17. 4. 2012
ãíslo 43
cena 10,-
Š ŠKO KOL LN NÍ Í Č ČA AS SO OP PI IS S GYMNÁZIUM ŠPITÁLSKÁ, PRAHA 9 ¿Có mo verfunciona Couch cajk na fušová ní nemá m, tak holt pěš Surfing? Aquí es un ejemplo: Te gustarí a visitar Mé xico. Todo que tienes que hacer es enviar un mensaje a (por ejemplo) Manuel, quié n tambié n está registrado y vive en Ciudad de Mé xico. Escribes je unas informaciones (cuantos dí as, cuantas pers onas…). Si todo está bien, cool, good, Aquí son okay, pozděslova „peníze“ ji allright. slovo „money“. Hlavním Ato jsem se teh zájmem dě dy už anglicky gratí a dospíjournée vajících je učil a přinej vissons les escaliers, puis nous nous dirinasbírat menším co nejví- geons vers le vestiaire. Je discute avec un de dev ět ce let. V mes amis. À cet instant, j´entends la sonnetomhle rie, qui me rappelle que le début de l´heure se kaž kubofuturisté – zničit diakritiku, zničit slova dý můž esvoa všechno staré svrhnout z parníku přítom- bodně nosti. Ukázalo se, že pokusy o módní zm rozhoděnu funkčních systémů bývají málo úspěš nout. Pře ce jen má né. Pokud však lidé od zítřka začnou kom sjazyky je unikovat telepaticky a přenosem pocitů, v to přece ezmu svá slova zpět. Korektní jazyk zvyšu- nekone čný p je možnost V ten okamžik nastal zlom roces! v našem detektivním úsilí. Zjistili jsme, Tedy
že se ve škole pohybuje novodobý zbojník, buřič, který se svý mi činy snaží na ně
VáÏená ãtenáfiská obci, co vás napadne, kdyÏ se fiekne „jazyk“? Mnû se vybaví matefi‰tina a záludné cizí fieãi. ChuÈov˘ orgán. Rolling Stones. âást obuvi pod tkaniãkami. Programátorské ‰ifry. Ledovcové splazy. Vynikající pokrm z vepfiového masa. Zkrátka – je toho hodnû. Proto jsme si zvolili právû jazyky jako téma aktuálního ãísla. Budou to pfiedev‰ím cizí fieãi: dostanete pfiíleÏitost procviãit si své jazykové dovednosti, moÏná se nauãíte nûjaké zajímavé fráze nebo si pfieãtete rozhovor s angliãtináfii Petrou Nykod˘movou a Vladimírem Frantou. Dále vám urãitû udûlá radost tematick˘ komiks. A pfiem˘‰liví jedinci se mohou seznámit s rÛzn˘mi názory na v˘uku jazykÛ na ‰kolách. Doufám tedy, Ïe nebudete zklamáni a Ïe se tfieba i nûãemu pfiiuãíte. S vfiel˘m pfiáním pfiíjemného ãtenáfiského záÏitku Jakub Cepník
3
Obsah ãísla: 5 6 8 11 13 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25
4
Petra Nykod˘mová: „S jazyky je to nekoneãn˘ proces!“ Robin Hood na ·pitálské Brzy, nebo pozdû? Vladimír Franta: „Zdej‰í studenti jsou mimofiádnû vzdûlaní.“ Eva Pfiechová: „Myslím si, Ïe jsem zodpovûdná.“ Une journée Jeder Anfang Ist Schwer VIAJAR PUEDE SER FÁCIL Y BARATO - Me gusta Arnold Nepi‰ jako trubka Otázková kopaná Jazyky v ãíslech VytouÏená povolání na‰ich profesorÛ Lekce ‰panûl‰tiny Poezie pro studenty
rozhovor
Petra Nykod˘mová: „S jazyky je to nekoneãn˘ proces!“ Linda Havrdová Mohla byste ·pitu prozradit nûco z va‰eho osobního Ïivota? Kolik vám je let, máte nûjaké dûti? ¤eknûme, Ïe jsem jiÏ opravdu del‰í ãas plnoletá. Mám dceru a vnuka. âím jste chtûla b˘t nejvíce, kdyÏ jste byla dítûtem? Hm, myslím, Ïe uãitelkou - opravdu! A s tím související otázka: jak jste se dostala k uãitelské profesi? Díky tomu, Ïe jsem z kantorské rodiny, jsem asi o niãem jiném neuvaÏovala, byla jsem tedy ovlivnûna rodiãi, sestrou, tetou... V kolika letech jste se nauãila anglicky? V˘uce AJ jsem se zaãala vûnovat v roce 1994. Myslím si, Ïe se nedá fiíct, kdy jsem se nauãila anglicky, s jazyky je to pfiece nekoneãn˘ proces! Tedy uãím se a budu se uãit stále! Mûla jste vÏdy z angliãtiny jedniãku? Pár dvojek jsem mûla, ale trojku snad nikdy. Jak se vám líbí na na‰í ‰kole? Musím fiíct, Ïe opravdu líbí! Co máte na svém povolání nejradûji a co vám na nûm naopak vadí? Ráda se setkávám s lidmi, studenty. Vadí mi nûkdy netrpûlivost a nezájem ÏákÛ. Jak˘mi jazyky kromû angliãtiny mluvíte? Vzhledem k tomu, Ïe ru‰tinu bych si musela dost oprá‰it, tak jenom anglicky. Uplatníte angliãtinu i v bûÏném Ïivotû? Urãitû! Mám mezi cizinci, ktefií Ïijí v Praze, dost znám˘ch a kamarádÛ. Byla jste nûkdy v situaci, kdy jste byla vyloÏenû ráda, Ïe umíte anglicky? Na‰tûstí ne! Myslím si, Ïe v Ïádné krizové situaci jsem se dosud neocitla! 5
Co nejradûji dûláte ve volném ãase? Máte nûjaké koníãky? Vûnuji se sv˘m zvífiatÛm. Sly‰ela jsem, Ïe máte konû. Mohla byste nám o nûm nûco povûdût? To je zajímavá otázka - podle prÛkazu je po otci hucul a po matce rusk˘ kÛÀ. Je to paliãák, ale je milovan˘! A na závûr tradiãní otázka: trápíte ráda malé vepfiíky? Ne, to rozhodnû nedûlám. To je v‰e, dûkuji za rozhovor.
nevûfiíte? vûfite!
