CESTA K DOMU S ATELIÉREM

Page 1



PLÁN CESTY Volba pro ty, kteří chtějí nahlédnout architektonickou tvorbu z více stran… Namísto jednoho celosemestrálního zadání nabízíme dobrodružnou etapovou hru, složenou z týdenních a dvoutýdenních navazujících úkolů. Každé zadání bude překvapením a jeho vyřešení důležitou součástí cesty semestrem. Budeme střídat médium, žánr i úhel pohledu. Budeme kreslit i psát, tvořit i reflektovat. Výsledkem práce každého studenta bude bohatě ilustrovaný cestopis, jehož příběh začíná u dveří jednoho libereckého domu a rozbíhá se někam k Neviditelným městům Itala Calvina.



CESTA VSTUP ADÉLA PEČLOVÁ

ALŽBĚTA NOVÁKOVÁ

BARBORA TAUEROVÁ

MICHAELA ŘÍHOVÁ

MICHALA KOHOUTKOVÁ

KRISTÝNA MOCOVÁ

MIRKA BAKLÍKOVÁ

SÁRA BRANDOVÁ

BARBORA TAUEROVÁ

MICHAELA ŘÍHOVÁ

MICHALA KOHOUTKOVÁ

KRISTÝNA MOCOVÁ

MIRKA BAKLÍKOVÁ

SÁRA BRANDOVÁ

BARBORA TAUEROVÁ

MICHAELA ŘÍHOVÁ

MICHALA KOHOUTKOVÁ

KRISTÝNA MOCOVÁ

MIRKA BAKLÍKOVÁ

SÁRA BRANDOVÁ

BARBORA TAUEROVÁ

MICHAELA ŘÍHOVÁ

MICHALA KOHOUTKOVÁ

KRISTÝNA MOCOVÁ

MIRKA BAKLÍKOVÁ

SÁRA BRANDOVÁ

BARBORA TAUEROVÁ

MICHAELA ŘÍHOVÁ

MICHALA KOHOUTKOVÁ

KRISTÝNA MOCOVÁ

MIRKA BAKLÍKOVÁ

SÁRA BRANDOVÁ

BARBORA TAUEROVÁ

MICHAELA ŘÍHOVÁ

MICHALA KOHOUTKOVÁ

KRISTÝNA MOCOVÁ

MIRKA BAKLÍKOVÁ

SÁRA BRANDOVÁ

BARBORA TAUEROVÁ

MICHAELA ŘÍHOVÁ

MICHALA KOHOUTKOVÁ

KRISTÝNA MOCOVÁ

MIRKA BAKLÍKOVÁ

SÁRA BRANDOVÁ

ALŽBĚTA NOVÁKOVÁ

BARBORA TAUEROVÁ

MICHAELA ŘÍHOVÁ

MICHALA KOHOUTKOVÁ

KRISTÝNA MOCOVÁ

MIRKA BAKLÍKOVÁ

SÁRA BRANDOVÁ

ALŽBĚTA NOVÁKOVÁ

BARBORA TAUEROVÁ

MICHAELA ŘÍHOVÁ

MICHALA KOHOUTKOVÁ

KRISTÝNA MOCOVÁ

MIRKA BAKLÍKOVÁ

SÁRA BRANDOVÁ

VZDUŠNÉ ZÁMKY ADÉLA PEČLOVÁ

ALŽBĚTA NOVÁKOVÁ

ZADÁNÍ SOUTĚŽE ADÉLA PEČLOVÁ

ALŽBĚTA NOVÁKOVÁ

SOUTĚŽNÍ NÁVRH ADÉLA PEČLOVÁ

ALŽBĚTA NOVÁKOVÁ

HODNOCENÍ NÁVRHU ADÉLA PEČLOVÁ

ALŽBĚTA NOVÁKOVÁ

DRUHÁ ŠANCE ADÉLA PEČLOVÁ

ALŽBĚTA NOVÁKOVÁ

VSTUP ZNOVU ADÉLA PEČLOVÁ

ALŽBĚTA NOVÁKOVÁ

NEVIDITELNÉ MĚSTO ADÉLA PEČLOVÁ

CESTOPIS ADÉLA PEČLOVÁ



1. ÚKOL > VSTUP Vyražte na cestu městem a soustřeďte se pouze na dveře, vrata, brány, zkrátka vstupy do domů. Běžte sami a uvažujte o významech jejich typologie a kompozice. Vyberte si jeden vstup, který vás něčím zaujme. Nikomu o něm neříkejte. Nakreslete podrobně jeho čelní pohled v měřítku odpovídajícím formátu A4, libovolnou technikou (tužkou, perem, v cadu...), tak aby dobře vypovídal o charakteru dveří a zároveň neprozrazoval nic dalšího z vlastního domu nebo jeho kontextu. Na druhý formát A4 stručně popište (v rozsahu jednoho odstavce), proč jste si vybrali právě tento vstup.


