__MAIN_TEXT__
feature-image

Page 1

LISTY UNIVERZITY OBRANY

SRPEN 2015


Prezentace Univerzity obrany: - pyrotechnický robot - taktický počítačový simulátor VBS2 - laserový střelecký trenažer - zbraně užívané v Armádě ČR - informace k nabídce studia na UO pro rok 2016/2017


LISTY UNIVERZITY OBRANY

Z OBSAHU Slavnostní vyřazení absolventů

2

Open art na Klubu UO

20

Nadrotmistr Hruška na francuzském nebi

18

Dvouměsíčník Univerzity obrany Ročník 11 / číslo 6 akademický rok 2014/2015 Vydavatel Univerzita obrany Kounicova 65, 662 10 Brno IČ: 60162694 www.unob.cz

Nástup nováčků na výcvik

4-5

Redakce Oddělení vnějších vztahů UO Kounicova 65, 662 10 Brno Telefon: 973 443 203 Fax: 973 442 160 E-mail: listy@unob.cz Vedoucí redaktor Mgr. Viktor Sliva viktor.sliva@unob.cz Redakční rada předsedkyně Ing. Hana Vlachová, Ph.D. místopředseda Dr. Miloš Dyčka, CSc. Grafická úprava a zlom Marek Sobola Vydavatelské oddělení UO Tisková příprava a tisk Odbor prezentační a produkční Vojenský historický ústav Rooseveltova 23 161 05 Praha 6 V jednotkách ozbrojených sil rozšiřuje OPP VHÚ a UO Evidenční číslo MK ČR E 15403 Uzávěrka čísla: 14. 8. 2015 Číslo 6 vyšlo: 28. 8. 2015

Američtí kadeti navštívili UO

17

Generál Ludvík Krejčí - příběh vlastence 26-27

l EDITORIAL Jako každé léto i to letošní bylo ve znamení konců a nových začátků. Studenti Univerzity obrany ukončili svá vysokoškolská studia, obhájili závěrečné práce a  složili státní závěrečné zkoušky. Po slavnostním vyřazení a převzetí diplomu na promoci se vydali vstříc svým novým životům. Čekají je první zkušenosti u útvarů a mají příležitost převést do praxe to, co se na Univerzitě obrany naučili. I  civilní studenty čeká nový život a  šance předvést své nabyté znalosti zejména v  soukromých firmách a  na  úřadech, kam nastoupí do  svého zpravidla prvního zaměstnání. Přejme jim štěstí a  úspěch do  budoucna a  doufejme, že na  svou alma mater a  studentská léta budou rádi a s nostalgií vzpomínat. Přes dvě stovky vojenských studentů ze všech tří fakult Univerzity obrany úspěšně ukončilo studium a  odešlo na  útvary, aby uvolnili místo třem stovkám nováčků, kteří nastoupili na základní výcvik do Vyškova. Těm přejme mnoho štěstí, aby zvládli náročný výcvik a  na  začátku nového akademického roku usedli do  poslucháren Univerzity obrany. Slavnostně oceněny byly v  průběhu léta i  výsledky tvůrčí činností studentů.

l

Úvod červencového kolegia rektora patřil třem studentům, po jednom z každé fakulty Univerzity obrany, kteří získali Cenu rektora za nejlepší výsledky ve studentské tvůrčí činnosti v roce 2015. Léto však nepatří jen absolventům a studentům, kteří svou vojenskou kariéru teprve začínají, ale i  těm starším a  zkušenějším. Již na konci června proběhlo slavnostní vyřazení absolventů 28. Kurzu Generálního štábu nazvaného tentokrát podle divizního generála Stanislava Čečka a absolventů kurzů pro vyšší důstojníky. Konec června přinesl i  další událost významnou pro celou Armádu České republiky, na které nemohla Univerzita obrany chybět. Již po šestadvacáté se setkalo téměř padesáti tisíc armádních nadšenců z  České republiky i  ze zahraničí na  akci s  názvem „Den pozemního vojska Bahna 2015“, kam si přišli připomenout významné historické momenty vojenské historie. Jako každý rok bylo i  letošní léto nabyté významnými událostmi, které tradičně patří k závěru akademického roku. Doufejme, že i  ten celý příští rok bude úspěšný a bohatý na zážitky. Ing. Hana Vlachová, Ph.D.