Robin Hood na ·pitálské Jakub Cepník
N
a na‰í ‰kole by se asi jen stûÏí na‰el ãlovûk, kter˘ si bûhem posledních t˘dnÛ ani jednou nepoloÏil otázku: jak je moÏné, Ïe u nás uÏ nûkolikrát pfiestala téci voda? Pravda, vût‰ina studentÛ po tom radûji pfiíli‰ nepátrá a spí‰e se raduje z faktu, Ïe mÛÏe odejít namísto vyuãování domÛ. Redakce ·pitu se ov‰em rozhodla pfiijít záhadû na kloub. Oficiální vysvûtlení nám pfietlumoãil pfiední praÏsk˘ hydrantolog HyDr. Julius Wasserman: „Jak je známo, vût‰ina metropole ãerpá pitnou vodu z nádrÏe Îelivka poblíÏ Vla‰imi. BohuÏel, dle posledních mûfiení je v tomto zdroji pováÏlivû zv˘‰ená koncentrace bufotoxinÛ, jedÛ vymû‰ovan˘ch Ïlázami Ïab a dal‰ích obojÏivelníkÛ. Z tûchto údajÛ tedy pfiímo vypl˘vá, Ïe se v Îelivce objevil nûjak˘ druh ropuch ãi mlokÛ sniÏující kvalitu, ba pfiímo poÏivatelnost vody. BohuÏel, nûkteré ãistiãky, jako napfiíklad ta vysoãanská, nejsou proti bufotoxinÛm patfiiãnû vybaveny, a tudíÏ musí b˘t nahrazovány jin˘mi. To mÛÏe v koneãném dÛsledku zpÛsobit zpomalení dodávek vody, pfiípadnû drobné v˘padky.“ Tato teorie mÛÏe ov‰em uspokojit pouze toho, kdo uvûfií, Ïe nûkolik Ïab je schopno zneãistit vodní nádrÏ o rozloze 1600 hektarÛ. Zeptali jsme se proto jiného specialisty - instalatéra Padevûta, kter˘ 6
se v prostorách gymnázia obãas vyskytuje. ¤ekl nám k tomu tolik: „Heleìte, problém rozhodnû není v nûjaké ãovce*, n˘brÏ ve sklepení ‰koly. A nezpÛsobily ho v Ïádnym pfiípadû Ïáby, n˘brÏ nûjakej ‰tudák. Ale nic jsem vám nefiek, jasn˘?“ Vydali jsme se tedy pátrat, kdo má onu havárii na svûdomí. Je to snad tajemn˘ rebel z na‰ich fiad, kter˘ se nám den co den pohybuje na oãích, ale jehoÏ by nikdo ani ve snu nepodezfiíval? V‰e tomu nasvûdãuje, protoÏe jednoho veãera nám na redakãní e-mail pfii‰la zpráva ve znûní:
„ahoj, jsem robin hood a vypnul jsem tu vodu“ V ten okamÏik nastal zlom v na‰em detektivním úsilí. Zjistili jsme, Ïe se ve ‰kole pohybuje novodob˘ zbojník, bufiiã, kter˘ se sv˘mi ãiny snaÏí na nûco upozornit. Ihned jsme na zprávu odpovûdûli - zeptali jsme se, zda mu nepfiijde zastavení vodovodu jako pfiíli‰ drsn˘ ãin. Copak netu‰í, Ïe havárie mûla po znovuspu‰tûní hydrantu za následek vytopení celé tfiídy 43? Robinova odpovûì nás bezmála ‰okovala:
„upozornil jsem - uz dlouho prece studenti volaji na chodbach „povoden“ a dalsi varovne signaly“ To má ov‰em pravdu - jak˘koliv profesor vám potvrdí, Ïe se poslední dobou mezi studenty rozmohla podivná hra spoãívající ve vykfiikování v˘razÛ jako „povodeÀ“, „bomba“ apod. Na co se ale snaÏí Robin upozornit? Zeptali jsme se ho, ale neodpovûdûl. Musíme tedy hádat sami: je to neúmûrná délka v˘uky? Pfiemíra lilkovit˘ch na jídelníãku ‰kolní kant˘ny? Depresivní barvy interiéru budovy? TûÏko fiíci. A jak se vedení snaÏí s rebelií bojovat? Mnoho z vás si urãitû pov‰imlo, Ïe se v profesorském sboru objevila na pfiechodnou dobu nová tváfi, pr˘ záskok za pana Pretla. Pfiíli‰ se u nás nezdrÏel, ale je nápadné, Ïe vodní havárie se uÏ po jeho odchodu nezopakovala a tajemn˘ Robin Hood pfiestal odpovídat na na‰e maily. Inu, kdo ví? * ãovka je slangové oznaãení âOV ãili ãistiãky odpadních vod 7
ãernobíle
Brzy, nebo pozdû?
