Špit 36

20. 12. 2010

ãíslo

36

Cena 10,- Kã

ŠKOLNÍ ČASOPIS Gymnázium Špitálská, Praha 9

Jifií Dûdeãek Konec svûta v roce 2012 ● Rozhovor s Danem Jedliãkou Barevn˘ den ● Arnold ● Jak si pfiedstavujeme nekoneãno ·kolní sklepení ohroÏeno ● O Izraeli ● Hon za krásou

VáÏené ãtenáfiky, váÏení ãtenáfii!

Tématem tohoto ·pitu je Nekoneãno – námût nekoneãné kapacity, nekoneãn˘ch moÏností, nekoneãnû inspirující. Vyvolává v nás pfiedstavy vesmíru, leÏat˘ch osmiãek i otevfieného mofie.

Existuje mnoho vûcí, které jsou nekoneãné. A je‰tû více tûch, které hranice mít nemají, a pfiesto jsou rÛzn˘mi zpÛsoby omezovány. Jednou z nich je podle mû svoboda.

Konkrétnû svoboda projevu. Vypadá to, Ïe se na‰e civilizace chlubící se demokracií je‰tû stále nedokázala poprat se zdánlivû prostou vûcí. Se svobodou projevu v‰ech lidí. Cenzura je sice v na‰í zemi minulostí, stále v‰ak neÏijeme ve svûtû, kde by kaÏd˘ mohl fiíkat a psát cokoli chce.

Kontroverzním tématem v rámci svobody projevu je server WikiLeaks, kter˘ zvefiejÀuje tajné diplomatické depe‰e USA. Jeho kritici fiíkají, Ïe publikované informace pomáhají teroristÛm urãovat místa budoucích útokÛ, vyvolávají napûtí mezi zemûmi a uráÏejí nûkteré státní pfiedstavitele.

Mûl by tedy b˘t Julian Assange, tvÛrce WikiLeaks, potrestán? Nebylo by to v rozporu se v‰eobecnû hlásanou svobodou projevu? Nebyl by takov˘ postup protizákonn˘?

O tom by se daly vést dlouhé diskuze.

Julian Assange nebyl obÏalován z Ïádného zloãinu, kter˘ by souvisel se zvefiejÀováním informací. Pfiesto uÏ je ve vazbû – kvÛli obvinûní ze ãtyfi sexuálnû motivovan˘ch ãinÛ. Ty jsou jistû trestuhodné. Je ale otázkou, zda by se jeho skutky zab˘val i Interpol, kdyby ‰lo pouze o „bûÏného“ delikventa.

Pro mû je tento pfiípad pfiedev‰ím ukázkou na‰í nerozhodnosti nad volností vyjadfiování. Neumíme urãit její hranice, ale nedokáÏeme ji akceptovat nekoneãnou.

Jménem celé redakce Vám pfieji pûkné ãtení tohoto „nekoneãného“ ·pitu a pfiíjemné proÏití dne‰ního veãera v Salesiánském divadle.

Tû‰ím se na shledanou v dal‰ím ãísle ·pitu, na které se mÛÏete tû‰it v den maturitního plesu.

Pfieji Vám poÏehnané Vánoce a mnoho zdaru v pfií‰tím roce!

Laura Haiselová 3

Obsah ãísla: 5 7 11 13 14 16 19 20 21 25 26 27 29 31 32 34 36

4

Konec svûta v roce 2012 Rozhovor s Jifiím Dûdeãkem O Izraeli Nekoneãno podle pohádkov˘ch postav Space, the final frontier Anketa o konci svûta Arnold Workshop s Danem Jedliãkou Rozhovor s Danem Jedliãkou Hon za krásou Sv. Maur v Praze Jak si pfiedstavujeme nekoneãno?

Easter eggs ·kolní sklepení ohroÏeno!

Barevn˘ den ·kolní metro What’s up

téma

Konec svûta v roce 2012 Jakub Cepník

Je bûh ãasu nekoneãn˘, nebo nás nûkdy ãeká apokalypsa? Tuto otázku si lidé kladou uÏ od nepamûti. V nûkolikalet˘ch intervalech se pravidelnû objevuje skupina lidí hlásající, Ïe konec svûta je jiÏ za dvefimi. Tentokrát panuje rozruch okolo zimního slunovratu roku 2012. Vût‰ina rozumnû sm˘‰lejících lidí se sice katastrofistÛm vysmívá, ale nutno dodat, Ïe pokud jsou informace kolující ohlednû tohoto data pravdivé, je to lehce znepokojující.

Hned na zaãátku by se hodilo ujasnit si, co si vlastnû pod pojmem "konec svûta" pfiedstavíme. Ve skuteãnosti se totiÏ vÛbec nemusí jednat o naprosté ukonãení ãasu, jako spí‰ o nûjakou pfiírodní katastrofu ãi v˘znamn˘ dûjinn˘ pfiedûl.

Pojìme se nyní ve velké zkratce podívat, kdo v‰echno nám konec svûta na rok 2012 pfiedpovûdûl (upozorÀuji, Ïe v této oblasti koluje fiada mystifikací, takÏe nemohu ruãit za pravdivost uvádûn˘ch informací).

1) Starovûcí Mayové - Základem v‰ech katastrofick˘ch teorií je maysk˘ kalendáfi, kter˘ právû ve zmínûném datu konãí. Na tomto místû je nutno dodat, Ïe mayská pozorování oblohy jsou neobyãejnû pfiesná. Je velkou záhadou, jak Mayové dokázali získat tak detailní informace o bûhu nebesk˘ch tûles, kdyÏ nedisponovali moderní technikou (jak se alespoÀ domnívají v‰evûdoucí historici). Jejich kalendáfi je mimofiádnû 5

pfiesn˘ a lze z nûj odvodit napfiíklad dobu zatmûní Slunce na mnoho let dopfiedu. 21. prosince 2012 má podle nûj nastat jakési sladûní Zemû, Slunce a ãerné díry ve stfiedu na‰í galaxie (pokud zdroje nelÏou, Mayové o ní museli vûdût!). To ov‰em není v‰e. Nûktefií souãasní vûdci se údajnû domnívají, Ïe vinou tohoto sladûní nastane v˘mûna magnetick˘ch pólÛ Zemû, coÏ by mohlo mít za následek nedozírnou katastrofu.

2) Staroãínská vû‰tecká kniha - I-Èing je staroãínská kniha, pomocí které se dá vû‰tit. Staãí si hodit tfiemi mincemi a vytvofiit tak sérii rovn˘ch a pfieru‰ovan˘ch ãar zvanou hexagram. Tûch existuje 64 a s kaÏd˘m z nich se pojí jedna odpovûì na va‰i otázku. Americk˘ spisovatel, filozof a etnobotanik Terence McKenna (1946 2000) sestavil v‰ech 64 hexagramÛ za sebe a vytvofiil tak stoupající a klesající kfiivku. Pfii‰el na to, Ïe tato kfiivka pfiesnû odpovídá v˘znamn˘m pfiedûlÛm v lidsk˘ch dûjinách a konãí právû v ono povûstné datum 21. prosince 2012.

3) ¤ada prorokÛ – Existuje i fiada prorokÛ, ktefií jsou s rokem 2012 nûjak spojováni. Je pravdou, Ïe v tomto pfiípadû je moÏná pfiání otcem my‰lenky. Pfiesto uvedu alespoÀ jejich struãn˘ v˘ãet: ãarodûj Merlin (jeho proroctví jsou pr˘ skryta v díle History of the Kings of Britain anglického kronikáfie Geoffreye z Monmouthu, pfiestoÏe Merlin není historicky doloÏená osobnost), anglická vûdma Matka Shipton (její existence téÏ není doloÏena), knûÏky v delfské vû‰tírnû, siouxsk˘ ‰aman âern˘ los, kmen indiánÛ Hopi, apo‰tol Jan a dokonce slavn˘ Nostradamus.

