8. 8. 11. 11. 2011 2011
ãíslo ãíslo 40 38
cena Cena
10,- Kã
Š ŠKO KOL LN NÍ Í Č ČA AS SO OP PI IS S GYMNÁZIUM ŠPITÁLSKÁ, PRAHA 9
Madeleine Albrightová: „Jste opravdu zajímavá generace!“
A RN O LD
PETR MAIXNER
JAN KUNZE
TURNIKETY
VáÏené ãtenáfiky, váÏení ãtenáfii! Vítám vás u jubilejního ãtyfiicátého ãísla ãasopisu ·pit. PÛvodnû jsem chtûla tento úvodník vûnovat nostalgick˘m úvahám o tom, jak se ·pit za poslední roky vyvíjel. Chtûla jsem vzpomínat na svoje zaãátky v redakci. Chtûla jsem zmínit v‰echny hádky, boje a války, které se o ãasopis vedly. Chtûla jsem pfiipomenout v‰echny vûci, které se za poslední léta zmûnily. Potom mi ale do‰lo, Ïe zmûna není nic neobvyklého. V‰echno se mûní – ãasopis, lidé, poãasí… A na‰e ‰kola není v˘jimkou. Jistû jste si v‰imli, Ïe pro‰la o prázdninách v˘znamnou rekonstrukcí. Îlutohnûdé interiéry se zahalily do elegantních modroãern˘ch barev. Lino bylo nahrazeno chladn˘mi dlaÏdicemi. Na chodbách se objevily skfiíÀky. Ve vestibulu pfiibyli tfii záhadní vetfielci, ktefií brání vstupu. Zmûny probûhly i v profesorském sboru, kde paní profesorku Hejnovou vystfiídal její bratr, pan profesor Maixner. Zkrátka v‰e kolem nás se neustále pfietváfií a promûÀuje. A stejnû tak se mûníme i my. Za celou redakci vám pfieji pfiíjemné ãtení posledního ãísla ãasopisu ·pit, které vzniká pod m˘m vedením, mnoho zmûn k lep‰ímu a Ïádné kroky zpût. Tû‰íme se na shledanou pfií‰tû! Laura Haiselová
3
Obsah ãísla: 5 7 9 11 12 16 18 20 22 24 25 28 30 31
4
Rozhovor s Petrem Maixnerem Anketa Blanka Matragi oslavuje 25 let své tvorby Arnold M˘ch sedm minut s Madeleine Co víte o ‰kolní jídelnû? Vetfielci ve vestibulu Halloween Rozhovor s Janem Kunzem Papíry An interview with Adela Mullerova Komiks Jeszcze Polska nie zgin´∏a! What's up?!
rozhovor
Rozhovor s Petrem Maixnerem Honza Renc
D
al‰í nov˘ profesor na na‰í ‰kole. Ano, fieã je o Petru Maixnerovi, sympatickém profesorovi angliãtiny.
âím jste chtûl b˘t jako dítû? Tak o uãitelství jsem rozhodnû neuvaÏoval. V podstatû takovej první mÛj váÏnûj‰í zájem o nûjakou práci byl, myslím, pravdûpodobnû asi informatik. To bylo tak první, co mû chytlo. Rozhodnû nûjaká práce s poãítaãi nebo technikou. KdyÏ nebudu poãítat popeláfie nebo kosmonauty, k˘m chce b˘t kaÏd˘, kdyÏ jsou mu ãtyfii roky, tak asi informatik.
Uãil jste jiÏ na jiné ‰kole? Uãil, práci ve ‰kolství se vûnuji tak ãtyfii roky. Hned po maturitû jsem vedl kratiãké semináfie na mal˘ úvazek, ale vût‰ím úvazkÛm jsem se zaãal vûnovat pfied ãtyfimi lety.
Kolik vám je? Mnû je teìka 27.
Spletl si vás nûkdo se studentem? Jo, dneska zrovna fiíkala paní profesorka Kuãerová, kdyÏ jsem pfiedbíhal na obûdû. Chtûla hned na mû vylítnout z dálky, z druhé strany jídelny, ale samozfiejmû na mû nevylítla a nevyhodila mû.
Máte nûjaké zvífie? Mám hromadu zvífiat. V podstatû se mnou doma bydlí pes, dvû koãky, rybiãky, vodní Ïáby, vodní krevety, kfieãek a je‰tû pfied mû5
sícem jsem mûl kudlanku, která mi umfiela. Teìka ãekám, aÏ vyrostou a budu mít dal‰í kudlanku.
Máte nûjaké koníãky? Tak kromû tûch zvífiat, kter˘ jsou asi patrn˘ z pfiedchozí otázky, tak mû v podstatû hodnû baví víceménû to, co dûlám. Angliãtina a matematika, kterou zrovna teì studuji. Jinak ve volném ãase se nejradûji vûnuji spí‰ zvífiatÛm nebo aktivnímu odpoãinku. BohuÏel volného ãasu moc není, ale teì zrovna o prázdninách se chystám na v˘stavu exotického ptactva. Spí‰e voln˘ ãas trávím kulturnû. Muzea, v˘stavy a podobnû.
Máte nûjaké oblíbené sporty? Na nû dlouho bohuÏel nezbyl ãas. Poslední dva roky jsem se Ïádnému sportu nevûnoval. KdyÏ je trocha volného ãasu, tak nejradûji jezdím na kole nebo si zajdu zaplavat. Je‰tû koleãkové brusle. Na nû chodím v létû témûfi kaÏd˘ t˘den.
Jaké to je, mít takové háro? Takov˘hle háro? Je to pohodlné. Kdysi jsem míval takovou ãupfiinu, Ïe mû to i ‰tvalo, nevûdûl jsem, co s vlasama. Za posledních pût let mi to profiídlo v‰echno, takÏe se stfiíhám takhle na krátko, abych se s tím nemusel zab˘vat.
Trápíte rád malé vepfiíky? No, to je taková ta tricky question nakonec, Ïe jo. Hmm, ne. Odpovûì je ne, protoÏe tomu nerozumím a nedovedu si pfiedstavit, kdo by na to mohl odpovûdût ano.
6
anketa
Anketa Lucie Rudolecká
P
fies prázdniny se v na‰í ‰kole udály mnohé zmûny. Stávají se tématem rÛzn˘ch diskuzí. Tfieba v˘malba okolo schodi‰tû nûkomu pfiijde moc tmavá, nûkomu zase moderní. Nejvût‰í kritice ãelí asi turnikety. Proto jsem se rozhodla zeptat se nûkolika lidí z na‰í ‰koly, co si o zmûnách myslí. Otázky: 1. Jak se vám líbí zmûny ve ‰kole? 2. Myslíte si, Ïe nûkterá z proveden˘ch zmûn byla spí‰e zmûnou k hor‰ímu? 3. Uvítali byste je‰tû nûjaké dal‰í zmûny?