K
aÏd˘ z nás se zaãal uãit cizí jazyk v druhé, tfietí, nejpozdûji ãtvrté tfiídû. A témûfi v‰ichni z nás si pamatují na první slovíãka, na sloÏitá pravidla tvofiení vût rÛzného druhu a na hory záludností, které jazyk sk˘tá. Je dobré uãit se druhou, popfiípadû tfietí fieã na prvním stupni? Je to brzy, nebo pozdû? ZtotoÏníte se s nûkter˘m z na‰ich dvou pohledÛ na vûc?
K
dyÏ sleduji svoje vrstevníky, jak marnû zápolí s jakoukoliv neãeskou vûtou, kterou vidí, nebo jak jsou naprosto vykolejení, kdykoliv na nû cizinec promluví anglicky, ptám se sama sebe, proã se necítím stejnû jako oni. Pfiitom je mezi námi vût‰inou jen mal˘ rozdíl. Já se anglicky uãím uÏ od sv˘ch pûti let a oni aÏ od devíti. Nejde ani tolik o slovní zásobu: za ty ãtyfii roky, které mám navíc, jsem se nauãila jen hodnû básniãek a písniãek. Ale právû pomocí básniãek, fiíkanek a písniãek se mi angliãtina zaryla pod kÛÏi. Malé dûti mají skvûlou dovednost. Od narození do sedmi let (v období, kdy se uãí mluvit) jsou schopny zapamatovat si snadno jazyk, kter˘m lidé kolem nich mluví, pfiestoÏe to není jejich matefi‰tina. Vryje se jim do pamûti jeho zvukomalba, fiazení slov, stavba vût, jejich vazba, a kdyÏ ho pozdûji v budoucnu usly‰í, nezní jim cize. V âeské republice se dûti uãí povinnû anglicky od tfietí tfiídy základní ‰koly. S tím souhlasím, dfiív si Ïádné gramatické pravidlo stejnû zapamatovat nedokáÏou. Ale objeví se u nich stejné vrytí jazyka do pamûti, jako kdyÏ byly malé? Ve vût‰inû pfiípadÛ rozhodnû ne tak intenzivnû. Pokud jazyk nikdy pfiedtím nesly‰ely, zaãínají úplnû od zaãátku. Kdyby se uÏ ve ‰kolkách sem tam nauãily nûjakou fiíkanku v cizí fieãi, mohl by b˘t pro nû jazyk alespoÀ o trochu schÛdnûj‰í. PfiekáÏek a problémÛ na cestû ke snaz‰ímu uãení jazykÛ je samozfiejmû mnohem víc. Kvalita uãitelÛ, jejich schopnosti a zaujetí pro v˘uku, metodick˘ pfiístup nebo i tlak spoleãnosti na kvalitu a úroveÀ jazykov˘ch znalostí absolventÛ ‰kol. 8
S ãím ov‰em zásadnû nesouhlasím, je v˘uka druhého jazyka. U nás ve ‰kole se s ním setkáváme aÏ v tercii, zatímco na jin˘ch ‰kolách se dvûma cizími jazyky zaãínají uÏ v primû. To ani nezmiÀuji základky, kde se druh˘ jazyk neuãí na druhém stupni vÛbec a ‰koláci s ním zaãínají aÏ na stfiední ‰kole. Druh˘ jazyk by se mûl uãit na gymnáziu uÏ od primy. Na základkách by se to dalo posunout aÏ do osmé tfiídy, ale rozhodnû by se s jeho v˘ukou mûlo aspoÀ zaãít. ProtoÏe ãím déle se s tím bude otálet, tím hÛfi se pak bude ÏákÛm pfiizpÛsobovat odli‰n˘m pravidlÛm v nov˘ch jazycích. Nûkdy sl˘chám, Ïe by se dûti nemûly uãit cizím jazykÛm, protoÏe pak zapomenou, Ïe mají i nûjak˘ vlastní. Pr˘ pouÏívají anglická slova místo tûch ãesk˘ch. S tímhle názorem nesouhlasím, i kdyÏ jsem pochopitelnû takovou situaci uÏ nûkolikrát zaÏila. „Dám ti ty money,“ byla vûta, kterou pronesl asi jedenáctilet˘ kluk pfii setkání se svou matkou. Byl to pro mû trochu ‰ok, v Ïivotû by mû nenapadlo fiíct místo slova „peníze“ slovo „money“. A to jsem se tehdy uÏ anglicky uãila pfiinejmen‰ím devût let. V tomhle se kaÏd˘ mÛÏe svobodnû rozhodnout. Pfiece jen – máme svobodu slova. I toho cizojazyãného, ale v‰eho s mírou. Jedno je jisté, urãitû toho malého kluka k jeho „czenglishmu“ nenavedl uãitel cizího jazyka. Josefína Kurfurstová
U
Ï na ‰kolkové dûti útoãí ze v‰ech stran cizí jazyky, zejména pak angliãtina. V‰echno je cool, good, okay, pozdûji all right. Hlavním zájmem dûtí a dospívajících je nasbírat co nejvíce itemÛ a upgradovat v˘stroj, aby fighter expil. KdyÏ potom chce dítû napfi. ukázat svoji oblíbenou hru prarodiãÛm, které to zajímá, málokdo tomuto slovníku porozumí. To by bylo v pofiádku, skupiny lidí se stejn˘m zájmem mívají svÛj slang. Ale kdyÏ dítû není schopné svÛj zámûr fiíct ãesky, je to pfiinejmen‰ím smutné. (Schválnû: pochopili jste, Ïe cílem hry je nasbírat co nejvíce vybavení a vylep‰it v˘stroj, aby hráãova postava – bojovník - získala body zku‰enosti?) A angliãtina se 9
