19. 19. 4. 4. 2011 2011
ãíslo ãíslo
38
Cena
10,- Kã
Š ŠKO KOL LN NÍ Í Č ČA AS SO OP PI IS S GYMNÁZIUM ŠPITÁLSKÁ, PRAHA 9
A R NO LD
D EA D O R A LI VE ! HR AN I CE EX T R ÉM U
DVA ROKY NA CESTĚ K VÍ Z R O Z H O V OR S BA R BO R O U H EJ N O VO U
VáÏené ãtenáfiky, váÏení ãtenáfii! Jistû jste si v‰imli, Ïe ãasopis ve va‰ich rukou má barevnou pfiední stranu. Stalo se tak díky sponzorskému daru, kter˘ jsme dostali. V barevném kabátû nás budete moci vídat, dokud cel˘ dar nevyãerpáme. Tématem tohoto ãísla jsou Extrémy. Vnímejme tedy extrém jako nûco, co se vymyká zajet˘m kolejím a uniká bûÏn˘m mûfiítkÛm. Extrémy mÛÏeme nalézt v‰ude. Mezi zvífiaty, v architektufie, ve vesmíru a hlavnû mezi lidmi. V lidském jednání a my‰lení. V názorech. KdyÏ se fiekne extrémní názor, kaÏdému se hned vybaví radikální pravicové my‰lenky, rasismus. Tyto ideje jsou jistû odsouzeníhodné. Extrémní názory ale nemusí b˘t jen politické. Jsou to jakékoli my‰lenky, které jsou odváÏné, spoleãnost je vût‰inovû neuznává a povaÏuje je za nesmyslné. Ve své dobû byla za extrémní názor jistû povaÏována i Darwinova evoluãní teorie o vzniku druhÛ nebo Einsteinova teorie relativity. Od dob tûchto vûdcÛ se mnohé zmûnilo, neochota spoleãnosti pfiijímat nové, zdánlivû „extrémní“ my‰lenky v‰ak zÛstává velmi podobná. Nemusíme vûfiit v‰emu, co nám nûkdo fiekne. Úplnû bude staãit, kdyÏ si uvûdomíme, Ïe vût‰inov˘ názor není vÏdy správn˘. Pfieji pfiíjemné ãtení tohoto ãísla ãasopisu ·pit a tû‰ím se na shledanou pfií‰tû. Laura Haiselová
3
Obsah ãísla: 5 7 8 9 11 13 14 15 16 20 21 22 24 25 27 29 30 32 34 35 37
4
První státní maturity v âR jsou tady! Extrémy z fií‰e zvífiat Anketa Extrém Známky, to je oã tu bûÏí Let balonem nebo rogalem? Cena Stelly aneb Extrémní (a vyhrané) soudy Arnold Posedlost Rozhovor s Barborou Hejnovou Poetry tristis Differences between Czech and English Easter Rekordní ãlánek o rekordní knize Kat Mydláfi Dva roky Na Cestû Pût nejextrémnûj‰ích míst k Ïivotu na svûtû Hranice extrému Dead or Alive! Kvíz I zemfiít se dá extrémnû aneb Darwinova cena „Parlez vous francais, madame?“ What’s up
‰kola
První státní maturity v âR jsou tady! Klára Zikmundová
S
tátní maturity – jedno z nejdiskutovanûj‰ích témat za posledních pár let. Nyní jejich premiéra klepe na dvefie a brzy se dozvíme, zda firma Cermat tento miliardov˘ projekt dobfie pfiipravila. V generálce, která se uskuteãnila na zaãátku ‰kolního roku 2010/2011, se objevila fiada nedostatkÛ, hlavnû ve vyhodnocování, a proto studenti, kantofii a snad i ministr ‰kolství Dobe‰ doufají, Ïe maturita „na ostro“ probûhne tak, jak by mûla. Na na‰í ‰kole jsou leto‰ní maturity zahajovány dnes, 19. dubna, profilovou písemnou zkou‰kou z matematiky. K ústním zkou‰kám profilové i spoleãné ãásti maturanti pfiistoupí mezi 16. aÏ 27. kvûtnem a v prvním ãervnovém t˘dnu sloÏí písemné zkou‰ky spoleãné ãásti. Maturitní vysvûdãení budou pfiedána nejpozdûji 20. ãervna. A jak uÏ jsem jednou uvedla, státní maturity jsou v na‰í spoleãnosti oblíben˘m tématem diskusí. Proto jsem se rozhodla vyzpovídat na‰eho pana fieditele.
Myslíte si, Ïe je dobfie, Ïe se sjednotí maturity na ãesk˘ch stfiedních ‰kolách, nebo by bylo podle Vás lep‰í ponechat star˘ systém maturit, kdy maturita napfi. na soukrom˘ch ‰kolách mohla b˘t jednodu‰‰í, aãkoli pfii pfiijímacím fiízení na V· mûla stejnou váhu jako maturita na elitním gymnáziu? Myslím, Ïe je dobfie, Ïe to bude sjednocené.
Chtûl byste, aby studenti gymnázií museli povinnû skládat vy‰‰í úroveÀ maturity? To bych ani nechtûl, ale co bych chtûl, je, aby studenti gymnázia v‰ichni povinnû skládali matematiku niωí úrovnû. V‰ichni studenti gymnázia by to zvládli hravû, opravdu. Nebyl by v tom vÛbec Ïádn˘ problém. Já jsem letos dával tfieÈákÛm (tûm, ktefií mají semináfi z matematiky) maturitní zkou‰ku naneãisto, tu, co byla na podzim, a v‰ichni by to hravû sloÏili uÏ po druháku. 5
Pokud byste mûl zvolit, jestli studenti na‰í ‰koly budou skládat profilovou ãást státní maturity ze 2 nebo ze 3 pfiedmûtÛ, kterou moÏnost byste vybral? Letos jsem zvolil 2 pfiedmûty, aby to mûli jednodu‰‰í, protoÏe pokud se do budoucna poãítá se 3 pfiedmûty ve spoleãné ãásti, tak bych zÛstal u tûch 2 pfiedmûtÛ v profilové ãásti. Ale bohuÏel to asi budeme muset zmûnit, protoÏe se pfiedpokládá, Ïe gymnázia budou muset mít 3 pfiedmûty. Myslíte, Ïe generálku, která probûhla v fiíjnu, firma Cermat pfiipravila dobfie a Ïe chyby zavinili kantofii? Na‰i kantofii chyby neudûlali. To, co bylo ‰patnû vyhodnoceno studentce na‰í ‰koly, bylo urãitû chybou Cermatu. KdyÏ se ale v novinách pí‰e o tûch tisících chyb, tak si myslím, Ïe to nebyly tisíce chyb, ale prostû tam byly zfiejmû nûjaké systémové chyby a pfiedpokládám, Ïe se to dá o‰etfiit. Oãekáváte tedy, Ïe maturity v kvûtnu a ãervnu probûhnou lépe? Myslím si, Ïe to probûhne lépe, ale ne úplnû bez chyb. Je to prostû tak velká akce, Ïe chyby se tam vyskytnou. Jsme lidi a lidi dûlaj chyby, ale myslím, Ïe to dopadne dobfie. Podle nûkter˘ch studentÛ je niωí úroveÀ smû‰nû jednoduchá, jiní v ní pfii generálce neuspûli. V matematice dokonce 48%. Co si myslíte o úrovni státní maturity? Ta maturita musí b˘t taková. Má-li vyzkou‰et studenty uãÀovsk˘ch ‰kol a souãasnû v˘borné gymnazisty, tak to nemÛÏe dopadnout jinak, neÏ Ïe v˘born˘m gymnazistÛm se to zdá smû‰né a ti uãÀové tam propadají. Po generálce byli studenti pfiekvapeni, jak velk˘ je rozdíl mezi niωí a vy‰‰í úrovní. Je podle vás v pofiádku, Ïe je mezi nimi takov˘ rozdíl, nebo by je bylo lep‰í trochu pfiiblíÏit, popfi. zavést pouze 1 úroveÀ? Pokud by byla jen 1 úroveÀ, pak by to byla asi ta niωí, aby pro‰li uãÀové. To nás ale nikam neposouvá. Pro nás (gymnázia) je ta vy‰‰í úroveÀ dobrá, nicménû bych ji nedával povinnû, protoÏe by pak gymnazisti mohli mít hor‰í v˘sledky neÏ uãÀové, pfiestoÏe mají mnohem lep‰í znalosti. Dûkuji za rozhovor. 6
