Duha pro neslyšící: Zábavní karneval

TEXT: Eva Vavříková, Anna Pulkrabová / FOTO A ZDROJ: archiv dotazovaných, facebookové stránky Duha pro neslyšící

V sobotu 2. března se nad pobočkou ČUN Dlouhá rozzářila duha. Stejnojmenný spolek zde totiž pořádal Zábavní karneval.

Mlhavé sobotní odpoledne se v prostorách ČUN v Dlouhé ulici stalo přehlídkou barev a kostýmů. Po úvodním proslovu moderátorky Amálie Basalové, která představila spolek a jeho fungování, se účastníci pustili do seznamování formou zábavných her. Kromě neslyšících queer návštěvníků a naší redakce se akce účastnilo také několik studentek tlumočnictví z oboru Jazyky a komunikace neslyšících na FF UK. Rozmanitost účastníků není v případě spolku Duha ničím překvapivým. Spojování různých jazyků a kultur je jedním z jeho cílů.

Na úvod čekal návštěvníky seznamovací program inspirovaný „speed datingem“ (krátké rozhovory, při kterých se účastníci vzájemně poznávají – pozn. red.) Otázky byly otevřené a týkaly se většinou práce a koníčků.

Následovala krátká pauza, během níž se podávalo výborné domácí občerstvení – chlebíčky, míša řezy a další dobroty. Kromě soutěží nabízel program také drag (forma umělecké prezentace, kdy se vystupující stylizují do jiné genderové role – pozn. red.) a burlesque vystoupení.

Výtěžek z karnevalu putoval na podporu chodu spolku. Celá akce byla vedena převážně v českém znakovém jazyce a my vám nyní přinášíme rozhovor s moderátorkou a členkou spolku Amálií Basalovou. Duha pro neslyšící je lidskoprávní spolek, který se zaměřuje na osvětu, podporu a prosazování práv neslyšících, kteří se identifikují jako členové a členky queer komunity. Věnuje se pořádání vzdělávacích akcí, zábavných činností, spolupracuje s festivaly a zkoumá český znakový jazyk a jeho možnosti inkluze. Spolek vznikl oficiálně v srpnu 2023 jako reakce na fakt, že v České republice dosud neexistuje žádný podobný prostor pro neslyšící, kde by mohli sdílet své radosti a starosti.

V lednu 2024 se spolek rozhodl, že bude fungovat na sociokratickém principu, který klade důraz na rovnost mezi členy. Členové spolku mají možnost vybrat si ze čtyř pracovních skupin, do nichž se dle svých schopností zapojí (viz obrázek na další straně).

Duha: Vzděláváme se, bavíme se, jsme inkluzivní a bouráme bariéry mezi světy.

Každá pracovní skupina má svého koordinátora, na kterého je možné se obrátit.

POLOŽILI JSME NĚKOLIK DOTAZŮ AMÁLII BASALOVÉ, MODERÁTORCE A ČLENCE SPOLKU DUHA PRO NESLYŠÍCÍ.

V komunitě Neslyšících jste známá jako moderátorka různých akcí, jako jsou třeba Mluvící ruce. Jak se vám moderovalo na Zábavním karnevalu pořádaném spolkem Duha pro neslyšící?

Ano, moderovala jsem již na různých akcích pro neslyšící, díky čemuž jsem získala mnoho cenných zkušeností, a mám opravdu radost, že se mi podařilo je všechny úspěšně zvládnout. Během moderování Zábavního karnevalu jsem cítila, že se lidé na akci opravdu baví, že si to užívají, a z toho jsem měla velmi dobrý pocit.

Jak se podle vás karneval vydařil? Čím byste nalákala případné zájemce na další akce?

Celý karneval podle mne dopadl skvěle. Užila jsem si ho a myslím, že ostatní účastníci také. Pořádat takové akce je pro nás velmi důležité, protože spojují zejména queer komunitu neslyšících a poskytují jim společné zážitky. Plánujeme další zajímavé aktivity a věřím, že se vám budou líbit. Všichni zájemci jsou srdečně zváni, těším se, že se na nich brzy potkáme.

Jaká je vaše role v organizaci Duha pro neslyšící?

Spolek Duha pro neslyšící má čtyři pracovní skupiny, já jsem se jako dobrovolnice zapojila do dvou z nich. První skupina se zabývá organizací akcí pod různými festivaly. Já se v rámci ní soustředím na přípravu a plánování festivalů, včetně sestavení programu. Druhá skupina, jíž jsem členem, je zaměřená na vzdělávání. Budeme se snažit zorganizovat různé přednášky s LGBTQ+ tematikou. Máme již plán, jakým směrem se budeme ubírat, a těšíme se, až vám budeme moci akce představit.