6

MIRKA BAKLÍKOVÁ

1. ÚKOL > VSTUP

Dívám se na dřevěné dveře nažloutlé barvy. Vstup do domu začíná jejich otevřením. Dveře jsou dvoukřídlé. Každé křídlo je spojované z jednotlivých prken, které člení dveře na menší části a vytváří kompozici jejich vzhledu. Dlouhé kusy po stranách, kratší mezi nimi, vyšší prkno u země. Mezi nimi plná dřevěná výplň vyřezávaná do obloučků anebo stupňovitě. Dveře působí velmi jednoduše. Nic jim nechybí ani nepřebývá. Představuji si, jak někdo to dřevo zpracovával a skládal dohromady do předem promyšlených poměrů. To už nejspíš tak jednoduché nebylo. Z dálky působí proporce dveří zcela přirozeně. Koule pro otevření je umístěna v dolní části, jenom natáhnout ruku, uchopit ji, otočit a otevřít. Přicházím blíž a zjišťuji, že to tak není. Koule není u pasu, aby se dala snadno chytit do dlaně. Ve výšce mých očí se nachází klíčová dírka. Udivuje mě také detailní opracování dřeva, kterého jsem si doteď nevšimla. Našikmo seříznuté hrany či ozdobné zářezy. Obracím pohled nahoru a zvedám ruku do výšky. Chytám chladnou mosaznou kouli a otáčím. Bohužel však marně. Komu se dveře otevřou a pro koho zůstanou navždy zamčeny?


1. ÚKOL > VSTUP

MIRKA BAKLÍKOVÁ

7



2. ÚKOL > VZDUŠNÉ ZÁMKY Vidíte před sebou výkres vstupu do domu, ale netušíte, kde ten dům stojí. Pozorně si prohlédněte všechny vykreslené detaily a představujte si, kam asi dveře vedou. Vezměte za kliku a vstupte dovnitř. Volným stylem popište, co vidíte, jak vypadají prostory, kterými procházíte, co se v nich odehrává a jakou mají atmosféru. Projděte celým domem a nevynechejte žádné místo. Váš text by měl mít rozsah jednoho až dvou formátů A4.


