem z r: 1781 císař Josef zrušil úplně nevolnictví, a zavedl místo něho mírnější poddanství, postavil poddané pod ochranu krajských úřadů, podrobil berni též půdy vrchnostenské, čímž uleveno sedláků, a umožnil těmto zakoupiti sobě od vrchnosti půdu a státi se samostatnými vlastníky jejími. Změření celé půdy a na základě toho provedeným soupisem druhů kultur a hodnoty půd /: Josefínský katastr :/ zvýšena právní ochrana majetku i hospodářský úvěr. Roku 1848, dne 7.září císař Ferdinand Dobrotivý robotu úplně zrušil.


„Topographie von Markgrafthům Mähren“ z r: 1793 praví o Dolněmčí (Unter – Niemeži) že má 16 8/64 lanů, mezi nimiž 130 Jochů rolí – orné půdy -, na 100 Jochů luk, na 200 Jochů pastvin a 70 Jochů vinohradů. Mělo tehdy Dolněmčí 110 domů, 123 rodin a 613 duší a svého místního kaplana. (Lan – výměra odpovídající dělnosti a potřebám jedné rodiny = 40 – 60 Jiter) Tržní záznam z r: 1803: Měřice pšenice 5zl 34kr, žita 4zl 36kr, ječmene 3zl 48kr, ovsa 3zl. Měřice hrachu 6zl, čočky 7zl 12kr. Centnýř sena 2zl 42kr, kopa dlouhé slámy 7zl, krátké 6zl 30kr. Más starého vína 30kr, mladého 20kr, piva 6kr, obyčejné kořalky 48kr. Kostel a fara. V Dolněmčí kolem r: 1670 nebyl kostel; jen hřbitov se zvonicí a jedním zvonem. V 16 – 17. století měli zde Pikhardi modlitebnici i s pastorem a ostatními služebníky. Užívali 85 měřic pole ve 12 kusech. To pole, když Dolněmčí po letech 1720 ke Hluku přiděleno bylo, užíval farář ve Hluku, jenž zároveň i desátek potahoval, a sice 50 kop žita, 50 kop ovsa, 100 žejdlíků másla a 100 kuřat. Ten desátek je vykoupen. Dne 7.června 1713 zavázala se obec postaviti a zachovati kapličku na hřbitově ke cti sv. ap. Filipa a Jakuba, bez poškození kostela ve Hluku, kam obec byla přifářena. V r: 1718 dala obec ke kapli vystavěti presbytář, tak že kostel byl 10º dlouhý, 4º široký a 4º vysoký, klenutý, z tvrdého materiálu, šindelem pokrytý. Již v letech 1722 – 1740 zadalo představenstvo žádost, aby v Dolněmčí farář neb administrator ustanoven byl, neb byla zde i farní budova i pole (od nekatolíků přebrané). V týž čas žádala obec též, aby aspoň každou 3. neb 4. neděli služby Boží zde odbývati se mohly, ale nebylo žádosti vyhověno.


Teprve r: 1751 byl zde vypomocný kněz, kooperátor, ustanoven. Tento byl p. faráři ve Hluku podroben a potahoval od něho 182zl. ročně. Při tom se musela obec písemně zavázati, že bude dosavádní stávající dávky i budoucně faráři odváděti, že se postará, by farní budova v dobrém stavu se zachovala, že chce školu postaviti a udržovati. R: 1782 byla postavena od obce sakristie. R: 1784 bylo beneficium v Dolněmčí, když byl náboženský fond kongruu zvýšil, co samostatná kuracie ustanovena. ˆ V l. 1835 – 45 byl kostel opraven a vylíčen. R. 1844 byla postavena dřevěná zvonice s 3 malými zvony. V kostele nalézal se jeden oltář s obrazem sv. ap. Filipa a Jakuba od malíře Ferd. Lichta v Brně zhotovený a od dobrodinců 1795 zbudovaný. Kostel dostával na opravu od náboženského fondu 20zl, od obce Dolněmčí 20 žejdlíků másla a 20 kuřat. Stavba nového kostela trvala od r: 1870 – 73. Stavbu řídil stavitel Josef Losert z Uh. Hradiště. R: 1873 byl dp. Fr. Knappem, kanovníkem v Olomouci benedikován. Náklad obnášel 63 000zl a nesl 2/3 náb. fond, 1/3 obec. Hlavní obraz je od malíře Zeleného v Brně; varhany od firmy J. Hauke ve St. Městě za 1400zl. Hodiny koupeny potravním spolkem „Blahobyt“ od Ludv. Heinze v Praze za 460zl. R. 1889. spadla následkem bouře 1 fiála z věže. Stavba nové fary zadána 15.II. 1911 staviteli Jos. Šutovi v Uh. Ostrohu. ˆ Kurát užíval kromě obyčejného platu 300zl.c.m. ročně ještě malou zahrádku na 3/8 měřice, spolupasení a 2 malá pole od obce. Za to musel ročně 2 mše sv. sloužit. Farní budovu nechal náboženský fond v r. 1858 opravit nákladem 446zl 42kr. Duchovní správci od r: 1751. 1. Josef Bahulík, 1751 – 55 2. Matěj Werner, 1755 – 68 3. Jan Sark. Flodr, 1768 – 75


4. Jakub Křížek, 1875 – 85. Prvním kurátem od 31.XII. 1789. 5. Matěj Černý, 1790 – 1806. † v Dolněmčí 6. Ignác Marek, 1806 – 1815 † „ 7. Karel Ptáček, 1815 – 27. 8. Ignác Plhák, 1827 – 43. 9. Josef Skarka, 1843 – 55. 10. Jan Mrázek, 1855 – 62 11. Jos Moric, admin. do 1863. 12. Martin Michna, 1863 – 1870 13. Frant. Teplíček do konce května 1870. 14. Josef Skřebský, od 1/6. 1870 – 81. 15. Josef Bureš, 13.VII. 1881 – 1/V. 1906. 16. Mikuláš Šolek, admin. 17. Valentín Doležal, † 13.VIII. 1915. 18. Frant. Šimek, adm. 19. Ant. Balcárek, „ 20. Ant. Pospíšil, 1.IX 1915 – 1.III. 1923. 21. Jindřich Koželuha, 1.III. 1923. R: 1923 opraveny hodinové ciferníky, a za obnos 12 000Kč, sebraný z odkazů a darů, zakoupeny 2 nové zvony od fy. Manoušek v Brně. Zvony posvěceny dp. děkanem Hlobilem z Uh. Brodu a slavnostně vyzdviženy dne 6. května 1923. Škola první a původní postavena v r: 1753. R. 1804 vyhořela celá osada i s budovou školní. Škola ta stála v místě školy nynější, a byla slámou krytá. V tom samém místě zřízena v těchže rozměrech nová budova šindelová. Ta stála nezměněně do r: 1848. Vyučováno bylo v ní asi 40 dětí. R: 1850 pokryta škola břidlicí. Tak zůstala až do r. 1886, kdy postavena na poschodí. Byla dvojtřídní. R: 1895. dne 1.října škola vyhořela s celou kostelní ulicí. Hluckým hasičům jest co děkovati, že ve škole neprohořelo. Školní budova pojištěna byla u Ruinione Adriatica di Sicurta v Terstě.


Znovubudování provedl brodský stavitel J. Laudil v té rozloze a podobě jako poprvé. Náklad obnášel 1429zl 26kr. R. 1900 povoleny všeobecné úlevy a škola zařízena jako trojtřídní. R: 1902 provedena stavba nové školy na „Záhumenici.“ R: 1903 zavedeno vyučování žen. ruč. pracím. R: 1910 v měsíci červnu přikročeno ku stavbě 2 nových učíren. Přístavba dokončena dne 1.listopadu, a dne 6.listopadu posvěcena. R: 1912 rozšířena škola na čtyřtřídní. R: 1913 škola čtyřtřídní se 2 pobočkami. Učitelé. Do r: 1849 Frant. Šťastný †. Kolem r: 1870 J. Horčiča. B. Mansfeld, naduč. 1886 – 1909. Filip Pitner, 1.XII. 1910 – 1922. Kolačný Frant, zat.spr. školy – 1.IX. 1922, Ludvík Lukáš, ř. uč. od 1.IX. 1922. 1922 – 23. Žáků 306. Ř. uč. Ludv. Lukáš, Rychlík Josef, Rajdová Marie, Jakšík Josef, Zaorálek Lambert, Šolcová (Rychlíková) Josefa, Bártková Anna, ind. uč. Místní šk. rada: 1891. Šebest. Čech, př, Ant. Kovařík mps., Josef Hubálek, M. Juřenčák. 1907. Štěp. Kadlček př., Ant. Zimčík mps. 1911 doplněna volba Filipem Válkem a Pavlem Matúšem. 1918. Jan Polášek př., Mart. Juřenčák mps., Šohaj Frant., Ježek Frant. 1921. Cmol Štěpán př., Ježek Frant. mps., Kadlček Antonín, Kadlček Frant., Bobčík Martin, Zimčík Štěpán. Obec. Dne 7.července 1893 vypukl oheň v čís: 47 u Hubálka Frant, a ztrávil v jedné hodině 41 čísel. Škoda odhadnuta na 28.000zl. Příčina požáru byla neopatrnost při vaření; mastné se chytilo a oheň způsobilo. R: 1895 dne 1.října o 1 ½ hod. odp. vypukl ve stodole č: 6 oheň, který hnán jsa silným vichrem v malé chvíli celou kostelní ulici zachvátil. Jemu podlehla následkem velikého žáru i budova školní. Všechny domy v jmenované ulici byly slámou kryty, půdy slámou a


senem naplněny, na dvorách plno dřeva na zimu nachystáno, v zahradách u stodol velké stohy slámy. To vše bylo v jednom plameni. R: 1898. zbudovány potravním spolkem „Blahobyt“ na chrámu Páně věžní hodiny. Dne 24.června 1898 zavítal do obce arcibiskup olomoucký Dr. Theodor Kohn ku generální visitaci. Téhož roku na paměť 50ti letého cís. jubilea zrušen školní plat a zbudován památný kámen naproti „Boží muky.“ 1901. Obecní výbor: Jos. Cmol, starosta, Josef Hubálek r., Jan Kadlček r, Jan Bahulík r. – Jos. Šimčík, Jan Kadlček, Jan Zimčík, Jan Šohaj, Štěp. Stojaspal, Jos. Polášek, Tomáš Tinka, Šeb. Čech, Josef Daněk, Jos. Pěrka, Bart. Mannsfeld, Cyrill Zimčík, Josef Stojaspal. R: 1903 povolil zemský výbor obci Dolněmčí odprodati část pozemků z kmenového jmění ve výměře 108ha jednotlivým usedlým (celkem 101) za cenu 66.000 Kor, kterážto suma uložena bude ve stát. papírech u hypoteční banky co kmenové jmění a bude zúročitelna 4% ve prospěch obce. 16. VIII. 1903 jmenován Karel Kerndl, z. soudní rada v Uh. Ostrohu prvním čestným členem obce. Rozpočet obecní r: 10,03 Příjem 29.823·98 K. Úhrada 28.948·98 K. Schodek: 875· - K uhrazen 35% přirážkou k přímým daním. 1904. 24. I. nový obecní výbor: Cyrill Zimčík st., Jan Kadlček r, Jos. Šimčík r., Jos. Hubálek r. – Jan Bittner, Jos. Daněk, Jan Bursík, Mart. Fraňa, Jos. Kadlček, Jos. Stojaspal, Cyrill Kolísek, Jos. Pěrka, Martin Bobčík, Jan Ježek, Jan Stojaspal, Josef Polášek, Josef Bršlica, B. Mannsfeld. R: 1906. dne 7.V. odešel z osady po 25ti letém pobytu farář Josef Bureš do Bánova. V měsíci listopadu byly volby do sněmu moravského na základě rovného a tajného práva hlasovacího. Horák a Žampach.


V květnu konány volby do říšské rady a zvolen za venkovské obce Dr A. Stojan. 1906 obecní přirážka 35%, 1907 ob. přirážka 50% 1907. 14.XII. nový obecní výbor. Cyrill Zimčík st., Jan Stojaspal r, Ant. Zimčík r, Štěpán Kadlček r. – Cyr. Zimčík, Jos. Hubálek, Jos. Polášek, Jan Zimčík, Jos. Ježek, Jos. Pitner, Frant. Šohaj, Štěp. Bahulík, Štěp. Stojaspal, Jan Kolísek, Filip Válek, Josef Pěrka, Josef Bršlica, Pavel Matúš. V r: 1908 založen přičíněním uč. Ludv. Lukáše hasičský sbor se 20 členy, postaveno nákladem obce hasičské skladiště za 960 K, a se zárukou obce zakoupena střikačka s příslušnou vyzbrojí od fy. Smekal v Čechách u Prostějova. R: 1910 založena několika občany, ponejvíce domkaři rolnická družstevní mlékárna. Tento rok byl bohatý na deště a lijáky, čímž stalo se, že slibná úroda polní tak mnoho zklamala. Dne 18. května měla projíti v noci naše země ohonem komety Háliovy. Lid té noci nespal, očekávaje soudného dne. Leč nestalo se nic. Vyhořel té noci „padělský mlýn“, což přikládáno vlivu komety. R: 1911. byl až do polovice června velmi deštivý. Hojné přívaly vodní nadělaly mnoho škody na poli a rozvodnily potok „Okluky“ tak, že tolik vody nikdo nepamatoval. Také velikou škodu na poli působily myši, jichž bylo tolik, že není pamětníka. Od první polovice června udeřilo veliké sucho. Země byla silně rozpukána. Vedro opět zmařilo slibnou žeň. Obilí sice dobře dozrálo, zato ale suchem velmi utrpěly zemáky, řepy a druhé jetele. Cena sena velmi stoupla. 1q sena stál až 10K. Studny všechny skoro úplně vyschly; nastala veliká bída o vodu. Nešťastnou náhodou utopil se dne 3.října jediný dospělý syn Martina Bobčíka František Bobčík. Sčítání lidu: Dle stavu 31.prosince 1910 bylo v Dolněmčí 221 domů (215 obydl. a 6 neobydl.) Za 10 let přibylo 22 domů.


Všeho obyvatelstva bylo 1253 a sice: přítomných mužů 537 žen 617 1154 z nichž zdejších příslušníků 1054, cizích 100. nepřítomných 99 1253 Dle náboženství 1251 katolíků 2 nábož. israel 1253. Dle národnosti 1253 Čechů. Přibylo za 10 let 161 lidí. Také sčítána byla domácí a užitková zvířata takto: 52 koní, 492 kusů hověz. dobytka, 10 koz, 197 prasat, 68 včelstev, 1844 slepic, 92 hus a 19 kachen. R: 1911 byl podzim tak suchý, že rolníci nemohli obilí zasíti. R: 1912. dne 16.srpna vypukl ve stavení Antonína Kopunce požár, jenž zničil 3 stavení. R: 1913. 25.července udeřil blesk do obec. hostince, zničiv v jedné místnosti všechna okna. V témže roce dostavena nová farní budova. R: 1913. byl deštivý. Žně začaly až 25.července. Dne 28.června 1914. zavražděni při atentátu v Sarajevě arciv. Frant. Ferdinand z Este a jeho choť vévodkyně z Hohenbergů. Tím dána příčina k dlouhé, kruté a krvavé válce, válce světové. Dne 21.července 1914 vyhořel v noci mlýn č: 105, patřící Janu Stojaspalovi. V témže týdni, 25.července, mlýn čís: 15, jehož majitelem byl Josef Pavlacký. Dne 2.srpna nastala všeobecná mobilisace. Rakousko – Uhersko vypovědělo Srbsku válku. Toho dne nastoupilo voj. službu na 120 osob z Dolněmčí. Za velikého nářku a bědování doprovázely děti své otce, manželky své manžely, rodiče své syny. Brzy následovaly odvody těch mužů, kteří u vojska nesloužili. Do jara 1915. dlelo ve válce na 200 mužů. Hospodářský život nedostatkem pracovních sil


velmi poklesl. Na polích i doma pracovali dělníci všeho druhu, a hlavně děti uplatňovaly své, třeba dosud slabé síly. Obec. přirážka v tomto roce byla 150%. R: 1915 byl celkem neúrodný. Žito a pšenice byly zničeny hned v podzim 1914 myšmi. Co nezničily ony, dokonaly jarní mrazy. Pak nastalo velké sucho. Od jara nepršelo až do žní. Obilí se nevyvinulo, zrní bylo hubené. O žních začalo pršeti den ze dne s malými přestávkami do konce roku. Při nedostatku pracovních sil a za neustálého deště obilí na poli z větší části porostlo a sláma shnila. Nastala veliká drahota: 1q žita stál 28K, pšenice 34K, ječmene 28K, ovsa 26K, zemáků 14K, slámy 14K, sena 20K. 1kg másla 7K, masa 5K, sádla 12K. 1 l mléka 30hl. Obyčejné selské krávy stály až 1400K, vepř o váze 100kg 600K, selata 1 pár do 8 týdnů stáří 200K. Povodně toho roku byly velmi časté a velmi veliké. Zdejšímu mlynáři sebrala voda během roku vodní splav čtyřikráte. 10.srpna 1915 zemřel místní farář P. Valentín Doležal. Během roku pořádány sbírky peněžité pro „Červený kříž“, pro vdovský a sirotčí fond, pro raněné vojíny, sbírány kovy, šaty, prádlo, upisovány válečné půjčky. V obci upsáno na 3300K. Drahota stoupala. Dne 21.XI. 1916 zemřel císař František Josef I. a nastoupil po něm Karel I. Nastala bída, hlavně ve městech. Potraviny a jiné životní potřeby pro jednotlivce přesně vyměřeny a omezeny. Válečné půjčky dále vypisovány. Na III. Upsáno občany v Dolněmčí 12.200K, na IV. 11.850K, na V. 15.300K, na VI. 28.500K. Věčná škoda těch peněz! Prováděny soupisy a odhady úrody, nařizovány kruté rekvisice. Rekvirovány zvony. Drahota čím dále, tím větší – ale i srdce lidská zatvrzelejší. R: 1917, dne 11.června 1917 vypukl u Jana Bartoně, čís: 193


v poledne požár, jenž strávil nejen jeho stavení, nýbrž i stodoly od čís. 17. a. 18. Z Dolněmčí dlí ve válce na 250 vojínů. Hospodářský život nedostatkem pracovních sil velmi poklesl. Na polích i doma pracoval kdo mohl, i kdo nemohl. Rok 17. byl neúrodný. Z jara jen stále pršelo, proto setba se velmi opozdila. Pole byla nedostatečně obdělána. Nepršelo od 1.května do polovice října. Tak suchého roku lidé nepamatují. Potok „Okluky“ vyschl zcela. Pro veliké sucho jen zčásti se vyvinuly pšenice a žita (setba podzimní), ječmen, oves a zemáky namnoze se ani nevyvinuly. Drahota byla úžasná. Veškeré obilí zabavil stát a platí za 1q. pšenice 42K, ječmene 38K a za 1q. ovsa 36K. Nesvědomití, ziskuchtiví lidé, využívali kritické chvíle, a žádali za 1q obilí až 300K. 1q zemáků stál až 40K, (žádáno však od mnohých 150 – 200K), slámy 18K, sena až 80K, másla 1kg 18K, masa 6·40K, sádla 20K, medu 15K. 1L mléka za 50h. Selská kráva stála až 300K, vepř o váze 1q 100K, 1 pár selat 250K. Drahota byla podporována značným dostatkem peněz. Hospodářské produkty velmi draze se platily. Vypláceny byly vyživovací podpory (1·60 denně na hlavu). Mnohá rodina dostávala příspěvku 300 – 500K měsíčně. Mléko, máslo, vejce atd. směňovány za plátno, petrolej, cukr, jichž v obchodě mnohdy ani za peníze k dostání nebylo. 1 loket plátna stál až 26K, 1 pár nízké obuvi 200K, mužský oblek 400 – 500K. (Obecní výbor zůstával stále týž od 22.II.1911. (Změnu činili narukovaní.) Cyr. Zimčík st, Filip Válek r, Ant. Zimčík r, Štěpán Kadlček r. – Jos. Pitner, Jos. Hubálek, Matěj Stojaspal, Frant. Šohaj, Štěp. Stojaspal, Štěp. Bahulík, Jos. Polášek, Jan Zimčík, Jos. Pěrka, Jan Kadlček, Jan Stojaspal, Jan Světinský, Josef Kopřiva, Uher Jan. Místo narukovaných a zemřelých nastupovali náhradnici.) R: 1918. Válka nebéře konce. Všude hlad, bída, nedůvěra,


nechuť. Vojsko houfy utíká od svých pluků, nevrací se z dovolených. Mnozí skrývají se na půdách, ve sklepích, v polích a lesích před pátrajícími četníky a stíhajícími vojenskými četami. Vznikají t.zv. „zelené kádry“. Dne 6.června 1918 vypukl požár u Frant. Hyblera čís: 140, jenž strávil i domky čís: 120. a 126. Dne 18.dubna 1918 vznesla se nad obcí Dolněmčí velká bouře s krupobitím a průtrží mračen. Povodeň, jaké nikdo nepamatuje, způsobila mnoho škody na polích, lukách, zahradách i staveních. Válka pomalu chýlila se ku konci. Marné byly snahy ústředních mocností. Marné životy, krev, slzy pro Rakousko, ale přece ne marné pro osud nás Čechů, kteří přes 300 let úpěli pod černožlutou tyranií Habsburků. Mnoho Dolněmčanů, otců, mužů, bratrů, synů, nevrátilo se vůbec již ku svým, a mnohý z nich dříme věčný svůj sen v neznámém hrobě v dálné cizině. Věčná a vděčná budiž jím paměť! Jsou to: 1. Kadlček František č: 200. 2. Baroň František č: 8. 3. Zajíc Antonín č: 123. 4. Valášek Bohumil č: 147. 5. Kočí Antonín č: 213. 6. Ježek Josef č: 186. 7. Hybler Josef č: 21. 8. Škubna Matěj č: 24. 9. Šimčík Josef č: 36. 10. Matuš Jan č: 46. 11. Baroň Josef č: 53. 12. Cmol Josef č: 55. 13. Cmol František č: 58. 14. Zimčík Josef č: 62. 15. Kalabus Jan č: 175. 16. Škubna Jan č: 174.


17. Ježek Josef č: 209. 18. Fraňa Frant. č: 125. 19. Martiš Josef č: 80. 20. Kadlček Josef č: 84. 21. Daněk Štěpán č: 88. 22. Dítko Alois č: 93. 23. Zimčik Metoděj č: 97. 24. Raška Emil č: 221. 25. Světinský Cyrill č: 172. 26. Matůš František č: 46. 27. Matůš Josef č: 46. 28. Baroň Cyrill č: 30. 29. Bursík Josef. č. 169. 30. Trojek František. č. 31. Kadlček František č. 2. 32. Hanůš František č. 220 33. Bahulík Štěpán č. 19 „Čas vše mění, i časy, k vítězství on vede pravdu; co sto věků bludných hodlalo, zvrtla doba“. Dne 28.října 1918 po třístaletém otroctví a utrpení nabyl národ československý své svrchovanosti a vstupuje v řadu samostatných států evropských. Muž vyšlý z našeho lidu v blízkém okolí, hluboký myslitel, obratný diplomat a vřelý lidumil, pronikavým důmyslem svým vystihl v nejhorší chvíli možnost našeho osamostatnění, rázně se k činu odhodlal svým nesobectvím, mocným citem pro povinnost, nezdolnou pracovitostí, nezištností a obětavostí samostatný stát nám zbudoval. Dne 21.prosince 1918 přivítala osvobozená republika slavně prvního svého presidenta T.G. Masaryka. 29.února 1919. vydána čsl. ústava. Dne 10.května oželela republika hořce tragické smrti, jež na samém prahu rodné země slovenské stihla Dra Milána Rostislava Štefaníka, našeho prvního ministra války, slavného hvezdáře,


rekovného bojovníka a obratného diplomata, jenž rovněž získal si nehynoucí zásluhy o dobytí naší samostatnosti, o sorganisování našeho vojska a zabezpečení čsl. republiky, předčasně za ní obětovav svůj mladý, krásných činů život. Dne 11.května zasazena na návsi u sochy sv. Floriána (socha sv) „lípa svobody“. Dne 9.července 1919. snesla se nad širým okolím velká bouře spojená s krupobitím a průtrží mračen. Příval vody byl tak veliký, že odnesl úplně stav mlynáře Fr. Trtka. Dne 15.června odbývaly se ponejprv volby do obecního zastupitelstva dle nového volebního řadu republiky československé. V boji volebním utkaly se dvě strany: Za čs. stranu lidovou zvoleni 283ti hlasy: Neumann Josef, Kadlček Methoděj, Daněk Cyrill, Cmol Cyrill, Ježek František, Polášek Jan, Kolísek Josef, Hajduch Cyrill, Bobčík Martin. Za stranu malorolníků a domkařů 261ti hlasy. Kadlček Štěpán, Zimčík Antonín, Šohaj František, Kadlček Jan, Juřenčák Martin, Kolísek Jan, Válek Filip, Ježek Jan, Krhovský Antonín. Do obecní rady zvoleni dne 7.července 1919.


Starostou: Josef Neumann, rolník č: 103. Náměstkem: Kadlček Štěpán, rolník a obchodník č: 157. Za členy obec. rady: Šohaj František rolník č: 164., Zimčík Antonín, rolník č: 98., Kadlček Metoděj, domkař č: 76., Ježek František, domkař č: 216. Za členy místní školní rady zvoleni: Šohaj František, Juřenčák Martin, Polášek Jan a Ježek František. Předsedou zvolen Jan Polášek, místopředsedou Juřenčák Martin. Schodek v rozpočtu na rok 1919. činil 18.408Kč. Na úhradu usnesena 640% obecní přirážka. Ceny denních životních potřeb dosáhly nebývalé výše. 100kg obilí stálo až 600K (ač maximální cena byla 60K), zemáků 50K, 1kg másla 80K, masa 18K, sádla 60K, medu 20K, a.t.d. 1L mléka je za 1K 60h. Selská kráva je až za 7000K, vepř o váze 100kg za 2500, 1 pár selat až za 1600K, pěkný těžký kůň až za 30.000K. 1 loket plátna 50K, 1 pár obuví až 400K, mužský oblek za 1000K.

