
3 minute read
Hledání alternativ ve druhé linii léčby mCRC
from ASCO 2021
spěch z léčby po dobu dalších 12 měsíců (současný medián doby sledování činí 15,6 měsíce). Aktualizovaný medián OS dosáhl 19,2 měsíců s atezolizumabem + bevacizumabem vs. 13,4 měsíce se sorafenibem (snížení míry relativního rizika po stratifikaci o 34 %). Aktualizovaná celková míra odpovědí (ORR) podle kritérií RECIST 1.1 byla na základě nezávislého hodnocení 30 % pro atezolizumab + bevacizumab vs. 11 % pro sorafenib.
Dosažená ORR je nezávislým prediktorem přežití pacientů s HCC
V průběhu ASCO Virtual Congress 2021 byly prezentovány i dvě nové výzkumné analýzy ze studie IMbrave150. Prof. Michel Ducreux, PhD, z Gustave Roussy Cancer Center, Villejuif, prezentoval výsledky zaměřené na souvislost mezi nejlepší léčebnou odpovědí (BOR) podle kritérií RECIST 1.1 a modifikovaných kritérií RECIST pro HCC (HCC mRECIST) s celkovým přežitím, a to i se zahrnutím dalších relevantních nezávislých prediktorů.
U pacientů s potvrzenou celkovou léčebnou odpovědí podle RECIST 1.1 – kompletní (CR) a částečnou (PR) – nebylo dosud mediánu OS dosaženo (zatím nejméně 26,2 měsíce), u pacientů se stabilním onemocněním (SD) činí medián OS 17,1 měsíce vs. 6,8 měsíce u pacientů s progresí onemocnění (PD).
Podobné jsou výsledky i při hodnocení podle kritérií HCC mRECIST – u pacientů s CR + PR medián OS dosud nedosažen (zatím 26,2 měsíce), u pacientů, kteří dosáhli SD, 16,4 měsíce a s PD 6,9 měsíce. „To znamená, že dosažení nejlepší léčebné odpovědi je asociováno s významným snížením rizika úmrtí o 89 % podle RECIST 1.1, resp. 87 % podle HCC mRECIST. K tomu navíc z naší analýzy vyplývá poznatek, že i dosažení stabilního onemocnění je asociováno s lepším přežíváním pacientů – snížení
Pacienti s neresekovatelným HCC ve studii IMbrave150
Zdroj: prezentace Dr. Valerije V. Bredera
S invazí nádorového trombu do kmene anebo do kontralaterálních větví portální žíly Zbývající ITT populace
Medián OS 7,6 měsíce 5,5 měsíce 21,1 měsíce 15,4 měsíce HR* 0,62 – 0,67 –Medián PFS 5,4 měsíce 2,8 měsíce 7,1 měsíce 4,7 měsíce HR* 0,62 – 0,64 –
* Atezolizumab + bevacizumab vs. sorafenib
rizika o 58 %, resp. 51 % podle obou kritérií hodnocení dosažené odpovědi,“ zdůraznil prof. Ducreux.
I poté, kdy byly do multivariační analýzy zahrnuty další relevantní prediktory jako výchozí hladina alfa-fetoproteinu < 400 ng/ml, virová etiologie HCC a asijský původ pacientů (vyjma Japonska), zůstávaly potvrzená celková odpověď (CR + PR) i stabilní onemocnění nezávislým prediktorem lepšího přežití.
Atezolizumab s bevacizumabem účinný a bezpečný i u invaze nádorového trombu
Druhá post-hoc výzkumná analýza studie IMbrave150 prezentovaná v průběhu ASCO Virtual Congress 2021 se věnovala účinnosti atezolizumabu s bevacizumabem u pacientů s HCC s invazí nádorového trombu do kmene anebo do kontralaterálních větví portální žíly.
