FIRMY, KTERÉ NAHRADILY ZAMĚSTNANCE UMĚLOU INTELIGENCÍ

MICHALA BENEŠOVSKÁ

Pokročilé AI nástroje se staly běžnou součástí firemních procesů a ve snaze zefektivnit provoz a zvýšit produktivitu začali někteří ředitelé nahrazovat zaměstnance systémy umělé inteligence – ať už to otevřeně přiznávají (např. na sociálních sítích), nebo změny skryjí za hromadné propouštění či restrukturalizace. Co to znamená? Naplňují se scénáře, že nám AI vezme práci?

Většina firem tvrdí, že chtějí pomocí AI spíše doplnit práci lidí než je plně nahradit, avšak konkrétní kroky některých společností potvrzují obavy o dalším směřování zaměstnanosti. A nervozita na trhu práce stoupá. Není divu, že firmy své záměry nerady přiznávají – nikdo nechce mít reputaci zaměstnavatele, který vyměňuje lidi za stroje. Fakta však hovoří jasně: AI už reálně nahrazuje lidskou práci v řadě odvětví. Kde?

Firmy, které již nahradily zaměstnance AI

Navzdory veřejným ujištěním mnoha společností, že si své lidi ponechají, se ukazuje, že řada velkých hráčů má jinou strategii. Podívejte se na globální společnosti, jež ve velkém nasazují AI.

MSN (Microsoft News)

Americký webový portál MSN patřil k prvním, kdo se vydal cestou nahrazení lidských redaktorů umělou inteligencí. Již v roce 2020 společnost Microsoft propustila několik desítek novinářů, kteří připravovali zprávy pro homepage MSN a pro zpravodajský obsah v prohlížeči Edge. Tyto pracovníky, najaté přes agenturu PA Media, firma nahradila softwarem na bázi AI, jenž automaticky vybírá a generuje zpravodajský obsah. Rozhodnutí bylo součástí globálního přechodu od lidí k automatizovaným aktualizacím zpráv – podle Microsoftu nešlo o důsledek pandemie, ale o strategickou úsporu nákladů a nasazení nové technologie.

Propuštění redaktoři upozorňovali na rizika: lidský tým dodržoval přísné zásady (např. neukazovat násilný či závadný obsah dětem otevírajícím prohlížeč), což algoritmus mohl snadno opomenout. MSN tak odstartovalo trend, kdy i v mediálním odvětví rutinní kurátorskou práci přebírá AI – ač za cenu možných přešlapů.

Google

Také technologický gigant Google začal roku 2024 s vlnou změn, které nepřímo souvisely s AI. Firma oznámila hned dvě kola propouštění – přičemž zejména v divizi reklam a zákaznické péče došlo k rušení míst. CEO Sundar Pichai sice otevřeně neřekl, že propouští kvůli AI, nicméně tyto škrty se s masivním nasazením AI časově shodovaly: Google zavádí automatizaci do zákaznické podpory a prodeje reklam a celkově tlačí na „vyšší provozní efektivitu“ pomocí AI nástrojů. Interně Pichai varoval, že firma bude dál zeštíhlovat tam, kde může investice přesunout do svých AI priorit. Konkrétně koncem 2023 Google prozradil, že se zrušilo již více než dvanáct tisíc míst (včetně týmů pro hardware, vyhledávání či reklamu) a další stovky následovaly počátkem 2024 v rámci reorganizací.

Navíc až 30 % kódu Googlu (údajně) píše AI – jak přiznal Pichai v dubnu 2024. Tato fakta vedou mnohé k závěru, že Google postupně nahrazuje některé role AI systémy, i když to neoznamuje otevřeně. Samotný Pichai zdůrazňuje, že k uvolnění prostředků pro AI inovace jsou „nutná těžká rozhodnutí“, a to včetně rušení některých míst. Google tedy de facto využívá AI ke zvládnutí stejné práce s menším počtem lidí – zejména u podpůrných a administrativních pozic.