plíÏivû dostává nejen do fieãi hráãÛ poãítaãov˘ch her, byznysmenÛ a jim podobn˘ch. V bûÏné mluvû ji nevûdomky pouÏíváme ãím dál více, nûkdy dokonce ãastûji neÏ ãe‰tinu. Objevují se ‰koly s angliãtinou jako hlavním vyuãovacím jazykem. A to nejen vysoké ‰koly, které tím sledují spí‰e vût‰í pfiíliv zahraniãních studentÛ, nejen stfiední ‰koly, které pfiipravují své studenty na nejrÛznûj‰í jazykové zkou‰ky a budoucí povolání. Dnes jsou dokonce i ‰kolky, kde se dítû jinak neÏ anglicky nedomluví. Nevidím v tom smysl. Ano, nûktefií ambiciózní rodiãe chtûjí, aby jejich dítû mûlo v dobû, kdy se uÏ jazykÛm nevyhne, náskok pfied spoluÏáky. Dají ho tedy do jazykové ‰kolky a jazyk bude pozdûji pravdûpodobnû jedin˘m, v ãem jejich dítû bude vynikat (kromû nenávisti k onomu jazyku). Nejsem velik˘m pfiíznivcem uãení cizích jazykÛ dfiíve, neÏ je dítû samo schopno zhodnotit, jestli jazyk chce studovat, jestli ho to bude bavit a jestli mu to spí‰e nepfiitíÏí v jin˘ch oblastech. Zkrátka by bylo dobré zaãít studovat aÏ ve vûku, kdy si dítû samo umí fiíct, jestli na to má. A to by rozhodnû nemûlo b˘t dfiíve, neÏ se nauãí ovládnout svÛj matefisk˘ jazyk alespoÀ do té míry, aby bylo samo schopné kultivovaného mluveného ãi psaného projevu v ãe‰tinû. KdyÏ se nûkdo motá v záludnostech a v˘jimkách gramatiky jednoho jazyka, to nejhor‰í, co mÛÏe udûlat, je pustit se v té chvíli do druhého. AÈ uÏ proto, Ïe doufá, Ïe bude vynikat alespoÀ v tom jednom, nebo proto, Ïe ho ãe‰tina jednodu‰e nebaví a myslí si, Ïe jin˘ jazyk se bude uãit jinak ãi dokonce lépe. Ve finále nebude vûdût, co se uãit dfiív. Co se t˘ãe v˘uky angliãtiny na Z· od druhé nebo tfietí tfiídy, jako dobr˘ nápad mi pfiijde rozdûlit tfiídu na dvû poloviny podle schopností v ãe‰tinû – ti lep‰í ãe‰tináfii by mûli o hodinu angliãtiny víc neÏ ti hor‰í, ktefií by se o hodinu déle uãili ãe‰tinu. To mi pfiijde jako pomûrnû rozumné fie‰ení zaji‰Èující, Ïe ambice ÏákÛ i rodiãÛ budou naplnûny a nikdo nebude vyslovenû plavat v ani jednom pfiedmûtu. A na závûr mám jednu perliãku: „Vy‰ly sme nahoru ¤˘p,“ napsala spoluÏaãka na konci páté tfiídy. Má cenu, aby se nûkdo takov˘ mofiil s dal‰í a dal‰í gramatikou? Anna Holanová 10
rozhovor
Vladimír Franta: „Zdej‰í studenti jsou mimofiádnû vzdûlaní.“ Jakub Cepník
O
bjevil se na na‰í ‰kole jen na skok coby náhrada za pana profesora Pretla. Pokud ov‰em chcete nûkoho vyzpovídat na téma „jazyky“, sotva byste nalezli fundovanûj‰ího ãlovûka. Pfieãtûte si, co fiíká filolog, lingvista, hudebník a zkrátka renesanãní ãlovûk PhDr. Vladimír Franta.
Na zaãátek triviální otázka: jak jste se vÛbec na na‰i ‰kolu dostal? S prof. Pretlem máme spoleãné známé. Ti mi tlumoãili dotaz, zda si nechci „zasuplovat“. JelikoÏ jsem pro adrenalinové sporty, rád balancuji nad propastí, okamÏitû jsem souhlasil. Dûkuji v‰em, cítil jsem se bájeãnû.
Vidíte velk˘ rozdíl mezi vyuãováním na stfiední a vysoké ‰kole? Pfiekvapili vás nûãím zdej‰í studenti? Rozdíly témûfi nevidím. Na vysoké se zfiekli pûkného zvyku se pfied hodinou pozdravit, coÏ je docela ‰koda. Jsem pro tradice, zvyky a rituály. Zapomnûl jsem fiíct, Ïe vysoko‰kolsk˘ uãitel je nucen b˘t spí‰e úfiedníkem. Zdej‰í studenti jsou mimofiádnû vzdûlaní.
Mimo angliãtinu uãíte je‰tû rusky. Ovládáte nûjaké dal‰í jazyky? Jakou fieã pouÏíváte nejradûji? Nejhezãí fieã je ta, která nepotfiebuje slov. Jazyky se ale uãíme cel˘ Ïivot. SnaÏím se porozumût nûmãinû, piluju ru‰tinu, uãím se francouzsky, kdysi jsem maturoval z latiny. Americk˘ herec Jack Lemmon fiíká: „Nejde o to b˘t nejlep‰í na svûtû, ale tak dobr˘, jak ãlovûk sám dokáÏe.“ Tak se uãím a sleduji styl my‰lení jin˘ch kultur.
