27. 4. 2010
ãíslo
33
Cena 10,- Kã
ŠKOLNÍ ČASOPIS Gymnázium Špitálská, Praha 9
Pohodáfi Zdenûk Tro‰ka Jde se volit ● Matfyz ● Na‰i profesofii a vysoké ‰koly Zpovûì studenta stfiední ‰koly ● Otázková kopaná
Milí studenti, milí rodiãe, po kratiãké pauze se opût vracíme s Va‰ím oblíben˘m ‰kolním ãasopisem. Tématem pro toto ãíslo je ‰kola. AÈ uÏ na‰e, ãi kterákoli jiná. Velkou obsáhlostí, kterou jste jistû sami zaregistrovali, Vás nechceme odradit. Naopak pfiiná‰íme znaãné mnoÏství zajímav˘ch a pfieãteníhodn˘ch informací. Dozvíte se napfiíklad nûco o Cernu, studentsk˘ch volbách ãi o matfyzu. Chybût nebude ani Vበoblíben˘ Arnold a dal‰í poetická dílka. Pfiiná‰íme Vám také nûkolik novinek. Jedná se o otázkovou kopanou a mûla by se pravidelnû objevovat i v dal‰ích ãíslech. Vysvûtlení, o co se jedná, naleznete na stejné stranû jako zmínûn˘ ãlánek. Tak trochu novinkou je i rozhovor se ZdeÀkem Tro‰kou. Je to jiÏ druhá celebrita, jenÏ poctila nበãasopis rozhovorem (pro zapomnûtlivce, první celebritou byl Jan Pokorn˘). V prÛbûhu mûsíce, kdy byl ·pit vytváfien, se událo nûkolik dÛleÏit˘ch vûcí, které s námi a s cel˘m svûtem otfiásly. V pfiípadû úmrtí polské elity se jednalo spí‰e o otfies du‰evní, v pfiípadû v˘buchu islandské sopky o otfies doslovn˘, i kdyÏ jen v jí blízk˘ch oblastech. Vûfiím, Ïe následující mûsíc bude prost˘ jak˘chkoli podobn˘ch událostí, a rovnûÏ vûfiím, Ïe si i Vy uÏijete klidného ãtení. Michal ¤ehofiek
3
Obsah ãísla: 5 6 10 11 17 19 21 23 25 26 27 29 30
4
Whats’s up Pohodáfi Zdenûk Tro‰ka Arnold Na‰i profesofii a vysoké ‰koly - díl první Jde se volit! Zpovûì studenta stfiední ‰koly Matfyz Knedlíkové nebe CERN, Make your own pocket-space Den matek Vefiejn˘ nepfiítel Otázková kopaná - ãást první Kvûtinka
What’s up Pfiijímací zkou‰ky - probûhly ve dnech 22. a 23. 4. 2010. V páté tfiídû jsme se tûch dnÛ obávali, letos jsme se na nû tû‰ili. O ãem je fieã? Samozfiejmû o pfiijímacích zkou‰kách. Pfied rokem jsme v dobû pfied pfiijímaãkami na poslední chvíli biflovali do hlavy v‰echno moÏné i nemoÏné uãivo. A dnes? PáÈákÛm jsme se mohli zvesela vysmát a uÏít si dva dny volna. Na na‰i ‰kolu se tento rok pfiihlásilo celkem 387 studentÛ, z toho 258 k osmiletému a 129 ke ãtyfiletému studiu.
Eurobot 1. kvûtna se v Retro music hall (metro Námûstí míru) od 10:00 hodin uskuteãní soutûÏ Eurobot. Jde o soutûÏ t˘mÛ mlad˘ch technikÛ a jejich robotÛ v kategoriích Starter - dálkovû ovládaní roboti a Eurobot - autonomní roboti. T˘m na‰í ‰koly se pod vedením Tomá‰e Nováka letos také zúãastní - v obou kategoriích, a je to tedy historicky první t˘m s jedním robotem ve dvou disciplínách. Roboti letos budou sklízet úrodu - obilí, ovoce a zeleninu. Po celou dobu hlavní soutûÏe budou také probíhat zápasy mini-sumo robotÛ. Pfiijìte se podívat, dozvûdût se nûco nového o robotice a hlavnû podpofiit t˘m Gym‰pit.
Film·pit – 1. 6. 2010 I letos probûhne filmov˘ festival na‰í ‰koly. Datum pfiehlídky studentsk˘ch snímkÛ je naplánováno na Den dûtí. TakÏe jestli ve vás dfiímá du‰e reÏiséra, cítíte se b˘t filmovou hvûzdou nebo jste za kamerou jako doma – neváhejte a toãte!
Uzavfiení klasifikace – 15. 6. 2010 UÏ zb˘vá jen 7 t˘dnÛ do ukonãení klasifikace leto‰ního druhého pololetí. Na první pohled se jeden a pÛl mûsíce zdá jako dlouhá doba, ale opak je pravdou. Leto‰ní ‰kolní rok utíká je‰tû rychleji neÏ ten minul˘ a brzy bude u konce. 5
Pohodáfi Zdenûk Tro‰ka Martin Janda
P
rotoÏe si myslím, Ïe ZdeÀka Tro‰ku není nutné nijak pfiedstavovat, místo úvodu jsem mu zaãal hned pokládat otázky.
Jsme studentsk˘ ãasopis, takÏe se nelze nezeptat, jak jste proÏíval dûtská a studentská léta. Mé dûtství je dobfie zmapované díky „seriálu“ Slunce, seno atd. KdyÏ maminka vidûla první díl, fiekla mi, Ïe jsem nemusel o na‰í rodinû vykecat úplnû v‰echno! Rozdíl je snad jen v tom, Ïe jsem králíky netrávil, ale naopak jim dával svobodu, coÏ znamená, Ïe jsem nechával otevfiená dvífika od králíkárny a oni se pod rou‰kou noci rozutekli. Neve‰la se tam ale spousta dal‰ích vûcí, tfieba to, Ïe jsem byl hodnû zvídavej a taky uãenlivej.
Jak se to projevovalo? Napfiíklad mû v sedmé tfiídû zaujala francouz‰tina - její kurzy pro samouky vysílala televize - natolik, Ïe jsem si za kapesné zakoupil pfiíruãku a zaãal se ji sám uãit. To mi pozdûji, na gymnáziu, obrovsky pomohlo, díky tomu jsem se zúãastnil celostátního konkurzu na studia do Francie. Spoleãnû s devíti chlapci z celé republiky jsem odjel studovat do Dijonu, coÏ byla po roce 1968 Ïivotní v˘hra. Tehdy vût‰ina lidí nemohla cestovat nikam, na Západ uÏ vÛbec. Projel jsem nejen celou Francii, ale i sousedící zemû - ·v˘carsko, Itálii, ·panûlsko atd. To ãlovûku obrovsky roz‰ífií obzor, vidí dál neÏ na malej ãeskej píseãek. Navíc mû pobyt tam nauãil samostatnosti, velmi rychle jsem dospûl. 6
Pro studia na FAMU jste se rozhodl asi po sledování francouzsk˘ch filmÛ… Ne. Já je mûl sice rád - a mám - ale bylo to úplnû jinak. Kamarád - malífi jel do âech skládat zkou‰ky na AVU a pfiemluvil mû, aÈ jedu s ním a zkusím to na mou vysnûnou FAMU. Stát se filmov˘m reÏisérem jsem totiÏ touÏil od páté tfiídy! V‰ichni se mi smáli, jenÏe já si svÛj sen vzít nedal. Nastudoval jsem sice v‰echnu dostupnou literaturu, ale pfiesto jsem si od zkou‰ek na Akademii vlastnû nic nesliboval. Napoprvé nebrali prakticky nikoho. TakÏe jsem pfii‰el pfied komisi. Tam osobnosti jako Vávra, Kachlík, Bojanovsk˘, RáÏa, Zeman. JenÏe já je, protoÏe jsem neÏil v âechách - na rozdíl od jejich filmÛ - vÛbec neznal!! S odstupem ãasu to ov‰em povaÏuji za v˘hodu, jinak bych se k nim choval asi s vût‰ím respektem jako ostatní uchazeãi. Celé to probíhalo tak, Ïe mi fiíkali své názory - nejen na umûní - a já jim je vyvracel! Asi je to zaujalo, protoÏe mû k mému pfiekvapení pfiijali, já se vrátil, dostudoval a nastoupil coby asistent reÏie na Barrandov. Tohle uãednické období na‰tûstí pro mû netrvalo moc dlouho, jen do devûtadvaceti, kdy jsem natoãil první celoveãerní film - Bota jménem Melichar.