Dukaan

Zcela jiný přístup zvolil indický startup Dukaan (platforma pro e-shopy). Jeho CEO Suumit Shah zatímco nasazení AI ji naopak učiní soběstačnou. BlueFocus má přes 5 000 zaměstnanců a obří klienty (Mercedes, Samsung, P&G aj.), takže její rozhodnutí bylo v branži cítit. Přesto jej firma veřejně nekomunikovala jako AI náhradu lidí – jednoduše přestala najímat externisty. Analytici si však dali dvě a dvě dohromady BlueFocus najednou disponovala špičkovými AI modely od Microsoftu a Baidu, a vzápětí propustila všechny externí tvůrce. Tento úplný přechod na AI obsah byl jedním z prvních rozsáhlých ve světové reklamě. Je otázkou, zda lidská kreativita nebude v kampaních chybět – avšak BlueFocus evidentně věří, že AIGC (AI Generated Content) již dosáhl dostatečné kvality, aby plně nahradil člověka.

Salesforce

Americká softwarová společnost Salesforce (známá CRM platforma) prošla další vlnou propouštění v roce 2024 – přišla o cca 700 zaměstnanců, což odpovídá 1 % celosvětové pracovní síly. To navázalo na velké škrty (10 % zaměstnanců) z předchozího roku. Oficiálně firma neuváděla, že by šlo o místa nahrazená AI; nicméně souvislosti naznačují leccos. Salesforce totiž paralelně snižuje nábor nových lidí a investuje masivně do umělé inteligence. CEO Marc Benioff prohlásil koncem 2024, že díky zvýšení produktivity pomocí AI nebude firma v roce 2025 nabírat žádné nové softwarové inženýry. Místo toho vytváří stovky pozic pro odborníky na prodej a implementaci AI řešení (tzv. AI sales people).

Současně Salesforce představil vlastní AI produkt Agentforce pro automatizaci zákaznické podpory a prodeje – ten prý dokáže plně autonomně řešit řadu úkolů od odpovídání klientům až po uzavírání obchodů. Benioff otevřeně hovoří o „další evoluci

Salesforce“, kdy produktivita už není vázána na růst počtu zaměstnanců, protože inteligentní technologie lze škálovat takřka neomezeně. Jinými slovy, firma může růst i se zmenšujícím se počtem lidí, neboť AI zvládne práci navíc.

Salesforce tak sice neřekla: „propouštíme, protože AI“, ale její kroky (propustit stovky lidí, nenajímat vývojáře, najmout obchodníky pro AI produkty) naznačují, že část uvolněných míst umělou inteligencí nahrazena je. Například v roce 2024 propuštění postihlo i programátory – a nebyli nahrazeni novými, protože interní nástroje s AI zvládají více práce. Toto je pro technologický sektor významný signál, že AI může brzdit růst zaměstnanosti i v kvalifikovaných pozicích.

Duolingo

Populární výuková aplikace Duolingo se v lednu 2024 rozhodla přejít na strategii „AI-first“ (AI na prvním místě) a ukončila spolupráci zhruba s 10 % svých externích spolupracovníků. Šlo zejména o kontraktory, kteří se podíleli na překladatelských a lingvistických úkolech – Duolingo totiž začalo pro tvorbu výukového obsahu ve velké míře využívat OpenAI GPT-4 a vlastní AI modely. Firma argumentovala, že nešlo o klasické propouštění (neboť šlo o dodavatele, nikoli kmenové zaměstnance) a že někteří skončili z přirozených důvodů (dokončení projektů apod.).

Nicméně mluvčí Duolinga přiznal médiím, že důvod, proč již nepotřebují tolik lidí, s AI částečně souvisí. Interní e-mail uniklý na Reddit dokonce uváděl, že AI vygeneruje překlady a obsah a jejich kvalitu pak před zveřejněním kontroluje jen malý tým „kurátorů obsahu“. Tato změna pochopitelně vyvolala rozhořčení mezi postiženými lingvisty i částí uživatelů, kteří si všimli poklesu kvality některých překladů. Duolingo se bránilo, že nejde o snížení péče o zaměstnance – formálně nikoho nepropustili – a že firma stále „pečlivě dbá na své zaměstnance“.

