TECHNOLOGIE ROKU 2025: NEUSTÁLÉ PŘIZPŮSOBOVÁNÍ JAKO KLÍČ K ÚSPĚCHU

MICHALA BENEŠOVSKÁ

Technologie se vyvíjejí stále rychleji a jejich dopad na moderní společnost je stále signifikantnější. Nejde jen o trendy a inovace, ale o hluboké změny v samotné povaze práce IT profesionálů. Rok 2025 přináší prostředí, kde se role odborníků v informačních technologiích promění, aby odpovídala požadavkům světa, který klade důraz na bezkontaktní řešení, digitální transformaci a neustálou adaptaci. Pro IT specialisty to znamená nejen sledovat nové technologie, ale také se neustále učit a osvojovat si další dovednosti.

Rychlost technologického pokroku způsobuje, že dovednosti, které jsou dnes žádané, mohou být za několik let zastaralé. Automatizace, umělá inteligence a cloudové služby například mění způsoby, jakým organizace spravují své IT prostředí. Navíc s růstem technologií, jako jsou IoT, blockchain nebo kvantový computing, se zvyšuje poptávka po odbornících schopných zvládnout nové výzvy. IT profesionál v roce 2025 bude muset chápat tyto trendy a reagovat na ně flexibilně a rychle.

Co znamená budoucnost pro IT odborníky?

IT specialisté budou muset průběžně aktualizovat své znalosti, aby mohli držet krok s novými technologiemi. Online kurzy, certifikace a profesní školení se stanou nezbytnou součástí jejich kariérního rozvoje.

S rozvojem technologií se očekává větší specializace, například na kybernetickou bezpečnost, analýzu velkých dat nebo správu cloudových infrastruktur. Zároveň však zůstane klíčová schopnost přizpůsobit se novým úkolům a rychle si osvojit nové nástroje.

IT profesionálové si už nevystačí pouze s technickými znalostmi. Důležitými se stanou i tzv. měkké dovednosti, jako jsou komunikace, týmová spolupráce a schopnost porozumět obchodním potřebám klientů.

Schopnost sledovat, které technologie se teprve rozvíjejí, může dát IT odborníkům náskok. Klíčové bude porozumět trendům, jako jsou generativní AI, rozšířená realita, blockchain nebo edge computing. Podívejme se podrobněji na zásadní trendy, které by měli IT profesionálové a reselleři brát v úvahu.

Generativní AI: Technologie, která mění pravidla hry

Generativní umělá inteligence je jedním z nejvýraznějších technologických trendů posledních let a rok 2025 nebude výjimka. Tato technologie, schopná vytvářet texty, obrázky, zvuk, či dokonce složité simulace s úrovní připomínající lidskou tvorbu, zásadně mění mnoho odvětví. Pokroky v generativních modelech, jako jsou GPT a multimodální systémy, otevírají dveře novým aplikacím v oblasti tvorby obsahu, automatizace designu a interaktivních zážitků.

Generativní AI: Co to znamená pro průmysl?

Generativní AI není jen nástroj pro zvýšení produktivity; jde o technologii, která zásadně mění způsob, jakým firmy přistupují k řešení problémů, zapojují zákazníky a inovují. V oblastech, jako je tvorba obsahu, umožňuje firmám rychleji reagovat na požadavky trhu, přizpůsobovat komunikaci na míru nebo vytvářet vizuální či zvukové materiály bez nutnosti rozsáhlých týmů. Ve výrobním designu zkracuje dobu vývoje produktů díky automatizaci návrhových procesů.

V roce 2025 se očekává další prohloubení integrace generativní AI do podnikových procesů.

Oblasti, kde se gen-AI nejvíce uplatňuje

Generativní AI se stále více využívá pro vytváření článků, marketingových textů, grafiky a multimédií. Firmy mohou vytvářet obsahy, které jsou nejen personalizované, ale i přizpůsobené specifickým potřebám cílové skupiny.

Multimodální systémy propojující text, obraz a zvuk otevírají nové možnosti pro interaktivní aplikace, jako jsou virtuální asistenti, simulátory nebo výukové platformy.

Automatizace designových procesů umožňuje rychlé iterace návrhů, což zrychluje vývoj nových produktů a snižuje náklady.

