V tátových šlépějích k lesnictví

TEXT: Klára Zaoralová / FOTO: archiv Václava Jelínka

VAŠKA JELÍNKA znám od té doby, co jsem začala navštěvovat klub ČMUN v Kroměříži. Hodně mě překvapilo, jak výjimečné profesi se věnuje. Lesník! V redakci nás to zaujalo a přáli jsme si s ním na toto téma udělat rozhovor. A konečně se nám povedlo se s Vaškem spojit a vyzpovídat ho.

Vím o tobě, že jsi velmi zaneprázdněný. Děkuji, že sis na rozhovor našel čas. Řekneš nám prosím něco o sobě?

Jmenuji se Václav Jelínek, pocházím z Kroměřížska a tam také nyní žiji se svou rodinou.

Nejvíce mě zajímá tvá profese. Můžeš nám o ní říct více?

Jsem lesník. Kácím stromy, které jsou ke kácení určeny, a odvážím je na skládku. Mám na starost také opravy a údržbu lesnických strojů.

Pracuješ i se svým otcem?

Můj táta mě k lesnictví přivedl. Celé dětství jsem ho do lesa doprovázel, vyzvídal, co se dalo, a postupně jsem se od něj naučil vše, co jsem pro svoji práci potřeboval. Vzpomínám si, jak jsem jako malý, nevím přesně, kolik mi bylo, vždy ráno chodíval s tátou do práce do lesa a těšil se na to. Zatímco on pracoval, já se vždycky začal nudit, ale domů jsem jít nemohl, musel jsem počkat, dokud nebyla práce hotová. Táta mi říkával: „Ještě dvě nebo tři kolečka.“ Tenkrát mě to ještě moc nezajímalo, ale později mě to začalo bavit. Nyní do lesa chodím pracovat sám. Táta se stará o naši živnost spíše po organizační a finanční stránce. Já zase spravuji motory a řeším případné technické závady.

Pracuješ jako OSVČ?

Původně jsem pracoval na pracovní smlouvu, ale přibližně od roku 2017 působím jako živnostník.

Jak tvoje práce vypadá?

Dříve jsem používal traktor s navijákem. Přivázal jsem k němu kmeny lanem a táhl je několik kilometrů na skládku. Na skládce se dřevo třídí podle sortimentu a zdraví stromu. Dřevo na vlákninu je dlouhé kolem 2 metrů, na kulatinu 4 metry. Pokud je dřevo plesnivé nebo je strom napadený kůrovci, oddělí se. Když už je nashromážděná halda dřeva dostatečně velká, odvezou ho nákladní auta k přeložení na vlak. Já odvoz dřeva ale na starost nemám, mým úkolem je hlavně kácení. Práci mi hodně ulehčuje užitečný stroj, kterému se říká harvestor.

Jaký je rozdíl mezi vlákninou a kulatinou?

Kulatina je největší typ dřeva, má větší průměr a délku 4 metry. Je určená pro konkrétní výrobu, například nábytku nebo stavebních trámů. Je delší i proto, aby ji bylo možné použít na velkorozměrový nábytek. Vláknina je dřevo o menším průměru, zpravidla má délku 2 metry a dál se zpracovává na dřevotřísku nebo výrobu papíru.

To ty sám rozhoduješ, který strom pokácíš?

Ne, to nesmím, to je práce revizního hajného. Ten prochází lesem, kontroluje stromy a označí ty, které jsou určeny ke kácení. Hajný se stará o ochranu lesa, zadává práci zaměstnancům a dalším firmám a pak je kontroluje. Když dokončíme práci na dané lokalitě, spolu s tátou se s hajným scházíme, většinou v jeho hájence v Bunči, a probíráme, kterou další lokalitu dle mapy máme zpracovat, nebo nám hajný novou oblast rovnou na místě ukáže. Když na ni přijde řada a začnu s kácením, vybírám si stromy podle jejich stáří. To naštěstí nemusím sám zjišťovat, hajný stromy při výběru vždy označuje. Jednička znamená strom starý jen jeden rok, dvojka je strom dvouletý atd. Sekám většinou stromy označené číslicemi 3 až 10. Na stoleté stromy je už potřeba větší pila, kterou nemám. Hodně práce je s tím, když jsou stromy napadeny kůrovci. Kůrovec je malinký parazit, který žije v kmenech a ničí je. Klade opravdu mnoho vajíček, podobně jako vši ve vlasech nebo blechy v srsti zvířat, a aby se jeho šíření zamezilo co nejrychleji, je potřeba pokácet všechny potenciálně zasažené stromy, jinak dokáže zničit celý les a napáchat velké škody.