CEO Luis von Ahn dokonce musel později veřejně zdůraznit, že nevidí AI jako náhradu práce zaměstnanců, ale jako nástroj k urychlení jejich práce. Tento obrat přišel po značné kritice: Duolingo zřejmě přecenilo ochotu komunity přijmout AI generovaný obsah bez lidských překladatelů. Na druhou stranu firma uvádí, že nasazením GPT-4 dosáhla výrazného zrychlení lokalizace kurzů do mnoha jazyků a mohla představit nové funkce (např. chatbot pro procvičování konverzace v placené verzi Duolingo Max). Případ Duolingo tedy ukazuje jak přínosy AI (škálování obsahu), tak rizika (odezva zákazníků, důraz na kvalitu a lidský dohled).

Turnitin

Známá platforma pro odhalování plagiátů Turnitin se paradoxně sama stala příkladem, že ani práce v AI firmě nemusí být jistá. Její CEO Chris Caren v roce 2023 otevřeně hovořil o tom, že AI výrazně zefektivní provoz a umožní firmě „snížit potřebný počet zaměstnanců o 20 % během 18 měsíců“. Dokonce poznamenal, že díky AI bude možné nabírat mladší a méně zkušené lidi (klidně rovnou ze střední školy), protože chytré nástroje jim práci usnadní. Tato vize – tedy o 80 % méně inženýrů do roka a půl – pochopitelně vzbudila pozornost. A skutečně, ke konci roku 2023 Turnitin propustil prvních 15 zaměstnanců. Na firmu s 900 lidmi je to malý počet, ale Caren již dříve nastínil, že jde o začátek cesty k výrazně menšímu týmu. V polovině roku 2025 se očekávalo, že Turnitin mohl naplnit Carenovu předpověď 20% snížení stavu (tedy kolem 180 lidí) díky nasazení AI. Konkrétně mělo jít hlavně o softwarové inženýry – Caren uvedl, že AI kódovací asistenti jim zvedli produktivitu natolik, že „za 18 měsíců bude potřebovat jen 20 % současného počtu inženýrů“. Podobně zmiňoval i možné úspory v prodeji a marketingu.

Propouštění u Turnitinu proběhlo relativně tiše, ovšem uniklé výroky CEO rezonovaly v oboru: pokud firma, která sama AI detekuje, omezí stav kvůli AI, je to signál pro mnohé další. Turnitin tedy názorně ukazuje, že žádná práce není „v bezpečí“ – AI může ohrozit i pozice tvůrců AI. Carenovo vyjádření se setkalo i s kritikou, že příliš brzy snižuje stavy a riskuje ztrátu know-how; sám později mírnil napětí s tím, že firma bude „pečlivě zvažovat, kde AI skutečně nahradí lidskou práci“.

Klarna

Švédský fintech Klarna (nabízející odložené platby) patří k těm, kdo nahrazují pracovníky AI nejhlasitěji. V roce 2024 firma oznámila, že nasadila AI technologii, která zvládne práci 700 pracovníků zákaznického servisu. CEO Sebastian Siemiatkowski dokonce zveřejnil podrobné statistiky o výkonu firemního AI chatbotu a prohlásil, že „budoucnost práce je tady: AI už nyní ušetřila ekvivalent 700 plných úvazků“. Formálně však Klarna nikoho nepropouští – a v tom je háček. Společnost totiž tvrdí, že nemá vlastní operátory podpory, tuto službu outsourcuje agenturám. Takže ono „nahrazení 700 lidí“ se týká externích pracovníků call center, které už díky AI nepotřebují najímat. Klarna se tím vyhnula přímým propuštěním zaměstnanců, ale de facto znamená, že stovky zákaznických agentů u dodavatelských firem přišly o práci (nebo nepřibudou nové sezonní posily).

