Page 1

Zeleň a veřejná prostranství v centru Prahy: jak zlepšit situaci Ochrana zeleně, informování veřejnosti a role nevládních organizací

Zpráva evropského semináře Univerzity Wageningen. Praha, 2008


Zeleň a veřejná prostranství v centru Prahy: jak zlepšit situaci Ochrana zeleně, informování veřejnosti a role nevládních organizací Zpráva evropského semináře Univerzity Wageningen

Praha, 2008


Zeleň a veřejná prostranství v centru Prahy: jak zlepšit situaci

Obsah Shrnutí............................................................................. 4 1. Úvod........................................................................... 5 2. Metodika.................................................................... 6 3. Analýza funkcí a služeb ekosystémů.......................... 7 3. 1. Typy veřejné městské zeleně v Praze..................... 7 3.2. Služby poskytované zelení..................................... 8 3.3. Hodnoty............................................................. 11 4. Ochrana veřejné městské zeleně.............................. 14 4.1. Ochrana využití území jako zelené plochy........... 14 4.2. Ochrana stromů.................................................. 15 4.3. Údržba zeleně..................................................... 15 5. Účast veřejnosti........................................................ 16 5.1. Význam účasti veřejnosti..................................... 16 5.2. Účast veřejnosti v procesu rozhodování o veřejné městské zeleni v Praze................................. 16 6. Monitoring a evaluace............................................. 18 6.1. Význam monitoringu.......................................... 18 6.2. Právní rámec....................................................... 18 6.3. Existence směrnic................................................ 18 6.4. Zapojení zainteresovaných osob do monitoringu a evaluace............................................. 18 7. Komunikace.............................................................. 19 7.1. Komunikace mezi zainteresovanými stranami...... 19 7.2. Komunikační prostředky..................................... 20 8. Závěr........................................................................ 21 9. Doporučení............................................................... 22 Odkazy........................................................................... 24 Příloha I: Dotazníky....................................................................... 25 Příloha II: Rámec pro pozorování služeb ekosystémů . .................... 31 Příloha III: Uznání faktu, že zeleň poskytuje statky a regulační a podpůrné služby, a úroveň vzdělání návštěvníků........... 32 Příloha IV: Původ respondentů......................................................... 33

Příloha V: Četnost návštěv parku a úroveň příjmu respondentů................................................................... 34 Příloha VI: Jaký obrázek lidé nejvíce upřednostňují........................... 35 Příloha VII: Nejvíce ceněná činnost.................................................... 36 Příloha VIII: Výrok: díky tomuto místu se cítím lépe............................ 37 Příloha IX: Ochota platit a socioekonomické proměnné.................... 38 Příloha X: Ochota platit a výroky 1 – 5............................................ 39 Příloha XI: Účast v rozhodovacím procesu........................................ 40 Příloha XII: Ochota účastnit se rozhodovacího procesu podle městských částí..................................................... 41 Příloha XIII: Ochota účastnit se rozhodovacího procesu...................... 42 Příloha XIV: Jak lidé znají nevládní organizace.................................... 43 Příloha XV: Z jakých médií se lidé dozvídají o rozhodovacích procesech....................................................................... 44 Příloha XVI: Z jakých médií se lidé dozvídají o jiných nevládních organizacích................................................................... 45 Příloha XVII: Vztah mezi médii a úrovní vzdělání................................. 46

Dílčí zprávy o závěrech výzkumu v jednotlivých městských částech jsou dostupné pouze na webu: http://mestaprozivot.arnika.org/vyzkum

3


Zeleň a veřejná prostranství v centru Prahy: jak zlepšit situaci

Shrnutí

Praha je městem, ve kterém je hodně veřejné městské zeleně. Nachází se zde rovněž mnoho různých typů zeleně, jako jsou městské parky, památkově chráněné zahrady, ostrovy na Vltavě, zelená náměstí a ulice lemované stromořadími. Jedinečné je to, že se velmi blízko centra města na­cházejí přírodní parky a lesy. Zeleň v Praze je však ohrožená v důsledku velkého množství projektů na výstavbu budov a infrastruktury. Na veřejnou městskou zeleň je velmi důležité dbát, protože zeleň jako ekosystém poskytuje lidem řadu služeb. V roz­ lehlém a hustě osídleném městském území Prahy jsou tyto ekosystémové služby zvláště cenné. Mezi hlavní poskyto­ vané služby patří čištění vzduchu, snižování hluku, odvádění dešťové vody, prevence eroze, poskytování stanovišť volně žijícím živočichům a planě rostoucím rostlinám, regulace mikro­klimatu a různé kulturní služby. Nejdůležitější kulturní službou pro lidi využívající veřejnou městskou zeleň je rekreace. Jednotlivé typy zeleně poskytují různé služby a v různém rozsahu. Ačkoli menší zelené plochy mají nižší schopnost poskytovat regulační a podpůrné služby než plochy větší, mohou být přesto velmi cenné. Jak vyplývá z naší studie, lidé si uvědomují, že veřejná městská zeleň je velmi důležitá. Uživatelé zeleně ve velké míře chápou a oceňují její regulační a podpůrné služby. Většina respondentů (75 %) by byla ochotná zaplatit za to, aby byla zeleň zachována. Doporučujeme provést podrobnější zhodno­ cení s cílem zjistit, jaké ekosystémové služby se mohou ztratit v důsledku projektů na novou výstavbu. Zvláštní pozornost by se měla věnovat také skutečnosti, že zeleň je důležitá zejména pro lidi s nižšími příjmy. Zapojení veřejnosti do rozhodovacích procesů týkajících se otázek životního prostředí je ve stále se zvyšující míře jednou z povinností státní správy. Účast veřejnosti je nezbytná také pro zlepšení správy a ochrany veřejné městské zeleně. Pro zapojení veřejnosti do rozhodování o zeleni existuje právní rámec, je však potřeba zlepšit jeho uplatňování. Jako příčiny nízkého zapojení veřejnosti se uvádí minulý režim a ne­ dostatek zájmu veřejnosti o zeleň. Z naší studie nicméně vy­ plývá, že občané považují zeleň za velmi důležitou a že lidí ochotných zapojit se do rozhodování o ní je více, než kolik se do rozhodování opravdu zapojuje. To může souviset s dostup­ ností informací, vlivem, jaký občané mohou mít, a se složitostí procesu rozhodování. 4

Monitoring a evaluaci veřejné městské zeleně s cílem zlepšit její stav a funkce mohou zainteresované strany provádět dvěma způsoby: monitoring a hodnocení souladu s legislativou a monitoring a hodnocení údržby zeleně. V žádné z městských částí, které jsme navštívili, neexistují jasné směrnice, pokud jde o monitoring a evaluaci. Různé městské části uplatňují různé metody, některé dokonce nepoužívají žádné. Doporučujeme vytvořit jednotné směrnice. Velmi důležitá je dobrá komunikace mezi zainteresovanými stranami během celého procesu posuzování a povolování projektů ovlivňujících veřejnou zeleň. Nicméně komunikace mezi městem na jedné straně a občany, nevládními organiza­ cemi a dalšími subjekty na straně druhé není optimální. To je často způsobeno tím, že se tito hráči navzájem považují za něco, co ohrožuje jejich cíle. Komunikace mezi různými nevládními organizacemi pro zlepšení obrany veřejné zeleně není na dostatečné úrovni. Většina občanů získává informace z hromadných sdělovacích prostředků, nevládní organizace a město však tyto nástroje nevyužívají optimálně. Doporučujeme využívat různá média a sdělovat jimi diferencované zprávy, aby se dostaly k různým cílovým skupinám. Doporučujeme rovněž vytvořit mno­ hostranné zprostředkovací komise na úrovni městských částí pro zlepšení komunikace a účasti veřejnosti ve věcech zeleně. Nevládním organizacím doporučujeme rozšířit jejich znalosti o nových informačních a komunikačních technologiích.


Zeleň a veřejná prostranství v centru Prahy: jak zlepšit situaci

1. Úvod

Hospodářství České republiky se v současnosti rychle rozvíjí. V důsledku toho dochází v Praze k rozsáhlé výstavbě, jako je stavba městského dálničního okruhu a budování různých kancelářských a obytných čtvrtí. Tato výstavba s sebou nese značný tlak na veřejnou městskou zeleň. Nevládní organizace a občanská sdružení, rovněž však některé orgány státní správy, jsou znepokojeny zvyšujícím se tlakem městské výstavby. Tato zpráva se zabývá stavem a vývojem veřejné zeleně v pěti městských částech Prahy (Praha 1, 3, 4, 6 a 7). Zprá­ va byla vypracována pro sdružení Arnika. Předkládáme zde doporučení pro sdružení Arnika, jak zlepšit obranu veřejné městské zeleně v Praze a jak zvýšit povědomí veřejnosti v této věci. Tato zpráva je shrnutím pěti dílčích zpráv analyzujících pět městských částí. Jednotlivé dílčí zprávy jsou dostupné na internetu. Zpráva odpovídá na následující výzkumné otázky: 1. Jaké ekosystémové služby poskytuje veřejná městská zeleň v Praze a jak tyto služby jejich uživatelé oceňují? 2. Jaké právní mechanismy a metodiky v Praze existují, pokud jde o veřejnou městskou zeleň, její monitoring a evaluaci, a účast veřejnosti v rozhodování? 3. Do jaké míry spolupracují zainteresované osoby a organizace, a nakolik spolu ve věci veřejné městské zeleně komunikují? K prozkoumání stavu a vývoje zeleně v Praze jsme v každé městské části provedli čtyři typy analýz: analýzu právního rámce a metodik, analýzu zainteresovaných osob a organizací, analýzu služeb ekosystémů a analýzu komunikační strategie. Zpráva se zabývá zejména pěti hlavními tématy: službami ekosystémů, ochranou veřejné městské zeleně, účastí veřejnosti, monitoringem a evaluací stavu zeleně a komu­ nikací mezi zainteresovanými stranami. U každého z těchto té­ mat podrobněji komentujeme nejzajímavější výsledky analýz. V případě účasti veřejnosti a monitoringu a evaluace zeleně se zaměřujeme zvláště na právní rámec a roli zainteresovaných stran. V rámci tématu komunikace rozebíráme hlavně stupeň komunikace mezi různými zainteresovanými osobami a orga­ nizacemi.

Je zjevné, že poskytování služeb ekosystému do značné míry závisí na velikosti zelené plochy a typu vegetace, která na ní roste. Návštěvníci parků v Praze jsou si obecně dobře vědomi, jaké ekosystémové služby zeleň poskytuje. Většina respondentů na příslušný dotaz odpovídá, že je ochotna přiřadit zachování zeleně určitou peněžní hodnotu. Není nicméně vidět, že by se tento zájem odrážel i v míře účasti veřejnosti v rozhodování o zeleni. Ačkoli pro účast veřejnosti existuje právní rámec, v Praze je hodně prostoru pro zlepšování. Jelikož městské části nemusejí mít regulační plány, ochrana a správa zeleně má různou úroveň a není dobře plánována. Neexistují rovněž směrnice pro monitorování a evaluaci stavu zeleně, což má za následek, že v Praze neprobíhá téměř žádný monitoring ani hodnocení. Ačkoli komunikace mezi různými zainteresovanými stranami je zásadní, v současné době je na nedostatečné úrovni. Nedostatek efektivní komunikace může souviset s problémem nízké účasti veřejnosti.

5


Zeleň a veřejná prostranství v centru Prahy: jak zlepšit situaci

2. Metodika

Otázky týkající se veřejné městské zeleně jsou různorodé a komplexní. Z toho důvodu je nutná rozsáhlá analýza. Pro získání relevantních informací, pokrývajících všechny možné aspekty, jsme použili tři způsoby sběru dat: dotazníkové šetření, pozorování a rozhovory. Velkou pozornost jsme věnovali výběru míst, na kterých jsme prováděli pozorování a kde jsme rozdávali dotazníky, tak, aby v rámci každé městské části byla pokryta většina typů zeleně, s cílem zhodnotit poskytování ekosystémových služeb.