10

ALŽBĚTA NOVÁKOVÁ

2. ÚKOL > VZDUŠNÉ ZÁMKY

VENKU Teď jsem to já, kdo stojí na širokém chodníku před domem a dívá se na dřevěné dveře nažloutlé barvy. Přistupuji blíž, stoupám si na špičky a snažím se nahlédnout do okna nalevo ode dveří. Okno je moc vysoko a kopec se pod mýma nohama svažuje až moc nízko, navíc je v místnosti nejspíš zatažený závěs, a tak nevidím nic. Místo nakukování si tedy stoupám na schůdek přede dveřmi, zvedám ruku nad úroveň své hlavy a beru do dlaně kouli. Otáčím, jde to ztěžka, ale dveře nakonec povolí. Opírám se do nich oběma rukama, jsou tak těžké, že je téměř nejsem schopná otevřít. VEVNITŘ Vcházím do úzkého prostoru zádveří. Na zemi leží kusy omítky popadané ze stropu, který se nachází asi tři metry nad mou hlavou. Zelená barva na stěnách dříve natřená do pruhu sahajícího od země až do úrovně mého pasu se už taky loupe. Vypadá to, že tu dlouho nikdo nebyl nebo tady hlavně dlouho nikdo nezametal, kvůli nánosům špíny už ani nerozeznávám vzor dlaždic na podlaze. Když rozpřáhnu obě ruce, dosáhnu každou na jednu z bočních zdí. Jakmile se jich ale dotknu, začnou se na zem sypat ještě další kousky barvy. Říkám si, že se raději nebudu ničeho dotýkat a půjdu dál. DOLE Mířím k dvoukřídlým dveřím bez prahu. Pravé křídlo je zavřené, to levé u země zaraženo o dřevěný klín, skrz škvíru mezi nimi je vidět dál. Poprvé v tomto tmavém prostoru vidím světlo. Láká mne tak moc, že se prosmýkám mezi polootevřenými dveřmi a jdu za ním. Jsem v hale, ve znatelně větším a vznešenějším prostoru. Pár metrů přede mnou začínají stoupat schody vzhůru. Jejich levé rameno se opírá o zeď, která společně s protější zdí vytváří vlevo úzkou uličku. Ze dveří na jejím konci vychází to pronikavé světlo. ZAHRADA Tyto dveře jsou stejně jako vchodové vyrobené z dřevěných prken, jsou ale nízké a mají výraznou tmavě hnědou barvu. Jejich barva je tak temná, že kdyby byly zavřeny, snad si jich v tom šeru ani nevšimnu. Vycházím ven, všude zeleno, tráva a v ní jen vyšlapané cestičky. Pomalu rozeznávám jednotlivé záhony, které pravděpodobně patří jednotlivým nájemníkům. Snažím se v nich najít logiku, vypozorovat, který záhonek patří ke kterému domu, se mi ale nedaří. Jsou tu tak náhodně rozesety jako domy kolem celého vnitrobloku. Domy mezi sebou v rozích této zahrady svírají nepravidelné ostré úhly, jsou různě dlouhé a rozdílně vysoké. Působí, jako by tu snad vyrostly samy, ne že byly snad někdy narýsovány a naplánovány nějakým architektem. ATELIER Otáčím se zpátky tam, odkud jsem přišla. Vcházím dovnitř, tentokrát ale jinudy – širokými dveřmi do jednopodlažní kostky, přístavku, který je přilepen k domu napravo od dveří a vybíhá asi šest metrů do vnitrobloku. Není tu asi dlouho - že toho zažil podstatně méně než dům, ke kterému přiléhá, je poznat i zevnitř. Jediná jeho místnost je perfektně vycíděná, čiší novotou. Bílá barva na stěnách prostor ještě více prosvětluje. Paprsek ranního slunce zrovna dopadá skrz světlík na dřevěném stropě na robustní dřevěný stůl, který stojí vedle širokých prosklených dveřích vedoucích ven. Na desce jsou rozházeny počárané papíry a několik kousků opracovaného dřeva – vypadá to, jako by tu někdo nejprve dlouho pracoval a pak naštvaný, že se mu práce nedaří, rychle odešel. Na zdi vedle stolu začínají dlouhé police, na kterých se ledabyle válí další kusy dřeva a na háčcích pod policemi visí pilky a další nářadí. Na dřevěné podlaze je rozmístěno i několik dalších nástrojů, jejichž funkci můžu jen hádat. STARONOVÝ Posuvnými dveřmi umístěnými na ose místnosti vycházím z ateliéru. Znovu mne ohromí vysoké stropy, pochopím, že jsem zpět ve starém domě. Místnost, do které jsem se dostala, je rozlehlá, má téměř čtvercový půdorys. Plechová kuchyňská linka stojící u stěny vlevo je asi poměrně improvizovaná, ale zdá se, že na ní už párkrát někdo vařil.