téma
Extrémy z fií‰e zvífiat Magda Hamáãková
E
xtrémy mÛÏeme najít mezi lidmi, v lidském chování i konání. Lidé si rádi pofiizují nejrÛznûj‰í zvífiátka. Nevybírají si v‰ak vût‰inou Ïádné extrémní „kousky“. Umíte si pfiedstavit domácího mazlíãka tûÏkého nûkolik tun nebo dlouhého nûkolik desítek metrÛ? Podívejme se na nûkolik extrémÛ ze svûta zvífiat:
EXTRÉMNÍ VELIKOST: Plejtvák obrovsk˘ (nejvût‰í velryba) váÏí aÏ 190 tun a mûfií aÏ 30 metrÛ. EXTRÉMNÍ VÁHA VEJCE: Nejtûωí vejce, dvanáctikilogramové, kladl vyhynul˘ p‰tros madagaskarsk˘. EXTRÉMNÍ SKOKY: Klokan v nebezpeãí vyskoãí aÏ do ãtyfimetrové v˘‰ky a dûlá pfii tom skoky del‰í neÏ 14 metrÛ. EXTRÉMNÍ POâET MLÁëAT: Kfieãku zlatému se pfii dobré domácí péãi mÛÏe narodit aÏ 22 mláìat v jednom vrhu. EXTRÉMNÍ ROZPùTÍ K¤ÍDEL: Rozpûtí kfiídel labutû trubaãe je 3,1 metru. EXTRÉMNÍ ZRAK: Sokol stûhovav˘ se vrhá na svou kofiist aÏ 7 km vzdálenou. EXTRÉMNÍ DÉLKA JAZYKA: Mraveneãník pfii lovu mravencÛ a termitÛ vyplázne jazyk aÏ do délky 60 cm. EXTRÉMNÍ ÎÍZE≈: Velbloud bez vody vydrÏí nûkolik dní. Pokud se k ní dostane, vypije naráz aÏ 100 litrÛ bûhem nûkolika minut. EXTRÉMNÍ DÉLKA A VÁHA: Krajta, nejdel‰í z hadÛ, mûfií 10 metrÛ a váÏí 150 kg. Naopak nejmen‰í had, slepan ãervovit˘, mûfií pouh˘ch 10 cm. EXTRÉMNÍ ÎÁBA: Nejvût‰í Ïába svûta, skokan obrovsk˘, váÏí 4 kg a mûfií 80 cm.
7
anketa
Anketa Extrém Roland Fritsch, Martin Ko‰atka
E
xtrém. Co je to vlastnû extrém? Nebyli jsme si jistí, a proto jsme udûlali anketu. ZároveÀ nás zajímalo, co kdo povaÏuje za extrémní sporty a zdali je nûkdy zkou‰eli. Tak jsme poloÏili na‰im spoluÏákÛm a profesorÛm tyto otázky:
1. Co si pfiedstavíte pod slovem extrém? 2. Vyzkou‰el/a jste nûkdy extrémní sport? Jestli ano, jak˘? Barbora Hejnová (Aj) 1. Cokoliv, co vyboãuje z normy, napfiíklad extrémní sporty. 2. Ne, ale zkusila jsem lanové centrum a terénní kolobûÏky.
Mgr. Pavla Pernicová (M, IVT) 1. Cokoliv, co je na nebo za krajní mezí. 2. Ne, nejextrémnûj‰í vûc byla lanovka v lanovém centru.
Daniel Dobr (4.V) 1. Nûco hodnû adrenalinového, z ãeho tuhne krev. 2. Skákal jsem z dvanáctimetrového útesu do mofie.
Adam John (1.V) 1. Nûco, co není z normálního Ïivota, tfieba bungee jumping. 2. Ne.
Petra ·tûpánová (Vv, D) 1. Terorismus, nûco s adrenalinem. 2. Ne.
David Trojan (3.V) 1. Slu‰ní Ïáci primy. 2. Ano, lezení na umûlé stûnû. 8
‰kola
Známky, to je oã tu bûÏí Laura Haiselová
S
tudenti na‰í ‰koly jsou hodnoceni známkami od jedné do pûti. Od v˘borné po nedostateãnou, chcete-li. Dala by se napsat celá kniha o tom, Ïe známky ve skuteãnosti nevypovídají o znalostech studenta. Îe mají úzké spektrum stupÀÛ. Îe nejsou dÛleÏité. Îe jsou zbyteãné. MoÏná je to pravda, moÏná ne. Jak ale známky vznikají? KaÏd˘ vyuãující má svÛj vlastní systém, jak ohodnotit v˘kony studentÛ – aÈ uÏ jsou to rÛzná bodová rozmezí, procenta, spoluhodnocení spoluÏákÛ, nebo nûco úplnû jiného. Nedávno v‰ak byla na na‰í ‰kole zavedena novinka – dÛrazné odmûÀování nejhor‰ích a nejlep‰ích v˘konÛ. To znamená, Ïe pokud student napí‰e test extrémnû ‰patnû nebo naopak za pln˘ poãet bodÛ, jeho známka bude mít vy‰‰í neÏ bûÏnou váhu. Toto opatfiení vyvolalo mezi studenty mnoho emocí. Proã?
„KdyÏ pí‰u v jeden den tfii testy, nemÛÏu se stihnout pfiipravit na v‰echny. TakÏe si prostû spoãítám, na kter˘ se mÛÏu vyka‰lat, a rad‰i se vûnuju ostatním pfiedmûtÛm,“ fiekl mi jeden student, kter˘ se, stejnû jako nûktefií dal‰í, cítí nov˘m opatfiením ohroÏen. Ptala jsem se pana fieditele Antonína Zajíce, co vedlo profesorsk˘ sbor k zavedení pûtek s vy‰‰í váhou.
„Bylo by nespravedlivé, kdyby student s nula procenty bodÛ získal stejnou známku jako ten se ãtyfiiceti procenty bodÛ, protoÏe mezi jejich v˘kony je velk˘ rozdíl,“ odpovídá pan fieditel. Dodává, Ïe cílem opatfiení je zabránit studentÛm, aby si poãítali, ze kterého testu mohou dostat pûtku. A pfiesnû to studentÛm vadí – opatfiení je tedy úãinné. 9
Vedení ‰koly pr˘ doporuãilo profesorÛm, aby váhu známky mûnili maximálnû o jednu tfietinu. Pfiiznejme si, Ïe pûtka s váhou 13 není zase o tolik hor‰í neÏ pûtka s váhou 10. Napfiíklad zavedení „‰estky“ nebo „sedmiãky“ by bylo mnohem hor‰í. Navíc, pokud student chodí do ‰koly pravidelnû a pfii hodinách nehraje na poãítaãi, nemûl by Ïádn˘ test odevzdávat prázdn˘ s tím, Ïe nic neví – jsme pfieci na v˘bûrové ‰kole... Vypadá to, Ïe dal‰í novinky ve známkování nás neãekají. Podle pana fieditele by bylo ideální procentuální v˘sledky testÛ vÛbec nepfievádût na známky. Studenti by se tak museli snaÏit dosáhnout co nejvût‰ího poãtu bodÛ a ne jen bodové hranice známky, která jim zrovna vyhovuje. Ze zákona v‰ak takovéto známkování není moÏné.
10
‰kola
Let balonem nebo rogalem? Vûra Hujerová
P
aní profesorka PapeÏová s panem profesorem Scholzem si po osmi a ãtyfiech letech s dne‰ními maturanty vyslouÏili nezapomenuteln˘ záÏitek, kter˘ by se dal nazvat i extrémním sportem. Jsou pfiipraveni? Tû‰í se? To se dozvíte v následujícím rozhovoru, takÏe si ho nenechte ujít.