Rok 1920. Dne 30.ledna 1920. vydán zákon o pamětních knihách obecních, č: 80.sb.z.a n. Na popud okresního „Osvětového svazu“ v Uh. Ostrohu utvořen místní „Osvětový svaz a jako funkcionáři zvoleni: Polášek František předsedou, Kolísek Josef č: 173. pokladníkem, Pittner Filip jednatelem. Dne 18.dubna odbývaly se první volby do poslanecké sněmovny a dne 25.dubna do senátu čs. republiky dle nového volebního řádu. Do poslanecké sněmovny i do senátu bylo po 9 kandidátních listinách I. Do poslanecké sněmovny obdržela kandidátní listina: 1. čs. sociálně demokratické strany dělnické 2 hlasy


2. sdružené strany židovské 0 „ 3. čs. strany lidové 417 „ 4. čs. živnost. – obch. strany středostavovské 7 „ 5. rep. strany čs. venkova a Domoviny 96 „ 6. čs. strany sociální (národně sociální) 6 „ 7. čs. národní demokracie s agr. oposicí 2 „ 8. der deutschen soz. dem. Arbeitspartci 1 „ 9. der Deutsch – demokr. Freiheitspartci 0 „ Poslancem zvolen za čs. str. lidovou František Kopřiva z Nivnice. II. Do senátu obdržela kandidátní listina: 1. čs. strany socialistické (nár. sociál) 1 „ 2. čs. sociál. demokr. strany dělnické 3 „ 3. der deutschen social. dem. Arbeitspartci 0 hlasy 4. republik. str. čs. venkova a Domociny 62 „ 5. nár. demokracie s agr. oposicí 4 „ 6. čs. živnost. – obch. strany středostavovské 3 „ 7. sdružení stran židovských 0 „ 8. čs. strany lidové 378 „ 9. der deutschen demokrat Freiheitspartci 1 „ Senátorem zvolen lidovec Dr. A.C. Stojan. Ceny denních životních potřeb proti minulému roku opět stoupaly. O 10. „Dětském dni“ vybráno bylo od žáků a sbírkou dům od domu 248K 90h. O Vánocích provedena sbírka pro Masarykovu lígu a vybráno 189K 60h. Dne 25.listopadu vypukl oheň ve stavení Martina Bartoše čís: 64 a strávil celé obytné stavení.


Rok 1921. Dne 2.ledna 1921. vyhořela stodola Matouše Bobčíka č: 57. Dne 26.února konala se volba místní školní rady. Zvoleni byli: Cmol Štěpán předsedou, Ježek František místopředsedou. Členy: Kadlček Antonín, Kadlček František, Bobčík Martin, Zimčík Štěpán. Za učitel. sbor. Pittner Filip, Kolačný Josef a Rychlík Josef. Průtrží mračen nad Horněmčím a Slavkovem způsobena dne 9.května 1921. velká povodeň, jíž není pamětníka. Za oběť tomuto dravému živlu padl splav mlynáře Josefa Pavlackého. Dne 1.října 1921. odešel správce školy Pittner Filip do Zarazic, jsa tam ustanoven zat. správcem školy. Správu místní školy vedl zatímně zat. učitel Josef Kolačný. Dne 25.října vyhlášena mobilisace; první mobilisační den stanoven na 27.říjen. Příčinou mobilisace byl návrat Karla Habsburka do Maďarska. K válce nedošlo. Roku 1921 bylo veliké sucho. Píce byla velmi drahá. 1q sena stál až 350Kč. Vázané hospodářství s obilím bylo zrušeno. Ceny dobytka pro veliké sucho a tím spojené zdražení píce velmi klesly. Těžký kůň stál 16.000Kč, dojná kráva 5000Kč, vepř dle váhy od 500Kč. Ceny životních potřeb byly tyto: 100kg žita až 400Kč (stát platil 190) 100kg zemáků 200Kč. 1kg másla 40Kč, 1kg masa 10Kč, 1kg sádla 34Kč, 1kg medu 30Kč, 1L mléka 3Kč, 1 loket plátna 20Kč, 1 pár vysokých bot 500Kč, kalhoty a kordula až 1000Kč, 1m látky 150Kč.


Rok 1922. V měsíci březnu vypukly v obci spalničky, jež řádily skoro 3 měsíce a zachvátily téměř všechny školní děti. Jen dva případy skončily smrtí. Dne 1.srpna vypukl ráno o 4hod. oheň ve stodole rolníka Kadlčka (za ob. hostincem), jež shořela i se zásobami píce a obilí. Celková škoda 12.000Kč, pojištění na 7000Kč. Začátkem léta 1922 klesly částečně i ceny denních potřeb i předmětů lidového ošacení. Ceny v červnu 1922. V závorce cena v červnu 1914. Mouka 0 – 1kg = 3·80Kč (0·52) Chléb 1kg = 3· - „ (0·30) Brambory „ = 0·30 „ (0·06) Rýže „ = 3·60 „ (0·50) Hrách „ = 5· - „ (0·40) Zelí „ = 2· - „ (0·24) Hrušky „ = 1·60 „ (0·65) Jablka 1kg = 2· - Kč (0·64) Hovězí maso „ = 15· - „ (2· -) Vepřové „ „ = 20· - „ (2·40) Káva „ = 38· - „ (4· -) Máslo „ = 34· - „ (3· -) Cukr „ = 7·20 „ (0·84) Vejce 1 kus = 0·80 „ (0·06) Mléko 1L = 3· - „ (0·22) Pivo 1L = 3·20 „ (0·36) Oděv panský 700Kč (60· -), klobouk 90Kč (7· -) botky 150Kč (12· -) Uhlí 1kg 0·74Kč (0·04), dříví 1kg 0·92Kč (0·08), zápalky 1 kus 0·24Kč (0·02) Výsledky sčítání lidu: V obci Dolněmčí napočítáno obyvatel, vesměs


Čechoslováků, vyznání řím – katol. V župě Uh. Hradištské: Nehledě k nepatrným ostrůvkům národnosti německé, jest celá česká. Žen je poměrně více než mužů, vyjímaje Uh. Hradiště, kde jest žen o 86 méně než mužů. Okres Uh. Ostroh má 36.617 obyv., žen o 1793 více než mužů. Dle národnosti je 35.748 Čechoslováků, 291 Němců, 323 židé. Dle náboženského vyznání 34.713 řím.kat., 193 evang., 752 čs., 461 židů a 468 bez vyznání. Okres Uh. Hradiště venkov má 44.165 obyv., žen o 2863 více než mužů. Dle národnosti 43.751 Čechoslováků, 94 Němců, 54 židů. Dle náb. vyznání 43.328 řím.kat., 147 evang., 209 čs., 100 židů, 335 bez vyznání. Uh. Hradiště město má 5.682 obyv., žen o 86 méně než mužů. Dle národnosti 5.105 Čechoslováků, (94) Němců 157, 331 židů. Dle nábož vyznání 4877 řím.kat., 134 evang., 26 čs., 360 židů, 264 bez vyznání. Okres Napajedla má 31.625 obyv., žen o 1767 více než mužů. Dle národnosti 31.225 Čechoslováků, 49 Němců, 56 židů. Dle náboženského vyznání 4877 řím.katol, 249 evang., 300 čs., 657 bez vyznání. Celá župa uh. hradišťská (Bojkovice, Brod Uherský, Břeclava, Hodonín, Uh. Hradiště venkov a město, Val. Klobouky, Kyjov, Napajedla, Uh. Ostroh, Strážnice, Vizovice, Ždánice) má obyv. 378.822, žen o 19.828 více než mužů. Dle národnosti je tu 367.343 Čechoslováků, 4.608 Němců, 3313 židů. Dle nábož. vyznání 352.285 řím.katol, 9.898 evang., 6.184 čs., 4977 židů, 5112 bez vyznání a mimo to 366 osob jiného náboženství. Dne 1.září nastoupil řídící uč. Ludvík Lukáš, dosud učitel v Uh. Ostrohu. Zat. spr. školy Josef Kolačný ustanoven byl správcem jednotřídní menšinové školy v Strachotíně. Počátkem šk. roku 1922 – 23 vstoupil v platnost t.zv. „malý školský zákon“ ze dne 13.července 1922 čís: 226 sb. zák. a nař., jímž


se mění a doplňují zákony o školách obecných a měšťanských. Zákonem tímto zrušeno poskytování jakýchkoliv úlev v docházce školní a nařízena povinnost choditi do školy po plných 8 školních let. Ustanovení tato vzbudila dosti nelibosti u místního občanstva. Ve prospěch XIII. „Dětského dne“ pořádaná sbírka vynesla obnos 238Kč, 60h, jež odeslány svému účelu. Léto r: 1922 bylo suché. V podzimu nastalo deštivé počasí a trvalo až do 15.října. Ustavičnými dešti nastaly nesnáze s dobýváním zemáků, jichž úroda byla veliká. Úroda ovoce, hlavně švestek, byla rovněž veliká. Ve všech téměř domácnostech vařena povidla, ostatní uloženo na kvas ku pálení slivovice. Poněvadž v místě poválečné rekvisici starého kotla ku pálení nový dosud pořízen nebyl, zakoupen několika občany společenský za 7000Kč. Kvasu švestkového bylo v celé obci 233·89 hl. Dle nového nařízení fin. úřadů nesměly lihoviny pro domácí potřebu vyrobené býti prodávány osobám jiným. Poplatky z 1 hektolitrového stupně alkoholu byly: Daň 12Kč, zemská přirážka 2Kč, licenční poplatek 1Kč. (Paušalovaná daň z obratu 5Kč, již ale neplatí oni drobní zemědělci, kteří vyrábí lihoviny pro svou potřebu. Zima byla celkem mírná, vánoce byly na blatě. Teprve po vánocích počalo mrznout a padat sníh. Přirážky v r: 1922 byly: 691% k úhradě řádného rozpočtu, 121% k úhradě mimořádného rozpočtu.

Rok 1923. Teprve po vánocích začalo mrznout a padat sníh. Jaro nebylo dosti příznivé. V prvé polovici dubna bylo chladné, ale suché počasí a pravidelné mrazy, někdy dosti tuhé. Oteplení nastalo v druhé třetině měsíce, a nejvyšší teplota 20ºC. zaznamenána byla dne 21.dubna. Mírné deště ku konci měsíce působily blahodárně na zlepšení veškeré vegetace. Ozimy dosti utrpěly mrazy a studenými větry. Méně utrpěly ozimé pšenice. Jařiny, až na malé vyjímky byla


včas zasety a dobře vzešly. Cukrovka velmi dobře vzešla a pěkně řádkovala. Také krmná řepa byla v dubnu zaseta za příznivých podmínek. Rovněž i setba brambor. Jeteliny byly zprvu dosti špatné; luční porost uspokojoval. Obilniny ve vzrůstu se značně opozdily. Květen byl celkem příznivý; ku konci května dosti deště. Dne 3,ledna 1923. o 3.h. ráno vyhořela stodola Antonína Kadlčka č: 47. Škoda značná, jelikož shořely i hospodářské stroje. Díky bezvětří, oheň se dále nerozšířil. 21.II. konány smuteční bohoslužby za zemřelého ministra financí Dr Al. Rašína. Dne 1.března odešel z Dolněmčí farář P. Antonín Pospíšil, jsa ustanoven farářem v Kozlovicích u Frenštátu. Byl zvláštní povahy; měl ustavičné nevůle, vády, spory a soudy. Odchodu jeho želel málokdo. Administrátorem místo něho ustanoven P. Jindřich Koželuha, rodák z Bojkovic. Týž jmenován pak farářem. V měsíci březnu konána mezi občany sbírka na zakoupení dvou zvonů, za války zrekvírovaných. S dary a odkazy sebráno na 12.000Kč. Zvony objednány od zvonařské firmy Manoušek v Brně. Dodány byly dne 24.IV, a slavnostním způsobem posvěceny (sv. Filoména a sv. Josef) a zavěšeny dne 6.května. Svěcení vykonal brodský děkan P. Hlobil za hojné asistence okolních kněží. K nezvyklému tomu obřadu sešly se spousty lidu. Také ciferníky věžních hodin byly opraveny. Dne 1.června kol 3.h. odp. přihnala se děsná, černá mračna od jihozápadu, - tak černá, že nastalo úplné přítmí. S úzkostí hleděl každý, co přinesou. Bohudík, přešla beze škody; jen náhlý příval deště přinesla. Dne 21.června o ½ 12h. v noci vyhořel hostinec Františka Trtka. V neděli dne 8.července o 2h. odp, právě kdy většina hasičů byla na výletě v Nivnici, vyhořela stodola Frant. Šimčíka čís: 104. Dne 10.srpna vyhořelo stavení Cyrilla Kadlčka č: 242 o 10h. dop. Dne 16.září konány volby do obecního zastupitelstva.


Kandidátní listiny byly 3. Zvoleni byli: Za čs. str. lidovou skupinu malorolníků 228hl: Polášek František, Kadlček František, Juřenčák Martin, Neumann Josef, Krhovský Antonín, Kadlček Jan, Světinský Jan. Za čs. str. lidovou skupinu domkařů 183hl. Kadlček Methoděj, Kolísek Josef, Uher Martin, Fibichr Antonín, Bobčík Martin, Ježek Cyrill, Za obč. stranu malorolníků a domkařů 168hl Válek Jan, Zimčík Jan, Trtek František, Cmol Štěpán, Šimčík František. Volba obecní rady konala se dne 7.října 1923. Starostou zvolen Neumann Josef, náměstkem Kolísek Josef. Radními Polášek Frant, Ježek Cyrill, Trtek Frant, Šimčík Frant. Dne 28.X. oslaveno pětileté výročí prohlášení naší Samostatnosti. V předvečer uspořádán na návsi koncert místní hudby. Po proslovech dp. faráře a uč. J. Rychlíka byl průvod po vesnici. V den oslavy byly sl. bohoslužby, odp. besídka ve škole s přednáškou o dějinách obce. Čistý vynos 178Kč 92h, byl odeslán svému účelu. Dne 14.listopadu konala ve škole dvě přednášky s filmy „zdravotně výchovná jednotka čs. červeného kříže“, odp. pro děti,


večer pro dospělé. Výsledky voleb v okr. Uh. Hradištském: Bylo odevzdáno platných hlasů 49.078. Nevolily Uh. Ostroh, Bzenec, Velehrad a Zlechov. Lidová strana dostala 19.035hl. a 554mandáty, agr. strana 6615hl, 190mand., - domovináři 2075hl 73mand, - soc. demokr 1339hl 39mand, - komunisté 8275hl 44mand, - nár. dem. 333hl 5mand, - živnostníci 1690hl 33mand., hospodář. skupiny 5590hl 152mand, obč. pol. strana 2322hl 73mand. Částečně opět poklesly nejen ceny denní potřeby, ale i ceny předmětů lidového ošacení. V průměru činil pokles u potravin 14%, u potřeb ošacení průměrem 13%. Nezlevnil pouze cukr, dříví, uhlí a petrolej, jichž ceny zůstaly nezměněny. Uhlí částečně pokleslo po stávce horníků. Ostatní proti minulému roku v cenách pokleslo. Mléko o 10%, brambory o 49%, mouka o 25%, hovězí maso o 21%, vepřové o 17%, tuky o 17%. Ve skupině ošacovacích potřeb poklesla obuv o více než 20%, textilie o 10%, klobouky o 10%. Dne 30.září 1922. stála na trhu pšenice 160 – 180, žito 130 – 135, ječmen 120 – 130, oves 140 – 150, kukuřice 125 – 135. Mlýnské výrobky: kukuřice pšeničná 350 – 360, mouka 0 pečivá 320 – 330, mouka čis: 1. vařivá 290 – 300, mouka chlebová 185 – 200, žitná mouka 190 – 230, otruby pšeničné a žitné 67 – 75, mák 700 – 750, rýže 250 – 275, sádlo 1160 – 1170. – Seno 145 – 155. V červnu 1923. Pšenice 170 – 175, žito 105 – 107, ječmen 100 – 115, oves 135 – 140. Mouka 0 pšenična 290 – 295, žitná 180 – 190, sádlo amer. 1120 – 1130. Seno 95 – 105, režná sláma 65 – 70. Ceny dobytka v červnu 1923. Koně 500 – 6000., hříbata 200 – 3000., krávy 1000 – 7000, jalovice 500 – 5000, voli 1200 – 7000., kozy 60 – 80, selata 200 – 500. Léto bylo suché, podzim mokrý. Úroda celkem dobrá, zvláště


hojně řepy, jež utrpěla suchem. S ovoce bylo poměrně ještě dosti. Zima se snihem nastala asi kolem 20.prosince. Dne 28.XII. byla prudká sněhová vánice, hlavně večer a v noci. Povozy z Uh. Brodu nemohly se domů dostati. Ku porovnání hodnoty naší Kč: Dne 19.XII. 1923 dostal v Praze za 1Kč: - 125 milliard něm. marek, - 129.000 pols. marek, - 2081 rak. Korun, - 557 maď. Korun, - 2·55 dinarů, - 4·30 bulh. lvů, - 0·67 lir, 0·546 franc. franků, - 0·168 švýč. franků, - 0:0289 dolarů, - 0·00665 angl. liber. Průměrná sklízeň v r. 1923 z 1ha v metr. centech. Cukrovka 194, brambory 87, pícnin 21·3, otavy 16·2. 9/6 1925 Sehnal

Rok 1924. Tuhá zima, při níž napadl první, stálý sníh, byla kol 20.prosince r. 1923. Dne 28.prosince byla odpůldne a hlavně v noci tuhá sněhová vánice, tak silná, že ani vozy, zajedší na trh do Uh. Brodu, nemohly v ten den domů se dostati. Listonoš, jdoucí s telegramem do Boršic, musel se vrátiti a v Dolněmčí přenocovati. Od 17. do 22.ledna zima polevila, zmírnila, hodně tálo. Dne 22.ledna opět přituhlo. Zima trvala s menšími polevami a přitužením až téměř do půl dubna; teprve ke konci dubna nastala větší teplota, a již 3.dubna ohlásila se první bouřka. Letošní sníh nebyl stálý; stále tál a stále nový padal, ale netál tak rychle, aby zvýšil odtok vod, nýbrž tál zvolna a stejnoměrně, a voda sněhová vsakovala do kůry zemské jako do mycí houby. Kůra zemská byla od listopadu až do května stále zvolna napájena. Tím se zvýšila vlhkost půdy, a že sníh tál zvolna, byla orná půda dobře zkýpřena. Voda z pomalu tajícího sněhu zvětšila také zásoby vody pozemní. To


patrno bylo na všech studních, v nichž přibylo proti loňsku vody. Ještě ten význam měl tento vlhký, letošní sníh; pohubil myši. Jaro bylo dosti deštivé. Kol 20.května metalo již žito. Pšenice metala později. Zemáky se dlouho neukazovaly. Všeobecný byl nářek na velké množství koukole a plevele, hlavně v řepách, což je důsledek dlouho trvající zimy a hojných dešťů květnových. Celkem oproti loňsku vývin plodin opozděn o 10 – 14 dní. Úroda v porovnání k minulému roku byla celkem dobrá. Obilí drahé, a nedlouho po žních museli již mnozí hospodáři kupovati obilí a mouku na trhu a v obchodech. Příčinou bylo velké množství sazené cukrovky na úkor obilnin. S ovoce bylo, vzhledem k minulým, úrodným rokům, poměrně dosti. Po žních bylo celkem do půl září deštivo. Pak nastalo pěkné, teplé počasí s mírnými větry a s menšími srážkami. Řepa i brambory dostaly se ze země za velmi pěkného, téměř suchého počasí. Počasí toto potrvalo do 1.listopadu, kdy dostavil se déšť a odpoledne bouře s blesky a hromy. Deštivý čas trval několik dní, pak opět bylo pěkně, téměř teplo. Zima, až téměř do Vánoc byla beze sněhu; ba byly i v prosinci některé dni jako jarní. Zlý host, oheň, také několikráte navštívil, vesnici naši. Bohudíky, bez značnějšího rozsahu. Dne 13.února o 6.hod. ráno vyhořel Martin Andrle. Dne 29.února, asi o 22.hod. vypukl oheň ve chlévě u Vlka; byl však včas zpozorován a v zárodku udušen. Dne 30.září 1924 o 4hod. ráno vyhořela stodola Ant. Kadlčka. Dne 14.září pochován byl za hojné účasti domácích i přespolních starosta obce Josef Neumann. Choroval delší dobu, podrobil se i operaci rakoviny žaludku v Uh. Hradišti v nemocnici, než vše marné. Zákeřná nemoc sklátila statné jinak jeho tělo. Byl hodný, přímý, poctivý a rozvážný člověk a starosta, pečlivý hospodář, dobrý otec a manžel. „Čest budiž jeho památce!“


Místo něho úřadoval dále dosavádní náměstek Josef Kolísek. Dne 5.října, právě rok po volbě obecního zastupitelstva, konána nová volba starosty a náměstka. Starostou zvolen 13. hl. Josef Kolísek, náměstkem 15. hlasy Polášek František. Místo něho radním akklamací Juřenčák Martin. Tendence na trzích byla stále pevná, pokles cen jevil se trochu počátkem roku. K jaru nastal znatelný vzestup. Obchod vázl nedostatkem peněz, ale nebyl to drobný lid, který by peníze schovával; tentokrát peníze vázly u velikých finančníků a různých majitelů velkozávodů. V lednu platilo se v Uh. Hradišti: Pšenice 176 – 180, žito 140, ječmen 140 – 145, oves 115 – 125, brambory jedlé 40 – 50Kč za 100kg. Tvaroh 5Kč za 1kg, máslo 16 – 18, vejce 1·20 - 1·40 za kus. Selata párek 300 – 500Kč. Týž den dostalo se v Praze za 1Kč: 124 miliard německých marek, 289·000 polských marek, 2078 rak. K., 816 maď. K., 3·98 bulharských lvů, 2·58 dinarů, 0·666 lir, 0·598 francouz. franků, 0:166 švýč. franků, 0·0288 dolarů, 0·00672 angl. liber. Místní lidová družina zemědělská konala 17.srpna svůj výlet, 5.listopadu Mikulášskou nadílku; pak divadla. V měsíci červenci konal se v D. župní sjezd X. hasičské župy Rychmannovy, při čemž oslavil místní hasičský sbor patnáctileté trvání. V měsíci červenci byly ceny následující: Mouka chlebová 2·20, černý chléb 2Kč za 1kg, mouka pšeničná 2·90, krupice 5·-, kroupy 5·20, maso hovězí 16·-, maso telecí 18·-, maso vepřové 18·-, sádlo syrové 20·-, přepouštěné 22·-, zahraniční 14·50, máslo selské 24·-, tvaroh 7·-, vejce 0·5, hrách 6·-, čočka 8·-, brambory staré 2·-, nové italské 4·-, cukr 5·-, petrolej 1·80. Uhlí 36Kč za 100kg. Ceny zboží tekstilního se málo změnily, cena obuvi zůstala rovněž nezměněna. Ceny stavebních hmot: cement 33Kč, vápno 150, cihly 300Kč.


Koncem července jest stoupání obilí již všeobecné na zprávy, že světová sklízeň nedopadla, jak se očekávalo. Na olomoucké burse znamenaly 26.července: Pšenice 190 – 195, slovenská až 200·-, maďarská stará až 207·-, žito moravské 158 – 162, oves 144 – 147. Mouka pšeničná znamenala 290 – 295, hladká 260 – 265, čís. 1.vařivá 250 – 255, chlebová 222 – 228, žitná mouka 238 – 242. Jak tento zdražovací proces rostl, ukazují nám záznamy bursy olomoucké ze dne 27.prosince: Pšenice moravská 248 – 255, žito moravské 222 – 224, ječmen moravský 250 – 265, oves 162 – 164. Mouka pšeničná pečivá nulka 370 – 380, hladká 260 – 270, čís: 1.vařivá 300 – 310, chlebová 275 – 285, žitná nulka 320 – 325. Porovnáme – li ceny ze 27.prosince s cenami z ledna, pochopíme hnutí za zvýšení mezd a platů. Toto hnutí vyvěrá z hospodářských poměrů nejen domácích, ale i světových. K posouzení místní hospodářské situace stůjž zde následující: Ze 351 dospělých mužů odchází za prací a chlebem týdně do ciziny asi 168 mužů; téměř polovice. Z těch pracuje asi 120 v Bratislavě, v Bílnici – Brumově asi 30, v Mor. Ostravě 5, ostatní na trati Veselí – N. Město, v Hradišti, při zemědělských pracích a jinde. A mimo ně kolik ženských jde týdně z domu - , pak „na řepy“, na žně. Ministerským nařízením změněn dosavádně používaný název obce Dolněmčí, v původní starý = „Dolní Němčí“=


Další dějiny a zápisy z minulých století. Pokračování ku str. 24 V polovici XVII. století přikvačila nová vichřice, válka třicetiletá, jež hospodářsky a kulturně ochromila celý národ. Také Dolní Němčí bylo zasaženo, jak dosvědčují opuštěné usedlosti po r: 1648. Pololánických usedlostí opuštěno 6, čtvrtlánických 5, domkařských s roli 5, bez rolí 12. Tyto dlouho neobsazené usedlosti nazývaly se „poustky“ podle bývalých majitelů Kopanovská, Vachanovská, Králičkovská, Čechovská atd. (Viz níže „Nález komisse“.) Ze starousedlíků zbyli již jen 2 čtvrtláníci, 19 půlláníků, 7 čtvrtláníků, 3 domkaři s roli, 4 bez rol a 8 podruhů. Z nově usazených byli zde 2 pololáníci, Mikuláš Potachových, který přijal r: 1658 starou poustku Jana Filipových, a Jan Jurkových, jenž přijal r: 1662 starou poustku Smetanovu. Domkař Ondra Nivnických přijal starou poustku r: 1656 vynechanou. Tak se projevily v obci následky třicetileté války. Z 89 usedlých rodin z r. 1592 zůstalo jich jen 34 a 12 rodin bezzemků. R: 1671 měl čtvrtník 30 měřic pole I.tř. (nejlepších) a 61 měřic II.tř. ve 14 kusech, dále 1 ½ - 2 achtele vinohradů. Půlláník měl 20 měřic I.tř. a 40 měřic II.tř. v 7 kusech, a ½ - 1 achtel vinohradů; čtvrtláník 10 měřic I.tř., 20 měřic II.tř. v 7 kusech a ½ - 1 achtel vinohradů. Domkař s roli měl 4 měřice pole I.tř., 8 měřic pole II.tř. a ½ achtele vinohradů. Byli i domkaři i podruzi bez polí, ale vinohrad přece měli: ½ achtele. Po ½ achteli vinic měli zde i přespolní lidé ze Slavkova, Horněmčí, Boršic, Nivnice, ba až z Bojkovic. Bylo jich všech 58. Po míru Westfalském r: 1648 konán několikráte popisy usedlostí a obyvatelstva, aby byly zjištěny jeho majetkové poměry. Tyto popisy konaly se zvláštními komissemi, od sněmu moravského volenými, zejména proto, aby mohla býti berně spravedlivě vyměřena a také za


příčinou stížností z rozličných stran proti správnosti popisu podávaných. První popis konán byl roku 1656. Když pak r. 1663 byly vpádem Kuruců zejména na Mor. Slovácku způsobeny nové ohromné škody, byl r. 1671 proveden nový popis, jehož výsledek pro Dolní Němčí jest tuto zaznamenán. Jsou tu vyjmenovaní usedlí se svými grunty a výměrou jejich pozemků, a to ¾ láníci, polo a čtvrtláníci, domkaři s roli a bez rol, pak majitelé vinohradů. Usedlosti nově osazené jsou ony, které byly za popisu r. 1656 ještě pustými a teprve po popisu r: 1656 osazeny. Nové poustky jsou usedlosti, které byly před r. 1663 osazeny a teprve za vpádu Kuruců v poustky obráceny a obyvatelů zbaveny. Poustky staré jsou ony usedlosti, které za popisu r. 1671 byly ještě pusty od války třicetileté. Zde opisuji: Výpis nálezu komisse o usedlostech z r: 1671. čili:

Lánský rejstřík /:berní role:/ panství ostrožského z r: 1671.