2. ÚKOL > VZDUŠNÉ ZÁMKY

ALŽBĚTA NOVÁKOVÁ

11

Za mnou, na parapetu jediného okna místnosti, stojí několik květináčů s bylinkami a na stole u zdi mísa s ovocem. Jdu dál, jsem v tmavé úzké chodbičce. Přestože jsem tu teprve chvíli, zdá se mi, že je střídání velkých osvícených prostor s velice malými a stísněnými pro tento dům snad typické. Otevírám dveře, ke kterým stojím čelem. Lehce zavržou a já nejprve strkám dovnitř jen hlavu a rozhlížím se. V obdélníkovém pokoji je šero, to kvůli improvizovaným papírovým závěsům, kterými jsou zatažena obě okna. Papír je vlastně všude – ze stěn jsou napůl strhané tapety, odtrhané kusy leží ve velkých kupách na zemi. Mezi nimi, v levém rohu místnosti, vidím matraci se spícím člověkem. Zaleknu se a couvám zpátky. V chodbičce nahmatávám kliku dveří a s ní i klíč zasunutý v zámku, otáčím jím a vycházím zpátky na chodbu. NAHORU Překvapená něčí přítomností a trochu vyděšená utíkám bezmyšlenkovitě po schodech nahoru. Je to poměrně náročné – schody jsou vysoké a jednou o přesahující stupnici skoro zakopnu. Zastavím se na mezipodestě a opřu se o velké okno, které sahá od až skoro ke stropu. Když se dotknu jeho skla, cítím, jak je poseté drobným vzorem, kvůli kterému se skrz ně nedá vyhlédnout ven, propouští dovnitř pouze světlo. Malé okenní tabulky, které tvoří u dolní hrany okna horizontální pás, jsou barevné, a tak na podlahu dopadají červené, zelené a modré odlesky. PLNÝ V patře, o dalších dvanánáct schodů výš, stojím na malé podestě. Odsud vedou jen jedny dveře, dveře do bytu, dveře zářící novotou. Moc bych je chtěla otevřít a vejít dovnitř, jak tu ale stojím, cítím ze zavřeného bytu silnou pronikavou vůni – je to snad vůně čerstvého chleba a vajíček. Je mi jasné, že za nimi někdo je a že si nejspíš připravuje snídani, moje návštěva by asi nebyla vhodná. Naposledy se nadechuji a stoupám po schodech ještě výš. POLOPRÁZDNÝ Další podlaží vypadá podobně jako to předešlé. Tedy až na to, že se u stropu kýve drát, na kterém by mělo viset světlo. Dveře, na které se stojíc zády ke schodům koukám teď, nejsou ani zdaleka tak nablýskané jako ty o patro níž. Jsou pokapané barvou a přestože na sobě mají asi trojici různorodých zámků, jsou otevřené. Úzká chodbička za nimi je zaskládaná věcmi. Nahlížím do jednoho z pokojů přede mnou a popocházím ke dvojitému oknu směřujícímu do ulice. Chvíli pozoruji projíždějící auta a lidi procházející se po chodníku pode mnou, pak se otáčím a dveřmi nalevo procházím do sousedního o trochu většího pokoje. Najednou mi dojde, že celou dobu šlapu po starých dřevěných parketách, zouvám si tedy boty, potichu našlapuji a procházím dveřmi zpět do chodby. Slyším zvuky - pravidelné ťukání. Vychází z úzkých dveří naproti, které mají prosklenou horní část a vedou tedy nejspíš do koupelny. Vyhnu se jí, procházím dvoukřídlými dveřmi nalevo a teprve teď si všímám, jak jsou zdi tohoto domu vlastně masivní. Ocitám se teď v podlouhlém pokoji, který se má pravděpodobně jednou stát obývákem. Zatím je ale skoro prázdný, je tu jen pár kusů nábytku a pohovka veprostřed pokoje je ještě zabalena do igelitu. Skládací dvířka vpravo vedou do úzké zatím nevybavené kuchyňky. PRÁZDNÝ Obouvám si boty a zkouším vyjít ještě o patro výš – scénář se opakuje, vidím zas to stejné uspořádání jako v předešlém podlaží. Říkám si, že už mě nemůže nic překvapit, ale ano - v tomto naprosto prázdném bytě se v místě, kde o pár metrů níž stojí zabalená pohovka, tyčí lehké točité schody. Stoupám po nich vzhůru, přidržuji se tenoučkého zábradlí, našlapuji na dřevěné stupně a pomalu vycházím nahoru – na půdu. Nad mou hlavou začíná složitá dřevěná konstrukce střechy. Ještě tu lítá netopýr, kterého jsem asi vyrušila ze spánku. Je tu jen jeden, poslední. Podle koštěte a nářadí ležícího na zemi usuzuji, že se tu něco chystá. Přicházím ke střešnímu oknu, zvedám ruku, otvírám ho a vykláním se ven.



3. ÚKOL > ZADÁNÍ SOUTĚŽE Máte v rukou popis iluzivního domu. Zkuste tuto představu zkonkretizovat, domyslet jeho využití a připravit zjednodušené zadání architektonické soutěže na takovýto dům. Držte se charakteru popisované budovy, ale její případné historické zasazení nechte stranou. Vemte v potaz i vztah k bezprostřednímu okolí a orientaci ke světovým stranám. 1. Formulujte v několika málo větách předmět soutěže. 2. Podle popisu prostorů rozepište požadovaný stavební program. 3. Napište kritéria hodnocení soutěžních návrhů. 4. Rozmyslete si a rozepište požadovanou formu odevzdání, tj. počet a požadovaný obsah soutěžních panelů. Počítejte opět s formátem A4. Soutěžními podmínkami, porotou, termíny ani odměnami se nezabývejte.