Nedávno jsem ho vidûl v televizi, to je pfiíjemné, ne, Ïe ho furt hrají? Urãitû. Ale je‰tû víc mû potû‰ilo, Ïe si ho na plzeÀském festivalu Filmák vybrali do sekce pro pamûtníky a promítli dne‰ním dûtem. Je tak nadchnul, Ïe ho pfiefiadili do soutûÏní kategorie a dali mu, po osmnácti letech od natoãení, Cenu diváka!
KdyÏ jsme u té dne‰ní mládeÏe, jak byste nás hodnotil? Nijak. Nehodnotím Ïádné lidi, za prvé by ‰lo o mÛj subjektivní pocit a ten nemusí b˘t správn˘, za druhé to zavání kritikou, kterou 7
z hloubi du‰e nesná‰ím. I kdyÏ to je asi moc silné slovo, spí‰ mi je ukradená! Kdybych mûl brát váÏnû, co se o m˘ch filmech pí‰e, v Ïivotû uÏ Ïádn˘ nenatoãím, nebo po premiéfie spáchám sebevraÏdu! Schválnû vám teì ocituju jednu vûtu, jestli uhodnete, kdo ji kdy fiekl: „Dne‰ní mládeÏ je nevycválaná, nevychovaná a nepou‰tí staré sednout“. Tak co?
Tipl bych si na nûkoho, kdo nás moc nemusí. Bush nebo Klaus? Trochu jste se seknul v datu, ale jen tak pfiibliÏnû o dva tisíce let! Nevzpomenu si pfiesnû, jestli to fiekl senátor Cato, nebo nûkdo jinej, ale je to z té doby! TakÏe jak je vidût, svût se nezmûnil, star‰í generace se vÛãi mladé vymezuje negativnû a naopak. Snad má jediná pfiipomínka se t˘ká toho, Ïe dne‰ní dûti málo ãtou - zaplaÈpámbÛ za Harryho Pottera - a vadí mi taky vztah k matefi‰tinû, coÏ ov‰em není jenom jejich záleÏitost, náhodou jsem zaslechl, jak se mezi sebou baví dva manaÏefii a nerozumûl jsem jim ani slovo. V ãem vidím u mlad˘ch velk˘ posun, je v moderním chápání svûta a Ïivota, tfieba i ve vztahu k lidem s jinou orientací. Mladí to dneska prostû uÏ nefie‰í, jsi kámo‰, váÏím si tû pro zcela jiné hodnoty a tvoje soukromí je ãistû tvoje vûc.
Jak va‰i orientaci pfiijali rodiãe? Na vesnici, kde Ïijí, to asi nebylo bûÏné. Matka je moderní Ïena. Jako vûfiící s tím nesouhlasila, ale fiíkala mi: Je to tvÛj Ïivot a já ti pfieju, abys byl ‰Èastn˘. Mrzelo ji to i proto, Ïe se tû‰ila na vnouãata. Na‰tûstí bratr má dvû dcerky. Otci se vÏdy hodnû líbily Ïeny a dodnes nemÛÏe úplnû pochopit, Ïe nejsem po nûm. Je fakt, Ïe na vesnici to bylo hor‰í, navíc, co pro vás mlad˘ bude nepochopiteln˘, aÏ do roku 1961 byla homosexualita trestn˘ ãin a koho opakovanû pfiistihli, mohl si jít sednout, nebo ho poslali na léãení. Velice zásluÏn˘m ãinem bylo hned po revoluci vydá8
vání ãasopisu SOHO, kde se o té dosud tabuizované záleÏitosti zaãalo zcela otevfienû mluvit, fiada na‰ich i svûtov˘ch odborníkÛ, psychologÛ i gayÛ v‰e patfiiãnû osvûtlila a díky jim mnoho mlad˘ch lidí, ktefií v sobû tápali, na‰lo samy sebe.
Nebylo to asi snadné, kdy jste si svoji odli‰nost uvûdomil poprvé? A vypadáte jako pohodáfi, jste takov˘ i ve skuteãnosti? Poprvé uÏ asi v pûti letech, naplno aÏ ve Francii, kde homosexualitu nikdo nefie‰il, byla bûÏná, takÏe mû stresy z ní úplnû míjely a já mûl ãas se s tím v pohodû vyrovnat. Jinak se obecnû snaÏím kolem sebe ‰ífiit pohodu a optimismus. Zlo a nenávist rozeÏírá du‰i, úsmûvy a laskavost ji zase pohladí.
Va‰e filmy jsou spí‰ pro nenároãné diváky, myslíte, Ïe nás mohou oslovit? Proã by ne? ObjíÏdím teì republiku s tím posledním, Doktor u jezera hrochÛ, a v hledi‰ti vidím hodnû mlad˘ch tváfií, vidûl jsem je tam ale i u „primitivních“ KameÀákÛ. Stokrát rad‰i natoãím komedii, co lidi pobaví, neÏ váleãn˘ film. Koho dneska zajímá? Pro vás je to stfiedovûk a stafií, co to zaÏili, si ty hrÛzy nemusí stále dokola pfiipomínat. A taky nemají na vstupné. Kdo touÏí po násilí, nebo chce b˘t v depresi, nemusí chodit do kina, staãí, aby si pustil zprávy!
Tradiãnû konãíme rozhovory stejnou otázkou. „Trápíte rád malé vepfiíky?“ Naopak, já se s nimi pfiímo laskám. A to ve v‰ech podobách – vepfiík jako ‰unãiãka, jelítko, jitrniãka, fiízeãek…
Dûkuji za rozhovor.