Příklad dotazníku je uveden v příloze I. V každé městské části jsme místním obyvatelům rozdali padesát dotazníků, k dispozici bylo rovněž deset dotazníků v angličtině pro návštěvníky, kteří neumí česky. Cílem výzkumu bylo získat základní informace o lidech, kteří navštěvují veřejnou zeleň, o tom, jak lidé zeleň využívají, jak si jí cení a jak vnímají služby, které zeleň poskytuje. Zahrnuty sem byly rovněž otázky sou­ visející s účastí veřejnosti v rozhodovacích procesech, jakož i s komunikačními strategiemi nevládních organizací, včetně sdružení Arnika. 6

Ke shromáždění informací o službách ekosystémů jsme použili kontrolní soupis pro pozorování. V zelených plochách jsme pozorovali činnosti návštěvníků a dávali jsme je do souvislosti s různými aspekty kulturních služeb, jako je re­ kreace, sociální vztahy, umělecká inspirace, představa krajiny atd. Jelikož jsme se nezajímali pouze o činnosti samotné, ale rovněž o jejich četnost, navštívili jsme každé z vybraných míst nejméně třikrát, vždy na dobu jedné hodiny, v různých částech dne a v různých dnech v týdnu, včetně víkendu. Při zkoumání regulačních a podpůrných služeb a posky­ tování statků jsme nepozorovali pouze zeleň uvedenou v kapitole 3.1, ale v každé městské části jsme pozorovali i zeleň v některých ulicích. Použili jsme sadu kritérií, abychom na základě pozorování zjistili, jaké služby zeleň poskytuje (viz příloha II). Použitá kritéria se týkala snižování hluku, funkce stanoviště pro volně žijící živočichy a planě rostoucí rostliny, prevence eroze, odvádění dešťové vody, čištění vzduchu a regulace mikroklimatu. Otázkou bylo, zda vybraná místa a ulice mohou tyto služby poskytovat a pokud ano, tak do jaké míry. Rozhovory jsme připravili a prováděli na dvou úrovních: na úrovni městské části a na „odborné“ úrovni. Na úrovni městské části jsme hovořili s lidmi ze stavebních odborů, odborů regionálního rozvoje a odborů dopravy a životního prostředí, se zástupci politických stran zvolených do zastupitelstev a také s lidmi z nevládních environmentálních organizací, které se zabývají místními problémy. Na druhé straně jsme se rovněž ptali odborníků z  různých oblastí na jejich názor na otázky týkající se veřejné zeleně obecně a konkrétněji na situaci v Praze. Vytvořili jsme seznam témat, aby rozhovory měly danou strukturu, což usnadnilo shromáždění informací. Kromě velmi konkrétních informací jsme získali rovněž celkový přehled o situaci.


Zeleň a veřejná prostranství v centru Prahy: jak zlepšit situaci

3. Analýza funkcí a služeb ekosystémů

3. 1. Typy veřejné městské zeleně v Praze Když se náhodný pozorovatel prochází po ulicích Prahy nebo pozoruje toto město z některého z jeho vyvýšených míst, může mít dojem, že Praha je velmi „zelené“ město. Ve městě je opravdu mnoho zeleně, včetně přírodních parků, lesů, městských parků, kulturních památek, ostrovů na Vltavě, zelených náměstí rozptýlených po celém městě a ulic le­ movaných stromy. Kromě zelených ulic jsou nejběžnějším typem veřejné městské zeleně parky uvnitř města, které se nacházejí ve všech městských částech, jimiž se zabývala naše studie. Jsou obvykle veliké, od 6 hektarů (Parukářka v Praze 3) po více než 86 hektarů (Stromovka v Praze 7). Ve všech se nachází podobná vegetace a mají podobný krajinný pokryv, jsou v nich trávníky, keře a stromy, a obvykle je v nich vybavení pro rekreaci, jako jsou lavičky a dětská hřiště, v některých případech také res­ taurace (Centrální park v Praze 4).

Parukářka

Ve všech zkoumaných městských částech je rovněž několik zelených náměstí a prostranství, jako Komenského náměstí (Praha 3), Vítězné náměstí (Praha 6) či parku u Rudolfina (Praha 1). Obecně jsou si tyto prostory z estetického hlediska vzájemně podobné. Přítomnost parků a zelených míst nicméně není pře­ kvapující, jelikož většina městských oblastí v Evropě tyto typy veřejné městské zeleně obsahuje. Co je na Praze tak zvláštní, je různorodost a bohatost těchto typů zeleně –

Michelský les

a tudíž různých ekosystémů – které se nacházejí v jinak hustě osídleném území. V Praze 6, která je situována na okraji města a je řidčeji osídlená než zbývající městské části, kterými jsme se zabývali, se nachází dokonce přírodní rezervace. Divoká Šárka je velkým přírodním územím, ve kterém se nachází velmi různorodá vegetace, včetně travních ploch, hustého lesa a vegetace s více rostlinnými patry – trávou, keři a stromy. Je poměrně zajímavé, že v Praze 4 se rozkládají dva lesy, ačkoli se tato městská část nachází v srdci města. Jedním z nich je Michelský les, což je velké přírodní území se smíšenou vegetací (rostou v něm listnaté i jehličnaté stromy), bez jakých­ koli umělých staveb. Oba lesy jsou bohaté z hlediska biodiver­ zity. Michelský les poskytuje stanoviště hadům, ptákům a ry­ bám, zatímco v lese Kavčí Hory se vyskytují některé významné druhy lišejníků. Kulturní památky se soustřeďují na území Prahy 1, tedy centrum města, a sousedních městských částí. Zelené plochy, které se zde nacházejí, jsou cíli turistů, jelikož se jedná o zpravidla o součást historické památky (např. Břevnovský klášter v Praze 6) nebo je z nich krásný pohled na město, jako na Kampě v Praze 1, kde se spojuje krása krajiny s možnostmi rekreace. Kromě toho status kulturní památky zajišťuje těmto zeleným plochám ochranu (úmluva UNESCO) a jsou zde formálně zakázány všechny formy negativního zasahování. Na Vltavě je několik ostrovů, které jsou většinou zelenými plochami, přesněji řečeno jsou podobné městským parkům. Je na nich podobná vegetace – tráva, keře a stromy, ale rovněž vybavení jako lavičky a hřiště. 7


Zeleň a veřejná prostranství v centru Prahy: jak zlepšit situaci

Jelikož městské oblasti trpí obvykle problémy, jako jsou do­ pravní zácpy, znečištění ovzduší, přelidnění a nedostatek veřejných rekreačních ploch, má vysoký počet a různorodost pražských ekosystémů významné důsledky pro rozsah služeb, které zeleň poskytuje, pro hodnotu zeleně a konečně pro celkovou kvalitu života ve městě, jak vyplývá z následujících kapitol.

3.2. Služby poskytované zelení „Služby ekosystémů“ je široký termín označující přínosy, které lidské populace získávají z ekosystémů (Bolund et al., 1999). V Miléniovém hodnocení ekosystémů jsou identifikovány čtyři kategorie služeb ekosystémů: • Poskytování statků: tato kategorie označuje produkty, které ekosystémy poskytují, jako jsou potraviny nebo pitná voda (to nicméně není relevantní pro zeleň v Praze); • Regulační služby: přínosy získané regulací ekosysté­ mových procesů, jako je čištění vzduchu nebo regulace klimatu; • Kulturní služby: nemateriální přínosy poskytované ekosys­ témy, mimo jiné včetně rekreace a náboženské hodnoty; • Podpůrné služby: jsou základem všech ostatních služeb ekosystémů, jelikož zahrnují všechny služby nutné pro „fungování“ ekosystémů, jako je tvorba půdy nebo koloběh živin. Analýzou regulačních a podpůrných služeb lze získat jas­ ný a srozumitelný obraz funkcí ekosystémů, které posky­ tují různé typy veřejné zeleně v Praze, tato analýza však rovněž upozorňuje na některé důležité rozdíly mezi nimi. Z výsledků vyplývá, že zatímco rozdíly v úrovni služeb ekosystémů poskytovaných zelení nejsou ve skutečnosti relevantní, relevantní je typologie zeleně při poskytování různých služeb. Proto jsme ze všech pozorovaných ploch zeleně vybrali v každé kategorii jeden příklad. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 1. Tabulka 1 ilustruje, že každá kategorie zeleně plní funkce ekosystémů na jiné úrovni. Služby poskytují výborně lesy a přírodní rezervace, mimo jiné v důsledku jejich velké rozlohy, velmi různorodých typů vegetace (např. Divoká Šárka) a vysoké biodiverzity (např. Michelský les). Rovněž městské parky, z nichž můžeme jako dobrý příklad uvést Stromovku, 8

poskytují mnoho ze zkoumaných funkcí na uspokojivé úrovni, ale v menším rozsahu. V městských parcích obvykle neros­ tou stromy tak hustě jako v lesích a přírodních rezervacích, protože v nich jsou trávníky, na kterých mohou lidé ležet nebo si hrát. To ovlivňuje např. schopnost těchto zelených ploch snižovat hluk. Míra poskytování služeb do velké míry závisí na rozloze dané zelené plochy a typu vegetace, která na ní roste, jelikož přírodní procesy mohou snáze probíhat ve velkých parcích. Proto není překvapivé, že malé parky a zelená náměstí plní pouze některé z funkcí, jelikož v těchto územích je hustota stromů a keřů omezená. Úroveň poskytovaných služeb je ještě nižší, podíváme‑li se na ulice lemované stromy: například zeleň v Milešovské ulici přispívá pouze částečně ke snižování hluku, čištění vzduchu a regulaci mikroklimatu. Je nicméně třeba brát v úvahu, že v hustě osídlených městských oblastech přispívá i ta nejmenší zelení poskyto­ vaná služba významně k celkové kvalitě životního prostředí a tudíž kvalitě života. Například ulice lemovaná stromy ne­ musí významně přispívat k celkové kvalitě životního prostředí v městské části, nicméně lidem žijícím u frekventované ulice řada stromů před jejich okny významně zlepšuje jejich životní podmínky, protože funguje jako bariéra pro hluk a prach a poskytuje stín v horkých obdobích roku. Podobně zelená prostranství a náměstí, která poskytují regulační a podpůrné služby pouze okrajově, poskytují důležité příležitosti pro odpočinek a rekreaci obyvatelům, jak dokládají následující odstavce. Většina nehmotných služeb získávaných z ekosystémů patří do kategorie služeb kulturních. Městské ekosystémy jsou schop­né jich poskytovat široké spektrum, jako například es­ tetické hodnoty, kulturní dědictví, duchovní a náboženské hod­ noty, inspirace a možnost vyjádření, poznání, pocit náležitosti k místu, turistika, rekreace, a klid a soulad pro lidi (Miléniové hodnocení ekosystémů – Millennium Ecosystem Assess­ ment, 2005; de Groot, 2002). Typy poskytovaných kulturních služeb se mohou lišit podle toho, o jaký typ zelené plochy se jedná. Například park u Rudolfina v Praze 1 s výhledem na Pražský hrad je důležitý z  kulturního hlediska – návštěvníci si sem přicházejí odpočinout a podívat se na krásnou kra­ jinu (obrázek 1). Naproti tomu Divoká Šárka je přednostně využívána pro rekreaci a podporu sociálních vztahů, jak je znázorněno na obrázku 2. Z toho vyplývá, že různé plochy zeleně v Praze poskytují různé kulturní služby a že účel, proč je lidé navštěvují a činnosti, které v nich provádějí, se liší v závislosti na typu dané zelené plochy. Z  pozorování zeleně na území pěti městských částí Prahy vyplývá, že zeleň poskytuje prostor pro provádění různých


Zeleň a veřejná prostranství v centru Prahy: jak zlepšit situaci

Služby ekosystémů

Tabulka 1: Regulační a podpůrné služby, které poskytuje veřejná městská zeleň v Praze.

Druh zeleně

Lesy

Přírodní parky

Městské parky

Malé parky

Náměstí

Ulice

Kulturní památky

Lokalita a městská část, kde se nachází

Michelský les 4

Divoká Šárka 6

Stromovka 7

Rudolfinum 1

Ondříčkova 3

Milešovská 3

Břevnovský klášter 6

Čištění vzduchu

++

+/-

++

+/-

+/-

+/-

++

Snižování hluku

++

++

--

++

+/-

+/-

++

Odvádění (zadržování) dešťové vody

++

++

++

--

X

?