Dolní Němčí. R: 1656. byli tam následující usedlí: Tříčtvrtláníci: Martin Skřivánek, před ním Jan Skřivánek, drží 30 měřic 4 achtele v I.třídě, 61 měřic v II.třídě, vinohradů 1½ achtele. Jan Bejček drží 30 měřic 4 achtele v I.třídě, 61 měřic v II.tř., vinohradů 2 achtele. Pololáníci: Mikuláš Tkadlčík drží 20měr 2²/3acht.v I.tř, 40měr.5 1/3acht.v II.tř.Vinohr.1½acht. Mikuláš Kaluška 20 „ 2²/3 „ „ 40 „ 5 1/3 „ „ „ 1 „ před ním Tomáš Kaluška Martin Horák 20 „ 2²/3 „ „ 40 „ 5 1/3 „ „ „ 1 „ před ním Andres Machalů Pavel Jurčík 20 „ 2²/3 „ „ 40 „ 5 1/3 „ „ „ ½ „


Jura Světlík 20 „ 2²/3 „ „ 40 „ 5 1/3 „ „ „ 1 „ před ním Jan Křička Jan Baron 20 „ 2²/3 „ „ 40 „ 5 1/3 „ „ „ 1 „ před ním Martin Volek Jan Bobčík 20 „ 2²/3 „ „ 40 „ 5 1/3 „ „ „ 3 „ rovněž podsedku drží 5 „ „ 10 „ „ Jura Daňkových 20 „ 2²/3 „ „ 40 „ 5 1/3 „ „ „ ½ „ před ním Jan Daňkových Martin Podobný 20měr 2²/3acht.v I.tř, 40měr.5 1/3acht.v II.tř.Vinohradů ½acht. před ním Jan Podobný, Marina vdova po Mikuláši Bobkovi 20 „ 1„

rovněž drží Jura Pavlíků 20 „ před ním Pavel Stoklas, Jan Daňků 20 „ před ním Mikuláš Chudých Jan Bobčík ml. 20 „ před ním Jakub Zálesák, Jura Uher 20 „ před ním Jan Červenka, Jan Zámečník 20 „ před ním Matouš Šuhaj, rovněž drží 1„ Mikuláš Podobný drží 20 „ Jura Kočí 20 „ před ním Kača Slezanka Jan Rejčků 20 „ před ním Jan Mokuly, Jan Zálesák 20 „ před ním Petr Chlobovský

2²/3 „ -

„ „

40 „ 2„

5 1/3 „

„ „

„ „

2²/3 „

40 „

5 1/3 „

1

2²/3 „

40 „

5 1/3 „

1

2²/3 „

40 „

5 1/3 „

½

2²/3 „

40 „

5 1/3 „

1

2²/3 „

40 „

5 1/3 „

1

-

2„

2²/3 „

40 „

5 1/3 „ „

1

2²/3 „

40 „

5 1/3 „ „

1

2²/3 „

40 „

5 1/3 „ „

1

5 1/3 „

2

2²/3 „

40 „

-

Čtvrtláníci: Jan Humpera 10 „ 1 1/3 „ před ním Jan Slováček, Mikuláš Baron 10 „ 1 1/3 „ před ním Jan Pecha Hanák, Havel Valentín drží 10 „ 1 1/3 „

20 „

2 2/3 „ „

½

20 „

2 2/3 „ „

½

20 „

2 2/3 „ „

½


Václav Ostruška „ 10 „ 1 1/3 „ „ Václav Volků 10 „ 1 1/3 „ „ před ním Jura Horňák, Martin Švěhla před ním Jan Hňup má mlýn o jednom mlýn. složení a k tomu čtvrtlán drží 10 „ 1 1/3 „ „ rovněž „ 1 „ 2 2/3 „ „

20 „

2 2/3 „ „

1

20 „

2 2/3 „ „

½

20 „

2 2/3 „ „

5 1/3

2„

Domkaři s pozemky: Mikula Daňků 4 měř v I.tř. 8 měř před ním Jan Šimků, Daněl Macháč 4 „ 2 2/3 acht.v I.tř., 8 „ 5 1/3 „ před ním Val. Slezák, Mikuláš Růžička převzal od Václava Krča čtvrtláníka podsedek s pozemkem a drží

v II.tř „

„ „

1½ „ -„

4 měř. 2 2/3 acht.v I.tř., 8 měř. 5 1/3 acht. v II.tř. a 1½ acht. Vinohradů.

Domkaři bez pozemků: Jan Tichopád, před ním Jan Zálesák drží Martin Šťastný „ „ Václav Špaček „ Tomáš Fiava „ „ Mikuláš Brtečka nemá nic. Mikuláš Nahej drží Anny Osečkové podsedek

1½ achtele vinohradu. 1½ „

1½ „

1½ „

½ „

„ „ „ „ „ „ „ „

½ „

Usedlí majitelé vinohradů: V hoře Novosadech: Havel Hladiš drží Jan Šimků „ Kateřina Tobiáška drží Martin Krušina „ Jura Fužek „ Jura Valenta „ Mikoláš Rafoj „ Jura Tichopád „

1½ „ 1½ „ ½ „ ½ „ ½ „ ½ „

Přespolní majitelé vinohradů: V hoře Sebestyánově: 1. Ze Slavkova: Vacula Vašků drží


Jan Machlatina „ Jura Kohůtek „ Mikoláš Kerhovský „ 2. Z Horního Němčí: Martin Machač drží Pavel Lukášů „ Jan Machač drží 3. Z Louky: Mikoláš Hompera drží 4. Z Boršic Jan Butora drží Jiří Haluška „ V staré Hoře: 1. Z Boršic: Jura Sprowů drží 2. Ze Slavkova Martin Slováček. V hoře Novosadech. 1. Z Nivnice Jan Vlk Pavel Kubových Jura Hladiš Václav Říhů Jan Koštoval Manda Turkova Jakub Pernecký Valenta řezník Také Georg jeho syn Mikoláš Drmelka Anna Čertkova Ze Slavkova: Šimon Kyclář Matěj Potomoků. Martin Kučera Jura Vandurka Matouš Vávrů Mikula Vanků

½ „

„ „ „

½ „ ½ „ ½ „

„ „

½ „

½ achtele vinohradu. ½ „

½ „ ½ „

„ „

½ „

½ „

½ „

„ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „

½ „ ½ „ ½ „ ½ „ ½ „ ½ „ ½ „ ½ „ ½ „ ½ „ ½ „

„ „

½ „

½ achtele vinohradu.

„ „ „

„ „ „

„ „ „


Martin Trdlej Jiří Man Vacula Vašků Václav Boryšek 3. Z Horního Němčí. Jan Ryba Mikoláš Přkický Martin Hrotík Jan Velický Václav Sedlář Peter Rybů Mikoláš Machač Martin Lezbych Mikulenec 4. Z Boršic. Jakub Ravlas 5. Z Bojkovic: Janota 6. Z Bánova: Jiřík Řehořík.

„ „ „ „

„ „ „ „

„ „ „ „

„ „ „ „ „ „ „ „ „

„ „ „ „ „ „ „ „ „

„ „ „ „ „ „ „ „ „

Po roce 1656 vznikly následující pololány: Mikuláš Potachových převzal r: 1658 po Janovi Filipovi starou pustinu. Jan Jurkových převzal r: 1662 po Smetanovi starou pustinu. Každý má pole jako půlláník. Ondra Šťávnický převzal r: 1656 starou pustinu a drží 4 měř. 2 2/3 acht.v I.tř., 8 měř. 5 1/3 acht. v II.tř. a ½ acht. vinohradu. Po roce 1656 zanikly následující pololány a vznikly nové pusté statky: Martin Skřivánek, který jest nyní tříčtvrtláník, držel dříve půllán, který r: 1663 byl od Tatarů vypálen. Jan Nepravej byl r: 1663. vypálen a zemřel. Jura Uher, který nyní drží půllán byl také r: 1663 vypálen. Jura Bejček byl r: 1663 vypálen a zemřel. Václav Blanař byl „ „ „.


Jan Blanař r. 1663. byl vypálen a z chudoby stal se žebrákem. Martin Zálesák byl r: 1663. vypálen a utekl. Mikuláš Karaj byl „ „ a stal se žebrákem. Václav Volkův, nyní čtvrtláník měl půllán, který 1663 vypálen. Každý z těchto pustých statků obsahoval 20měr, 2²/3acht v I.tř, 40měr. 5 1/3acht. v II.tř. Po roce 1656. zanikly následující půllany: Václav Krča byl r: 1663 vypálen i s podsedkem a od Tatarů zajat. Gregor Chorvat byl r: 1663 vypálen a zemřel. Štěpán Horňák „ „ „ „. Anna Osečkova byla vypálena r: 1663 i s podsedkem a zemřela. Každý zaniklý půllán obsahoval 10měr. 1½ acht.v I.tř., 20měř. 2 2/3acht.v II.tř. Po roce 1656. zanikli následující domkaři s pozemky. Jura Kočí, nyní pololáník, měl domek, který r: 1663 byl vypálen a obsahoval 5měř. v I.tř. a 10měř. v II.tř. Po roce 1656. zanikli následující domkaři bez pozemků. Václav Kaňa byl r: 1663 vypálen a stal se žebrákem. Jan Žák „ „ „ a zemřel. Mikuláš Tichopád „ „ „ „. Pavel Král „ „ „ a od Tatarů zajat. Suzana Hamberka byla r: 1663 vypálena a zemřela. Mikuláš Král byl r: 1663 vypálen a utekl. Jura Valentů „ „ „ „. Mikuláš Rafaj jest nyní domkařem, ale jeho předešlý majetek byl r: 1663 vypálen. Staré, před 1656 zpustlé statky: Půllany: Martin Sršák drží pusté: Vašek Hrandt „ „ : Pavel Koža „ „ :

20měr. 2²/3acht.v I.tř., 40měř. 5 1/3 acht. v II.tř. 20 „

2²/3 „

40 „

5 1/3 „

20 „

2²/3 „

40 „

5 1/3 „


Vaněk Koritňák Kopanovská Mathiášovská

„ „ „

: : :

20 „

2²/3 „

40 „

5 1/3 „

20 „

2²/3 „

40 „

5 1/3 „

20 „

2²/3 „

40 „

5 1/3 „

10 „

1 1/3 „

20 „

2 2/3 „

10 „

1 1/3 „

20 „

2 2/3 „

10 „

1 1/3 „

20 „

2 2/3 „

10 „

1 1/3 „

20 „

2 2/3 „

10 „

1 1/3 „

20 „

2 2/3 „

Čtvrtlány: Jan Tukových drží pusté: Šachovská „ „ : Ševčovská „ „ : Čechovská „ „ : Vachovská „ „ :

Staré pustiny domkařů s pozemky, kteří r: 1656 bez pozemků pod jiným jménem byli zapsáni. Janušovský měl 5 měř. v I. tř. a 10 měř. v II. tř. Valentovský „ Králíčkovský „ Remšovský „ Polakovský „

5 „

10 „

„.

5 „

10 „

„.

5 „

10 „

„.

5 „

10 „

„.

Staré pustiny domkařů bez pozemků vzniklé již před r: 1656. Vaněk Řepků, Vaněk Sažík, Kučerovský, Martin Dubů, Jan Ševců, Martin Zálešák, Dolní mlynář, Jan Ocas, Martin Majer, Bradkovský, Martin Krkoška, Pustý mlýn bez rol.

Při této vsi Dolním Němčí bylo v přiznávacím listu 1656 několik svobodných rol na 65 ½ měřic sumariter vystaveno, které nyní dílem u půllánů ale dílem při zahradnících přiděleny se nalézají. U této vsi je v relaci listu přiznávacího r: 1656 více vystaveno gruntu 20. Nalézají se také odplavená vodou a neschopná pole, kterých 35 měřic nebylo lánům přiděleno. Tato visitace byla s hejtmanem panství konferována a vedle nás podepsána. L.S. Bartoloměj, L.S. Matouš, opat na Velehradě. probošt v Nové Říši. L.S. Ernst Vollmar, L.S. Rudolf Skrbenský, pán z Schaněnburku, svob. pán ze Schönhofu. L.S. Vilém Rzikovský, L.S. Vilém Karel Wodderborn,


L.S. Jan Friedrich Muška. L.S. Ludv. Aug. Riesenfelder. L.S. Aug. z Mayersbachu. Ku posouzení robot v polovici XVIII. století podávám Vypis z dominikalní fase z r. 1750. Při obci Dolněmčí* platily se vrchnosti následující důchody: O termínu sv. Jiří 52 Tl. 14kr. gruntovní činže. „ „ „ Michala 62 Tl. 10kr. „ „. „ „ „ Martina 50 měřic ovsa, 111 kuřat, 505 vajec odevzdávaly se důchody v naturaliích. „ „ vánočním 14 Tl. 42kr. gruntovní činže. Činže z domu usedlíků 6 Tl. „ z dobytka 18kr. „ z výčepu 13 Tl. 15kr. Při obci Dolněmčí platí se vinného desátku 49 věder vína. * V tomto úředním spise čteme poprve Dolněmčí, místo Dolní Němčí. Roboty: Pololáníci robotovali se 24 koňskými dvojspřežími 3 dny v týdnu, s 29 volskými dvojspřežími 3 dny v týdnu a deseti osobami 4 dny v týdnu. Čtvrtláníci robotovali se jedním koňským dvojspřežím 2 dny v týdnu, dvěma volskými dvojspřežími 2 dny v týdnu a 4 osobami 3 dny v týdnu. Malí podsedníci robotovali 8 osobami 1 den týdně. Od sv. Jana do sv. Michala robotovali všichni pololáníci 4 koňskými dvojspřežími jednou týdně. Kteří koní nemají a mají voly, tedy 4 volskými dvojspřežími 1 den týdně. Ti, kteří nemají vůbec přípřeže, tedy robotují 6 osobami jeden den týdně. Čtvrtláníci robotují 3 koňskými dvojspřežími, 3 volskými a 6 osobami jednou týdně. Malí podsedci dvěma osobami jednou týdně. Poznámky: Všichni čtvrtláníci, jsou – li posláni mimo panství, zapřahá každý jen


jednoho koně a platí to za dvojspřežní robotu doma. Je – li obec ohněm, živelní pohromou neb na jiný způsob postižena, pak jí vrchnost odpouští činže a roboty na půl neb dokonce na celý rok.

Abychom si učinili obraz užívání půdy, prohlédněme si výpisy katastrů a sice napřed Výpis z Tereziánského katastru z r. 1773. V Dolněmčí byli následující majitelé gruntů. Martin Křivánek drží Martin Tinka „ Jan Kadlček „ Jura Kovaříček „ Martin Baron „ Václav Baron „ Martin Kadlec „ Martin Podolný „ Martin Šimčík drží Anton Gorel „ Jan Zámečník „ Jan Hrabal „ Jan Smetana „ Matěj Hurbiš „ Jan Saněk „ Jan Ježek „ Pavel Tinka „ Jan Kolísek „ Martin Komínek „ Jan Pírka „ Jan Daňa „ Martin Kolísek „ Jan Kočí „ Pavel Kočí „ Václav Bocík „ Jan Býček „

66 měr 2 acht. polí a 2 acht. zahrady 61 „ 6 „

2

1měř 1acht.vinohradu

63 „ 2 „

2

1„ 3¼ „

61 „ 4 „

2

1„ 7½ „

61 „ 4 „

2

1„ 3½ „

61 „ - „

2

1„

¾ „

62 „ - „

2

-„

-

63 „ 2 „

2

-„

-

60měr.4acht.polí,2acht.zahrady, - měř 3¾ acht.vinohradu 47 „ -

2

-

„ 7½

45 „ 5

2

-

„ 7½

46 „ 1

2

-

„ 7½

45 „ 3 „

2

-

„ 7½

45 „ -

2

1

„ 7¼

45 „ 3

2

-

„ 7½

44 „ 7

2

1

„ 3¼

45 „ 2

2

1

„ 7¼

47 „ -

2

-

„ 7½

46 „ 5

2

-

„ 7½

45 „ 3

2

1

„ 7

45 „ 3

2

1

„ 7

30 „ 2

2

-

„ 7½

30 „ 2

2

1

„ 7½

30 „ 2

2

-

30 „ 2

2

-

„ 3¾

30 „ 2

2

1

„ 7½

-


Jan Lygas „ Martin Stojaspal „ Josef Jakubíček „ Martin Daněk „ Josef Kočí „ Tomáš Mikuse „ Josef Šimčík „ Václav Ježek „ Pavel Lukáš „ Josef Blaha „ Jan Daněk drží Jura Konařík „ Jura Světlík „ Vdova Skřivánková„ Vdova Fronka „ Václav Zámečník „ Vdova Trojáčkova „ Václav Jiříček „ Jiří Nenák „ Jan Ježek „ Pavel Vašák „ Martin Juřenčák „ Václav Juřeňák „ Jiří Šohaj „ Josef Kolísek „ Jan Knotek „ Josef Kočí st. „ Jiří Bartek „ Václav Jurovik „ Jan Turečka „ Anton Šeda „ Jiří Jurovich „ Václav Hladiš „ Mikuláš Málek „ Martin Kubiš „ Jan Vašena „ Jiří Daníček „

30 „ 2

2

-

„ 3¾

30 „ 4

1

1

„ 3¼

30 „ 4

1

-

„ 7½

30 „ 4

1

-

„ 7½

30 „ 2

1

-

„ 7½

30 „ 4

1

-

„ 7½

30 „ 4

1

-

„ 7½

30 „ 4

1

-

„ 7½

30 „ 2

1

-

30 „ 2

1

1

„ 3½

-

30měř.2acht.polí,1acht.zahrady, 2měř 3½ acht.vinohradu 30 „ 2

1

3

„ 6½

30 „ 2

1

1

„ 3½

1

1

„ 3½

15 „ ¾

30 „ 2

1

-

-

30 „ 2

1

-

„ 7½

30 „ 2

1

-

„ 7½

30 „ 2

1

-

„ 7½

30 „ 4

1

1

„ 7

30 „ 2

1

-

„ 7½

31 „ 2

1

1

„ 3¼

30 „ 2

1

1

„ 3¼

30 „ 2

1

„ 7½

30 „ 2

1

2

„ 3½

30 „ 2

1

-

„ 7½

30 „ 2

1

-

28 „ 2

1

-

„ 7½

15 „ 1

1

2

„ 3

30 „ 2

1

-

„ 3¾

30 „ 2

1

-

„ 7½

30 „ 2

1

-

30 „ 2

1

-

„ 7½

30 „ 2

1

-

„ 3¾

15 „ 1

1

-

„ 3¾

15 „ 1

1

-

„ 7½

15 „ 1

1

-

„ 7½

30 „ 2

1

-

„ 7½

-

-


Jiří Daňků „ Jiří Kovařík drží Jan Kovaříček „ Václav Matůšův „ Pavel Ježek „ Jiří Hňupek „ Jan Hňupek „ Pavel Baron „ Josef Baron „ Pavel Jurovík „ Václav Jakubčík „ Jiří Baron „ Jan Bobčík „ Vdova Bobčíková „ Václav Uher „ Jan Špaček „ Obec má pustiny Bernard Lukavecký„ Pavel Bobčík „ Vdova Fráňova „ Martin Karaj „

30 „ 2

1

-

„ 3¾

30měr.2acht.polí,1acht.zahrady, 1měř 7½ acht.vinohradu 30 „ 2

1

-

-

15 „ 1

1

-

„ 7½

30 „ 2

1

„ 7½

30 „ 2

1

-

„ 3¾

30 „ 2

1

-

„ 7½

30 „ 2

1

1

„ 7

30 „ 2

1

-

-

30 „ 2

1

-

„ 7½

30 „ 2

1

-

43 „ 2

1

-

„ 7½

30 „ 2

1

-

-

30 „ 2

1

-

-

30 „ 2

1

1

„ 3¼

30 „ 2

1

1

„ 3¼

226 „ 4

-

-

-

15 „

-

1

-

-

15 „ 1

1

-

„ 7½

15 „ 1

1

-

„ 7½

15 „ 1

1

-

„ 7½

-

V Dolněmčí byli následující domkaři, kteří neměli pozemků na poddanské půdě: Jiří Hanák drží Josef Ligas „ Jan Panovský „ Václav Zemánek „ Jan Hanák „ Martin Gorel „ Jan Rybníkář „ Waissen Kolačovich drží Vdova Kudlíková „ Jan Olmützer Vdova Rašerová Vdova Skřivánková Vdova Fronka Anton Albrecht „

7½ acht.vinohradu 3¾ „

7½ „

7½ „

3¾ „

7½ „

3¾ „

3¾ acht.vinohradu 7½ „

.

.

.

.

.

.

.

.

7½ „


Václav Hlavišt Martin Gurovich Vdova Murčinka Josef Červenka Martin Karaj Marina Hnáková

„ „ „ „ „

.

.

3¾ „

7½ „

3¾ „

7½ „

.

.

V Dolněmčí byli následující usedlí majitelé vinohradů. Jiří Podobný drží Jan Vavřák „ Vdova Knedlíková„ Anton Blaha „ Anton Kolísek „ Vdova Perková „ Vdova Jarajkova Vdova Valentova „ Václav Vašena „ Václav Rožnovský„ Martin Šimčík „ 1 měř Vdova Kočí „

0 acht. vinohradu 7½ „

7½ „

3¾ „

7½ „

3¾ „

.

.

7½ „

7½ „

7½ „

3¾ „

7½ „

V Dolněmčí měli vinohrady následující přespolní: 1. Ze Slavkova: Jiří Mika drží Jan Ondrů „ Václav Kudela „ Jan Baba „ Josef Lukáš „ Josef Hulík „ 2. Z Hluku: Tomáš Ligas „ 3. Ze Slavkova Pavel Burš „ Antonín Lukášek „ Josef Nováček „ Tomáš Vavřinců „ Jan Nováček „

3¾ achtele vinohradu. 7½ „

7½ „

3¾ „

7½ „

7½ „

7½ „

7½ „

1 měř. 1

1 „

7½ „

7½ „

7¼ „


Jan Janků „ Anton Miloš „ Mikuláš Machač „ Martin Miloš „ Jiří Knedlík „ Zuzana Krchovská „ Mikuláš Bureš „ Pavel Ondra „ Mikuláš Ondra „ Lída Lukáškova „ Kateř. Kosítkova „ Tomáš Kohút „ Jan Rožnovský „ Jan Šnučík „ Jan Mikulica drží Jiří Řehořík „ Josef Kohútík „ Mikuláš Kohútík „ Georg Janků „ Jan Gavlas „ Pavel Zuzák „ Martin Potomak „ 4. Z Horněmčí Martin Vašů „ Martin Vašů ml. „ Josef Hinek „ Jan Macháč „ Martin Macháč „ Jan Zič „ Jan Miloš „ Jan Petrů „ Jiří Světlík „ Martin Hulík „ Anton Borišek „ 5. Z Nivnic. Josef Bradáč „ Jiří Šrupka „

1 „

7½ „

7½ „

7½ „

7½ „

7½ „

3¾ „

3¾ „

3¾ „

3¾ „

7½ „

3¾ „

3½ „

3¾ „

3¾ „

3¾ achtele vinohradu. 3¾ „

7½ „

3¾ „

1 měř. 3½ „

3¾ „

3½ „

7½ „

7½ „

7½ „

7½ „

7½ „

7½ „

7½ „

7½ „

7½ „

7½ „

3¾ „

7½ „

3¾ „

3¾ „

1 „

1 „


Jan Šimčík

3¾ „

V té době měla obec 176 měř. pastvisk. Výpisy z Josefinského katastru obce Dolněmčí z r: 1789. Vrchnost v Dolněmčí neměla vůbec pozemků. Poddanský majetek: Jan Hňupek Jos. Kovařík Jan Kadliček Jura Baron Jan Kočí Wenzel Karel Jan Píštěk Martin Daněk Josef Šohaj Josef Kadlíček Jan Daníček Josef Uher Jura Baron Jan Tomanec Jan Křivánek Martin Válek Jan Píštěk Jan Hladiš Martin Juřenčák Mart. Kadlíček Jan Juřenčák Jos. Juřenčák Jura Kočí Franz Kočí Martin Kubiš Jan Kubiš Jan Stojaspal Wencl Baron Jan Hurbeš Vdova Daňková Pavel Šohaj

čís:1. drží polí 25 jiter 731 sáhů; luk 822 sáhů. „

2. „

12

995 „

90 „

2. „

12

976 „

114 „

3. „

11

918 „

64 „

4. „

11

758 „

129 „

5. „

18

450 „

96 „

5. „

5

1342 „

62 „

6. „

12

746 „

57 „

7. „

12

179 „

58 „

8. „

12

779 „

226 „

9. „

12

31 „

108 „

9. „

11

1594 „

98 „

10. „

11

1086 „

78 „

10. „

11

1026 „

55 „

11. „

6

603 „

180 „

12. „

6

560 „

121 „

13. „

6

818

179 „

15. „

3

783 „

664 „

17. „

11

677 „

124 „

18. „

11

728 „

80 „

19. „

12

537 „

77 „

20. „

12

535 „

81 „

21. „

12

445 „

80 „

21. „

11

6

58 „

22. „

11

786

85 „

���

22. „

11

757

85 „

23. „

11

531

125 „

24. „

11

446

85 „

čís:25. drží polí 7 jiter 377 sáhů;

luk 90 sáhů.