4) Mystici – Zcela logicky se do tohoto tématu pustila fiada novodob˘ch prorokÛ, samozvan˘ch mesiá‰Û, mystikÛ a konspirátorÛ. PfiestoÏe drtivou vût‰inu jich mÛÏeme s klidn˘m svûdomím „smést ze stolu“, lze v jejich pfiedpovûdích nalézt malé procento pozoruhodn˘ch informací.

Co fiíci závûrem? Udûlejte si o tom obrázek sami!

6

rozhovor

Rozhovor s Jifiím Dûdeãkem – o demokracii, hudbû a veslování na skifu Laura Haiselová

Souãástí Dne poezie, kter˘ se konal v na‰í ‰kole 26. listopadu, bylo i vystoupení básníka a písniãkáfie Jifiího Dûdeãka.

V‰ichni studenti byli o velké pfiestávce nahnáni do tûlocviãny, kde ãekal pfiipraven˘ mikrofon a reproduktory. Publikum se usadilo na své pol‰táfiky, popfiípadû na zem, a koncert mohl zaãít.

Myslím, Ïe pfiedstavení Jifiího Dûdeãka mûlo úspûch. Jeho vtipy nenechaly témûfi nikoho chladn˘m. Písnû byly plné humoru a slovních hfiíãek. K nûkter˘m se pojily historky o jejich vzniku, dal‰í se t˘kaly regionu, ve kterém na‰e ‰kola leÏí, a dvû z nich zaznûly zãásti francouzsky.

Jifií Dûdeãek se narodil v Karlov˘ch Varech v roce 1953, postupnû vystudoval dvû vysoké ‰koly, stal se básníkem, pfiekladatelem, textafiem a spisovatelem. Nûkolikrát kandidoval v rÛzn˘ch volbách, v roce 2006 se málem stal ministrem kultury za Stranu zelen˘ch. Je také pfiedsedou âeského centra Mezinárodního PEN klubu, jezdí do zemí, kde vládnou nedemokratické reÏimy, a podporuje tamûj‰í disidenty.

7

Co vás pfiimûlo ke vstupu do politiky? Litujete toho?

Nikdy jsem do ní nevstoupil, jen jsem v roce 2006 kandidoval za Zelené. Pfiedem jsem vûdûl, Ïe nemám ‰anci dostat se do PâR, kandidoval jsem na Vysoãinû, kde by bylo zapotfiebí pfies 10% hlasÛ, ale ‰lo o to, aby i tam Zelení mohli postavit dÛvûryhodnou sestavu. TakÏe nemám ãeho litovat, snad jen, Ïe se jim to moc nepovedlo…

Je politika opravdu taková ‰pína, jak se fiíká? Má slu‰n˘ ãlovûk ‰anci se v ní prosadit?

Politika by mûla b˘t pokorná sluÏba vefiejnosti, ‰pínu z ní dûlají nemravní lidé, ktefií obalamutí voliãe a pak se vûnují jenom prosazování sv˘ch osobních zájmÛ. Pfiesto ale znám mnoho velmi slu‰n˘ch lidí, ktefií v politice pracují, jenom nejsou tolik vidût…

Jak vnímáte dne‰ní demokracii, 21 let po revoluci? Je v‰e podle va‰ich oãekávání?

Já jsem nic neãekal. Nejsem ani zklaman˘, ani nad‰en˘. Jsem spokojen˘, protoÏe mám pas, kter˘ mi dovoluje nav‰tûvovat v‰echny zemû, mÛÏu hrát, kde chci, pro koho chci a za kolik chci. Nepláãu jako jiní po star˘ch ãasech. Nefiíkám, Ïe jsem ãekal nûco naprosto krásného.

Bylo pro vás hodnû riskantní angaÏovat se proti minulému reÏimu?

Nebyl jsem tak bojovn˘ jako disidenti – pohyboval jsem se na pomezí ilegality a legality. Hrozily mi jen zákazy, párkrát jsem byl u v˘slechÛ, ale nikdy jsem se nedostal do vûzení.

Co z toho bylo nejhor‰í?

BohuÏel právû ty zákazy. âlovûka tû‰ilo hraní a najednou se jihoãesk˘ ‰éf strany rozhodl, Ïe v jiÏních âechách uÏ hrát nebudu, a nehrál jsem tam. Nebo se praÏsk˘ ‰éf strany rozhodl, Ïe nebudu hrát v Praze. Tak se pomalu zmen‰ovalo teritorium...

Z ãeho ãerpáte inspiraci?

To vám fiekne asi kaÏdej – jsou tfii témata – Ïivot, láska a smrt.

To je základ. Ostatní jsou uÏ jen odvozeniny.

8

Co je podle vás ve va‰í tvorbû nejdÛleÏitûj‰í?

Urãitû poselství, hudba je pro mû aÏ ve druhé fiadû. Jsem samouk – na kytaru jsem se nauãil sám a skladatelsky jsem také na úrovni samouka.

Ale kytaru jste pfii svém vystoupení ladil jen podle sluchu…

Ano. Hudební sluch mám, ale ne absolutní.

Jak dlouho vám trvá napsat písniãku?

To je rÛzné, nedá se to fiíct. Dá se to udûlat rychle. MÛÏe to trvat pár minut, nebo také léta.

âemu se vûnujete ve volném ãase?

Buìto mám v‰echen ãas voln˘, nebo v‰echen ãas pracuju – moje práce mû baví. Ale jinak mû také baví práce na chalupû, takÏe ve volném ãase fieÏu dfiíví, ‰típu dfiíví, sázím stromy, kácím stromy...

Máte domácí zvífie?

Ano, mám. Koãiãku. Jmenuje se RÛÏenka.

Máte ãas a chuÈ poslouchat hudbu i mimo zamûstnání?

Urãitû. Nejrad‰i ale poslouchám klasickou hudbu. Líbí se mi pfiedmozartovské období evropské hudby, mám rád barokní hudbu.

Co fiíkáte na rÛzné nové hudební styly?

Já proti tomu nic nemám. Hip hop mû docela baví, zajímá mû.

Mnû jde v hudbû hlavnû o poselství, a kdyÏ se ztrácí, tak mû to nezajímá. Taková hudba je pro mû hloupá. Nevadí mi tupé punkové kapely, kdyÏ mají du‰i. Ale tfieba techno mû nechává chlad9

n˘m. Nejsem v tomhle militantní, nic bych nezakazoval, aÈ si kaÏd˘ poslouchá co chce.

Kdo je vበosobní vzor?

Mám rád ty autory, které jsem pfiekládal – Georges Brassens, Jacques Brel.

Jak se vám líbilo u nás ve ‰kole?

Líbilo se mi tu. Tolik lidí se málokdy sejde. Kolik vás bylo? Tfii sta? To je jako men‰í divadlo, já jsem zvykl˘ hrát v klubech. Je jasné, Ïe to nezaujalo kaÏdého, ale s tím se poãítá.

Kdybyste mûl jedno pfiání (jakékoli), co by to bylo?

Aby se lidi mûli rádi a neprali se. To je taková kfiesÈanská my‰lenka.

Jste vûfiící?

Ne, nejsem. Nejsem vûfiící v tom slova smyslu, Ïe bych chodil kaÏdou nedûli do kostela. Ale mám svoji vlastní víru.

Co byste chtûl vzkázat studentÛm na‰í ‰koly?

Nebojte se psát básnû a buìte ve psaní upfiímní. Jedinû psaní, kde autor ztratí pud sebezáchovy, má cenu.

Byl jste dorosteneck˘m mistrem âSSR ve veslování na skifu. Je‰tû veslujete?

Myslel jsem, Ïe budu závodit za veterány, ale vyÏaduje to moc ãasu a ten se tûÏko hledá. Dostanu se k tomu tak dvakrát, tfiikrát mûsíãnû. Je to úÏasn˘ sport, je velmi komplexní, potfiebujete na nûj celé tûlo.

A závûreãná otázka... Trápíte rád malé vepfiíky?

(Smích) To rozhodnû ne, kdyÏ se takhle ptáte. AÈ uÏ konkrétnû, nebo symbolicky.

Dûkujeme za rozhovor!