++

Prevence eroze

++

++

++

X

+/-

X

++

Funkce stanoviště

++

++

+/-

+/-

+/-

X

+/-

Regulace mikroklimatu

++

++

++

+/-

--

+/-

++

Vysvětlivky: ++ služba poskytována ve velké míře +/- služba poskytována částečně -- služba není v tomto místě poskytována ? nepozorováno x v tomto případě není relevantní

činností, jako je odpočinek, procházky, čtení, sportování, jídlo a pití nebo poslouchání hudby. Nejběžnější činností v pražské zeleni je tedy rekreace, nicméně lidé nenavštěvují zeleň pouze pro tento účel – pro některé lidi je zeleň důležitá rovněž pro činnosti jako je modlení, dívání se do krajiny, set­ kávání s jinými lidmi, studijní návštěvy zeleně a malování, jak vyplývá z níže uvedeného obrázku 3.

Obrázek 1: Činnosti v parku u Rudolfina, Praha 1 6% jiné 6% fotografování 6% čtení 29% procházky 16% sezení na lavičce

20% pozorování krajiny

17% povídání

9


Zeleň a veřejná prostranství v centru Prahy: jak zlepšit situaci

Obrázek 2: Činnosti v Divoké Šárce, Praha 6

1% jiné 1% čtení 2% jídlo, pití 2% hry dětí 3% sezení na lavičce 4% venčení psa 5% procházky s dítětem 10% ležení v trávě

43% procházky

13% běhání, sportování

16% povídání

Obrázek 3: Činnosti prováděné ve veřejné zeleni (souhrn pozorování za celou Prahu) 1% modlení 2% malování 2% studijní návštěvy

19% odpočinek

2% poslouchání hudby 3% opalování 3% jídlo/pití 3% piknik 4% venčení psa

16% procházky

4% ostatní 5% čtení 5% sportování

11% pozorování krásné krajiny

9% setkávání se s lidmi 11% pobyt na čerstvém vzduchu

10


Zeleň a veřejná prostranství v centru Prahy: jak zlepšit situaci

3.3. Hodnoty Poskytování služeb ekosystémů s sebou nese pojem hodnoty, jak kvalitativní tak kvantitativní: městské ekosystémy mají hodnotu, protože poskytují obyvatelům města důležité služby. Pojem hodnoty úzce souvisí s tím, jak lidé tyto služby vnímají, jelikož zboží a služby mají hodnotu pouze tehdy, pokud ji lidé uznávají. Předtím, než se pokusíme odhadnout hodnotu, jakou má veřejná zeleň pro její návštěvníky, je důležité dozvědět se, co návštěvníci vědí o službách ekosystémů, a zda tyto služby uznávají.

Jako součást dotazníkového šetření jsme návštěvníkům zeleně předložili různé výroky týkající se různých služeb ekosystémů a zeptali jsme se jich, zda s výroky souhlasí nebo ne. Je zajímavé, že velká část lidí zná a oceňuje ekosysté­ mové funkce spadající do kategorií regulačních a podpůrných funkcí, a to bez ohledu na úroveň vzdělání respondentů (viz příloha 3), jak je znázorněno na obrázku 4.

Obrázek 4: Jak návštěvníci zeleně uznávají její funkce poskytování statků, regulační a podpůrné služby

100% 90% 80% 70%

bez odpovědi

60%

nesouhlasím

50%

souhlasím

40% 30% 20% 10% 1

2

3

4

5

Výroky Výroky: 1. Myslím, že by zde tato zelená plocha měla zůstat, protože snižuje úroveň hluku pro sousední budovy. 2. Myslím, že by zde tato zelená plocha měla zůstat, protože způsobuje, že vzduch ve městě je čistší. 3. Myslím, že by zde tato zelená plocha měla zůstat, protože v létě ochlazuje město. 4. Myslím, že by zde tato zelená plocha měla zůstat, protože dešťová voda vsakuje do půdy a neodtéká do kanalizace. 5. Myslím, že by zde tato zelená plocha měla zůstat, protože zde mají úkryt zvířata.

11


Zeleň a veřejná prostranství v centru Prahy: jak zlepšit situaci

Abychom získali představu o významu – a nepřímo o hodnotě – parků pro jejich návštěvníky, zkoumali jsme rovněž četnost, s jakou lidé veřejnou zeleň navštěvují. Na základě těchto infor­ mací je možné pochopit, jakou roli hrají parky v životě občanů Prahy, jelikož většina respondentů žije v tomto městě (viz příloha IV). Z našeho šetření vyplývá, že 24 % respondentů navštěvuje park každý den a 30 % z nich navštěvuje park jednou týdně. Na základě těchto výsledků je možné tvrdit, že parky hrají důležitou roli v každodenním životě významné části (54 %) jejich návštěvníků. Je rovněž důležité uvést, že největší část návštěvníků zelených ploch (34 %) patří do skupiny lidí s nižšími příjmy, tedy s příjmy nižšími než 10 000 Kč (viz příloha V). Pro další prozkoumání toho, co návštěvníci zeleně upřednostňují a co je zajímá, jsme jim předložili 6 obrázků znázorňujících různé druhy veřejných prostranství a požádali jsme je, aby obrázky seřadili podle toho, které z nich se jim nejvíc líbí. Obrázky znázorňující zelená prostranství upřednostňovalo 48 % respondentů (viz příloha VI).

Jak uvádějí Bolund a Hunhammar (1999), v městských oblastech je rekreace nejvýše hodnocenou kulturní službou. Podobně i v naší studii, když jsme požádali lidi, aby vy­ brali nejdůležitější činnost, kterou provádějí v zeleni, nebo nejdůležitější hodnotu zeleně, uvedlo 42 % respondentů re­ kreaci (viz příloha VII). Zároveň 94 % respondentů souhlasilo s výrokem, že díky zeleni se cítí lépe. To svědčí o skutečnosti, že lidé si cení zeleně nejen pro účely rekreace, ale rovněž, že mají k zeleni pozitivní citový vztah (viz příloha VIII). Kromě toho může mít zeleň příznivý psychologický vliv na lidskou mysl a může přispívat k celkové pohodě. Pokusili jsme se odhadnout peněžní hodnotu zelených ploch. V rámci dotazníkového šetření jsme se návštěvníků zeptali, kolik by byli městu ochotni každý měsíc platit za to, že bude zelená plocha zachována. Výsledky jsou uvedeny na obrázku 5. Zatímco 22 % respondentů nebylo vůbec ochotných platit za zachování veřejné zelené plochy, velká většina (75 % návštěvníků) připisuje zeleným plochám peněžní hodnotu: 33 % lidí je ochotných platit 1 až 50 Kč měsíčně, 27 % od

Obrázek 5: Ochota občanů měsíčně platit městu za zachování veřejné městské zeleně

35,00 30,00 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00 0

12

Kč 1 - 50

Kč 51 - 100

Kč 101 - 500

> Kč 500

nezodpovězeno


Zeleň a veřejná prostranství v centru Prahy: jak zlepšit situaci

51 do 100 Kč, 11 % respondentů by platilo 101 až 500 Kč a malá část, 4 %, respondentů je ochotných platit dokonce více než 500 Kč měsíčně. Tyto údaje jasně svědčí o tom, že návštěvníci mají zájem na zachování zelených ploch, a do určité míry tento zájem kvantifikují. Obzvláště zajímavé je, že částka, kterou respondenti uváděli, nesouvisí s žádnou ze socioekonomických proměnných, jako je výše příjmu, dosažené vzdělání nebo zaměstnání, jak dokládá

lineární regresní analýza v příloze IX. Stejnou analýzou jsme prozkoumali rovněž vztah mezi ochotou platit a uznáváním ekosystémových služeb (viz příloha X), ani mezi těmito proměnnými jsme však nenalezli žádnou korelaci. Můžeme z toho učinit závěr, že ochota platit, kterou návštěvníci uvádějí, je spíše vyjádřením vnitřní a osobní hodnoty, kterou každý z respondentů připisuje městské zeleni.

13


Zeleň a veřejná prostranství v centru Prahy: jak zlepšit situaci

4. Ochrana veřejné městské zeleně

4.1. Ochrana využití území jako zelené plochy V zákoně o ochraně přírody a krajiny č. 114/1192 Sb. je paragraf o zvláště chráněných územích. Kategorie zvláště chráněných území jsou národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národ­ ní přírodní památky a přírodní památky. Také zeleň ve městě, která je prohlášena za některou z kategorií zvláště chráněných území, požívá ochranu podle tohoto zákona. Pro změny využití pozemků ve zvláště chráněných územích je nutný speciální povolovací postup a zpravidla také posouzení podle evropské legislativy (Směrnice o stanovištích – Natura 2000). Praha má od roku 1999 Strategický plán, který je vizí eko­ nomického, strategického a územního rozvoje města. Strate­ gický plán lze považovat za vodítko pro změny využití území a pro územní plán. Jedním z deklarovaných úkolů Strategic­ kého plánu je zachovat charakter Prahy, přičemž tuto ideu mají dále rozvíjet plány na místní úrovni, zejména plány regulační. Městské části Prahy musí respektovat Strategický plán Prahy, je to však obtížně vynutitelné v praxi. Vytvoření regulačních plánů totiž není povinné, závazné je pouze dodržování územ­ ního plánu. Ochranu zeleně, která nespadá do kategorie zvláště chráněných území, zakotvuje Územní plán Prahy a (dosud nepřijaté) Zásady územního rozvoje (ZÚR). Na úrovni městských částí by měly být vytvářeny regulační plány v souladu se ZÚR a územním plánem tak, aby byla možná detailnější regulace rozvoje jednotlivých území. V ZÚR i v územním plánu je zakot­ vena ochrana některých velkých zelených ploch. V důsledku toho je obtížné změnit funkci nejvýznamnějších zelených území, aniž by se provádělo rozsáhlé posuzování. Menší plochy zeleně však územní plán ani ZÚR dostatečně nechrání. Zelené plochy jsou ohroženy zejména v  místech, která jsou přitažlivá pro developery, kteří mohou usilovat o vydání povo­ lení k výstavbě, případně také o dílčí změny územního plánu (což se v praxi velmi často děje). Pokud jde o regulační plány, schválen byl pouze jediný pro malé území v Praze 1. Pro drtivou většinu území Prahy však žádná podobná regulační opatření neplatí. Městské části mají v  kompetenci údržbu a financování zeleně na svém území (s výjimkou vybraných velkých celků a stromořadí spravovaných magistrátem), přičemž cílem by mělo být zabránit snižování kvality zeleně. Některé městské 14

části pro své území zpracovávají vlastní „strategické plány“, které nicméně nemají oporu v zákoně a nejsou právně vy­ nutitelné. Jde prakticky pouze o deklaraci politického úmyslu vedení dané městské části. Praha 6 přijala „strategický plán“, jehož prioritami v oblas­ ti zeleně jsou parky, ulice lemované stromy a zelené pásy. Zájmem radnice je údajně nalézt rovnováhu mezi ochranou zeleně a stavebním rozvojem. Mezi zvláště chráněná území podle zákona o ochraně přírody a krajiny na území Prahy 6 patří Divoká Šárka a obora Hvězda, přičemž tato území jsou v péči magistrátu. Také některé další městské části mají vlastní „strategické plány“, jež zpravidla nějakou formou pojednávají ochranu veřejné zeleně. Praha 4 nechala mimo to vypracovat „pas­ port zeleně“, který obsahuje informace o jednotlivých parcích (druh rostlin, počet laviček a další údaje). V zásadě platí, že o většině ploch zeleně rozhodují úředníci městských částí, kteří mají pro svůj postup poměrně hodně flexibility. Zdá se, že městské části i magistrát formálně kladou důraz na jak na kvalitativní, tak i kvantitativní ochranu veřejné zeleně. Nicméně konkrétní projekty realizované v  různých částech města jsou s  tímto cílem v  přímém rozporu. Patrné je to na příkladu tunelu Blanka, který zasahuje do Leten­ ských sadů a Stromovky, i na dalších projektech. Ke skutečně


Zeleň a veřejná prostranství v centru Prahy: jak zlepšit situaci

důsledné ochraně veřejné zeleně by mohla městské části přimět vyšší účast občanů a občanských sdružení v rozhodo­ vacích procesech.