3. ÚKOL > ZADÁNÍ SOUTĚŽE

MICHAELA ŘÍHOVÁ

15

SAMI NAHOŘE, SPOLU VE DVOŘE 1. PŘEDMĚT SOUTĚŽE Předmětem soutěže je navrhnout čtyřpodlažní bytový dům s atelierem a komunitním dvorem. Dům je zamýšlen jako obydlí pro několik rodin a umělce, který bude využívat atelier ve dvoře. Těžištěm návrhu by měl být právě společný dvůr pro všechny obyvatele domu sloužící k nejrůznějším aktivitám a setkávání s uměním.

místnost / prostor byt pro umělce atelier

4-5 bytů dvůr

2. ZADÁNÍ - STAVEBNÍ PROGRAM Lokalita, v níž se řešená parcela nachází, je charakteristická bytovou zástavbou z první poloviny 20. století. Přilehlá ulice je velice klidná, za řadou domů leží pás živelně zastavěných dvorů smíšeného využití. Parcela má obdélníkový tvar 12x26 m a její celková plocha je 312 m2. Hloubka zastavění okolními domy je 14 m, uliční fasády jsou orientovány na jihovýchod. Předpokládá se respekt ke stávající zástavbě a užití tradičních zdících materiálů. Všechny byty by měly být v co největší možné míře prosvětleny okny.

komentář / provozní vazba přízemí domu, bydlení pro umělecky tvůrčí osobnost, vazba na atelier prostorové nároky a vhodné osvětlení pro uměleckou činnost (malba, socha), světlá výška min. 4 m, vazba na dvůr a byt bydlení vhodné pro rodiny s dětmi pro všechny obyvatele domu, vazba na atelier

3. KRITÉRIA HODNOCENÍ Bez pořadí důležitosti: - kvalita a citlivost architektonického řešení v kontextu téměř stoleté zástavby - architektonická kvalita a využitelnost navrhovaného dvora pro všechny obyvatele domu a jeho návaznost na dům - prostorové, světelné a provozní kvality místností včetně atelieru

orientační plocha v m2 60 30

80 - 120 (1 byt) 114

4. POŽADOVANÉ ČÁSTI NÁVRHU Všechny části návrhu budou odevzdány na pěti formátech A4 na výšku. a) textová část popisující koncept řešení, v rozsahu max. dvou normostran (3600 znaků) b) půdorys 1NP a dvora s návazností na nejbližší okolí, 1:200 c) půdorysy ostatních podlaží (pokud se liší) schematicky zobrazující prostorové uspořádání, 1:200 d) řezopohled parcelou včetně naznačení vztahu s okolní zástavbou, 1:200 e) pohledy, uliční i dvorní fasáda, 1:200 f) vizualizace atmosféry dvora s pohledem na dům g) další části dle uvážení autora (dobrovolné)



4. ÚKOL > SOUTĚŽNÍ NÁVRH Máte zadání, podmínky a termín. Podrobně si dokument přečtěte, pokuste se identifikovat hlavní témata zadání a pusťte se do jejich řešení.