10

názor

O Izraeli Klára Zikmundová

Nedávno jsem psala seminární práci o egyptském prezidentu Gamálu Násirovi a pfii proãítání kníÏek o arabsko-izraelsk˘ch válkách jsem zjistila, Ïe Izrael není takov˘ svatou‰ek, jak jsem si o nûm dfiíve myslela.

Kofieny napûtí mezi Araby a Izraelci sahají aÏ do starovûku, kdy po neúspû‰ném protifiímském povstání Bar Kochby byli Îidé vyhnáni z oblasti Kanaanu neboli Palestiny a rozpt˘lili se po Evropû. Území Palestiny osídlili Arabové, ktefií po pádu Byzantské fií‰e v 15. století Ïili pod nadvládou osmansk˘ch TurkÛ.

Situace ÎidÛ v Evropû se zhor‰ila ve 12. století. Vût‰ina panovníkÛ perzekuovala Îidy vydáváním protiÏidovsk˘ch zákonÛ a v‰e vyvrcholilo v 15. a 16. století – Îidé byli vyhnáni ze ·panûlska, Portugalska, Anglie a dal‰ích evropsk˘ch státÛ.

Proto se nûktefií z nich vrátili do Svaté zemû a postupnû vznikalo sionistické hnutí.

Ve 20. století byla oblast Palestiny kolonizována Brity a po druhé svûtové válce ji Británie poskytla pro vznik Ïidovského státu, moÏná i proto, Ïe se cítila ãásteãnû odpovûdná za to, co se v letech 1938 – 1945 stalo.

14. kvûtna 1948 vznikl z vÛle OSN Izrael a hned dal‰í den napadli Arabové novû vytvofien˘ stát. Probûhlo celkem 5 arabsko – izraelsk˘ch válek. Chápu, proã bojovali Izraelci – podle OSN mûli na dané území nárok, ale také chápu, proã válãili Arabové – Ïili tam uÏ dvû tisíciletí. Palestinsk˘ problém je v krátkodobém horizontu jen tûÏko fie‰iteln˘.

11

ZaráÏející pro mû je poãínání Izraele bûhem válek. Napfiíklad bûhem ‰estidenní války Izraelci bojovali v S˘rii. S˘rie se nebyla schopna bránit a 9. ãervna 1967 na radu OSN zastavila palbu. Izrael v‰ak pokraãoval v bojích dál, pravdûpodobnû z expanzionistick˘ch dÛvodÛ, a palbu zastavil aÏ 10. ãervna 1967 v 18:00. Je normální, aby ve 20. století útoãil jeden stát na druh˘, kter˘ se vzdal?

Také jsem se doãetla, Ïe po dobytí celého Jeruzaléma Izraelem (1967) Mo‰e Dajan ( izraelsk˘ politik a generál) prohlásil u Zdi náfikÛ: „Vrátili jsme se do nejsvûtûj‰ích z na‰ich svat˘ch míst, abychom se od nich jiÏ nikdy neodlouãili.“ Jeruzalém byl ale rozdûlen OSN na dvû ãásti – mezi muslimy a Ïidy, neboÈ pro obû kultury je velmi v˘znamn˘m místem. Urãitû je v‰ak také v˘znamn˘m místem pro kfiesÈany.

Proã ho tedy chtûjí Izraelci jenom pro sebe?

Pro mû nepochopiteln˘ incident se stal tento rok, kdy Izraelci zaútoãili v mezinárodních vodách na flotilu ‰esti lodí s humanitární pomocí pro Gazu a donutili je odplout do izraelského A‰dodu. Pfii zásahu zahynulo 9 aktivistÛ. Lodû vezly do Gazy cement a lékafiské vybavení. Vût‰ina evropsk˘ch státÛ Izrael za tento skutek odsoudila, Turecko dokonce pfieru‰ilo diplomatické styky s Izraelem. Jako dÛvod zásahu Izrael uvedl, Ïe aktivisté naru‰ují jeho svrchovanost v Gaze.

Jeden z aktivistÛ nato vzkázal IzraelcÛm: „VraÈte se do Osvûtimi!“ Je správné, Ïe vyspûl˘ stát v 21. století zabraÀuje humanitárním pracovníkÛm pomáhat v oblasti se ‰patnou Ïivotní úrovní? To jistû správné není, ale zmiÀovan˘ aktivista by se rovnûÏ mûl nad sv˘m kontroverzním v˘rokem zamyslet.

Bar Kochbovo povstání - 132 - 135 NL Vznik státu Izrael – 14. 5. 1948 Gamál Násir – egyptsk˘ prezident 1956 - 1970 ·estidenní válka – 5. – 10. 6. 1967 Sionismus - my‰lenkov˘ smûr, jehoÏ cílem je pfiesídlení ÎidÛ do zemû zaslíbené a vybudování Ïidovského státu

12

téma

Nekoneãno podle pohádkov˘ch postav Magdalena Hamáãková

Pfiem˘‰leli jste nûkdy o tom, co by nám odpovûdûly pohádkové postavy na to, co je podle nich nekoneãno? Tfieba bychom se dozvûdûli toto: âervená Karkulka: "NeÏ nás myslivec vysvobodil z vlkova bfiicha."

Snûhurka: "Zkuste nûkdy vafiit sedmi trpaslíkÛm a uvidíte!”

Popelka: "Nekoneãnû trvalo, neÏ mi princ nasadil stfievíãek.”

Hloup˘ Honza: "Nekoneãno? Není to k jídlu? Urãitû ne? Tak nevím…”

Zajíc: "Vlkovi trvá nekoneãnû dlouho, neÏ pochopí, Ïe mne NIKDY, ale fakt NIKDY nedohoní!”

Ferda Mravenec: "NeÏ se Beru‰ka vyfintí, tfieba i kdyÏ jde jen do lesa."

Saxána: "Babské ucho jsem hledala nekoneãnû dlouho.”

JeÏibaba z Perníkové chaloupky: "âlovûk peãe nekoneãnû dlouho perníky a pak pfiíjdou mlsné dûti a barák vám snûdi. Skandál!”

Pasáãek: "Matiku moc nemusím a taky ji nechápu. NeÏ veãer spoãítám oveãky, usnu.”

Otesánek: "Nekoneãno je, neÏ se fiádnû nasytím!” ·eherezáda: "Víte, co je vyprávût tisíc a jednu noc pohádky?

To je pravé nekoneãno!”

Harry Potter: "Mámû Rowlingové trvalo 3487 stran, neÏ jsem smûl dospût.”

Fantomas: "NeÏ zrudnu (zatím se mi to nepovedlo)!”

Smolíãek Pacholíãek: "Jelenovi trvalo nekoneãnû dlouho, neÏ ho na padlo, Ïe jsem u jezinek (málem jsem byl peãenej).”

Paleãek: "Nekoneãno? Rostu uÏ od roku 1957 a nevyrost jsem ani o palec! A to jsem chtûl mít alespoÀ stopu!” ¤epa: "NeÏ dûdeãek, babiãka, vnuãka, pejsek a koãiãka pfiivolali my‰ku, aby mû vytáhli!”

Aládin: "Nekoneãnû dlouho mi trvá nacpat dÏina do lampy.”

13

english page

Space, the final frontier...

JiďŹ Ă­ Culka

Have you ever heard something like this? It`s very likely that you have, especially if you`re a fan of sci-fi. It's how the theme of the most Star Trek episodes begin.

Some people never think about space, instead choosing to focus only on events on Earth. However, the idea that space is the final frontier has always fascinated those who wonder about human existence and reality. Ever since I heard this short sentence for the first time I couldn`t stop thinking about it over and over again...

What does the term universe means? As most of the abstract entities, the meaning varies. The universe is commonly defined as the totality of everything that exists, including all physical matter and energy, the planets, stars, galaxies, and the contents of intergalactic space, although this usage may differ with the context. It might be used in slightly different senses, denoting such concepts as the cosmos, the world, or nature.

Is the universe endless or does it have a frontier? Everyone has a different opinion on this question. Some argue that if the universe is infinite, it goes on for ever and ever without an end, then number all possible points of view is also infinite. Others say that if all things can be transcended, then the universe can also be transcended and is therefore infinite. Another group of people also think that nothing can go beyond the universe.