Siemiatkowski nicméně tvrdí, že šlo o transparentní krok – veřejně tyto údaje sdílel právě proto, aby inicioval diskuzi o dopadu AI. Přiznal, že masové nasazení chatbota je „citlivé téma“, ale zároveň prohlásil, že firma musí být upřímná ohledně „úžasných výsledků“ i potenciálních rizik. Dodal také, že zákazníci zatím změnu vítají, protože AI asistent je rychlý a efektivní. Zajímavé je, že pár měsíců poté musela Klarna část podpory znovu obsadit lidmi – ukázalo se, že přílišná automatizace vedla k poklesu spokojenosti zákazníků, a CEO přiznal, že honba za úsporami šla na úkor kvality služby. Tento obrat naznačuje, že i sebelepší AI nenahradí lidský přístup v situacích, kdy je potřeba empatie nebo komplexní řešení. Klarna je tak varování: nahrazovat lidskou podporu AI lze jen do určité míry, jinak hrozí odliv klientů.

Microsoft

Zajímavou kapitolou je Microsoft, mateřská firma zmíněného MSN, a zároveň jeden z lídrů ve vývoji AI (firma masivně investuje do OpenAI). Microsoft v květnu 2025 oznámil největší propouštění za poslední dva roky – práci ztratilo kolem 6 000 zaměstnanců, přičemž šlo také o programátory a inženýry. Oficiálně Microsoft uvedl, že jde o součást zjednodušení manažerských struktur a zvýšení agility firmy. Avšak právě načasování budí pozornost: jen pár týdnů předtím CEO Satya Nadella veřejně řekl, že „už možná 20–30 % kódu v některých projektech píše AI“. Konkrétní data naznačují, že v americkém státě Washington (kde Microsoft sídlí) tvořili softwaroví inženýři přes 40 % všech propuštěných. Mnozí analytici to interpretovali tak, že AI asistenti (jako GitHub Copilot) zvýšili produktivitu kodérů natolik, že firma mohla snížit jejich počet. Microsoft se k tomu přímo nevyjádřil a domněnky, že „propouští kvůli AI“, odmítl komentovat. Nicméně spojitost je zřejmá – Microsoft masivně investuje do AI a současně snižuje stavy v oblastech, kde AI zvyšuje efektivitu. Případ Microsoftu výstrahou, že ani vysoce kvalifikovaní vývojáři nemají jistotu – pokud AI dokáže ušetřit třetinu jejich práce, může to ohrozit odpovídající část pozic. Na druhou stranu Microsoft investuje do rekvalifikace svých lidí v oblastech, kde je potřebuje (cloud, AI bezpečnost apod.). Dá se říct, že Microsoft provádí tichou transformaci: redukuje tradiční role (např. některé testery, technickou dokumentaci či základní kódování) a soustředí zaměstnance na důležitější úkoly, které AI zatím nezvládne.

Jak (ne)nahrazovat lidi AI – inspirace a varování

Z výše popsaných příkladů je patrné, že umělá inteligence už reálně ovlivňuje pracovní trh v mnoha sektorech, IT nevyjímaje – dokonce jde paradoxně o oblast, která patří mezi nejvýše ohrožené. Pro firmy nasazení AI představuje lákavý příslib úspor a zvýšení výkonnosti, pro zaměstnance zase zdroj nejistoty. Přístup jednotlivých společností se liší – od nekompromisního propouštění přes postupnou transformaci po snahu o harmonické zapojení AI vedle lidí. Co si z toho mohou odnést další podniky?

Studie odhadují, že do několika let může být AI automatizací plně nahrazena jen menší část pozic – většina pracovních míst se spíše promění, přibudou nové úkoly vyžadující lidský dohled nad AI. Například zpráva Goldman Sachs uvádí, že asi 2/3 pracovních pozic v USA a Evropě jsou nějak vystaveny dopadu AI, ale jen asi čtvrtina jejich činností může být plně automatizována. Historie technologií navíc ukazuje, že zaniklá místa bývají vykompenzována vznikem nových rolí. Není tedy namístě malovat čerta na zeď a obávat se masové nezaměstnanosti – hrozí spíše velké přeskládání kompetencí. Ostatně Světové ekonomické fórum předpovídá do roku 2027 zánik 26 milionů pracovních míst v administrativě kvůli automatizaci, ale zároveň vznik milionů pozic v oblastech jako vzdělávání, technologie a péče. Pro Česko (jako ekonomiku s velkým výrobním sektorem) může AI znamenat menší šok v dělnických profesích, ale větší dopad bude mít na kancelářské a servisní role.