18

SÁRA BRANDOVÁ

4. ÚKOL > SOUTĚŽNÍ NÁVRH

Probouzím se, oknem do ložnice dopadá paprsek vycházejícího slunce. Je sobota, dlouho očekávaný den. Tento den budeme, všichni obyvatelé domu, trávit společně. Včera jsem nakoupila suroviny na oběd, který spolu uvaříme a potom s chutí sníme. Následovat bude vernisáž, umělec bydlící v přízemí otevře dveře svého ateliéru a nechá nás nahlédnout na své nové dílo. Do práce. Vstávám, v kuchyni si nachystám snídani, střešním oknem sleduji plující mraky. Opouštím byt ve 4. podlaží. Dolů vede schodiště, stěna směrem do dvora je celá skleněná. Nakouknu zvědavě dolů, jestli nezahlédnu něco z chystané výstavy, ale marně. Ateliér na dvoře si zatím své tajemství pečlivě střeží. Sestoupím o podlaží níž, abych připomněla sousedům, co se dnes chystá. Zazvoním nejprve u jedněch, potom i u druhých dveří. Byty jsou mezonetové, ale žádný z nich není stejný. Avšak shodné jsou v tom, že všechny mají okna jak na jihovýchod do ulice, tak do dvora. V přízemí se téměř srazím s umělcem. Právě se chytá vejít do svého bytu. Prý ještě musí uklidit nepořádek a pavouky z ateliéru, jinak je na odpolední vernisáž připraven. Rychle přibouchl dveře a zmizel ve svém království. Z jeho bytu je možno vstoupit přímo na dvůr, proto nemusí používat společný vchod ven, je to tak pro něj jistě pohodlnější. Stojím ve společné kuchyni v přízemí, ze které lze vyjít na dvůr. Blíží se čas přípravy oběda, už začínáme vařit. Děti pobíhají venku, doufám, že nepošlapou zeleninový záhon v rohu dvora. Několik mužů přináší stoly, dosud uskladněné v místnosti s oknem do ulice. Kromě složených stolů je tu vždy několik jízdních kol a kočárek. Oběd je uvařen, všichni se scházíme v stolů na dvoře. Starší manželský pár, dvě rodiny s neposednými dětmi, moji rodiče a bratr a umělec. Po obědě umyjeme nádobí, ostatní venku nachystají skleničky na přípitek a všichni již očekáváme, kdy se budeme moct podívat na novou sochu v ateliéru. Po krátkém proslovu se již všichni hrneme dovnitř a okukujeme, obdivujeme a uznale přikyvujeme. Do tmy jsme venku, sedíme, bavíme se, kdosi přinesl kytaru, někteří zpívají, jiní poslouchají. Hrdý umělec sedí opodál, starší manželé na nás dolů shlížejí z lodžie jejich bytu. Po setmění se všichni ze společného dvora odebereme do svých bytů.


1

4. ÚKOL > SOUTĚŽNÍ NÁVRH

VIZUALIZACE

SÁRA BRANDOVÁ

SÁRA BRANDOVÁ

4. ÚKOL

19


20

2

SÁRA BRANDOVÁ

SÁRA BRANDOVÁ

PŮDORYS 1NP

PŮDORYS 1.NP

4. ÚKOL

4. ÚKOL > SOUTĚŽNÍ NÁVRH


3 3 3

4. ÚKOL > SOUTĚŽNÍ NÁVRH

SÁRA BRANDOVÁ SÁRA BRANDOVÁ SÁRA BRANDOVÁ

SÁRA BRANDOVÁ

PŮDORYSY PŮDORYSY PŮDORYSY 2NP 2NP 2NP

PŮDORYS 2.NP 3NP 3NP 3NP

PŮDORYS 3.NP 4NP 4NP 4NP

PŮDORYS 4.NP

4. ÚKOL 4. ÚKOL 4. ÚKOL

21


22

SÁRA BRANDOVÁ

SÁRA BRANDOVÁ

4. ÚKOL > SOUTĚŽNÍ NÁVRH

4. ÚKOL

POHLED Z ULICE

PŮDORYS 1.NP

POHLED ZE DVORA


4

4. ÚKOL > SOUTĚŽNÍ NÁVRH

SÁRA BRANDOVÁ

SÁRA BRANDOVÁ

ŘEZ

ŘEZ

4. ÚKOL

23



5. ÚKOL > HODNOCENÍ NÁVRHU V roli jednoho z porotců napište hodnocení vybraného soutěžního návrhu. Vyjděte ze zadaných hodnotících kritérií soutěže a doplňte je o vlastní. Přemýšlejte, jaké obecné kvality má mít dobrá architektury, ale přihlédněte také ke specifickým nárokům konkrétního zadání. Text by měl nabídnout komplexní zhodnocení, které dá autorovi zpětnou vazbu a ostatním rychlý vhled do kvalit návrhu. Váš text by měl mít rozsah jednoho, maximálně dvou formátů A4.