14

In my opinion, the universe is probably infinite, although such an idea is hard to imagine. I`m fascinated by the idea that such a vaste space can exist, waiting to be explored. I like the fact that we know almost nothing about it as this gives scope for a great deal more research. Thanks to the observations and the material brought to Earth by astronauts and probes, we have found out a lot about it already about the very origins of the universe, about our planet's evolution, and much more. Maybe one day we will be able to say whether we are alone in the universe or not.

Some basic facts about the universe: - age: 13.7 ± 0.2 billion years - composition of the universe: 73.0% dark energy, 22.6% dark matter, 4.4% ordinary matter, less than 1.5% light neutrinos - diameter of the observable universe: at least 93 billion light years (8.80@1026 metres)

Slovníãek entity (pl. entities) – entita vaste – rozlehl˘ matter – hmota scope – pole pÛsobnosti denote – naznaãovat (nûco) infinite – nekoneãn˘ abound – opl˘vat a great deal – z velké ãásti feature – vlastnost probe – sonda transcendent – pfiesahující 15

anketa

Anketa o konci svûta Jan Holan

V tomto ãísle ·pitu jste si mohli pfieãíst fakta o údajném konci svûta v roce 2012.

Exkluzivnû vám pfiiná‰íme také názory profesorÛ a studentÛ.

KaÏdému z tázan˘ch byly poloÏeny dvû otázky.

1. Co si myslíte o konci svûta v roce 2012?

2. Co budete dûlat den pfied "koncem svûta"?

Marie Musálková (âj, D) 1. Myslím si, Ïe konec svûta nebude, maysk˘ kalendáfi o konci svûta psal uÏ nûkolikrát a svût je‰tû neskonãil.

2. Asi bych ‰la do ‰koly, popovídala si se Zuzanou, Johanou a Magdalenou, uvafiila si kafe, zapálila cigaretu a fiekla si, to je ale zajímav˘ den.

Stanislav Gottwald (F, M) 1. Proã zrovna 2012? Mám plány je‰tû na dal‰í roky, takÏe se mi to vÛbec nehodí... Tedy jsem kategoricky proti.

2. Asi budu dûlat, jakoby nic. Ale asi pÛjdu brzo spát, abych si ten konec svûta pûknû uÏil.

Richard Capes (Aj) 1. If it means I don't have to teach 4.V anymore, I think it's a good thing.

2. During the last day before the end of the world, I'd find everyone I never liked and slap them hard in the face with a fish.

A big, wet fish.

16

Martin Turyna (3.V) 1. Bylo tady jiÏ nespoãet ohlá‰en˘ch koncÛ svûta, ale jsme pofiád tady. Kdo ví, jestli si toto datum nûkdo vycucal z prstu, anebo na tom opravdu nûco je, nicménû datum 21. 12. 2012 stojí za zamy‰lení... Takové magické ãíslo. Stejnû mû Ïádn˘ odborn˘ argument nepfiesvûdãí a stojím si za tím: Konec svûta nebude.

2. Sám nevím, co budu dûlat za hodinu, natoÏ abych vûdûl, co za 2 roky.

Anna Kozáková (4.V) 1. Myslím (nebo spí‰ doufám), Ïe je to nesmysl, takÏe se snad doÏiju vût‰ího vûku, neÏ je pouh˘ch necel˘ch 17 let.

2. Kromû louãení s m˘mi nejbliωími (pro jistotu) to bude den, jako kaÏd˘ jin˘.

Jan Zhouf (4.V) 1. MoÏn˘ to je, Mayové byli hodnû chytr˘, s dne‰ními klimatick˘mi podmínkami... Kdo ví.

2. Udûlám vûci, které bych neudûlal a kdyÏ náhodou nenastane konec svûta, tak je zdÛvodním, Ïe jsem si Ïivot chtûl uÏít.

Lucie Slavíková (4.V) 1. Je to jenom vûc, kterou si nûkdo vymyslel pro zábavu. Není to niãím dokázané, i kdyÏ stát se mÛÏe cokoliv a kdykoliv.

2. Asi bych za‰la s kámo‰ema a uÏívala bych si kaÏdou sekundu. Chtûla bych b˘t hlavnû s tûmi, co mám ráda, a rozlouãit se. Udûlat nûco pra‰tûného a pofiádnû se nacpat sladk˘m.

Také bych za‰la na laser game a zkoukla co nejvíce filmÛ.

Dominik RáÏ (5.V) 1. Bude.

2. Stra‰nû kalit, potom se umeju, uãe‰u, pomodlím a budu ãekat.

17

Tereza Broklová (7.V) 1. O konci svûta v roce 2012 si popravdû nemyslím skoro nic, nûjak se tím nevzru‰uju, podle mû je to blbost, jakou pfiedpovídalo uÏ milion lidí dfiív a taky Ïádn˘ konec svûta nepfii‰el. Myslím, Ïe se nakonec lidi zniãí vlastnû sami, aÈ uÏ jadern˘mi zbranûmi, nebo úplnou degeneraci v‰eho a zniãením celé planety.

2. Buì budu dûlat to, co kaÏd˘ den - to znamená práce, ‰kola atd., protoÏe o konci nebudu vûdût a pokud, z nûjakého mnû zatím neznámého dÛvodu, se bude vûdût, Ïe "zítra" ten den nastane, tak si budu uÏívat, jak jen to pÛjde, a to po v‰ech moÏn˘ch stránkách. Ale hlavnû asi budu chtít b˘t s lidmi, na kter˘ch mi záleÏí.

Matûj Rosík 1. Myslím si, Ïe konec svûta v roce 2012 rozhodnû nebude, odmítám teorie a tvrzení o jakémkoli konci svûta.

2. Kdyby teda ten konec svûta nastal, co budu dûlat den pfiedtím? Myslím, Ïe by mûl ãlovûk Ïít kaÏd˘ den tak, jako by byl ten poslední. Nikdy neví‰, kdy se ti nûco stane. TakÏe den pfied koncem svûta? ·el bych urãitû do Sosáãka:).

18

Arnold

KdyÏ dívám se kolem dokola, tak dle m˘ch vlastních poznatkÛ mám dojem, Ïe na‰e ‰kola nofií se do odpadkÛ.

Îáci se z dálky, u sta hromÛ, do odpaìáku strefují, a Ïe o kus minou? Tomu minimum zájmu vûnují.

Sáãky, papíry, ohryzky pokr˘vají podlahu, vûnovat jim pohled blízk˘ vyÏaduje odvahu.

Samozfiejmé pro nû není dát v‰echno do pofiádku, okolí ko‰e se tak mûní velmi rychle ve skládku.

To obrovské mnoÏství smetí a dal‰ích slizk˘ch fragmentÛ není dílem mal˘ch dûtí, n˘brÏ místních studentÛ.

Shnilé banány ãi housky tlí v lavici uÏ pár dní, bohuÏel nejsou tyto kousky první ani poslední.

Je lehãí hodit bordel na zem, neÏ jít pár krokÛ ke ko‰i.

Tfiída se chlívkem stává rázem, ke v‰eobecné rozko‰i.

Na závûr jedna drobná rada, pamatujte pro pfií‰tû: Aãkoliv to tak nevypadá, ‰kola není smeti‰tû.

Znáte Arnolda? Je to ‰kolní kostlivec, kter˘ rád a do v‰eho strká nos. KdyÏ se mu nûco nezdá, nebojí se ozvat. Líbí se Vám jeho názory? Souhlasíte s ním? Máte ho rádi? Chcete s ním kamarádit? Chcete mu pohladit ple‰? Podrbat ho za uchem? Dopisovat si s ním? Zbít ho? RozloÏit ho na jednotlivé kostiãky a potom zase sestavit? Diskutovat s ním? Hádat se?