Paní profesorka PapeÏová První, a to pomûrnû podstatná, otázka zní: kdy se vlastnû uskuteãní vበlet? Já bych zaãala, Ïe mû pomûrnû pfiekvapilo, Ïe to víte, jelikoÏ jsem se o tom dozvûdûla na maturitním plese. Tam pfiece niωí roãníky nebyly, ne? Ráda bych letûla na zaãátku prázdnin. Studenti mi dokonce slíbili, Ïe mi i zamávají.
Co na tuto pozornost fiíká va‰e rodina? No, kluci se trochu pousmáli a manÏel poletí se mnou.
UÏ jste nûkdy okusila nûjak˘ jin˘ extrémní sport? Nebo vበpfiíbuzn˘? Já nejsem zrovna pfiíznivcem adrenalinov˘ch sportÛ, i kdyÏ, pokud jde o nûjaké v˘‰ky atd., tak je to spí‰e na mnû neÏ na rodiãích.
Máte ráda adrenalin? Zkou‰ela jste nûjaké dechberoucí atrakce na pouti, kdyÏ jste byla malá? Já jsem z venkova, takÏe mám za sebou v‰echny klasické atrakce, které u nás byly. Teprve letos jsem se poprvé vydala na Matûjskou, kde jsem byla ohromena nûkter˘mi atrakcemi Na nûkteré bych se opravdu neodváÏila! 11
Co byste fiekla, kdyby to byl místo letu balonem let rogalem? S podmínkou, Ïe by se mnou byl nûjak˘ zku‰en˘ instruktor, kterému bych se mohla svûfiit, ano. Jediné, ãeho bych se obávala, je bungee jumping. Nahání mi to hrÛzu.
Pan profesor Scholz První, a to pomûrnû podstatná, otázka zní: kdy se vlastnû uskuteãní vበlet? VÛbec (smích)
nevím,
ani
netu‰ím.
Jakou to u vás vyvolalo reakci? No, ono je to tûωí. Nejdfiíve se mû studenti opatrnû ptali, co bych na to fiekl atd. Teprve na maturitním plese jsem se dozvûdûl, Ïe to mysleli váÏnû. Byl jsem víceménû zaskoãen.
Máte rád adrenalin? Zkou‰el jste nûjaké dechberoucí atrakce na pouti, kdyÏ jste byl mal˘? Ne, já jsem tohle nikdy nevyhledával, nemám to zapotfiebí, ani mû to nijak neláká.
Jak jste si asi v‰imli, tak je mezi tûmito rozhovory pomûrnû zfieteln˘ kontrast. ZÛstane jejich názor stejn˘ i po letu? Zmen‰í se poãet profesorÛ o dva ãleny? Pokud vás to zajímá, poãkejte si na pokraãování tohoto ãlánku, které uvedeme na zaãátku ‰kolního roku 2011/2012.
12
téma
Cena Stelly aneb Extrémní (a vyhrané) soudy Magda Hamáãková
C
ena byla pojmenována podle jedenaosmdesátileté Stelly Liebeck, která se kdysi polila kávou a úspû‰nû za to nechala odsoudit McDonalda. Tento pfiípad inspiroval ke kaÏdoroãnímu vyhlá‰ení nejkurióznûj‰ích pfiípadÛ z USA. Nejãastûji se (kupodivu) soudí teenagefii s McDonaldem, protoÏe po jídle v nûm ztloustli. Zde jsou nûkteré z pfiípadÛ: Kathleen Robertsová z Texasu vysoudila $ 780 000 za zlomen˘ kotník, kdyÏ v nábytkáfiském obchodu zakopla o „pobíhajícího spratka“. Majitelé obchodu byli rozsudkem dosti pfiekvapeni, neboÈ pfiedmûtn˘ „pobíhající spratek“ byl syn paní Robertsové. Devetenáctilet˘ Carl Truman z Los Angeles získal $74 000, kdyÏ mu jeho soused pfiejel ruku vozidlem Honda Accord. Pan Truman si zfiejmû nev‰iml, Ïe nûkdo sedí za volantem auta, ze kterého kradl poklice. Filadelfská restaurace musela zaplatit panu Amberu Carsonovi z Lancasteru náhradu ve v˘‰i $113 500 poté, co uklouzl na limonádû a zlomil si kostrã. Limonáda se dostala na zem zvlá‰tním zpÛsobem – pan Carson ji po ostfiej‰í v˘mûnû názorÛ chrstl do obliãeje svému pfiíteli. Kara Waltonová z Claymontu vysoudila na noãním klubu náhradu za to, Ïe pfii vylézání z okna na WC spadla na zem a vyrazila si dva pfiední zuby. Stalo se to proto, Ïe se paní Waltonová pokou‰ela utéct z toalety bez zaplacení poplatku $3,5. Získala náhradu $12 000 + náklady za zubafie.
13
Arnold Dfiív b˘val pfiesun do ‰koliãky témûfi zkou‰kou odvahy, ne‰lápnout do louÏe ãi bfieãky stálo Ïáky dost námahy. Páchnoucí a nacucaná ãervenohnûdá ohavnost je dnes dávno odepsaná, koberce uÏ bylo dost. Teì bl˘ská se na lep‰í ãasy a po pár t˘dnech lomozu byl vylep‰en˘ koncept trasy uveden do provozu. Nyní zbrusu nová stfiecha vypíná se ve vzduchu, Ïák je ‰Èastn˘ jako blecha, mÛÏe pfiejít po suchu.
Drobn˘ problém tu v‰ak kouká: prÛchod nemá boãní krytí, pfii de‰ti vítr z boku fouká - stejnû budou v‰ichni zlití. Jedno je v‰ak ale jisté: v‰echen písek, ‰tûrk a prach nezanechá pantofle ãisté, a rozná‰en je po chodbách. Proã je tedy málem trestné jít v papuãích do posilovny, kdyÏ jsou si tratû (je to zcestné) co do mnoÏství ‰píny rovny?
Znáte Arnolda? Je to ‰kolní kostlivec, kter˘ rád a do v‰eho strká nos. KdyÏ se mu nûco nezdá, nebojí se ozvat. Líbí se Vám jeho názory? Souhlasíte s ním? Máte ho rádi? Chcete s ním kamarádit? Chcete mu pohladit ple‰? Podrbat ho za uchem? Dopisovat si s ním? Zbít ho? RozloÏit ho na jednotlivé kostiãky a potom zase sestavit? Diskutovat s ním? Hádat se? MÛÏete ho kontaktovat! Arnold sdíli e-mail s redakcí, napi‰te mu na - redakce.spit@seznam.cz 14
kultura/názor
Posedlost Vûra Hujerová
M
yslím, Ïe pod posedlostí si tfieba i deset lidí mÛÏe pfiedstavit nûco úplnû rozdílného. Od posedlosti ve smyslu zájmu, hobby, lásky... aÏ k posedlosti, o které se míním bavit. Posedlost bych popsala hlavnû podle filmu âerná labuÈ. Nejen fakt, Ïe za nûj Natalie Portmanová dostala Oscara, svûdãí totiÏ o jeho kvalitû. Nina (Natalie Portmanová) se ve‰ker˘ svÛj ãas vûnuje baletu a dfie, jak jen je to moÏné. Jejím cílem v baletní kariéfie je zahrát si Labutí královnu v Labutím jezefie. Ta v‰ak musí ztvárnit svou dobrou i ‰patnou stránku v podobû Bílé a âerné labutû. Po vynaloÏeném úsilí Nina získá svou vysnûnou roli, ale musí na sobû pracovat více, jelikoÏ je pro ni (kfiehkou, mladou a nezku‰enou dívku cel˘ Ïivot Ïijící s matkou) tûÏké ztvárnit âernou labuÈ, která by mûla h˘fiit sebevûdomím a umûním svést prince. Nina se tím pádem tak neskonale snaÏí o to, co nezná, aÏ to pfiejde v pravou posedlost. Ta se projeví v halucinacích, které Nina nerozli‰uje od reality, coÏ jí velmi znepfiíjemní Ïivot. Sice dosáhne svého cíle, ale ony stejné halucinace se stanou pfiíãinou Nininy smrti.