Z příkladů jako IKEA plyne, že transparentnost a rekvalifikace jsou klíčem k úspěšnému zavádění AI. IKEA se nesnažila utajit nasazení chatbota; naopak zdůraznila přínos pro zákazníky a současně nabídla zaměstnancům novou kariérní cestu. Firmy by tedy měly zapojit zaměstnance do procesu – školit je v používání AI nástrojů, poskytnout jim možnost posunout se na kreativnější činnosti. Přístup „nahradit a zapomenout“ (jako u Dukaan či BlueFocus) může krátkodobě ušetřit, ale dlouhodobě poškodit pověst a morálku zbývajících členů týmů. Koneckonců inovace vznikají tam, kde se kombinují schopnosti lidí a strojů – nikoli tam, kde se lidé cítí jako „ohrožený druh“. Evropa má v tomto ohledu náskok díky tradici sociálního dialogu: odbory a zaměstnavatelé například v Německu už uzavírají dohody o „férové digitalizaci“, které zavazují firmy investovat část úspor z automatizace do školení zaměstnanců.

Evropská unie také uvedla v platnost Akt o umělé inteligenci (AI Act), který zavádí pravidla pro nasazení AI – např. povinnost posoudit rizika, zajistit dohled člověka u systémů s dopadem na lidský život a také transparentně označovat, kde jedná AI a kde člověk. Tyto regulace mohou zbrzdit nejdivočejší experimenty typu „propustíme všechny operátory, nasadíme chatbota“, protože pokud chatbot selže v krizové situaci (třeba v bankovnictví), firma ponese odpovědnost.

Evropské prostředí tak spíše povede k modelu AI augmentace – lidé budou mít AI asistenty pro rutinu, ale finální slovo ponechají člověku. To je ostatně i poučení z Klarny a Duolinga: úplná náhrada se neosvědčila, kombinace AI + člověk ano (Klarna musela najmout zpět operátory, Duolingo uznalo nutnost lidské kontroly). Pro firmy to znamená, že odpovědné využívání AI není jen prázdná fráze, ale i praktická nutnost pro udržení kvality a důvěry zákazníků.

Mnoho firem díky AI objevilo nové obchodní příležitosti: Duolingo zavedlo AI konverzačního partnera pro studenty jazyků, IKEA rozšířila portfolio o virtuální designérské služby. Tyto inovace mohou generovat nové příjmy a také vyžadují nové specialisty (např. trenéry AI modelů, data analytiky, kurátory obsahu).

Českým firmám může AI pomoci dostat se na globální trh – třeba lokální e-shop může s AI chatbotem zvládnout podporu ve více jazycích bez najímání cizinců, což otevírá dveře exportu. Důležité je nezaspat: sledovat, co dělá konkurence v oboru, a nebát se experimentovat v malém měřítku s AI nástroji, aby firma zjistila, kde jí mohou reálně pomoct.

Dvousečná zbraň

Umělá inteligence je dvousečná zbraň. Při moudrém použití vede ke zvýšení efektivity, odstranění monotónní dřiny a vzniku nových hodnotnějších pracovních míst. Při bezohledném prosazení „úspor za každou cenu“ však hrozí ztráta lidského kapitálu, zhoršení služeb a společenský odpor. Firmy by měly k AI přistupovat s rozvahou. A zaměstnanci? Ti by neměli propadat panice, ale spíše aktivně rozvíjet dovednosti, které jim umožní s AI pracovat. Historie průmyslových revolucí ukazuje, že ti, kdo se nových technologií chopí, budou ve výhodě. AI revoluce není výjimkou – už nyní přepisuje pravidla práce, a to i v Česku. Je na nás všech, zda tato „nová doba“ bude ku prospěchu (vyšší produktivita a kreativita lidí), nebo zda sklouzne k dystopii „práce bez lidí a lidí bez práce“.

Zdroje: m.economictimes.com, cbsnews.com, bloomberg.com, marketingaiinstitute.com, businessinsider.com