11
Co soudíte coby lingvista o dnes populárním internetovém slangu, ignorování diakritiky a gramatiky? Slang bych bral, ignorování pravidel nikoli. O tohle uÏ se pokou‰eli kubofuturisté – zniãit diakritiku, zniãit slova a v‰echno staré svrhnout z parníku pfiítomnosti. Ukázalo se, Ïe pokusy o módní zmûnu funkãních systémÛ b˘vají málo úspû‰né. Pokud v‰ak lidé od zítfika zaãnou komunikovat telepaticky a pfienosem pocitÛ, vezmu svá slova zpût. Korektní jazyk zvy‰uje moÏnost se dohodnout. Nebo ne?
Doslechl jsem se, Ïe jste pfiíznivcem netradiãních pokr˘vek hlavy. Jak˘ klobouk byste si vzal, kdyby neexistovalo nic jako móda, etiketa a pfiedsudky? Klobouk lovce Pampalíniho.
Trápíte rád malé vepfiíky? Ne, hraju si pfiece s delfíny. Kouknûte na video: www.youtube.com/watch?v=TMCf7SNUb-Q (klíãová slova: Dolphins; Ring bubbles; YouTube)
Dûkujeme za rozhovor!
12
rozhovor
Eva Pfiechová: „Myslím si, Ïe jsem zodpovûdná.“ Anna Holanová
T
entokrát vám pfiiná‰íme rozhovor s jiÏ dávno pÛsobícím vyuãujícím. RNDr. Eva Pfiechová pochází ze západního Slovenska. Má dvû dûti, Honzu (24) a Báru (22), a do rodiny patfií i koãka Nancy. ManÏel Lubomír pracuje na katedfie plazmatu na MFF UK.
Uãení u nás ve ‰kole není va‰e první zamûstnání, kde jste uãila pfiedtím? Proã jste si vybrala zrovna na‰i ‰kolu? Pfiedtím jsem uãila napfied na základní ‰kole, pak na uãili‰ti a pak na gymnáziu Nad ·tolou. S volbou ‰koly to byla dost taková náhoda. Pfiivedl mne na ni pan Va‰ák (b˘val˘ profesor, v r. 2011 uãil dûjepis jako záskok za pí. BlaÏkovou). Znala jsem se s ním jenom tak letmo. Pfii‰el s tím, Ïe je tady to gymnázium, a potom, kdyÏ se uvolnilo místo, jsem sem nastoupila. Co jste studovala, proã zrovna to? Studovala jsem matematiku a fyziku, uãitelství tûchto oborÛ. Fyzika se mi líbila, nejvíce se mi líbila astronomie, takÏe proto fyzika, a matematiku jsem si vzala k tomu. To je nejlep‰í, fyzika matiku potfiebuje. Ve fyzice asi není moc Ïen, ne? No... na tom uãitelství je Ïen dost. U nás byla dûvãat spousta, urãitû tak padesát procent, ne-li víc. Na odborné fyzice se je snaÏí spí‰ odradit. Dokonãí jenom ty, co se nedají. 13
Pamatujete si na nûjak˘ prÛ‰vih ze ‰koly, nebo Ïádn˘ nebyl? To ví‰, Ïe byly. Jeden si pamatuju, ten byl pro mne v˘znamn˘, velk˘ - kdyÏ jsem si v ‰esté tfiídû ãetla pod lavicí a ãe‰tináfika mi kníÏku zabavila. KníÏka byla z knihovny, a tak volali rodiãÛm, Ïe si pro ni mají pfiijít. âím jste chtûla b˘t jako malá? Jako malá... astronomem. Jako úplnû malá asi ne, to si nepamatuji. AÏ do doby, neÏ mi do‰lo, Ïe ãistá astronomie na studium není úplnû nejlep‰í. Kdyby vám na jeden den bylo osmnáct, co byste dûlala? UÏívala bych si to. Urãitû bych ‰la na rande. Kterou práci byste nikdy nechtûla dûlat? To je tûÏk˘. Îádná práce mi nepfiijde nûjak stra‰nû odpudivá... asi bych nemohla b˘t voják. A neumím to s mal˘ma dûtma, ale to bych asi umûla pfiekonat, to vojákování je hor‰í. Na malé dûti prostû nemám vlohy. Jak vypadá vበden, kdy nemáte Ïádné pracovní ãi jiné povinnosti? Pozdûji vstanu, nasnídám se a potom si ãtu. Jdu na procházku. Ale hlavnû si ãtu. UÏ podruhé zmiÀujete literaturu, co ãtete nejradûji? âtu hodnû vûcí, mám ráda sci-fi, fantasy, nûjakou tu romantiku, detektivky. Ale ãtu i jiné vûci, pfieãetla jsem spoustu literatury faktu, klasiku mám taky naãtenou, je toho moc. Je tûωí dûlat tfiídní, nebo zástupkyni fieditele? Nedá se fiíct, Ïe by nûco z toho bylo tûωí. KaÏdá ta vûc je jiná, kaÏdá má svoje a nefiekla bych, Ïe je nûco z toho tûωí. Zkuste sebe samu charakterizovat. Zodpovûdná. Myslím si, Ïe jsem zodpovûdná. A snaÏím se b˘t dÛsledná, i kdyÏ úplnû nejsem, jsem tak na ‰edesát - sedmdesát procent. 14
V ãem vám jsou va‰e dûti podobné? Honzova matikáfika fiíkala, Ïe kdyÏ zavfie oãi, tak jakoby sly‰ela mû. TakÏe... fiekla bych, Ïe syn mi je podobn˘ urãitû tváfií, zpÛsobem vyjadfiování a stejnû jako já je cholerik, ten mi je podobn˘ hodnû. Dcera je mi bliωí zpÛsobem my‰lení. Ne úplnû do detailÛ, ale do znaãné míry ano. Je nûjak˘ okamÏik, kter˘ byste chtûla proÏít znovu? Je jich celá fiada. Chvíle s rodinou, ale i se ‰kolou, tfieba úspûchy studentÛ, nûkdy staãí i povedená hodina. V‰echny takové pfiíjemné vûci by ãlovûk mohl proÏívat znova. Chodíte cviãit do Sokola, co vám to dává? Pocit, Ïe dûlám nûco pro sebe, ale v souãasné dobû to je i tak, Ïe jak ãlovûk stárne, tak se potfiebuje udrÏovat v pohybu. A cviãení pfii hudbû jsem mûla