4.2. Ochrana stromů Zákon o ochraně přírody a krajiny stanoví ve svém paragrafu 8 podmínky pro kácení stromů rostoucích mimo les. Pro pokácení stromů, jejichž obvod přesahuje 80 cm (měřeno ve výšce 130 cm), je nutné vydání povolení ve správním řízení. Přísnější je ochrana stromů, které jsou prohlášeny za památné. Pro kácení malých stromů nebo stromů ve špatném zdravotním stavu platí méně přísné podmínky, zákon umožňuje jiný postup také v dalších specifických situacích. Tam, kde je povolení potřeba, může orgán ochrany přírody žadateli uložit náhradní výsadbu a následnou péči o tyto dřeviny, maximálně na dobu pěti let. Za pokácení stromů bez povolení, stejně jako za to, když žadatel neprovede náhradní výsadbu, lze uložit pokutu. Specifickým případem je problematika kácení stromů po­ dél silnic, vodních toků a železnic, pro které jejich správci nepotřebují povolení. V  praxi dochází často ke zneužívání příslušných ustanovení zákona a kácení zdravých stromů. Proto se nyní projednává novelizace zákona, která by ochranu stromů v těchto specifických případech zpřísnila. Se zneužíváním ustanovení zákona se lze setkat i v některých kauzách v  Praze. Například, Technická správa komunikací hl. m. Prahy a Městská část Praha 6 chtěly přeměnit park v Thákurově ulici na parkoviště. Aby legalizovaly pokácení vzrostlých stromů (starých zhruba 80 let), prohlásily, že většina stromů v alejích je ve špatném zdravotním stavu. Kvůli zacho­ vání kompaktního vzhledu parku pak prosazovaly pokácení všech stromů (tedy včetně stromů zdravých), a doplnění části parku novou výsadbou. Přístup k ochraně zeleně se v jednotlivých městských částech liší. Záleží na prioritách městské části a také na přístupu kon­ krétních úředníků. V Praze 1 patří ochrana veřejné zeleně mezi priority a probíhá několik programů obnovy zeleně. Patří sem vysazování dalších stromů podél ulic a dosazování stromů na parkoviště. V průběhu deseti let bylo dokončeno 26 plánů ke zlepšení stavu zeleně. Program obnovy se uskutečnil v ulici Dlouhé, na Petrském náměstí a v Petrské ulici. Další plány, jako byla obnova Kampy v roce 2004, měly mnohem větší rozsah. V současné době probíhá obnova zeleně na nábřeží Ludvíka Svobody. Odbor technické správy Městské části Praha 3 uvádí, že od developerů vždy vyžaduje náhradní výsadbu stromů podle platné legislativy. Odbor rozhoduje o tom, kde mají

developeři výsadbu provést a jaké druhy stromů mají vysadit. Odbor zmiňuje rovněž případ, kdy developerovi uložili povin­ nost kompenzovat vykácení stromů tak, že bude po dobu pěti let pečovat o nově vysázené stromy. Členka Strany zelených uvedla, že sledování Českou inspekcí životního prostředí se zlepšuje, pokuty jsou však pořád velmi malé ve srovnání s prováděnými investicemi, proto nadále existují pohnutky k porušování předpisů. V Praze 7 hrálo důležitou roli ve zlepšování kvality zeleně občanské sdružení 3 duby. To se zabývá Stromovkou a jejím okolím. Cílem sdružení je pomoci lidem vytvořit si osobnější vztah k prostředí, v němž žijí. Sdružení s lidmi vysazuje stro­ my ve Stromovce, čímž se posiluje osobní vztah lidí k parku. Výsadby jsou prováděny v souladu s plánem revitalizace parku.

4.3. Údržba zeleně Údržba zeleně je v jednotlivých městských částech prováděna prostřednictvím soukromých firem. V Praze 1 jsou za správu a údržbu zeleně odpovědné čtyři subjekty. Za Valdštejnskou zahradu odpovídá Senát PČR, za vrch Petřín magistrát, za komplex hradních zahrad Správa Pražského hradu a za zbýva­ jící zeleň pak městská část. Za údržbu zeleně je odpovědný odbor životního prostředí Úřadu městské části Praha 1. Odbor si na údržbu a obnovu zeleně najímá dvě firmy. Společnost CDV služby, s.r.o. provádí od roku 2005 údržbu zeleně a úklid městské části, zatímco zahradnická firma Vojanovy sady, s.r.o. se stará o vrch Petřín, Kampu, Vojanovy sady, Střelecký os­ trov, Kramářovu vilu a další. Podle Úřadu městské části jsou hlavními problémy souvisejícími se zelení v Praze 1 vandalis­ mus a psí výkaly. Praha 3 investuje do údržby zelených ploch ročně 20 milionů Kč. Za zeleň, s výjimkou stromů v ulicích, je odpovědný odbor technické správy. Odbor si na údržbu zeleně najal soukromou společnost. Vysazuje rovněž květiny v parcích a buduje kovové ochranné prvky kolem stromů zabraňující tomu, aby stromy poškodila auta. Podle členky Strany zelených zajišťuje úřad městské části údržbu parků dobře. Za péči o stromy v ulicích je odpovědná Technická správa komunikací hl. m. Prahy, ta se však o stromy kvůli nedostatku peněz příliš nestará. Od­ bor technické správy začal o tomto problému jednat s ma­ gistrátem, dosud to však nevedlo k žádnému výsledku. Z toho důvodu odbor pečuje i o některé stromy v ulicích.

15


Zeleň a veřejná prostranství v centru Prahy: jak zlepšit situaci

5. Účast veřejnosti

5.1. Význam účasti veřejnosti Zapojení veřejnosti do rozhodovacích procesů týkajících se životního prostředí je ve stále se zvyšující míře jednou z povin­ ností státní správy. Účast veřejnosti v rozhodování je nezbytná také pro zlepšení správy a ochrany veřejné zeleně v Praze. Zeleň je důležitá pro všechny občany a jejich názory by měly být brány v úvahu. Hlavním dokumentem definujícím typ a umístění zeleně je územní plán. Nicméně zapojení občanů do jeho vytváření a uplatňování je považováno za jednu ze slabin systému. V důsledku malé účasti veřejnosti a častých změn vznikají roz­ pory mezi plánem a skutečností. Je dokonce snadno možné změnit funkce pozemků definované územím plánem, aniž by si toho občané vůbec všimli. Navíc jen malé procento obyvatel vůbec ví, co je obsahem územního plánu.

16

Úroveň účasti veřejnosti na rozhodovacích procesech sou­ visejících s veřejnou zelení je tudíž znepokojivě nízká.

5.2. Účast veřejnosti v procesu rozhodování o veřejné městské zeleni v Praze Pro zapojení občanů do diskusí a pro informování o plánech týkajících se veřejné zeleně používají městské části zpravidla dva nástroje: oznámení na vývěskách (umístěných na bu­ dovách svých úřadů) a na internetových stránkách. V některých případech radnice rozdávají letáky do schránek, publikují informace v obecních novinách, organizují veřejné diskuse nebo provozují telefonní linku. Komunikace mezi městskými částmi a občany nicméně povětšině není interaktivní, ale jednosměrná, prostřednictvím písemných dokumentů. Na veřejné zeleni v Praze je zainteresováno mnoho klíčových osob, jako jsou orgány státní správy (ministerstvo životního prostředí, ministerstvo zdravotnictví, ministerstvo dopravy, Národní památkový ústav, magistrát a městské části), poli­ tické strany, nevládní organizace (například Arnika, Zelený kruh, Hnutí Duha), organizace zabývající se environmentální výchovou, místní občanská sdružení (např. EKO – Břevnov, 3 duby), investoři a developeři, stavební firmy, dopravci, ob­ chodní firmy, výzkumní pracovníci a občané obecně. Nicméně ne všechny zainteresované strany mají na roz­ hodovací proces stejný vliv. Ačkoli např. zasedání zastupitelstev městských částí jsou veřejně přístupná, účast občanů je velmi nízká. Z dotazníkových šetření, která jsme prováděli v pěti sledo­ vaných městských částech, vyplývá, že úroveň zapojení občanů do rozhodovacích procesů je nejnižší v Praze 4. Důvodem to­ hoto nezájmu jsou zřejmě nižší příjmy a nižší úroveň vzdělání respondentů. Více informací o jednotlivých městských částech uvádíme v dílčích zprávách, které jsou dostupné na internetu. Téměř všechny osoby, se kterými jsme vedli rozhovory, uváděly, že hlavními příčinami nízké účasti občanů jsou minulý režim a nedostatek zájmu občanů o veřejnou zeleň. Nicméně z dotazníkového šetření vyplývá, že rozhodovacího procesu by se chtělo účastnit 41 % respondentů (viz příloha XII). Rozdíl mezi skutečnou úrovní účasti a ochotou účastnit se může souviset s dostupností informací a s vlivem, jaký mají občané na výsledek rozhodování. Řadu procesů je těžké ovlivnit, protože rozhodování i klíčové osoby se řídí ekonomickými


Zeleň a veřejná prostranství v centru Prahy: jak zlepšit situaci

zájmy. Například na Pankráci v Praze 4 mají být v souvislosti s výstavbou komerčního centra postaveny nové silnice. Pláno­ vané budovy jsou vysoké a ohrožují kulturní dědictví města. Proto vznikla environmentální platforma zahrnující občany, nevládní organizace, Stranu zelených a ICOMOS. Platforma nesouhlasí s výstavbou, proces nicméně pokračuje. Občané mají větší motivaci a větší zájem účastnit se roz­ hodování, pokud je projednávaná věc blízko místa jejich bydliště. Na druhou stranu způsob, jakým jsou zpracovány podklady a informační materiály, není pro širokou veřejnost srozumitelný ani přitažlivý. Podklady vytvářejí odborníci a úředníci státní správy ve velmi technické podobě a málo je konzultují s veřejností. Mělo by se postupovat tak, že se nejprve občanům položí otázka, jak by chtěli, aby vypadalo místo, kde žijí. Teprve poté by odborníci měli převést přání veřejnosti do technických podkladů, kterým lze snadno porozumět.

Pokud nicméně občané dostanou možnost aktivně se účastnit rozhodovacího procesu, počet občanů, kteří se ho účastní, v průběhu procesu klesá. Například v Praze 7 zorga­ nizoval odbor životního prostředí několik setkání s občany, na kterých se diskutovalo o navrhovaných změnách jednoho z vnitrobloků. Na začátku se setkání účastnilo mezi 20 až 40 lidmi, tento počet se však na konci snížil na asi šest až osm lidí. Narozdíl od občanů jsou Strana zelených a nevládní orga­ nizace v kontaktu s úřady, které vydávají rozhodnutí, orientují se v legislativě i dalších předpisech, mají však špatný přístup k informacím. V Praze 3 je vedení městské části (tvořené členy ODS a ČSSD) málo otevřené vůči opozici. Poskytuje například informace pouze o konečných rozhodnutích. Velké politické strany jsou rovněž napojeny na stavební společnosti ve městě a na developery, což dále snižuje otevřenost rozho­ dovacích procesů.

17


Zeleň a veřejná prostranství v centru Prahy: jak zlepšit situaci

6. Monitoring a evaluace

6.1. Význam monitoringu

6.3. Existence směrnic

Monitoring a evaluace mohou státní správě pomoci hodnotit její fungování a hledat způsoby ke zlepšení. Tyto nástroje lze použít k měření kvantity, kva­lity a povahy zboží a služeb, na které se zaměřují, tedy výstupů, které stát poskytuje, jakož i měřit výsledky a dopady těchto výstupů (Mackay, 2007). Monito­ring a evaluaci lze u veřejné zeleně provádět z různých hle­ disek – např. sledování souladu s legislativou, plány a pokyny, monitoring a hodnocení údržby zeleně apod. Z rozhovorů, které jsme uskutečnili, vyplynula řada zajíma­ vých problémů. Praha 3 vypracovává v posledních dvou letech monitorovací zprávu o naplňování své strategické koncepce a předkládá ji k diskusi zastupitelstvu. Tento proces je nicméně jen formální. Zprávu připravují úředníci na základě zadání po­ litického vedení radnice, takže do zprávy nemůže svůj pohled promítnout opozice. Materiál pak slouží spíše k informování o politických úspěších než ke skutečnému hodnocení plánů, procesů a činností. Další otázkou je úzký vztah mezi vedením řady městských částí a developery, který snižuje dopad monitoringu a evalu­ ace procesů na praxi: výsledky se nevyužívají pro další politické diskuse nebo následná rozhodnutí. Odpovědnost za monitorování a hodnocení by neměla ležet pouze na státní správě, ale rovněž na dalších zainteresovaných osobách, t.  j. nevládních organizacích, médiích, nezávislých odbornících atd. Zapojení všech zainteresovaných osob do sledování a hodnocení je důležité pro zajištění objektivních výsledků.