Jak se dá poznat, že je strom napadený kůrovcem?

To pozná hajný, je to jeho práce. Ze zdravého stromu nepadá jehličí, z nemocného po poklepání naopak začne hned opadávat nebo už strom jehličí nemá vůbec. Zjistit se to dá i pozorováním kmene – když jsou v kůře malé dírky, zpravidla to znamená, že je strom napadený a musí se pokácet.

Jaké množství stromů dokážeš přibližně za měsíc pokácet?

(přemýšlí) Je to různé, řekl bych 400–1000 kubíků měsíčně. Počet kubíků se odvíjí od počasí a mého zdravotního stavu. Když venku hodně prší, jsem většinou doma a čekám na lepší počasí. Za měsíc lze pokácet až 5000 kubíků, ale to já nedělám, za takovou námahu to nestojí. Je potřeba myslet ekonomicky a kácet průběžně, jak je potřeba, jinak bych neměl co na práci.

Pracuješ celoročně, i v zimě? A o víkendech také?

Ano, celoročně bez výjimky, i když je sníh. V takovém případě na kola traktoru či harvestoru nasazuji řetězy. Nevadí mi skoro žádné počasí, kromě opravdové průtrže mračen, to se pak nedá pracovat kvůli bezpečnosti. O víkendech nepracuji. Teda vlastně pracuji, ale ne v lese. Věnuji se našemu domu a svépomocí ho rekonstruuji.

Se svým sluchovým postižením v práci problém nemáš? Co se stane, když potřebuješ pomoc a nemáš v lese signál?

Problém nemám, jsem nedoslýchavý a s tátou se dokážu přes telefon domluvit. Občas se stane, že se mi rozbije stroj a nemůžu s ním jet, v takovém případě zavolám tátovi a ten mě odveze domů. Doma si vezmu nářadí a vrátím se do lesa, abych mašinu opravil. Když to ten den už nestihnu, tak do lesa jedu vlastním autem další den ráno. Když se stane, že signál úplně vypadne, napíšu tátovi SMS a pak čekám, než mobil signál chytí a zpráva se pošle, nebo sám jdu signál hledat a odtamtud pak zavolám. Poruchy a různé závady se bohužel stávají celkem často, protože mašiny používáme každý den a opotřebování je něco, s čím musíme počítat. Nedá se to předpovědět, někdy se několik měsíců nestane nic, jindy se stroj během měsíce porouchá hned několikrát. Ale vždy se něco pokazí ve chvíli, kdy to člověk čeká nejmíň.

Jaké vybavení jako lesník musíš mít?

Dřív to byl traktor s navijákem, motorová pila, klínek a lopatka. Nyní stačí harvestor a vyvážečka. Harvestor je stroj, který umožňuje rychlé kácení stromů. Poseká strom za mě, poté ho položí na desku, já přes monitor nastavím, kolik metrů má z kmene uříznout, a stroj za mě řez udělá. Hodně mi to manipulaci se dřevem usnadňuje. Vyvážečku používám, když přesouvám kmeny na místo, kam je potřebuji složit. Motorovou pilu si beru v případě potřeby, například na stromy, které stojí v prudkém kopci, kam se s harvestorem nedostanu. Jsou tedy momenty, kdy se vracíme ke staré ruční práci. Strom je pak potřeba odtáhnout k cestě a o zbytek už se zas postará vyvážečka.

Jak náročné je se kácením stromů uživit?