9
Arnold StudentÛm uÏ skonãil mûsíc bez stresu, pln˘ pohody - teì Ïák do ‰koly spûchá, dûsíc se se‰itu na pozdní pfiíchody. Zmûna, za kterou Ïáci bojovali cel˘m sv˘m srdcem i du‰í, jiÏ poctivû si vydupali, po krátké dobû se ru‰í. Nelíbilo se snad vedení víc opozdil˘ch studentíkÛ, ãi chybûlo jim potû‰ení ze zapisování hfií‰níkÛ? Teorie jsou rÛzné, v‰ak z tûch ãi jin˘ch dÛvodÛ máme tu zpátky hrÛzné hlídání pozdních pfiíchodÛ. Profesofii zas dole zapisují a Ïáci vûtfií prÛ‰vihy - vÏdyÈ uÏ za tfii zápisy vyfasují nepûkné kázeÀské postihy. KaÏd˘ pÛlrok se rozdala napomenutí i dÛtek fÛra. Skuteãností se opût stala v‰ech studentÛ noãní mÛra. Takhle to vidí Arnold. Souhlasíte s ním? Chcete s ním diskutovat? Chcete mu dát pûstí? Máte ho rádi? Líbí se vám? Rádi byste mu nûco vzkázali? Chcete mu zapálit vlasy? Chcete ho podrbat za uchem? Chcete mu poradit? Chcete ho kritizovat? Tak mu to napi‰te! Arnold sdílí e-mail s redakcí - redakce.spit@seznam.cz 10
Na‰i profesofii a vysoké ‰koly - díl první Bronislav âíÏek
R
ozhodli jsme se zjistit, jaké vysoké ‰koly nav‰tûvovali na‰i kantofii. Jestli by nám je doporuãili, jak se jim na nich líbilo a co se od jejich studentsk˘ch let na vysok˘ch ‰kolách zmûnilo. Odpovûdi prvních dvou profesorÛ se dozvíte jiÏ nyní, na dal‰í dva rozhovory se mÛÏete tû‰it v pfií‰tím ãísle.
Profesorka Hana BlaÏková Mgr. Vystudovala pedagogickou fakultu Jana Evangelisty Purkynû v Ústí nad Labem – obor dûjepis a zemûpis pro stfiední ‰koly. Tfii roky studovala v Praze na filozofické fakultû hebrej‰tinu.
Vybrala byste si tuto ‰kolu i dnes? Tím, Ïe jsem chtûla dûlat dûjepis-zemûpis, tak to je obor, kter˘ se nestuduje úplnû v‰ude a vût‰inou je to mezifakultní studium mezi filozofickou a pfiírodovûdeckou fakultou a na v‰ech pedagogiuck˘ch fakultách to rozhodnû není. Je to sloÏité to skloubit, tím Ïe máte nûco na pfiírodovûdecké a nûco na filozofické, tak to nevychází s rozvrhy tfiíd. TakÏe já jsem koukala po republice a hledala jsem ten dûjepis zemûpis, a ten byl v té dobû jenom v Ústí nad Labem. TakÏe já bych asi postupovala stejnû. A v souãasnosti je to opût jen v Ústí nad Labem, protoÏe v Praze se to opût zru‰ilo.
Jaké ‰koly jsou dnes podle vás nejoblíbenûj‰í? Myslím si, Ïe dnes jsou nejÏádanûj‰í ekonomické obory, vím, Ïe hodnû studentÛ chodí na V·E. Potom právnické fakulty rÛznû 11
po republice, protoÏe to taky je lukrativní obor, a myslím si, Ïe studenti dnes uÏ na ménû lukrativní vysoké ‰koly nechodí. Také si myslím, Ïe dnes jsou oblíbené také stavební fakulty a strojírenské fakulty – je to takové oÏivení po revoluci. Také jsem sly‰ela, Ïe se hodnû studentÛ hlásí na V·CHT na obor v˘roby léãiv.
Mûla jste na ‰kole pfiedmûty, které byly naprosto zbyteãné? To je úplnû v‰ude, i kdyÏ studujete v rámci oboru, kter˘ jste si vybrali, tak jsou zde pfiedmûty, které musíte udûlat, i kdyÏ vás to úplnû nebaví. V tom dûjepise si snad ani nevzpomínám, moÏná jen historiografie, coÏ je nauka o historicích. Byla dle mého názoru velmi nezáÏivná. A v zemûpise to byl matematick˘ zemûpis, protoÏe pfiece jenom to není úplnû to, co baví mû, a potom teorie geografie, coÏ je vûc, kterou ve své praxi vÛbec nepouÏiji – to jsou jednotlivé geografické teorie o rÛzn˘ch systémech.
Uãí se tyto pfiedmûty i v souãasné dobû? Historiografie na 100% a myslím si, Ïe je to pomûrnû stûÏejní zkou‰ka, která je dÛleÏitá, abyste ji mûl do urãitého období. A ta teorie geografie se podle mû také uãí, protoÏe je souãástí toho oboru.
Poslala byste na svoji vysokou ‰kolu své dítû? Já to nechám na ní, jak se rozhodne. Kdyby chtûla b˘t uãitelkou, tak bychom se nad tím asi zamyslely, jestli by si nechtûla zvolit jiné povolání, ale kdyby na tom trvala, tak jí samozfiejmû nebudu házet klacky pod nohy.
12
Jaké byly nejvût‰í prohfie‰ky tenkrát na vysok˘ch ‰kolách? Víte o tom, Ïe by se tfieba v dobû va‰eho studia na va‰í ‰kole distribuovaly drogy? Já jsem se s tímto osobnû vÛbec nesetkala, i kdyÏ jsem vlastnû Ïila tûch pût let na kolejích, tak jako urãitû tam nûco takového fungovalo, ale myslím si, Ïe jenom v tûch lehk˘ch drogách. Vûdûlo se, ke komu zajít, kdyÏ nûkdo chtûl trávu a tak…ale s nûjak˘m velk˘m mnoÏstvím nebo Ïe by to nûjak negativnû ovlivnilo studenty, tak z mého okolí neznám nikoho, kdo by tûm drogám propadl. Kolejní Ïivot vás svádí, Ïe moc na koleji nejste a Ïe pofiád nûkam chodíte, takÏe potom je nutná taková disciplína pfied zkou‰kov˘m obdobím. Ale je pravda, Ïe pár lidí to neustojí, protoÏe najednou mají tu velkou volnost.
Kter˘ pfiedmût jste povaÏovala za nejtûωí a proã? V dûjepise byla nejtûωí zkou‰ka z novovûk˘ch dûjin, mûli jsme kantorku, která byla velmi pfiísná, takÏe se této zkou‰ky kaÏd˘ obával. Ze zemûpisu byla nejtûωí zkou‰ka asi z âeské republiky, protoÏe tam byly jak pfiírodní, tak i hospodáfiské podmínky, takÏe to bylo velmi nároãné.
Narazila jste na nûjakého obávaného pedagoga– notorického vyhazovaãe? Jaké jste s ním mûla zku‰enosti? Jak se s takov˘m ãlovûkem vypofiádat? Tak oni jsou dva typy notorick˘ch vyhazovaãÛ. Já jsem se setkala na zemûpise se dvûma typy, jeden byl takov˘ ten zatrpkl˘ ãlovûk, kter˘ vyhazoval pro nûj nesympatické lidi. Já si pamatuji, Ïe kdyÏ jste k nûmu pfii‰li na pfiedná‰ku, i kdyÏ nebyly povinné, tak on si to velmi hlídal. No a moje spoluÏaãka si tam vytáhla noviny, protoÏe byla zrovna nezáÏivná ãást, a zaãala si ãíst. A on to zjistil a fiekl jí, Ïe pokud ji to nebaví, tak Ïe si mÛÏe jít ãíst ven. A ona se sbalila a ode‰la. Vyhodil ji asi pûtkrát z ústní zkou‰ky. Vyhazoval ji na blbostech. VÏdycky ji na nûco chytil. 13
Mûli jste na ‰kole nûjak˘ propracovan˘ a osvûdãen˘ systém tahákÛ? No tak ono to moc ne‰lo a, abych pravdu fiekla, tak jsme moc písemek nepsali. Psali jsme jenom pár zápoãtÛ z té matematické geografie, takÏe pár tahákÛ se vzoreãkama jsme samozfiejmû mûli, ale jinak si moc radit ne‰lo. A na potítku to ne‰lo absolutnû vÛbec.