Systém monitoringu a evaluace v oblasti množství, kvality či vývoje zeleně prakticky neexistuje, a to jak na úrovni územ­ ního plánu, tak ani v oblasti vydávání povolení k zásahům do zeleně ve správních řízeních. Podle zákona musí být územní plán i jeho změny pouze posouzen z hlediska vlivů na životní prostředí (SEA) v souladu s evropskou směrnicí. Žádná ze sledovaných městských částí nemá směrnice pro komplexní monitorování ani hodnocení stavu a vývoje zeleně. Městské části nemají žádnou povinnost předávat informace o stavu a vývoji zeleně na svém území magistrátu, takže centrální re­ gistr takových informací neexistuje. V Praze 3 a 4 je sledován a hodnocen stav veřejné zeleně prostřednictvím „pasportu zeleně“, který obsahuje informace o rozloze zeleně (v m2), druzích stromů, které v jednotlivých územích rostou, a další informace, jako je počet laviček a hřišť. Rozhovory provedené s  pracovníky úřadu městské části Praha 7 potvrdily, že jednotlivé odbory úřadu spolupracují během přípravy plánů a povolování staveb, neprovádějí ale následný monitoring ani evaluaci dopadů přijatých rozhod­ nutí a opatření. Odlišná je situace v  případě zeleně spadající do správy magistrátu, který systém monitoringu a hodnocení zavedl a výstupy publikuje v  ročenkách a na svých internetových stánkách. Tento systém však popisuje pouze část zeleně a vy­ padává z něj drtivá část menších zelených ploch.

6.4. Zapojení zainteresovaných osob do sledování a hodnocení 6.2. Právní rámec Česká republika využívá vícestupňový systém státní správy, která má fungovat nezávisle. O zásazích do zeleně rozhodují zpravidla úředníci odborů městských části, kteří musí res­ pektovat platnou legislativu a další závazné koncepce (např. územní plán, městské vyhlášky apod.). O koncepcích správy a údržby zeleně a o financování zeleně rozhodují zastupitel­ stva jednotlivých městských částí, případně magistrátu.

18

Na monitoringu a evaluaci stavu zeleně se v měřítku Prahy podílí jen málo zainteresovaných osob, veřejnost téměř vůbec. Problém souvisí s  obecně nízkou účastí veřejnosti v  procesu rozhodování. Z rozhovorů vyplývá, že neochota lidí účastnit se je důsledkem dědictví dřívějšího komunistického režimu, kdy lidé nemohli ovlivnit činnost státní správy. Kromě toho se zdá, že občané se chtějí účastnit připomínkování pouze věcí, které je přímo ohrožují.


Zeleň a veřejná prostranství v centru Prahy: jak zlepšit situaci

7. Komunikace

7.1. Komunikace mezi zainteresovanými stranami Účast veřejnosti v rozhodování přispívá k udržitelnosti projektů a koncepcí, umožňuje mobilizaci místních zdrojů a sladění rozporných zájmů zainteresovaných stran a dosažení vzájemné shody mezi nimi na tom, jak řešit prioritní otázky [1]. Komunikace by měla být využívána po celou dobu projektu k výměně zpráv a informací mezi zainteresovanými jednotlivci a skupinami. Pro efektivní rozhodovací proces je nezbytná. Pokud se dobře využívá, přináší úspěch projektu [2]. Komu­ nikace s sebou nese určitý stupeň: • transparentnosti, jelikož informace, priority, strategie a postupy jsou otevřené pro všechny zainteresované osoby ve městě; • odpovědnosti, protože tím, že se partneři účastní rozho­ dovacího procesu, jsou si navzájem odpovědni za úkoly, ke kterým se zavázali; • spravedlnosti, protože skupiny, které jsou obvykle vyloučeny z rozhodovacího procesu, mají příležitost vy­ slovit svoje obavy a bránit svoje zájmy; • účinnosti, protože informace jsou sdíleny a rozhod­ nutí jsou přijímána společně, čímž se zabrání překrývání a dvojímu provádění téže práce. Akce se doplňují a vzájemně podporují [1].

poskytování informací o veřejné zeleni ze strany úřadů. Ačkoli existuje několik různých právních rámců, které předpokládají a vyžadují zapojení veřejnosti, pro místní občany je obtížné získat informace, které potřebují, což přímo vede k tomu, že jejich účast v rozhodovacím pro­ cesu je nízká. Není tudíž překvapující, že veřejnost dosud hraje téměř nevýznamnou roli také v procesu monitorování a hodnocení (viz kapitola 6.4). Respondentům dotazníkového šetření jsme položili otázku, zda se účastní rozhodovacích procesu týkajících se veřejné zeleně, a pokud ano, v jaké míře. 87 % respondentů uved­ lo, že se neúčastní vůbec, zatímco pouze 11 % uvedlo, že se rozhodování účastní (viz příloha XI). Libuše Havlíčková ze sdružení Za evropský Jarov v Praze 3 řekla, že případ školní zahrady na Jarově dokládá, že komunikace mezi občanskými sdruženími a městem je nedostatečná, neboť sdružení není

Pokud spolu mohou různé zainteresované strany navzájem komunikovat a dodávat tak procesu transparentnosti, odpovědnosti, spravedlnosti a účinnosti, celý rozhodovací proces se zlepšuje. Jak vyplývá z naší analýzy, komunikace mezi různými ne­ vládními organizacemi a městem není nejlepší. V Praze 4 stojí např. Ateliér pro životní prostředí proti úřadu městské části. Pracovník odboru územního rozvoje Prahy 6, který nám poskytl rozhovor, vyjádřil názor, že „pokud se do rozhodování zapojí nevládní organizace, jsou vždy proti každému projek­ tu, takže je lepší, když se rozhodování neúčastní“. To svědčí o tom, jaký je vztah mezi nevládními organizacemi a úřady a jaká mezi nimi probíhá komunikace. Jak uvádíme v kapitole 5.2, účast veřejnosti v rozhodování je nízká. Kromě dědictví minulého režimu a nedostatku mo­ tivace a zájmu ze strany občanů není dostatečná ani úroveň 19


Zeleň a veřejná prostranství v centru Prahy: jak zlepšit situaci

nikdy informováno o plánech radnice. Zuzana Chrástová z Občanského sdružení Žižkov uvedla, že úřad toto sdružení často vůbec neinformuje – zejména pokud úřednici sami vy­ hodnotí, že plánované změny a projednávané záměry „nejsou důležité“. Komunikace mezi vedením radnic a opozičními politickými stranami je rovněž na velmi nízké úrovni. Karolína Brabcová ze Strany zelených v Praze 3, uvedla, že úřady se často vymlouva­ jí a neposkytují lidem informace. V důsledku toho je pak těžké účastnit se rozhodovacích procesů. Předsedkyně základní or­ ganizace Strany zelených na Praze 4 Zora Kasiková řekla, že komunikace s Občanskou demokratickou stranou (která má nejvíce křesel v zastupitelstvu) je špatná, a že ODS nekomuni­ kuje o velké části svých plánů. Dalším tématem je vzájemná komunikace mezi různými ne­ vládními organizacemi zabývajícími se problematikou zeleně. Podle Petra Kužvarta z Ateliéru pro životní prostředí jsou ne­ vládní organizace členy platformy Spojená občanská sdružení Praha. Tuto platformu využívají například ke komunikaci a rozdělení úkolů souvisejících s případem Pankrác (Ateliér pro životní prostředí se zabýval právními otázkami, zatímco Arnika se zabývala otázkami public relations). Lze tudíž učinit závěr, že komunikace mezi nevládními organizacemi s cílem zlepšit obranu veřejné zeleně je na obzvláště vysoké úrovni. Podle našich zjištění nastávají v rozhodovacích proce­ sech problémy s komunikací mezi různými zainteresovanými stranami. Jednotlivé osoby se navzájem považují za něco, co ohrožuje jejich cíle, což negativně poznamenává stupeň ko­ munikace.

7.2. Komunikační prostředky Jak vyplývá z naší analýzy, různé zainteresované strany používají k tomu, aby se zapojily do rozhodovacích procesů, vůči jednotlivým cílovým skupinám různých komunikačních prostředků. Úřady městských částí používají ke kontaktování různých zainteresovaných stran podobné prostředky. Nejpoužívanější jsou místní informační kanceláře, internetové stránky, obec­ ní noviny, televize, vývěsky na ulicích a v parcích, deníky a setkání s veřejností. Úřad městské části Praha 4 provo­ zuje rovněž zelenou telefonní linku, která slouží občanům k  získávání informací o životním prostředí a k  podávání podnětů městské části. Z analýzy 250 vyplněných dotazníků shromážděných v pěti pražských městských částech vyplývá, že 87 % lidí se neúčastní rozhodovacích procesů, zatímco pouze okrajová 20

část – 11 % lidí – se procesu účastní (viz příloha 11). Pokud jde o ochotu občanů účastnit se rozhodování, z analýzy dále vyplynulo zjištění, že 41 % respondentů se účastnit chce, za­ tímco 53 % o to nemá zájem (viz příloha XII). Z nepoměru mezi vysokým procentem lidí, kteří by se rádi podíleli na roz­ hodování, a nízkého počtu lidí, kteří se skutečně účastní, je možné usoudit, že občané nedostávají potřebné informace týkající se rozhodovacích procesů. Tuto domněnku podporují i informace, které jsme získali při rozhovorech s členy nevlád­ ních organizací a s odborníky. Nevládní organizace využívají pro komunikaci s veřejností takové prostředky jako je osobní informování (dobrovolníci), letáky, brožurky, internetové stránky, tiskové zprávy, časopisy, noviny a další aktivity (festivaly, výstavy, diskuse na školách). Informují tak širokou veřejnost o své činnosti i konkrétních problémech, zvyšují povědomí občanů a získávají jejich pod­ poru. Nicméně z dotazníku vyplývá, že 62 % respondentů nezná nevládní organizace a činnosti, které provádějí, za­ tímco pouze 37 % respondentů o nevládních organizacích ví (viz příloha XIV). To znamená, že povědomí o nevládních organizacích a jejich činnosti je poměrně nízké a že rozsah programů pro komunikaci s veřejností by bylo vhodné zvýšit. Lidé získávají většinou informace související s rozhodo­ vacími procesy z hromadných sdělovacích prostředků: 54 % z novin, 36,8 % z internetu a 23,2 % z televize (viz příloha 15). Pokud jde o to, jak lidé získávají informace o nevládních organizacích a jejich činnosti, z šetření vyplynulo, že 17,6 % lidí získává tyto informace z televize, 14,8 % z novin, 13,2 % z internetu a 3,2 % přímo prostřednictvím aktivit nevládních organizací (viz příloha 16). Pokud jde o rozdíly ve využívání informačních zdrojů v závis­ losti na vzdělání respondentů, z vysokoškolsky vzdělaných lidí získává 41,5 % lidí informace z novin, v případě lidí se základ­ ním vzděláním je to 20 % a v případě lidí se středoškolským vzděláním 17 % (viz příloha 17). Na druhou stranu většina respondentů se středoškolským vzděláním získává informace z internetu, zatímco lidé se základním vzděláním získávají in­ formace hlavně z televize. Různé zainteresované strany využívají rozdílné komunikační prostředky. Nicméně většina občanů získává informace z hro­ madných sdělovacích prostředků (z novin, televize a inter­ netu). K lidem se středoškolským a vysokoškolským vzděláním se informace dostávají nejlépe pomocí novin a internetu, za­ tímco k lidem se základním vzděláním nejlépe prostřednictvím televize.