ZP R Á V Y

Brněnské fakulty UO slavnostně vyřadily dvě stovky letošních absolventů Meč na rameni nejlepší studentky a téměř dvě stě čepic a klobouků vysoko nad hlavami jejích kolegů – to byly nejvýraznější symbolické okamžiky slavnostního vyřazení absolventů Univerzity obrany, které proběhlo v pátek 31. července.

Během závěrečného defilé vyřazených studentů burácely nad účastníky a hosty tradičního ceremoniálu v  kasárnách Šumavská v Brně při nízkých průletech dvě letecké formace. Jednu z  nejvýznamnějších událostí akademického roku jediné vojenské vysoké školy v České republice zahájil přehlídkou nastoupených jednotek ministr obrany Martin Stropnický. „Je to pro vás takový V-Day, protože skončily všechny hry a  začal život,“ obrátil se šéf resortu na letošní absolventy a dodal: „Vybrali jste si profesi, která má smysl a budoucnost.“ Rektor-velitel Univerzity obrany brigádní generál Bohuslav Přikryl absolventům symbolicky podal mezigenerační ruku a  naznačil jim, jak jednat v  praxi, do níž mnozí právě nastupují: „Inteligence, přirozená míra sebevědomí, zdravý rozum a  schopnost rozlišit dobré a  špatné je víc, než jen pouhá znalost norem.“ Rektor–velitel také připomněl, že v právě končícím akademickém roce odstartovala UO nové studijní programy, které vycházejí vstříc požadavkům armády: „Naším produktem je vzdělaný voják, který je schopen reagovat na  měnící se bezpečnostní výzvy,“ shrnul generál Přikryl. Všech 197 vojenských absolventů školy bylo symbolicky vyřazeno prostřednictvím nejlepšího studenta Univerzity

obrany, poručice Ing. Michaely Halické. Tu rektor-velitel Bohuslav Přikryl v přítomnosti ministra obrany a prvního zástupce náčelníka Generálního štábu AČR generálmajora Jiřího Balouna “pasoval“ univerzitním mečem před bojovým praporem školy. Čerstvě pasovanou poručici Holickou poté na  červeném koberci postupně doplnili a  vystřídali další úspěšní studenti obou brněnských fakult Univerzity obrany, kteří obdrželi věcné a  peněžní dary jako výraz uznání vynikajících studijních výsledků. Ocenění takto udělili ministr obrany a v zastoupení i náčelník generálního štábu AČR. K nim se připojil brigádní generál v.z. Ryszard Hač, bývalý rektor Polské letecké akademie v Deblinu, jenž předal cenu nejlepšímu studentovi leteckých specializací. „Univerzita obrany má mnoho studijních oborů, které jsou v  naší zemi unikátní a nezastupitelné, jako management obranných sil, vojenské technologie, či

vojenské lékařství a farmacie. Tyto vysoce kvalifikované obranné složky našeho státu jsou v současné situaci, kdy se zhoršuje mezinárodní bezpečnost, připraveny plnit své závazky a to pokládám za velmi důležité,“ uvedla v  závěrečném vystoupení ministryně školství, mládeže a  tělovýchovy Kateřina Valachová. Spolu s  ní a již uvedenými osobnostmi se ceremoniálu zúčastnili státní tajemník ministerstva obrany Petr Vančura a předseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu PČR František Bublan. Pozvání na vyřazení absolventů přijali i další ústavní činitelé, představitelé státní správy a místní samosprávy, velitelé útvarů české armády, rektoři vysokých škol a delegace partnerských spolků a veteránských organizací. Slavnostního vyřazení se tradičně zúčastnili rodinní příslušníci čerstvých absolventů Univerzity obrany. Posledním bodem programu vyřazení byl jako obvykle slavnostní pochod absolventů. V okamžiku, kdy jednotlivé roty procházely před tribunou, proletěly nad hlavami účastníků i  hostů vyřazení dvě letecké formace - vrtulníková, kterou tvořil jeden vrtulník Mi-24V/35 a  dva vrtulníky Mi-171Š z letecké základny v Náměšti nad Oslavou, a formace stíhacích letounů, jež sestávala ze dvou lehkých bitevníků Aero L-159 ALCA ze základny v Čáslavi. Skutečnou a  tradiční tečku za  vyřazením, která již není součástí oficiálního programu a  následuje po  závěrečném povelu k  rozchodu, udělali noví inženýři a bakaláři, když své pokrývky hlavy vyhodili vysoko do vzduchu. Poté již probíhala veselá a  někdy i  dojemná setkání čerstvých absolventů s  rodinnými příslušníky a blízkými. Text a foto: Viktor Sliva