Přehled uplynulých akcí

V průběhu jara se uskutečnilo hned několik akcí, na kterých bylo možné se se spolkem Duha pro neslyšící setkat. Za zmínku určitě stojí spolupráce s festivalem Žižkovská noc, který se konal na konci března. V rámci tohoto festivalu se v nově otevřené kavárně Safe Space, jež je zároveň prvním

feministickým lidskoprávním knihkupectvím, konala akce Živá queer knihovna. Účastníci si mohli poslechnout životní příběhy členů spolku tlumočené do mluvené češtiny. Spolek také zorganizoval několik debat. V rámci Týdne reprodukční spravedlnosti, který pořádala organizace ASAP (Abortion support alliance Prague), zajišťoval spolek Duha pro neslyšící tlumočení na celkem šesti akcích. Tématem byla například budoucnost rodinné politiky či diskuze s polskými a slovenskými aktivistkami.

Jeden z dubnových víkendů byl věnován Duhové turistice v Divoké Šárce. Účastníky čekal 11 km dlouhý jarní výlet s doprovodnými aktivitami a grilováním na ohni. Pokud byste měli zájem přijít se na některou z akcí spolku Duha pro neslyšící podívat, podpořit jej a dozvědět se více informací o problematice queer komunity, doporučujeme sledovat události na jeho facebookových stránkách.

VYZPOVÍDALI JSME MATĚJE ČIPERU, ČLENA SPOLKU DUHA PRO NESLYŠÍCÍ, O JEHO PRACOVNÍCH ZKUŠENOSTECH VE SPOLKU A PŮSOBENÍ V LINGVISTICKÉ SKUPINĚ.

Kdo dostal nápad založit spolek Duha pro neslyšící a co vás k tomu přimělo?

Ten nápad vzešel od Kuby a Daniela (Jakub Kreuziger a Daniel Škrip – pozn. red.), kteří vypomáhali na festivalu Prague Pride. Oba si uvědomili, že žádný spolek, jako je Prague Pride, pro neslyšící neexistuje. Daniel coby ally Kubu v tomto nápadu podpořil. Pravdou je, že se komunita LGBTQ+ neslyšících už předtím scházela na různých akcích. Zpočátku nás bylo málo, postupně se přidávali další lidé, kteří měli o akce zájem. Začali jsme se více otevírat, sdílet své zkušenosti a přemýšlet o různých tématech, která se nás přímo dotýkala. Po průvodu na Prague Pride jsme se sešli v hospodě a tam nám Kuba sdělil svůj nápad založit uskupení, které by spojovalo všechny LGBTQ+ neslyšící komunikující ve znakovém jazyce. Cítili jsme, že nám chybí podpora, osvěta, bezpečný prostor ke sdílení zkušeností nebo informací v ČZJ.

Vím, že v minulosti existovaly organizace jako Degales nebo Queer Deaf Czech, jenže se jim z nejrůznějších důvodů příliš nedařilo. A to byl další důvod, proč založit novou organizaci pro queer neslyšící.

Jste relativně nová organizace, jak byste shrnul zájem nováčků se k vám připojit? Jsou vaši členové pouze neslyšící?

Ano, zaznamenali jsme velký zájem o to, se k nám připojit. Slyšící a neslyšící členky a členové společně spolupracují na bezproblémovém chodu spolku, organizaci akcí, propagaci. Všichni se zapojujeme podle svých kapacit a schopností. Kdykoliv se k nám mohou přihlásit další zájemci, neslyšící i slyšící, uvítáme všechny (úsměv).

Jak se vám ve spolku daří? Setkali jste se ze strany veřejnosti s podporou, nebo naopak s negativní odezvou?

Daří se nám dobře, spolek funguje a stále se rozvíjí. Z toho mám velkou radost (úsměv). Myslím si, že převažují pozitivní ohlasy a od veřejnosti je určitě cítit podpora. Neslyšící z queer komunity nám fandí a často nám říkají, že nás potřebují. K těm negativním stránkám – bohužel často z neznalosti vznikají pomluvy. Nevýhodou je ztráta intimity a soukromí našich členů, protože se všichni v malé komunitě Neslyšících znají.

Spolupracujete i s jinými organizacemi?