15
rozhovor
Rozhovor s Barborou Hejnovou Jifií Culka
N
a na‰e gymnázium v poslední dobû ãasto pfiicházejí noví uãitelé, zvlá‰tû pak angliãtináfii. Redaktofii na‰eho ãasopisu pomalu neví, kterého oslovit dfiív, aby s ním udûlali krátké interview, které by pfiiblíÏilo osobnost nového kantora a ukázalo jej studentÛm z trochu jiné stránky, neÏ mohou vidût ve ‰kolních uãebnách. ProtoÏe na‰e tfiída dostala od zaãátku tohoto ‰kolního roku na angliãtinu paní profesorku Barboru Hejnovou, rozhodl jsem se vyzpovídat právû ji.
Dobr˘ den. Zaãneme prostou otázkou: kolik vám je let? Dvacet osm.
Mohu mít smûl˘ dotaz? Jste pomûrnû mladá, pfiedpokládám, Ïe je‰tû nemáte dûti... Nemám.
Nicménû jste ãerstvû vdaná... Ano.
Plánujete tedy v nejbliωí dobû mít dûti? (Smích) Opravdu myslíte, Ïe bych vám to fiekla, kdybych to plánovala? No, je to pochopitelné, Ïe asi vzhledem k mému vûku do budoucna plánuji mít dûti.
âím jste chtûla b˘t jako malá? VÛbec si nevzpomínám, Ïe bych mûla nûjaké dûtské pfiedstavy o své budoucí profesi. Potom kdyÏ jsem byla na osmiletém gymnáziu, tak jsem pfiem˘‰lela, Ïe budu dûlat pfiekladatelku nebo tlumoãnici. Nikdy mû nenapadlo, Ïe budu uãit. Chtûla jsem ale urãitû dûlat jazyky. 16
Kterou vysokou ‰kolu jste studovala? Je‰tû nemám dostudováno, stále studuji. Zaãala jsem na Filozofické fakultû Univerzity Karlovy v Praze dvouoborové studium anglistiky-amerikanistiky a latiny. Po dvou letech jsem anglistiku opustila a místo ní si vzala starofieãtinu. Nicménû po nûjaké dobû jsem toho kvÛli nedostatku ãasu nechala. Teì studuji pedagogiku a je‰tû nûjak˘ ãas budu.
Plánujete na na‰í ‰kole vyuãovat latinu? Ano, latina jako nepovinn˘ pfiedmût v pfií‰tím ‰kolním roce bude a pfiihlásilo se na ni asi 40 lidí.
Mûl bych otázku na vበstudentsk˘ Ïivot. Pfiedpokládám, Ïe jste byla studentka vzorná a bezproblémová. Na základní ‰kole i gymnáziu urãitû ano. Na vysoké ‰kole jsem ve druháku zaãla pracovat. Od té doby to jde s mojí studijní pílí rapidnû z kopce.
Uãila jste uÏ i na jin˘ch ‰kolách? Uãila jsem ‰est let na Gymnáziu Jaroslava Seiferta zde ve Vysoãanech.
Vnímáte nûjaké rozdíly mezi na‰í ‰kolou a va‰ím pfiedchozím pÛsobi‰tûm? Jisté rozdíly tu jsou patrné. Technicky vzato, tady jsou vût‰í tfiídy, tam bylo maximálnû 24 lidí v kaÏdé tfiídû, v‰ichni jsme se na té ‰kole znali osobnû. Tam jsem mûla tfieba dvanáct lidí ve skupinû a bylo to moc. Tady kdyÏ mi pfiijde jenom dvanáct lidí, tak je to pfiíjemné.
Jak vnímáte úroveÀ studentÛ na na‰í ‰kole? To se nedá tak generalizovat, ale dá se fiíct, Ïe zdej‰í studenti jsou srovnatelní s tûmi z mého b˘valého pÛsobi‰tû. Tam mûli studenti hodnû hodin s rodil˘m mluvãím a v men‰ích skupinách, takÏe tam ti lidé byli trochu víc zvyklí mluvit neÏ tady, ale zase mûli pomûrnû hor‰í gramatiku a písemn˘ projev. 17
Pfiejdûme k va‰im zájmÛm a koníãkÛm. Jaké aktivity provozujete? Sporty, nejvíc asi bruslení – in-line bruslení, chození do divadla, deskové hry. A potom geocaching, to dûlám taky... Ráda chodím do kina, ráda chodím na túry a na procházky nebo jezdím na kole, i kdyÏ na to moc nemám ãas.
Cestujete ãasto? Byla jste nûkdy v nûjaké exotické zemi? Cestujeme jen po Evropû. Ale tfieba loni mû úplnû dostalo, kdyÏ jsme byli s manÏelem v âerné Hofie. Nav‰tívili jsme pohofií Durmitor, kde se dají podnikat nádherné túry a nejlep‰í na tom v‰em je, Ïe tam nejsou turisti.
âtete anglické knihy? Ano.
A jak˘ je vበoblíben˘ autor? To je velmi tûÏké fiíci. Mám ráda obecnû jakoukoliv, nejen anglickou, literaturu, ve volném ãase si pfieãtu tfieba fantasy, pfii tom se dobfie relaxuje. Teì ãtu tfieba Roberta Holdstocka nebo Terryho Pratchetta.
Máte doma nûjakého zvífiecího mazlíãka? Máme dvû koãky a pagekona fiasnatého.
Gekon je nûjak˘ druh plazu podobn˘ chameleonovi, nem˘lím-li se? Jo. Psa jsme nechtûli, protoÏe ten by u nás trpûl – kaÏdou chvíli jsme s manÏelem pryã a nemûl by ho kdo venãit. Zato koãky jsou v tomhle ohledu v pohodû a navíc vÏdycky jsme je chtûli. Ten gekon je spí‰ manÏelÛv, rád se o nûj stará, je to jedna z jeho nejmilej‰ích zálib.
18
Jaké to je b˘t dcerou dal‰í ãlenky profesorského sboru? Je to stejné, jako by tu nebyla? No, stejné to není, jako by tu moje máma nebyla. To ani stejné b˘t nemÛÏe. Myslím si, Ïe kaÏd˘ ãlovûk se v kolektivu chová jinak, kdyÏ tam má matku. Pro mû byl docela ‰ok vidût, jaká je v práci a v kontaktu se studenty. Ona je úplnû jiná tady neÏ doma. Já jsem ji znala jako úplnû jiného ãlovûka neÏ tady a docela mû pfiekvapuje vidût ji z toho úplnû jiného pohledu. Myslím, Ïe i kdyÏ je nûkdy obtíÏné oddûlovat tu úroveÀ „máma a dcera“ a „kolegynû a kolegynû“, tak se nám to docela dafií. Opravdu se chová úplnû jinak tady neÏ doma.
Kterou látku vyuãujete nejradûji a naopak nejménû ráda? Stra‰nû nerada uãím vtaÏné vûty. Jinak mám ráda skoro v‰echno. Mû baví vyuãovat systematicky a baví mû pfiipravovat lidi cílenû na v‰echny moÏné jazykové zkou‰ky a certifikáty.
Va‰e matka vede letos kurz CAE pro septimu... Ano. Pro pfií‰tí rok jsme si to rozdûlily na pÛlky, protoÏe se tam pfiihlásilo hodnû lidí.
Jak si pfiedstavujete ideálního studenta? To je tûÏká otázka. Nemusí to b˘t za kaÏdou cenu jedniãkáfi. Je dÛleÏit˘, aby ten ãlovûk mûl o ten pfiedmût zájem, byl motivovan˘ a opravdu se chtûl nûco nauãit. Rozhodnû oceÀuji, kdyÏ se dotyãn˘ snaÏí, i kdyÏ mu to tfieba nijak zvlá‰È nejde. Správn˘ student by v hodinû nemûl vyru‰ovat, kdyÏ uÏ nemá zrovna ten den náladu, a i to se nûkdy mÛÏe stát, mûl by b˘t schopen si v klidu zalézt dozadu a neotravovat.