2


ZP R Á V Y

Slavnostní vyřazení vojenských lékařů a farmaceutů V pátek 26. června 2015 slavnostně ukončili své studium na Univerzitě obrany absolventi magisterských studijních programů Fakulty vojenského zdravotnictví v Hradci Králové. V prostorách Muzea východních Čech v Hradci Králové převzalo svůj diplom z rukou děkana fakulty plukovníka Jiřího Párala 12 vojenských všeobecných lékařů, 2 vojenští lékaři zubního lékařství a 2 absolventi studijního programu Vojenská farmacie, a společně tak vstoupili mezi důstojníky Armády České republiky. Při této slavnostní příležitosti byli ti nejlepší z vyřazovaných absolventů oceněni za  dosahování vynikajících studijních výsledků v  průběhu celého svého studia a za výtečné plnění vojenských povinností. Cenu děkana za nejlepší studijní výsledky a  věcný dar z  rukou zástupce odboru vzdělávací politiky Sekce státního tajemníka MO majora Martina Ježka obdržela nadporučice MUDr. Monika Trtílková. Za příkladné plnění služebních povinností převzal cenu rektora-velitele brigádního generála Bohuslava Přikryla nadporučík MUDr. Jaroslav Románek, absolvent Vojenského všeobecného lékařství. Z úrovně děkana fakulty byl za příkladné plnění služebních povinností v  průběhu studia oceněn nadporučík MUDr.  Martin Jedlička, absolvent Vojenského všeobecného lékařství.

Tomášem Šimůnkem a děkanem Fakulty zdravotnických studií Univerzity Pardubice profesorem Josefem Fuskem. Pozvání děkana fakulty přijali také primátor města Hradec Králové MUDr.  Zdeněk Fink, diecézní biskup Biskupství královéhradecké monsignore Jan Vokál a zástupce ředitele Agentury vojenského zdravotnictví AČR plukovník Jiří Zetocha. Fakulta vojenského zdravotnictví se se svými bývalými studenty však tímto aktem neloučí. Z  pozice centra zdravotnické přípravy, vědy a  výzkumu AČR je bude dále provázet v průběhu jejich specializační přípravy a případně i v dalších typech odborného a kariérního růstu. Text: kpt. Mgr. Lenka Zárybnická, Ph.D. Foto: Dita Zetochová

Na „Desku cti Fakulty vojenského zdravotnictví UO“ budou zapsány nadporučice MUDr. Monika Trtílková, absolventka 6letého studijního programu Vojenské všeobecné lékařství a poručice Mgr. Zuzana Maděryčová, absolventka 5letého studijního programu Vojenská farmacie, jako nejlepší studentky a absolventky v akademickém roce 2014 / 2015.

Svůj „Slib absolventa“, který přednesl promotor proděkan pro studijní záležitosti plukovník Zdeněk Hrstka, stvrdili absolventi před zraky svých učitelů, velitelů a kolegů, ale také před čelními představiteli spřátelených vysokých škol - prorektorem pro tvůrčí činnost a  vnější vztahy Univerzity Hradec Králové profesorem Antonínem Slabým, děkanem Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v  Hradci Králové profesorem Miroslavem Červinkou, děkanem Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v  Hradci Králové docentem

3


R E P OR TÁ Ž

Tři stovky nováčků zahájily ve Vyškově základní výcvik

„Já sem zabloudil cestou na vysokou školu!“ zní replika ve filmu, který v kinosále ve vstupním objektu VeV-VA ve Vyškově sledují téměř tři stovky mladých lidí. Pro žádného z nich však uvedená věta neplatí. V první srpnový pracovní den sem totiž přišli záměrně, aby zahájili svou vojenskou kariéru právě prostřednictvím Univerzity obrany, jediné vojenské vysoké školy v ČR. Sál o kapacitě čtyř set míst je z velké části zaplněn. Většina z přítomných sem dorazila je „nalehko“, s sebou mají pouze složku s  požadovanými dokumenty, protože se ve  Vyškově ubytovali již předchozí den. Další přijíždějí před sedmou hodinou se zavazadly v doprovodu rodičů a známých, nebo sami. Mezi nimi