vÏdycky ráda. V podstatû od nûjak˘ch dvanácti, tfiinácti let nûkde cviãím skoro pofiád. Na leto‰ním sletû cviãit nebudu, protoÏe mÛj oddíl na slet nenacviãuje a obávám se, Ïe bych na to ani nemûla dost ãasu. Ale dvakrát jsem cviãila na spartakiádû a na rozdíl od lidí, co vykládají, Ïe to bylo nafiízené, jsem tam byla dobrovolnû. Nás to bavilo. A jednou jsem cviãila na Strahovû a bylo to úplnû úÏasné. Spartakiáda ty slety na chvíli nahradila, navzdory ideologii si myslím, Ïe to bylo dobfie zorganizované, lidi si zacviãili. Jakou ãinnost dûláte kaÏd˘ den? Kromû takov˘ch tûch bûÏn˘ch ãinností se kaÏd˘ den pomazlím s koãkou. Ona si ke mnû kaÏd˘ den pfiijde aspoÀ jednou sednout. A kaÏdou noc mne aspoÀ jednou probudí, kontroluje, jestli jsme v pofiádku a jestli tam pofiád jsme. Trápíte ráda malé vepfiíky? Na to uÏ se mne jednou ptali, kdyÏ jsem sem na ‰kolu pfii‰la. Netrápím, babiãka mûla, kdyÏ jsem byla malá, prasátko a rádi jsme ho krmili.
15
jazykozpyt
Une journée à la franco-tchèque Daniel Kadlec Je me lève à six heures douze. Il est mardi. Je prends mon petit déjeuner. Hop, mon sac sur le dos, je cours et j´arrive a l´arrêt juste pour avoir mon bus. En un quart d´heure, je suis à Vozovna Kobylisy. Là, je dois traverser la quatre-voies, ce qui est fort difficile, car les conducteurs des voitures sont inciviques. Heureusement, le chauffeur d´un bus me laisse passer. Je rentre dans le bus No.136 au moment de la fermeture des portes. A Vysoãanská, tout le monde se bouscule. Je me rue vers le passage souterrain et en quelques minutes, je suis à l´école. Dans le hall, je rencontre des copains. Nous gravissons les escaliers, puis nous nous dirigeons vers le vestiaire. Je discute avec un de mes amis. À cet instant, j´entends la sonnerie, qui me rappelle que le début de l´heure est dans une minute. J'entends la professeur qui arrive. Je m´installe à ma place et ouvre mon cahier. Pendant la journée, j´ai très faim. Un simplet de ma classe me conseille: «Mange une grenouille!» Je suis habitué à ce genre de préjugés. Les français sont bêtes, mangent des grenouilles et des escargots... Après les cours, je me dépêche d'aller manger: j'ai une vraie faim de loup. Le repas est pour moi un moment important. C'est là que nous nous voyons le plus avec les copains, et nous pouvons mener des débats intéressants. Les couverts rendus, je vais aux vestiaires pour me changer, puis je cours à l’arrêt. Je monte dans le premier bus No.177. Je me rends au laboratoire où travaillent mes parents. Là, je fais mes devoirs. Ensuite, je prends le tram pour aller à l’école de musique. Je ne me suis pas beaucoup entraîné, pourtant la performance n'est pas trop mauvaise. Je rentre à la maison. J'y rencontre mon grand-père. Je m'empresse de manger puis je repars à la clarinette parce que j'ai un concert. Celui-ci se passe bien. Il est tard. Je rentre avec ma famille à la maison. Je me lave les dents et me couche. La journée est vite passée et une autre va bientôt s'annoncer... quatre-voies - čtyřproudová silnice bête - hloupý incivique - nedisciplinovaný escargot - hlemýžď vestiaires - šatna faim - hlad simplet - prostoduchý člověk devoirs - úkoly (domácí) grenouille - žába performance - výkon préjugé - předsudek 16
jazykozpyt
Jeder Anfang Ist Schwer Markéta Nováková
S
lunce ‰ajní, fuj, to je echt hic. ·tráduju si to fofrem do ‰koly. ·altpáku mám urvanou a vercajk na fu‰ování nemám, tak holt pû‰ky. Fusky zuju, jen fusekle na haksnách si nechám. Ruksak opfiu o futro a ibrcír ‰oupnu do ve‰kostnu. V ma‰inû si zacáluju fla‰ku dÏusu a jdu do cimry. Celá grupa uÏ tu je, ksichtí se na sebe. Crrr, zvoní, po blafání je ‰lus, a tak si najdu plac a ‰teluju se na svoji sesli. RozhlíÏím se. Je tu ale óbrbordel! K˘bl v koutû, regál nakfiivo, ‰punty a ‰tangle jak na bánhófu, ‰tosy for‰riftÛ, v‰ude haldy humusu. Jako by tu bydlel hastrman nebo untrvasrman. Rad‰i se bifluju a ‰makuju si na ‰trúdlu, v hlavû mi to ‰rotuje. Vchází prófa, fika: „Kdo chce b˘t zkou‰en, holoto? Himlhergot, nedûlejte fóry.“ „Bitte,“ hlásím se a ‰teluju se do haptáku. „Deutsch ist cool, Deutsch ist einfach, Deutsch macht spass!“
17
jazykozpyt
¡VIAJAR PUEDE SER FÁCIL Y BARATO! - Me gusta Eva Bo‰ková asi todos los estudiantes quieren viajar. Pero no todos tienen dinero para visitar cuálquier lugar. ¿Cómo viajar cómodo y no pagar demasiado? ¿Cómo es posible alojarse gratis? Aquí son unos tipos.