MÛÏete ho kontaktovat! Arnold sdíli e-mail s redakcí, napi‰te mu na - redakce.spit@seznam.cz 19

‰kola

Workshop s Danem Jedliãkou Jakub Cepník

Není nutné seznamovat vás s tím, Ïe se na na‰í ‰kole 26. listopadu konal Den poezie. Tato akce se odehrávala ve ‰kolách po celé republice u pfiíleÏitosti leto‰ního dvoustého v˘roãí od narození Karla Hynka Máchy.

V rámci Dne poezie zavítal na na‰í ‰kolu také opavsk˘ básník Dan Jedliãka spolu se svou tvÛrãí dílnou pro mladé zaãínající psavce. Popravdû, ze zaãátku jsem byl k podobné záleÏitosti ponûkud skeptick˘. Poezie je pfiece o vyjadfiování vlastních emocí a jen tûÏko nám s ní nûkdo mÛÏe objektivnû radit. Nutno dodat, Ïe posléze jsem byl nucen svÛj názor pfiehodnotit. Workshop byl pro mû rozhodnû pfiínosn˘ a nûkolik rad jsem si vzal k srdci. Pro ty, kdo nemûli pfiíleÏitost nebo odvahu pfiijít se na workshop podívat, se je zde pokusím ve v‰í struãnosti shrnout: - pouÏívejte souãasn˘ jazyk, kter˘m sami mluvíte - pokud nejste v básnûní zbûhlí, radûji se vyhnûte r˘mování (pfiípadnû si text nejprve napi‰te bez r˘mÛ a aÏ následnû ho pfiebásnûte, aby nevznikaly prvoplánové r˘my) - pokud pfiece jen r˘mujete, vyvarujte se gramatick˘ch r˘mÛ v pfiíponách a koncovkách - je dobré rozmyslet si, zdali chcete psát vtipné fiíkaãky ãi váÏnou poezii a radûji to pfiíli‰ nemíchat dohromady, aby ãtenáfi vûdûl, jestli vás má brát váÏnû - báseÀ by mûla mít nûjak˘ úãel (buì ãtenáfie pobavit, nebo mu nûco sdûlit), ne jen popisovat - je dobré nechat v básni nûco otevfieného, nedokonãeného, jak˘si podnût k pfiem˘‰lení - pi‰te jako vy sami, nesnaÏte se po nûkom opakovat a vyhnûte se kli‰é (napfiíklad pan Jedliãka napsal milostnou sbírku, ve které vÛbec nepouÏil v˘razy jako "láska", "touha", "milovat" atd.)

20

rozhovor

Rozhovor s Danem Jedliãkou Jakub Cepník

Je skvûlé b˘t básníkem, nemyslíte?

Jak se to vezme. Pokud se tím ãlovûk nechce nûjak˘m zpÛsobem Ïivit, skvûlé to asi je. âlovûk prostû dûlá to, co cítí. Já se básnictvím neÏivím a myslím si, Ïe u nás se jím neÏiví nikdo - snad jenom Jifií Îáãek. Psaní mû urãitû baví. âlovûk od toho ale nesmí nic oãekávat. Básníka dnes neãekají ani peníze, ani sláva. Mû to naplÀuje - pí‰u vûci, kter˘ma se vyjadfiuju, dorozumívám. Nic od toho neãekám, takÏe ani nemohu b˘t zklaman˘.

Kolik ãasu tak básnûní vûnujete?

Nejsem systematick˘ psavec, mû vûci napadají. âasem uÏ to tak zaãne chodit, Ïe ãlovûka zaãnou napadat ver‰e. Nûkdy se ti to stane pfied usnutím, nûkdy po probuzení, jindy zase, kdyÏ jede‰ tramvají. Napadne tû jeden nebo dva ver‰e, které si nûkam zapí‰e‰. Potom z toho skládበdal‰í vûci. Rozhodnû nevûfiím na to, Ïe ãlovûk sedne k papíru a fiekne si: "Teì napí‰u báseÀ na toto téma!" MoÏná, Ïe to tak nûkdo dûlá, ale já to neumím. Já jsem básník, kter˘ skládá ze stfiípkÛ. Moje texty se vyvíjejí, postupnû pfiidávám dal‰í. Piluji ty básnické obrazy, aÏ jsem s nimi spokojen˘. MÛÏe to b˘t i dlouhodob˘ proces. Moje první kníÏka vy‰la v roce 2007, ale texty na ni jsem sbíral ‰est rokÛ. TakÏe je to dlouhodobá práce.

V neziskovém nakladatelství Perplex vydáváte básnû mlad˘ch nadûjn˘ch autorÛ. Jak takové lidi získáváte? Co to obná‰í, vydávat u vás?

Tady je nutné fiíct, Ïe Perplex vznikl jako místní kreativní komunita. V té dobû se v Opavû formovala taková skupinka básníkÛ, v˘tvarníkÛ a hudebníkÛ, ktefií se chtûli v té Opavû nûjak˘m zpÛso21

bem zviditelnit. Opava má totiÏ jednu zásadní nev˘hodu. Je to mûsto, kam se naprostá vût‰ina republiky nikdy nepodívá. Je stra‰nû stranou, nikdo normální tam nepojede. Pokud v ní chceme ukázat, Ïe nûco umíme, musíme s tím ven. A aby ti básníci mohli s nûãím ven, museli mít nûco v ruce, museli mít nûjaké kníÏky. TakÏe Perplex vlastnû vznikl pro potfieby této kreativní komunity. KdyÏ se napí‰e nûjaká kníÏka, aby ji nûkdo mohl vydat, kdyÏ se natoãí album, aby ho nûkdo vydal a s tou kníÏkou a s tím albem se potom ‰lo do svûta. Postupnû, jak nakladatelství získávalo nûjaké renomé, se na nûj nabalovali dal‰í autofii. Pfií‰tí rok snad uÏ budeme mít i autory z jin˘ch regionÛ. Tak se k tomu tedy dostávám – Ïádné autory urãitû nehledáme, to autofii hledají nás.

KaÏd˘ t˘den mi pfiichází nûkolik rukopisÛ k vydání a musím v‰echno odmítat, protoÏe my to prostû nemÛÏeme vydávat. Jsme neziskoví a dûláme to v‰echno pfii zamûstnání.

PfieloÏil jste poezii ãínského básníka Wang Weje. Je pro vás snaz‰í psát vlastní básnû, nebo pfiekládat?

Pro mû je snaz‰í pfiekládat, protoÏe se pfiitom mohu schovat za daného autora. Mám napfiíklad hroznû rád pfiírodní lyriku, ale ta uÏ se dnes de facto nepí‰e, z nakladatelství by tû s ní asi vyhnali.

KdyÏ jsem pfiekládal Wang Weje, coÏ je klasick˘ pfiírodní lyrik, mohl jsem si zar˘movat a psát o pfiírodû pod cizím jménem, ale nemusel jsem se zodpovídat z toho, Ïe Jedliãka v roce 2009 pí‰e pfiírodní lyriku. Pfiekládal jsem prostû tfiináct set let starou kníÏku.

Podobnû teì pracuji na pfiekladu jednoho souãasného anglického básníka, kter˘ rád pí‰e takové fieknûme prost‰í r˘mové formy. Rád je pfiekládám, ale ve své vlastní poezii bych je nikdy nepouÏil.

To znamená, Ïe já prostfiednictvím pfiekladu mohu dûlat i vûci, 22

které bych ve své vlastní poezii neudûlal. A jednodu‰‰í je to moÏná i v tom, Ïe cizí básník tam nastavuje svou tváfi, kdeÏto já jako pfiekladatel jsem jakoby v pozadí.

Doãetl jsem se, Ïe se vûnujete i hudbû. Jaká hudba to je?

Já primárnû nejsem hudebník, ale producent, takÏe dávám tfieba dohromady zvuk kapelám. Vût‰inou to funguje v rámci té kreativní komunity, o které jsem mluvil – zkrátka se tam nahraje album, nûjak˘m zpÛsobem se mixuje, dává se tomu nûjaká produkce, finalizace – a tím se zab˘vám já. Nejsem tedy hudebník, spí‰e bych se oznaãil za zvukafie.

A jak˘ hudební Ïánr?