Spolupráce s jinými organizacemi je velmi důležitá, ať už z hlediska získávání aktuálních informací, nebo využívání pomoci. Díky tomu se náš spolek může rozvíjet, jsme teprve noví, čeká nás dost práce, abychom se uplatnili. Kooperujeme zejména s nevládní neziskovou organizací Prague Pride, od níž čerpáme podněty a informace, se kterými pak pracujeme v rámci našeho spolku. Spolupracujeme s jedním tlumočníkem a několika tlumočnicemi z Centra zprostředkování tlumočení neslyšícím (CZTN), Tichého světa a ČUN. Potřebujeme správné a plnohodnotné překlady z češtiny do ČZJ i naopak. Dodávám, že naše tlumočnice a tlumočníci se vzdělávají v queer problematice, inkluzivním jazyce a hledají možnosti jeho tlumočení.

Jaké máte vize do budoucna?

Chceme motivovat LGBTQ+ neslyšící, aby se zúčastňovali akcí, setkání a vzdělávacích přednášek. Dále bychom rádi rozšířili nabídku zajímavých akcí a šířili osvětu, ta je opravdu potřeba, zejména pro slyšící společnost, aby si nás také všimla. Duha chce zlepšovat přístupnost webových stránek pro naši komunitu tím, že by vytvářela videopřeklady textů v ČZJ. Mám na mysli webové stránky s informacemi o HIV, LGBTQ+ apod. Tím by neslyšící získávali plnohodnotné informace ve svém mateřském jazyce.

Co pro vás osobně znamená být součástí spolku Duha?

Spolupracovat s Duhou je pro mě smysluplná činnost. Rád bych, aby měli LGBTQ+ neslyšící obecně lepší podmínky a mohli své potřeby vyjádřit ve svém, znakovém jazyce, aby se například nebáli přijít s coming-outem. Dále aby měli bezpečný prostor k setkávání, přístup k informacím, vzdělávání a nemuseli se stydět za to, jací jsou. Také bych si přál, aby nadále pokračovala osvěta na toto téma.

Jak vypadá pomoc neslyšícímu, který si není jistý svou identitou? Jaké jsou vaše zkušenosti s takovou pomocí? Liší se v tomto případě situace slyšících a neslyšících?

Mám pouze osobní zkušenost ze školy, kde se mi svěřil jeden neslyšící kamarád. Nebyl si jistý, zda se mu víc líbí kluci, či holky. Moje rada zněla, ať si to vyzkouší a tak pozná, na čem je. Doporučuji také navštívit psychologa, není to ostuda, naopak psycholog může pomoci k tomu, lépe si ujasnit svou identitu. I důvěrný přítel může při hledání identity pomoci. Co se týče Duhy, zatím jsme se s takovou formou pomoci nesetkali, jsme ještě nový spolek – je možné, že se takto v budoucnu angažovat budeme. Uznávám ale, že queer neslyšící je v těžší a složitější situaci než queer slyšící. Psaným informacím v češtině nemusí dobře rozumět, mnohdy se nemá kam obrátit. Navíc může zažívat nepříjemné pocity anebo se stydět. Může se také obávat reakcí v rodině nebo i v komunitě neslyšících. Slyšící si mohou vyhledat informace, jsou jim dostupné, mají k dispozici různé organizace, odbornou pomoc atd. A proto se Duha snaží pro tyto neslyšící zajistit bezpečné prostředí, aby měli stejné podmínky, jaké mají slyšící, včetně přístupu k informacím v ČZJ.

Co přesně v Duze pro neslyšící děláte, jakou roli zastáváte?

Původně jsem se chtěl zapojit pouze do jedné pracovní skupiny, ale nakonec jsem se připojil hned do tří. Začnu Pracovní skupinou pro vzdělávání – v ní například zjišťuji, jaké jsou trendy a novinky (nejen u nás, ale i v zahraničí), co se momentálně v oblasti LGBTQ+ řeší. Na základě získaných poznatků s pomocí odborníků připravuji přednášky, workshopy či akce pro neslyšící, aby mohli získat kvalitní informace ve svém mateřském jazyce. Též se zaměřuji na osvětu – snažíme se, aby se slyšící veřejnost dozvěděla o nás, o neslyšící LGBTQ+ komunitě.

Některé přednášky jsou otevřené pro veřejnost, některé kvůli zajištění bezpečného prostoru pro sdílení uzavřené. Ty jsou určené pouze pro určité skupiny LGBTQ+ neslyšících, např. pouze pro gaye nebo transgender osoby apod.