Myslíte si, Ïe to dnes mají studenti jednodu‰‰í? V dohledávání informací urãitû, protoÏe za nás byl internet je‰tû v plenkách. Já si pamatuji, Ïe teprve v druháku na vej‰ce jsem si zafiídila svou první e-mailovou adresu. My jsme museli v‰echno vyhledávat v knihovnách. Na druhou stranu si myslím, Ïe na studenty mÛÏe b˘t kladeno vût‰í mnoÏství nárokÛ. Ale v˘bûr vysok˘ch ‰kol mají daleko vût‰í neÏ jsme mûli my. TakÏe kaÏd˘ si zde mÛÏe najít, co by ho bavilo.
Profesorka Eva Pfiechová RnDr. Vystudovala Pfiírodovûdeckou fakultu Palackého v Olomouci.
Vybrala byste si tuto ‰kolu i dnes? Asi ano. Jako za dan˘ch okolností byla ideální, mohla jsem jít do Prahy na Matfyz, ale pro mû by to znamenalo vy‰‰í náklady a vy‰‰í ãasové ztráty. Olomouc má tu v˘hodu, Ïe kdyÏ ãlovûk chodí pû‰ky, tak jde sice del‰í dobu, ale v‰ude dojde pû‰ky. Snad nejdéle to trvalo 15 min.
Jaké ‰koly jsou dnes podle vás nejoblíbenûj‰í? Dost jich chodí na vysokou ‰kolu ekonomickou, dost chodí na práva. Docela hodnû lidí se hlásí na fakultu sociálních vûd, ale nemám o tom úplnû pfiesn˘ pfiehled. 14
Mûli jste na ‰kole pfiedmûty, které byly naprosto zbyteãné? V dobách socialismu marxismus-leninismus. TakÏe o dûjinách KSâ nevím dnes vÛbec nic. Byla jsem tehdy opálená, uÏily jsme si tehdy s kamarádkou lesa a podobné vûci a nenauãily jsme se vÛbec nic. Mûla jsem tehdy velké ‰tûstí, Ïe mi to pro‰lo. Obecná pedagogika byla také zbyteãná, navíc ji uãil takov˘ zvlá‰tní pán. Naopak psychologii bych povaÏovala za velmi potfiebnou. Paní, která nás na ni mûla, nestála sice za nic, ale já jsem si hodnû vûcí sama nastudovala. Jinak, co se t˘ká matematick˘ch a fyzikálních disciplín, tak tam snad nebylo zbyteãné vÛbec nic.
Uãí se tyto pfiedmûty kromû marxismu-leninismu i v souãasné dobû? Myslím si, Ïe takov˘ základ se je‰tû dnes uãí, ale jak daleko se zmûnil obsah toho pfiedmûtu, to netu‰ím.
Poslala byste na svoji vysokou ‰kolu své dítû? Poslala. Já si myslím, Ïe ta pfiírodovûdecká fakulta i dneska bude mít solidní úroveÀ. Nehledû na to, Ïe zde uãí studenti, ktefií chodili na stejné gymnázium, jako jsem chodila já. Vím, Ïe byli velmi chytfií. PovaÏuji to za záruku takové solidnosti.
Jaké byly nejvût‰í prohfie‰ky tenkrát na vysok˘ch ‰kolách? Víte o tom, Ïe by se tfieba v dobû va‰eho studia na va‰í ‰kole distribuovaly drogy? Na té na‰í fakultû jsem tedy o drogách nikdy nezaslechla ani Èuk. A vÛbec o niãem nevím. Byli asi nûjací liknaví studenti.
Kter˘ pfiedmût jste povaÏovala za nejtûωí a proã? Tak obecnû pfii studiu matematiky a fyziky je tûÏká matematická anal˘za, ale pro mû byla tfieba nejobtíÏnû‰í teorie mnoÏin, do kte15
ré jsem opravdu nepronikla, a potom také byla tûÏká pravdûpodobnost a statistika, do nich jsem také moc nepronikla. Anal˘za je obecnû tûÏká, ale jelikoÏ byla kvalitnû oduãená, tak já si myslím, Ïe jsem ji umûla a Ïe ji umím. Zatímco o vy‰‰í teorii mnoÏin, co jsme tam mûli, tak o té nevím vÛbec nic.
Narazila jste na nûjakého obávaného pedagoga – notorického vyhazovaãe? Jaké jste s ním mûla zku‰enosti? Jak se s takov˘m ãlovûkem vypofiádat? Obavy byly z toho pána, kter˘ zkou‰el tu vy‰‰í matematickou anal˘zu, nûktefií studenti sice ‰li vícekrát, ale myslím si, Ïe nikdo kvÛli nûmu ‰kolu neopustil.Ani si snad nepamatuji, kdo by byl notorick˘ vyhazovaã.
Mûli jste na ‰kole nûjak˘ propracovan˘ a osvûdãen˘ systém tahákÛ? To v podstatû vÛbec. Jediné, co se tedy musím pfiiznat, Ïe jsem udûlala podvod, kdyÏ se dûlaly testy na laborky, tak nám spoluÏáci, co uÏ tam byli, fiekli v‰echny ty otázky a já jsem se to cílenû nauãila.
Myslíte si, Ïe to dnes mají studenti jednodu‰‰í? My jsme to mûli lep‰í v tom, Ïe jsme mûli pevn˘ rozvrh a v‰echno bylo závazné. Na v‰echno jsme mûli chodit povinnû. Na pfiedná‰ky to samozfiejmû povinné nebylo, ale tfieba na pfiedná‰ky z matematiky nebo fyziky se vyplatilo chodit. TakÏe v tom to bylo jednodu‰‰í. Nám se nemohlo stát, Ïe bychom se do skupiny na vybran˘ pfiedmût, kam jsme chtûli chodit, nedostali. A dneska se to stává. Myslím si, Ïe je to trochu nedomy‰lené. Myslím, Ïe i ty rozvrhy se dávaly dohromady mnohem lépe. Málokterá ‰kola má nûco jako kampus. KdyÏ jsou nûkde kampusy, tak to mi pfiijde vynikající. Po stránce studia mi to pfiijde b˘t srovnatelné. 16
Jde se volit! Laura Haiselová
D
emokratické principy. Názory studentÛ. Budoucnost národa. To v‰echno odkryjí Studentské volby 2010.