Zeleň a veřejná prostranství v centru Prahy: jak zlepšit situaci

8. Závěr

Z našeho výzkumu vyplývá, že velké plochy veřejné zeleně mají větší schopnost poskytovat služby ekosystémů než menší zelená prostranství a ulice se zelení, nicméně úroveň posky­ tování těchto služeb si nesmíme plést s hodnotou zelených ploch, jak pokud jde o jejich užitnou hodnotu, tak hodno­ tu vnitřní. V hustě osídlených městských oblastech je každý strom důležitý pro zvýšení kvality života. Je potřeba rovněž brát v úvahu, že i malé zelené plochy využívají mnozí oby­ vatelé měst k odpočinku a rekreaci. Z dotazníkového šetření se zdá, že návštěvníci parků uznávají služby poskytované ekosystémy a připisují plochám veřejné městské zeleně, kterou navštěvují, dosti vysokou hod­ notu. To se nicméně neprojevuje na aktivitě lidí, jelikož účast veřejnosti v rozhodování je nízká.

Velká část návštěvníků veřejné zeleně (34 %) patří do skupiny lidí s nízkým příjmem, tedy příjmem nižším než 10 000 Kč. To znamená, že zásahy do zelených ploch by měly větší negativní vliv na občany, o kterých lze předpokládat, že mají omezené množství alternativ pro rekreaci ve volném čase. Tuto skutečnost by měly úřady městských částí pečlivě zvažovat při plánování budoucího rozvoje města. Jelikož městské části nemají povinnost vypracovat regulační plány, je ochrana veřejné zeleně v jednotlivých městských částech různě intenzivní. Ochrana a správa zeleně závisí na prioritách a cílech konkrétní městské části. Liší se jak kvantitativní, tak i kvalitativní ukazatele souvise­ jící se zelení. Veřejnou zeleň do určité míry chrání územní plán a také rovněž proces posuzování vlivů staveb a kon­ cepcí na životní prostředí. Účast veřejnosti v  rozhodování o veřejné zeleni je proces, který se v Praze teprve rozvíjí. Existuje sice právní rámec, je však potřeba zlepšit jeho uplatňování. Zdá se, že úřady nepřikládají zapojení veřejnosti do procesů potřebný význam. Z našeho výzkumu vyplývá, že místní občané se chtějí účastnit rozhodování v souvislosti se zelení, pokud však pro­ ces trvá delší dobu, jeho přitažlivost pro občany se postupně snižuje, jelikož je pro ně těžké získat informace a mají malý vliv na konečné rozhodnutí. Na úrovni městských částí neexistují žádné směrnice či me­ todiky, ani standardizovaný způsob provádění monitoringu a evaluace. Vede to k tomu, že městské části buď vůbec nemonitorují a nehodnotí, nebo mají procesy velmi rozdílnou úroveň jak co do obsahu, tak samotné procedury. Řada zain­ teresovaných stran se navíc na monitorování a evaluaci vůbec nepodílí. Pro účast v rozhodovacích procesech je zásadní komu­ nikace, přičemž jsou patrné komunikační problémy mezi různými zainteresovanými stranami. Jednotlivé strany se navzájem považují za něco, co ohrožuje jejich cíle, což zase ovlivňuje stupeň komunikace, která mezi nimi probíhá. Místní občané nedostávají potřebné informace týkající se rozhodovacích procesů. Většina občanů získává informace z hromadných sdělovacích prostředků, přičemž nevládní or­ ganizace a úřady městských částí tyto nástroje nevyužívají optimálně. Nedostatek informací pak vede k nízkému zapojení veřejnosti. 21


Zeleň a veřejná prostranství v centru Prahy: jak zlepšit situaci

9. Doporučení

Na základě této studie jsme zformulovali doporučení, která by měla pomoci zlepšit současnou situaci, pokud jde o veřejnou městskou zeleň v Praze. Tato doporučení lze rozdělit do tří témat:

Zlepšení veřejné městské zeleně Městské části by měly vyhlásit více chráněných území (přírodních parků a dalších kategorií), aby se posílila ochrana životního prostředí a zlepšily sociokulturní podmínky místních lidí. Nevládní organizace se mohou snažit dosáhnout vyhlášení tím, že budou zdůrazňovat, jak veřejná zeleň pozitivně přispívá k veřejnému zdraví a mentální pohodě. Ve většině zelených ploch jsou buď betonové nebo dlážděné cesty pro pěší. Tím se snižuje množství dešťové vody, které zeleň zachytí, a je tím omezena jedna z funkcí ekosys­ tému – odvádění vody. Proto by úřady při plánování nových parků nebo zelených ploch, případně při rekonstrukcích stávajících ploch zeleně, měly do těchto plánů zahrnout vy­ budování štěrkových či mlatových cest místo betonových či asfaltových. Stromy mají vyšší schopnost filtrovat látky znečišťující ovzduší, snižovat hluk, poskytovat úkryt volně žijícím živočichům a udržovat klima než jiné typy vegetace. Doporučujeme městským částem, aby zvýšily počet stromů v zelených plochách a vysazovaly více stálezelených druhů. Fragmentace, izolace a vysoká míra znečištění ovzduší omezují schopnost sebeobnovy lesních porostů. Možným řešením tohoto problému je propojit velké zelené plochy (lesy, parky) zelenými pásy (zelení v ulicích), což by pomohlo dlouhodobě udržet ekosystémy. Nevládní organizace mohou hrát důležitou roli při prosazování toho, aby byla zpracována studie proveditelnosti tohoto druhu zásahů, a při prosazování jejich realizace.

Spolupráce a sdílení znalostí Z naší studie vyplývá, že v současné době neexistuje žádná organizační struktura pro společné rozhodování o zelených plochách. Úřady považují nevládní organizace za protivníky a nikoli za partnery. Občanům často není jasné, jak mohou 22

ovlivnit rozhodovací proces. Tyto nedostatky by bylo možné překonat tak že by byly na úrovni městských částí vytvořeny mnohostranné zprostředkovací komise, v nichž by byly za­ stoupeny mimo reprezentantů úřadů a městských částí také zástupci nevládních organizací. To by umožnilo participativní rozhodovací proces. Nevládní organizace by pak mohly fun­ govat jako zprostředkovatelé mezi místními občany a úřady v otázkách týkajících se využití veřejných prostranství. Mohly by rovněž na úřadech prosazovat a zastupovat vůli místních občanů pokud jde o využití, správu a ochranu zeleně. Z dotazníkového šetření vyplývá, že lidé přikládají význam a cenu veřejné městské zeleni, která je důležitou složkou jejich každodenního života, ačkoli se zdá, že se nechtějí účastnit roz­ hodovacího procesu. Skutečnost, že občané uznávají význam zeleně, nicméně svědčí o tom, že by bylo snadno možné občany do rozhodování zapojit prostřednictvím vhodných kampaní zvyšujících jejich povědomí o příslušných procesech. Kulturní služby poskytované zelení jsou nehmotné a různé osoby jim přikládají rozdílný význam a cenu. Proto jsou kul­ turní služby v rámci hospodářského rozvoje obvykle podhod­ nocovány. Proces hodnocení by měl nicméně zahrnovat i so­ ciokulturní hodnocení, jednak abychom získali hlubší znalosti o kulturních službách, které zeleň poskytuje, jednak abychom si uvědomili, jaké služby mohou být v  důsledku stavebního rozvoje města ztraceny. Důrazně doporučujeme, aby nevládní organizace zabývající se problematikou životního prostředí vytvořily partnerství, ve kterém budou vzájemně stavět na svých aktivitách, a které jim pomůže omezit překrývání prováděných činností, lobovat na úřadech, a usnadní koordinaci a sdílení informací. Bude to mít příznivý dopad na zvyšování obecného povědomí o problémech životního prostředí a na účast veřejnosti, stejně jako stav zeleně. Zkušenější nevládní organizace by měly hledat cesty, jak sdílet svoje znalosti a zkušenosti s těmi organizacemi, které jsou méně zkušené, s cílem zvýšit jejich znalosti o právních a procesních otázkách a pomoci rozšířit kapacity pro obranu zeleně. Zkušenější nevládní organizace by měly monitorovat oblasti globální, regionální, národní a místní politiky, ana­ lyzovat vlivy těchto politik a předávat informace, které získají, partnerským nevládním organizacím. Arnika a další nevládní organizace mohou iniciovat založení různých pracovních skupin, které se mohou zabývat konkrét­


Zeleň a veřejná prostranství v centru Prahy: jak zlepšit situaci

ními otázkami. Je potřeba vypracovat různé plány a seznamy úkolů týkající se veřejné městské zeleně a participativního roz­ hodovacího procesu a společně je předat místním úřadům. Jednou z otázek, které je potřeba věnovat pozornost, je vytvoření provozních směrnic pro monitoring a evaluaci na úrovni městských částí, aby se jimi tyto procesy standardi­ zovaly. Tím by se usnadnilo sdílení informací, zajistila se trans­ parentnost rozhodování a posílila skutečná odpovědnost zúčastněných stran za jejich činnost.

Komunikace

organizace mohou hrát v tomto procesu roli tím, že se podělí o svoje znalosti a zkušenosti v komunikaci s veřejností. Nevládní organizace by se měly vzdělávat a rozšířit své znalosti nových informačních a komunikačních technologií a s nimi souvisejících metod. Cílem nevládních organizací by mělo být zvýšit svou schopnost přijímat informovaná rozhod­ nutí a poskytovat kvalitní vstupy do rozhodovacích procesů. Tato studie dokládá, že různé cílové skupiny využívají různé komunikační prostředky. Z toho vyplývá, že k předání infor­ mací různým skupinám je nutné postupovat odlišně. Přitom lze předávané zprávy diferencovat, např. na základě úrovně vzdělání nebo znalostí cílové skupiny.

Město by mělo vytvořit lepší rámec pro komunikaci se všemi zainteresovanými stranami v souvislosti se správou a ochranou veřejné zeleně, aby se tak zajistilo udržitelné využívání zeleně ve prospěch současné generace i generací příštích. Nevládní

23


Zeleň a veřejná prostranství v centru Prahy: jak zlepšit situaci

10. Odkazy

Literatura • De Groot R. S., et al., (2002) Importance and treats as determining factors for criticality of natural capital. Ecological Economics, Vol 44, pp 187-204. • Millennium Ecosystem Assessment, (2003) Ecosystems and Human Wellbeing: A Framework for Assessment, Island Press. • Bolund.P and Hunhammar, S. (1999) ‘Ecosystem services in urban areas’, Ecological Economics, 29, pp 293-301. • Mackay, K. (2007), How to Build M&E System to Support Better Government, The World Bank, Washington D.C.

Internetové stránky [1] Participatory Decision-Making Indicators : Measuring progress on improving. United Nations Centre for Human Settlements on http://www.gdrc.org/decision/ParticipatoryDecision-Making-Indicators.pdf (14. června 2008). [2] Planning your communication and training for successful project delivery on http://www.newcastle.edu.au/unit/hrs/projects/ (11. června 2008).

Ústní sdělení Engstová Barbora, vyučující na České zemědělské univerzitě v Praze, 30. května 2008.

24


Zeleň a veřejná prostranství v centru Prahy: jak zlepšit situaci

Příloha I: Dotazníky DOTAZNÍK Jsme studenti Univerzity ve Wageningenu v Nizozemí a provádíme výzkum týkající se veřejné městské zeleně v Praze. Chtěli bychom Vás požádat, abyste nám sdělil(a) Vaše názory související s tímto tématem. Informace, které nám sdělíte, budeme považovat za důvěrné.

Seřaďte obrázky podle Vašich preferencí - která místa se Vám nejvíce líbí? (1 = toto místo se mi líbí nejvíce, 5 = toto místo se mi líbí nejméně) Prosíme, zaškrtněte Vaši odpověď.

25


Zeleň a veřejná prostranství v centru Prahy: jak zlepšit situaci

1. Odkud jste? ❏ ❏ ❏ ❏

Žiji v Praze - v městské části Praha:.............. Nežiji v Praze, ale jsem z České republiky Jsem zahraniční turista Jiné..............................