26.

185 „

27.

112 „

5 „ 1311 12 „

264


Anton Matuš „ 28. „ 12 „ 226 „ Jura Kolísek „ 29. „ 11 „ 1432 „ Martin Daněk „ 30. „ 11 „ 1391 „ Martin Tinka „ 31. „ 12 „ 322 „ Vdova Tinkova „ 32. „ 5 „ 1174 „ Byt školmistra „ 33. . Kaplanství „ 34. . Martin Kočí „ 35. „ 5 „ 1377 „ Venzl Stojaspal „ 36. „ 5 „ 1188 „ Jan Válek „ 37. „ 11 „ 1172 „ Martin Bobčík „ 37. „ 12 „ 736 „ Jan Komínek „ 38. „ 12 „ 194 „ Martin Bardoš „ 39. „ 11 „ 1301 „ Jan Hanák „ 40. „ 12 „ 724 „ Jura Prokeš „ 41. „ 12 „ 653 „ Jan Baron „ 42. „ 12 „ 504 „ Jura Martiš „ 42. „ 12 „ 620 „ Josef Kočí „ 43. „ 11 „ 171 „ Filip Daněk „ 44. „ 11 „ 249 „ Tomáš Tinka „ 45. „ 11 „ 329 „ Josef Tinka „ 45. „ 11 „ 391 „ Pavel Matuš „ 46. „ 6 „ 384 „ Anton Čič „ 47. „ 11 „ 258 „ Josef Umlauf „ 47. „ 11 „ 242 „ Georg Umlauf „ 48. „ 11 „ 777 „ Nikol. Kolísek čís: 49.drží polí 11 jiter 1524 sáhů; Jura Stojaspal „ 51. „ 11 „ 259 „ Venzl Pierka „ 52. „ 6 „ 687 „ Venzl Chlebovský „ 53. „ 12 „ 611 „ Filip Martiš „ 54. „ 11 „ 1056 „ Martin Daněk „ 55. 10„ 10 „ 1375 „ Jan Škubňa „ 56. „ 10 „ 1275 „ Josef Daněk „ 57. „ 11 „ 1308 „ Josef Bikaš „ 58. „ 11 „ 1325 „ Venzl Stojaspal „ 59. „ 11 „ 1565 „ Leopold Turinger „ 60. „ 11 „ 1586 „ Pavel Daniek „ 61. „ 12 „ 110 „

194 „

121 „

166 „

237 „

186 „

79

29 „

304 „

299 „

152 „

155 „

130 „

145 „

105 „

121 „

84 „

58 „

41 „

39 „

68 „

66 „

237 „

172 „

172 „

173 „

luk 185 sáhů. „

138 „

280 „

121 „

60 „

119 „

97 „

128 „

85 „

80 „

101 „

120 „


Josef Fráňa Franz Pierka Filip Šohaj Martin Skřivánek Martin Daněk Martin Juřenčák Franz Karný Jan Matuš Vdova Dobravská Jan Hanák Josef Fráňa Martin Mašek Martin Daníček Tomáš Daněk Jan Válek Filip Hosuc Anton Matuš Venzl Martiš Venzl Zedník a Tomáš Karaja Jan Hladiš Jura Záhora Anton Tinka Josef Baron Jan Daněk Jos. Kovařík Josef Uher Jan Kovařík Anton Tinka Ondra Šmadelka Josef Šohaj Josef Pierka Josef Válek Václav Martiš Jan Bobčík Filip Kolísek Jan Křivánek

62.

12 „

482

141 „

63.

12 „ 1476

271 „

64.

11 „

440

85 „

30.

11 „

521

154 „

65.

11 „

117

201 „

66.

-.

1110

.

-

67.

-.

1079

.

-

68.

-.

1079

.

-

69.

-.

1043

.

-

70.

-.

974

.

-

71.

-.

925 „

.

-

72.

-.

908

.

-

73.

-.

855

.

-

74.

-.

750

.

-

75.

-.

808

.

-

76.

-.

1038

.

-

čís: 77.drží polí 3 jiter „

77.

.

3„

.

.

52 sáhů; luk 125

80 sáhů.

110 „

.

.

.

78.

21 „

1334

235 „

78.

13 „

1257

142 „

79.

11 „

232 „

289 „

80.

12 „

186

192 „

81.

12 „

147 „

198 „

82.

11 „

937 „

228 „

82.

11 „

1009 „

228 „

83.

12 „

475

187 „

84.

12 „

405

172 „

85.

13 „

17

167 „

85.

12 „

1232 „

150 „

86.

11 „

983

154 „

87.

11 „

886

159 „

88.

11 „

460

163 „

88.

11 „

358 „

157 „

89.

11 „

1205

227 „

89.

11 „

1147

187 „

90.

12 „

111

207 „


Jan Tinka Obec Josef Schön Pavel Křivánek Jan Kadlíček Jan Likaš Josef Pierka Josef Borišek Josef Šimčík Jan Šimčík Martin Baron Jan Ježek Martin Baron Pavel Baron Filip Bobčík Tomáš Bobčík Farář z Hluku Jan Stojaspal Josef Bobčík Jan Kočí Ondra Šmadelka Jura Baron Josef Šohaj Frant. Kočí Jan Likaš Jan Hanák Jan Hladiš Jan Hladiš Václav Zedník Jan Kadlíček Josef Kolísek Jan Baron Jan Šimčík Jan Rožnovský Jura Martiš Josef Šohaj Václav Kunešík

91.

12 „

158

92.

3„

872

93.

12 „

647

75 „

94.

10 „

1577

77 „

95.

11 „

1369

65 „

95.

11 „

1360

74 „

96.

13 „

172

82 „

čís: 69.drží polí 13 jiter

52 sáhů; luk

201 „ 3561 „ pastvisk 222 j. 171 sáhů

92 sáhů.

97.

12 „

1295

147 „

97.

12 „

1346

141 „

98.

12 „

1107

130 „

99.

12 „

1070

145 „

„ 100.

12 „

94

136 „

„ 101.

12 „

261

169 „

„ 102.

15 „

1165

213 „

„ 103.

14 „

1279

230 „

„ 104.

48 „

929

423 „

„ 105.

13 „

686

420 „

drží vinohradů 275 sáhů. „

220

468

442

442 „

420

394

394

197 „

197

225

225

397

482

373

229

488

drží vinohradů 315 sáhů. „

201


Anna Daňová „ „ 201 „ Jan Šohaj „ „ 430 „ Josef Hanáček „ „ 360 „ Václav Baron „ „ 424 „ Josef Janča „ „ 744 „ Martin Mašek „ „ 283 „ Jan Karel „ „ 222 „ Mariana Daňková „ „ 321 „ Vdova Hňupkova „ „ 325 „ Václav Bobčík „ „ 297 „ Josef Martiš „ „ 400 „ Jura Bardiš ze Slavk.„ „ 408 „ Barb. Juřenčáčka „ „ 240 „ Jan Machač ze Slavk.„ „ 239 „ Pavel Baron „ „ 240 „ Tentýž „ „ 581 „ Jan Kadlíček „ „ 586 „ Martin Bobčík „ „ 263 „ Jan Komínek „ „ 264 „ Josef Hanáček „ „ 496 „ Jan Zimčík „ „ 268 „ Jan Hňupek „ „ 269 „ Jan Stojaspal „ „ 702 „ Tentýž „ „ 640 „ Josef Jurčák „ „ 688 „ Matěj Blaha „ „ 289 „ Jura Baron drží vinohradů 291 sáhů. Anna Lukášová „ „ 644 „ Jan Kovařík „ „ 651 „ Josef Uher „ „ 651 „ Vdova Jakubcová „ „ 309 „ Filip Bobčík „ „ 353 „ Jan Bobčík „ „ 399 „ Josef Zimčík „ „ 356 „ Josef Daněk „ „ 311 „ Josef Daněk „ „ 312 „ Jan Stojaspal „ „ 627 „


Jan Pierka „ „ 750 „ Tomáš Tinka „ „ 526 „ Pavel Ondra „ „ 759 „ Anna Juřenčáčka „ „ 360 „ Tomáš Bobčík „ „ 450 „ Jura Harbiš „ „ 624 „ Tentýž „ „ 721 „ Josef Likaš „ „ 616 „ Vdova Krajánková„ „ 625 „ Vdova Daňková „ „ 621 „ Václav Stojaspal „ „ 611 „ Tentýž „ „ 638 „ Martin Bardoš „ „ 592 „ Josef Tinka „ „ 541 „ Mik. Kolišek „ „ 666 „ Tentýž „ „ 661 „ Martin Daniček „ „ 717 „ Jan Daněk drží vinohradů 682 sáhů. Josef Fráňa „ „ 609 „ Jan Hinek „ „ 533 „ Frant Karaja „ „ 533 „ Václ. Kolísek „ „ 611 „ Martin Bobčík „ „ 691 „ Jan Korel „ „ 310 „ Vdova Jakubíčková„ „ 310 „ Mik. Kolíšek „ „ 507 „ Jos. Havránek „ „ 510 „ Matěj Macháč „ „ 508 „ Anton Tinka „ „ 548 „ Jos. Daněk „ „ 235 „ Jakub Krazarík „ „ 274 „ Jan Kovařík „ „ 320 „ Jan Křivánek „ „ 580 „ Pavel Křivánek „ „ 601 „ Jan Ježek „ „ 280 „ Martin Tinka „ „ 275 „ Martin Bardoš „ „ 237 „


Marina Vavřinková„ „ 242 „ Jos. Kovařík „ „ 320 „ Jos. Macháč „ „ 646 „ Václ. Mardiš „ „ 324 „ Anton Matuš „ „ 283 „ Šebast. Mančík „ „ 550 „ Filip Daněk „ „ 658 „ Pavel Daněk „ „ 600 „ Jan Rožnovský drží vinohradů 248 sáhů. Vdova Lezbičková„ „ 289 „ Dorota Macháčková„ „ 248 „ Frant. Pierka „ „ 330 „ Vdova Tinková „ „ 680 „ Jan Miloš „ „ 336 „ Martin Baron „ „ 336 „ Jura Martiš „ „ 589 „ Jan Stojaspal „ „ 294 „ Jan Barčík „ „ 294 „ Martin Ondra „ „ 643 „ Václav Korel „ „ 382 „ Jakub Ryba „ „ 340 „ Martin Daněk „ „ 255 „ Josef Daněk „ „ 299 „ Kateř. Daňková „ „ 299 „ Jan Daněk „ „ 299 „ Kateř. Daňková „ „ 616 „ Jan Daníček „ „ 699 „ Václ. Stojaspal „ „ 645 „ Ondra Šmadelka „ „ 586 „ Martin Baron „ „ 650 „ Martin Tinka „ „ 694 „ Tomáš Tinka „ „ 349 „ Martin Tinka „ „ 349 „ Martin Tinka „ „ 832 „ Filip Daněk „ „ 843 „ Tomáš Daněk „ „ 674 „ Vdova Daničková drží vinohradů 657 sáhů.


Martin Daněk „ „ 674 „ Pavel Baron „ „ 352 „ Jan Matuš „ „ 352 „ Jan Hňupek „ „ 609 „ Josef Baron „ „ 556 „ Jos. Juřenčák „ „ 256 „ Martin Juřenčák „ „ 303 „ Jan Čech „ „ 550 „ Jos. Kočí „ „ 732 „ Martin Knedlík „ „ 588 „ Jos. Juřenčák „ „ 294 „ Jan Kadlíček „ „ 294 „ Anna Bickova „ „ 604 „ Jura Baron „ „ 520 „ Matěj Baron „ „ 284 „ Martin Juřenčak „ „ 284 „ Vdova Šohajová „ „ 772 „ Kat. Juřenčáčka „ „ 238 „ Vdova Válková „ „ 276 „ Filip Šohaj „ „ 241 „ Václav Korel „ „ 241 „ Josef Uher „ „ 241 „ Jura Martiš „ „ 241 „ Vdova Tinková „ „ 241 „ Matěj Tomanec „ „ 529 „ Martin Válek „ „ 270 „ Josef Uher „ „ 232 „ Josef Kadlíček drží vinohradů 626 sáhů. Tentýž „ „ 462 „ Josef Kovařík „ „ 507 „ Tentýž „ „ 534 „ Vdova Kohoutková„ „ 222 „ Jan Likaš „ „ 259 „ Jan Boríšek „ „ 480 „ Vdova Boríškova „ „ 590 „ Martin Tinka „ „ 550 „ Jura Knedlík „ „ 491 „


Jan Hňupek „ „ 498 „ Jan Baron „ „ 249 „ Jura Kolíšek „ „ 249 „ Vdova Škubnová „ „ 249 „ Vacl. Pierka „ „ 249 „ Tomáš Bobčík „ „ 207 „ Vdova Jakubčíková„ „ 207 „ Florián Hanák „ „ 207 „ Martin Válek „ „ 207 „ Josef Ondra „ „ 510 „ Martin Zuzák „ „ 236 „ Mik. Bureš „ „ 203 „ Jura Knedlík „ „ 502 „ Marina Pomikalka „ „ 402 „ Marina Matušková„ „ 268 „ Václ. Martiš „ „ 268 „ Josef Janků „ „ 456 „ Josef Kočí „ „ 486 „ Anna Čapková drží vinohradů 258 sáhů. Jura Knedlík „ „ 482 „ Justína Křivánková„ „ 482 „ Kateřina Macháčková„ „ 248 „ Jura Knedlík „ „ 465 „ Vdova Křivánková„ „ 214 „ Barb. Lukavecká „ „ 184 „ Jura Martiš „ „ 214 „ Kat. Podlašková „ „ 214 „ Jan Borišek „ „ 425 „ Josef Pierka „ „ 395 „ Vdova Hladišková „ „ 480 „ Šimon Rožnovský „ „ 440 „ Jura Bardoš „ „ 440 „ Vdova Huličková „ „ 493 „ Matěj Machač „ „ 458 „ Kat. Bardošovská „ „ 226 „ Anna Miková „ „ 198 „ Jan Pierka „ „ 538 „


Jan Pierka „ Matěj Machač „ Vdova Zuzáčková „ Josef Kadlíček „ Anton Matuš „ Jan Píštěk „ Vdova Trojáková „ „ „

-

535

453

504

498

546

189

„ „ „

405 -

„ „ „

Seznam domů a jejich majitelů z r. 1820 Čís. „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „

1. Johan Hňupek 1. Martin Danek 2. Jan Kovařík 2. Martin Kohoutek 3. Josef Baron 4. Tomáš Škubňa 5. Anton Handl 6. Jan Juřenčák 7. Martin Daněk 8. Josef Kadlček 9. Martin Vaškovich 9. Marin Uher 10. Jan Umlauf 10. Václav Daněk 11. Filip Číč 12. Jan Válek 13. Jan Kadlček 14. Tomáš Daněk 15. Josef Krkáč 16. Jan Tinka 17. Jan Juřenčák 18. Martin Kadlček 19. Anton Šohaj 20. Martin Pírka 21. Jiří Kočí

dům „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ mlýn dům „ „ „ „ „

1 světnice 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 2 „ 2 „ 1 „ 2 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „

1 komora 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 2 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „


„ Čís. „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ Čís. „ „ „ „ „ „ „

21. Bartl Baron „ 22. Jan Blabla dům 23. Jan Stojaspal „ 24. Kašpar Tesař „ 25. Jan Urbiš „ 26. Václav Daněk „ 26. Martin Daněk „ 27. Jan Šohaj „ 28. Tomáš Kadlček „ 29. Jiří Kolísek „ 30. Pavel Daněk „ 31. Josef Tinka „ 32. Frant. Tinka „ 33. Škola „ 34. Fara „ 35. Václav Kubiš „ 36. Frant. Zmol „ 37. Josef Čech „ 37. Martin Bobčík „ 38. Jan Komínek „ 39. Ignác Kostka „ 40. Filip Kadlček „ 41. Matěj Prokeš „ 42. Pavel Krček „ 42. Isidor Martiš „ 43. Josef Kočí „ 44. Martin Daněk „ 45. Tomáš Tinka „ 45. Justina Tinková „ 46. Jan Matuš dům 47. Vincenc Hubálek „ 47. Jan Zelík „ 48. Pustý pozemek bez domu 49. Jan Kolísek „ 50. Martin Šimčík „ 51. Martin Stojaspal „ 52. Josef Kočí „

1 „ 1 světnice 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 2 „ 1 „ 1 „ 2 „ 1 „ 2 „ 1 „ 2 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 světnice 1 „ 1 „ „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „

1 „ 1 komora 1 „ 1 „ 1 „ 2 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 komora 1 „ 1 „ „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „


„ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „

53. Josef Baron „ 54. Václav Martiš „ 55. Matěj Hajduch „ 56. Václav Škubna „ 57. Šimon Daněk „ 58. Jan Daněk „ 59. Martin Baron „ 60. Václav Daněček „ 61. Jan Daněk „ 62. Jan Fráňa „ 63. Martin Daněček „ 64. Josef Daněček „ 65. Jan Anderle „ 66. Terezia Jančík pustý pozemek 67. Vdova Karajmová „ Tomáš Zedník „ „ 68. Ant. Knutscher „ „ 69. Matěj Zimčík „ „ 70. Frant. Pešel „ „ 71. Martin Fráňa „ Čís. 72. Vdova Gregorová dům „ 73. Martin Daněček „ „ 74. Jan Svoboda „ „ 75. Jan Válek „ „ 76. Filip Stojaspal „ „ 77. Vdova Matušková „ „ 78. Josef Pitner „ „ 79. Matěj Handel „ „ 80. Frant. Kadlček „ „ 81. Vdova Baronová „ „ 82. Tomáš Tesař „ „ 83. Josef Uher „ „ 84. Jan Handl „ „ 85. Štěpán Tinka „ „ 85. Václav Růžička „ „ 86. Jan Baron „ „ 87. Ignác Bursík „

1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ „ 2 „ „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 světnice 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „

1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ „ 1 „ „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 komora 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „


„ „ „ „ „ „ „ „ „ „ Čís. „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ „

88. Josef Válek pustý statek 89. Tomáš Daněk „ 89. Filip Kolísek „ 90. Martin Matuš „ 91. Jan Tinka „ 92. Domek obecního pastýře „ 93. Frant. Jahn, hostinský „ 94. Filip Daněk „ 95. Josef Kadlček „ 95. Václav Ligas „ 96. Matěj Šimčík dům 96. Josef Borisek „ 97. Josef Zimčík „ 97. Pavel Zimčík „ 98. Tomáš Hübler „ 99. Josef Ježek „ 100. Ant. Světinský „ 101. Pavel Kočí „ 102. Filip Bobčík „ 103. Tomáš Bobčík „ 104. Florián Knedlík „ 105. Jan Stojaspal „ 106. Prázdné staveniště 107. Abraham Schein, pálenice „ 108. Martin Kolísek „ 109. Ignác Kolísek „ 110. Jan Daněk „ 111. Josef Schmeiser „ 112. Bedřich Haindrich „ Všechny domky byly přízemní.

9/6 1927 Sehnaly

„ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 2 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 světnice 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ „ 2 „ 1 „ 2 „ 1 „ 1 „ 2 „

„ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 komora 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „ 1 „

V Dol. Němčí, 2.července 1925. Ludv. Lukáš, říd. uč. kronikář.


Rok 1925 Zima až do Vánoc byla téměř beze sněhu, ba byly i v prosinci některé dni jako jarní. Po Vánocích napadlo trochu nestálého sněhu. V únoru od 9. do 16. dostavily se nesmírné větry, které nadělaly značných škod nejen na polích odvanutím prsti, nýbrž i na staveních. V březnu chvílemi sněžilo, chvílemi tálo; nestálé počasí. Ozimy v celku dosti utrpěly mrazem a studenými větry, ale pak se brzy zotavily. Méně utrpěly ozimé pšenice. Jařiny až na malé výminky byly dobře a včas zasety a pěkně vzešly. Vývin zdržovalo chladné počasí. Cukrovka též velmi dobře vzrostla, rovněž i brambory. Začátek dubna byl teplý a suchý. O druhé polovici studeno s častými srážkami. Ovocné stromy, namnoze napadené puklicí, silně prosychají. Záhy probuzená vegetace zadržena byla zimou v druhé polovici dubna. Květen celkem příhodný, rovněž i červen, jen že hodně suchý. Velice mnoho housenek; Teprve v posledním týdnu červnovém vydatně popršelo. Úroda v porovnání k minulému roku byla celkem dobrá. Podzim byl velice pěkný, suchý. Cukrovka dostala se v suchu ze země i do cukrovaru. Rovněž brambory se pěkně v suchu vykopaly. Podzimní orání a setí dálo se za velmi pěkné pohody. Ovoce, hlavně švestek bylo poměrně málo. Slivovici pálilo jen několik jednotlivců, a to v Horním Němčí nebo ve Vlčnově, poněvadž místní družstevní kotel neodpovídal vydaným předpisům. V listopadu a v prosinci byla zima v některých dnech dosti tuhá. K vánocům nastalo oteplení. O Vánocích pršelo. V r: 1924 byly na brněnské burse tyto ceny: Pšenice 155 – 160, žito 140 – 145, ječmen 155 – 160, oves 130 – 134. Mouka pšeničná nulka 255 – 260, chlebová 155 – 160, žitná č:1. 210 – 215. Koncem července znamenaly již: pšenice 190 – 195, žito 158 – 162, oves 144 – 147. Mouka pšeničná znamenala 290 – 295, hladká 260 – 265, č:1. vařivá 250 – 255, chlebová 222 – 225, žitná mouka 238 – 242. Jak tento zdražovací proces rostl, ukazují nám záznamy bursy olomoucké ze dne 27.ledna 1925. Pšenice moravská 248 – 255, žito moravské 222 – 224, ječmen moravský 250 – 265, oves 162 – 164.


Mouka pšeničná pečivá nulka 370 – 380, hladká 260 – 270, č:1. pšeničná vařivá 300 – 310, chlebová 275 – 285, žitná nulka 320 – 325. Porovnáme – li ceny tyto s cenami předešlými, pochopíme hnutí za zvýšení mezd a platů. Toto hnutí vyvěrá z hospodářských poměrů nejen domácích, ale i cizích. Ceny zboží v květnu 1925 za 1kg. Černá mouka chlebová 3·30, bílá mouka pšeničná pečivá 4·-, vařivá 3·80, krupice 4·50, kroupy 4·50, maso vepřové 14·-, sádlo syrové 14·-, přepouštěné 18·-, cizozemské 16·-, máslo 24·-, rýže 6·-, čočka 5·40, hrách 5·-, brambory staré 1·10, nové 2·50, sůl 2·60, cukr 5·20, lih na pálení 1l 5Kč, petrolej 1·80, mléko 1·20, vejce 0·60. Cena naší Koruny 29.V.1925. 100 říšských marek Kč: 806·50, 100 rak.K. 0·047762 ½ Kč, 100 maď.K. 0·047737 ½Kč, 100 pol.zlatých 651Kč, 100 srbských dinárů = 56·70Kč, 1 dolar 33·9Kč, 1lib.šterl. = 164·9Kč, 100 francouzských franků 170·37½Kč, 100 švýč.franků 655·75Kč, 100 ital.lir = 134·87½Kč, 100 holand.zl. = 1363·12½Kč. 100 rumunských lei = 15·95Kč, 100 bulh.lvů = 24·35Kč. K posouzení místní hospodářské situace uvádím následující: Ze 351 mužů dospělých v místě odchází za prací a chlebem týdně asi 168 do ciziny. Z těch pracuje 120 v Bratislavě, v Brumově u Bylnice asi 30, jiní v Mor. Ostravě, - na trati Veselí – N. Město atd. To mimo ty, kteří i s ženskými odjíždějí každoročně na sezonní práce zemědělské, - na žně a na řepy. Na základě výnosu ministerstva školství a národní osvěty v dohodě s ministerstvem vnitra ze dne 4.ledna 1925 čís. 725I. nařízeno obnoviti místní školní rady, zvolené dle zákona ze dne 9.dubna 1920. Obecní výbor vyslal za lidovou stranu zemědělců a domkářů Jindřicha Koželuhu, faráře, pak Jana Poláška, Martina Bobčíka a Cyrilla Andrlu, za stranu občanskou Štěpána Kadlčka a Štěpána Cmola. Učitelstvo zvolilo 3 své zástupce: Ludvíka Lukáše, Josefa Rychlíka a Josefa Jakšíka. Volba předsedy a místopředsedy konána za přítomnosti starosty obce jako zástupce okr. škol. výboru dne 15.února a zvoleni: Předsedou Štěpán


Kadlček, místopředsedou Štěpán Cmol. Dne 7.března oslaveny 75. narozeniny p. presidenta službami božími, jichž súčastnilo se žactvo místní školy. Večer sehráli pak žáci divadelní hru: „Pro tatíčka presidenta.“ Dne 6.července byla ve Hluku udělována arcibiskupem olomouckým svátost biřmování. Z Dolního Němčí účastno bylo 136 biřmovanců. V měsíci lednu a únoru prováděl zemský účetní revident Pecha revisi obecních účtů a obecního hospodářství z minulých let. I zlý host, - oheň – několikráte navštívil vesnici naši; bohudíky bez značnějšího rozsahu. Dne 10.března 1925 o ½ 2hod. ráno vyhořel Talský František a Hybler František. Dne 2.června o 8.hod. ráno Kadlček Antonín a Bobčík Martin. Lidová družina zemědělců a domkářů konala 17.srpna svůj výlet, 5.prosince „mikulášskou zábavu“ a pak divadelní představení. Agrární strana založila ochotnický kroužek a zakoupila jeviště. V měsíci červnu konal se v Dolněmčí župní sjezd X. hasičské župy Rychmannovy, při čemž oslavil místní hasičský sbor patnáctileté své trvání. Zakladateli sboru Ludv. Lukášovi, bývalému náčelníku Štěpánu Kadlčkovi a býv. starostovi obce i sboru Cyrillu Zimčíkovi dány byly diplomy uznání. Dne 6.června 25. zemřel v nemocnici v Uh. Hradišti obvodní lékař hlucký Dr. Bohumil Fiala, známý svou drsnou, přímou povahou. V jádru byl dobrák. Dne 28.října oslaven sl. bohoslužbami „Svátek Svobody.“ V neděli dne 15.listopadu konaly se říšské volby do Národního shromáždění a do Senátu. Již dlouho před volbami bylo v obci rušno. Strany konaly své schůze, letáky a plakáty zaplavovaly dědinu. Volby konaly se za dozoru starosty obce jako zástupce dohlédacího úřadu. Ve volební komisi pro volby do N.S. zasedali. Jindřich Koželuha, Polášek Jan, Stojaspal Josef, Šimčík František, Světinský Jan. V komisi pro volbu do Senátu: Kadlček František, Kadlček Metoděj, Daněk Jan, Hybler Vojtěch a Zimčík Štěpán.