Na závûr si neodpustím jistou otázku, která je typická pro v‰echny rozhovory ve ·pitu: trápíte ráda malé vepfiíky? Nejsem si vûdoma toho, Ïe bych nûco takového dûlala. (smích)
Dûkujeme za rozhovor! 19
báseÀ
Poetry tristis Metodûj Novotn˘
Síní zní ty smutné tóny hran, to lkaní star˘ch dam, skfiehot vran. Neptá se kdo ano a kdo ne, smrt a její Ïnû, kfiik a krev. Taková je cena Ïivotní, ateista bigotní, ber ãi nech. O ãem ti muÏi v rakvích sní, kdyÏ zní, ty hrany, zní, písnû poslední.
english page
Differences between Czech and English Easter Martin Ko‰atka
T
he Czech and English traditions vary much so I have written an article about the differences. But I think it would be better first to say something about Easter generally. Easter is a Christian feast but a similar one was celebrated for example in Gaelic religions. It is the feast of Jesus’s death and rising. Also it is the most important feast for Christians. But now I will return to the main topic that I am writing about. To begin let’s say something about English Easter. It may surprise you but the Easter bunny is not common in England but it is common in America. Also the egg decorating is not an English custom. Another tradition is the Morris dance. A classical food for Easter is the Simnal Cake. Now let’s write about Czech Easter. Some of the classical customs are, as everyone of you should now, egg decorating, the Easter bunny and then the egg hunt, but also 'pomlázka', which practically consists in beating girls so they give you sweets and chocalate eggs. Finally, I would like to say something about the differences. The customs are very different and the opinions could also be different, but there is one that an Englishman would not tolerate; it is the 'pomlázka'. They would probably say that it is very cruel and humiliating.
téma
Rekordní ãlánek o rekordní knize Jan Holan
V
ût‰ina jistû jiÏ pochopila, Ïe je fieã o Guinnessovû knize rekordÛ. Jak ale vlastnû vznikla?
Sir Hugh Beaver byl generálním fieditelem pivovaru Guinness. 10. listopadu roku 1951 se zúãastnil setkání myslivcÛ v Irsku. KdyÏ se pozdûji ten veãer nepohodl s ostatními ohlednû otázky, zda nejrychlej‰ím lovn˘m ptactvem v Evropû je koroptev, nebo kulík zlat˘, napadlo ho, Ïe podobn˘ch sporÛ musí existovat více a Ïe by se hodila kniha, která by mohla spolehlivû potvrdit nebo vyvrátit nûkterá tvrzení. Sir Hugh Beaver zaãal svoji my‰lenku pomalu uskuteãÀovat, kdyÏ mu byli doporuãeni dva studenti – dvojãata Ross a Norris McWhirterovi, ktefií si zaloÏili v Lond˘nû informaãní agenturu. Na Beaverovy pokyny poté McWhirterovi shromáÏdili dostatek informací, aby byla vydána první Guinnessova kniha rekordÛ, která vy‰la v srpnu 1954 v nákladu tisíc v˘tiskÛ. Od té doby tato tradice pokraãuje a kaÏd˘ rok vychází nová Guinnessova kniha rekordÛ. BeaverÛv nápad se stal dokonce tak úspû‰n˘m, Ïe Guinnessova kniha rekordÛ je nejprodávanûj‰í knihou svûta hned po Bibli. My‰lenka mapovat v‰echna lidská i nelidská NEJ se dostala samozfiejmû i do âeské republiky. Zde se jí ujala agentura Dobr˘ Den. Té se za devatenáct let existence podafiilo shromáÏdit nûkolik tisíc ãesk˘ch i slovensk˘ch rekordÛ. Krom toho v roce 1994 tato agentura také otevfiela v Pelhfiimovû Muzeum rekordÛ a kuriozit. Pelhfiimov se tak díky tomu stal ãast˘m cílem v˘letÛ, a to jak ãesk˘ch, tak zahraniãních turistÛ. 22
Víte, Ïe... -43
Nejmen‰í jednotka ãasu 10 sekund je známá jako PlanckÛv ãas? Je to doba, za jak dlouho nejrychlej‰í vûc, tj. svûtlo, pfiekoná nejkrat‰í moÏnou vzdálenost, tzv. Planckovu vzdálenost 10-35 m. Nejvût‰ím skokanem mezi morãaty je morãe jménem Diesel, které pokofiilo vzdálenost 20,5 cm. 3
Nejvût‰í m˘dlová bublina mûla objem 13.67 m . Nejvût‰í hra na schovávanou mûla 188 úãastníkÛ a uspofiádal ji Kuniko Teramura v Japonsku v dubnu 2010. Nejdel‰í slovo pochází z portugal‰tiny a je to inconstitucionalissimamente. Znamená "s nejvy‰‰ím stupnûm protiústavnosti".
23
kultura
Kat Mydláfi Bronislav âíÏek
J
ednoho dne se mû kamarád zeptal, jestli nechci zhlédnout pfiedpremiéru muzikálu Kat Mydláfi. ¤ekl jsem si, Ïe je to v˘born˘ nápad, navíc kdyÏ to byla pfiedpremiéra, a tudíÏ jsem si nemusel kupovat Ïádn˘ lístek. Musím fiíci, Ïe to bylo velmi zajímavé. V Ïivotû jsem na vlastní oãi nezaÏil reÏii muzikálu. Proto jsem byl pfiekvapen, Ïe reÏisér neustále okfiikoval zpûváky, aby stáli jinde a Ïe svûtla mají svítit jinak a kulisy se mají posunout pozdûji a ne ve chvíli, kdyÏ je je‰tû rozsvíceno a podobnû. Rozhodnû je to neobvykl˘ záÏitek. Samotn˘ muzikál, dle mého názoru, nebyl tak dokonal˘, jak jsem oãekával. Vzhledem k tomu, Ïe hudbu skládal geniální skladatel Michal David, mi nûkteré melodie nepfii‰ly zas aÏ tak zajímavé a v pár pasáÏích jsem se i trochu nudil. Navíc, uváÏíme-li, Ïe jsme mûli nejlep‰í moÏné obsazení, zpûváci nepodali aÏ tak skvûl˘ v˘kon. Nejlep‰í ze zpûvákÛ zde byl bezkonkurenãnû Petr Koláfi a docela hodnû ménû znám˘ch zpûvákÛ. Je to zajímavé, ale ãím ãastûji chodím na muzikály, tak tím více se setkávám s daleko lep‰ími v˘kony ménû znám˘ch zpûvákÛ neÏ samotn˘ch hvûzd. Tento muzikál je pojat na mÛj vkus aÏ pfiíli‰ modernû. Celou dobu se zde setkáváte s rÛzn˘mi blikátky, které neustále blikají pfiímo do obecenstva, Ïe by z toho jeden aÏ chvílemi dostával epileptick˘ záchvat. Naopak, co se mi zde velmi líbilo, byla neuvûfiitelná souhra kulis. âlovûk jen mrkl a najednou se pfied ním naskytl úplnû jin˘ obraz neÏ byl pfied tím. Velmi povedené je také plátno za úãinkujícími, kde se promítají rÛzné kulisy a celkovû je zde pouÏita skvûlá technika. PfiestoÏe jsem zde uvedl nûkolik v˘tek, muzikál celkovû pokládám za celkem slu‰n˘, nelíbily se mi jenom nûkteré jeho pasáÏe. Vidûl jsem uÏ mnoho lep‰ích, ale na druhou stranu i mnoho hor‰ích, takÏe pokud máte jiÏ koupené lístky, tak je rozhodnû nevracejte. A pokud je je‰tû koupené nemáte, tak si je kupte, myslím, Ïe tím rozhodnû chybu neudûláte. Ze souãasn˘ch muzikálÛ je nejspí‰ Kat Mydláfi jeden z nejlep‰ích. 24
‰kola
Dva roky Na Cestû Josefína Kurfürstová
D
rtivá vût‰ina z vás, ktefií znáte Petra Daubnera, si z jeho nad‰eného pfiedprázdninového vyprávûní roku 2009 pamatujete, Ïe odjel do JiÏní Ameriky. Náv‰tûvníci jeho profilu na Facebooku také vûdí, Ïe svoji cestu prodlouÏil, jak mûl v plánu, „kdyÏ bude dost penûz“, i o Austrálii a Oceánii. A pravidelní ãtenáfii jeho webov˘ch stránek (www.kompas.estranky.cz) vûdí, Ïe velkolepá Cesta s velk˘m C se pomalu, ale jistû blíÏí ke konci.