Mgr. Hana PapeÏová (âJ, VV) 1. Líbí se mi moc, zvlá‰tû odstranûní nátûru u schodi‰tû, nová dlaÏba, natfiené zábradlí i prÛchod u jídelny. V‰e je architektonicky ãist‰í a barevnû sladûné. 2. Nejsem nad‰ena turnikety. V na‰í malé „rodinné“ ‰kole podle mne nejsou zapotfiebí. Ráda bych spolu s vámi prostor trochu zintimnila. To je v˘zva k nápadÛm! 3. Já bych si teì pfiála, abyste si vylep‰ili kmenové tfiídy. Nelíbí se mi prázdné nástûnky, usychající kvûtiny a nepofiádek po vyuãování. Na takovéhle zmûny staãíte sami. RNDr. Stanislav Gottwald (M, F) 1. Velmi se mi líbí. 2. Obávám se, Ïe schody. Jsou takové pórovité, nedávno to polili kyselinou a teì na tom drÏí fleky. 3. Asi ano, ale nic konkrétního mû nenapadá. Niãemu se ale nebráním. 7
Hana Stránská (vrátná) 1. Turnikety jsou potfieba, jsou dobré z bezpeãnostních dÛvodÛ a taky jak to studentÛm zaznamenává pfiíchody. ·kola taky potfiebovala vylep‰it. Mnû se to líbí. 2. Já myslím, Ïe ne. 3. Studenti by mûli udrÏovat pofiádek, ve tfiídách je to nûkdy neskuteãn˘. Hana Vrbatová (2.V) 1. Zmûny ve ‰kole jsou pomûrnû v˘razné, ale na vût‰inu uÏ jsem si staãila zvyknout. Nejvíce mû potû‰ily skfiíÀky, které máme v pfiízemí. 2. Nové turnikety. Pfiipadá mi, Ïe jsou pofiád mimo provoz a ráno, kdyÏ ãekám na otevfiení ‰koly, tam pfiekáÏejí. Tím pádem v uÏ tak plné místnosti není je‰tû víc k hnutí. 3. No, v˘tah do vy‰‰ích pater by nebyl k zahození.
Petr Hajduk (7.V) 1. VÛbec. 2. V‰echny, nejvíc mi vadí turnikety. Taky se mi nelíbí design, stará ‰kola mûla lep‰í atmosféru. 3. Jo, odstranit turnikety.
8
kultura
Blanka Matragi oslavuje 25 let své tvorby Vûra Hujerová
N
emyslím si, Ïe bych musela dlouze vysvûtlovat, co je Blanka Matragi zaã, jelikoÏ by ji skoro kaÏd˘ âech uznávající svÛj pÛvod mûl znát. Já osobnû bych ji oznaãila za jednu z nejv˘znamnûj‰ích âe‰ek 21. století. Její tvorba je ve svûtovém mûfiítku roz‰ífiena spí‰e v Libanonu nebo v muslimsk˘ch zemích. ·aty, které navrhuje na míru Ïenám muslimsk˘ch ‰ejkÛ, jsou vy‰ívané ruãnû (i kdyÏ ne samotnou B.M.), coÏ zvy‰uje jejich cenu tfieba i na ãástku vût‰í neÏ 500 tisíc korun. Její návrhy a kresby jsou samy o sobû umûním, takÏe po realizaci vypadají dokonale. Zhlédnout je mûli moÏnost i v‰ichni obãané na‰eho státu, a to hned nûkolikrát. Poprvé to bylo v roce 2006 Obecním domû, kdy Matragi pfiedstavila modely jak z minul˘ch let, tak i ty novûj‰í. Dal‰í z moÏností byla módní pfiehlídka konající se letos 5. fiíjna v Obecním domû. Tato jedineãná událost byla uspofiádána na poãest 25 let tvorby Blanky Matragi. Konala se také proto, Ïe se v Obecním domû otevírá nová expozice jejího díla s názvem Timeless. Zpût k módní pfiehlídce - já osobnû jsem mûla moÏnost zúãastnit se jí. Nejdfiíve na ní B.M. pfiedstavila kolekci Ready to wear, kterou mimochodem budeme moci zakoupit v jejím novû otevfieném butiku. Tako kolekce byla zajímavá obohacením v‰edního obleãení o v˘stfiední, neobvyklé vzory, barvy a zajímav˘ stfiih. Styl obleãení se podobal napfi. obleãení z obchodu Gizia nebo jin˘ch obchodÛ s díly muslimsk˘ch návrháfiÛ. Jedin˘m minusem pfiehlídky (kter˘ v‰ak rozhodnû nebyl vinou B.M.) byly ãasté pády modelek. Dá se to omluvit, protoÏe mûly vysoké podpatky a dlouhé hedvábné ‰a9
ty, které se jim pletly pod nohy. NepovaÏuji to za vinu B.M., a proto mi bylo upfiímnû líto, kdyÏ se nûkteré noviny zamûfiily spí‰e na tyto pády neÏ na samotnou kolekci. UÏ zmiÀovaná stálá expozice bude k zhlédnutí od 7. fiíjna za ãástku 250 Kã (sníÏené vstupné za 150 Kã). Fanou‰ci Blanky Matragi, ktefií vãas nepostfiehli, Ïe se konala autogramiáda (29. záfií), mají moÏnost koupit si její knihu, bohuÏel uÏ bez podpisu. Ale z vlastní zku‰enosti mohu fiíci, Ïe kniha stejnû stojí za to, jelikoÏ je bájeãná. Je z ní poznat, Ïe B.M. je umûlecky zaloÏená perfekceonalistka. Popisuje svÛj Ïivot pomocí pfiirovnání k Ïivotu rodin v muslimsk˘ch zemích, coÏ pfiidává knize na zajímavosti, neobvyklosti. I pfies to, Ïe se jedná o Ïivotopis, nebojím se zaruãit vám, Ïe se vám bude líbit. Pokud se na na‰em gymnáziu najdou i tací, ktefií si mohou dovolit pofiídit si originál její tvorby i domÛ, pak adresa obchodu je U Pra‰né brány 2, Praha 1. Ceny si pro jistotu mÛÏete prohlédnout na www.blanka.com. Pfieji vám pfiíjemn˘ nákup.
10
Arnold
Pfied jídelnou kaÏd˘ den, kolem jedné odpolední, nask˘tá se lidem v‰em pohled nepûkn˘, byÈ v‰ední: âlovûk koukne, a hned vidí obrovitou masu lidí aÏ ke schodi‰ti se táhnoucí, tlaãící se, nahlas fivoucí. KdyÏ profesor zavelí Ïáci na okamÏik strnou. Pak jako kdyÏ je vystfielí, do dvefií se honem hrnou.