Při volbách odevzdán byl jednotlivým stranám následující počet hlasů. Do Národního shromáždění: Strana čs.soc.demokr. 8 „ živnostenská 3 „ práce 2 „ komunistická 9 „ nár. demokratická 3 „ republikánská a „Domovin“ 132 „ čs. lidová 444

Do Senátu: 3 6 1 7 2 110 386

Oproti roku 1921 získala při volbách do N.S. strana republikánská 3·77%, strana lidová ztratila 4·86%. Při volbách do Senátu získala strana republikánská 7·44%, strana lidová ztratila 8·68%. Ministerským nařízením změněno dosavádní jméno obce Dolněmčí na původní „Dolní Němčí“.

Rok 1926 O vánocích pršelo. Blátivo, deštivo, ale dosti teplo bylo až do 11.ledna. Pak opět zima se střídavými změnami až do konce března. Jarní práce pak, orání, setí a sázení děly se za výtečné pohody a šly rychle od ruky. V důsledku snížení cen řepy saděno bylo řepy asi o jednu třetinu proti loňskému roku méně. Od polovice dubna do konce května bylo sucho tak, že některé plodiny ve vzrůstu krněly. O svatodušních svátcích nastaly vydatné deště, pršelo téměř každodenně a splnila se skutečně pranostika, že „Medardova krůpěj čtyřicet dní kape“. Pršelo až do čtvrtiny srpna. Okopaniny nebylo možno obdělati pro neustálé mokro, obilí zrálo v deštích. Nastaly žně. Ukázalo – li se slunce, tu rolníci o překot dávali se do sekání obilí. Pokosení však ještě v týž den v hrstích a na pokládkách pomoklo, a opět čekáno na slunce, aby se mohlo obraceti a sušiti. Tak to šlo ustavičně. Až ke konci žní nastalo pěkné a suché počasí, a žně dokonány. Ovšem mnoho obilí porostlo a s tím ztratilo na jakosti.


Pro ovoce bylo počasí celkem příznivé, odkvetlo v době mimo deště a hojná pak šla stromům k dubu vláha. Začátek podzimu byl příznivý dobývání okopanin. Ovoce bylo celkem ještě dosti, i švestek. Též slivovice se pálila a sice již na místním družstevním kotle, který byl dle zákonitých předpisů řádně upraven. Sníh přihlásil se dosti brzy, a sice již 24.října, řídký a vodnatý. 26.října napadlo sněhu již vydatně. Přes to podzimní polní práce byly včas udělány. Hned 27. a 28. ukázaly se náramně teplé, pěkné dni a potrvalo pěkné počasí i přes Vše svaté. Pak panovala mírná zima až přes blátivé Vánoce. Ceny zboží ku porovnání s rokem minulým jeví se následovně za 1kg v Kč. Černá mouka chlebová 3·30, bílá mouka pšeničná pečivová 4·-, bílá mouka pšeničná k vaření 3·80, krupice 4·50, kroupy 4·50, černý chléb 3·80, bílý chléb 3·80, maso hovězí přední 14·-, maso hovězí zadní 16·-, maso telecí 16·-, vepřové 14·-, sádlo syrové 18, sádlo přepouštěné 22·-, sádlo cizozemské 16·-, lůj hovězí syrový 8·-, margarin 15·-, máslo selské 22·-, tvaroh 4·-, rýže 4·-, čočka 6·40, hrách 6·-, brambory 0·90. 1l mléka 1·30, vejce 0·60. Průměrné výnosy sklízně po jedné míře (měřici) v metrických centech. Pšenice ozimá 3·5 - 3·9, pšenice jarní 3·- 3·1, žito ozimé 3·3 - 3·7, žito jarní 2·2 - 2·3, ječmen ozimý 3·7 – 4, ječmen jarní 3·8 - 4·1, oves 3·4 – 3·8, brambory ranné 15·5 – 19·3, brambory pozdní 10· – 27·-, cukrovka 52·5 – 63·4, krmná řepa 55·5 – 65·6, jetelové semeno 0·4. Průměrný kurs čs. Koruny: 100 říšských marek = Kč 800·12 ½ , 100 rakouských šilinků = Kč 477·12 ½ , 100 maďarských pengö = 591·20Kč, 100 pl. zlatých = Kč 375·25, 100 srbských dinarů = Kč 59·47 ½ , 1 dolar = Kč 33·76 ½ , 1 libra šterlinků 163·82 ½ Kč, 100 francouzských franků = Kč 133·80, 100 švýcarských franků = Kč 649·75, 100 italských lir = Kč 145·12 ½ , 100 holandských zlatých = Kč 1350·25, 100 rumunských lei = 18·025Kč, 100 bulharských lvů = 24·45Kč.


Dne 6.března oslaveny narozeniny presidenta sl. službami božími. Dne 5.dubna konána za účasti školy pod protektoratem obecního výboru v obecním hostinci slavnost Červeného kříže. Po proslovu starosty obce promluvil o významu spolku uč. Rychlík, načež přednesli žáci vhodné k této oslavě básně. Při slavnosti koncertovala místní kapela Poláškova. Při dětském dni, pořádaném dne 28.října, provedena byla žáky mezi občany sbírka, která vynesla celkem 133Kč 80h. Obnos zaslán zemské péči o mládež v Brně. Obvodním lékařem ve Hluku ustanoven místo zemřelého Dra. Fialy Dr. J. Tichý. Pokud spolkové činnosti se týče, pořádaly obě místní strany o prázdninách své výlety. Lidová skupina zemědělců konala mimo to „Mikulášskou nadílku“, pořádala divadla a založila svou „Omladinu“. Založen byl nový hudební sbor. Ustavila se samostatná strana komunistů. Obecní hostinec byl nákladem Kč 70·000 zdvižen, rozšířen a opraven. Při veřejné dražbě byl pak pronajat za obnos 9000Kč, nájem to na místní poměry veliký. Obecní honitba, již dosud měl pronajatu za 4000Kč statkář Svoboda ze Slavkova, pronajata byla za obnos 1500Kč Martinu Juřenčákovi a spol. Zaznamenati dlužno, že v roce tomto nevyskytl se žádný případ ohně.

L.P. 1927. Začátek r. 1927 byl hodně studený až do dne 10.ledna kdy zima polevila a větší zima se do jara nedostavila. V zimě řádila ve vesnici naší nemoc jménem „chřipka“ ale nemoc nebyl zlá neb žádnej na nemoc tou nezemřel. Také v několika místech se vyskytnul břišní čili střevní tyfus. Jarní doba se přiblížila a na sv. Řehoře se jíž hodně na poli pracovalo a obýli se zasívalo, Dne 27.března byl velký vítr a po něm hodně popršelo. Dne 24 – 25 – 26 – 27 března bylo duchovní cvičení mládeže v kostele. Duchovní cvičení měl k mládeži P. Alois Capoušek dominikan


z kláštera z Uh. Brodu. V měsíci březnu dne 9 vyhořela Štěp. Kalabusovi č. 86 stodola a dne 23.března vyhořela nově postavená stodola Antonína Zimčíka č. 98. V Obec. úřadě se konaly přípravy ku opravování cest. O to silnice a cesty v ulici Boršické a v ulici kostelní. Čas jarní byl nestálý a často přeprchalo. Také dne 6 dubna již přišla jarní bouře která nezanechala u nás žádných stop škody. Dne 20 dubna vyhořeli na horním konci sousedé Josef Ježek č. 72 Josef Cyrill Slováček č. 160 a Jan Ježek č. 73. jak oheň povstal nebylo vypátráno. Tohoto roku se přihlásili ledový muži dle pranostyky a dne 12 května byl takový mráz že květ na stromech všechen pomrznul a na poli jařina a řepy se museli zaorati a na novo nasaditi. Dne 14 května se opravoli cesty v ulici kostelní, Boršické a na dolním konci ke mlýnu. A toho času se valcovala silnice, tak také se i ty cesty vyvalcovali par. válcem okresu Uh. Ostrožského. Doba žnová byla příznivá, obylí bylo prostřední a neporůstlo, také jeteliny i seno se dobře usušily. Podzimní doba byla příznivá. Zemáky byli pěkné, hodně jich bylo a nezahnívali. Řepa byla místami hodně řepokazy zkažena a proto ji bylo méně. Doprava cukrovky byla dobrá ale odvoz řízků byl následkem velkého návalu těžký tak, že jsme museli na noc do cukrovaru jeti abychom aspoň na druhy den mohli dovezti řízky. Další práce se zasíváním ozimin byli snadné, neb před setím popršelo na brázdu. Oziminy pěkně vzešly, ale mnoho jich bylo slimáky poškozeno. Začátkem listopadu začalo mrznouti a dne 12 listopadu napadal sníh, který držel až do 20tého, pak sníh roztál a práce podzimní se pododělávala. Koncem července přijela k nám dělostřelba, která měla děla postavena na „Tabořískach“ na Galce a na Kravském zbytku, pravá střelnice byla na poli Hluckém jménem „Kobylí hlava“ . Vojsko se u nás zdrželo do 20 srpna, také po nich žádné zvláštnosti nezustali. Dne 16 října se konali obecní volby do obec. zastupitelstva do voleb kandidovalo 5 stran a to: Strana Čs. Lidová č. 1 a č. 2, 3. strana


Republikánská, 4 Komunistická, 5 strana Pol. nezávislá; strany lidové dostali 13 mandátů strana Rep. 3. Komun. 1. a polit. nezavisla 1. Za obec. starostu byl zvolen 17 hlasy Frant. Polášek č. 23, za náměstka Ant. Fibichr č. 122, do obec. rady zvoleni pp. Kadlček F. č 13 Juřenčák Martin 165 a Jan Daněk. Strany Republ. komun. a pol. nezávislá dostaly jednoho radního, a to Jana Zimčíka č. 87. Strany, Rep. Komun. a pol. nezavisla podali rekurs který byl zamítnut a dne 23.12. volba potvrzena. Také dnem 1.1. 1928 úřad obecní byl předán novemu starostovy. V měsíci prosinci byli dny mlhavé a dne 16 bylo krásné podzimní počasí ale dne 17 byl velký vítr a dne 18 – 19 - 20 – 21 byla velká zima která dne 22 polevila a mirná zima trvala do konce roku. Dne 6 prosince zmrznul na hranici mezi Vlčnovem a Dol. Němči na tak zvaných „Klinech“ muž, zámečník rodem z Vlčnova. Také Stojaspal Jan č. 228 byl na den sv. Jana do rána okraden o obilí ze své komůrky. Začátkem srpna se odstěhovali bratři Jan a Cyrill Hondl i s rodinami do Uh. Brodu, kde mají své domky; ku konci roku se vyskytli případy onemocnění tyfem, na kterou nemoc zemřel Jan Talský č. 65. Po prázdninách odešel řídicí učitel Ludv. Lukáš do Spytihněva, a tím se uprázdnilo místo nad učitele u nás.

L.P. 1928. V měsíci lednu byla zima mírná, sních byl jen na horách. Dne 10 ledna v den svadby Anežky Raškové v noci mezi 11 a 12 hodinou vypukl oheň u bratří Vojtěcha a Tomáše Bršlicových č. 52, původ ohně nebyl zjištěn. Měsíc únor byl začátkem mírný a suchý až dne 19 února začalo mrznouti a to jen v noci, ve dne bylo slunečno tak že práce hospodářské se mohli k jaru přichystávati. Večer dne 19 na konec masopustu v pondělí, shořely stodoly sousedů Štěpana Světinského, Martina Koči č.


43 a Františky Daňkové. Té doby bylo vypsáno místo řídíciho učitele v Dol. Němčí, o které se ucházel zdejší pan učitel Jos. Rychlík a učitel Jan Lepka t. č. učitel ve Stříbrnicich. Dne 9 března začalo sněžiti a dne 10 padal sních celý den a držel do dne 15 kdy jej začalo jarní slunce rozehřívati. Dne 15 března byl pronajem obec. hostince, jelikož bývalý hostinský Jan Morgenstern neplnil podmínky které při pronajmu byl podepsál. Nový hostinský si jej pronajal na dobu tří let a obnos pronajimací 20·400Kč složil předem do zdejší Rajfajsenky. Hostinský František (Bršlica) Baroň č. 101. Sochorcovy pochazí ze Stareho Města u Uh. Hradiště. Zima držela do 21 března na to přišel velký vítr který mnoho škody nadělal tím, že mnoho křidlice z domků poshazoval a umrzlou půdu s poli odnesl, vítr trval do 31 března. Dne 1 dubna padal sních i druhého a třetího a držel celý týden první v dubnu, pak bylo počasí přechodné, až dne 17 bylo jarní počasí kdy se začalo na polích pracovati. Řepy se sázeli o čtvrtinu méně než minulého roku jelikož byla lacinější vozili se hnoje zemáky se sadili a jarní práce se dodělávali. Dne 23 dubna byla první jarní bouře která se přihnala ze strany severozápadní, při které několikráte zahřmělo. Dne 1.května v noci vyhořel Štěpán Zimčík č 79 jemuž shořela přední část domku a část chlévů. Jak oheň vznikl se nezjistilo. Řepy po dolinách byli napadeny různými řepokazy a mnozí museli řepy i zaoráti a znovu nasaditi. Květen do 24 byl příznivý, často pršávalo a čas byl chladný. Dne 20 května na navrh p. starosty Františka Poláška bylo utvořeno vodní družstvo definitivně a výbor byl zvolen aklamacím. Roury na kanál pod cestu a silnici u sochy sv. Floriana byly dovezeny dne 24 května a dnem 7 června byla cesta i silnice vyrovnány. Dne 2 a 3 června byl velký mráz který poškodil na poli zemáky fazoli kukuřice a stromy byli poškozeny jak švestky tak jabloně ale nejvíce hrušky. Jelikož byli noci chladné a ve dne slunečno, lid chodil lehce oblečen a následkem toho vznikla nemoc taková že zapuhly skráně i krk z čeho vznikala velká bolest která páteho dne vyvrcholila a asi desátého dne


nemoc bez dalších příznaků odešla, nemocí tou byli většinou školní dítky méně dospělí. Večer dne 9 června vypukl oheň u vdovy Anny Daňkové č 88 který zničil větší část domu, jak oheň vznikl nebylo vypátráno. Dne 26, 27 a 28 června konal se Eucharisticky zjezd v Uh. Hradišti jehož se zúčastnilo přes 60·000 lidí neb čas té doby byl příznivý. Měsíc červenec byl suchý neb celý měsíc nepršelo až dne 30 přišla bouřka která celé naše pole ovlažila. Dne 1 srpna přišla bouře s deštěm při které uhodil blesk do komína Cyrille Zimčíka č 78, blesk nezapálil ani nikoho neporanil jedině komín byl porouchán. Mlácení obilí šlo rychle a snadno, obilí bylo suché a bylo ho přiměřeně, porostene nebylo a cena jeho byla 1g pšenice 210Kč réž 210Kč. Ječmen 180 a 190Kč. Dne 8 srpna přišlo k nám vojsko a to dělostřelci z Olomouce a byli u nás do dne 13 srpna, střelnice byla jak minulého roku Kobyli hlava na hluckém kotáru. Dne 1 srpna se k nám přistěhoval řídící učitel pan Jan Lepka i se svou manželkou která je také literární učitelkou. Podzimní práce šly snadno a rychle, čas byl příznivý až do 9 listopadu kdy řádně popršelo. Desetileté trvání naši Republiky bylo oslaveno důstojně a to všemi místními spolky společně, za doprovodu obou hudeb. sborů místních a před večer 28 října bylo všemi zvony vyzváněno. O 7 hod. večer byl sraz v kostelní ulici škol. dítek a spolků, pak průvod vesnicí, jelikož byl velký vítr nemohli byti lampiony rozsvíceny. Dne 28 ráno o 5 hod. byl budíček, o 8 hod. sraz na návsi a odchod na bohoslužby, po nich průvod na hřbitov ku pomníku padlých kde po obřadech církevních promluvil p. řed. uč. Lepka krátkou, ale výstižnou řeč, na oslavu padlých vojínů. V poledne mezi 12 a 1 hod. koncertovali hudby na návsi. O třech hodinách odp. sehrála místní katol. Omladina pro škol. dítky válečný děj „Šablenka brůšená“. Večer děj ten se opakoval pro dospělé, po ukončení promluvil hystorickou řeč p. řed. uč. Lepka která byla přerušena aby byla dohrána veselohra než mládež odejede na práci do Brna a Bratislavy. Čistý výnos divadla per 520 Kč byl věnován různým dobročiným spolkům.


Měsíc prosinec plynul klidně v náladě adventní a v radostném očekávání vánočních svátků a nového roku. Na Boží narození odpoledne byl pohřeb člena obec. zastupitelstva Štěpána Světinského. Pohřebu se zučastnilo oficielně celé obec. zastupitelství také místní i sousední hasič. sbory, jehož zemřelý byl členem a zároveň zastával sanitní službu. Úroda v r. 1928 byla průměrná jak u okopaňin tak u obilí, cena řepy byla 15 Kč za jeden metr. cent. cena zemáků za 1g 40 Kč za seno 100 Kč za slámu 45 Kč. Most naproti domku Hanušoveho byl dodělán dne 15 listopadu, mistrem Frant. Daňkem. Dne 2 prosince v neděli byli volby do okresního a zemského zastupitelství. Na okrese Uh. Hradišťském kanditovalo do okres. zastup. 8 různých stran. V Dol. Němčí dostala strana Ceskoslov. lidová nejvíce hlasů a to 415. strana republikánská hlasů 51. strana živnost hlasů 13. strana komunistická 36 hlasů. strana Združení katol. zemědělců (Bachan – Antoš) hlasů 28. Ostatní strany dostaly 10 hlasů, tak že bylo odevzdáno celkem 553 platných hlasů. Do zemského zastupitelství dostala strana lidová 415 hlasů a Bachan – Antoš 15 hlasů, ostatní strany dostaly 14 hlasů. celkem bylo odevzdano 553 platných lístků, Volby byli klidné.

L.P. 1929 Začátek měsíce ledna, bylo chladno a zima nepovolila od vánočních svátků. V měsíci lednu zima udržela svojí pranostiku: Na jméno Ježíše ku kamnům nejblíž. Na Tři krále zima stále: také zima Fabianská držela dobře ale ku konci ledna zima stoupla na 28 stupňů. V měsíci lednu sněžilo do 20 tého a sních ležel na zemi. Od 20teho bylo jasno a bez větru. Dne 3 února zima stoupla na 33 stupňů. Dne 7 února foukal vítr severozapadní a dne 10 února byl velký mráz 37 stupňů. Noviny psaly že 153 let nebylo tak velké zimy. Dne 14 unora připadlo asi 15cm sněhu tak že byla pokrývka sněhova na poli zvýše 1 metru. Dnem 15 a 16 února


zima poklesla na 8 stupňů. Zima nadělala mnoho škody. Stromoví ovocného polovice zmrzla a u mnohých domků byli zdi zimou rozpukany. Dne 16 unora přijeli dva Dominikani z Prahy do Dol. Němčí konati sv. misie, jichž se zučastnili všichni farnici. Misie trvali do 22 unora. Kříž misionární darovali: Bršlica Vojtěch č 50 darovál dřevo. Frant. Straka kříž zhotovil a zabarvil. Mírnější zima trvala do konce února až začátkem března začalo oteplení ale sních stále ležel na zemi a činil obavy náhleho roztání. Následkem zimy se také na školách neviučovalo ode dne 2/3 do 9/3. Dne 6 dubna celý den sněžilo ale 7 dubna již začalo hodně južití a dne 12 již začalo jarní setí obylí a do 21 bylo většinou obylí zaseto. Dne 18 dubna vznikl oheň u Kateř. Kašíkové u dol. mlýna a vyhořel i soused jeji Karel Pavlacký. Dne 4 dubna byli zadány meliorační práce ve vyměře 772 ha firmě Bartoš z Břeclavy za obnos 1984·210 Kč. Vodní družstvo dostalo od státu 30 proc od země tež 30 proc na meliorační práce. S prací tou bylo započato v měsíci říjnu a pracovalo asi 300 dělníku při kopaní a 50 ženských při zahrabovaní kanálů. V měsíci březnu koupil sobě Jan Světinský obchod. smíšeným zbožím, velke osobní auto, jimž dopravoval lidi na různé trhy a jarmaky. Dne 6 června ráno o 5 hodině vypukl oheň u Frant. Čecha kováře a zničil jeho i Josefa Válka domky. V měsíci květnu objevil Frant. Goreček č 199 naftový pramen na jeho „Padělku“ plyn ucházející při zapálení hořel sílou 5 svíček. Čas žnovy byl příznivý. Obylí bylo vsuchu odvezeno, vymláceno a úroda byla průměrná. Dne 17 srpna byli Dožinky, k večeru přišla bouře která přinesla dlouho čekaný dešt, který trval dva dny. Na to začala polní práce a setí. Dne 24 září jela od nás výprava do Prahy ku hrobu sv Václava, ji se zúčastnilo 28 osob různého stáří. Následkem velkého sucha bylo podzimní setí opozděno a selo se až v prosinci kdy byli noci delši a mlhavější. Následkem sucha bylo hodně myší na poli. Volby do senátu a sněmovny byli vypsány na den 27 září. Obyli bylo za ceny: ječmen 130Kč, réž 120Kč žito 140Kč oves 105Kč zemaky 25 až


30K řepa za 15Kč za jeden metrak. Seno za 45Kč jetel za 50Kč sláma za 30Kč za m. cent. Celý rok byl většinou suchý neb ve studnách vody nebylo a také potok byl na mnohých místech suchý. Ohně byli v zárodku udušeny: U Václava Škubny č 3 u Marie Borýskové obch. hadrami a u Josefa Daňka č 189 u kostela. Večer dne 12 prosince byla bouře při které asi desetkrát zahřmělo. Dne 2 prosince bylo započato odvodňováním školy u kostela kde se zjistilo že škola podmoká zvětší časti ze záchodové jámy. Práce konali bratři Fibichrovi Antonín a Josef. 3/III 1930 Sehnal o.š. i.

Léta Páně 1930 Obec Dolní Němčí má 296 čísel a počítá obyvatel. Starostou je František Polášek číslo 23. rolník a hudebník v Dol. Němčí od r 1927 za roční služné 600Kč. Strážníkem jest Ježek Josef číslo 40 od roku 1925 a zaroveň koná službu měchošlapa v kostele u varhan za služné 500Kč ročně. Obecní práce koná starosta sam písařské a obec jemu platí ročně 600Kč. Obecnímy hlídači jsou Kolísek Matěj č. 168 nočním hlídačem a Jakubčík František č. 171 polním hlídačem. Práce vykonávají společně za roční služně 1020Kč společně. Obecním pokladníkem je Kadlček Methoděj číslo 76 za roční služné 350Kč od r. 1918. Varhaníkem je ustanoven od r. 1908 Kadlček Methoděj č. 76 který nepretržitě od te doby prace varhanické vykonává. Odměnu roční ma 400Kč a pronajem jednoho kostel dřínku.


Do roku 1925 měla obec název Dolněmčí od te doby název byl úředně změněn na Dolní Němčí.

Razítko které obec používá

Razítko pro pečeť které obec používá

František Polášek starosta

Spolky které byli do dne 20 března roku 1930 utvořeny

Sbor dobrovolných hasičů počítá 20 členů činných a 35 členů přispívajících a byl založen v r 1908. náčelník

Jos. Rychlík t.č. místopřed. a jednatel.


Vodní družstvo Dol. Němčí je založeno r 1929 a čítá

členů

Polášek Jan předseda

Místní organisace Republikanské strany zemědělského a malorolnického lidu v Dol. Němčí číta 61 členu a byla založena r 1925 dne 7 června Šohaj František předseda

Sdružení venkovské Omladiny pro Dolní Němčí a okolí čítá 136 činných a 78 přispívajících členů Sdružení toto bylo založeno v r 1925 dne 25 července

Lidova jednota. Českoslov strany lidové v Dol Němčí číta členů 45 a je založena r 1920


Místní družina katol zemědělců českoslov. čitá 43 členů a je založena r 1923

Místní sbor učitelský se skládá ze 7 členů a to ze tří sil učitelů a ze čtyř učitelek J. Lepka, ř. uč.

Jindřich Koželuha, farář.