Tíhnu spí‰e k elektronick˘m podobám. Na na‰em labelu Perplex Records vy‰la zatím dvû cédéãka a obû jsou k té elektronické muzice.

Co va‰e dal‰í záliby a koníãky?

Na záliby mi moc nezb˘vá ãas – pokud nepoãítám ãetbu a tak, protoÏe jsem velice rozlítan˘. Uãím na nûkolika místech republiky, takÏe v podstatû neustále jenom cestuji a pfiitom ãtu, studuji, pfiekládám. Na vlastní texty mi v poslední dobû zb˘vá jen hroznû málo ãasu. První sbírka vy‰la pfied tfiemi roky a dal‰í by mûla vyjít pfií‰tí rok, ale nevyjde, protoÏe ty texty prostû nemám.

Máte nûjaké své oblíbené básníky?

Ze star‰ích básníkÛ mám hroznû rád Josefa Horu. Myslím si, Ïe ten je u nás tro‰ku podceÀovan˘.

Co se t˘ãe tûch souãasn˘ch, myslím si, Ïe se u nás dneska pí‰e velmi dobrá poezie. Figurují tu jména, která asi nebudete znát, jsou to moji vrstevníci. Líbí se mi, co pí‰e tfieba Jifií Koten. To je básník z Jablonce, uãí v Ústí nad Labem na univerzitû. Z básnífiek mám rád Nelu Hanelovou z Tfiebíãe. A takov˘ch jmen by tady bylo 23

klidnû pût, deset. Je‰tû tfieba Radek Fridrich z Dûãína. Je zde spousta dobr˘ch autorÛ...

A na závûr speciální otázka - trápíte rád malé vepfiíky?

Trápení mal˘ch vepfiíkÛ bych oznaãil spí‰e za dlouhodobou zálibu.

Zaãal jsem se jí vûnovat krátce po ukonãení matefiské ‰koly, kdyÏ jsem potkal svého prvního vepfiíka, kterého jsem mohl potrápit. âlovûk v tom ãasem získá urãitou praxi, urãitou zruãnost a já si myslím Ïe dneska, co se t˘ãe trápení mal˘ch vepfiíkÛ, patfiím urãitû k místní ‰piãce.

Dûkujeme za rozhovor!

24

názor

Hon za krásou Kam aÏ mû zavedla touha po dokonalé kráse?

Pravá anorektiãka ¤íkáte si ...“Co je to pravá anorektiãka"? Jsou jich plné ãasopisy: hloupé, rozmazlené, nespokojené se sv˘m vzhledem. Po pravdû fieãeno leÏela jsem v Motole, na lÛÏkovém oddûlení pro anorektiãky a ani jednu takovou jsem nepotkala. TakÏe mÛÏu lidem, ktefií mû bleskurychle odsoudí, fiíci, Ïe by mûli ménû vûfiit internetu. Co je tedy pravá anorektiãka? To vám nevysvûtlím dvûma slovy, protoÏe se to ani nedá. K tomu poslouÏí mÛj ãlánek.

No nic, na chvilku se budeme vûnovat tomu ústavu, kde jsem leÏela okolo tfií mûsícÛ.

Vût‰ina holek tady mi namlouvala, Ïe zaãátky jsou nejhor‰í, ale já na to mám jin˘ názor.

KdyÏ se od zaãátku chcete léãit a zvyknete si na to nadmûrné mnoÏství jídla, které tu tvofií celodenní program, tfii mûsíce vám splynou v jeden den. Jediná vûc, která mû psychicky i fyzicky pronásledovala byla kamera nebo spí‰e dvacet tisíc kamer umístûn˘ch i na záchodû. NedÛvûra je totiÏ základem celého tohoto oddûlení.

A teì pfiejdeme k slibovan˘m pacientkám. Po pár antidepresivách je jim v‰e lhostejné, ale jinak jsou základem anorexie vysoké nároky. Jedná se vût‰inou o dívky z jazykov˘ch gymnázií a dobr˘ch rodin. Proã se niãí, kdyÏ jsou tak úspû‰né? ProtoÏe anorexie je jako droga, pofiád chcete víc a víc. Uzavíráte se samy do sebe a nevnímáte, jak sv˘m chováním niãíte své blízké i okolí. Nejhor‰í na tom je, Ïe to nikdo nedokáÏe zastavit, dokud si anorektiãka sama neuvûdomí, co dûlá. A také ne vÏdy uÏ to jde zastavit... proto konãíme tady a zb˘vá nám jen litovat, Ïe to bylo silnûj‰í neÏ my.

Posuìte tedy sami, stojí to za to?

Va‰e spoluÏaãka 25

kultura

Sv. Maur v Praze Denisa ·enk˘fiová Kriminalista Franti‰ek Mary‰ka nemûl ani tu‰ení, co má se sv˘m policejním t˘mem hledat, kdyÏ dostal za úkol pátrat po jakési památce, o níÏ stát neví. V roce 1984 totiÏ nabídl ãeskoslovenské vládû Ameriãan Danny Douglas 250 tisíc americk˘ch dolarÛ za to, Ïe odtud bude moci dan˘ nález vyvézt. Nezvykle velk˘ zájem tohoto amerického obchodníka o v té dobû je‰tû neznámém a blíÏe nespecifikovaném pfiedmûtu vyvolal velkou zvûdavost, ale také pochyby…

Má nevyãíslitelnou hodnotu a svou krásou a historickou hodnotou se skoro vyrovná korunovaãním klenotÛm ãesk˘m králÛ. Je druhou nejvzácnûj‰í historickou cenností v âeské republice. Jedná se o relikviáfi svatého Maura.

Jde o románskou památku ze 13. století. Je 140 cm dlouh˘, ‰irok˘ 42-48 cm a vysok˘ 70 cm. Je zdoben souborem 12 reliéfÛ a 14 so‰ek z pozlaceného stfiíbra, dvûma sty drahokamy a polodrahokamy a 70 drah˘mi kameny a reliéfy. Myslím, Ïe se shodneme, Ïe takov˘ poklad nemá obdoby. Relikviáfi (schránka na ostatky) si objednalo Benedikt˘nské opatství v Belgii, konkrétnû byl vyroben na zakázku biskupa Gérarda de Rumigny. Byl urãen pro uloÏení ostatkÛ sv. Jana Kfititele, sv. Maura a sv. Timoteje, které opatství získalo darem z Reme‰e. V roce 1838 relikviáfi putoval do âech díky rodu BeaufortÛ, ktefií ho od církve koupili. O 50 let pozdûji ho umístili na svÛj zámek Beãov nad Teplou.

Beaufortové ale aktivnû spolupracovali s nacisty, takÏe museli po skonãení 2. svûtové války odejít. Relikviáfi proto ukryli pod podlahu v zámecké kapli. AÏ v roce 1985 ho objevil jiÏ zmínûn˘ ãesk˘ kriminalista, kter˘ byl nálezem téhle ‰katulky urãitû zcela ohromen.

MÛÏe b˘t na sebe právem py‰n˘!

Za velmi pfiísn˘ch bezpeãnostních opatfiení byl v listopadu pfievezen tento poklad „na náv‰tûvu“ do Prahy. Do 27. února 2011 bude mimofiádnû vystaven ve Vladislavském sále PraÏského Hradu.

Nepropásnûte to, nejlépe do konce tohoto roku. Ten byl totiÏ k 25. v˘roãí nálezu vyhlá‰en Rokem Maura!

26

anketa

Jak si pfiedstavujeme nekoneãno?

Magdalena Hamáãková Ilustrace: Laura Haiselová

Napadlo vás nûkdy pfiem˘‰let o tom, co si o nekoneãnu myslí profesofii a studenti na‰í ‰koly?

1) KdyÏ se fiekne nekoneãno, napadne mû vesmír.

(Mgr. Eva Caletková, Mgr. Eva Fejková)

2) Nekoneãné je pro mû ãekání u zubafie.

(RNDr. Stanislav Gottwald)

3) Momentálnû je pro mû nekoneãná práce.

(Jan Pretl)

4) Myslím, Ïe lidská hloupost je nekoneãná.

