Abychom se neztratili: Jak může mobil v kapse pomoci neslyšícím seniorům

TEXT: Karolína Peroutková FOTO: archiv Radka Pavlíčka

RADEK PAVLÍČEK umí pomoci těm, kteří kvůli svému handicapu potřebují pomoc s vnímáním mluveného nebo čteného slova na internetu. Na Masarykově univerzitě se sice především věnuje studentům, ale díky Univerzitě třetího věku se setkává také se seniory. I oni se někdy mohou na internetu doslova ztratit.

Jaké bariéry na internetu pociťují starší lidé se sluchovým znevýhodněním, co je nejčastěji trápí?

Na prvním místě jsou to zcela jistě situace, kdy kvůli slabšímu či žádnému sluchovému vnímání informací nemohou poslouchat třeba rádia, podcasty či sledovat videa. Bohužel stále není standardem, že by byly informace publikované touto formou opatřeny textovým přepisem či titulky.

Dále to mohou být bariéry způsobené třeba použitím málo kontrastních barev, příliš malým písmem či zveřejněním informací, které nejsou napsány tzv. přístupnou češtinou. Uživatelé tak mohou mít problém jim porozumět.

Jak umíte tyto bariéry zmírnit, či dokonce úplně odstranit?

Zájemcům umím poskytnout radu, nasměrovat je na některou z našich partnerských organizací, pokud my danou službu neposkytujeme. Nebo je učíme novým dovednostem v obsluze počítače nebo mobilního zařízení.

Pracuji ve středisku Teiresiás Masarykovy univerzity v Brně. Nejsme výrobcem ani dodavatelem kompenzačních pomůcek – těžiště mé práce a práce mých kolegů spočívá primárně ve vzdělávání, konzultacích a osvětě prostřednictvím pořádání akcí.

Učím tedy uživatele pracovat s výpočetní technikou, píšu články, odborné i popularizační, a pořádám semináře či konference, na kterých se mohou zájemci s tematikou asistivních technologií blíže seznámit.

Brzy vstoupí v platnost Evropský zákon o přístupnosti. Jak může ulehčit situaci neslyšícím?

Evropský zákon o přístupnosti rozšíří stávající legislativu a přinese zlepšení přístupu k produktům a službám zejména pro uživatele se zdravotním postižením. Povinnost mít přístupné weby a aplikace už se tak nebude týkat jen veřejnoprávních subjektů a subjektů veřejného sektoru, ale celé řady výrobků a služeb – od počítačů a operačních systémů přes digitální služby v dopravě až po spotřebitelské bankovní služby.

Protože se jedná o téma zásadní a současně velmi široké, zájemce bych už teď pozval na konferenci INSPO 2024, která proběhne v sobotu 23. listopadu tohoto roku v Kongresovém centru Praha. Věnujeme mu samostatný blok, na který pak navážeme webinářem, kde téma probereme do hloubky.

Sám jste slyšící. Jak víte, co neslyšící vlastně trápí?

Za prvé máme přímý a poměrně intenzivní kontakt s uživateli z cílové skupiny. Prostřednictvím rozhovorů, zpětné vazby, ale i cílených požadavků a poptávky se dozvídáme o tom, co uživatelům chybí a co by přivítali. Díky tomu pak můžeme připravit třeba školení na míru, uzpůsobit program konference či pozvat vystavovatele pomůcek či služeb, které uživatelé poptávají.

A za druhé, jakési obecné povědomí o funkčních dopadech zdravotního postižení na běžný život a o potřebách, které zdravotní postižení přináší, máme všichni. Ty se v obecné rovině v čase příliš nemění – pořád se bavíme primárně o potřebě komunikovat a získávat informace.

Co se ale mění, jsou způsoby, jak těchto cílů dosahovat. Rozvoj informačních a komunikačních technologií, v poslední době zejména v oblasti strojového učení a umělé inteligence, přináší celou řadu nových nástrojů a možností, jak dnes relativně jednoduše a s minimálními náklady řešit to, co ještě před pár lety bylo možné pouze prostřednictvím nákladné –a mnohdy složitě dostupné – služby či aplikace. Jedním z příkladů může být třeba začlenění základních asistivních technologií přímo do operačních systémů – dnes už si jen proto, že potřebujete zvětšit informace na displeji počítače či notebooku, nemusíte pořizovat drahý program za desítky tisíc korun, ale můžete využít funkci, která je přímo součástí operačního systému.

KDO JE RADEK PAVLÍČEK?

Působí jako odborný pracovník ve Středisku Teiresiás. Toto celouniverzitní pracoviště Masarykovy univerzity se zabývá pomocí studentům se specifickými nároky. Vystudoval učitelství matematiky a výpočetní techniky pro střední školy na Fakultě informatiky MU a nejprve působil jako lektor pro nevidomé a slabozraké, které učil obsluhovat speciálně upravené počítače. Postupně se stal expertem na digitální přístupnost webů a mobilních aplikací, tomuto oboru se aktivně věnuje od roku 1998. Současně je prvním certifikovaným specialistou na přístupnost v České republice (CPWA –Certified Professional in Web Accessibility).