5. ÚKOL > HODNOCENÍ NÁVRHU

ADÉLA PEČLOVÁ

27

EXTERIÉR Zástavba z první poloviny 20. století dává návrhu vodítko čistoty, strojovosti a jasného měřítka. Jednoduchost návrhu uliční fasády je diktována rastrem oken. Působí velmi uhlazeně a má jasnou linku, je změkčená použitím cihlového obložení nebo snad provětrávané fasády. V popisu objektu jsem nedohledala informace ohledně materiálů a konstrukčního řešení. Mé hodnocení tedy vychází především z vizuálního zkoumání jednotlivostí projektu. Fasáda z pohledu dvora otevírá dům do okolní zástavby a pouští světlo do schodišťového prostoru. INTERIÉR A BYTOVÉ JEDNOTKY Velmi kladně hodnotím dispozice jednotlivých bytů. Místnosti na sebe racionálně navazují bez chybnosti použití provozních okruhů. Nedostatečnou podlažní plochu autorka chytře vyřešila vložením mezonetu v rámci bytové jednotky. Otázkou je využití takových bytů osobami s omezenou pohyblivostí. Světelné kvality jednotlivých bytů jsou vyřešeny s ohledem na zadání a hloubku traktu objektu zdařile. Světlo je do bytů pouštěno oběma fasádami okny se sníženými parapety. Jedinou nevýhodu vidím v uzavřenosti jádra s koupelnou a toaletami. Komunitní fungování domu je podpořeno využitím pravé části přízemí s otevřením do zahrady. Společný prostor není příliš velký, avšak díky propojení s exteriérem získává na kvalitě, především vletních měsících. Skýtá se zde možnost společného vaření a trávení času s ostatními obyvateli, to dodává domu další plusové body. Líbí se mi umístění ateliéru, jeho separace od objektu domu, tedy separace práce a bydlení. Vzniká tak samostatná buňka, žijící v zahradě a otevírající své brány při pořádání vernisáží a akcí jeho majitelem. Schodišťový prostor je plně prosvětlen pásem oken. Je zajištěno denní osvětlení a kontakt s venkovním prostředím. Toto řešení napomáhá lepšímu pocitu v malém schodišťovém prostoru. HODNOCENÍ Požadované části návrhu jsou po všech stránkách projektu zohledněny a splněny. Dům při pohledu na vizualizaci působí příjemně. Je to čitelná architektura vedená v jasných linkách. Návrh hodnotím velmi kladně s ohledem na zadání, zpracování a časové možnosti předání návrhu do soutěže.



6. ÚKOL > DRUHÁ ŠANCE Při odevzdání soutěže často chybí čas na vybroušení návrhu. Máte druhou šanci! Znovu promyslete a upravte svůj projekt na základě hodnocení, které jste získali v předchozím kroku. Zkuste na svůj návrh aplikovat kritéria, která jste uplatnili při posuzování cizí práce. Využijte příležitost ke zpřesnění konceptu, dotažení návrhu i posílení celkového výrazu projektu. Znovu zvažte volbu záběru reprezentativní vizualizace, jeho kompozici i styl tak, aby co nejlépe představoval hlavní kvality návrhu.


30

SÁRA BRANDOVÁ

6. ÚKOL > DRUHÁ ŠANCE

V klidné ulici, obklopen zástavbou ze 30. let minulého století, stojí bytový dům s komunitní dvorem. V přízemí domu bydlí umělec, který ke své tvorbě využívá atelier ve dvoře. Dvůr často ožívá, obyvatelé domu zde pořádají rozmanité akce, vaří společné večeře, v atelieru se konají vernisáže, za letních teplých večerů sedí venku, v klidné oáze. Kdo nechce být akcí přímo účasten, posedí na lodžii a sleduje dění pod sebou. V případě špatného počasí se zábava přesouvá dovnitř, kde jsou k tomuto účelu určené prostory. Dvůr také slouží ke skotačení dětí, které v domě bydlí. Hlavní otázkou bylo vyřešení přízemí. Zde je byt velikosti 60m2, obývaný umělcem. Nutností je, aby tento byt měl vlastní vstup na dvůr a následně do umělcova atelieru. Dále se v prvním nadzemním podlaží nachází společné prostory pro obyvatele domu, zázemí pro komunitní dvůr a schodiště do vyšších podlaží. Jako důležitá se ukázala přímá návaznost společných prostor na dvůr. Vzhledem k rozměrům proluky, kde dům stojí, již nebylo možné umístit v přízemí další vstup na dvůr. Proto je nutné projít společnými prostory. Ve druhém až čtvrtém podlaží se rozprostírají 4 byty. Byty se mezi sebou proplétají, dva z nich jsou mezonetové. Všechny čtyři byty pro rodiny i umělcův byt v přízemí mají společné, že okna směřují jak na jihovýchod do ulice, tak na severozápad, kde mají výhled do dvora. Největší změna se oproti původnímu návrhu udála právě v přízemí, které je nyní přehlednější a přístup na dvůr je snadnější. Dále zde vzniká volný prostor na půdě.