Generativní AI umožňuje firmám poskytovat každému zákazníkovi přizpůsobené produkty a služby, od individuálně cílené reklamy až po personalizované vzdělávací programy.

Přínosy a výzvy pro firmy

Generativní AI přináší výhody, ale i specifické výzvy. Na jedné straně může zásadně zvýšit efektivitu a kreativitu týmů, na straně druhé vyžaduje zajištění etického používání této technologie. Pro organizace je klíčové nejen využívat generativní AI k inovacím, ale také dbát na transparentnost, ochranu dat a minimalizaci potenciálních rizik spojených s dezinformacemi nebo zneužitím technologie. Generativní AI představuje příležitost nabídnout svým zákazníkům pokročilé nástroje a řešení, která jim umožní přizpůsobit se digitální transformaci. Platformy a aplikace postavené na generativní AI mohou pomoci firmám všech velikostí automatizovat úlohy, zlepšit komunikaci se zákazníky nebo inovovat své produkty.

Generativní AI je dalším krokem v evoluci umělé inteligence; jde o technologii, která zásadně mění způsob, jakým firmy fungují a jak vytvářejí hodnoty. Organizace, které se dokážou této technologii rychle přizpůsobit, budou mít výrazný náskok v konkurenčním boji.

Kvantové výpočty: Technologie, která mění hranice možného

Kvantová výpočetní technika využívá unikátní vlastnosti kvantové mechaniky ke zpracování informací způsobem, který je u tradičních počítačů nemožný. Díky schopnosti pracovat s kvantovými bity (qubity) namísto klasických bitů dokážou kvantové počítače provádět určité výpočty exponenciálně rychleji než konvenční systémy. Rok 2025 přináší první významné aplikace této technologie v oblastech, které byly dosud výpočetně nepřekonatelné. Jednou z nejdiskutovanějších aplikací kvantových počítačů je kryptografie. Kvantové počítače mají potenciál prolomit šifrovací algoritmy, které dnes chrání citlivé informace – například RSA, který se běžně používá pro zabezpečení dat v internetu. Kvantový výpočetní výkon umožňuje řešit složité matematické problémy, na nichž jsou tyto šifrovací systémy založeny, v čase nesrovnatelně kratším než u klasických počítačů.

Na druhou stranu kvantová technologie otevírá cestu k vývoji nové generace šifrovacích metod, známých jako postkvantová kryptografie. Tyto metody budou schopny odolávat i kvantovým útokům a zajistit bezpečnost dat v éře kvantových výpočtů.

Další významnou oblastí, kde kvantové počítače prokazují svůj potenciál, je farmaceutický výzkum. Simulace molekulárních struktur a chemických reakcí patří mezi nejsložitější výpočetní úkoly, které klasické počítače zvládají jen s omezenou přesností. Kvantové počítače však mohou simulovat interakce mezi molekulami na kvantové úrovni, což dramaticky zrychlí objev nových léčiv a materiálů.

Farmaceutické společnosti očekávají, že tato technologie umožní rychlejší a levnější vývoj léků, například při hledání nových způsobů léčby rakoviny nebo neurodegenerativních onemocnění.

Technologie v počátcích, ale s obrovským potenciálem

Ačkoliv je kvantová výpočetní technika stále ve fázi raného vývoje, její aplikace naznačují, že může redefinovat průmyslová odvětví, jako jsou logistika, finance, materiálové vědy a umělá inteligence. Vývoj kvantových počítačů zatím omezuje několik podstatných problémů, například potřeba extrémně nízkých teplot pro provoz qubitů nebo složitá infrastruktura, kterou tyto systémy vyžadují. Přesto se na trhu objevují první komerčně dostupné kvantové služby, například prostřednictvím cloudových platforem, které zpřístupňují kvantové výpočty širšímu okruhu uživatelů.

Kvantové výpočty jsou technologií, která má potenciál změnit průmyslové odvětví, vědecký výzkum i způsob, jakým řešíme nejkomplexnější problémy. Ačkoliv je tato technologie stále v začátcích, její přínosy naznačují, že její dopad bude obrovský. Organizace, které již dnes investují do pochopení kvantových výpočtů, budou v budoucnosti schopny využít jejich plný potenciál.