Tito pacienti jsou kvůli špatné prognóze a hemodynamickým změnám způsobeným zvýšeným tlakem v portální žíle často vylučováni z klinických studií léčby HCC. Zato ve studii IMbrave150 jich bylo zařazeno 73, činili tedy 15 % z celkového počtu účastníků. Celkem 48 jich užívalo atezolizumab s bevacizumabem a 25 dostávalo sorafenib. Výsledky účinnosti shrnuje připojená tabulka.
Dr. Valerij Vladimirovič Breder, PhD, z Ruského centra výzkumu nádorů N. N. Blochina v Moskvě, který výsledky analýzy prezentoval, zdůraznil, že pacienti s invazí nádorového trombu do kmene anebo do kontralaterálních větví portální žíly měli obecně horší vstupní hodnoty výkonnostního stavu ECOG PS 1, Child-Pugh A skóre 6 bodů, virovou etiologii HCC, vyšší součet nejdelších rozměrů cílových lézí (SLD) a AFP ≥ 400 ng/ml. „I navzdory tomu, jak je z uvedených dat zejména o poměru rizik patrné, byl u nich prospěch z léčby atezolizumabem + bevacizumabem oproti sorafenibu konzistentní s výsledky ve zbývající ITT populaci,“ uvedl Dr. Breder.
Redakce kongresového zpravodajství
KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM
Základem druhé linie léčby metastatického kolorektálního karcinomu (mCRC) jsou režimy založené na fluoropyrimidinu s irinotekanem. Nežádoucí účinky však pacienty významně limitují a snižují kvalitu jejich života. Hledají se tedy alternativy, které by neměly horší účinnost než současný standard, ale které by zároveň byly šetrnější. Studie TRUSTY se v této souvislosti zaměřila na trifluridin/tipiracil.
Trifluridin je antineoplastický analog nukleosidů založený na thymidinu, který je po zachycení nádorovými buňkami fosforylován thymidinkinázou, dále je metabolizován v buňkách na substrát kyseliny deoxyribonukleové (DNA) a přímo inkorporován do DNA, čímž narušuje její funkci a brání proliferaci buněk. Při perorálním podávání je však trifluridin rychle rozkládán thymidin-fosforylázou (TPázou) a ihned metabolizován efektem prvního průchodu, proto je do složení léku přidán inhibitor TPázy tipiracil-hydrochlorid.
Trifluridin/tipiracil je indikován v monoterapii k léčbě dospělých pacientů s metastazujícím kolorektálním karcinomem (mCRC), kteří byli v minulosti léčeni nebo nejsou vhodnými kandidáty pro chemoterapii založenou na fluoropyrimidinu, oxaliplatině a irinotekanu ani pro anti-VEGF a anti-EGFR monoklonální protilátky. Dr. Yasutoshi Kuboki, PhD, z National Cancer Center Japan jako hlavní řešitel studie TRUSTY ve své prezentaci v programu ASCO Virtual Congress 2021 nejprve připomněl data, která jsou v současné době k dispozici. Ve studiích třetí a vyšší linie léčby mCRC přinesla kombinace trifluridinu/tipiracilu s antiangiogenní monoklonální protilátkou bevacizumabem medián doby celkového přežití (OS) 9,1–11,4 měsíce, medián doby bez progrese onemocnění (PFS) 3,7 měsíce, dosaženou míru léčebných odpovědí (ORR) 2–6,3 % a míru kontroly onemocnění (DCR) 61–72 %.
Trifluridin/tipiracil s bevacizumabem má slibné výsledky i ve studiích první linie léčby mCRC u pacientů, kteří jsou starší nebo nejsou z jiného důvodu způsobilí pro intenzivní chemoterapii (medián OS 18–22,4 měsíce, medián PFS 9,2–9,4 měsíce, míra ORR 34–40,5 % a DCR 86–86,5 %). Až dosud ovšem trifluridin/ tipiracil nedisponoval důkazy z užití ve druhé linii léčby mCRC.