V květnu minulého roku získal od Národní rady osob se zdravotním postižením (NRZP ČR) cenu Mosty.

Založil blog o přístupnosti asistivních technologií s názvem Poslepu, podílí se na provozu vzdělávacího portálu o výpočetní technice Pélion či vzdělávací konference o informačních a komunikačních technologiích Agora. Je také hlavním organizátorem konference INSPO, což je největší česká konference o technologiích pro osoby se specifickými potřebami.

Myslíte třeba přepis mluveného slova do textu?

Ano, živý přepisovatel je třeba v případě odborných přednášek, při častém střídání mluvčích atp. stále nezastupitelný, ale pro řadu příležitostí, kdy jsme ochotni tolerovat nějakou chybu, která význam sdělení nijak neposouvá, už může být na technologiích postavené řešení zcela dostačující a vyhovující.

Často se lidé, kteří cítí bariéry při komunikaci, raději obrátí na nějakého asistenta, který to za ně vyřídí. Proč by se tedy měli více snažit sami? Jsou situace, kdy pomocná ruka může být to nejrychlejší a nejsnazší řešení. Ne vždy ale musí být taková pomocná ruka k dispozici ve chvíli, kdy ji člověk potřebuje – obzvlášť pokud se jedná například o službu poskytovanou pouze v pracovní dny v běžné úřední hodiny.

Je proto určitě vhodné nespoléhat se na pomoc okolí, ale soustavně se vzdělávat a hledat cesty, jak zvyšovat svou digitální gramotnost a umět si v takových situacích poradit sám. Dnešní technologie nabízí spoustu jednoduchých a finančně dostupných řešení, která ale uživatelé nepoužívají, protože o nich buď neví, nebo s nimi neumí pracovat. A právě to se snažíme prostřednictvím našich aktivit zlepšovat. Pokud se uživatelé naučí technologie používat, budou se moci na asistenci obracet pouze v případě, kdy už nebude existovat jiná možnost.

Můžete s námi sdílet nějaký konkrétní příběh člověka, kterému jste usnadnili život?

Loňského semináře se účastnil starší pán, který špatně slyšel i viděl. Ač jsme se mu snažili v rámci možností věnovat během semináře i individuálně, měli jsme já i kolegyně, která seminář organizovala a vypomáhala při výuce, pocit, že byl v jeho průběhu lidově řečeno ztracen. Jaké bylo naše překvapení, když další týden přišel do knihovny pochlubit se a poděkovat za to, že mu seminář hodně pomohl a že na semináři představené nástroje doma opravdu používá. Nejvíce mu pomohla Lupa v operačním systému Windows. O té nevěděl a začal ji používat pro zvětšování informací na obrazovce svého počítače, které si díky tomu mohl sám přečíst a nemusel se spoléhat na pomoc někoho jiného.

Další spoustu pozitivní zpětné vazby pak dostáváme od účastníků našich akcí, které pořádáme – v případě lidí se sluchovým postižením je to především konference INSPO, kterou jsem již zmínil. Ta probíhá každý rok na konci listopadu v Kongresovém centru Praha a zájemci se na ní mají možnost seznámit s novinkami, které se v oblasti informačních a komunikačních technologií nabízejí.

Pro řadu návštěvníků je to unikátní – a mnohdy i jediná –možnost, jak se na jednom místě a v přístupném prostředí seznámit s tím, jak lze ke kompenzaci zdravotního postižení využít technologie, nabízená řešení si vyzkoušet v praxi a hned třeba najít i někoho, kdo jim může pomoci s jejich nasazením do praxe či zaškolením.

Mohou se k vašim produktům dostat i ti, kteří nejsou z velkých měst a na vaše akce se nedostanou? Jsou placené, nebo volně k dispozici na internetu?

Ano, mohou. Většinu konferencí, školení či webinářů se snažíme nabízet zdarma (či za symbolický poplatek), abychom zájemcům o technologie pro zdravotně postižené nevytvářeli finanční bariéru.

Informace, u kterých to dává smysl, pak bezplatně nabízíme prostřednictvím internetu – u konferencí INSPO či Agora živě vysíláme příspěvky plenární sekce, články na vzdělávacím portálu Pélion či blogu Poslepu jsou samozřejmě také zdarma, protože pomůcky a technologie je důležité nejen vlastnit, ale naučit se je i efektivně používat.

Děkuji za rozhovor.

Také děkuji za příležitost některé z mých aktivit představit čtenářům vašeho magazínu a těším se na setkání třeba na konferenci INSPO.

Chcete se dozvědět více o středisku Teiresiás Masarykovy univerzity v Brně? Věnují se hlavně svým studentům, ale dovedou pomoci i mnoha jiným. V příštím čísle UNIE přineseme více informací.