Akce Studentské volby 2010, která probûhne pod zá‰titou organizace âlovûk v tísni, se zúãastní vysoké a stfiední ‰koly z celé âeské republiky. Podle pofiadatelÛ je cílem voleb ukázat studentÛm demokratické principy v praxi, iniciovat mezi nimi debatu o politick˘ch tématech a zv˘‰it volební úãast mezi mlad˘mi lidmi. Na‰e ‰kola se díky Studentské radû podporované vedením a profesory bude na události také podílet. My, tedy studenti, se mÛÏeme ve volbách vyjádfiit právû dnes – v den vydání ·pitu – 27. 4. 2010. Na v˘bûr budeme mít v‰echny politické strany, které kandidují do Poslanecké snûmovny. Koho napadlo, Ïe bude volit i ·pitálská? „LetákÛ s informacemi a dal‰í propagace jsme si v‰imli na projekci Jeden svût 2010,“ odpovídá pfiedsedkynû Studentské rady Markéta Kafková (6. V). „My‰lenka uspofiádání voleb na ‰kole nás zaujala, takÏe jsme zaãali shánût dal‰í informace a ptali jsme se spoluÏákÛ, zda by mûli zájem zapojit se do tohoto projektu.“ A protoÏe zájem mezi studenty byl pomûrnû velk˘, dostaly se Studentské volby i do na‰í ‰koly. Pan fieditel plán podporuje a pokládá ho za dobr˘ nápad, v ãemÏ se shoduje i se v‰emi dotázan˘mi profesory.
Patron projektu na na‰í ‰kole Zá‰titu nad Studentsk˘mi volbami pfievzala paní profesorka Vrbová. Pod jejím dohledem bude pracovat volební komise. Podle sv˘ch vlastních slov se paní profesorka na volby velmi tû‰í. „V˘sledky voleb nám napoví, jak se budoucí voliãi dívají na stávající politickou situaci a co si myslí o jejím smûfiování. Urãitû to bude velmi zajímavé,“ fiíká paní profesorka.
Jak budou volby probíhat V den voleb budou mít studenti, ktefií jiÏ dosáhli vûku 15 let, moÏnost dát najevo svÛj názor. Volební místností bude prav17
dûpodobnû studentsk˘ klub. Volební komisi budou tvofiit tfii zástupci studentÛ – Markéta Kafková (6.V), Martin BartÛnûk (4.B) a Zbynûk Máca (5.V). „Volby budou samozfiejmû anonymní, nebudeme zvefiejÀovat ani v˘sledky za celou na‰i ‰kolu, dozvíme se pouze ty celostátní. My, jako pofiadatelé za na‰i ‰kolu, samozfiejmû zachováme mlãenlivost,“ vyjádfiila se paní profesorka Vrbová.
Rizika Volby jsou sice anonymní, ale i pfiesto se Studentská rada i pan fieditel obávali, Ïe by se studenti mohli navzájem ovlivÀovat, fiíct si: „Tak, teì v‰ichni pÛjdeme volit Fialové!“. V˘sledky voleb by tak nebyly prÛkazné. „Tomu jsme se pokusili zabránit tím, Ïe se bude volit o pfiestávkách, takÏe kaÏd˘ student mÛÏe jít volit samostatnû a nebude pod tlakem,“ tvrdí pan fieditel Zajíc.
vy‰‰í neÏ v regulérních volbách,“ fiíká pan fieditel Zajíc. Na na‰í ‰kole je pfies 250 lidí, ktefií budou moct volit. Doufejme tedy, Ïe se nás zúãastní co nejvíce.
PÛjdete volit? Vût‰ina dotázan˘ch studentÛ se samozfiejmostí odpovûdûla, Ïe ano. Îe si myslí, Ïe volit je dÛleÏité a Ïe aÏ jim bude 18, budou vyuÏívat svého volebního práva. Ale i mezi nimi se na‰la jedna ãerná ovce. Nejmenovan˘ student, kter˘ na otázku, zda se zúãastní voleb, odpovûdûl: „Mû to nezajímá, to se mû net˘ká!“ Ráda bych tedy tomuto studentovi nûco vzkázala.
KaÏd˘ hlas má cenu!
Volby – aÈ uÏ studentské, nebo ty „opravdové“ – se t˘kají nás v‰ech. Je dÛleÏité se jich zúãastnit, je dÛleÏité dávat najevo svÛj názor a je dÛleÏité podílet se na demokracii. A pro vás ostatní, ktefií byste snad také váMalá volební úãast hali nad svou úãastí ve volbách, Pan fieditel, profesofii i Stu- mám stejn˘ vzkaz. Neváhejte, dentská rada se shodují, Ïe se jde se volit! malé volební úãasti nebojí. Zájem o volby mezi studenty je vesmûs velk˘. „Pfiedpokládám, Ïe úãast studentÛ ve volbách bude 18
Zpovûì studenta stfiední ‰koly Michal ¤ehofiek
âást 3. - Zájezdy
S
A teì k samotnému ¤ecku, nejkrásnûj‰ímu v˘letu, na kterém jsem se ‰kolou byl. Úchvatná krajina, v˘borné ubytování a prvotfiídní spoleãnost. Vyrazili jsme z parkovi‰tû pfied ‰kolou, nastoupili do autobusu a vyrazili. Prostû klasika. První ukazatel toho, jak úÏasn˘ v˘let to bude, se nám naskytl po pfiíjezdu do Ti z vás, ktefií sledují ãaso- Ancony, italského pfiístavu. vou posloupnost ve zpovûdích, Oním ukazatelem byl ten nejvûtsi zfiejmû v‰imli, Ïe jsme se za- ‰í trajekt, kter˘ jsem do té doby tím neposunuli z primy. Ale ne- vidûl. Nበvybaven˘ autobus bojte se, brzy zrychlíme, protoÏe pfied ním vypadal jako titûrn˘ nûkteré roky nejsou ani zpola stfiípek vedle kfii‰Èálové vázy. tak zajímavé jako právû prima. Po noci strávené na palubû, pfiib˘vajícím ãasem stráven˘m úmorn˘m uãením si ãlovûk zaãne uvûdomovat, kolik toho pro nûj znamenaly v˘lety. Tím nemyslím jiÏ popsan˘ adaptaãní kurs, ale v˘lety smûfiující mimo âeskou republiku. Abych byl naprosto pfiesn˘, m˘m prvním byl v˘let do ¤ecka v kvûtnu roku 2005.
VÏdy záleÏí, kdo takov˘ v˘jezd za hranice pofiádá, ale dovolím si fiíct, Ïe jsem byl spokojen˘ s kaÏd˘m v˘letem. Ba ne, byl jsem nad‰en˘! Dodnes lituji tûch nûkolika zájezdÛ, kter˘ch jsem se nezúãastnil. Proto bych rád poradil mlad‰ím studentÛm na na‰í ‰kole, aÈ jedou, dokud mÛÏou, aÈ jedou, dokud ve ‰kole nejde opravdu do tuhého, ale hlavnû aÈ mají na co vzpomínat.
která se po celou plavbu tfiásla díky mohutnému huãení motoru, jsme koneãnû dorazili na pevninu. Názory lidí na cestu trajektem se li‰í podle toho, jestli se jim udûlalo ‰patnû na nûm nebo aÏ poté, protoÏe následovaly ohromné kopce, které jsme museli pfiekonat. Lépe fieãeno, na které jsme se museli vy‰plhat po klikat˘ch a uzouãk˘ch horsk˘ch cestiãkách. Vûfite, Ïe jsem 19
v tu chvíli nebyl moc nad‰en˘ ze do bílé mlhy, a na stranû druhé, sezení u okna. Ty srázy se mi vy- zdá se celé ¤ecko jako na dlani. bavují i nyní, pfii psaní. âi Mykény s jejich vyprahl˘mi Víte, vylíãení v‰eho, co jsem kopci a sloÏit˘mi pÛdorysy. vidûl a co jsem zaÏil, je témûfi Jestli naopak milovníkem nemoÏné. Na to byste se muse- antického umûní jste, nav‰tivte li vydat do ¤ecka, ale i pfies to se Athény s jejich veleznámou akvám to nûjak pokusím pfiiblíÏit. ropolí nebo napfiíklad Olympii. Ach ano, Meteora. Tyto klá‰tery, postavené na tûch nejnepfiestavitelnûj‰ích místech - vysok˘ch skalních v˘ãnûlcích, stovky metrÛ vystupujících nad okolní krajinu. BlíÏe k nebi to opravdu nejde.