Začátkem roku zima byla mírná neb v měsíci lednu nebylo mrazu. Dne 17/1 vypukl oheň u Ant. Bartoše č 124. jak oheň vznikl není známo. Dne 8 ledna. Jel Jan Kadlček č 42 pro dlouhé dřevo na Komňansko, při návratu domů byl svým vozem přejet a hned usmrcen ale pochován jest v Dol. Němčí. Nehoda táto jej stihla u obce Pitína. Dne 27/1 večer vypukl oheň u Jos. Bobčíka č 111. jemuž shořelo vše co měl na hůře neb byl velký vítr. Dne 7 března byli konany oslavy pana presidenta republiky Tomaše Gar. Masaryka neb dovršil 80ty rok svého života. Oslavy byli konány důstojně. V před večer se konal světelný průvod všech spolků a škol. dítek, za doprovodu obou hudeb sborů a po průvodu měl krásny proslov pan řídící učitel Jan Lepka. Dne 7 března ráno o půl osme byl sraz u obec.


kanceláře pak odchod na bohoslužby jich se zučastnilo oficielně obec zastupitelstvo. Po mši sv. dostávali školní dítky na památky dárky ovocné. Dárky věnovala obec a bylo poděleno 290 dítek. Odpoledne sehrali škol dítky divadlo „Světluska“ pro škol. dítky, večer zase pro dospělé. Po proslovu p uč. Rychlíka a za zpěvu nar. hymen byla slavnost ukončena. Čas od noveho roku byl příznivý a stále se pracovalo na melioračních pracích. Začátkem měsíce března se jíž sela jařina. Dne 1815 (je to jen tužkou) vyhořeli Jan Kočí č 97 a soused Jan Daníček č 167 Kočimu shořel domek i stodola, Daníčkovi jen domek Pojištěno měli a k úrazu nepřišel žádný. Dne 1 května se světil nově postavený kamený kříž při silnici od Hluku. Kříž dodala firma Popenčík z uh. Hradiště za 3·500Kč, které zaplatila obec Dol. Němčí Dne 30 května byl dostaven telefon, který ma svou hovornu v obec kancelaři. Obec dala roditel. pošt a telegrafu za něj posud 3·900Kč Dne 27 května večer byl nalezen Cyrill Pěrka č na svém poli „Dílec“ mrtev. Šel na pole zdrav a při přetrhavaní řepy byl raněn srdeční mrtvicí. Dne 1 června byli převedeny obec. byky od Bartoše Mart. k novému chovateli Kadlčku Frant. č. 4. Měsíc červenec byl pracím příznivý neb přeze žně nepršelo a obilí neporůstlo. Začátkem srpna hodně napršelo a mnoho se selo zeleniny pro dobytek i na hnojení. Dne 4 září o 3 hod rano vypukl oheň u Jos. Stojaspala č 246, jemuž shořela i stodola s hosp stroji. K úrazu nepřišel žádný pojištěno měl a jak oheň vznikl se neví. Dne 4 září se začalo pracovati na rozšíření obec. hostince a znovu postavení obec. kovárny. Práce zednické bylí mistru Štěp Bursikovy a práce stolařské zase mistru Frant. Strakovy. Oprava hostince a kovárny byla ukončena v měsíci listopadu. Oprava ta vyžadovala nákladu 42·083·45 hal i zodvodněním sklepů. Náklad se uhradil odprod. cených papírů a vkladem u zdější Rajfajsenky. V noci ze dne 17 na 18 září vypukl oheň u Jos. Zimčíka č 187 přispěním hasič sboru se oheň nerozšířil. Práce z podzimním setím se konali za příměř vlahy Kopaní zemaku


bylo stíženo dlouhými dešti a byli napadeny hnilobou. Práce s řepou byla velmy těžká a z dlouhava, neb následkem dlouhých deštu byli cesty velmy rozmočeny a rozjezděny. Již dne 26 a 27 října padal sních který del��í dobu zustal. Na silnici k Nivnici se opravoval most který byl dne 20 prosince otevřen k provozu. Dne 1 prosince vyhořela Marie Kolískova č 225. Na obec úřadě se nestala žádna změna jen místo nešťasně zahynulého Jana Kadléka nastoupil na jeho místo Frant. Světinský č 24 do obec zastupitelstva. V tomto roku bylo pořádáno i svadebních 33 taneč. zábav, které byli většinou slušné. Byl proveden soupis poškozených ovoc. stromu, které následkem velke zimy v 1928 uhynuly, jich bylo: 441 jabloní, 258 hrušní, 28 třešní, 2 višně, 2206 švestek 1343 sliv 62 ořechů, a 15 různých druhů. V měsíci prosinci byl proveden soupis lidí a napočteno bylo

Úroda obilí byla pod průměrnou a zemaků a řepy průměrnou. Slamy, sena, jetele bylo malo Ceny ku konci roku byli: Pšenice 140Kč rež 125Kč ječmen 140Kč oves 125Kč. Řepa 14·50hal zemaky 35Kč sláma 30Kč vesměs za jeden metricky cent. seno za 45Kč jetel za 60Kč. Obecní přirážka byla stanovena na 118 procent kostelní pro rok 1929 na 100 proc. V roku 1930 bylo na poli i v zahradach mnoho myší ty nadělali mnoho škody i v obec. pokladně která vyplatila 8000Kč (osm tisíc) za otravu pro ně. Bylo postaveno sedum nových domků a č 300 ma Kadlček Josef na poli jmenem losek při silnicí lena půdy byla, dílec ve výměře 37 áru za 6000Kč a půda špatnější se ani nemhla prodati. 16/4 1931 Sehnal o.š.i.


Léta Páně 1931 Začátkem roku zima byla mírná, tak že se celý měsíc leden mohlo na poli při trubkování pracovati a pracovalo se až do 15 února. Strana od jihu byla až na malé nedostatky vytrubkována. Že byla doba zimní mírna bylo velmi dobře, neb té doby byl velký nedostatek peněz i práce v městech a venkovský lid měl přece i v zimní dobu výdělek tím, že se u nás trubkovalo. Ve městech se lid bouřil a jen stěží se zachoval klid do jarní doby, kdy lid mohl zase na práci do světa. Dne 23 února začali stavěti elektrickou síť, směrem od Nivnice k Hodonínu a zaroveň byla vyměřená línka druhá pro stavení, od slavkovské meze přes vinohrady směrem ke Kunovicím Náhrady za postavení jedne týče na pozemku platila správa elektřisační pro vždy 7 Korun. Dne 1 dubna se nastěhoval do obec. hostince pan František Baroň č 101, který sobě obecní hostinec veřejně pronajal, za obnos 8·900K ročně. Pronajem trvá po dobu tří let. Jarní doba byla hodně chladná, až dne 21 dubna hodně napršelo, pak následovalo teplo a vše bujně rostlo. Dne 23 dubna přijel pan biskup Jan Stavěl z Olomouce aby uděloval svátost sv. biřmování 55 biřmovancům Pořad slavnosti byl tento: před Mart. Kočím č 43 byla postavena slavobrana, kterou postavil Jan Ružička stolařský a stavební místr z Dol. Němčí za darmo. Obecní úřad zakoupil plátno na 15 práporů, které byli na různých budovách vyvěšeny, ale i soukromých práporů bylo hodně. Po sedmé hodině ráno jelo banderium na proti pána biskupa směrem k Nivnici. Banderium se skládalo z mladíku starších, co měli vojenský výcvik od sloužen. O osmé hod. přijel p. biskup autem a u slavobrány jej přivitali: za farníky dp. farař Jindř. Koželuha, pan patronat Dr. Blaták z Uh. Ostrohu, pak starosta Frant. Polášek za obec, pan Jan Šohaj za družinu kat. zemědělců pí Kadlčkova Anežka za svaz kat. žen a dívek, pan Jarosl. Kaňůrek za Sdružení venk. omladiny a dvě školačky Poláškova Lud. a Kadlčkova Frant. /3 za školní dítky. Pan biskup všem srdečně poděkoval a za písně Bože chvalíme Tebe z doprovodem hudby


se šlo do kostela. V kostele byla mše sv. po ni kázání a pak vspomínka na zemřelé. Po malé přestávce bylo uděleno sv. biřmování a po třetí hodině pan biskup odejel. Ten den byl krásný a svateční nálada trvala až do večera. Dne 24 dubna shořela část domku Jana Baroně č 36 jak oheň vznikl se nezjistilo. Toho času byla ukončena práce s elektrickou sítí směrem k Hodonínu a dne 29 dubna již elektrický proud působil Začátkem května se lid rozjížděl do světa za prácí, ale práce tam nebylo, musela obec konati nouzové práce na které věnovala 13·000 Korun. Na nouzové práce přispíval stát polovici a platilo se denně 15Kč. na nouzových pracích bylo 130 lidí denně. Cena řepy byla dojednána za 1q 10·75hal. Dne 7 srpna shořela stodola bratřím Vojtěchu a Tomáši Bršlicovým č. 52. Jak oheň vznikl se neví. Doba žnová byla pracím přízniva, neb obilí neporůstlo a většinou se suché mlátilo. Večer dne září shořel domek Anny Fraňové č 96 za původkyni ohně byla označovana Fraňová ale šetřením se ji to nemohlo dokázati a byla propuštěna z trestnice v Uh. Ostrohu. V Době škol prázdnin se opravila škola u kostela a zaroveň stará škola na zahumenicích se připravila na jednu třídu. Náklad oprav vyžadoval asi 20.000Kč. Doba podzimní byla přízniva pracím, kopali lide zemaky seli obili a kopali se řepy. Dne 28 září byl okraden o 6 peřin a pečivo Frant. Stojaspal č 133. Zloděj nebyl vypátran ačkoliv přijela i pátrací stanice i ze slídícím psem z Uh. Hradiště. Dne 27 září byli volby do obec. zastupitelství a bylo zvoleno za stranu lidovou 18 členu, za stranu republik 3 členi, za stranu, jednot. fronty dělníků 3 členi. Jelikož počet osob při sčítání stupnul nad 1500, bylo voleno obec. zastupitelství 24 člené, Obecní rada 7 člená. Volba starosty a obecní rady byla konána dne 31 října a starostou obce byl zvolen Frant. Polášek 18 hlasy lidové strany.


Na podzim se zase začalo trubkovati ve dřínkách a pajsaruvkách a pracovalo při práci až 150 lidí, také na přímluvu p. starosty Fr. Poláška bylo zaměstnáno u firmy Baťa ve Zlíně přes 80 osob většinou mladých. Přes to že mnoho lidí bylo zaměstnáno byl velký nedostatek pociťován, tak že okresní správa posílala některý měsíc 10Kč podpory pro nezaměstnané, na jednu osobu. Za vedeni dp faráře byla uspořádána sbírka obilí která vynesla 160kg pšenice a 140kg rži. obilí bylo proměněno na mouku a mezi chude rozdano. Cena dobytka byla tak nízka, že se prodavala kráva od 500Kč výše. Kůň od 100Kč výše. Maso vepřové bylo prodáváno za 9Kč jedno kg. hovězí za 4Kč 1kg. Ale seno bylo v ceně, neb se prodával 1q za 60 – 70Kč, sláma za 1q 45 – 50 jetelina za 70 – 80Kč. Cena pšenice byla za 1q 150Kč rži za 1q 160Kč. Ječmen za 1q 110Kč za 1q ovse 105Kč. zemaky za 25Kč 1q. Obecní přiražka pro r 1931 byla stanovena 118% kostelní 100% Kolaudace odvodněne plochy jižní byla provedena dne 6 října a poplatek stanoven 420Kč z jedné míry. Tohoto roku byl proveden soupis lidí a bylo napočítáno 1.511. osob. První obětí elektrického vedení byl chlapec Methoděje Kozelka č 238 který pasl na poli dobytek a zdlouhe chvíle vylezl na železný sloup vedení, a chytnuv se drátu spalil sobě jednu ruku, která mu musela byt v nemocnici odňata dne 11 října.

Léta Páně 1932 V měsíci lednu byla zima mírná, při trubkování se pracovalo do 15 ledna. Měsíc leden byl celý bez sněhu. Obecní přirážka byla obec. zastup. stanovena pro r 1932 na 250 procent. Kostelní přirážka pro r 1932 na 100 procent. Dne 8 února začala silná zima a ve dnech 11 a 12 února bylo 20


stupňů Cels. pak zima zase polevila. Dne 12 února jeli koupiti dřevo na kostel. věži, do Bojkovic a to: pan starosta Frant. Polášek, pan kostel, hospodář Kadlček Frant. č 13 a pan Frant Straka stolař. mistr jako znalec. Již dne 19 března bylo dřevo deseti formany dovezeno a dovezeno zdarma. Také vápno, jáma pro něj a hašení bylo zdarma vykonáno. Toho roku poskytla lesní správa z uh. Ostrohu slevu na dříví tomu, kdo zakoupi 100m dřeva a to: 3 koruny na jednom metru, a placením poshověla do 1.října, mnoho občanů použílo té výhody. Dne 7 dubna večer vyhořela část chlevů Anně Daňkové č 88 jak oheň vznikl není známo Dne 13 dubna shořel domek Martina Gala č 32 jak se oheň vzňál se neví. Jarní práce při trubkování se dne 24 dubna ukončili. Na opravě obec. cest bylo ve dnech 25, 26 a 27 dubna zaměstnáno denně 70 lidí, mezi níma byli i ženské síly. Denně se platilo 15Kč, z obec pokladny. Státní pokladna na to hradila polovici. Dne 6 května byla výprava dělníku na Okres. úřad do uh. Hradiště, kde žádali práci nebo podporu na vyžívu. Dne 17 května shořel domek Frant. Zimčíka č 20 i s chlévy. Oheň vznikl následkem špatného komína. Dne 22 května oslavili manžele a vyměnkaří Jan a Anna Kadlčkovi č 95 zlatou svadbu (čili padesát let svého manželství) jubilanti bylo oba dva posud zdraví a veselé mysle V měsíci červnu bylo započato s opravou kostelní věže, práci tesařskou měl pronajatu pan Peprle stavitel z uh. Hradiště za obnos 38.000Kč. Práci klempířskou měl pronajatu pan Bleise klempířský místr z uh Brodu za obnos 9.200Kč Dne 3 července sloužil novokněz P. Michal Cyrill Zimčík č 91 první mši svatou. Novokněz je z řeholního řádu Otců sv Františka. Slavobrána byla postavena v kostelní ulici před Mart Kočím č 43 a číslem 25. Těšil se veliké přízni sve rodiny i svých rodáků. Že byl též milovan od svých


klášter. bratří, to dokázala úcta jeho spolubratři, kteří přijeli až z Prahy a sam Dp pan převor měl slavnostní kázání ten den v kostele. Dne 15 srpna shořel domek Josefa Pochyleho č 279 pod hajkem jak oheň vznikl se neví. Dne 21 srpna shořel domek Matěje Zimčíka č 299 jak oheň vznikl se neví. Začátkem měsíce září začali malíři malovati vnitřek kostela. Práce ta byla zadána panu mistru Petrákovi za obnos 15.500Kč V měsíci prosinci bylo navezeno do ulice kostelní a boršické asi 265m kamene. Obec platila za jeden m 8Kč. Písek na kámen navezl každy před svůj domek zdarma. Toho času byla válana okres. silnice, a na přímluvu p. starosty Frant Poláška u okres úřadu, byli vyvalany i cesty v obou ulicích valcem okres výboru. Dne 6 prosince shořela stodola Jana Válka č 39 a dne 20 listopadu též shořel domek Josefa Ježka č 209 Rok 1932 byl většinou rokem suchým, neb ani ve studnách hlubokých nebylo vody a voda musela byti dovážena většinou z jam, které byli u potoka udělány. Tohoto roku dostala obec pro nezaměstnané, od státu 8000Kč mimo to ještě z okresního úřadu asi 2.500 chlebenek a za 6.000Kč mléčenek jedna chlebenka neb mléčenka měla cenu 10Kč za kterou sobě mohl majitel koupiti v obchodě mouku

Ku konci roku 1932 byli ceny krmiva a obili. za slamu se platilo za 1q 23Kč, za pšenici 150Kč za seno „ 1q 45Kč, za réž 80 „ za jetelinu „ 1q 52Kč, za ječmen 70 „ za zemáky „ 1q 25Kč, za oves 65 „ za řepu bílou „ 1q 10Kč, 1kg másla 10 „ za krmnou řepu „ 1q 8Kč, 1kg sádla 9„


V roku 1932 se narodilo dítek a zemřelo celkem lidí. V měsíci prosinci byla dostavena palenice na slivovici ale slivovice se toho roku nepalila. Pálenice patří akciove společnosti.

L. P. 1933 Rok 1933. začínal dosti tuhou zimou, neboť v měsíci lednu napadlo až na 30 cm sněhu, který držel po celý leden. V únoru pak zima polevila a nastaly pěkné slunné dni. V polovici března nastaly velké mrazy, které trvaly asi 14 dní a pak se obloha vyjasnila a přišly dlouho čekané krásné jarní dny. Jarní polní práce byly v důsledku toho provedeny dosti rychle a bez zvláštních obtíží. Dne 27 února večer v 10 hodin bylo obyvatelstvo naší obce vyrušeno hasičskou trubkou, poněvadž hořel domek Josefa Cmola čís 314, který byl v minulém podzimu postavěn a v den ohně nebyl ještě úplně dohotoven. Zvláštní dojem působil poplach na veselící se mládež v obc. hostinci, jelikož se právě odbývala obvyklá fašanková taneční zábava. Dne 15.března v časných ranních hodinách vypukl požár u Jana Ružičky, stolaře čís. 145, jemuž padla za oběť část dílny a materiálu. V obou těchto případech byla učiněná škoda kryta pojištěním a příčina vzniku požáru není známa. Na jaře letošního roku vysázel zdejší včelařský spolek 1000 kusů mladých agátů (str.113), 300 olší a 45 třešní mezi vinohrady, nad vinohrady a na různých obecních stráních, za účelem výnosnější pastvy včel. Obec k těmto účelům, méněcenná místa povolila, která však zůstavají nadále obecním majetkem. Jmenovaný spolek již v minulém roce vysázel 10.000 dvouletých agátů na různých obecních i soukromých místech, za výše uvedeným účelem.


Jmenovaný včelařský spolek byl založen v roku 1931. a čítá 12 členů. V tomto roku 1933. byl založen Sportovní klub, za účelem zábavným a vzdělávacím který čítá 56 členů. V minulých letech byly založeny různé dělnické odborové organisace za účelem pobírání podpory v nezaměstnanosti podle Lentského systému. Jsou to tyto skupiny: 1. Všeodborové združení křesť. dělníků. 2. Všeodb. organisace křesť. sociální. 3. Svaz staveb. a keramického dělnictva soc. dem. Na žádost těchto organisací, daroval lesní úřad v Uh. Ostrohu každému žadateli 1 furů mladého bukového dřeva na pálení zdarma, které si však musel každý sám nakáceti a domu odvésti. Dále pak byl v tomto roce založen vinařský spolek, který objednal amer. podložky a révy na štěpování a tyto členové sobě společně naštěpovali a do svých nově upravených vinohradů nasázeli. Celkem bylo vysázeno 5000 vinných sázenic. Dne 17.4. v 5 hod. ráno vyhořela stodola Jana Bršlice a souseda Jana Stojaspala č 228. Dne 4. května vznikl požár ve stodole Jana Tinky čís. 154 a zničil též školní stodolu i ze zásobami palivového dřeva pro školu a též se chytl z druhé strany domek Frant. Janče čís. 277. který byl požárem uplně zničen. Ve všech těchto případech byla škoda kryta pojištěním a příčina požáru přes bedlivé pátrání četnictva nezjištěna. 8. května do rána popršelo, což bylo velmi vítané poněvadž to byl první déšť na jaře a úroda byla velmi suchem ohrožena. 11. a 12. května popršelo hodně víc tím se pole živě rozzelenalo. 24. května vyhořel domek Jana Válka čís 163. 2. června „ „ Frant. Uhra čís. 1., oheň rozšířil se na domek Lukáše Rožka a Ant. Hlůška. Všechny tyto domky vyhořely do základů. Ač oheň vznikl v ½ 10 hod. dopoledne nezjistila se příčina jeho vzniku.


Pojištěni byli všichni. Žně byly letos dosti bohaté, obilí bylo hodně víc než jiné roky a bylo velmi výdatné, sláma poměrně menší. Práce žňové provedly se rychle, jelikož počasí tomu pomáhalo až na orání strnišť které bylo takřka nemožné neustálým suchem. Píce bylo poměrně málo. Podzimní počasí bylo obstojné, více suché. Rok 1933 byl rokem suchým což dokazuje okolnost že studny byly až na malé vyjímky všechny vyschlé a náš potok „okluky“ málem by z mapy vymizel. Studny v potoku na horním konci byly obléhány od rána do večera řadou povozů s bečkami a lajtami a lidmi s nádobami docházejícími sem pro vodu. Situace hospodářská byla velmi špatná, zvláště pro rolníky v tomto roce poněvadž hospodářské výrobky značně poklesly a sice: 1q žita prodával se za 115Kč 1q rži „ „ „ 65 „ 1q ječmene „ „ „ 70 „ 1q ovse „ „ „ 60 „ 1q zemáků „ „ „ 22 „ 1q řepy „ „ „ 10Kč 50h cukrovka 1q slámy „ „ „ 13 „ 1q sena „ „ „ 35 „ Ovoce u nás letos vůbec nebylo, ještě dobře že byly nějaké malé zásoby povidel a slivovice z roku minulého. Slivovice bylo napáleno u nás asi v nově zřízené akciové pálenici Jana Poláška a spol. z ovoce minulého roku sebraného. Platilo se z 1hl lajtru. V důsledku hospodářské krise byly zemědělcům zastaveny exekuce na nemovitosti, čímž na chvíli v naší obci schládla hlava většině lidí. Dne 27. října vyhořel hostinec Štěp. Kadlčka čís. 107. Příčina ohně není známa.


L. P. 1934. Rok tento začínal dosti tuhou zimou, která však již v měsíci únoru úplně zmizela a nastaly krásné teplé dni. V březnu dostoupily teplé dni o kterých se žádnému ani nesnilo. V dubnu však se toto počasí nezměnilo, ba naopak teplota se zvýšila tak daleko, že se to podobalo spíše měsíci srpnu než aprílu. Vlivem těchto nezvyklých zjevů povětrnostních, které přišly o celý měsíc dříve stalo se, že vegetace stromů a rostlin dostavila se o celý měsíc dříve. Největší pohromu způsobily dostavivší se mrazy začátkem května, jak na našich mladých vinicích; která škoda nebyla však tak velkou, poněvadž na úrodu hroznů nebyla ještě toho roku naděje až rokem příštím. Horší to však odneslo obilí které bylo právě v květnu, totiž réž a žito, které v nižších polohách bylo úplně zničeno a napadeno dosud u nás neznámou chorobou „rzí pšeničnou“ Smutná podívaná byla přede žněmi na toto pole, zvlášť na „močířech a lúkách, padělkách, nejlepší to třída pozemků, kde klasy neměly žádného zrna a stály vzpřímené, místo aby byly pod tíhou zrna ohnuté k zemi. V důsledku této katastrofy byly pak podávány žádosti o náhradu osiva a odpis daně pozemkové, přes okresní úřad k zemědělské radě Moravskoslezské. Žně byly co se týká počasí pěkné ale co do úrody hodně slabší jiných roků. Dlužno ještě podotknout že obilí nevozilo se jak jiné roky na trh do Uh. Brodu, případně Uh. Hradiště, nýbrž vozilo se kterýkoliv den do hospodářských družstev a zádruh které byly oprávněny vykupovat obilí pro obilní společnost. Tato obilní společnost byla utvořena na základě zákona v obilním monopolu k upevnění cen obilí a obilních výrobků a zamezení špekulace obchodníků s obilím a vykořisťovaní rolníků. Přebytečné obilí nesměli proto rolníci prodati komu a zač chtěli, nýbrž


jej museli prodat obilní společnosti prostřednictvím zádruh a družstev, jako komisionářů obilní společnosti. Tato společnost platila následující ceny státem stanovené 1. srpna 1934 30 června 1935 Za 1q rži: 115Kč 130Kč „ „ žita: 152 „ 170 „ „ „ ječmene: 118 „ 133 „ „ „ ovsa: 110 „ 125 „ Ceny tyto stoupaly pak od 1 srpna 1934 každý měsíc až dostoupily ceny jak nahoře vysvětleno. Co se týká úrody bramborů, ta byla přeubohá. Následkem velkých veder a málo deště byly brambory ještě v zemi upečeny někde z části a někde úplně, takže se ani nekopaly a byly přímo zaorány. Řepa však částečně těmto nepohodám odolala nenarostla tak velká ale co do jakosti dosti obstojná, zvláště cukrovka, která obsahovala mnoho cukernatosti. Cena brambor byla v tomto roce asi za 1q 35Kč řepa krmná za 1q 7Kč cukrovka za 1q 11Kč Rok 1934 byl převážně suchý o čemž svědčí okolnost nedostatku vody která přišla tak daleko, že obec musela na různých místech zřizovat obecní studny, jako na dolním konci vesnice pod kráčinami rovno dolního mlýna a pak v potoku na horním konci, kde byla zhotovena druhá studně a kteréžto studny zásobily takřka celou vesnici. Od rána do večera byly studny obléhány řadou lidí s nádobami, řadou vozů s lajtami a bečkami někdy i s hádkou pro dlouho čekání jeden na druhého. Dokonce se vyskytly i případy že k těmto studnám přijeli pro vodu občané ze Slavkova a z Vlčnova. Letošního roku bylo dokončeno odvodňování pozemků v naší obci. Jelikož hospodářská krise trvala v plném rozsahu byly minulého roku tyto práce zastaveny a zase až letos dokončeny. V důsledku této těžké doby byla největší překážka při dodělání toho


podniku obstarání peněz a proto vodní družstvo ujednalo s podnikatelem provádějícím tuto práci, aby dělníkům při této práci byly peníze za mzdu sráženy na ůčet svých nedoplatků za odvodněné pozemky a jedině takto mohla být tato práce skončena. Letos v dubnu byl pronajat obecní hostinec panu Ant. Lečbychovi řeznickému mistru v Dol. Němčí za roční nájem 7250Kč, na dobu 3 let. Dne 8.srpna odešel od náš duchovní správce, kons. rada p. farář Jindřich Koželuha na nové působiště do Hradčovic. Na jeho místo nastoupil administrátor p. Jan Dubský, rodák od Kyjova mladík teprve 26 let a 1 rok po vysvěcení. Tento působil u nás do 10.12. 1934 a pak byl k nám ustanoven p. Jos. Klos, rodák z Bernartic u Jičína. Veškeré tyto přesuny děly se velmi slavnostním způsobem, zvláště loučení obou odcházejících kněží bylo pro všechny zůčastněné občany velmi bolestné, což dokázala obrovská účast při něm a pláč trvající do nekonečna. Zvláště nutno uvésti jedinečný případ ohně domku č. 210 Leop. Zimčíka který se udál dne z neznámé příčiny. Ojedinělý tento zjev dlužno přičíst požárním pojišťovnám které toho roku zvýšily sazbu a snížili pojištěnou hodnotu. Letos se také pálila slivovice a napáleno bylo celkem 115hl slivovice (líhu). Letošní rok byl zvlášť hojný na různé povětrnostní události kterých není pamětníka, tak na příklad: Dne 10.prosince začalo pršet a tak s malými přestávkami pršelo až do svátků vánočních. Přes svátky vyskočilo sluníčko a bylo teplo, což nám dosvědčí že ještě před vánočními svátky nebylo zvláštností uviděti v zahradě rozkvetlou jabloň nebo v zahradě růže a v poli sedmikrásky a fialky. Vlivem takového počasí rostla tráva v měsíci prosinci v plném proudu a travnice nosili nůše trávy ještě na Sylvestra. Oč narostlo píce přes celý rok méně, o to v zimě zase přibylo a tento zjev nezůstal bez následku cen krmiva. 1q sena prima jakosti stál v prosinci 32Kč, ale hned po senoseči kdy


mělo být seno levnější stál 1q 42Kč. Zima tato byla sice zdravá na kapsy hospodářů, poněvadž nemuseli vydat tak velký náklad na palivové dříví, avšak nebyla zdravá pro nemocné, což dokazuje případ 8 pohřbů ve 14 dnech, kdežto za celé 3 měsíce nebylo před tím pohřbu vůbec. Co se týká hospodářství byl rok 1934 rokem velmi těžkým. Dělnictvo nemělo žádného výdělku, proto musela obec provádět nouzové práce (oprava cest a.j.) na což přispíval polovinou stát. Dělníkům se platilo 13Kč denně. Mimo to organisované dělnictvo pobíralo podpory v nezaměstnanosti a stravovací akce byla celý rok v činnosti. Dostávaly se poukázky na chléb, mléko a jiné životní potřeby. Jiné vrstvy občanů nebyly na tom lépe. Prodat nebylo co a když se i prodalo, za nízkou cenu a jiné povinnosti se nezmenšili ba naopak zvětšily. Bylo vypsáno několik soudních dražeb hosp. usedlostí, ale v důsledku zákona byly tyto zastaveny.