V Pracovní skupině pro zábavní akce pomáhám organizovat veškerá kulturní setkání, večírky a zábavu, aby se LGBTQ+ neslyšící mohli odreagovat, pobavit se, zahrát si třeba hry a upevňovat vztahy. A v poslední, Pracovní skupině pro tlumočení a lingvistiku vedle přístupnosti informací ve znakovém jazyce řeším se svým týmem přejímání znaků, které ještě nejsou v komunitě neslyšících ustálené.

Do českého jazyka se přejímají pojmy spjaté s LGBTQ+ komunitou ze zahraničí. Dokázal byste vysvětlit, jak je to v současnosti s přejímáním této terminologie v ČZJ?

Základní znaky jako „lesba“, „bisexuál“ nebo „gay“ existují, neslyšící je používají v ČZJ. Pro termíny jako „asexuál“, „gender“ nebo „intersex“ nejsou znaky ustálené, nebo dokonce pro některé pojmy z LGBTQ+ znaky ani neexistují. A to je jeden z našich úkolů – potřebujeme vyřešit a ujasnit znaky pro ČZJ. Teď v březnu jsme na poslední schůzce řešili pojmy a k nim ekvivalentní znaky. Není to úplně jednoduché, v potaz musíme brát i různé pohledy a názory. Moje kolegyně má přehled o zahraničních znacích z různých států a k nim se snažíme vytvářet své vlastní znaky, které by se tady časem ujaly.

Z jakých znakových jazyků znaky přejímáte, z kterých států si berete inspiraci?

Řekl bych, že západní Evropa je více otevřenější k získávání nových znaků než třeba východní. Inspirujeme se od neslyšících, kteří ovládají například americký znakový jazyk (ASL), britský znakový jazyk (BSL) nebo německý znakový jazyk (DGS). Dokonce i mezinárodní znakový systém (MZS) nemá v terminologii úplně jasno.

Časem bude určitě přibývat více a více znaků na téma LGBTQ+. Vytváříte terminologický slovník?

Ano, terminologický slovník pro neslyšící vytvořit chceme, je v plánu. Až budou znaky odsouhlasené naším spolkem Duha, začneme celý slovník vytvářet. Obsahovat bude termín a ve videu k němu natočený znak. A vzhledem k tomu, že neslyšící mnohdy nerozumí cizím pojmům nebo je neznají, plánujeme kromě znaku přidat do videa navíc i vysvětlení jeho významu v ČZJ. Slovník by měl být ve formě tabulky: „slovo + znak + vysvětlení pojmu“. Povede to k lepšímu porozumění a zpřístupnění informací pro neslyšící.

To je skvělý nápad, moc se mi líbí! Jak na slovníku budete pracovat? Chystáte se do toho zapojit i ostatní LGBTQ+ neslyšící? Na facebooku občas probíhají veřejná hlasování o nových znacích za účasti komunity neslyšících, plánujete něco podobného?

Jak jsem předtím říkal, nejprve potřebujeme sesbírat znaky užívané v zahraničí – na tom momentálně pracujeme. Poté budeme v rámci týmu navrhovat své vlastní znaky. Vybrané znaky (i návrhy znaků) bychom rádi představili na přednáškách pro neslyšící z řad LGBTQ+. Chystáme na přednáškách otevřít i debaty, v rámci nichž by mohli queer neslyšící vyjádřit své názory či pohledy na znaky. Vítané budou i jejich vlastní nápady. Vybrané znaky (samozřejmě naším týmem odsouhlasené) by se staly součástí slovníku. Budeme také sledovat, zdali se přejaté a oficiální znaky v komunitě LGBTQ+ neslyšících uchytí.

Co se týče veřejného hlasování na sociálních sítích, jelikož mohou být některé termíny přejaté ze zahraničí těžší na pochopení, musíme jako spolek Duha nejprve získat nové poznatky a pojmům správně porozumět, než s nimi neslyšící seznámíme. Takže do procesu zapojujeme také odborníky nebo osoby, které se v této problematice pohybují a věnují se jí. Bez nich by to opravdu nešlo, a to platí i pro pomoc ze strany tlumočníků z CZTN. Z toho důvodu zatím neplánujeme veřejně zapojovat neslyšící, pouze členy Duhy. Doufám, že se nám to podaří (úsměv).

Matějovi děkujeme za rozhovor. Přejeme spolku Duha pro neslyšící hodně úspěchů a ať se jim daří.