Doufám, Ïe jsem vás sv˘m tak trochu cestopisn˘m líãením neuspal. Spí‰e vûfiím, Ïe jsem vás nalákal na ‰kolní zájezdy. Jak jsem jiÏ psal, aÈ máte na co vzpomínat. MoÏná zapomenete
Delfy. Po vystoupání na kopec Ïádající si poslední síly se vám naskytne úÏasn˘ pohled na antické sloupy ãi pokladnici. Pokud vystoupáte je‰tû o kousek v˘‰, narazíte na Amfiteátr a, fiíkejme tomu, stadión. Ale to, co vás na Delfách zaujme nejvíce, je ten v˘hled do krásného a zelení porostlého údolí. Tam se ãlovûk cítí opravdu nicotn˘ opro- polovinu uãiva, ale ten pohled na zapadající slunce na fiecké ti té velkolepé kráse. pláÏi, ten pohled na Korintsk˘ Pokud se necítíte zrovna mi- prÛplav ãi antické památky, vám lovníkem antického umûní, nav- nikdo neodpáfie. ‰tivte napfiíklad úchvatn˘ byzantsk˘ hrad v Mistfie, také s nádhern˘m v˘hledem. Na jedné stranû hory, zpola schované 20
Matfyz Anka Holanová
M
atfyzák. Nûktefií se toto oznaãení pomalu bojí vyslovit, jiní ho berou jako obyãejné slovo a je‰tû jiní si potají i vefiejnû pfiejí se jím stát. KaÏdopádnû, Ïádná jiná ‰kola nemá tak typické studenty - ideální matfyzák nosí br˘le, kostkované ko‰ile, má dlouhé vlasy a pfiem˘‰lí zpÛsobem, kter˘ nûktefií povaÏují za blázniv˘, jiní za geniální (koneckoncÛ, genialita je jen urãitá forma bláznovství). O Ïádné jiné ‰kole se nevypráví tolik m˘tÛ. Pokud vám jde aspoÀ trochu matematika, prorokují vám pfiíbuzní, uãitelé a spoluÏáci budoucnost právû na matfyzu. Matfyz je zkrátka pojem. Ale co si pod ním pfiedstavit? Proã tato ‰kola táhne nové a nové studenty? Jací studenti to jsou? K ãemu je vÛbec matfyz dobr˘? Na to jsem se zeptala pfiímo u zdroje, uãitele RNDr. Tomá‰e Holana z Kabinetu software a v˘uky informatiky. PfiibliÏnû kolik pfiichází kaÏd˘ rok nov˘ch studentÛ? Kolik jich pfieÏije prvák? Na informatiku tak 500 kaÏd˘ prvák, pfieÏije tak 150. Není to tak hrozn˘, jak to vypadá, protoÏe poslední dva roky berem bez pfiijímaãek, takÏe nûkdo studuje dálkovû, a kdyÏ na to nestaãí, tak toho prostû nechá. Skuteãnû pfiijat˘ch je víc, ale nastupuje okolo 500.
Studuje na matfyzu víc klukÛ nebo holek? Jasnû klukÛ, aspoÀ na informatice, na matematice to asi není tak v˘razné.
Co studenti od matfyzu nejãastûji oãekávají? To je takov˘ to, Ïe matfyzákem se ãlovûk nestává, matfyzákem se ãlovûk rodí, a pak to je jen o pfietrpûní Z· a S·, neÏ se sem skuteãnû dostane.
21
Studenti se velmi ãasto podílejí na rÛzn˘ch projektech, napfi. na soutûÏi Eurobot. Co jim to dává? Samozfiejmû, dûlat projekt je vÏdy zku‰enost jin˘ho druhu neÏ ãíst v uãebnici nebo poslouchat na pfiedná‰ce, protoÏe kdyÏ nûkde stokrát ãtou, Ïe nûco mají dûlat, a kdyÏ pak rok spolu pracují, pak jim to pfieroste pfies hlavu, tak to je urãitû zku‰enost. To je nenahraditelné. KaÏd˘ student informatiky (dnes uÏ jen sotwarového inÏen˘rství) musí absolvovat velik˘ skupinov˘ projekt - skupina studentÛ dohromady 9 mûsícÛ pí‰e program, a nûkteré se t˘kají i Eurobota, ale zdaleka ne v‰echny. Ale dobr˘ je, Ïe studenti tfieba zjistí, Ïe se pÛl roku patlali s robotem, a pak se jim v t˘ soutûÏi stane, Ïe se vÛbec nerozjede, protoÏe má vybité baterky - to se stalo na posledním Eurobotovi na semifinále. Uãí se, Ïe kaÏdá blbost mÛÏe naprosto zkazit úspûch.
Jaká b˘vá pracovní atmosféra? Atmosféra je dobrá, studenti jsou chytfií, milí, zvûdaví, opravdu se o to zajímají. Je to radost s nimi pracovat.
Jak nejãastûji pracují absolventi? Tipoval bych, Ïe programování, ale nemám Ïádné statistiky. Zase mluvím o informatice, matematici mÛÏou jít tfieba do poji‰Èovny. I ti, co neprojdou, se obãas uchycují okolo poãítaãÛ nebo to zkou‰í na jin˘ch ‰kolách - na âVUT nebo na V·E. Ale ti opravdu dobfií pracují jako programátofii uÏ bûhem ‰koly.
Je pravda, Ïe na matfyzu studují hezké holky a o‰kliví kluci? Je to pravda, máme hezk˘ holky. Jestli jsou kluci hezk˘, to posoudit nedokáÏu. Pfiísloví tvrdí, Ïe matfyzák je chytr˘ a krásn˘, ale myslím, Ïe to není rozdûleno, Ïe chytré jsou i studentky.
Proã si matfyzáci ãasto dûlají legraci z V·E? Nevím...Z ekonomky si dûlá srandu asi kaÏdej. Takhle to vypadá, Ïe nûco proti nim máme, pfiitom nemáme. A nûktefií na‰i studenti po matfyzu vystudovali navíc je‰tû V·E, protoÏe je to zajímalo. 22
Knedlíkové nebe Vûra Hujerová
â
esk˘ a bavorsk˘ národní poklad, kter˘ uÏ ochutnal asi kaÏd˘ správn˘ obyvatel na‰eho státu. AÈ uÏ se jedná o bramborov˘, houskov˘, plnûn˘ nebo jin˘ exotick˘ druh. Ale tu‰íte aspoÀ, jakou historii má tento vydatn˘ pokrm? Nebo snad Ïe existuje i v˘stava na poãest knedlíku? I kdyÏ nepatfiím mezi nejvût‰í fanou‰ky knedlíku (kter˘ch je mimochodem na Facebooku pfies tfii sta), ráda vás seznámím nejen s jeho minulostí a sloÏením, ale hlavnû s právû probíhající v˘stavou Knedlíkové nebe.