L. P. 1935. Po teplé zimě roku minulého který dokončil počasím přímo jarním jak v předu uvedeno, nastala hned počátkem roku změna počasí. Již 3.ledna dostavil se první mráz a 4/º zimy, která se den ode dne zvyšovala, takže 20.ledna bylo zaznamenáno již 18/º pod nulou a zima tato trvala 2 dni. 3.února bylo velké náledí které přivodilo více nehod. 11.února dostoupila zima svého vrcholu 22 stupněmi pod 0. Z toho přišel však náhlý obrat a za 6 dní na to t. j. 17 února bylo již 7/º tepla které však den ode dne ubývalo a pohybovalo se kolem 10/º až do 16.března. Jarní počasí bylo dosti příznivé, takže jarní polní práce provedly se dosti obstojně a mírné deště přály všemu, takže jaro bylo zcela příjemné.


Dne 4.dubna odešel od nás zdejší duchovní správce pan farář p. Jos. Kloss, který zde působil poměrně krátký čas od 10/12 1934, tedy ne celé 4 měsíce. Jmenovaný p. farář byl velmi milé povahy a zbožného života, takže za tak krátkou dobu byl oblíben u všech farníků, bez rozdílu polit přesvědčení a proto loučení s ním bylo dosti smutné. Zdraví jeho bylo velmi chatrné práce ve farnosti pro něj mnoho, proto odešel na své dřívější působiště zpět. Od 4 dubna byla naše farnost bez svého duch. správce až do 16 dubna a mezitím v nutných případech museli se farníci obracet na faru do Hluku nebo do Vlčnova. Na příklad pohřeb Ludmily Válkové vykonal 7.dubna p. kaplan z Vlčnova. Hráček Jan 16.dubna byla fara obsazena mladým administrátorem Metod. Plačkem kaplanem z Jalubí a rodákem z Těšňova, který byl teprv 2 roky po vysvěcení. Tento zde působil 7 měsíců. Zvláštní dojem působil 1.květen, státní svátek a zároveň patronátní svátek naší farnosti. Do plného květu stromů a různých plodin přišel náhle silný mráz a napadlo až 15cm sněhu. Úroda stromů, které byly již úplně rozvité byla úplně zničena, ježto květ zčernal a opadl. Velmi citelně byly poškozeny také naše mladé vinnice. Tímto byla nálada na naše hody, které se odbývaly 5.května velmi zkalena s obavou o příští sklízeň. Obilí však tyto mrazy tak značně nepoškodily, poněvadž toto nebylo ještě v květu. 19 května konaly se volby do národního shromáždění. Předvolební kampaň byla velmi rušná spousty letáků, schůzí, darů a jiného, takže byl každý rád že tento 19.květen jest za sebou. U nás byly tyto volební výsledky: Poslanecká sněmovna. Voličů bylo celkem: Platných hlasů odevzdáno: Republ. strana, poř. kandit. č. 1 obdržela ….. 123 hlasů Soc. dem. stra. dělnická „ „ 2. „ 56 „ Nár. soc. str. (Václav Klofáč) 3. „ 4 „


Komun. „ Lidová „ Živnost. „ Fašistická „ (R. Gajda) Nár. sjednocení

4. 5. 10. 13. 16.

„ „ „ „ „

4 422 17 105 6

„ „ „ „ „

Senát: Voličů bylo celkem Platných hlasů odevzdáno Republ. strana poř. kand. č. 1. -----Soc. dem. „ „ „ „ 2. -----Nár. soc. „ 3. -----Komunistická „ „ „ 4. -----Lidová „ „ „ „ 5. -----Živnost. „ „ „ „ 10. -----Fašistická „ „ „ „ 13. -----Nár. sjednocení „ „ „ 16. ------

119 hlasů 44 „ 3 „ 4 „ 346 „ 18 „ 97 „ 3 „

Dne 26.května t.j. týden po volbách do nár. shromáždění, konaly se volby do okr. a zem. zastupitelstva. Volby tyto nebyly již tak rušné jako volby předešlé. Měsíc květen byl dosti příznivý až poslední týden nastalo značné schladění. Žně byly vzdor velkým mrazům začátkem května dosti obstojné pouze pozdní setí oves a vika byly měné cenné. Počasí přes žně bylo pěkné takže sklízení a mlácení se dosti rychle provedlo. Ceny a prodejní podmínky obilí byly jako roku minulého poněvadž se vše prodávalo dle tak zvaného obilního monopolu, přes obilní společnost, pouze následkem úpravy zákona a obil. monopolu bylo připláceno na q žita 2kč jiného obilí 1 až 1Kč 50h. Dne 21.6. byla u nás provedena kolaudace druhé odvodněné části pozemků a stanoven poplatek po odečtení státního a zemského příspěvku 420Kč z 1 míry odvodněných pozemků. Dne 28 září na svátek sv. Václava byl slavnostně posvěcen nový kamený kříž na horním konci vesnice, zhotoven firmou Ant. Píšteň sochařství v Uh. Hradišti, za obnos 1950Kč.


Sbírka učiněná po vesnici vynesla 1350Kč, zbytek uhražen z kostelní pokladny. Slavnost tato byla za krásného počasí velkolepá a zůčastnila se ji takřka celá farnost. 11.listopadu přišel k nám nový p. farář p. Jos. Vavřík z Val. Polanky, rodák ze Strážnice 44 let starý. V měsíci srpnu a září byla opravena fara, okna a dvéře natřeny, světnice a chodby vymalovány. Tuto práci provedli bratři Cmolové od firmy Panték z Bratislavi za cenu 2350Kč. Dne 13.listop. odcházel od nás dosavadní aministr p. Met Plaček, na své dřívější působiště do Jalubí. Jak tento mladý kněz získal si sympatii všech farníků zvláště dětí, svědčí dojemné loučení a velká učást při něm. Podzimní počasí bylo krásné, takže polní práce pokračovaly dosti rychle ku předu. Změna počasí nastala 23.listopadu objevením se prvního sněhu na Javořině, čímž se u nás značně schladilo a 26.listopadu padal první sníh i u nás. 1.prosince konaly se u nás volby do okres. zastupitelstva Uh. Hradišťského následkem utvořivšího se okresu Zlínského. Volby tyto byly ještě klidnějšího rázu, poněvadž hlavní politické strany na okresu, sloučily se a kanditovaly společně. Byly to tyto strany: Lidová, republikánská, živnostenská a křesť. sociální. Volební výsledky byly tyto: Sdružené strany obdržely 568 hlasů Soc. dem. str. dělnická 40 „ Komunistická - „ Nár. soc. „ 2 „ Nár. sjednocení 2 „ Fašisté 92 „ Platných hlasů bylo odevzdáno 704. Začátkem prosince napadlo mnoho sněhu, který držel až do vánoc, při tom stále mrzlo takže zima se přiostřovala a dostoupila vrcholu o vánocích. Na štědrý den bylo u nás 7/º zimy.


Na hod Boží vánoční se však náhle oteplilo a sníh následkem teplého vítru za 1 den úplně zmizel a počasí na vánoce podobalo velkonočnímu ba dokonce 29.12. měli jsme 10/º tepla. Letošního roku konal se v Praze ve dnech července celostátní sjezd katolíků a z naší obce zůčastnilo se ho 21 osob. V roku tomto byly pro nezaměstnané dělníky, státní stravovací akcí přiděleny následující potraviny: poukázky 10Kč – 42.700Kč bramborů 110q cukru 400kg mléka za 3963 „ kávy 110kg mouky 700kg chleba 57q 75kg kroup 350kg tuku 120 „ .

L. P. 1936. Rok tento začínal krásným teplým počasím, tak jak rok předešlý, dokonce i 4.ledna pršelo a počasí toto by se spíš podobalo měsíci dubnu místo ledna. Rolníci přeorávali svá pole a připravovali toto k jarnímu setí a sázení. Teplota v měsíci lednu pohybovala se kolem 15º nad nulou, což jest jistě zvláštní zjev, neboť všechny průpovědi na př. „leden, za kamna vlezem“ a jiné zůstaly nepravdivé. Měsíc únor přinesl však hned ve svém začátku změnu počasí a 4.2. začal padat sníh který padal 2 dni, pak 7.2. přišel na to velký vítr, kterýžto nadělal velké závěje a zároveň novou tuhou zimu která dosáhla svého vrcholu 20.2. a sice 18º pod nulou. Tato zima netrvala však dlouho a koncem února již nám zase pršelo. Jarní počasí bylo dosti obstojné a 1.dubna přihlásila se první bouře s deštěm a toto počasí trvalo 4 dny. Po velkonočních svátcích začalo se u nás s nouzovými prácemi, na kteréžto platí stát polovici a obec druhou polovici. Obec tyto práce však musí dělníkům hned propláceti a po dokončení těchto stát svoji polovici obci vrátí. Proto obec pro nedostatek finančních prostředků musila udělat na tuto práci prozatímní půjčku.


Platilo se 15Kč denně na 1 osobu a zaměstnáno bylo celkem osob a celá práce stála Kč. Měsíc květen byl velmi deštivý, pršelo skoro každý den, až do polovice června. Dne 4.7. vypukl požár v domku č. , Cyr. Škubny. Střecha domku shořela úplně a škoda kryta pojištěním. Žně byly začátkem dobré co se počasí týká avšak 30.7. začalo pršet a pršelo nepřetržitě 5 dní a 5 nocí. Pole bylo plné mandelů i na pokládkách, což se povázalo jen na uchýtku a proto mnoho obilí porostlo jak v mandelích, tak ve stohách přichystaných k mlácení a také dosti obilí na stojatě. Co se týká jakosti obilí bylo toto lehké, zaschlé proto málo výdatné. Ceny hospodářských výrobků pohybovaly se asi takto: Žito za 1q Réž „ 1q Ječmen „ 1„ Oves „ 1„ Sláma krmná 1„ Jetel 1„ Seno 1„ Brambory 1„ Řepa cukrovka 1„ Dobytek: Kráva užitková od Jalovice Kůň Vepře Dne 23.8. slavila zdejší skupina katolické omladiny 10 let svého trvání a svěcení spolkového praporu. Slavnosti této zůčastnilo se i mnoho přespolních spolků. Pro velké množství polních myší, které značně ohrožovaly polní úrodu, musela obec a všichni majitelé pozemků přikročiti k jejich hubení. Prostřednictvím obce bylo objednáno strichinové žito, které si majitelé pozemků rozebrali a dne 12 září bylo hromadně tráveno. Toto trávení se muselo však 20.listopadu opakovat poněvadž celá řada rolníků musela ozimy zaorávat.


Ovoce bylo letos dosti, takže se hodně vařila povidla a také zdejší pálenice byla zase po páru letech v provozu, ve které se pilně pálila „pravá slovácká slivovice“. Pálili zde i občané z Nivnice a z Korytné. Dne 8 října napadal na horách první sníh kterého bylo dosti velké množství u nás však většinou pršelo. Dne 27 a v den svobody 28.10 stále pršelo, takže oslavy státní samostatnosti odbývaly se v místnostech. Dne 1.listopadu bylo na popud Okresního úřadu vypraveno 24. zdejších občanů různého stáří a pohlaví do Brna k uvítání rumunského krále Karóla, který dlel v naší republice návštěvou a také s panem presidentem Benešem a různými státníky našimi i se svou rumunskou družinou navštívili město Brno. Naši občané této výpravy měli cestu hrazenu státem. 30.listopadu napadl i u nás sníh a držel až do vánočních svátků. Počasí toto se však o vánocích změnilo, takže na svátky jsme měli dosti krásně a teplo.

L. P. 1937. Rok tento začínal sychravým počasím, neboť celý leden jen pršelo a chvílemi se déšť měnil v sníh, nejvyšší bod mrazu 14º. Dne 12.ledna v poledne vyhořela stodola Jana Janče, škoda vzniklá byla kryta pojištěním a příčina ohně neznáma. Dne 16.února byl v místnostech obecního hostince pořádán katolickými spolky řečnicko – výchovný kurs po celý den, na kterém přednášeli referenti z Uh. Brodu a tohoto se zúčastnili téměř všichni občané, bez rozdílu politického přesvědčení. Dne 12.března byla v těchže místnostech pořádána přednáška o civilní protiletecké obraně v případu nepřátelského náletu. Přednášku tuto uspořádali členové a funkcionáři CPO (civilní protiletecké obrany) a Čs. červeného kříže z Uh. Ostrohu.


Přednáška tato byla všemi přítomnými, jichž bylo velmi mnoho a veškeré místnosti do posledního místa přeplněny, vyslechnuta s největší pozorností a ve volné debatě přišlo k cenným dotazům a námětům. Jarní počasí bylo obstojné a 21.března byl mráz s 10º pod nulou. Měsíc duben začal deštěm, který trval celý měsíc a dokonce 24. tento měsíc padal i sníh, takže celý měsíc byl dosti studený a vyvrcholení se dostavilo zvláště ve dny zmrzlých patronů t.j. 12., 13, a 14.května kdy bylo 16º zimy. Žně byly dosti pěkné, úroda však nebyla nejlepší, zvlášť žita (rži) bylo velmi málo a ve většině případů se nesklidilo ani semeno. Nejlepší byly jařiny pozdě zaseté, zvláště oves. Tohoto roku byl zřízen na farní stodole ficiální sklad hospodářského družstva v Uh. Hradišti, za účelem vykupování obilí a dodávání různých hospodářských potřeb. Družstvo toto vykoupilo dosti obilí ale velmi málo žita (rži), kterou naopak bylo nuceno ze svých skladů v Uh. Hradišti dovážet k nám a ji za jiné obilí vyměňovat nebo za hotové prodávat našim občanům. Výkup obilí prováděla také „Zádruha“ z Uh. Brodu v místnostech obecního hostince. Koncem žní začalo opět deštivé počasí, které však již žním neuškodilo neboť bylo již většinou vše sklizeno ale velmi poškodilo právě posečené jeteliny a lucerky, které se nemohly v pořádku usušit a sklidit domů. V důsledku tohoto počasí které trvalo celý srpen a příliš mokrého a studeného jara bylo málo píce a tato hodně stoupla v ceně. Dne 8.září v 10 hod. večer vyhořela stodola Martina Baroně č. 53, příčina ohně nebyla zjištěna a škoda krytá pojištěním. Dne 14.září v ranních hodinách roznesla se naší vesnicí a téměr celým světem smutná zpráva že ve 4hod ráno zemřel náš první president a osvoboditel Č.S.R. T.G. Masaryk. Smutná tato zpráva se velmi rychle rozšířila a zapůsobila zdrcujícím dojmem na každého, kdož jen trochu měl citu k naší mladé a draze vydobyté vlasti. V den pohřbu tj. září konala se pietní vzpomínka na zemřelého p. presidenta, na které v obecním hostinci při rozžatých svících u obrazu zemřelého ocenil jeho práci pro nás občany Č.S.R. velmi cenně p. starosta obce Frant. Polášek.


Jeho život za hranicemi a práci při zakládání našeho zahraničního vojska v Rusku, Italii, Francii a v Americe přednesl p. řídící učitel Jan Lepka a jeho celkový život doplnil p. učitel Ondražka. Podzim letošního roku byl opět hodně deštivý, zvlášť v měsíci listopadu stále pršelo. 5.října přišel první podzimní mráz s 10º mrazu a 12.listopadu napadl první sníh, který však brzy se změnil v déšť a toto počasí trvalo celý měsíc. Správné zimní počasí nastalo teprv o vánočních svátcích sněhem, kterého napadlo na štědrý den větší množství a na hod Božího narození po celý den sněžilo, takže na silnici byly místy velké závěje. Sníh ten trval až do konce roku a na nový rok ještě připadal. Nutno ještě poznamenat, že letošního roku bylo veškeré dělnictvo z naší obce zaměstnáno z části na stavbě nové silnice Veselí – Nové město nad Váhom a z větší části na stavbách ve Vlachovicích na Vláře, kde si vydělali slušné peníze, takže nebylo třeba žádných státních podpor a stravovacích akcí. Nejhůře na tom byli drobní zemědělci, kteří nemohli na výdělek a odprodat neměli co, poněvadž to potřebovali ku své výživě. Ceny obilí byly vypláceny obilní společností asi o 10 až 20% vyšší než loňského roku na 1q, u žita až o 24Kč. Brambory a řepa udržely svou cenu, s malým zvýšením. Cena píce značně stoupla zvláště sláma stála až o 25Kč 1q. Naše mladé vinohrady slibně rostou, hroznů bylo letos mnoho, jen vinobraní se muselo uspíšit, poněvadž následkem velkých dešťů hrozny praskaly a pozbývaly na jakosti. Mnozí vinaři okoušeli své první víno jako odměnu za práci a investovaný kapitál ve vinohradech. Slivovice se u nás letos pálila v menším měřítku.


L. P. 1938. Leden a únor t.r. byl dosti studený s dosti velkým množstvím sněhu a tuhými mrazy. Měsíc březen byl však dosti teplý, takže polní práce dobře pokračovaly až do dubna, v kterém se hodně sezimnělo, byly tuhé mrazy a napadl i sníh. Dne 27.února vyhořel domek Cyrila Daňka č. 17 a zároveň sousední dům č. 18 Jiřího Prajzy. Oheň vznikl u Prajzy a rozšířil se i na dům Daňkův, kteréžto domky, přes veškeré úsilí místního hasičského sboru a pomoci místního občanstva vyhořely do základů. V měsíci dubnu byla přivezena starší mostní váha, která byla zakoupena od p. Gerharda z Olomouce, rodáka ze Slavkova, za obnos 1800Kč. Potřebnou budku k tomu postavil a váhu usadil C. Vlček stavitel z Uh. Brodu, se zdejšími zedníky. Dovoz této z Olomouce obstaralo Slav.hosp. družstvo z Uh. Hradiště zdarma. Dne 24.dubna vyhořel domek Fr. Daňka čís. 335 a dne 29.června stodola Jana Světinského č. 100. Dne 21.května byla naše obec úředně uzavřena pro vypuknutí dobytčí nemoci slintavky a kulhavky. Nemoc tato se přes veškeré úřední opatření velmi rychle šířila a bylo jen velmi málo domů ušetřeno této nemoci. Na tuto nemoc uhynuly 2 krávy a 1 obecní plemeník a několik telat a vepřů. Uhynulá zvířata musela být na místním mrchovišti spálena. Tohoto dne t.j. 21.května byla nařízena částečná mobilisace, ve které bylo povoláno 18 záložníků z naší obce na mimořádné cvičení na 1 měsíc. Dne 12.června byly u nás konány volby do obec. zastupitelstva. K této volbě bylo podáno 9 kandidátek z 5 politických stran, s tímto výsledkem: Odevzdáno bylo 715 platných hlasů, z nich obdrželi: Kand. č. 1. čs. strana lidová skup. rolníků………266 hlasů 9 mandátů „ „ 2. „ „ „ „ domk.a živnost. 113 „ 4 „


„ „ 3. „ „ „ „ dělníků 118 „ 4 „ „ „ 4. republ.str.zeměď. a malorol.zaměst. 44 „ 1 „ „ „ 5. soc. dem. strana dělnická 38 „ 1 „ „ „ 6. čs. str. nár. socialistická 26 „ 1 „ „ „ 7. republ. strana domovina 58 „ 2 „ „ „ 8. čs. str. křesť. socialní (Čuřík) 18 „ 1 „ „ „ 9. republ. strana malorolnická 34 „ 1 „ Celkem 24 členů obec. zastupitelstva, z nichž zvoleni: starostou Polášek František č. 23. rolník I. náměstkem Straka František „ 247 stolář II. „ Krhovský Antonín „ 49 rolník radní: Talský Josef rolník č. 275., Richtr Fr. děl. č. 142 Ježek Jan dělník č. 239., Kopřiva Jos. „ „ 270 Zimčík Jan rolník č. 87. Členové obec. zastup: Šohaj Jan rol. č. 84, Kadlček Jan rol. č. 315 Škubna Jos. „ č. 174, Matůš Štěp „ „ 46 Juřenčák Martin „ „ 166, Pěrka Jos. „ „ 94 Bartoš Frant. domk. „ 283, Daněk Jan zedník č. 241 Kohůtek Frant. „ „ 176, Bursík Štěp. „ „ 248 Daněk Jan dělník č. 205, Válek Jan dělník č. 163 Ježek Štěp „ „ 217, Kadlček Jan rolník č. 11 Uher Josef „ „ 288, Zimčík Štěpán „ „ 79. V červnu a červenci letošního roku bylo počasí deštivé, přes žně však deště ustaly a po žních opět zesílily a pršelo 14 dní bez přestání. Úroda obilí byla letos dosti dobrá a ceny byly asi o 4Kč vyšší loňského roku za 1q. Co se tyká údalostí světových nejevilo občanstvo naší obce velkého zájmu na nich a přijalo vše s rozvahou, zvláště oddělení části Čech a Moravy Mnichovskou dohodou k 3. Říši a Vídeňskou dohodou části Slovenska k Maďarsku. Občané naší obce nevěnovali těmto událostem mnoho času při starostech o svůj chléb. To samé dělo se při odstoupení přes. Beneše ze svého úřadu a zvolení dra Emila Háchy na jeho místo. Klid, ku kterému bylo stále nabádáno tiskem i rozhlasem byl u nás úplně zachován.


L. P. 1939. Rok tento začal dosti tuhou zimou a mnohem sněhu až do ½ měsíce ledna. Pak se stále oteplovalo takže 25.ledna bylo již 7º tepla. Dne 5.února konal se pohřeb zemř. občana Šť. Kadlčka č. 147 na který se dostavila čestná četa vojska i s hudbou z Uh. Hradiště. Pohřbu se zůčastnilo mnoho lidí z obce. Dne 15.března konal se odvod branců z naší obce v Uh. Ostrohu. Odvod však nebyl proveden pro dějinné události, neboť právě ten den pochodovalo k nám německé vojsko a první oddíly motorisované přejely naší obcí toho dne odpoledne. Téměř celá vesnice byla na nohou a se zvědavostí prohlížela kolem jedoucí Německé vojsko. Toho dne bylo počasí velmi nepříznivé padal sníh, mrzlo a počasí toto se stále přiostřovalo, takže 21.3. bylo 11º zimy. Po příchodu Německého vojska do Hluku uspořádaly Německé úřady informační schůze, která se konala také u nás v obecním hostinci a bylo nabádáno dělnictvo aby se hlásilo na práci do Německa. Do konce roku bylo jich již v Říši zaměstnáno asi 200 osob, kteří si tam vydělávali slušné peníze, neboť se počítala 1 RM. (Říšská Marka) 10Kč. Po celkem obstojném počasí jarním byly žně dosti obstojné ale obilí bylo málo. Ceny obilí byly o málo vyšší roku minulého a výkup jeho provádělo z větší části Leov. hosp. družstvo z Uh. Hradiště. Počasí bylo koncem roku dosti obstojné až do vánočních svátků, kdy se značně ochladilo.