„Jak ho to vÛbec napadlo? To opravdu jezdí úplnû sám? Kde na to bere peníze?“ Tfii otázky, které obvykle sl˘chávám jako odezvu na svoje vyprávûní o mém b˘valém profesorovi dûjepisu, kter˘ se sám vydal na dobu blíÏe neurãenou do JiÏní Ameriky. Nápad se panu profesorovi zrodil v hlavû uÏ v dûtství, jako i mnoho jin˘ch úÏasn˘ch a ãasto nerealizovateln˘ch plánÛ, které se dûtem líhnou v hlavû. Opravdu váÏnû zaãal o uskuteãnûní svého „dobrodruÏství“ pfiem˘‰let aÏ v listopadu roku 2008, kdy se rozhodl, Ïe projede JiÏní Ameriku a pak (hlavnû podle financí) bude buì pokraãovat dál do Austrálie, Oceánie a Asie, nebo se vrátí. V lednu roku 2009 si zakoupil jednosmûrnou letenku do Limy, hlavního mûsta Peru, a 7. ãervence odletûl vstfiíc Latinské Americe. Úplnû sám. Vypsat krátce, co následovalo, je obtíÏné. Nejlépe popsaná je celá Cesta na jeho webov˘ch stránkách. Pokou‰et se zhustit dvouleté putování do jednoho ãlánku by byl nesmysl. Proto jsem se s profesorem Daubnerem spojila pfies e-mail do Austrálie a zeptala se na ty nej… momenty jeho cesty. Tady jsou: • Jako nejpÛsobivûj‰í hodnotí Brazílii, JiÏní Georgii a Vanuatu. Kdyby mûl vybírat, kde se mu líbilo nejvíc, vybral by ze státÛ Brazílii a z oblastí Amazonii. 25
• Nejménû se mu líbilo v Uruguayi. Je to pr˘ zemû úplnû placatá, kde nakonec pobyl jen tfii dny. • Jako nejvût‰í (a pfiíjemné) pfiekvapení uvedl JiÏní Kaledonii. âekal, Ïe cel˘ ostrov bude zniãen tûÏbou niklu. Místo toho zjistil, Ïe vût‰ina ostrova je stále pokryta nádhernou tropickou pfiírodou. • Ke zklamáním svojí cesty fiadí hlavnû to, Ïe nebyl v jiÏním Peru a prakticky vÛbec nenav‰tívil Kolumbii. • Dal‰í zklamání, které sice neuvedl, ale já nepochybuji, Ïe to urãitû velká nepfiíjemnost na jeho Cestû byla - v Chile byl okraden. Ukradli mu mal˘ batoh s nejcennûj‰ími vûcmi, co mûl s sebou (mimo notebooku). Na‰tûstí se na‰ly alespoÀ pasy, jinak by musel svoji Cestu pfiedãasnû ukonãit. • Celou JiÏní Ameriku, Austrálii i Oceánii rozhodnû v‰em doporuãuje. Ale alespoÀ na pÛl nebo na cel˘ rok. Zájezdy na pár t˘dnÛ (nebo tfieba i na mûsíc) jsou tam moc krátké. Jak profesor Daubner napsal, celá Cesta naprosto pfiedãila v‰echna jeho oãekávání. A co cestovatel doporuãuje ãtenáfiÛm ·pitu? „Hlavnû bych kaÏdému doporuãil, aby se na takovou cestu sám nûkdy vydal. Nemusí to b˘t zrovna kolem zemûkoule, ale prostû vypadnout alespoÀ na pÛl roku nebo na rok nûkam do svûta. Také bych doporuãil uãit se víc cizí jazyky. Sám jsem se pfied Cestou uãil trochu ‰panûlsky, ale chce to umût víc…“. Petr Daubner na Cestû zatím nav‰tívil 17 nezávisl˘ch státÛ, Antarktidu a 5 závisl˘ch území. Pfied sv˘m návratem do âeské republiky se chystá je‰tû zavítat mimo zbytku Austrálie i do Malajsie a Singapuru (nebo eventuálnû i do více státÛ). DomÛ se vrátí 1. srpna 2011. Pfiejeme dal‰í pfiíjemné záÏitky na cestách a ‰Èastn˘ návrat!
26
téma
Pût nejextrémnûj‰ích míst k Ïivotu na svûtû Roland Fritsch
1. Jezero Mono v Kalifornii Jezero Mono je 2,5x slanûj‰í a 80x zásaditûj‰í neÏ voda v oceánech. Je nejstar‰ím jezerem v Severní Americe a nemá Ïádn˘ odtok, voda se mÛÏe jenom vypafiit. Pfiesto zde Ïijí fiasy, kor˘‰i, hmyz. Druhy, které se dokázaly pfiizpÛsobit tûmto podmínkám, zde totiÏ nenacházejí pfiirozené nepfiátele, a proto jich je obrovské mnoÏství. Základem potravního fietûzce jsou zde fiasy, díky tomu v bfieznu voda pfiipomíná hrachovou polévku.
2. ¤eka Tinto ve ·panûlsku Voda fieky Tinto je v podstatû témûfi ãistá kyselina. Za její kyselost mÛÏe vysoká koncentrace slouãenin síry a sulfidÛ. Bakterie, které Ïijí ve vodû, promûÀují sv˘m metabolismem sulfidy na kyselinu sírovou. Dal‰í bakterie zase oxidují Ïelezo z okolních hornin a dávají tak fiíãní vodû rezavou barvu. Je zde 1300 druhÛ organismÛ. KvÛli své jedineãnosti je prostfiedí fieky Tinto studováno astrobiology z NASA i ‰panûlského Astrobiologického centra. Podobná prostfiedí by se totiÏ mohla snadno vyskytovat na Marsu ãi jinde ve vesmíru.
3. Lost Hammer v Kanadû PrÛmûrná roãní teplota vzduchu v blízkosti pramene Lost Hammer je -15 °C, i pfies tyto nízké teploty voda v prameni nezmrzne, protoÏe má obrovitou koncentraci solí - 24 % (salinita mofiské vody se pohybuje okolo 3,4 %). Voda obsahuje hodnû metanu, ale ne kyslík. Byl zde objeven neznám˘ druh mikroorganismÛ archebakterií, které se metanem Ïiví. Nedávn˘ objev podobn˘ch míst na Marsu dává objevení Ïivota na rudé planetû vût‰í ‰anci.
27
4. Octopus Spring v Yellowstonském národním parku v USA Dal‰í z nejextrémnûj‰ích míst na Zemi je Yellowstone. Je tu bohat˘ vulkanick˘ Ïivot. Pro vûdce studující moÏnosti Ïivota v extrémních podmínkách tvofií doslova laboratofi. Jedním z nejzajímavûj‰ích hork˘ch pramenÛ Yellowstonu je Octopus Spring. Není kysel˘, proto je zde mikrobiální ekosystém znaãnû odli‰n˘ od ostatních. Teplota vody je pfies 90 °C. Îijí zde bakterie, které dokáÏí snést teplotu aÏ 88 °C. Jak voda pomalu stoupá k hladinû, ochlazuje se a poskytuje Ïivotní prostfiedí i dal‰ím druhÛm ménû nároãn˘m na teplo, napfi. sinicím.
5. Pou‰È Atacama v Chile Uzavfiení mezi horsk˘mi ‰títy dûlá z chilské pou‰ti jedno z nejsu‰‰ích míst na svûtû. Nacházejí se zde oblasti, kde nepr‰elo celé stovky let. Denní teploty dosahují aÏ 50 °C a noãní 0 °C, zpÛsobené nezvyklou nadmofiskou v˘‰kou (aÏ 5000 m. n. m.). Nedávno zde byl objeven jeden z nejvût‰ích milovníkÛ extrémÛ, bakterie kmene R1. DokáÏí pfieÏít extrémní v˘kyvy teplot, dehydrataci, vakuum, radiaci a obrovskou kyselost. Poté, co pfieÏijí sucho a radiaci, dokáÏí navíc vyuÏít unikátního mechanismu – opravit si svou vlastní DNA.