4

„Od malička mě k tomu něco táhlo, v armádě je řád, který se musí dodržovat.“


R E P OR TÁ Ž i Karolína Lavrinčíková, nastávající studentka Fakulty vojenského leadershipu. „Chtěla jsem pokračovat něčím, co mě bude bavit, a  taky bych ráda změnila styl studia,“ říká dosavadní gymnazistka z Cítova u Přerova. Krátce po čtvrt na osm přerušuje děj filmu s  vojenskou tematikou instruktor, který vyvolává podle abecedy tři desítky prvních studentů. Díky svému jménu je mezi nimi i  Pavel Bartoš z  Blanska, který vysvětluje své rozhodnutí stát se vojákem takto: „Od  malička mě k  tomu něco táhlo, v  armádě je řád, který se musí dodržovat. A já myslím, že mi to dá hodně i do soukromého života.“

154 nových studentů Fakulty vojenského leadershipu, 95 studentů Fakulty vojenských technologií a 34 nováčků na Fakultě vojenského zdravotnictví

Rutinu administrativních úkonů spojených s nástupem na  základní výcvik přerušuje mladík se sádrou na  pravé ruce. „Mám to týden a ještě aspoň tři to budu nosit,“ odpovídá na  dotaz, v  jaké fázi léčení se nachází. Následně se mu dostává poučení, že by toto omezení mohlo ohrozit jeho schopnost dostát všem povinnostem při fázových testech fyzické zdatnosti. K  základnímu výcviku však mladík nastupuje. Stejně jako desítky jeho kolegů, kteří však musejí podstoupit radikální zkrácení vlasové pokrývky hlavy. „Dobrý, ale nevím, jak budou doma nadšení,“ hodnotí svůj nový vzhled mladík, který s třímilimetrovým strništěm jako první opouští kadeřnické křeslo. Další zastávkou novopečených vojáků je výstrojní sklad. Jejich „jezevci“ se postupně plní až k  prasknutí vším potřebným, co budou v následujících měsících potřebovat. „Tohle je na  zuby?“ ptá se jeden ze studentů a  v  ruce drží nejmenší ze čtyř vyfasovaných kartáčů.

„Ano, a tady je k tomu pasta,“ přistupuje jedna z  pracovnic výdejny na  humornou konverzaci a  ukazuje na  plechovku s  krémem na  boty. Napůl ve  vojenském opouští sklad mezi jinými i Vojtěch Blasko, absolvent ekonomky v  Chocni. „Chtěl jsem zkusit něco jiného, něco zažít, zatím to byla samá čísla,“ vypočítává spolu s finančním zabezpečením důvody, které jej přivedly na  Univerzitu obrany.

Je krátce před půl dvanáctou a proud nových studentů z kinosálu končí. Vojenská kariéra a  akademický rok pro 154 nových studentů Fakulty vojenského leadershipu, 95 studentů Fakulty vojenských technologií a  34 nováčků na Fakultě vojenského zdravotnictví naopak začíná. Text a foto: Viktor Sliva

5


ME D A ILON E K

Od náhody k pasování Poručice inženýrka Michaela Halická se stala letošním nejlepším studentem Univerzity obrany. Na levém rameni jí spočívá čepel meče – výjimečné vysokoškolské insignie, jejíž jílec třímá ve své pravici rektor-velitel jediné české vojenské vysoké školy. Za ním s malým odstupem stojí ministr obrany a první zástupce náčelníka Generálního štábu AČR. A ještě o kousek dál téměř dvě stovky letošních absolventů Univerzity obrany. Právě je poručice inženýrka Michaela Halická ve výjimečné chvíli symbolicky zastupuje jako nejlepší student při tradičním obřadu pasování v rámci slavnostního vyřazení ze školního pluku na závěr akademického roku. A přitom se Michaela Halická stala vojenskou studentkou spíše shodou okolností. Prostředí armády znala dobře díky častým návštěvám na útvaru, kde sloužil její táta. A tak doprovodila na den otevřených dveří na Univerzitě obrany svého bratra, který chtěl jít v otcových stopách. „Do Brna jsem jela v podstatě na výlet, ale zapůsobilo to tady na mě tak silně, že jsem se rozhodla podat si taky přihlášku,“ vzpomíná Michaela na dobu před více než pěti lety. V přijímacím řízení pak paradoxně uspěla ona, bratr vystudoval civilní školu a pracuje v oboru IT.