2. Jak často navštěvujete toto místo? ❏ ❏ ❏ ❏ ❏

Každý den Jednou týdně Jednou měsíčně Jednou za rok Jsem zde poprvé

3. Jak dlouho Vám trvá, než se sem dostanete z Vašeho bydliště? ❏ ❏ ❏ ❏ ❏

Méně než 15 minut 16 – 30 minut 31 – 45 minut 46 – 60 minut Více než 1 hodinu

4. Proč toto místo navštěvujete? (Prosíme, zaškrtněte příslušná políčka) ❏ ❏ ❏ ❏ ❏ ❏ ❏ ❏ ❏ ❏ ❏ ❏ ❏ ❏ ❏ ❏

Odpočinek Malování/fotografování Meditování/modlení Sportování Čtení Setkávání se s lidmi Poslouchání hudby Procházky Venčení psa Piknik Pobyt na čerstvém vzduchu Krásná krajina Jídlo a/nebo pití Opalování Studijní návštěva Jiné ..........................

5. Vyberte a seřaďte 3 činnosti nebo hodnoty, které jsou pro Vás v městské zeleni nejdůležitější (1 = nejdůležitější, 3 = nejméně důležité) ❏ ❏ ❏ ❏ ❏ ❏ ❏ 26

Odpočinek Malování/fotografování Meditování/modlení Sportování Čtení Setkávání se s lidmi Poslouchání hudby


Zeleň a veřejná prostranství v centru Prahy: jak zlepšit situaci

❏ ❏ ❏ ❏ ❏ ❏ ❏ ❏ ❏

Procházky Venčení psa Piknik Pobyt na čerstvém vzduchu Krásná krajina Jídlo a/nebo pití Opalování Studijní návštěva Jiné............................

6. Pokud by zde tato zelená plocha nebyla, mohl(a) byste tyto činnosti provádět někde jinde? ❏ Ano: Kde?.................. ❏ Ne

7. Jaký je Váš názor na následující výroky?

Velmi souhlasím

Souhlasím

Nesouhlasím

Velmi nesouhlasím

Myslím, že by zde tato zelená plocha měla zůstat, protože snižuje úroveň hluku pro sousední budovy. Myslím, že by zde tato zelená plocha měla zůstat, protože způsobuje, že vzduch ve městě je čistší. Myslím, že by zde tato zelená plocha měla zůstat, protože v létě ochlazuje město. Myslím, že by zde tato zelená plocha měla zůstat, protože dešťová voda vsakuje do půdy a neodtéká do kanalizace. Myslím, že by zde tato zelená plocha měla zůstat, protože zde mají úkryt zvířata. Myslím, že je zde dost květin, rostlin a stromů.

Myslím, že údržba tohoto místa je dobrá.

Myslím, že toto místo je dobře vybavené pro děti.

Myslím, že toto místo je večer bezpečné.

Mám pocit, že díky tomuto místu se cítím lépe.

Myslím, že tato zelená plocha by měla být větší.

27


Zeleň a veřejná prostranství v centru Prahy: jak zlepšit situaci

8. Kolik peněz byste byl(a) ochotná/ý měsíčně platit, aby zde město mohlo zachovat tuto zelenou plochu? ❏ ❏ ❏ ❏ ❏

0 1 - 50 Kč 51 - 100 Kč 101 - 500 Kč Více než 500 Kč

9. Co byste na této zelené ploše zlepšil(a)? ❏ ❏ ❏ ❏ ❏ ❏ ❏ ❏ ❏ ❏ ❏ ❏

Lavičky Kašny Osvětlení Toalety Dětské hřiště Cesty pro pěší Kavárnu/restauraci Umělecká díla Vybavení pro sportování Značení Odpadkové koše Jiné (specifikujte)..........................

10. Odkud se dozvídáte o rozhodnutích týkajících se veřejné městské zeleně? ❏ ❏ ❏ ❏ ❏ ❏ ❏ ❏ ❏ ❏ ❏ ❏

Noviny Plakáty na ulicích Brožury Televize Inzerce Internet Manifestace “Zelené” aktivity Centrum pro podporu občanů Sdružení Nemám informace Jiné (specifikujte)..........................

11. Účastníte se rozhodovacího procesu týkajícího se veřejné městské zeleně? ❏ ❏ ❏ ❏ ❏ ❏ ❏ ❏ ❏

28

Ne. Pokud ne, chtěl(a) byste? Ano Ne Ano. Pokud ano, jak? Pracuji jako dobrovolník Poskytuji poradenství Pracuji pro nevládní organizaci Poskytuji informace Jiné (specifikujte)..........................


Zeleň a veřejná prostranství v centru Prahy: jak zlepšit situaci

12. Znáte sdružení Arnika (českou nevládní organizaci)? ❏ ❏

Ne Ano. Pokud ano, odkud? ❏ Noviny ❏ Plakáty na ulicích ❏ Brožury ❏ Televize ❏ Inzerce ❏ Internet ❏ Manifestace ❏ “Zelené” aktivity ❏ Centrum pro podporu občanů ❏ Organizace a související činnosti ❏ Jiné (specifikujte)..........................

13. Znáte nějakou jinou nevládní organizaci zabývající se životním prostředím? ❏ ❏

Ne Ano. Pokud ano, jakou.........................................................a odkud? ❏ Noviny ❏ Plakáty na ulicích ❏ Brožury ❏ Televize ❏ Inzerce ❏ Internet ❏ Manifestace ❏ “Zelené” aktivity ❏ Centrum pro podporu občanů ❏ Sdružení ❏ Jiné (specifikujte)..........................

VŠEOBECNÉ INFORMACE: Pohlaví ❏ Muž ❏ Žena

Věk ❏ ❏ ❏ ❏ ❏

Méně než 15 let 15 – 29 let 30 – 44 let 45 – 65 let Více než 65 let

29


Zeleň a veřejná prostranství v centru Prahy: jak zlepšit situaci

Nejvyšší dosažené vzdělání ❏ ❏ ❏ ❏ ❏

Základní vzdělání Vyučení Střední škola, gymnázium Vysoká škola Jiné ..........................

Zaměstnání ❏ ❏ ❏ ❏ ❏

Student Pracující Důchodce Nezaměstnaný Jiné ..........................

Výše příjmu (měsíčně) ❏ ❏ ❏ ❏ ❏ ❏

Méně než 10 000,- Kč 11 000 až 20 000,- Kč 21 000 až 30 000,- Kč 31 000 až 60 000,- Kč Více než 61 000,- Kč Neodpovím

Velmi Vám děkujeme za Váš čas a spolupráci!

30


Zeleň a veřejná prostranství v centru Prahy: jak zlepšit situaci

Příloha II: Rámec pro pozorování služeb ekosystémů

Kritéria: Snižování hluku:

Čištění vzduchu:

• •

• vegetace • listová plocha • rozloha • hustota • typ • listy • jehličí • ostliny zelené v zimě • voda • typ: řeka, kašna, potok, nádrž, rybník, jezero • rozloha

vzdálenost mezi budovami a rušnou ulicí vegetace • hustota • výška

Funkce stanoviště: • • • • • • •

velikost vzdálenost od zdroje hluku odpadky kvalita vody • čistota • zápach • barva propojení s jinými zelenými plochami zdraví vegetace biodiverzita

Prevence eroze: • vegetace na svazích • typ: stromy, tráva, keře

Regulace mikroklimatu: • • •

umělé stavby: budovy, dlažba voda • typ: řeka, kašna, potok, nádrž, rybník, jezero vegetace • zdravotní stav • typ: tráva, keře, stromy • listová plocha

Odvádění (dešťové) vody: • půdní typ: písčitá, jílovitá • kanalizace odvádějící vodu • krajinný pokryv

31


Zeleň a veřejná prostranství v centru Prahy: jak zlepšit situaci

Příloha III: Uznání faktu, že zeleň poskytuje statky a regulační a podpůrné služby, a úroveň vzdělání návštěvníků

Dosažené vzdělání respondentů Výrok

Výrok 1

Výrok 2

Výrok 3

Výrok 4

Výrok 5

Odpověď

Základní vzdělání

Vyučení

Střední škola

Vysoká škola

Bez odpovědi

Jiné

Celkem

Souhlasím

26

16

102

63

2

7

216

Nesouhlasím

5

2

6

4

0

0

17

Nezodpovězeno

0

3

7

3

0

1

14

Souhlasím

28

21

110

69

2

7

237

Nesouhlasím

3

1

3

1

0

0

8

Nezodpovězeno

0

0

5

0

0

1

6

Souhlasím

23

16

94

61

2

6

202

Nesouhlasím

8

2

14

6

0

0

30

Nezodpovězeno

0

3

7

3

0

2

15

Souhlasím

27

17

99

60

2

6

211

Nesouhlasím

3

1

14

8

0

1

27

Nezodpovězeno

0

2

5

2

0

1

10

Souhlasím

24

19

97

60

2

5

207

Nesouhlasím

6

1

15

8

0

2

32

Nezodpovězeno

0

1

5

1

0

1

8

Výrok 1: Myslím, že by zde tato zelená plocha měla zůstat, protože snižuje úroveň hluku pro sousední budovy. Výrok 2: Myslím, že by zde tato zelená plocha měla zůstat, protože způsobuje, že vzduch ve městě je čistší. Výrok 3: Myslím, že by zde tato zelená plocha měla zůstat, protože v létě ochlazuje město. Výrok 4: Myslím, že by zde tato zelená plocha měla zůstat, protože dešťová voda vsakuje do půdy a neodtéká do kanalizace. Výrok 5: Myslím, že by zde tato zelená plocha měla zůstat, protože zde mají úkryt zvířata.

32


Zeleň a veřejná prostranství v centru Prahy: jak zlepšit situaci

Příloha IV: Původ respondentů

3% jiné 5% zahraniční turista

25% Čech bydlící mimo Prahu 67% Pražan

33


Zeleň a veřejná prostranství v centru Prahy: jak zlepšit situaci

Příloha V: Četnost návštěv parku a úroveň příjmu respondentů

Četnost návštěv zelené plochy

Výše příjmu

Celkem

34

Celkem

Denně

Jednou týdně

Jednou měsíčně

Jednou ročně

Poprvé

Méně než 10000 Kč

22

25

22

11

6

86

11000 – 20000 Kč

13

14

18

8

5

58

21000 – 30000 Kč

10

10

5

5

6

36

31000 – 60000 Kč

4

1

2

1

1

9

Více než 61000 Kč

1

1

2

2

1

7

Nezodpovězeno

1

4

4

1

0

10

Nezodpovězeno

10

19

3

7

9

48

61

74

56

35

28

254


Zeleň a veřejná prostranství v centru Prahy: jak zlepšit situaci

Příloha VI: Jaký obrázek lidé nejvíce upřednostňují 1% E 3% F 4% A 7% C

48% B 37% D

A

B

C

D

E

F 35


Zeleň a veřejná prostranství v centru Prahy: jak zlepšit situaci

Příloha VII: Nejvíce ceněná činnost

0% malování 1% poslouchání hudby 0% čtení 1% jídlo / pití 0% piknik 2% studijní návštěva 2% modlení 4% sportování 4% venčení psa 7% ostatní

42% odpočinek

7% setkávání se s lidmi 7% pobyt na čerstvém vzduchu 10% pozorování krásné krajiny

13% procházky

36


Zeleň a veřejná prostranství v centru Prahy: jak zlepšit situaci

Příloha VIII: Výrok: díky tomuto místu se cítím lépe

6% nesouhlasím

94% souhlasím

37


Zeleň a veřejná prostranství v centru Prahy: jak zlepšit situaci

Příloha IX: Ochota platit a socioekonomické proměnné Lineární regresní analýza Model

R

R2

Upravený R2

Směrodatná odchylka odhadu

1

0,083046934

0,00689679

-0,009056672

11,45263818

a

Prediktory: (Konstanta), Otázka 18, Otázka 16, Otázka 17, Otázka 15

Koeficienty (a) Nestandardizované koeficienty

Model

1

Standardizované koeficienty

t

Významnost

Beta

B

Směrodatná odchylka

5,308794

2,44E-07

B

Směrodatná odchylka

(Konstanta)