K
nedlík známe uÏ od starovûku, i kdyÏ tehdy to byly kuliãky ãi ‰i‰tiãky z masa a máãené housky - prostû odli‰n˘ typ. Od 17. st. tvofiila základ mouka a na poãátku 19. století uÏ objevujeme název ,,knödel” (do ãe‰tiny se pfieloÏilo jako knedlík). Tehdy v‰ak byl hlavním jídlem, ale ãasem zaãaly vznikat odli‰né varianty a s nimi i typické národní pokrmy (vepfio knedlo zelo). Dnes si ãlovûk mÛÏe vybrat z desítek rÛzn˘ch receptÛ. Pár vám jich pfiiblíÏím:
- jáhlov˘ (jáhly, sÛl, bezlepková mouka) - je jako jedin˘ ze svého druhu dietní - tyrolsk˘ houskov˘ (mouka, houska, cibule, slanina, mléko, vejce, sÛl, pepfi, petrÏelka) - houbov˘ (ohromné mnoÏství ingrediencí, po kter˘ch vás pfiejde chuÈ) - ‰ulánky (brambory, mouka, mléko ãi voda, sÛl) -
- ‰vábsk˘ s˘rov˘ (veka, mléko, tvrd˘ s˘r, vejce, cibule, petrÏel, máslo, lÏiãka mouky) 23
O
bdivujete mé kuchafiské znalosti? Pfiiznám se, potlesk si zaslouÏí i má kuchafika... A jak je na tom na‰e gymnázium s knedlíky? Ze své ankety jsem se dozvûdûla, Ïe na‰i studenti knedlíky jedí... Nepoãítají je, ani se nezajímají o jejich historii nebo o v˘stavu Knedlíkové nebe, ale za správné âechy se povaÏují v‰ichni!
A
pfiejdeme k zmiÀované v˘stavû. Zhlédnout ji mÛÏete v Národním zemûdûlském muzeu Praha. Vychází z pÛvodní nûmecké verze, ale je roz‰ífiena o nûkolik ãesk˘ch reálií. Je na ní zachycena historie vzácného pokrmu - knedlík (knödel) v na‰em i nûmeckém prostfiedí. Knedlíky jsou v reklamách, textech, písních, literatufie i na obrazech a v‰echno je to shromáÏdûno na jedné v˘stavû. Ve‰keré texty jsou dvojjazyãné (ãe‰tina, nûmãina; tschechische, deutsch). A jelikoÏ k v˘robû knedlíku nám nepostaãí pouze mouka a sÛl (to si myslím já:D), v˘stava se neobe‰la bez nûjaké té reklamy na kuchyÀské vybavení. Pokud byste mûli zájem, mÛÏete se zúãastnit i nûjaké ochutnávací akce, které jsou tu jako doprovodn˘ program. Pokud vás do konce kvûtna pfiepadne chuÈ na nûco typického pro nበstát, zavítejte na tuto v˘stavu.
24
CERN, Make your own pocket-space Metodûj Novotn˘
C
ERN, velmi aktuální téma. Nejvût‰í, nejlep‰í, nejrychlej‰í, nejdiskutovanûj‰í, nejdraωí, zkrátka NEJ. Nûktefií lidé ale tvrdí, Ïe spolu s tûmito v‰emi NEJ se pfiidává i NEJnebezpeãnûj‰í. Právû teì poãítaãe v CERNu poãítají tisíce, miliony, googly a googleplexy údajÛ jenom proto, aby se zjistilo, co udûlala ãástice A pfii sráÏce s ãásticí B. V˘sledek by mûl logicky znít - srazily se, no a co - ale vûdci by se vám vysmáli. Podle nich to udûlá nûjakou hroznou rovnici a kvantum v˘poãtÛ, které se musí poãítat 18 aÏ 24 mûsícÛ na disku s pamûtí 11 terabytÛ.
J
ak jsem jiÏ fiíkal, nûktefií se bojí. âeho? Toho, Ïe vznikne ãerná díra a v‰echny nás pohltí. Já fiíkám - moÏná to tak není, ale naã to pokou‰et? Z pohledu ãisté logiky, kdyby ta díra vznikla a v‰echny nás zabila, nebylo by nám to jedno? Ale chceme riskovat svoji smrt, kdyÏ jediné, co bychom zjistili, kdyby se to povedlo, jsou podmínky, pfii kter˘ch vznikl vesmír? K ãemu nám to bude?
P
ravda, dlouho jsem se zaobíral my‰lenkou, Ïe bych mûl svÛj vlastní malink˘ kapesní vesmír. Pfiedstavte si, co by to bylo za moÏnosti! Byli byste tam nûco jako BÛh! Já bych si tam tfieba nasadil slimáky, urychlil ãas a sledoval, co by z toho vy‰lo. Tfieba by ke konci vypadali úplnû jako lidé. Nebo bych mohl naprosto zru‰it zákony kauzality! To by pak... Ale ne, tohle mûl b˘t faktick˘ ãlánek, aÏ jindy...
25
Den matek Klára Zlomková
V
mnoha kalendáfiích tento den nenajdeme, a kdyÏ, tak pokaÏdé s jin˘m datem. Pfiesto se rok co rok vrací vÏdy na druhou kvûtnovou nedûli.
P
fiedchÛdcem tohoto svátku je Matefiská nedûle, která vznikla v 16. století v Anglii. Poté se svátek objevil i v USA, kde byl vûnován pfiedev‰ím míru. Od té doby se uskuteãnila rÛzná hnutí za práva matek a roku 1914 byl den uznán za národní svátek den vefiejného vyjádfiení lásky a úcty k matkám. âtyfii roky poté se dostal i do âeskoslovenska, pravdûpodobnû velk˘m pfiívalem turistÛ z USA. Tuto ideu zaãaly podporovat rÛzné organizace, napfi. ãs. ochrana matek a dûtí, âerven˘ kfiíÏ, Sokol, Orel, katolické spolky i nûkteré Ïenské komise pfii politick˘ch stranách. V 50. letech v‰ak byly oslavy pfieru‰eny pro vznik jiného svátku, a sice MDÎ (Mezinárodního dne Ïen). Po pádu komunismu se v‰ak tradice obnovila a my tak mÛÏeme vyjádfiit lásku k na‰im matkám kaÏdou druhou kvûtnovou nedûli.