Agresivní tlaãenice, b˘t první si v‰ichni pfiejí. Kdo zaÏil, uÏ nechce více, i v lisu je pfiíjemnûji. Co udûlat z té tlupy? - pfiedstavuje problém hlavní. Spofiádané zástupy? Cha! My‰lenka tuze naivní. Îáci pohánûni hladem jsou jen Ïenoucím se stádem a umravnit je v této chvíli je nad v‰echny lidské síly.
Znáte Arnolda? Je to ‰kolní kostlivec, kter˘ rád a do v‰eho strká nos. KdyÏ se mu nûco nezdá, nebojí se ozvat. Líbí se Vám jeho názory? Souhlasíte s ním? Máte ho rádi? Chcete s ním kamarádit? Chcete mu pohladit ple‰? Podrbat ho za uchem? Dopisovat si s ním? Zbít ho? RozloÏit ho na jednotlivé kostiãky a potom zase sestavit? Diskutovat s ním? Hádat se? MÛÏete ho kontaktovat! Arnold sdíli e-mail s redakcí, napi‰te mu na - redakce.spit@seznam.cz 11
M˘ch sedm minut s Madeleine Josefína Kurfürstová
M
adeleine Albrightová je âe‰ka, jejíÏ rodina emigrovala z âeskoslovenska do USA po nástupu komunismu v roce 1948. V mládí pilnû studovala a na vrcholu kariéry se stala velvyslankyní USA v OSN a poté první Ïenou na postu ministrynû zahraniãí USA. Kromû jiného se zaslouÏila o vstup âR, Polska a Maìarska do NATO. Dobfie známá je její záliba v no‰ení nejrÛznûj‰ích broÏí pfiipnut˘ch na saku, pomocí kter˘ch ãasto vyjadfiuje své stanovisko k aktuálním událostem ve svûtû. A právû s touto Ïenou jsem se seznámila a proÏila s ní sedm minut svého Ïivota. V‰e zaãalo, kdyÏ jednou veãer nadhodil mÛj tatínek, Ïe budeme muset dát pofiádnû vyãistit auto. Proã? Pr˘ je moÏné, Ïe v nûm povezeme Madeleine Albrightovou, Ïenu, která mû fascinovala od m˘ch devíti let, kdy jsem se doma vyptávala na lesklou modrou kníÏku, která novû pfiibyla do knihovny. Ten veãer mû napadla bláhová my‰lenka, Ïe bych Madeleine mohla alespoÀ vidût, kdyÏ by jela na‰ím autem, a neváhala jsem se zeptat. Ani jsem nedoufala, Ïe by se to mohlo podafiit, nicménû jsem za dva t˘dny kráãela z tramvajové zastávky Pohofielec smûrem k âernínskému paláci (sídlu ministerstva zahraniãí), kde se konala konference o v˘znamu odkazu T.G. Masaryka a Woodrowa Wilsona pro moderní demokracii. Byla souãástí t˘dne rÛzn˘ch akcí, kter˘ vyvrcholil odhalením sochy W. Wilsona. Právû to byl hlavní dÛvod náv‰tûvy Madeleine Albrightové v Praze. Wilson byl 28. prezidentem USA a díky jeho návrhÛm na mírové konferenci ve Versailles vznikla fiada samostatn˘ch státÛ na území b˘valé rakousko-uherské monarchie. Sochu mu pfied Wilsonov˘m nádraÏím postavili krajané Ïijící v USA uÏ v roce 1928. V okamÏiku, kdy v roce 1941 USA vstoupily do války s Nûmeckem, byla socha strÏena a zniãena nûmeck˘mi okupanty. Ten den se splnilo mé pfiání a já Madeleine vidûla na vlastní oãi. Dokonce nûkolikrát pro‰la jen kousek ode mû spoleãnû s Václavem Havlem, Karlem Schwarzenbergem a Jane Harmanovou (b˘valou kongresmankou USA). 12
Pfii obãerstvení po skonãení konference mû tatínek pfiedstavil velice sympatické blonìaté mladé dámû jménem Erin Cochran, která je blízkou spolupracovnicí Madaleine, a zeptal se jí, jestli bych se po zítfiej‰ím odhalení sochy nemohla se „secretary Albright“ (jak ji v Americe oslovují) seznámit a pfiípadnû jí poloÏit nûjaké otázky pro nበ‰kolní ãasopis. „Of course she can!“ byla vûta, kterou jsem vûru neãekala. „Three or four short questions, five minutes, why not.“ To zahltilo mé my‰lenkové kapacity na cel˘ veãer a polovinu nadcházejícího dne, totiÏ dne, kdy se konalo ono slavné odhalení, vyvrcholení tfiíletého snaÏení organizace American Friends of the Czech Republic (AFoCR), jejíÏ ãlenové a pfiíznivci se sloÏili na novou sochu Woodrowa Wilsona, prezidenta USA v letech 1913 – 1921, kter˘ se velmi zaslouÏil o vznik samostatného âeskoslovenska. (Taky jsem pfiispûla svou pomocí. Nejprve jsem oznaãovala Ïidle pro VIP hosty a kdyÏ zaãali pfiicházet, dostala jsem na starost kytici pro Václava Havla k jeho narozeninám.) Celé odhalení bylo ohromné. Od jedenácti hodin na tribunû vedle je‰tû zabalené sochy postupnû zaznívaly projevy o v˘znamu jejího obnovení a krátce pfied polednem strhli spoleãnû prezident Klaus, Madaleine Albrightová a primátor Svoboda ze sochy bílé plátno a objevil se obnoven˘ majestátní Woodrow Wilson stojící pfied svou Ïidlí s orly na opûradlech. Poté nastal nejmagiãtûj‰í moment celého odhalení - neãekané spu‰tûní pravidelné zkou‰ky sirén první stfiedu v mûsíci v poledne. Fred Malek (prezident AFoCR) chtûl zrovna oznámit v‰em, Ïe památník je znovu v Praze. Byla to asi nejdel‰í minuta, kterou organizátofii slavnosti zaÏili. Nakonec se v‰ak v‰ichni vãetnû souãasného i b˘valého prezidenta a nûkolika ministrÛ zasmáli, protoÏe, jak fiíkal veãer taÈka, „To fakt nevymyslí‰!“. Sirény dohoukaly, byly zazpívány státní hymny âR a USA a slavnost pokraãovala recepcí v Autoklubu pro VIP . A právû tam mû taÈka odchytil u mísy plné párátek s jahodami (a Ïe jsem jich nesnûdla málo) roztfiesenou a s nervy lidovû fieãeno „v k˘blu“. Odvedl mû za Erin, kde mû naprosto zákefinû opustil a sám ‰el nûco stra‰nû dÛleÏitého fie‰it. Samotnou se dvûma modr˘mi leskl˘mi knihami v náruãí a úplnû roztfiesenou. Erin mû dovedla aÏ k místu, kde stála Madeleine a zrovna nûkomu podepisovala knihu. 13
Tak zaãalo m˘ch sedm minut. Erin mû pfiedstavila a v‰echny tfii jsme ode‰ly do malého salonku, kde jsem si nechala podepsat knihy. Pak pfii‰el ãas na mé tfii velice peãlivû pfiipravené otázky, které jsem samozfiejmû v momentu pravdy zapomnûla (a papír, kde byly napsané, byl kdovíkde). Narychlo jsem musela vymyslet nové. Po první, nouzové, otázce uÏ jsem si ale na‰tûstí vzpomnûla i na ty dal‰í. PfiestoÏe Madaleine není vysoká, je z ní cítit síla velké osobnosti a zároveÀ laskavost milé dámy, která poslouchá, co jí fiíkáte, a urãitû umí poradit. Za sv˘mi názory si stojí a nebojí se prosazovat my‰lenky, které povaÏuje za správné. Navíc mluví dobfie ãesky, ãili nebyl problém, aby rozhovor probûhl v ãe‰tinû.