Zdroj: http://atanova-zasuvka.blog.cz/1011/milovnici-extremu
28
téma
Hranice extrému Anka Holanová
K
dyÏ jde o to, co uÏ je extrémno, má kaÏd˘ z nás hranici jinde. Ale kde uÏ jde o stoprocentní extrém, víme v‰ichni. Nûkteré sporty, fiazené do extrémních, ani nám „normálním“ jedincÛm dnes uÏ niãím neobyãejné nepfiijdou. Patfií sem tfieba i horolezectví, jízda na kole v terénu, dálkové plavání nebo jeÏdûní na skateboardu - „sporty jako kaÏdé jiné“. Bungee-jumping, nejznámûj‰í adrenalinov˘ sport. Spoãívá prostû v tom, Ïe vám na nohy pfiiváÏou dlouhou gumu a skoãíte. Z padesáti, sta metrÛ. Prakticky odkudkoli. Chcete si sáhnout na vodu v Korintském prÛplavu? Zorbing - Struãnû fieãeno jste zavfieni do plastové koule o prÛmûru 3,2 metru a pu‰tûni z pomûrnû prudkého svahu. Normální je nabrat rychlost okolo 50 km/h, záleÏí na délce kopce. Do koule se vejdou aÏ tfii lidé, takÏe nudit se rozhodnû nebudete. Obmûnou zorbingu je aquazorbing, kdy nejste v kouli spu‰tûni z vrcholku kopce, ale nacházíte se na klidné vodû a v podstatû se snaÏíte po té vodû chodit, pfiiãemÏ samozfiejmû podléháte fyzikálním zákonÛm, na jejichÏ existenci jste dávno zapomnûli. Údajnû to je velmi veselá podívaná, obzvlá‰tû kdyÏ jsou v kouli dva. BohuÏel krátká, protoÏe „aquazorbista“ je, podle kondice, zcela utahán po 5-10 minutách.
Extrémní sport je v pÛvodním v˘znamu sport, jehoÏ provozování je spojené s vy‰‰ím rizikem.
29
nevûfiíte? vûfite!
Dead or Alive! Adam Cepník
„B
ylo by politicky nekorektní vyjadfiovat se k tomu,“ sdûlil pan profesor Pretl, kdyÏ pfii‰la fieã na fieditelÛv pobyt v Maìarsku. KdyÏ se 14. bfiezna ve ‰kole objevily plakáty s nápisem „Wanted - Dead or Alive“ a s fotkou fieditele na‰í ‰koly, kaÏd˘ je pfie‰el jen s pousmáním. VÏdyÈ byl projektov˘ den s tematikou 30. let, kter˘ v sobû zahrnoval i program t˘kající se mafie. Nikdo ale netu‰il, Ïe jsou tyto inzeráty my‰leny váÏnû. „Ano. Bylo vyhlá‰eno pátrání po fiediteli Antonínu Zajícovi. Proã? To nemohu prozradit, fieknûme z politick˘ch dÛvodÛ." vysvûtlil mi s kamennou tváfií pan profesor Stanislav Gottwald. Toto zji‰tûní mi nedalo spát a rozhodl jsem se, Ïe zjistím bliωí informace. V‰e zaãalo 11. bfiezna 2011. Pan fieditel toho dne ráno nedorazil do ‰koly. V‰ichni fieditelovi blízcí byli v ‰oku, ale na vefiejnost se tyto informace nedostaly. Aby nikdo nic nepoznal, do ‰koly ‰el zastupovat pana fieditele Alfred Zajíc, jeho dvojãe. Od tohoto dne o panu fiediteli nikdo nic nesly‰el a nebyla nalezena ani nejmen‰í stopa. Do pátrání se zapojila i Policie âeské republiky, ale ve‰kerá snaha byla marná. Byly vyvû‰eny inzeráty vybízející k hledání Antonína Zajíce, ale bohuÏel se na ‰kole objevily pfii projektovém dni a nikdo je nebral váÏnû. 30
Situace ale nabyla zcela jin˘ch rozmûrÛ, kdyÏ se na gymnázium donesla informace, Ïe kdesi v Maìarsku byl 17. bfiezna ve veãerních hodinách nalezen vyãerpan˘ a dezorientovan˘ muÏ, kter˘ o sobû tvrdil, Ïe je fieditelem jistého praÏského gymnázia. Zfiejmû utrpûl otfies mozku a nic z posledních dní si nepamatoval.
„MoÏností se naskytuje mnoho. Mohlo jít o nûjak˘ druh únosu mimozem‰Èany, nebo se dotyãn˘ nûjak˘m zpÛsobem dostal do jiné dimenze. Z vûdeckého hlediska se naskytuje snad jenom námûsíãnost – ale pfiiznejme si, Ïe je silnû nepravdûpodobné, aby ãlovûk urazil za tak krátkou dobu vzdálenost mezi Prahou a Budape‰tí. Pfiíãinu mÛÏeme hledat také v únosu nûjak˘m zloãincem, ale já sám se pfiikláním spí‰e k neúmyslnému pfiechodu do jiné dimenze,“ vysvûtluje záhadolog Gedeon Procházka. Jak to tedy bylo, zÛstává nejasné. Jediné, co je jisté, je to, Ïe hned 18. bfiezna se do Maìarska vydala fieditelova rodina, aby ho odvezla zpût do Prahy. Tak se také stalo a po desetidenním léãení se vrátil zpût do ‰koly. V‰e tedy dopadlo dobfie, pan fieditel je zpût na svém místû. Pfiesto stojí za zmínku jistá zpráva, která se na internetu objevila 2. dubna. Stojí v ní: „Je to k nevire, ale stalo se to znovu! Jsem v centru Budapesti, do skoly poslete Alfreda. AZ.“ Ke zprávû je pfiiloÏena i následující fotografie. Tak tedy, posuìte sami.
31
kvíz
Kvíz Lucie Rudolecká
P
fiipravila jsem si pro vás kvíz. Myslíte si, Ïe uãivo primy zvládnete levou zadní? Vyzkou‰ejte si otázky a uvidíte sami!
1) Jaké byly státy Mezopotámie ve starovûku? a) As˘rie, Babylónie, Sumer, Persie b) As˘rie, Babylónie, Sumer c) S˘rie, Palestina, Arábie
2) V Athénách bylo ve starovûku v ãele státu 9 archontÛ. Jak to bylo ve Spartû? a) v ãele státu stáli 2 králové b) bylo to úplnû stejné jako v Athénách c) v ãele státu stálo 7 eforÛ
3) Jak jdou po sobû oceány od nejvût‰ího po nejmen‰í? a) Indick˘, Atlansk˘, Tich˘, Severní ledov˘, JiÏní b) Tich˘, Atlansk˘, Indick˘, JiÏní, Severní ledov˘ c) Atlansk˘, Tich˘, Indick˘, Severní ledov˘
4) Jaká osobnost je na 2000 bankovce? a) T. G. Masaryk b) Karel IV. c) Ema Destinová
5) Pfii uãení mÛÏeme uplatnit rÛzné typy uãení. KaÏdému vyhovuje jiná. Na jaké typy se podle toho lidé dûlí? a) zrakov˘, sluchov˘, pohybov˘ b) logick˘, teoretick˘, praktick˘ c) obrázkov˘, textov˘ 32
6) Které ãásti buÀky nemá buÀka Ïivoãi‰ná, ale jen rostlinná? a) bunûãná stûna, vakuoly, chloroplasty b) jádro c) mitochondrie, plazmatická membrána
7) Jak˘mi 2 organismy je tvofien li‰ejník? a) prvok + sinice b) fiasa + sinice c) houba + fiasa nebo sinice
8) Na jaká stádia se dûlí v˘vin nepfiím˘ s promûnou dokonalou? a) vajíãko, larva, dospûlec b) vajíãko, larva, kukla, dospûlec c) larva, dospûlec
9) âím se zab˘vá stylistika? a) Je to vûda, která se zab˘vá modernizací zastaral˘ch slov. b) Je to vûda o zpÛsobu v˘bûru a uspofiádání slov v jazykov˘ch projevech. c) Takov˘ obor vÛbec neexistuje.