(Ing. Zdenka Maixnerová, Mgr. Slavomír Sholz)

27

5) Nekoneãné je pro mû tfieba kamarádství.

(Vojta Vyskoãil, 5.V) Nekoneãná mÛÏe b˘t napfiíklad láska.

(Jan Legner, 6.V)

6) Nekoneãno si pfiedstavuji jak mofie. Stojím na jednom bfiehu a ten dal‰í nevidím.

(Markéta Kroupová, 4.V)

8

Nekoneãno si pfiedstavuji jako pohled z píseãné pláÏe na mofie a na obzor.

(Verãa Kuncífiová, 6.V)

28

info

Easter Eggs Jan Holan Ti z vás, ktefií jsou zdatnûj‰í v angliãtinû, jistû vûdí, Ïe easter egg znamená v pfiekladu velikonoãní vajíãko. Asi vám pfiijde divné, proã do vánoãního ·pitu pletu velikonoãní vajíãka. V˘raz easter egg se v pfieneseném v˘znamu vyuÏívá také v souvislosti s poãítaãov˘mi programy. Jedná se o malou ne‰kodnou aplikaci ãi jinou skrytou vûc. Tfieba o nûjak˘ tajn˘ obrázek nebo jména autorÛ. Jak jste si jistû v‰imli, máme ve ‰kole nové poãítaãe, a tak vás seznámím s pár zajímav˘mi „velikonoãními vajíãky“.

1. Sladk˘ spofiiã (Nefunguje na ‰kolních poãítaãích. MoÏnosti plochy jsou moÏná zablokovány správcem) 1. Otevfiete si moÏnosti plochy (kliknutím prav˘m tlaãítkem na plochu ---> vlastnosti) 2. Vyberte záloÏku “spofiiãe obrazovky“ 3. Vyberte prostorové potrubí a kliknûte na nastavení 4. Za‰krtnûte “s texturou“ 5. Kliknûte na “vybrat texturu“ 6. Kliknûte na zru‰it (storno), nevybírej Ïádnou texturu 7. Kliknûte na “ok“ a v‰echno potvrìte 8. Nyní uÏ jen poãkejte, aÏ vám naskoãí spofiiã obrazovky.

2. Windows Pinball (nezkou‰ejte ve ‰kole! Tímto tipem rozhodnû nepodporuji hraní!)

1. Kliknûte na Start 2. Kliknûte na V‰echny programy 3. Vyberte Hry 4. Vyberte Pinball 5. Vyberte novou hru a poãkejte, dokud se neobjeví kuliãka 6. Napi‰te “hidden test“, ale bez uvozovek.

7. Nyní mÛÏete kuliãku ovládat my‰í.

29

3. George Bush skr˘vá fakta.

1. Otevfiete Poznámkov˘ blok 2. Napi‰te “bush hid the facts“ 3. UloÏte soubor.

4. Zavfiete ho 5. Otevfiete ho 6. V souboru nebude to, co jste napsali.

4. SloÏka con KdyÏ se ve Windows pokusíte vyrobit novou sloÏku se jménem "con" (bez uvozovek), sloÏka buìto nepÛjde vytvofiit, nebo vám systém rovnou nahlásí error.

5. Hledání min 1. Kliknûte na start 2. V‰echny programy 3. Hry 4. Vyberte Hledání min 5. Napi‰te "xyzzy", a pak zmáãknûte shift a enter najednou.

6. Pixel nejvíce vlevo nahofie bude mûnit barvu z ãerné na bílou podle toho, zda pod kurzorem je ãi není mina.

Easter egg v Microsoft Word 2010 1. Na ãistou stránku napi‰te =rand(X,Y), kde X = poãet odstavcÛ a Y = poãet fiádkÛ v odstavci 2. Pak kliknûte za konec závorky a zmáãknûte Enter.

3. Word vám sám napí‰e text s poÏadovanou délkou.

Mimozem‰Èan Meliza v Google Earthu 1. Zapnûte si pohled na Mars.

2. Dejte vyhledat "Meliza".

3. Kliknûte na ikonu, která se objeví na obrazovce.

4. Popovídejte si s Melizou.

Zdroje: http://www.eeggs.com, http://www.softwaretipsandtricks.com, http://www.gearthblog.com, http://en.wikipedia.org 30

nevûfiíte? vûfite!

·kolní sklepení ohroÏeno!

Jakub Cepník Je‰tû pfiedtím, neÏ se zaãnu vûnovat dne‰nímu tématu této rubriky, tro‰ku odboãím. Vût‰ina studentÛ si jistû pamatuje na Petra Daubnera, na‰eho oblíbeného zemûpisáfie a dûjepisáfie, kter˘ v létû roku 2009 odjel na neurãitou dobu do svûta. V redakci nyní fie‰íme malou záhadu – ze zdrojového kódu jeho webov˘ch stránek www.kompas.estranky.cz vypl˘vá, Ïe ãlánky na nich jsou pfiidávány z IP adresy na‰eho gymnázia. Pravdûpodobnû se v‰ak jedná jen o jakousi malou technickou závadu, jak˘ch je server www.estranky.cz pln˘. Teì uÏ ale k vûci: V posledních dnech probíhá – jak v‰ichni víme – v˘stavba jakéhosi pfiemostûní mezi budovou gymnázia a tzv. „‰koliãkou“. Vût‰ina studentÛ si mne ruce, protoÏe pfiechody pfies ‰kolní dvorek b˘valy ãasto ponûkud kru‰né. Málokdo si ov‰em uvûdomuje, co mÛÏe tato zdánlivû bezv˘znamná stavba zpÛsobit. „Pod gymnáziem jsou neobyãejnû rozlehlé a hluboké podzemní prostory. Stavební práce by mohly naru‰it jejich infrastrukturu a v koncovém dÛsledku zpÛsobit závaly,“ svûfiil se nám pfiední ãesk˘ speleolog Lubo‰ Dóm. „Máte pravdu, ‰kolní podzemí je opravdu hluboké,“ pfiikyvuje pan profesor Scholz, jeskyÀáfi-nad‰enec. „Nikdo vlastnû neví, kolik pater doopravdy má, ale urãitû je to dvojciferné ãíslo. Jsou zde doly na antracit, které jsou mimochodem stûÏejním finanãním zdrojem na‰í ‰koly. Vypráví se o jakési zachovalé stfiedovûké muãírnû.

Kolují také povûsti o tom, Ïe je tento komplex napojen na jiné podzemní systémy, napfiíklad na metro.“ Zamífiili jsme proto za panem ‰kolníkem, kter˘ se v na‰em sklepení vyzná ze v‰ech nejlépe – sám ho totiÏ udrÏuje. Je pravda, Ïe v poslední dobû mu na to nezb˘vá moc ãasu, protoÏe neustále pí‰e na poãítaãi jakési ãlánky, jak nám potvrdil oãit˘ svûdek. To sem ale nepatfií.

31

„Závaly nehrozí, pojìte se klidnû podívat,“ odpovûdûl nám pan ‰kolník zcela vyrovnan˘m tónem a zavedl nás do podzemí. Mûl pravdu, na Ïádn˘ zával jsme nenarazili. Zarazilo nás v‰ak nûco jiného – lidská kostra ohlodaná my‰mi, která zde byla nepfiíli‰ rafinovanû ukryta. „To je jen Arnold,“ smál se pan ‰kolník, ale nám bylo jasné, Ïe nemluví pravdu. Tohle byla opravdová kostra stará maximálnû nûkolik let. Komu v‰ak patfiila? Îádná vraÏda se tu v uplynul˘ch letech – pokud víme – neodehrála! Nebo se snad vedení pokou‰í nûjakou zatajit?

‰kola

Barevn˘ den Lucie Rudolecká

Vût‰ina studentÛ zaznamenala, Ïe se u nás ve ‰kole konal 22. listopadu Barevn˘ den. Projekt spoãíval v tom, Ïe kaÏdá tfiída si vybrala barvu, do které se mûla v dan˘ den obléknout.