4,81362865

0,906727281

Otázka 15

0,02336222

0,118936413

0,013626197

0,196426

0,844437

Otázka 16

-0,017402

0,042743092

-0,027431105

-0,40713

0,684262

Otázka 17

-0,0179114

0,02416411

-0,048020993

-0,74124

0,459246

Otázka 18

-0,0232793

0,025201028

-0,059509314

-0,92374

0,356514

a

Závislá proměnná: Otázka 8

Otázka 8: Kolik peněz byste byl(a) ochotná/ý měsíčně platit, aby zde město mohlo zachovat tuto zelenou plochu? Otázka 15: Věk Otázka 16: Nejvyšší dosažené vzdělání Otázka 17: Zaměstnání Otázka 18: Výše příjmu (měsíčně)

38


Zeleň a veřejná prostranství v centru Prahy: jak zlepšit situaci

Příloha X: Ochota platit a výroky 1 - 5 Lineární regresní analýza Model

R

R2

Upravený R2

Směrodatná odchylka odhadu

1

0,202936523

0,04118323

0,020869318

11,55023988

a

Prediktory: (Konstanta), Výrok 5, Výrok 3, Výrok 2, Výrok 1, Výrok 4

Koeficienty (a) Nestandardizované koeficienty

Model

1

Standardizované koeficienty

t

Významnost

Beta

B

Směrodatná odchylka

5,250178

3,39E-07

B

Směrodatná odchylka

(Konstanta)

4,11630844

0,7840321

Výrok 1

0,00200232

0,08707513

0,003047268

0,022995

0,981673

Výrok 2

-0,0528448

0,096908736

-0,053594011

-0,5453

0,586059

Výrok 3

-0,0181574

0,077353463

-0,02852319

-0,23473

0,81462

Výrok 4

0,26304201

0,115775059

0,341133285

2,272009

0,023987

Výrok 5

-0,2035779

0,098282486

-0,237117011

-2,07135

0,039413

Výrok 1: Myslím, že by zde tato zelená plocha měla zůstat, protože snižuje úroveň hluku pro sousední budovy. Výrok 2: Myslím, že by zde tato zelená plocha měla zůstat, protože způsobuje, že vzduch ve městě je čistší. Výrok 3: Myslím, že by zde tato zelená plocha měla zůstat, protože v létě ochlazuje město. Výrok 4: Myslím, že by zde tato zelená plocha měla zůstat, protože dešťová voda vsakuje do půdy a neodtéká do kanalizace. Výrok 5: Myslím, že by zde tato zelená plocha měla zůstat, protože zde mají úkryt zvířata.

39


Zeleň a veřejná prostranství v centru Prahy: jak zlepšit situaci

Příloha XI: Účast v rozhodovacím procesu

Účast lidí v rozhodovacím procesu

11% ano

2% nezodpovězeno

87% ne

40


Zeleň a veřejná prostranství v centru Prahy: jak zlepšit situaci

Příloha XII: Ochota účastnit se rozhodovacího procesu podle městských částí

Účastníte se rozhodovacích procesů? Všechny městské části

Praha 1

Praha 3

Praha 4

Praha 6

Praha 7

Ne

87

76

88

100

84

85

Ano

11

24

12

0

9

11

Nezodpovězeno

2

0

0

0

7

4

Všechny městské části

Praha 1

Praha 3

Praha 4

Praha 6

Praha 7

Ne

53

38

56

69

48

48

Ano

41

62

34

31

39

42

Nezodpovězeno

6

0

10

0

13

10

Pokud ne, chtěl(a) byste?

41


Zeleň a veřejná prostranství v centru Prahy: jak zlepšit situaci

Příloha XIII: Ochota účastnit se rozhodovacího procesu

Jak se lidé v budoucnu chtějí účastnit rozhodovacího procesu

6% nezodpovězeno 41% ano

53% ne

42


Zeleň a veřejná prostranství v centru Prahy: jak zlepšit situaci

Příloha XIV: Jak lidé znají nevládní organizace

Jak lidé znají jiné nevládní organizace

1% nezodpovězeno 37% ano

62% ne

43


Zeleň a veřejná prostranství v centru Prahy: jak zlepšit situaci

Příloha XV: Z jakých médií se lidé dozvídají o rozhodovacích procesech

150

135

120 92

90 58

50

13

12

2

44

“zelené” aktivity

manifestace

internet

inzeráty

televize

brožury

plakáty

noviny

0

9

4 nemám informace

27

nezodpovězeno

25

18

jiné

28

30

Centrum pro podporu občanů organizace a související činnosti

60


Zeleň a veřejná prostranství v centru Prahy: jak zlepšit situaci

Příloha XVI: Z jakých médií se lidé dozvídají o jiných nevládních organizacích

80 70

62

60 50 37

33

30

21

5 nezodpovězeno

0

jiné

internet

televize

brožury

plakáty

noviny

inzeráty

1

0

8

4

organizace a související činnosti

10

12

Centrum pro podporu občanů

9

manifestace

20

“zelené” aktivity

40

44

45


Zeleň a veřejná prostranství v centru Prahy: jak zlepšit situaci

Příloha XVII: Vztah mezi médii a úrovní vzdělání

Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů

Noviny

Plakáty

Brožury

Televize

Internet

Manifestace

“Zelené” aktivity

Asociace

11.00

Bez odpovědi

Jiné

772.00

Celkem

46

Celkem

Základní vzdělání

Vyučení

Střední škola

Vysoká škola

Bez odpovědi

Jiné

Počet

3

3

12

17

0

0

35

% v otázce 16

20,0%

33,3%

17,1%

41,5%

0,0%

0,0%

24,3%

Počet

1

0

4

3

0

0

8

% v otázce 16

6,7%

0,0%

5,7%

7,3%

0,0%

0,0%

5,6%

Počet

2

0

0

1

0

0

3

% v otázce 16

13,3%

0,0%

0,0%

2,4%

0,0%

0,0%

2,1%

Počet

2

1

8

4

0

0

15

% v otázce 16

13,3%

11,1%

11,4%

9,8%

0,0%

0,0%

10,4%

Počet

1

0

5

1

0

1

8

% v otázce 16

6,7%

0,0%

7,1%

2,4%

0,0%

14,3%

5,6%

Počet

0

0

1

0

0

0

1

% v otázce 16

0,0%

0,0%

1,4%

0,0%

0,0%

0,0%

0,7%

Počet

0

0

4

0

0

2

6

% v otázce 16

0,0%

0,0%

5,7%

0,0%

0,0%

28,6%

4,2%

Počet

0

0

0

1

0

0

1

% v otázce 16

0,0%

0,0%

0,0%

2,4%

0,0%

0,0%

0,7%

Počet

0

0

1

0

0

0

1

% v otázce 16

0,0%

0,0%

1,4%

0,0%

0,0%

0,0%

0,7%

Počet

6

4

34

12

2

4

62

% v otázce 16

40,0%

44,4%

48,6%

29,3%

100,0%

57,1%

43,1%

Počet

0

0

1

2

0

0

3

% v otázce 16

0,0%

0,0%

1,4%

4,9%

0,0%

0,0%

2,1%

Počet

0

1

0

0

0

0

1

% v otázce 16

0,0%

11,1%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,7%

Počet

15

9

70

41

2

7

144

% v otázce 16

100,0%

100,0%

100,0%

100,0%

100,0%

100,0%

100,0%


Zeleň a veřejná prostranství v Praze

Překlad: Tomáš Hakr

Ochrana zeleně, informování veřejnosti a role nevládních organizací

Grafická úprava a sazba: Anna Frajtová, www.designbox.cz

Zpráva evropského semináře Univerzity Wageningen, pořádaného ve školním roce 2007 – 2008 v rámci magisterského programu na fakultě Studií environmentálních systémů.

Na této publikaci se podíleli Pedagogové Univerzity Wagenigen: Dr. Simon Bush Ir. Karen P. J. Fortuin Ir. Astrid Hendriksen Studenti evropského semináře 2007 – 2008: Skupina 1 (Praha 1): Šárka Antošová Jian Yang Vivi Andriani Maria Menkveld Rimousky Vasco Matusse Raimundo Yafei Wang Skupina 2 (Praha 3): Christina Arampatzoglou Lucie Chuchmáková Gloria De Paoli Nicole Heerkens Jixin Liu Alfi Syakila Skupina 3 (Praha 4): Prosper Kwame Antwi Marjolein Duijf Pradip Gautam Eva Kejdušová Zhuobiao Ni Tsedekech Gebre Weldmichael Skupina 4 (Praha 6): Maria Caldeira Lonor D Fumo Emilia Jana Kozáková Jia Lu Dipina Sharma Anna Veldhoen Skupina 5 (Praha 7) Bai Yanqing Charlotte van Erp Taalman Kip Tendayi Nyamugure Joni Adiansyah Ivana Bílková Nadia Interfurth

Vydalo Centrum pro podporu občanů sdružení Arniky Praha, 2009 ISBN 979-80-904409-1-3 Kontakty: University of Wageningen Environmental System Analysis Adresa pro návštěvy: Droevendaalsesteeg 4 Atlas building 104 Wageningen, Nizozemí Poštovní adresa: P.O. Box 47 6700 AA Wageningen, The Netherlands Telefon: +313 17 – 484 812 Arnika – Centrum pro podporu občanů Chlumova 17 130 00 Praha 3 Telefon a fax: 222 781 471 e-mail: cepo@arnika.org internet: www.arnika.org

Vydání této publikace podpořil grant Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti, Ministerstvo životního prostředí ČR a Zelení/Evropská aliance svobodných v Evropském parlamentu. Dárci neodpovídají za obsah publikace.


Zeleň a veřejná prostranství v centru Prahy: jak zlepšit situaci

Zeleň je jedním z klíčových faktorů kvality života v Praze. Přesto zelené plochy často ustupují komerční výstavbě, někdy dochází i ke zbytečnému kácení zdravých stromů. Úřady neevidují úbytky zeleně ani nezakládají nové parky. Situace v různých městských částech se liší v závislosti na množství zeleně i přístupu vedení radnic. Pro udržitelný rozvoj města je nezbytné přijmout ucelenou koncepci přístupu k zeleni.

Výzkumné projekty Univerzity Wageningen

Univerzita Wageningen ve spolupráci s Centrem pro podporu občanů sdružení Arnika pořádá každoročně praktický projekt, který uzavírá magisterský program Environmentálních studií. Podstatou kurzu je aplikace poznatků, které si studenti osvojili během studia. Třicetičlenný tým je složen ze studentů, pocházejících z přibližně 30 zemí, zabývajících se různými vědními obory. Výzkum, zaměřený na udržitelný rozvoj měst, se neliší od práce konzultačních agentur.

Arnika

Posláním sdružení Arnika je zlepšení stavu životního prostředí, jeho obrana před znečišťováním, ochrana a obnova přírodních hodnot na území České republiky i v evropském kontextu. Věříme, že přírodní bohatství není pouze darem, ale také závazkem uchovat jej do budoucna. Svoji činnost opíráme o tři pilíře – zapojení veřejnosti do rozhodování, odborné argumenty a komunikaci s médii.

Centrum pro podporu občanů

Naším posláním je pomáhat lidem, kteří se chtějí podílet na rozhodování o životním prostředí v místě, kde žijí. Poskytujeme bezplatnou pomoc obcím, občanským sdružením i jednotlivcům. Zaměřujeme se zejména na problematiku ochrany vod a vodních toků, toxické látky a odpady, životní prostředí měst, kácení stromů, právo na informace a účast veřejnosti v rozhodování. Každoročně poskytneme více než tisíc konzultací a řešíme více než sto různých případů.

Praha – město pro život

V kampani se zaměřujeme na problematiku zeleně a ochrany stromů v Praze a na nový územní plán, který určuje další rozvoj města. Sledujeme také probíhající změny současného územního plánu a pomáháme občanům podávat k nim připomínky. Spolupracujeme s desítkami místních občanských sdružení a iniciativ a poskytujeme bezplatné poradenství obyvatelům, kteří chtějí přispět k lepšímu životu v metropoli.

Arnika – Centrum pro podporu občanů Chlumova 17, 130 00 Praha 3 telefon a fax: +420 222 781 471 e-mail: arnika@arnika.org Více informací: www.arnika.org

Vydání této publikace podpořil grant Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti a Ministerstvo životního prostředí ČR. Dárci neodpovídají za obsah publikace. ISBN 978-80-904409-1-3

Zeleň a veřejná prostranství v centru Prahy: jak zlepšit situaci  

Zpráva evropského semináře Univerzity Wageningen