Na‰e soukromé setkání trvalo celkem 7 minut a vyvrbil se z nich následující mini rozhovor:
Já vás stra‰nû obdivuji za to, co jste dokázala, jak jste se vy‰plhala aÏ tak vysoko a v Americe! Chtûla bych se zeptat, jak jste to dokázala? No, já jsem pfiijela do Ameriky, kdyÏ mi bylo 11 let a chtûla jsem dûlat dobré vûci, protoÏe jsem byla opravdu vdûãná za to, Ïe jsme tam byli. A pracovala jsem opravdu pilnû, bylo jedno co v‰echno jsem dûlala, pakli jsem chtûla, aby fiekli, kdyÏ se ptáme Madeleine, aby nûco udûlala, tak ona to opravdu udûlá dobfie a skonãí to. A byla jsem opravdu pilná, to je to… A uãila jsem se dobfie. A tak jsem ‰la z jednoho místa na druhé, a hroznû dlouho mi to trvalo. Ale já si myslím, Ïe je to opravdu tím, Ïe jsem se dobfie uãila. 14
V‰imla jsem si, Ïe máte krásnou broÏ. Vy broÏe nosíte ãasto? Ano.
Dokonce jste o nich napsala tuhle knihu (Tajemná fieã broÏí, kterou jsem si nechávala podepisovat). Máte nûjakou oblíbenou broÏ? Mám…já si to teì musím tady najít. To srdce, tady, tohle udûlala moje dcera. A my máme takov˘ St. Valentines day. A já to vÏdycky nosím na Valentines day. Teì to nemÛÏu nosit, protoÏe cestuji, ale mnû se to hroznû líbí a lidi se mû ptají: jak je strará va‰e dcera? A já musim fiíct 15, 20, 25, 30…teì je jí ãtyfiicet… Ona mi vÏdycky fiekne: „Maminko, musí‰ fiíct, Ïe já jsem to udûlala, kdyÏ mi bylo pût.“ Ale tohle je moje oblíbená.
Je z keramiky? Ano, je to z keramiky a udûlala to, kdyÏ byla ve ‰kole… Je to, aby se ukázalo, Ïe vlastnû vûci, kter˘ jsou nejvzácnûj‰í, nemusí b˘t vzácn˘. Tohle tfieba nestálo nic a je to, co udûlala ve ‰kole, kdyÏ jí bylo pût.
A je‰tû bych se vás chtûla zeptat na poslední otázku, jestli byste mûla nûjak˘ vzkaz pro mladé lidi, hlavnû pro ty, co budou ãíst tenhle ãasopis? No, já si myslím, Ïe vy jste opravdu zajímavá generace, která bude globálními, citizens (Jak se fiekne citizens?) obãany svûta a Ïe budete cestovat v‰ude a Ïe budete mít pfiátele, ktefií nebudou vypadat jako vy a nebudou mít stejné nápady, ale bude hroznû dÛleÏité abyste spolupracovali, protoÏe svût je teì propleten˘ v‰emi moÏn˘mi lidmi. A vy budete cestovat a Ïít opravdu jin˘ Ïivot. A máte opravdu bájeãné vûci, co mÛÏete dûlat, budete se muset uãit jazyky a v‰echny moÏné vûci jin˘ch zemí, ale budete mít v‰emoÏné ‰ance dûlat bájeãné vûci.
Tak dobfie, dûkuji moc az rozhovor. Dobfie! Ok! Moc mû tû‰í, na shledanou! Nakonec mi uÏ zb˘vá jen dodat, Ïe Madaleine Albrightová v na‰em autû nejela. ·koda. I kdyÏ vlastnû ani tolik ne, moÏná bychom ho pak museli dát do muzea jako pamûtihodn˘ exponát :-) 15
kvíz
Co víte o ‰kolní jídelnû? Magda Hamáãková
·
kolní jídelnu kaÏd˘ z nás mnohokrát nav‰tívil. Ale co o ní vlastnû víme? Na kolik skupin by se museli studenti rozdûlit, aby se v‰ichni postupnû najedli? Jak˘ nápoj pijeme nejãastûji? Kolik studentÛ obslouÏí paní kuchafiky za minutu? Ovûfite si své vûdomosti v kvízu o ‰kolní jídelnû!
1) Kolik studentÛ obslouÏí paní kuchafiky za minutu? a) 5 b) 7 c) 10 2) Jak˘ nápoj pijí studenti nejãastûji? a) Vodu b) âaj c) ·Èávu 3) Kolik „jedlíkÛ“ se vejde do jídelny souãasnû? a) 80 b) 100 c) 120 4) Jaké ãíslo obûdÛ volí strávnici ãastûji? a) 1 b) 2 5) Jaké rozmûry má ‰kolní jídelna? a) 150 m2 b) 200 m2 c) 300 m2
16
6) Kolik vody t˘dnû paní kuchafiky spotfiebují? a) 800 l b) 1.000 l c) 1.500 l 7) Kolik paní kuchafiek nám vafií? a) 6 b) 7 c) 8 8) Kolik litrÛ nápojÛ musí v kuchyni pfiipravit kaÏd˘ den? a) 100 l b) 150 l c) 200 l 9) Které je nejoblíbenûj‰í jídlo na‰ich studentÛ? a) Buchtiãky se ‰odó b) ¤ízek s ka‰í c) Milánské ‰pagety 10) V kolik hodin zaãínají paní kuchafiky vafiit obûd? a) V 6.30 b) V 7.00 c) V 8.00 11) Kolik let je na gymnáziu ‰kolní jídelna? a) Déle neÏ 50 let b) Ménû neÏ 50 let c) Od vzniku ‰koly
¤e‰ení: 1b, 2c, 3a, 4a, 5b, 6c, 7b, 8a, 9c, 10b, 11a 17
‰kola
Vetfielci ve vestibulu Laura Haiselová
K
de se vzaly, tu se vzaly – pfies prázdniny se ve vestibulu na‰í ‰koly objevily tfii turnikety. Vypadají nevinnû. Ti‰e stojí v fiadû. Stydlivû poblikávají zelen˘mi svûtélky. Obãas elegantnû otoãí závorou. Ale jaká pfied námi ve skuteãnosti skr˘vají tajemství?