Rozmach 5G: Nová éra konektivity

Pátá generace mobilních sítí, známá jako 5G, je jedním z nejzásadnějších technologických trendů současnosti. Tato technologie slibuje nejen rychlejší stahování a nahrávání dat, ale také širší pokrytí a stabilnější připojení. V roce 2025 bude rozšiřování 5G sítí hrát klíčovou roli v podpoře transformativních technologií, jako jsou internet věcí (IoT), rozšířená realita (AR) nebo autonomní vozidla. Díky vysoké rychlosti, nízké latenci a schopnosti zpracovat velké objemy dat v reálném čase je 5G katalyzátorem nové vlny technologických inovací.

5G sítě nabízejí výrazné zlepšení ve všech klíčových parametrech konektivity. Jejich rychlost přenosu dat dosahuje až 10 Gb/s, což je mnohonásobně více než u 4G. Nízká latence – reakční doba mezi odesláním a přijetím dat – klesá na pouhých několik milisekund, což umožňuje okamžité reakce systémů, které tuto technologii využívají. Navíc 5G zvládne připojit větší počet zařízení současně, což je nezbytné pro prostředí bohaté na senzory a IoT zařízení.

5G: Co umožňuje?

Internet věcí (IoT): 5G poskytuje potřebnou infrastrukturu pro miliardy zařízení připojených k internetu. Chytré domácnosti, průmyslové IoT systémy nebo zdravotnické přístroje mohou díky 5G komunikovat rychleji a efektivněji, což umožňuje lepší kontrolu a automatizaci.

Rozšířená a virtuální realita (AR/VR): Technologie 5G zajišťuje plynulé streamování obsahu bez zpoždění, což je klíčové pro aplikace v oblasti AR/VR, od herního průmyslu po vzdělávání a medicínu.

Autonomní vozidla: Provoz samořiditelných aut vyžaduje extrémně rychlou a spolehlivou komunikaci mezi vozidlem, infrastrukturou a dalšími vozidly. 5G umožňuje bezpečné a efektivní fungování těchto systémů díky minimální latenci.

Průmyslové aplikace: V průmyslu 5G podporuje robotiku, automatizaci a řízení v reálném čase. Továrny s připojením 5G mohou optimalizovat své procesy a rychleji reagovat na změny.

Rozšíření 5G sítí nejen zlepšuje konektivitu, ale přináší i zásadní změny v tom, jak fungují firmy a jaké služby mohou nabízet. Díky možnostem, které 5G přináší, mohou společnosti nabízet pokročilejší služby, jako je vzdálený monitoring, personalizované zákaznické zkušenosti v reálném čase nebo efektivnější řízení logistiky.

Pro koncové uživatele znamená 5G kvalitnější zážitek při využívání online služeb, od streamování videí až po hraní her v cloudu. Veřejný sektor může využít 5G k modernizaci městské infrastruktury, jako jsou inteligentní semafory nebo pokročilé bezpečnostní systémy.

Rozmach 5G sítí představuje obrovskou příležitost – produkty jako 5G routery, chytré senzory, IoT zařízení nebo AR/VR nástroje budou čím dál žádanější. Edukace zákazníků o výhodách 5G a poskytování řešení šitých na míru specifickým potřebám, například v oblasti průmyslu nebo zdravotnictví, může přinést významnou konkurenční výhodu.

5G není jen rychlejší mobilní síť; jde o platformu, která umožňuje rozvoj inovací napříč všemi sektory. Rok 2025 bude obdobím, kdy se síť 5G stane nepostradatelnou součástí naší digitální infrastruktury, a firmy, které ji dokážou využít, budou mít výrazný náskok na trhu.

Virtuální a rozšířená realita: Budoucnost digitální interakce v roce 2025

V roce 2025 budou technologie virtuální (VR) a rozšířené reality (AR) běžnější součástí jak spotřebitelského trhu, tak profesionálních aplikací. Zlepšení v oblasti zobrazovacích technologií, sledování pohybu a interaktivity činí VR a AR přístupnějšími, realističtějšími a integrovatelnějšími do každodenního života i podnikových procesů.

