Věřím, že Bůh nosí mou fotku v peněžence

P. Zibi zná celebrity

Bůh ode mě jistě neočekává, že budu někoho přesvědčovat o jeho existenci. Mým povoláním je mu sloužit, nejsem jeho tiskový mluvčí ani jeho reklamní agent. To může být jen moje přidaná hodnota. Mým cílem přece nemůže být plný kostel. Nejsem žádný manažer popové hvězdy, abych Bohu plnil stadiony. Lidé tam mají přijít kvůli němu, ne kvůli mně. Moje práce spočívá v tom, abych těm,co přijdou, posloužil, a když to udělám dobře, probudí to třeba jejich zájem a já někoho inspiruji. A on se pak možná přidá na mou stranu a tam objeví Pána Boha.

Miluji svobodu a jsem hodně citlivý na to, když mi někdo něco vnucuje. Takže to nehodlám dělat druhým. Pokud se mě někdo sám na Boha neptá a neklade mi tyhle otázky, pak ode mě na toto téma nic neuslyší. Mým úkolem je takové otázky pouze vyprovokovat a probouzet o ně v lidech zájem.

Bůh je absolutně nad věcí. Nad ničím se nerozčiluje ani nekroutí hlavou. Navíc když někoho miluješ, tak ti jeho nectnosti připadají zajímavé a roztomilé. A on mě jistě miluje. Věřím, že nosí mou fotku v peněžence a taky ji má na ledničce. Dokonce počítám s tím, že kvůli mně v nebi vytvoří speciální zákon, díky němuž se tam dostanu. Přes všechny své nedostatky a chyby. O tom všem jsem přesvědčen.

Je vyhledávaným knězem

To mi připomnělo jeden výrok, který souvisí se Zbigniewem Cybulským. To je ten herec, podle něhož se jmenuju. On totiž skončil dost tragicky, zemřel pod koly vlaku. Nevyjasnilo se, zda to byla nešťastná náhoda, či spíše sebevražda. Stalo se to v roce 1967 a v té době rozhodně nebylo v Polsku zvykem pořádat sebevrahům církevní pohřby. Ale on jej měl a byl tam dokonce i biskup. Ten při smuteční mši řekl, že umělci budou zřejmě souzeni trochu jiným metrem. Věřím, že něco pravdy na tom je. Ve své velkorysosti dal Bůh každému možnost volby, kterým směrem jít, jak se zachovat. Zodpovědnost za naše chování a rozhodování je na každém z nás. Proto se podle mě nakonec u Božího soudu povedou individuální procesy. Takže pokud si někdo myslí, že se všemi lidmi bude Bůh jednat podle jedné šablony, je na velkém omylu. Teď to trochu odlehčuji, ale nepovažuji to za žádné rouhání. Mám Boha rád a on jistě má rád mne. Jsme přátelé a parťáci. Jsme vlastně partneři ve všech směrech, na poli duchovním, citovém i pracovním. Tak to uvnitř cítím. Je to stejné jako každá skutečná láska. Tu prožíváš hluboce, až bolestně, ale těžko ji někomu vysvětlíš.

(Úryvek z knihy Postel hospoda kostel od Zbigniewa Czendlika a Markéty Zahradníkové, vydalo nakladatelství Argo v roce 2016.)