L. P. 1940. Počasí začátkem roku bylo velmi studené, tuhé mrazy a mnoho sněhu. Počasí toto trvalo i na jaře, takže jen stěží bylo pole obseto a brambory a řepa pozdě zasázeny. Následkem této zimy pomrzlo v naší obci až 50% stromů a vinohrady byly poškozeny ještě více. Nejvíce utrpěly stromy staré zvláště odrudy měkší jako třešně, švestky a peckovité stromy vůbec. V květnu pak hodně pršelo a při tom bylo stále hodně zima. Žně byly velmi špatné neboť nebylo dne který by nepršelo. Obilí bylo následkem špatného počasí málo a to z větší části pohnilo na poli, třebas bylo až 6krát i vícekrát na pokládkách obráceno a mandele rozestavěny. Z obavou hleděli naší zemědělci budoucnosti vstříc. Pracovní síly bylo málo jelikož přes 300 mužů z naší obce bylo na práci v Německu. Novinkou pro naše občany bylo zavedení stravovacích lístků a lístků na oděv v důsledku vedení války Německa pro Francii, Polsku, Anglii. Lidé si pomalu ale přece na tyto lístky zvykali. Rozdělováním těchto lístků byla pověřena zvláštní komise. Ceny obilí byly letošního roku o něco vyšší a také ceny dobytka značně stouply v důsledku válečných poměrů. Bramborů bylo následkem velmi mokrého roku málo a byly náchylné skáze hniloby, taktéž řepa. Dne 27 října napadl první sníh a značně se ochladilo, pak bylo ale opět krásné počasí. Těmito řádky začínají nové dějiny této obecní pamětní knihy, neboť koncem roku 1940 bylo nařízeno býv. okresním úřadem v Uh. Hradišti, úřadem pro vedení Německých záležitostí, odevzdání všech obecních kronik, prý „do úschovy před nepřátelskými nálety“ a naši kroniku jsem musel osobně předat na zmíněném úřadě. Knihu ode mne přebral zástupce říšského úřadu, přihrbený, zakrslý člověk, hrubého vzezření jménem Když mně bylo p. starostou Fr. Poláškem sděleno, že mám osobně odevzdat obecní kroniku na okr. úřadě, vytáhl jsem tuto s úschovy a


rychle jsem vyřezal listy, konec roku 1937 a dále, jelikož záznamy na těchto, by mne přivedly do konfliktů s něm. úřady. Vytrhl jsem proto tyto listy, k čemuž mi usnadnil sešívaný spoj v knize a obsah těchto listů napsal jsem zkráceně se zcensurovaným obsahem do této knihy a knihu jsem odevzdal. Vytržené listy jsou k této knize přiloženy. V roku 1945 po osvobození rudou armádou byla nám kronika vrácena z Brna a záznamy dodatečně doplněny. K doplnění třeba zde krátce vzpomenout událostí od naší mobilisace přes okupaci až do skončení německého běsnění. V jubilejním roku 1938 oslavily 4.9. místní skupiny legionářů a dobrovolců 1918 – 19 společně se všemi občany bez rozdílu polit. přesvědčení 20leté trvání naší samostatnosti s velmi krásným pořadem a z čistého zisku bylo věnováno 1000Kč na obranu státu. Na této slavnosti mluvilo více řečníků, kteří vesměs nabádali lid k národní uvědomělosti pro nastávající těžké doby pro náš národ. Vzhledem k stálým manévrům německých vojsk při našich hranicích a vyvoláváním nepokojů Sudetskými němci ve vnitrozemí byl povolán 1 ročník záložníků do zbraně a rozrůstajícím se nebezpečím války s Německem, byla nařízena mobilisace do 42 let. Při tomto nástupu mužů do zbraně byl zachován mezi občany naprostý pořádek a třeba podotknout, že k odvozu záložníků na nádraží, přihlásilo se na výzvu obecní rady tolik povozníků zdarma, že museli být vráceni zpět. Mezinárodní události jako Mnichovský diktát, odstoupení p. pres. Beneše a vlády, odjezd do zahraničí, toto všechno bylo zdejšími občany sledováno s velkým napětím, s pláčem a zaťatými pěstmi shromážděni jsa u radiových přijímačů. 15.března 1939 byl v naší obci zvláště smutným dnem, neboť toho dne byli naši hoši u odvodu v Uh. Ostrohu. Odvod se však nekonal, neboť toho dne bylo hlášeno, že Německé vojsko překročilo naše hranice a „bere naši republiku v ochranu“ a na odpoledne byl hlášen jeho příchod do našeho kraje, proto museli hoši domů a odvodní komise končila své poslání. Odpoledne byla naše vesnice vyrušena příchodem německých hord s nabitými kulomety na obručných aktách a tancích. Počasí těmto nemilým hostů nepřálo, neboť od rána padal sníh s deštěm a my jsme sledovali zablácené auta s vojáky, kteří očekávali radostné přijetí, kterého se jim však nedostalo. Ubírali se


směrem ku Slovensku, doprovázeni jsa našimi občany tvrdými pohledy se srdcem rozdrásaným bolem a setkání se s nimi, se raději vyhýbali. Ihned po příjezdu do obce, uspořádali němečtí agenti přednášky o „ochraně českého opuštěného národa“ německou brannou mocí a v přivezených polních kuchyních vyvařovali pro „hladový český národ“ německá jídla s 1 hrnce. Tato akce se však u nás minula cíle, neboť občané s bolestí v srdci, nemohli toto pohoštění příjmout. Při této schůzi vyzívali dělnictvo na práci do Říše, což se jim částečně povedlo, neboť u nás byly veškeré práce zastaveny a dělnictvo se svými rodinami vyčerpáno, muselo tuto nabídku přijat, zvláště když za 1 R.M. bylo placeno 10Kč, což znamenalo slušný výdělek, za který se v tuto dobu dalo u nás ještě hodně nakoupit. Jakmile však si nějaké marky vydělali a začali okoušet pohostinství v Říši s doprovodem krásných slov jako Českých psů a podobně, utíkali tito dělníci do svých domovů a byli pronásledováni četnictvem a vojskem a nastala nová éra jak bude dále popsána.

Podpis (nečitelný)


L. P. 1941. Rok tento začínal pro naše občany velmi kriticky, neboť stálý postup německých vojsk do Jugoslavie, Polska a Francie zavdával německému a Protektorátnímu tisku mnoho příčin k stálému vychloubání a zprávy byly uměle zveličovány, takže někteří občané začínali klesat na mysli a pochybovali ve vítězství spojenců. Tyto bylo třeba opatrně přesvědčovat a byli zvláště muži silnějších nervů drženi v rovnováze, by se nestalo v obci nějaké udavačství, po kterém Němci úsilovně pásli. Ve zdejší obci bydlel 1 Říšský občan jménem Friedrich, pensista, který měl velkou radost z Německých vojenských úspěchů a nespoměl toto stále našim občanům připomínat. Jinak nebezpečný nebyl, zvláště když s nim nikdo hovor o těchto věcech neropřádal a jemu přisvědčoval. Co se týká věcí zásobovacích, byly tyto stále horší a občané zřizovali si bezpečné kryty pro uschování zásob potravin, neboť byly stále předpisovány nové a nové povinné dodávky a do obce přicházely hospodářské kontroly které přehledávaly dům od domu a převažovaly nalezené zásoby, ovšem že ve většině případů tyto zásoby nestačily k výživě rodiny, neboť přebytky byly dobře uschovány. Ze zdejší obce bylo mnoho Čs. občanů převedeno přes lesy pod Javořinou do zahraničí přes Maďarsko různými směry. Převáděni byli různí lidé z Čech, Moravy a toto převádění prováděli zdejší občané. Mnozí z převedených přišli po skončení války po příchodu do domova poděkovat zdejším občanům za tuto obětavost. Nutno ještě připomenout že ve zdejší obci nepanovalo udavačství mezi občany, neboť tito byli dobře informováni o následcích z tohoto. Jednota a svornost mezi občany přispěly k tomu, že nikdo ze zdejší obce nebyl pro politické věci žalářován nebo popraven mimo 1 mladíka Jana Kadlčka, který z nucených prací v Německu chtěl utéct za hranice, byl však chycen a popraven. Dále zemřeli 2 mladíci též na nucených pracích v Německu, Jan Kozelek a Jan Blaha. Dne 27.7. 1941 padl v Německé armádě na Ruské frontě zdejší občan Jan Baroň 21 letý, svobodný, který více let sloužil u německých rolníků na Českomor. vysočině, dal se dobrovolně k něm. vojsku, nesklidil však velké vavříny a upadl v zapomenutí. „Opustíš-li mne, nezahynu, opustíšli mne, zahyneš,“ promlouvá Vlast k svým synům a dcerám.


Co se počasí týká nebylo letos velmi příznivé, neboť 7.5. přišel velký mráz a zničil veškerou úrodu ve vegetaci. V červnu a červenci bylo mnoho dešťů, které neposloužily blížícím se žním. 30.11. zrušeno bylo stanné právo, které naše občany nijak zvlášť nepostihlo jedině hlášení se při změně pobytu do 2 hodin po příchodu nadělalo trochu starosti. Ve zdejší obci bylo koncem roku 1775 osob po odečtení 24 osob, které toho roku zemřely.

L. P. 1942. Rok tento začal velkou zimou a množstvím sněhu. Tato nadělala nejvíce starosti a palivo, které rapidně stoupalo na černém trhu, neboť na příděl nebylo pomyšlení. Dne 23.3. byly ze zdejšího kostela odebrány 2 zvony a 1 umíráček z návsi. Odmontování těchto prováděla firma Hanuš, tes. mistr z Mařatic, k malému potěšení zděšeného občanstva. Dne 27.3. byl odebrán poslední zvon a místo něj byl vrácen nejmenší, umíráček, který byl namontován do věže a s ním zvoněno i vyzváněno, jenže byl slyšen jen pár kroků od kostela. Hodiny odbíjely na namontované radlice z pluhu. Dne 6.4. konal se pohřeb Jana Lepky, řídícího učitele zdejší školy, který byl převezen do své rodné obce. Jmenovaný byl Ruským legionářem a zemřel na následky nemoci ze světové války. 4.5. bylo započato s opravou oltářů a soch v kostele za obnos 54.000Kč firmou z Uh. Hradiště, neboť marky se stále hromadily a nebylo za ně možno nic pořídit. Letošního roku v důsledku stanného práva byly zakázány veškeré i církevní průvody také Božího těla. 1.6. přebral obecní úřad místo nemocného starosty Fr. Poláška, I. náměstek Frant Straka. S místních událostí uvádím: Oheň domku Frant. Světinského č. 12, jediný oheň toho roku.


5.10. byl zabit při jízdě do zaměstnání na svém kole 16letý zámečnický učeň Ludvík Stojaspal č. 133. nákladním autem Jos. Hromčíka z Nivnice. Letošního roku byla přičiněním úřadujícího náměstka Fr. Straky a Inženýra Opluštila ze Bzence v rámci vymlatové akce zřízena částečná elektrisace obce, kterou občané uvítali s radostí, neboť pro nedostatek petroleje k svícení a velmi omezeného přídělu benzinu k pohonu strojů přišla tato vhod. Její zapínání a první osvětlení elektrickou žárovkou ve zdejší obci bylo provedeno dne 25.11. Letos zemřelo 32 lidí.

L. P. 1943. V letošním roku nebylo ve zdejší obci zvláštních událostí, neboť občané věnovali se své práci, aby v této zapomínali na stále horší a horší doby, které nebraly konce. Stálé vyhlášky poprav na ulicích, za výklady oken a v novinách až lid otupěl na tolik, že si těchto ani nevšímal. Přes všechny zákazy a přísné tresty pro černé obchody, vzkvétal tento stále více a zdejší občané toho plně využívali. Hlavně jich nejvíce jezdilo do Náchoda a okolí, kam vozili poživatiny a odtud přiváželi textilie, kterých bylo naprostý nedostatek. Je jisté, že ceny nebyly nijak nízké, přesto že zboží nebylo kvalitní z 80% dřevěné, a jen 20% příze. Dne 21.5. přišel nečekaně velký mráz, který zničil veškeré ovoce v květu, brambory, kukuřici a vše co bylo zelené. Brzy na to muselo být prováděno povinné ničení krtonožek, jelikož jejich velké množství ohrožovalo úplné zničení úrody. Pak se dostavily velké deště, které dovršily letošní úrodu. Po těchto deštích přišly velké vedra až 50º Celsia. Jinak plynul rok ve valečné vřavě stále dál se svými těžkostmi a stále stoupající drahotě a nedostatku veškerého zboží. Letošního roku nabývaly deserce našich dělníků zaměstnaných na nucených pracích v Německu stále větších rozměrů, ba dokonce utekli 2 hoši Vojtěch Stojaspal a Josef Zimčík v uniformě t. zvané Todtovy


pracovní organisace a ukrývali se u svých známých v obci a v poli. Na jejich dopadení Němcům zvláště záleželo, neboť povolali své agenty přímo z Hannoveru z místa jejich působiště k jejich dopadení. Po nezdařilých výsledcích zapečetili četníci z rozkazu rodný dům Jos. Zimčíka a matku uvěznili, když otec před zatčením zmizel. Když ani toto nepomohlo a hledaní se nepřihlásili, byly podnikány rychlé přepady ozbrojenými gestapáky jak ve zdejším kině, tak v hostincích ale z hledaných uprchlých dělníků nikoho nenašli, jen 3 mladší bratry hledaných odvezli a uvěznili jako rukojmí. Ale nepomohly žádné hrozby, nikdo nezradil a jednota mezi občany byla stále pevnější.

L. P. 1944. V letošním roku dostouply černé ceny poživatin svého vrcholu a prodávalo se následovně: 1q pšenice 1Kg mouky pšeničné 1q brambor 1Kg masa vepřového 1 „ másla 1 „ sádla 1 „ cukru 1Kg soli 1 litr slivovice

3000Kč 50Kč 1000 „ 300 „ 800 „ 1200 „ 300 „ 40 „ 2000 „

1q směsky 2500Kč 2m³ paliv dřeva 5000 „ dovoz těchto 800 „ 1 prostěradlo na postel 2200 „ 1 pár pánských střevíců 5000 „ 1 kráva 35.000 „ 1 husa kladná 800 „ 1 house malé 400 „ mlacení strojem a 1hod. 150 „

Přes tyto velké ceny nebylo možno nic koupit jelikož peněz bylo dost ale zboží žádné a jeho shánění bylo hlavním zaměstnáním převážných občanů. Dne 10.2. zemřel ve zdejší obci dříve vzpomenuly něm. příslušník Friedrich, který se nedočkal tak toužebně očekávaného vítězství německé říše. Jeho pohřbu zůčastnili se zástupci německých úřadů, vojska, četnictva politických složek a jiní.


Koncem minulého roku ubytovali se v domě Pavla Uhra 2 parašutisté z Anglie, z nichž 1 se přestěhoval a 1 jménem Jan Bartejs, čs. poručík ze zahraničí zdržoval se zde až do konce války a odtud prováděl svoji činnost. Dle neustálého bombardování a mohutného postupu spojených armád dal se očekávat brzký pád Německa, který naši občané netrpělivě očekávali. Stálým posloucháním zahraničního rozhlasu stále se utěšovali a takto překonávali stále se horšící situaci. Zbytky dělnictva z říše utekly nepracovalo se jen to nejnutnější k udržení živobytí. Co se týká kultury jak ve veřejném životě, tak ve školách, byla tato ubohá pro náš národ a zvláště děti. Ve škole naši učitelé pro samé zkomoleniny českých dějin, raději tyto nevyučovali. Většina našich učitelů byla totálně nasazena v továrnách pracujících pro říši, nebo na opravách cest s krompáči a lopatami, aby národ nebyl uvědomován o současné situaci. V naší škole toho roku vyučovaly jen ženské síly, mužské byly totálně nasazeny v Bojkovicích a Vsetíně. Také děvčata narozená v roku 1924 byla nasazena nuceně do říše až u Francouských hranic a která byla blíže, utekla domů jak jiní dělníci. Dne 20.11. přestala ve zdejší obci, následkem bombardování hlavní sítě svítit elektrika, která již do konce války nesvítila, takže nebyl možný poslech zahraničních zpráv jen z doslechu odjinud donášely se zprávy o situaci. Toho roku zemřelo celkem 34 osob.


Podzim letošního roku byl opět hodně deštivý, zvlášť v měsíci listopadu stále pršelo. 5.října přišel první podzimní mráz s 10º mrazu a 12.listopadu napadl první sníh, který však brzy se změnil v déšť a toto počasí trvalo celý měsíc. Správné zimní počasí nastalo teprv o vánočních svátcích sněhem, kterého napadlo na štědrý den větší množství a na hod Božího narození po celý den sněžilo, takže na silnici byly místy velké závěje. Sníh ten trval až do konce roku a na nový rok ještě připadal. Nutno ještě poznamenat, že letošního roku bylo veškeré dělnictvo z naší obce zaměstnáno z části na stavbě nové silnice Veselí – Nové město nad Váhom a z větší části na stavbách ve Vlachovicích na Vláře, kde si mnozí vydělali slušné peníze, takže nebylo třeba žádných státních podpor a stravovacích akcí. Nejhůře na tom byli drobní zemědělci, kteří nemohli na výdělek a odprodat neměli co, poněvadž to potřebovali k své výživě. Ceny obilí byly vypláceny obilní společností asi o 10 až 20Kč výše na jednom q u některého obilí jako žito až o 24Kč q. Brambory a řepa udržely cenu loňského roku s malým zvýšením. Bramborů bylo dosti ale následkem mokrého počasí se hodně kazily a hnily. Cena píce jak již řečeno značně stoupla zvláště sláma, která se platila až 25Kč 1q. Co se týká našich mladých vinohradů, tyto slibně rostou, hroznů bylo letos mnoho jen se sklízení jich muselo být pospíšeno poněvadž stálými deštěmi při zrání hroznů tyto hodně praskaly a tratily na jakosti. Mnozí vinaři okoušeli letos první víno z nich vyrobené a tímto přišli z části odměny za práci a investovaný kapitál do vinohradů. Slivovice se u nás pálila letos v menším měřítku pro menší úrodu ovoce.


1918 ČSR 1938 L. P. 1938. Leden a únor t.r. byl dosti studený s dosti velkým množstvím sněhu a mrazy. Měsíc březen byl však dosti teplý, takže polní práce dobře pokračovaly až do dubna, v kterém se hodně sezimilo, byly tuhé mrazy a napadl i sníh. Dne 27.února vyhořel domek Cyr. Daňka č. 17 a zároveň vedlejší dům č. 18 Jiřího Prajzy. Oheň vznikl u Prajzy a rozšířil se i na dům Daňkův, kteréžto domky, přes veškeré úsilí místního hasičského sboru a pomoci místního občanstva vyhořely do základů. V měsíci dubnu byla přivezena starší mostní váha, která byla zakoupena od p. Gerharda z Olomouce, rodáka ze Slavkova, za obnos 1800Kč. Potřebnou budku k tomu postavil a váhu usadil C. Vlček stavitel z Uh. Brodu, se zdejšími zedníky. Dovoz této z Olomouce obstaralo Slav.hosp. družstvo z Uh. Hradiště zdarma. Dne 24.dubna vyhořel domek Fr. Daňka čís. 332 a dne 29.června stodola Jana Světinského č. 100. Dne 21.května byla naše obec úředně uzavřena pro vypuknuvší dobytčí nemoc slintavku a kulhavku. Nemoc tato se přes veškeré úřední opatření velmi rychle šířila a bylo jen velmi málo domů, kde by neřádila. Následkem této nemoci uhynuly 2 krávy a 1 obecní býk a několik telat a vepřů. Uhynulé zvířata musely být na místním mrchovišti spáleny. Tohoto dne t.j. 21.května byla nařízena částečná mobilisace, ve které bylo povoláno 18 záložníků z naší obce na mimořádné cvičení na 1 měsíc. Důvod této mobilizace bude dále popsán. Dne 12.června byly u nás konány volby do obec. zastupitelstva. K této volbě bylo podáno 9 kandidátek z 5 politických stran, s tímto výsledkem:


Odevzdáno bylo 715 platných hlasů, z nich obdrželi: Kand. č. 1. čs. strana lidové skup. rolníků………266 hlasů 9 mand. „ „ 2. „ „ „ „ domk.a živn . 113 „ 4 „ „ „ 3. „ „ „ „ dělníků 118 „ 4 „ „ „ 4. rep .str .zeměď. a malorol. zaměst. 44 „ 1 „ „ „ 5. soc. dem. str. dělnická 38 „ 1 „ „ „ 6. čs. str. nár. socialistické 26 „ 1 „ „ „ 7. rep. str. domovina 58 „ 2 „ „ „ 8. čs. str. křesť. sociální (Čuřík) 18 „ 1 „ „ „ 9. rep. str. malorolnická 34 „ 1 „ Celkem 24 členů obec. zastupitelstva, z nichž zvoleni: starostou Polášek František č. 23. rolník I. náměstkem Straka František „ 247 stolář II. „ Krhovský Antonín „ 49 rolník radní: Talský Josef rolník č. 275., Richtr Fr. děl. č. 142 Ježek Jan dělník č. 239., Kopřiva Jos. děl „ 270 Zimčík Jan rol. č. 87. všichni z Dol. Němčí Členové obec. zastup: Šohaj Jan rol. č. 84, Kadlček Jan rol. č. 315 Škubna Jos. „ č. 174, Matůš Štěp „ „ 46 Juřenčák Martin „ „ 166, Pěrka Jos. „ „ 94 Bartoš Frant. domk. „ 283, Daněk Jan zedník č. 241 Kohůtek Frant. „ „ 176, Bursík Štěp. „ „ 248 Daněk Jan dělník č. 205, Válek Jan dělník č. 163 Ježek Štěp „ „ 217, Kadlček Jan rolník č. 11 Uher Josef „ „ 288, Zimčík Štěpán „ „ 79. z Dol. Němčí. Úroda obilí byla letos dosti obstojná a ceny byly asi o 4Kč vyšší loňského roku za 1q. V červnu a červenci bylo dosti deštivé počasí, přes žně však deště ustaly a po žních však velmi zesílily takže pršelo celých 14 dní bez přestání. Letošní rok byl rokem jubilejním ve kterém se slavilo 20 let trvání naší samostatnosti Č.S.R. V naší obci byla oslava tato konána 4.září sdruženými spolky legionářů, Italské domobrany a čs. dobrovolníků z let 1918 -1919 pod protektorátem obecní rady. Slavnost byla velmi pěkná a účast na ní téměř všech občanů bez rozdílu politického přesvědčení a stavu a stáří.


Proslov v okluku měl p. ? profes. z Uh. Hradiště pak p. učitel Janák z Nivnice a místní p. řídící uč. Jan Lepka. Při slavnosti účinkovaly obě místní kapely sdružené v jednu. Na hřbitově promluvil při této slavnosti Dr. Drobný z Brna. Na den 28.října byla připravována oficiélní oslava XX. výročí čs. republiky, avšak již k ní více nedošlo ba naopak den tento byl dnem všeobecného národního smutku. Dne 26.srpna byl opět 1 ročník mladých vojínů záložníků povolán k mimořádnému vojenskému cvičení vzhledem k tomu že sousední Německo provádělo velké vojenské cvičení při hranicích našeho státu za účelem rychlého přepadení naší republiky v případu vnitřní revoluce, kterou v našem státě vyvolávali sudetští němci, chtějíc takto naši republiku obsadit jak to učinili s Rakouskem v 13./3. letošního roku. Na základě stále vzrůstajícího nebezpečí byla dne 23.září vyhlášena všeobecná mobilisace a během dopoledne příštího dne rukovali všichni záložníci do 42 let. Nástup záložníků děl se v úplném pořádku ba přímo u některých z radosti a za zpěvu a hudby nasedali záložníci na obcí obstarané povozy. Po vyhlášení obcí sjelo se k odvezení záložníků tolik povozů že jich muselo být několik vráceno zpět neboť neměli již koho vést. Všechny tyto povozy jely úplně dobrovolně a zdarma do Uh. Brodu a Uh. Hradiště a to budiž zvláště připomenuto s jakou láskou k vlasti toho času velmi ohrožené se všechno obětovalo, o tom svědčí též příklad, že bylo ze slavnosti pořádané 4.září t.r. odesláno 1000Kč z čistého zisku na obranu státu. Dlužno zde ještě připomenout jaké bylo loučení při odchodu našich občanů k vojenské povinnosti. Nezůstalo snad ani živé duše v domě, všichni spěchali rozloučit se svými známými a nebylo oka suchého při tomto loučení zvláště ženatých s manželkami a dětmi. Ten samý den měla zbylá část členů obecní rady schůzi za účelem dodání povozů vojenské správě v Uh. Hradišti. Koně, vozy, vozkové a honci koní byli příštího dne odesláni na stanoviště do Uh. Hradiště. Tyto a příští dni prožila obec ve válečném vzrušení: zásobení potravinami, zatemňování bytů, projíždějící vojsko vesnicí, dělostřelectvo, vozatajstvo a jiné útvary.


Následkem vývoje událostí však k válce vůbec nepřišlo a bylo našemu státu Mnichovskou dohodou Německa, Italie, Anglie a Francie přísně nařízeno odstoupiti Německu velkou část Čech, Moravy a pak Vídeňskou dohodou odstoupiti Maďarsku část Slovenska a Polsku Těšínsko. Tímto však nebyla bolest nás všech dokončena neboť dne vzdal se p. president Beneš svého úřadu a vládu převzal do svého vedení generál vrchní velitel branné moci Jan Syrový a jen jemu a jeho nové vládě můžeme děkovat že nepřišlo vnitřní revoluci což se jim dík vyspělosti národa podařilo zameziti. S pláčem a zaťatými pěstmi snášel náš lid tak v dějinách neslýchanou křivdu nemohouc si nikterak pomoci. Dne byla volba nového presidenta a zvolen jím byl dr. Emil Hácha, předseda nejvyššího správního soudu a zároveň byla utvořena nová vláda s předs Rud. Beranem v čele. Tato vláda měla velmi těžkou úlohu, udržet celý národ po tak krutých osudových zkouškách v normálním životě. Toto se jim podařilo stálým napomínaním ke klidu, rozhlasem, tiskem a letáky.

L. P. 1939. Rok tento začal dosti tuhou zimou a mnoho sněhem až do ½ měsíce ledna, kdy se měnilo v stále teplejší počasí, takže 25.ledna bylo již 7º tepla. Dne 22.ledna vešla u nás v činnost branná výchova, vedená p. učitelem Sedláčkem, poruč. v záloze p. uč. Šavarou podpor. v záloze. Jako cvičný sbor byli přibráni všichni poddůstojníci v záloze. Branné výchově podléhali všichni chlapci od 14 let do 22. K cvičení sloužily sály všech tří hostinců v místě. Dne 5.února konal se pohřeb Štěp. Kadlčka č. Jmenovaný byl nejstarším a prvním zemřelým legionářem Italským v zdejší obci a proto sdružení místních legionářů a dobrovolců z let 1918 – 19, obstaralo mu vojenský pohřeb první toho druhu v obci. Na pohřeb dostavilo se vojsko z Uh. Hradišťské posádky v počtu 63 mužů včetně čestné čety s plnou polní výzbrojí a vojenskou hudbou.


Na pohřeb dostavili se legionáři z celého okolí. Počasí bylo stále teplé až do ½ března. Co se týká dějinných událostí prožívala tyto naše obec spolu s celým národem v naprostém pořádku. Nemile na nás zapůsobilo pobouření na sousedním Slovensku dne 9.března a volání po odtržení tohoto od Čech a Moravy. Dne 14.března dostalo se tohoto Slovensku pomocí Německa takže byl utvořen samostatný Slovenský stát. Dne 15.března konal se odvod branců z naší obce v Uh. Ostrohu. Branci dostavili se na 8 hod do Uh. Ostrohu, ale po příjezdu na místo, nesměli tito ani z autobusu vysednout a museli se ihned vrátit domů. Důvodem toho bylo že odvodní komise se právě stěhovala zpět do Uh. Hradiště neboť tohoto dne překročily oddíly Německého vojska hranice našeho státu a byl jejich příchod hlášen na 10 hod. dopoledne do Uh. Ostrohu. S velkým napětím a zvědavostí čekali jsme u nás příchod tohoto vojska, které se již odpoledne přihlásilo ve velkém počtu motorisovaných oddílů a jeli směrem k Uh. Brodu a Strání. Tímto dnem pozbyli jsme svoji samostatnost a byl nad námi ustanoven protektorát 3. říše. V tuhém zimním počasí s mnohem sněhu, které počasí se stále přiostřovalo až na 11º zimy dne 21.3. očekávali jsme vývoj událostí příštích dnů. Po ukončení vládních prací s přebráním čs. republiky bylo vyhlášeno by se dělníci hlásili na práce do Německa. Z naší obce bylo jich do konce roku zaměstnáno na v Německu. Vydělávali se slušné peníze, neboť 1 RM. (Říšská Marka) platila 10Kč. Po celkem obstojném jarním počasí byly žně dosti obstojné ale obilí sypalo slabě. Ceny obilí byly: Réž , Žito , Ječmen , Oves .



/do-1944