Pokročilé VR technologie umožňují dosud nejrealističtější a nejvíce pohlcující zážitky. Zlepšení rozlišení displejů, přesnější sledování pohybu a intuitivnější ovládání posouvají zážitky na novou úroveň, ať už jde o hraní her, odborné tréninky, nebo terapeutické aplikace. Nové VR systémy jsou navíc uživatelsky přívětivější díky lehčím headsetům, delší výdrži baterie a jednodušší instalaci.

Tyto změny rozšiřují potenciál VR do mnoha oblastí. Herní průmysl využívá VR k nabídce zcela nových úrovní interaktivity, zatímco firemní sektor sází na VR při školení zaměstnanců v simulovaných prostředích. V terapii nachází VR uplatnění například při léčbě fobií nebo v rehabilitaci, kde pomáhá pacientům obnovit motorické dovednosti.

AR v roce 2025 posílí svou roli jako klíčová technologie pro spotřebitele i firmy. Pokrok v hardwaru, například nové generace AR brýlí a vylepšená podpora AR na mobilních zařízeních, umožňuje vytvářet ještě více interaktivní a pohlcující zážitky. Tato technologie mění způsob, jakým lidé vizualizují produkty, učí se nebo komunikují s okolím.

Retailový sektor využívá AR k tomu, aby zákazníkům umožnil „otestovat“ produkty virtuálně, například umístit nábytek do místnosti nebo vyzkoušet si oblečení, aniž by museli navštívit obchod. V realitním odvětví AR přetváří zážitek prohlídek nemovitostí, kdy klienti mohou vidět virtuální modely domů nebo simulace renovací přímo na svém zařízení. Ve vzdělávání se AR stává nástrojem, který studentům umožňuje lépe pochopit složité koncepty prostřednictvím interaktivních simulací a vizualizací.

Ačkoliv VR a AR mají odlišné zaměření – VR se snaží vytvořit kompletně virtuální prostředí, zatímco AR obohacuje skutečný svět o digitální prvky – jejich kombinace může přinést průlomové inovace. Hybridní aplikace, které využívají obou technologií, mohou například vytvořit tréninková prostředí, která kombinují realistické simulace s interaktivními prvky skutečného světa, nebo umožnit nové způsoby práce a spolupráce v digitálních prostorách.

Pokroky ve VR a AR technologiích přinášejí revoluci v tom, jak lidé interagují s digitálním světem. Tyto technologie nejsou již jen záležitostí her nebo zábavy –stávají se nástroji, které mění způsob, jakým pracujeme, učíme se a zažíváme svět. VR a AR přinášejí možnost, jak nabízet špičková zařízení, softwarová řešení a služby, které pomohou zákazníkům naplno využít potenciál těchto technologií.

Rok 2025 tak slibuje, že VR a AR se stanou nepostradatelnými technologiemi, které budou určovat transformaci digitální interakce, jak na úrovni jednotlivců, tak celých průmyslových odvětví.

Blockchain: Technologie přesahující kryptoměny

Blockchain, původně vytvořený jako základ kryptoměny bitcoin, se dnes uplatňuje v mnoha průmyslových odvětvích. Díky své schopnosti zajistit transparentnost, bezpečnost a odolnost vůči podvodům se blockchain stává univerzálním nástrojem pro řešení komplexních problémů moderního světa. Od dodavatelských řetězců přes volební systémy až po správu citlivých dat – blockchain postupně proniká do nových oblastí a redefinuje způsob, jakým pracujeme s informacemi.

Jednou z jeho hlavních výhod je schopnost zaznamenávat transakce v podobě bloků, které jsou propojené do nezměnitelného řetězce. Každý záznam je zabezpečen šifrováním, a jakmile je jednou potvrzen, nelze jej zpětně upravit bez konsenzu celé sítě. Tato decentralizovaná povaha blockchainu zajišťuje vysokou důvěryhodnost dat a činí jej odolným vůči kybernetickým útokům či neoprávněným manipulacím.

