Obrázek 27: Postup vytváření dráhy těţiště trupu ¨při bipedální lokomoci
3.1.14
Otisk prstu
Identifikace na základě otisku prstu je jednou z nejznámějších a nejvíce publikovaných biometrických metod. Otisk prstu se pouţívá pro identifikaci uţ celé století, a to hlavně pro svou vlastnost jedinečnosti a stálosti v čase. Navíc se musela tato identifikace s rozvojem počítačové techniky stát plně automatizovanou, aby si zajistila místo v dnešní době. Identifikace otisku prstu je s oblibou pouţívaná především pro relativní jednoduchost získání srovnávacího vzorku, pro vysoké procento pouţitelné populace (nelze identifikovat pouze jedince, kteří přišli o obě ruce i nohy, coţ je málo pravděpodobné), dále pro četnost zdrojů ze kterých lze získat vzorek (10 prstů) a také protoţe jde jiţ o zavedenou metodu s velkou databází u policie a s uplatněním v právní sféře a imigrační problematice. Pouţívání otisku prstu (přesněji obrazců papilárních linií na vnější straně prstů rukou, nohou a dlaní) jako metody pro identifikaci se začala pouţívat uţ na konci 19. století, kdy Sir Francis Galton nalezl a definoval některé charakteristické body na prstu, které mohou slouţit k identifikaci člověka. Tyto ,,Galtonovi body“ poloţily základ vědnímu zkoumání otisku prstu, který byl rozvíjen po celé století. Metody zachycení otisku prstů Otisk získaný pomocí inkoustu a papíru Klasická metoda (rolled finger). Tato metoda se pouţívá pouze ve forenzní sféře, policií při vyšetřování. Pouţívá se inkoustu a papíru. Prst se po papíře roluje, aby se získal
Studijní text sestavil Mgr. Ing. Radomír Ščurek, Ph.D.
Stránka 34