A
ãím maminku obdarovat? Zkuste nûco jednoduchého. Taková natrhaná kytiãka udûlá snad kaÏdé mamince vût‰í radost neÏ nûco, co koupíte v nejbliωí trafice. Pfiipisuji tedy pár tipÛ, které minimálnû tu moji maminku zaruãenû potû‰í: • Snídanû do postele – usmaÏte jí palaãinky • Natrhejte na louce kytiãku (pozor na chránûné rostlinky) • Vyrobte nûco – Origami, malba na keramiku pomocí speciálních barev • Upeãte su‰enky ãi koláã • Poãítaãoví maniaci si mohou pohrát s maminãinou fotografií • Pomozte jí v domácnosti (tím udûláte nejvût‰í radost, ale pozor na riziko, Ïe to pak bude vyÏadovat nejen na svÛj svátek) 26
Vefiejn˘ nepfiítel Jakub Cepník, TomበNovák
J
ak jistû víte, nedávno u nás ve ‰kole probûhla zmûna systému pozdních pfiíchodÛ. Ráno se jiÏ studenti nemuseli obávat profesorÛ kfiepãících u vrátnice s ìábelsk˘m v˘razem ve tváfii a papírem, do nûhoÏ zapí‰í kaÏdého provinilce, kter˘ dorazí do budovy pozdûji neÏ v 7:55. JiÏ v té dobû jsme v‰ak pojali podezfiení, Ïe se kdosi neznám˘ snaÏí idylku studentÛm prachsprostû zkazit. A na‰e domnûnka se potvrdila, kdyÏ se vûci vrátily po krátké dobû do star˘ch kolejí. Evidence pozdních pfiíchodÛ je zpût - oficiálnû kvÛli vysokému poãtu opozdilcÛ a jejich zápisÛ v tfiídních knihách. Nám se ov‰em zdá, Ïe oficiální informace jsou velmi povrchní. V‰e totiÏ nasvûdãuje tomu, Ïe má v tomto pfiípadu prsty je‰tû nûkdo jin˘. Znám˘ disident MatyበLustig z oktávy o tom ví své. Do kfiíÏku se kvÛli pozdním pfiíchodÛm dostal jiÏ nûkolikrát.
„Nevím, proã jsem byl do tfiídnice zapsán. Dole mû nikdo nevidûl a ve tfiídû jsem byl dfiív neÏ Pernicová,“ fiíká Matyá‰. On je sice názoru, Ïe je opût ubliÏováno pouze jemu, ale není jedin˘, kdo se dostal do problémÛ. Nûkolik studentek z 1. B zaÏilo podobnû nepfiíjemnou situaci. „Je pravda, Ïe jsme pfii‰ly do tfiídy aÏ po osmé hodinû. Byly jsme ale zdrÏovány jednou paní profesorkou. Od pozdního pfiíchodu nás pak na‰e obhajoba nezachránila,“ fiíká jedna z nich. Více svûtla by mohl do tohoto pfiípadu vrhnout Daniel Dobr, neblaze proslul˘ student tercie. Poskytl nám intimní zpovûì (je‰tû v dobû, kdy se pozdní pfiíchody nezapisovaly) a my jsme mu na oplátku zaruãili anonymitu.
27
Dane, ty pr˘ ví‰, kdo za tím v‰ím stojí. Mohl bys nám to prozradit? Jistû. Je to paní vrátná. Jak jsi k tomuto závûru dospûl? Dnes ráno jsem pfii‰el do ‰koly jako obvykle v 7:58. Od zru‰ení pozdních pfiíchodÛ v ‘55 uÏ nemusím chodit zadním vchodem, takÏe jsem si dobfie v‰iml, jak zkoumavû si mû paní vrátná prohlíÏí. Po nûkolika m˘ch incidentech mû jiÏ dobfie zná a jsem pfiesvûdãen, Ïe mû zapsala do tfiídnice právû ona. A ty stíhበpfiijít do hodiny vãas, kdyÏ jsi ve ‰kole aÏ v 7:58? Bez problémÛ. Je‰tû mi obvykle zb˘vá mnoho ãasu, abych si vyfiídil potfiebné vûci na poãítaãích. Matyበmá v‰ak na situaci jin˘ názor. Mífií jako obvykle nahoru: „Zase mi to zavafiil fieditel. Nûco si vymyslel a co já s tím?“ Jeho obvinûní ale, pravda, nemá velkou váhu. Podle nûj mÛÏe pan fieditel za v‰e. Inu, jak je to doopravdy, to uÏ musí kaÏd˘ posoudit sám. KaÏdopádnû si ale dávejte pozor, zdali vás nûkdo nepozoruje. A pokud byste snad vûdûli o tomto pfiípadu nûco víc, obraÈte se bez váhání na na‰i redakci. Zaruãujeme vám anonymitu. Stejnû jako Danovi, kter˘ dostal na základû sv˘ch v˘rokÛ fieditelskou dÛtku.
28
Otázková kopaná - ãást první Jakub Cepník
P
oãínaje tímto ãíslem se budete ve ·pitu setkávat s novou rubrikou – s tzv. „otázkovou kopanou“. V kaÏdém ãísle se jist˘ ãlovûk, kter˘ má co do ãinûní s na‰ím gymnáziem, zeptá na libovolnou vûc jiného ãlovûka z na‰eho gymnázia, jehoÏ si vybere. Onen dotyãn˘ na otázku odpoví a v následujícím ãísle to bude zase on, kdo se bude ptát. Tolik tedy krátk˘ úvod. „Vykopávat“ bude pan profesor Pretl. Pan profesor Pretl: Kdybyste si mûla vybrat jednoho zástupce celé Ïivoãi‰né fií‰e, kterému byste mohla dát dar lidské fieãi a komunikace, kterého Ïivoãicha byste si vybrala a proã? Paní profesorka Nováková: Otázka je to velmi zajímavá. To, Ïe ji vymyslel pan profesor Pretl, je dokladem toho, Ïe srdce je tak silná svalová pumpa, Ïe dokáÏe pomocí krve dostateãnû vyÏivovat i vysoko poloÏen˘ mozek, jak˘ pan profesor Pretl vlastní! Napadá mû spousta zvífiat, kter˘ch bych se chtûla na nûco zeptat. Nûkterá by dokonce mluvit mûla. Napfiíklad tisíce hospodáfisky chovan˘ch zvífiat ve velkochovech by mohly ãlovûku nadávat od rána do veãera. Jako Ïena bych si ráda popovídala s mravenãí královnou. Zeptala bych se jí, jak se jí leÏí v královské komÛrce. Jestli ji nic nebolí ani netlaãí, jestli se o ni dûlníci dobfie starají a jestli se nûkdy nechce zase podívat ven. Jestli jí ten jeden mejdan v podobû svatebního letu stál za tohle celoÏivotní vûzení a jestli se jí nûkdy nezasteskne po jejích mrtv˘ch partnerech. No, myslím, Ïe kdybych si dala je‰tû jednu skleniãku, napadlo by mû je‰tû ledacos, ale snad to staãí... 29
Kvûtinka Klára Zlomková
Jen co zmizí chladn˘ led Dere se skrz Ïivou hnûì Jarním vzduchem mífií vzhÛru Pou‰tí se na dlouhou túru Co ji ãeká nemá zdání Jde dál svou cestou bez pfiestání Barvami se pokr˘vaje Pomalounku zpomaluje Pak opût rychlost nabírá Uvadá a umírá
30
Redakce ·éfredaktor: Bronislav âíÏek (6.V) Redakce: Martina Kune‰ová (1.V), Vûra Hujerová (2.V), Denisa ·enk˘fiová (2.V), Metodûj Novotn˘ (3.V), Jakub Cepník (3.V), Jan Holan (3.V), Martin Janda (1.B), Anna Holanová (5.V), Klára Zlomková (6.V), Michal ¤ehofiek (6.V), Laura Haiselová (6.V), Petra Svobodová (6.V), Bronislav âíÏek (6.V), TomበNovák (8.V) Sazba a zlom: Pavel Svoboda Foto: google.com
31
Pro chytré hlaviãky... SUDOKU lehké
SUDOKU tûÏké
32