1

6. ÚKOL > DRUHÁ ŠANCE

SÁRA BRANDOVÁ

SÁRA BRANDOVÁ

BYTOVÝ DŮM S ATELIEREM A KOMUNITNÍM DVOREM

6. ÚKOL

31


32

4

SÁRA BRANDOVÁ

SÁRA BRANDOVÁ

PŮDORYS 1NP

PŮDORYS 1. NP

6. ÚKOL

6. ÚKOL > DRUHÁ ŠANCE


6. ÚKOL > DRUHÁ ŠANCE

3

SÁRA BRANDOVÁ

SÁRA BRANDOVÁ

PŮDORYS 3NP + 2NP

PŮDORYS 2. NP

PŮDORYS 3. NP

33

6. ÚKOL


34

SÁRA BRANDOVÁ

2

SÁRA BRANDOVÁ

PŮDORYS 5NP + 4NP

PŮDORYS 4. NP

PŮDORYS 5. NP

6. ÚKOL > DRUHÁ ŠANCE

6. ÚKOL


6. ÚKOL > DRUHÁ ŠANCE

SÁRA BRANDOVÁ

ŘEZ

ŘEZ

35


36

SÁRA BRANDOVÁ

POHLED Z ULICE

6. ÚKOL > DRUHÁ ŠANCE


6. ÚKOL > DRUHÁ ŠANCE

SÁRA BRANDOVÁ

POHLED ZE DVORA

37



7. ÚKOL > VSTUP ZNOVU Navrhněte pro vybranou stavbu vchod, včetně všech prvků, materiálů, barev i detailů. Respektujte představu autora objektu. Návrh dokumentujte ruční barevnou kresbou čelního pohledu v měřítku odpovídajícím formátu A4.



7. ÚKOL > VSTUP ZNOVU

KRISTÝNA MOCOVÁ

41



8. ÚKOL > NEVIDITELNÉ MĚSTO Vyjděte z domu ven. Místo, ve kterém jste se ocitli neznáte a přesto vám je povědomé. „Jako by sumarizovalo vaše zkušenosti, poznatky a sny, neboť není ničím jiným než cestou do paměti.“ Na jeden formát A4 nakreslete v měřítku 1:2000 schwarzplan místa, ve kterém stojí váš dům. Schwarzplan může být podle potřeby kombinován se základním polohopisem. Umístěte váš dům do středu plánu a začněte domýšlet jeho bezprostřední okolí. Jak široká je ulice, ve které stojí? Jak daleko je to k nejbližší křižovatce? Jsou v ulici stromy? Jak vypadá nejbližší náměstí?... Na druhý formát A4 nakreslete městskou vedutu s vaším domem. Z obrázku by měl být patrný charakter vašeho města, reliéf terénu i zástavby. Výřez pohledu by měl být úměrný vašemu projektu tak, aby dával celkový obraz o kontextu objektu.


44

BARBORA TAUEROVÁ

8. ÚKOL > NEVIDITELNÉ MĚSTO

(OPROTI ORIGINÁLU ZMENŠENO)


8. ÚKOL > NEVIDITELNÉ MĚSTO

BARBORA TAUEROVÁ

45



9. ÚKOL > CESTOPIS Dohledejte všechny stopy vedoucí k vybranému domu a zrekonstruujte cestu semestrem. Při zachování všech informací najděte vhodný grafický jazyk pro váš cestopis.


48

MICHALA KOHOUTKOVÁ

CESTA DO NEZNÁMA Cesta k domu s ateliérem ATELIÉR Karolina Jirkalová Jakub Chuchlík STUDENTI Mirka Baklíková Alžběta Nováková Michaela Říhová Sára Brandová Adéla Pečlová Kristýna Mocová Barbora Tauerová Michala Kohoutková FUA TUL 2016/2017

9. ÚKOL > CESTOPIS




Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.