DNSH
Co se skrývá pod zkratkou DNSH a jak ovlivní nové projekty V novém programovém období přibyly i nové „zelené“ povinnosti. Především jde o princip DNSH, o tzv. climate proofing (klimatickou odolnost), mitigaci (zpomalení změny klimatu) a také adaptaci. Zní to složitě, ale složité to není. Pojďme se v tom zorientovat. Pomohou nám v tom naši odborníci – Jiří Jansa, ředitel odboru Evropské územní spolupráce, a Kateřina Dohnalová, ředitelka odboru řízení Sekce IROP.
M
usíme začít trochu zeširoka: Evropská unie si dala ambi ciózní cíl stát se v dohledné době klimaticky neutrál ní. Tak ambiciózní závazek se logicky promítá i do operačních programů, kte ré Unie financuje. Platí jak pro Integro vaný regionální operační program, tak pro programy přeshraniční spolupráce. Aby projekt získal podporu, musí výše zmíněné principy respektovat. Jed noduše řečeno, jde opravdu o to, aby investice hrazené z evropských peněz neměly negativní dopad na život ní prostředí. Pojďme si to ilustrovat na prvním pojmu, kterým je princip DNSH. NEPOŠKODIT ŽIVOTNÍ
PROSTŘEDÍ DNSH je zkratka anglického výrazu „do no significant harm“. Volně pře 30
loženo tento princip žádá od všech příjemců dotací, aby jejich projekty „významně nepoškozovaly“ životní prostředí. Cílem DNSH je, aby se u realizovaných investic neprohlubo valy negativní dopady právě na životní prostředí, a to i nad rámec povinnos tí, které jsou dané platnými předpisy územního plánování. Z pohledu DNSH sledujeme tyto cíle: • zmírňovat změnu klimatu a přizpů sobovat se jí, • udržitelně využívat a chránit vodní zdroje, • předcházet vzniku odpadů, • omezit skládkování a ve větší míře recyklovat, • omezit emise znečišťujících těkavých látek do ovzduší, vody či krajiny nebo jim předcházet, • chránit biologickou rozmanitost a ekosystémy (např. aby výstavba ne probíhala na nejúrodnějších půdách).
U projektů budeme požadovat, aby ve zvýšené míře nepřispívaly k emisím skleníkových plynů a byly připrave né na budoucí změny klimatu. Drti vá část podporovaných projektů svou povahou sice příliš emisí nevytváří, ale musíme nově posoudit, jestli jsou na vržené s výhledem na budoucnost. Budeme také klást důraz na hospodár né nakládání s vodními zdroji a po žadovat úsporný provoz vodovodních baterií či sanitárního zařízení. Materiály použité v projektech nesmí obsahovat karcinogenní těkavé látky nad stanovené limity. U projektů, které se staví na brownfieldech, vyžadujeme i průzkum případné kontaminace. Ochrana biologické rozmanitosti a ekosystémů znamená, že podporu nemůže získat projekt, jehož předmě tem je nová výstavba na zemědělské