C
VIAJAR Y AHORAR AL MISMO TIEMPO Si NO quieres viajar a dedo (porque es peligroso y arriesgado), visita alguna de estas páginas: • Jizdomat.cz – la mejor opción para la República Checa • Carpooling.com – para viajar en Europa Si viajas, ofrece tu coche. O encuentra un coche para viajar barato con otras personas. ¡En solo 2 minutos! Es seguro, rápido, ahorres dinero, hayan menos atascos en las ciudades y contamines menos nuestro media ambiente. ALOJAMIENTO GRATIS... Y AMIGOS NUEVOS DE TODO EL MUNDO No tienes que buscar hotel o camping. Si quieres probar algo nuevo, ¡regístrate! • en Couchsurfing.org ¿Cómo funciona CouchSurfing? Aquí es un ejemplo: Te gustaría visitar México. Todo que tienes que hacer es enviar un mensaje a (por ejemplo) Manuel, quién también está registrado y vive en Ciudad de México. Escribes unas informaciones (cuantos días, cuantas personas…). Si todo está bien, ¡puedes vivir en su piso! Es gratis(pero puedes traer un regalo pequeño ). Si es posible y si quieres, puedes ofrecer tu piso a otros “couchsurfers”, pero no es necesario. Hay muchas posibilidades. ¡Viaja, hombre, viaja! viajar (a dedo) – cestovat (stopem) barato – levný ahorrar – ušetřit dinero – peníze 18
coche – auto media ambiente – životní prostředí alojamiento – ubytování piso – byt
Arnold
Vût‰ina ‰aten pfiipomíná ãím dál více brloh krysí. Je jen dne‰ní mládeÏ líná, ãi b˘val nepofiádek i kdysi? StudentÛv boj kaÏdodenní: Proã tu druhá bota není? Kdopak pantofle poÏírá? SpoluÏák? My‰? âerná díra? Na okenním parapetu zatím roste malá skládka - Ïáci odhalují svûtu svou (pravou?) tváfi dobytãátka.
Jogurt, banán, staré housky, ponoÏky, snad z cihly kousky, to v‰e neúprosn˘ zub ãasu mûní zvolna v biomasu. Mokré trenky na topení - jen dva dny staré, to se cení dotváfiejí (juchÛ! príma!) v ‰atnû správné mikroklíma. Puch, jenÏ odtamtud jen pr˘‰tí, vám tûÏk˘ úder zasadí. Vû‰et bundy na smeti‰ti v‰ak ÏákÛm zjevnû nevadí.
Znáte Arnolda? Je to ‰kolní kostlivec, kter˘ rád a do v‰eho strká nos. KdyÏ se mu nûco nezdá, nebojí se ozvat. Líbí se Vám jeho názory? Souhlasíte s ním? Myslíte si, Ïe je to blb? Máte ho rádi? Chcete s ním kamarádit? Chcete mu pohladit ple‰? Podrbat ho za uchem? Dopisovat si s ním? Zbít ho? RozloÏit ho na jednotlivé kostiãky a potom zase sestavit? Diskutovat s ním? Hádat se? MÛÏete ho kontaktovat! Arnold sdíli e-mail s redakcí, napi‰te mu na - redakce.spit@seznam.cz
19
k maturitû
Nepi‰ jako trubka Laura Haiselová
M
aturita z ãe‰tiny ãeká kaÏdého z nás. Nejen kvÛli ní bychom se mûli nauãit pravidla pravopisu. S nejvût‰í pravdûpodobností budeme nበmatefisk˘ jazyk potfiebovat po cel˘ Ïivot a uznejte sami, Ïe písemn˘ projev pln˘ chib pÛsobí velmi ‰patnû. Samozfiejmû, nikdo není neomyln˘ a vût‰ina studentÛ na‰eho gymnázia pravopis obecnû zvládá. VÏdycky je ale dobré vûdût, na co si máme dávat pozor. Nyní si mÛÏete prohlédnout v˘bûr nejãastûj‰ích chyb sesbíran˘ch ze sociálních sítí, ãlánkÛ ve ·pitu, slohov˘ch prací, filmov˘ch titulkÛ a internetov˘ch diskusí. - Slovo „ikdyÏ“ neexistuje, známe pouze „i“ a „kdyÏ“. - Mû a mnû – kdyÏ si nejste jisti, které zájmeno pouÏít, zkuste ho nahradit v té samé vûtû slovem „tobû“ – pokud je to moÏné, pouÏijte „mnû“, jestliÏe ne, do vûty patfií „mû“. - Teãka ve vûtû se pí‰e hned za poslední slovo vûty, za teãkou je mezera, po mezefie následuje velké písmeno. - Za oslovením se pí‰e ãárka. - „Doleva“ a „doprava“ se pí‰e dohromady. KdyÏ hledíte vzhÛru, je to „nahoru“, pokud v‰ak smûfiujete na SnûÏku, jdete „na horu“. - PfiestoÏe vût‰ina lidí ho pouÏívá, slovo „bysme“ opravdu není spisovné – místo nûj se pouÏívá slovo „bychom“. - „Dali by jste si pizzu?“ ptali se na jednom reklamním plakátu. A je to ‰patnû. „By jste“ neexistuje, náleÏité znûní je „byste“. Stejnû tak „jsi se“ není korektní a správnû je „ses“. - „Na shledanou“ se pí‰e vÏdy zvlá‰È.