O velké pfiestávce se konala soutûÏ o nejlépe obleãeného zástupce tfiídy, které jsem se zúãastnila. VÛbec jsem neãekala, Ïe budu muset na chodbû trdlovat oranÏovo-Ïlutá pfied porotou a vyprávût, proã je na‰e barevná kombinace nejhezãí ze v‰ech. Byla jsem ráda, kdyÏ jsem to mûla za sebou.

Bûhem ãtvrté hodiny mi bylo oznámeno, Ïe jsem v soutûÏi zvítûzila, a obdrÏela jsem ceny. Byly opravdu stylové a do barvy - dostala jsem omalovánky, pastelky a lentilky.

Dnes uÏ vím, Ïe se ten kluk, kter˘ akci pofiádal, jmenuje Honza ÎeÏulka, a udûlala jsem s ním rozhovor.

Rozhovor s Honzou ÎeÏulkou:

Vymyslels barevn˘ den sám nebo s nûk˘m?

Pfiem˘‰lel jsem, co bych udûlal, a bavil jsem se o tom s rÛzn˘mi lidmi. Nakonec to napadlo holky z druháku.

32

Jak vás to napadlo?

Jen tak, spí‰ ze srandy.

Jakou barvu mûla tvoje tfiída?

Bílou, kterou si sami vybrali. Vybírali si jako druzí – hned po druháku – a bílá jim pfii‰la nejjednodu‰‰í.

Kolik lidí z tvé tfiídy pfii‰lo v bílém?

Skoro v‰ichni. Slu‰ná ãást tfiídy byla celá v bílém a zbytek mûl bílé alespoÀ nûco. Nakonec to vypadalo docela vtipnû.

Kolik lidí z celé ‰koly, myslí‰, poslechlo?

To je tûÏké. Nemohl jsem to úplnû posoudit, protoÏe jsem si nepamatoval, jaké barvy jednotlivé tfiídy mûly.

Myslím, Ïe nûco pfies polovinu.

Co jsi oãekával?

Neãekal jsem moc velkou úãast.

V˘sledek mû docela potû‰il.

Jak vlastnû probíhalo vyhodnocování nejlépe obleãeného?

Já jsem do toho nechtûl zasahovat, nechal jsem to úplnû na porotcích. Zapisovali si body a potom je sãítali. SloÏitûj‰í to bylo s vyhlá‰ením v˘sledkÛ a pfiedáním cen.

Kdo byl v porotû?

Markéta Kafková (7.V), LukበEisenhammer (8.V), Andrea Böhmová (2.B) a Láìa Vavfiínek (2.B).

Pofiádals uÏ nûkdy v minulosti nûjakou podobnou akci?

Dfiív ne, jen nedávno Suit up day.

Myslí‰, Ïe tû je‰tû nûco napadne?

Myslím, Ïe jo, ale dám tomu ãas. Tfieba po Vánocích …

Díky za rozhovor!

33

nevûfiíte? vûfite!

·kolní metro Adam Cepník „Pfií‰tí stanice: ·pitálská.“ Usly‰íme nûkdy tuto vûtu ve vagónu praÏského metra? Jak ukazují události posledních t˘dnÛ, není to vylouãené.

Po dlouh˘ch letech plánování zaãala realizace zastfie‰eného pfiechodu mezi hlavní budovou a ‰koliãkou. Ale ukázalo se, Ïe se bude jednat o mnohem vût‰í projekt. Zastfie‰en˘ pfiechod je pouhá kamufláÏ. Budeme první ‰kolou na svûtû, která bude mít své ‰kolní metro? „Zastfie‰en˘ pfiechod“, jak je stavba oficiálnû naz˘vána, je plánován jiÏ fiadu let. Shodou okolností se tento nápad poprvé vyskytl kolem roku 1999, tedy v dobû dokonãení linky metra B z âeskomoravské na âern˘ most. Souãástí této ãásti metra je i stanice Vysoãanská.

A poslední dobou jsem si pofiád jistûj‰í, Ïe jde opravdu o v˘stavbu ‰kolního metra, tedy odboãky, kde by vlaky jezdily jen ráno a po 4. aÏ 8. vyuãovací hodinû. Dále by pokraãovaly jako obyãejné vlaky po celé Praze.

Také se spekuluje o tom, Ïe by se metro prodlouÏilo aÏ na sokolské hfii‰tû, kde studenti ·pitálské ãasto tráví hodiny tûlesné v˘chovy Díky v˘stavbû ‰kolního metra by byly zbourány pfiízemní ‰atny a jídelní automat by se pfiesunul, protoÏe v tûch místech by metro stoupalo k povrchu a onen „pfiechod“ by slouÏil jako stanice.

A shodou okolností je byt pana ‰kolníka s v˘hledem pfiímo na budoucí stanici, pan ‰kolník by tedy zastával funkci dozorãího, jako v obyãejném metru.

Podle toho soudím, Ïe by musel do ‰koly nastoupit nûjak˘ pomocník, aby pan ‰kolník svou práci v budoucnu stíhal vykonávat.

34

I poslední dobou má práce nad hlavu, musí sám pomáhat s v˘stavbou. Napfiíklad kefie kolem ping-pongov˘ch stolÛ. Proã byly najednou vykáceny? Já mám jasno. Tou dobou dûlníci prokopali tunel aÏ do tûchto míst a v práci jim bránily kofieny tûchto kefiÛ.

JestliÏe uÏ tunel dosáhl tûchto míst pfied pár t˘dny, znamená to, Ïe co nevidût dosáhne na‰í ‰koly. Poté uÏ pÛjde v‰e rychle, v‰e bylo naplánováno. Zbourají se jiÏ zmínûné pfiízemní ‰atny a tunel vyústí do „zastfie‰eného pfiechodu“, kde budou vlaky zastavovat.

Ze stanice v na‰í ‰kole vlaky nejspí‰ pojedou aÏ na sokolské hfii‰tû. Tam bude poslední stanice a koneãná, kde se vlaky pod rozlehl˘m hfii‰tûm budou otáãet a vracet se na pÛvodní linku B.

35

W h a t ' s up 20. 12. Vánoãní Akademie Dnes se koná tradiãní Vánoãní Akademie na‰í ‰koly! Redakce ãasopisu ·pit Vám pfieje pfiíjemné strávení tohoto slavnostního veãera a doufáme, Ïe se i letos v‰ichni doãkáme velkého kulturního záÏitku.

21. 12. Vánoãní laÈka vy‰‰ích roãníkÛ Doãkáme se letos nového ‰kolního rekordu ve skoku pfies laÈku?

To zjistíme jiÏ zítra!

11. 1. Den otevfien˘ch dvefií Pro v‰echny zájemce o studium na na‰í ‰kole i jejich rodiãe je zde Den otevfien˘ch dvefií. Na jeho pfiípravû a konání se podílí i studenti. Pokud máte zájem b˘t jedním z nich, neváhejte a hlaste se sv˘m profesorÛm.

21. 1. Maturitní ples V druhé polovinû ledna nás ãeká Maturitní ples 4. B a oktávy, kde se také uskuteãní imatrikulace kvinty, 1. B a primy. Ples se bude konat v Kongresovém centru a moderovat ho bude Patrik Hezuck˘.

25. 1. Pedagogická rada za 1. pololetí AÈ se to zdá, ãi ne, první pololetí se blíÏí! Po vánoãních prázdninách zb˘vají do uzavfiení klasifikace pouhé tfii t˘dny.

36

Pro chytré hlaviãky...

Sudoku lehké

Sudoku tûÏké

37

Sudoku lehké

Sudoku tûÏké

Sudoku lehké

Sudoku tûÏké

·éfredaktor Laura Haiselová (7.V) Redakce Lucie Rudolecká (1.V), Alice Kopalová (1.V), Magdalena Hamáãková (1.V), Martina Kune‰ová (2.V), Adam Cepník (2.V), Denisa ·enk˘fiová (3.V), Vûra Hujerová (3.V), Metodûj Novotn˘ (4.V), Jan Holan (4.V), Jakub Cepník (4.V), Anna Holanová (6.V), Bronislav âíÏek (7.V), Petra Svobodová (7.V), Jifií Culka (4.B);

40