Koho to napadlo? S nápadem pofiídit turnikety pfii‰el pan fieditel Zajíc jiÏ pfied nûkolika lety. Vidûl je na jiné ‰kole, kde s nimi mûli dobré zku‰enosti, a tak jejich pofiízení pfiipojil k letní rekonstrukci ‰koly. Celá pfiestavba i turnikety byly placeny z grantu. Jeden turniket stál osmdesát tisíc korun. A k ãemu turnikety vlastnû slouÏí? Ke kontrole studentÛ? To jistû také, ale stûÏejní dÛvod pro jejich pofiízení byl jin˘. „Chtûl jsem hlavnû postavit zábranu mezi ‰kolu a vnûj‰í svût,“ fiíká pan fieditel Zajíc. Od nákupu turniketÛ si slibuje zv˘‰ení bezpeãnosti ve ‰kole. Pfied nákupem turniketÛ fungoval pfiístup do ‰koly pouze na ãip. Vyskytovaly se v‰ak ãasté technické problémy se ãtecím zafiízením a navíc stejnû nebyl plnû omezen pfiístup cizích osob do ‰koly.
Jak nás turnikety sledují? KaÏdé ráno pfii vstupu do ‰koly jsou v‰ichni studenti povinni projít turniketem. âas pfiíchodu kaÏdé osoby je zaznamenán do poãítaãe paní profesorky Pfiechové. Kromû studentÛ jsou díky turniketÛm kontrolováni i kantofii. Seznam v‰ech opozdilcÛ potom dostanou tfiídní profesofii, ktefií pfiepí‰ou pozdní pfiíchody do elektronické tfiídnice. Pokud si nejste jisti, zda jste se provinili ãi ne, mûli byste to do t˘dne zjistit na internetu.
18
V souãasné dobû na‰e ‰kola jedná s programátorem, kter˘ by mûl zpracovat propojení systému Bakaláfii a turniketÛ. To znamená, Ïe pozdní pfiíchody by se nemusely pfiepisovat a zaznamenávaly by se rovnou do tfiídnice. Zatím není jasné, kdy bude celá soustava zprovoznûna. Mûli bychom procházet skrz turnikety i cestou ze ‰koly? Odpovûì zní ano. „·kola má díky tomu pfiehled o pohybu studentÛ,“ tvrdí pan fieditel Zajíc. Pokud se ale pfii odchodu omylem „neodãipujeme“, nic závaÏného se nestane.
Co bude následovat po turniketech? Také vás napadá, Ïe turnikety jsou jen zaãátek? Jaká dal‰í bezpeãnostní opatfiení na‰e ‰kola je‰tû chystá? Budeme mít ãipy implantované pod kÛÏí? Budou v‰ude kamery? Bude nበpohyb monitorován na kaÏdém kroku? Bude Velk˘ Bratr ãíst na‰e my‰lenky? Nebojte se. Podle slov pana fieditele Zajíce se Ïádná taková opatfiení nechystají. Pokud by byl v plánu nákup bezpeãnostních kamer, byla by jejich instalace podrobena v‰eobecné diskuzi, ve které by se mohli vyjádfiit i studenti.
19
informativní ãlánek
Halloween Anka Holanová
„V
‰ude d˘nû a lidi, co maj' na hlavû d˘nû“, „hororová atmosféra“, „pitomej americkej svátek“, to si pfiedstaví studenti na‰í ‰koly pod pojmem Halloween. Jak a kdy tento svátek vlastnû vznikl, proã a jak se slaví, o tom se doãtete v následujícím ãlánku. Jak tedy Halloween vznikl? PÛvod Halloweenu nalezneme uÏ u KeltÛ, ktefií jej slavili pfiibliÏnû od 4. století pfied na‰ím letopoãtem. Jejich svátek Samhain dûlil svûtlou a temnou polovinou roku a kromû toho byl dnem zemfiel˘ch. V prvním století keltské kmeny odolávaly fiímsk˘m nájezdníkÛm, a ti si ze sv˘ch v˘prav pfiivezli kromû kofiisti také tuto tradici. KdyÏ o nûkolik set let pozdûji pfii snaze o katolizaci obyvatel ¤ímské fií‰e papeÏ Bonifác IV. (550 - 615) zjistil, Ïe se lidé pohanského zvyku nevzdají, uzákonil jej jako svátek v‰ech svat˘ch, pozdûji anglicky All Hallow's Day, tedy Halloween. „Nov˘“ svátek zakotvil zejména v anglicky mluvících zemích.
Kde se vzaly d˘nû? PÛvodnû obyvatelé Velké Británie nevydlabávali d˘nû, ale tufiíny. Tufiínová lucerna se objevuje v povûsti o zlodûji Jackovi, kter˘ vedl tak ‰patn˘ Ïivot, Ïe ani Lucifer ho po smrti nechtûl pustit do pekla. Jack od nûj tedy vyprosil alespoÀ pár uhlíkÛ, aby mu svítily na bezcílou cestu posmrtn˘m Ïivotem, a aby ho uhlíky nepálily, utrhl na poli tufiín, vydlabal ho a uhlíky dal do nûj. 20
V 18. století, v dobû kolonizace Ameriky, zjistili její noví obyvatelé, Ïe se tam tufiínÛm nedafií. Pro první oslavu Halloweenu „neÏ se problém vyfie‰í“, tedy provizornû vydlabali d˘nû a d˘nû vydlabávají dodnes. D˘Àové lucernû se na památku jejího tvÛrce fiíká JackO'-Lantern.