Jsme dlouholetí partneři se společností Arcibiskupské lesy a statky v Olomouci. Tato společnost vlastní více než 42 hektarů lesní půdy na území Jeseníků, Rychlebských hor, Hostýnských vrchů či v okolí Mírova a Kroměříže. My pracujeme zpravidla v okolí Bunče. Funguje to tak, že nám hajný ukáže předem označené části lesa, které se mají kácet. Stromy pokácíme a dáme na skládku. Poté hajný sepíše protokol o tom, kolik jsme posekali kubíků, jaká byla kvalita dřeva a jeho druhová skladba. Vyhotovený protokol a veškeré papírování obstarává táta, odešle ho společnosti, která ho potvrdí a zaplatí nám. Arcibiskupské lesy mají v Olomouci dlouhou historii a dobrou pověst, dobře se nám s nimi spolupracuje. Jsem za to rád, protože jsem kdysi dávno sekal stromy v zahraničí a nedopadlo to dobře, nebyli spolehliví.

Začal jsi se dřevem pracovat hned po škole?

V roce 2003 jsem se vyučil automechanikem v Kroměříži mezi slyšícími, poté jsem chtěl opravovat auta a hledal jsem práci v autoservisu. Mezitím jsem byl u táty jako lesník na brigádě, a protože jsem skoro rok nemohl žádnou práci najít, vzal mě nakonec k sobě jako zaměstnance. Zpočátku se toho kvůli mému sluchu bál, ale zvládal jsem to vcelku dobře.

A pracuji s ním dodnes, už je to přes 20 let. Myslím, že je na mě hrdý, a jsem opravdu moc rád, že mě vzal k sobě a můžu dělat to, co mě baví.

20 let je dlouhá doba. Přišel jsi někdy v lese k pracovnímu úrazu?

Ano, na jeden se nedá zapomenout: větev mě trefila tak, že prorazila helmu zevnitř, taktak jsem vyvázl jen se škrábnutím. Minula moji hlavu o milimetry. Nebo se jednou stalo, že mi kvůli mé nepozornosti bukové dřevo vybouchlo do břicha.

Častým úrazem v lese jsou také podvrtnuté kotníky kvůli nerovnému terénu, pod listím jsou další větve, jámy atd. Stačí jednou špatně šlápnout a už to je. Ale zatím se mi nic opravdu vážného nestalo.

Ještě by mě zajímalo, co musí člověk udělat, aby se stal lesníkem. Stačí jen být zručný?

V současnosti existují lesnické školy nebo fakulty. Další možností je absolvovat školení a získat potřebný certifikát. U mě to bylo jinak. Všechno jsem se postupně naučil od táty, který mě od dětství zaučoval. Ze začátku své lesnické kariéry jsem žádné vzdělání nepotřeboval, ale pak zpřísnili podmínky a před deseti lety jsem musel absolvovat krátké školení a úspěšně složit test. Dostal jsem certifikát, díky němuž se mohu lesnictví nadále věnovat.

Znáš nějaké další neslyšící nebo nedoslýchavé lesníky?

Podle manželky jich ještě několik někde v České republice je, ale já je kupodivu vůbec neznám a netuším, kdo by to mohl být. V okolí znám neslyšícího polníka, což je člověk, který se stará o pole a sklizeň, ale to už je trošku jiná práce, i když také hodně manuální, jako ta moje.

Přemýšlel jsi někdy, že bys s lesnictvím skončil a vydal se jinou cestou, třeba začal opravovat auta?

Zajímavá myšlenka. Abych řekl pravdu, nepřemýšlel jsem o tom. Těžit a zpracovávat dřevo mě vždy bavilo a stále baví, je to pro mě pohodová práce, i když vypadá jako náročná. Jsem na to zvyklý a neměnil bych a myslím, že mi to vydrží ještě dlouho, alespoň v to doufám.

Máš nějaké koníčky?

Po práci jsem většinou hodně utahaný, takže si rád odpočinu a vypnu. Doma ale také pracuji se dřevem, připravuji ho každý rok na topení, máme krásná kachlová kamna. Když je čas, rád s rodinou jezdím na výlety a samozřejmě pořád pracuji na rekonstrukci domu.