Jedním z nejvýraznějších využití blockchainu je zajištění transparentnosti v dodavatelských řetězcích. Firmy mohou přesně sledovat původ a pohyb zboží od výroby až po konečného spotřebitele. Tato vlastnost je klíčová například v potravinářství, kde spotřebitelé požadují jistotu ohledně kvality a původu produktů, nebo v módním průmyslu, kde blockchain pomáhá ověřovat etické výrobní postupy.

Další významnou oblastí využití jsou zabezpečené volební systémy. Blockchain nabízí transparentní a neměnný způsob, jak zaznamenávat hlasy, čímž eliminuje riziko manipulace a zvyšuje důvěru veřejnosti v demokratické procesy. Podobně v oblasti zdravotnictví může blockchain zajistit bezpečné ukládání a sdílení citlivých lékařských záznamů. Pacienti získávají plnou kontrolu nad svými údaji a zdravotnická zařízení mohou efektivněji spolupracovat.

V roce 2025 blockchain posílí svou pozici jako technologie budoucnosti. Podniky jej začínají integrovat do širokého spektra procesů, od správy smluv a finančních transakcí po ekologičtější a energeticky efektivnější řešení. Klíčovým směrem vývoje je také propojení různých blockchainových platforem, což umožní lepší sdílení dat a širší využití této technologie napříč průmyslovými odvětvími. Firmy, které tuto technologii implementují, budou lépe připraveny na digitální budoucnost.

Edge computing: Výpočetní výkon blíže k datům

Edge computing představuje významný posun v přístupu k práci s daty, kdy se jejich zpracování přesouvá blíže ke zdroji jejich vzniku. Místo spoléhání na vzdálená datová centra zajišťuje edge computing zpracování informací přímo v místě, kde jsou generovány – například v zařízeních, senzorech nebo lokálních serverech. Tento přístup minimalizuje zpoždění při přenosu dat a umožňuje rychlé rozhodování v reálném čase, což je klíčové pro stále více aplikací.

Rychlost a efektivita jsou dnes zásadní. Cloud computing je důležitý pro ukládání a analýzu velkých objemů dat, ale jeho nevýhodou může být latence – zpoždění způsobené přenosem dat na velké vzdálenosti. Edge computing tento problém řeší tím, že zpracovává kritická data lokálně, což eliminuje časové prodlevy a snižuje závislost na dostupnosti vysokorychlostního připojení k internetu.

Tento model je ideální pro aplikace, které vyžadují okamžitou odezvu, například autonomní vozidla, kde sebemenší zpoždění může ohrozit bezpečnost, nebo průmyslový internet věcí (IIoT), kde se musí data z výrobních linek analyzovat a využívat téměř okamžitě.

Autonomní vozidla jsou jedním z nejlepších příkladů využití edge computingu. Automobil vybavený senzory generuje obrovské množství dat, která musejí být okamžitě zpracována, aby mohl reagovat na podmínky na silnici v reálném čase. Přenos těchto dat do cloudu by byl příliš pomalý, zatímco edge computing umožňuje okamžitou analýzu přímo ve vozidle.

Další významnou oblastí je průmyslový internet věcí. Senzory na výrobních linkách generují data o teplotě, vibracích nebo spotřebě energie. Edge computing umožňuje tyto informace okamžitě analyzovat a podniknout opatření, například upravit provozní parametry zařízení nebo předejít poruchám.

Edge computing také nachází uplatnění v lokalitách s omezenou konektivitou, například v odlehlých oblastech. V těchto případech umožňuje lokální zpracování dat funkčnost systémů i bez přístupu ke cloudovým službám.

Rok 2025 slibuje rychlé rozšíření edge computingu, a to nejen díky pokroku v hardwaru, ale i rostoucímu zájmu o aplikace vyžadující zpracování dat v reálném čase. Technologie, jako jsou 5G, dále posilují význam edge computingu tím, že nabízejí vysokou kapacitu pro přenos dat mezi zařízeními a lokálními servery.

Firmy investují do edge zařízení, která jsou energeticky efektivní, kompaktní a schopná zvládat složité výpočetní úkoly. Tento trend se projeví jak v oblasti spotřební elektroniky, tak v průmyslovém sektoru, kde se edge computing stává základem pro efektivní správu IoT ekosystémů.

Zdroj: simplilearn.com, inc.com, ssbm.ch