Proã 31. fiíjna? 31. fiíjen se zvolil údajnû proto, Ïe ãarodûjnice slaví tento den svÛj Nov˘ rok - jejich bÛh pr˘ sestupuje do podsvûtí a umírá, zatímco 2. února (na Hromnice, dal‰í ãarodûjnick˘ svátek) pfiichází na zem mlad˘ bÛh. Dal‰í moÏná varianta je, Ïe 2. listopadu jsou Du‰iãky, uctûní památky zesnul˘ch. Jedenatfiicát˘ den v mûsíci se v nûkter˘ch etapách v˘voje spoleãnosti nepracovalo, bylo tedy dost ãasu na oslavy.
Jak se slaví dnes? Dnes svátek slaví pfiedev‰ím dûti – obléknou si stra‰ideln˘ kost˘m (vedou nejrÛznûj‰í duchové, ãarodûjnice, kostlivci...) a koledují, tj. obíhají okolí, dûsí sousedy a se slovy „Trick or treat!“ („Koledu, nebo nûco provedu!“) loudí sladkosti. Pofiádají se také rÛzné ma‰karní veãírky a podobné oslavy svátku – nikdo o nûj nechce pfiijít jen proto, Ïe je dospûl˘.
21
rozhovor
Rozhovor s Janem Kunzem Jakub Cepník
J
ak je nám vlastní, máme pfied událostmi patfiiãn˘ náskok. Proto vám pfiiná‰íme exkluzivní rozhovor s básníkem a hudebníkem Janem Kunzem, kter˘ se chystá zítra - u pfiíleÏitosti dne poezie - nav‰tívit na‰e gymnázium.
Aãkoliv budeme hovofiit o poezii, první otázka je naprosto prozaická. Dokázal byste na‰im ãtenáfiÛm struãnû pfiedstavit sebe a svou tvorbu? Básník, textafi, zpûvák, performer, dramaturg a organizátor kulturního Ïivota. Vy‰ly mi dvû knihy. Hiãhaikum (2004) je souborem hrav˘ch i sniv˘ch textÛ ovlivnûn˘ch proÏitky, náladami a pfiedev‰ím cestami po svûtû. Sbírka vy‰la celkem ve tfiech vydáních. V roce 2008 mi vy‰la druhá kníÏka s názvem Dekadent dezert. Hlavní inspirací u této knihy bylo mûsto a divok˘ veãírkov˘ Ïivot v nûm. Taky jsem publikoval v nûkolika literárních ãasopisech a sbornících. V˘bûr m˘ch básní zaznûl nûkolikrát v rozhlasovém pofiadu Zelené pefií a nûkolikrát i v „Ïivé“ verzi tohoto pofiadu v brnûnské Huse na provázku. Vystupuju jako frontman skupiny KOFE-IN, se kterou jsem vydal dvû desky, debutov˘ Osobní vesmír a pfied nûkolika mûsící druhou desku Libertin. Od roku 2004 vystupuju s hudebnû-recitaãním Hiãhaikum projektem, kter˘ se pfiedstavil v rámci fiady autorsk˘ch ãtení, básnick˘ch dílen i nûkolika dramatick˘ch a hudebních festivalÛ. V roce 2010 projekt natoãil své první CD Hlavnû nepanikafi!. Jak byste charakterizoval svou poezii? Mnû osobnû se na ní líbí, Ïe je pro mû pomûrnû srozumitelná. Pilujete preciznû jazykovou stránku, nebo vám jde pfiedev‰ím o obsah? Pokud bych mûl hovofiit o jednotliv˘ch kníÏkách, tak Hiãhaikum odkazuje na japonskou básnickou formu haiku, ov‰em bez svázanosti pfiesn˘m poãtem slabik v jednom textu. Je to hravé snové dílko, které je inspirováno svûtem v˘chodních kultur, pfiedev‰ím zenov˘m buddhismem a m˘mi cestami po svûtû. Jednotlivé texty nebyly nijak upravovány. To, co ãlovûk ãte, je autentick˘ záÏitek. 22
Dekadent dezert pfiiná‰í pomûrnû radikální promûnu poetiky a je mnohem otevfienûj‰í, chcete-li provokativnûj‰í. Texty jsou rozsáhlej‰í a mají uvolnûnûj‰í formu. Kniha je inspirována mûstsk˘m prostorem. Jsou v ní zachyceny neobvyklé pohledy na obvyklé vûci. Texty jsou pfiíbûhovûj‰í a dot˘kají se témat, která sice v‰ichni známe, ale spousta z nás se je bojí pojmenovat. Narozdíl od Hiãhaikum texty v Dekadent dezertu pro‰ly systematickou redakãní prací. Pokud bych to vzal obecnû, jde mi pfiedev‰ím o zachycení zajímavého okamÏiku nebo emoce. Mám rád jasn˘ pfiíbûh a sdûlení. Formu jako takovou nezkoumám. Podstatné je TO uvnitfi textu. Pí‰ete básnû „za pochodu“, nebo si sednete s tím, Ïe teì napí‰ete báseÀ na nûjaké konkrétní téma? Texty pí‰u vût‰inou pod dojmem nûjaké zajímavé události nebo záÏitku pfiímo na místû. KdyÏ mám u sebe zápisník, je to jednodu‰‰í. KdyÏ ne, pí‰u po úãtenkách, vlakov˘ch jízdenkách a útrÏcích papíru. I doma si nûkdy sednu a pí‰u, ale to musí b˘t ten správn˘ den, kdy je ‰kívra vnímání více pootevfiená. Co podle vás dává poezie dne‰nímu ãtenáfii? Emoce, záÏitek, pfiíbûh, imaginaci, jazyk, moÏnost nahlédnout za rÛzné obzory. Zkou‰el jste nûkdy psát prózu? Samozfiejmû jsem zkusil psát i prózu. Nikdy jsem v‰ak nedo‰el do fáze, kdy bych se ji odhodlal vydat. Kvalitní próza potfiebuje systematickou a dlohodobû koncentrovanou práci, na kterou v souãasné dobû nemám bohuÏel ãas. Jste frontmanem kapely KOFE-IN. Budeme mít v blízké budoucnosti moÏnost vidût vás v Praze? Na jafie jsme hráli v Praze tfiikrát, nejdfiív na literárním kardiogramu „EKG“ Járy Rudi‰e a Igora Malijevského, pak v Lucerna Music Baru s RaraAvis a Nicelandem a v dubnu jsme v JazzDocku kfitili na‰e nové CD Libertin, coÏ bylo pro tento pÛl rok myslím dostatek. TakÏe nejdfiíve na podzim. Nejbliωí koncert, o kterém vím, je 10. listopadu v Paláci Akropolis s Imodiem. A klasická otázka na závûr: trápíte rád malé vepfiíky? Pfiipadá mi, Ïe nejvíc trápím sám sebe. S mal˘mi vepfiíky nemám Ïádné zku‰enosti. To je v‰e, díky za rozhovor. VÛbec není zaã. 23
nevûfiíte? vûfite!