20
Otázková kopaná Daniel Kadlec
âenûk Ka‰par (1.V) se ptá Davida Peky (1.B): Je velk˘ rozdíl mezi tvou minulou ‰kolou a na‰ím gymnáziem? Nevím, co si mám pod pojmem velk˘ rozdíl pfiedstavit. Rozdíl je v tom, Ïe moje minulá ‰kola byla nûmecky zamûfiená. Poãítal jsem s tím, Ïe tady NJ ztratím a udûlám krok zpátky, av‰ak pfiestup stál za to a jsem na této ‰kole nadmíru spokojen.
Jak se ti líbil leto‰ní maturitní ples? Nemohu srovnávat s ostatními maturitními plesy Gym·pitu, ale myslím si, Ïe tento se docela povedl, nevím, co bych vytkl.
Jak se ti moderovala vánoãní akademie? Vánoãní akademie se mi po boku p. prof. Gottwalda moderovala nadmíru dobfie, ze zaãátku jsem trochu panikafiil, ale to ãasem pfie‰lo a pak uÏ jsem si na to i celkem zvykl. Nejhor‰í na celé akci pro mû bylo to, Ïe jsem byl divadle asi 13 hodin v kuse, coÏ nebylo úplnû to pravé ofiechové a mûl jsem toho uÏ na konci, jak se tak fiíká, plné zuby. KaÏdopádnû je to pro mû cenná zku‰enost, které si váÏím.
21
v ãíslech
Jazyky v ãíslech Daniel Unzeitig Poãet úfiedních jazykÛ EU: 23 Na svûtû existuje pfiibliÏnû: 6900 jazykÛ Jazyk s nejvût‰í slovní zásobou: 250 000 slov (angliãtina) Jazykem s nejmen‰í slovní zásobou: 340 slov (fieã taki taki ze Surinamu) Poãet lidí, pro nûÏ je mandarínská ãín‰tina matefi‰tinou: více neÏ 870 mil. lidí Nejvût‰í poãet písmen: 74 (jazyk khmer) Nejmen‰í poãet písmen: 12 (jazyk rotokas, Nová Guinea) Nejdel‰í ãeské slovo (nejnevykrystalizovávatelnûj‰ími): 31 písmen Nejdel‰í anglické slovo (pneumonoultramicroscopicsilicovolcanoconiosis*): 45 písmen
* název nemoci, pfii níÏ je v plicích kfiemiãit˘ prá‰ek 22
kvíz
VytouÏená povolání na‰ich profesorÛ Magdalena Hamáãková
KaÏd˘ z nás mûl jako mal˘ naprosto jasno, ãím by chtûl b˘t, aÏ vyroste. âím si pfiáli b˘t na‰i profesofii? 1) Jaké povolání se líbilo panu profesoru Maixnerovi? a) kameraman b) bankéfi c) kosmonaut 2) âím nechtûla b˘t paní profesorka D. Zikmundová? a) uãitelkou b) knihovnicí c) úfiednicí 3) Jaké práce lákaly pana profesora Mato‰ku? a) zedník a trenér fotbalu b) popeláfi a doktor c) stavitel mostÛ a právník 4) Co bylo snem pana profesora Dohnala? a) vzít si korunní princeznu za Ïenu a b˘t králem b) pracovat v ZOO jako o‰etfiovatel v pavilonu Ïiraf c) b˘t bohat˘ a nic nedûlat 5) âím chtûla b˘t paní profesorka Caletková? a) letu‰kou b) novináfikou c) kvûtináfikou
Správné odpovûdi: 1c, 2a, 3b, 4c, 5a 23
komiks
Lekce ‰panûl‰tiny Laura Haiselová
*el mono - opice 24
poezie pro studenty
Metodûj Novotn˘ Na mofii rozboufien˘ch pocitÛ, schován tak hluboko, Ïe jen BÛh ví, kde jsem. --Klika - k ãertu s ní! Proã není tam, kde má b˘t? Má snad svou vÛli? --Jak je moÏné uzavfiít svou my‰lenku v konvenci forem?
25
·éfredaktor Jakub Cepník (5. V) Redakce Linda Havrdová (1. V), Jifiina Mare‰ová (1. V), Viola Bláhová (1. V), Julie Kulawiecová (1. V), Daniel Kadlec (1. V), Daniel Unzeitig (1. V), Magdalena Hamáãková (2. V), Lucie Rudolecká (2. V), Martina Kune‰ová (3. V), Adam Cepník (3. V), Jan Renc (3. V), Denisa ·enk˘fiová (4. V), Vûra Hujerová (4. V), Michaela Rusková (5 .V), Josefína Kurfürstová (5. V), Metodûj Novotn˘ (5. V), Anna Stuchlá (6. V), Anna Holanová (7. V), Bronislav âíÏek (8. V), Petra Svobodová (8. V), Laura Haiselová (8. V) Sazba a zlom Petra Svobodová (8. V) 26
Su do ku tě ž ké
Su do ku l eh k é