10) Kdy Ïil Jaroslav Foglar? a) v letech 1834-1891 b) v letech 1901-1986 c) v letech 1907-1999
¤e‰ení: 1b, 2a, 3b, 4c, 5a, 6a, 7c, 8b, 9b, 10c 33
téma
I zemfiít se dá extrémnû aneb Darwinova cena Magda Hamáãková
D
arwinova cena se udûluje lidem, ktefií zemfieli svou neopatrností nebo hloupostí. Zajímá vás, kdo napfiíklad cenu dostal? Tak ãtûte dál! Michael pozoroval kamaráda pfii ãi‰tûní akvária a stûÏoval si na jednu z ryb, která rychle rostla a poÏírala ostatní. S v˘kfiikem „Tak jí provedeme to samé“ ji Michael vzal a strãil do úst. Stále Ïivá ryba mu v‰ak uvízla v hrtanu a neÏ pfiijela pomoc, byl Michael mrtv˘. Ocásek vyãuhující z úst se stále mrskal… Vyhlá‰en˘ lovec Ali chytil hada poblíÏ Teheránu tak, Ïe jej pfiimáãkl k zemi paÏbou. Plaz se zaãal kolem pu‰ky ovíjet natolik, Ïe zmáãkl spou‰È a prostfielil Alimu hlavu. Tfii inteligenti chytili na golfu sysla. Odnesli jej do malé dfievûné boudy, zavfieli do bed˘nky a postfiíkali ho zmrazovací látkou. KdyÏ sysel stále Ïil, pfiem˘‰leli, jak jej zabít, k ãemuÏ si zapálili cigaretu. Bouda plná v˘parÛ bouchla a pfieÏil…pouze sysel. Daniel byl propu‰tûn z hasiãského sboru v Sequoyah. Jeho kamarádi se mu rozhodli udûlat radost tím, Ïe mu „zafiídí“ poÏár v neobydleném domû, kter˘ „obûtavû“ zlikviduje „náhodou“ procházející Daniel. Plán zkrachoval, kdyÏ Daniel pfii rozlévání benzinu uvízl ve sklepû. KdyÏ jeden z kamarádÛ dÛm zapálil, Danielovi nezbylo neÏ uhofiet. Malé kufie spadlo v Egyptû do studny. Postupnû se jej vydalo vylovit ‰est lidí. KdyÏ ‰est utopen˘ch postupnû vytáhli profesionální záchranáfii, vylovili i viníka – kufie. Jak jinak neÏ Ïivé.
34
kultura
„Parlez vous francais, madame?“ Denisa ·enk˘fiová
M
usím se vám s nûãím svûfiit - poslední dobou Ïiji velmi kulturní Ïivot. Za poslední pÛlrok jsem se sv˘mi rodiãi, prarodiãi ãi kamarády nav‰tívila v‰elijaká divadla, muzea i koncertní sínû vícekrát, neÏ za celou dobu, co jsem vÛbec naÏivu. Samotnou mû taková my‰lenka ponûkud vyvádí z míry. Na druhou stranu mû tento fakt pfiivádí k uvaÏování nad tím, Ïe i takové váÏné kulturní akce mohou pfiinést neãekané, mnohdy i pomûrnû vtipné záÏitky, z nichÏ se ihned stanou vzpomínky, na které se opravdu dlouho nezapomíná. Ptáte se, proã je název mého ãlánku ve francouzském jazyce? Nezb˘vá neÏ ãíst dál… Kdo ãetl mÛj minul˘ ãlánek v rubrice Kultura, jistû ví, Ïe jsem nedávno nav‰tívila Národní divadlo, abych se sv˘mi prarodiãi zhlédla operu Bedfiicha Smetany Prodaná nevûsta. Hned pár t˘dnÛ poté jsem se do Národního divadla vypravila opût, ov‰em tentokrát ve spoleãnosti m˘ch kulturnû Ïijících rodiãÛ. A na co Ïe jsme se to ‰li podívat? Na Dvofiákovu Rusalku. Sedûli jsme v pfiízemí v krásné osmé fiadû. Tûsnû pfied zaãátkem pfiedstavení do sálu vplula skupinka star‰ích, ponûkud hluãnûj‰ích, ale elegantních FrancouzÛ. Nejprve jsem si jich pfiíli‰ nev‰ímala, ale pfii první pfiestávce mé zvûdavosti neunikli. Abyste rozumûli, na na‰í ·pitálské se uãím francouz‰tinu teprve první rok, a tak jsem chtûla cizí hovor energick˘ch FrancouzÛ jen ti‰e odposlouchávat. Samozfiejmû se mi to vymstilo. Jeden ze star‰ích pánÛ se ke mnû náhle otoãil a zadrmolil cosi, pro mne totálnû, nesro35
zumitelného. Znûlo to jako: „Parlez vous francais, madame?“. Jeho laskav˘ úsmûv mû v té chvíli dost znervóznil. Nebyla jsem schopna ze sebe najednou vydat jedinou hlásku. Nadechla jsem se, usmála, pokud moÏno „francouzsky“, a nakonec ze mû vypadlo jen „oui“ (ano). Ihned mi do‰lo, Ïe jsem mûla fiíct spí‰ „non“ (ne), ale uÏ bylo moc pozdû. Zaãal mi nejspí‰ sdûlovat své dojmy… Zachránil mû aÏ zvonek ohla‰ující konec pfiestávky. Vzápûtí mû dûj pfiedstavení opût dostal do dobré nálady. Pfii v˘stupu Vodníka zaznûlo: „JeÏibabu si zavolej, ubohá Rusalko bledá!...“. Na titulkovacím zafiízení totiÏ bûÏelo: „Call JeÏibaba, dear Rusalka !..“. Tento pfieklad mû tedy opravdu „dostal“. Jak to asi pochopili ti Francouzi pfiede mnou? No, takov˘ Dvofiák nebo Smetana, ti by pravdûpodobnû také souãasné moderní pojetí sv˘ch veledûl chápali na první pohled jen stûÏí. Vfiele Vám doporuãuji náv‰tûvu Národního divadla, protoÏe takov˘ záÏitek je zajímav˘m zpestfiením na‰ich ‰kolních dní. P.S. Nespadnûte u toho z kfiesel…
36
What's up 19. 4. 2011 Maturita a volby do ‰kolské rady Dnes, v den, kdy vychází toto ãíslo ·pitu, maturanti na na‰í ‰kole psali písemnou zkou‰ku profilové ãásti maturity. NezapomeÀte se zúãastnit voleb do ‰kolské rady! Pokud Vám uÏ bylo osmnáct, smíte sami hlasovat. Jinak mÛÏete kandidáty (nûkteré i z fiad studentÛ ‰koly) podpofiit alespoÀ prostfiednictvím sv˘ch rodiãÛ.
26. – 27. 4. 2011 Pfiijímací zkou‰ky I letos na na‰í ‰kole probûhnou pfiijímací zkou‰ky do prvních roãníkÛ ãtyfiletého a osmiletého studia. Ke ãtyfiletému studiu se letos pfiihlásilo 105 uchazeãÛ, k osmiletému dokonce 275.
17. 6. Uzavfiení klasifikace za 2. pololetí JiÏ za necelé dva mûsíce nás ãeká uzavfiení klasifikace druhého pololetí, coÏ znamená konec stresu a blíÏící se zaslouÏené prázdniny.
30. 6. Vysvûdãení a dal‰í ãíslo ·pitu Na dal‰í ãíslo ·pitu se mÛÏete tû‰it v poslední ‰kolní den, kter˘ letos nastane aÏ v posledním moÏném termínu – 30. 6.
37
·éfredaktor Laura Haiselová (7.V) Redakce Alice Kopalová (1.V), Magdalena Hamáãková (1.V), Lucie Rudolecká (1.V), Martin Ko‰atka (1.V), Roland Fritsch (1.V), Martina Kune‰ová (2.V), Adam Cepník (2.V), Denisa ·enk˘fiová (3.V), Vûra Hujerová (3.V), Josefína Kurfürstová (4.V), Jakub Cepník (4.V), Metodûj Novotn˘ (4.V), Jan Holan (4.V), Anna Holanová (6.V), Bronislav âíÏek (7.V), Petra Svobodová (7.V), Jifií Culka (4.B)
Pro chytré hlavičky... Su do k u tě ž ké
Su do k u l eh k é