Papíry Adam Cepník Celkem nedávno se u vstupu do ‰kolního sklepa objevilo nûkolik desítek krabic bíl˘ch papírÛ. Vypadalo by to pfiirozenû, kdyby jich ov‰em nebylo témûfi 250 000! Na co ‰kola potfiebuje tolik papíru? ToÈ otázka.
„Co tu dûlají ty papíry? To vám bohuÏel nemohu prozradit,“ odpovûdûl mi pan profesor Gottwald, kdyÏ jsem zji‰Èoval pÛvod a úãel mnoha tisíc bíl˘ch papírÛ, které se v krabicích objevily u vstupu do sklepa. PÛvodnû bylo krabic zhruba sto a postupnû ub˘valy den co den. Na co ‰kola potfiebuje tolik papíru? Takové mnoÏství by vystaãilo moÏná i na dva ‰kolní roky! Rozhodl jsem se tedy zjistit, proã se tu tolik papíru objevilo. „Papír? To je pfiece jasné. Nበprofesorsk˘ sbor se totiÏ zapojil do soutûÏe Uãitelé staví ‰kolu. Úkolem je sloÏit z papíru co nejdokonalej‰í model na‰í ‰koly a odeslat jeho fotografie do soutûÏe,“ prozradil jeden z profesorÛ po poÏití nûkolika nápojÛ s vy‰‰ím obsahem alkoholu. TakÏe tedy soutûÏ o nejlep‰í model ‰koly? Zajímavé. Ale i tak se mi zdá trochu divné, kolik je toho papíru potfieba. Pátral jsem dál. Nakonec jsem se dostal k dal‰í informaci. „Jak to víte? V tom pfiípadû uÏ vám mÛÏu prozradit i to, Ïe papíru bylo pÛvodnû objednáno mnohem ménû, ale nejmenovan˘ zamûstnanec na‰eho gymnázia napsal do objednávky o dvû nuly více,“ vysvûtlil mi dal‰í den profesor Gottwald. To uÏ dávalo smysl. Ov‰em pozdûji jsem zaãal pfiem˘‰let o tom, jestli pan profesor trochu nemystifikuje. Byl jsem totiÏ náhodou ve sklepû, shánûl jsem pana ‰kolníka, a vidûl jsem pootevfien˘mi dvefimi v jedné místnosti podivn˘ stroj, spí‰e to byl robot. A opodál stál pan profesor Gottwald a pan profesor Daubner. Probírali nûco o spotfiebû papíru na den a o úãinnosti jakéhosi Robota 3X·pit 7-754. Potom mû uvidûli a urychlenû zavfieli dvefie. TakÏe na závûr - moÏná se tedy profesofii opravdu úãastnili jakési modelovací soutûÏe, nebo ve sklepeních na‰í ‰koly vzniká stroj, jehoÏ úãel je zatím neznám˘. Anebo je papír vyuÏíván k nûãemu jinému? To se zfiejmû nikdy nedozvíme. 24
english page
An interview with Adela Mullerova Denisa ·enk˘fiová
O
utside, we can see and feel the summer 2011 has already been over now , but allow me to talk about my experience and the best memories of this summer holiday a little bit in this article here. In July I was at the English course in the south of England in a beautiful village Plymouth. I went there with a group of Czech students and our Czech group leader. It is one perfect girl who led our super group in England, she took a care of us there and she did it very well with joy. She was willing to do this interview with me for our school magazine... At the begining of our interwiev, please introduce yourself to us. Hello everyone, my name is Adela and I work in Prague language agency Channel Crossings as a Study Abroad Coordinator. I am 26 years old, I started this job when I was at the university and I`ve been on this position for 4 years now. In the summer I have a chance to be a group leader, I usually choose the older ones (13-17). This year we traveled to Plymouth, very nice city in Devon county. What exactly is the main content of your work as a group leader and what do you most enjoy about it? Actually I am not a group leader during the year. I do it only 14 days in the summer. For me it is a great opportunity to see, how our partner school works, how do these teenage programmes work in general and of course it is very nice to travel and see many different places and meet different people. I would say that as a group leader you have to be prepared for everything :-). The first important thing is to meet all parents at the airport and to introduce yourself. Some of the children or teenagers travel alone for the first time, some of them have not flown yet so it is very important to be sure that everyone is OK. And I have to accompany the younger ones in the afternoon and help them with traveling to and from school. And of course my phone is always ready for the calls of the parents who are always interested, how are they children :-). What I like the most is to watch the progress of the students. First days they are usually shy and after severals days, they know the city, they feel com25
fortable in the language, they can speak very well, they are settled in the families and finally they do not want to go back to the Czech Republic. But Denisa, you have to know this feeling :). Yes, you are right, I know! I really had this feeling when I first met my host familly, when I first came to my English class at school, but after I got familiar with everything there, it turned out into the best feeling that I’ve ever felt :-). You had an opportunity to visit a lot of beautiful countries, so which of them was the most interesting for you and why? Maybe England and a beautiful village Plymouth? ;-) This is probably the best thing about my job. You can travel a lot, you can visit different countries, different language schools, you can compare them and that is great experience. Great Britain is definitely my favourite, I love the countryside, people and English beer :-). Devon and Cornwall are beautiful counties in England. In September, I had a chance to visit Scotland and all cities there and I was amazed. I can recommend Scotland to everyone. My most favourite is Australia, great place to live. Beautiful weather, great people, healthy lifestyle and the sea of course! :) You definitely have an experience with student's stays abroad because it is practically your job. What is the most difficult in whole organization for you? My job is nice when everything runs smoothly. It is an ideal situation. But unfortunately there are many things that can turn wrong. There can be problems with the flight.Or some other problems can appear in the host family or different types of accommodations. Simply it is not what students have expected. The most important thing is to sit with every single student before they want to leave and to talk about their expectations and find the most suitable place, school and course. But all the problems are the part of my job. And it is also the part of my job to solve all these problems and make our students happy. What about students, have you ever had some “trouble makers” or everybody was always perfect as we were? ;) To be honest, I was always very lucky with my students in the group. If someone comes late to the school or does not do homework, I do not call him or her a trouble maker. These students in the group have their holiday and I can`t push them to behave like in the school. On the other hand I`ve heard many stories from my colleagues (other leaders) about alcohol problems during their stay. I must admit that your group was very well behaved and I really enjoyed those days with you. It would be nice having the group like you every year :-). 26
I it is very nice to hear this from you! What do you think about our stay in Plymouth and how did you enjoy it with us? First of all we had no problem during our stay in Plymouth so I can say that I am very satisfied with the course. For most of the students in the group this year, it was a first experience with the course abroad and I believe it was a positive experience. We stayed in the host families. Devon county is well known for traditional British host families so that we had no problems or arguments with them. The course is not just about studying in the mornings. We also had a good plan of activities, one activity every day. We were skating, bowling, we had a cinema twice, pottery, some trips to different places around Plymouth, we visited the aquarium and the most popular activity was shopping, wasn`t it, Denisa? :-) My experience is that Czech group is usually very well behaved, always on time, very good at English language and very polite. Sometimes I was very proud of you, when you spoke in English very confidently :-). Dear Adela, my last question - where are we going next summer? Maybe to Malta, Australia or America ;) Actually it is a very good question. I am just planning all groups for the next year. So if you have any idea or wish do not hesitate to contact me :-). Malta is very nice place and really busy in the summer. United States would be nice as well, what do you think about New York, San Francisco or Miami? Sounds good, doesn`t it? :-) I am sure we can choose a nice place where we can spend a great time. So, now we have to learn all languages properly during school year so that we can travel with you again. The best would be to travel for the whole holiday :-). Yes, good preparation is always very helpful if you want to study abroad. I believe that you and your classmates are thinking about studying abroad, maybe on the high school or university. I I always say that 2 weeks abroad can help not just the good ones but also all students who have problems with languages. There is nothing better than to experience the language in the real situations in the foreign country. I would like to thank you, Denisa, for this nice conversation. If you are interested in study abroad, we are always here to help you find the best option for you and Denisa, see you on the next course :-)! It is very nice of you, I also thank you very much for this interview! See you in the summer... 27
komiks
Komiks Martina Kune‰ová
Je den odjezdu primy na adaptaãní kurz.
Paní profesorka Vrbová vybírá doklady...
28
Maminky jsou profesorãin˘m zjevem mírnû zaraÏené...
Dokonce i pan fieditel s paní zástupkyní pfii‰li primány vyprovodit...
...a maminky jsou zralé na blázinec. 29
Jeszcze Polska nie zgin´∏a! àneb struc˝nie uwod do spisowƒie po∏s˝tienie Jakub Cepník
P
o∏ska – jak pieknà to zemi´! ˚awita∏i zmo tàm zo szkolow 28. - 29. wrzesƒia.
Nàwstivi∏i ˝ma furu zajimawi´ch mist. Glowƒim bod´m prógràmu bo∏a OÊwietim. Ztràwili ˝mo v tej nieko∏ik godin z prowodç˝em. Bolo to deprieÊiwni, choç ne˝apusobielo tó na mie wieç, nezs som oc˝iekawa∏. Go wsz´ch tiech bestia∏ƒiech ˝wi´rstwech som juê s∏isziel àlebo czi´tal a zamotƒie kemp vidiel na fótkiàg, proc˝i´zÊ to pro mie w∏aÊtnie nebolo prànic noweho. Pàk ˝mo bo∏i w Krakówie. Jest to bardzo pi´kƒie mi´sto z pr˝ijemnow àtmoÊferow ha inte∏ektualƒiem g´niom ∏oci. Premi´sliem, jak to ƒiej∏iepo wistignot. Mà o ni´co ewropÊtiejsigo duchà neÊz tr˝eba Praga, jest trochu nas˝àklie ˝sidowstwim... prostie Kràkow. Wie∏iet uêavrielà nawÊztiewa kopalni´ sóli Wieliç˝ky. Uz stowky rokow tómu, co tàm ˝aczia∏i gurƒici ki∏owkami dobi´vat so∏. Bard˝o sa mi to tam pàcêielo. Di´ky sócham ktorych robili gurnici w´ wolnom c˝àse ma kopa∏nia charàkter ƒiejakiego trpaÊ∏ieci´ho krulowstwie ˝´ Êewierskieg baji. Nawiec ˝mà mû∏i bajiecnieho pruwodcà, ˝o kter´go pri´mo Êa∏alo nadszenie. Jiesti´ bych ma∏ ˝mieƒiet, za nà wie∏ietie bol fajni´ go∏ektiw – par ludi ˝ ƒàszie triedy, fura di´ciek s kwarty a tàga ˝mes s ruzƒyg tried. Co rzi´ci zaworóm? Po∏ska – jak pieknà to zemi´!
30
What's up?! 10. 11. 2011 Den Poezie JiÏ podruhé se na na‰em gymnáziu uskuteãní Den poezie. Pod vedením paní profesorky Musálkové ho tentokrát pfiipravuje kvinta. MÛÏete se tû‰it na opravdové básníky i recitaci profesorÛ!
13. 12. 2011 Den otevfien˘ch dvefií Budoucí studenti na‰í ‰koly dostanou pfiíleÏitost si ji fiádnû prohlédnout. Pokud máte zájem, mÛÏete se na chodu Dne otevfien˘ch dvefií také podílet – kaÏdá pomocná ruka je vítána – informujte se u sv˘ch tfiídních profesorÛ.
19. 12. 2011 Vánoãní akademie KaÏdoroãní vyvrcholení kalendáfiního roku na na‰í ‰kole se opût blíÏí! Proto nezapomeÀte pfiichystat vystoupení, které bude reprezentovat va‰i tfiídu, aÈ je letos je‰tû lep‰í program, neÏ byl vloni!
19. 12. 2011 Dal‰í ãíslo ·pitu U pfiíleÏitosti Vánoãní akademie chystáme také dal‰í vydání ãasopisu ·pit!
Chce‰ b˘t grafikem ·pitu? I grafici jsou jen smrtelníci a obãas odcházejí do nebe zasvûceného maturantÛm. Proto pfii‰el ãas, abychom hledali do na‰eho t˘mu nového ãlena, kter˘ bude schopen postarat se o sazbu a zlom ãasopisu. Jestli mበzájem s námi spolupracovat, neváhej a pfiijì na radu ·pitu, která se koná kaÏdou stfiedu o velké pfiestávce. 31
Explicatio Metodûj Novotn˘
Slupka, pár vrstev, vprostfied jádro.
Pláãu.
32
33
·éfredaktor Laura Haiselová (8. V) Redakce Magdalena Hamáãková (2. V), Lucie Rudolecká (2. V), Martin Ko‰atka (2. V), Martina Kune‰ová (3. V), Adam Cepník (3. V), Honza Renc (3. V), Denisa ·enk˘fiová (4. V), Vûra Hujerová (4. V), Josefína Kurfürstová (5. V), Jakub Cepník (5. V), Metodûj Novotn˘ (5. V), Anna Holanová (7. V), Bronislav âíÏek (8. V), Petra Svobodová (8. V); Sazba a zlom Petra Svobodová (8. V)
34
Pro chytré hlavičky... Su do ku t ěž k é
Su do ku l eh k é