Absolventka Gymnázia a Střední odborné školy Jaroměř z Jasenné na Náchodsku našla svůj druhý domov v jihomoravské metropoli. „V Brně se mi strašně zalíbilo, mimo jiné kvůli mnoha možnostem sportovního vyžití,“ říká mladá žena, pro niž je sport nezbytnou součástí života. Kromě týmových sportů jako fotbal, florbal či volejbal se na škole hodně věnovala lezení: „Z toho, jak mi to šlo na lezeckém trenažeru, jsem byla nadšená, za to mi pak trochu déle trvalo, než jsem si zvykla na skálu.“ Specifika studia na vojenské škole,

6

jehož součástí je pravidelný praktický výcvik v poli, považuje Michaela Halická za velký osobní přínos. „Mám v paměti zážitky, které bych jinde neprožila. Mně už přijdou normální, ale když o tom vyprávím třeba bývalým spolužákům, zdá se jim to neuvěřitelné,“ říká čerstvá absolventka, k jejímž oblíbeným činnostem během studia patřil bojový systém Musado, či vojenské plavání. Skloubit vojenskou přípravu a studium bylo ze začátku složité, ale způsob se nakonec našel. „Krize přišla ve čtvrťáku, v jednu chvíli se mi zdálo, že je strašně moc učení a strašně málo času,“ vzpomíná Michaela na nejtěžší období svého studia. To se jí podařilo úspěšně překonat, a zdárně tak dokončila studijní obor Ekonomika řízení lidských zdrojů. Nabyté znalosti nyní uplatní ve Strakonicích jako personalistka u 25. protiletadlového raketového pluku. Na nové působiště si s sebou přenese i silný zážitek z předposledního roku svého studia. Tehdy byla vybrána na slavnostní nástup do čestné čety. „Když jsme během pochodu procházeli kolem veteránů, uvědomila jsem si hrdost na svou příslušnost k armádě. Myslím, že některých momentů z naší vojenské minulosti bychom si měli více vážit,“ říká čerstvá poručice a dokládá to na osobní zkušenosti z pobytu v zahraničí, kde studenti i vojáci více lpí na tradicích: „Jsou to detaily, ale na nich to stojí. Třeba když procházejí kolem pietního místa, zastaví se a postaví do pozoru, sice jen na chvilku, ale zastaví se.“ Ceremoniál pasování končí. Michaelu Halickou na červeném koberci doplňuje šest jejích dosavadních kolegů a společně pak na základě svých studijních výsledků přebírají věcný dar ministra obrany České republiky – hodinky s věnováním. Slavnostní den nejlepšího absolventa Univerzity obrany v akademickém roce 2014/2015 však pokračuje akademickou částí. V odpoledních hodinách předává

děkan Fakulty vojenského leadershipu inženýrce Halické diplom, který představuje definitivní tečku za pěti lety jejího studia na Univerzitě obrany. Text a foto: Viktor Sliva


ZP R Á V Y

Promoce završily akademický rok na Univerzitě obrany Specifikem studia na vojenské vysoké škole je zdvojený akt jeho ukončení. A tak po ranním vyřazení 197 letošních absolventů vojenského studia následovaly 31. července od poledne až do podvečera čtyři běhy promocí.

Ty letos probíhaly v aule VUT v  areálu pod Palackého kopcem. V  neobvyklé sférické prostoře proti sobě tváří v tvář stanuli absolventi a  představitelé vedení školy na straně jedné a rodiče a známí úspěšných studentů na straně druhé. Jako první přicházejí na řadu dosavadní studenti Fakulty vojenského leadershipu. Ve dvou bězích konaných s dvouhodinovým odstupem předstupuje před rektora-velitele brigádního generála Bohuslava Přikryla, odříkává absolventský slib a  z  rukou děkana plukovníka Vladana Holcnera přebírá diplomy 95 nových bakalářů a  inženýrů, šest z  nich si diplom odnáší v  červených deskách. Pravidelné tempo ceremoniálu přerušuje pouze jedna z absolventek, která s rukou nataženou k fakultní insignii pronáší slova: „Sloužím vlasti!“ Děkan Holcner ji gestem zastavuje a  nechává ji tento krok akademické ceremonie zopakovat. Poté, co pronese předepsaný obrat: „Tak slibuji!“ přebírá právě promovaná inženýrka z děkanových rukou potvrzení o absolvování studia. Odpoledne se konají dva běhy promocí Fakulty vojenských technologií. Na úvod ceremonie oslovuje absolventy děkan plukovník Libor Dražan: „Podle mého mínění jste schopni prokázat v  praktickém životě výbornou připravenost, která vám umožní prosadit se nejenom v  Armádě České republiky, ale později také v  průmyslu, ve státní správě, v soukromém podnikání či v  dalších oblastech lidské činnosti.“ Absolventi fakulty jsou rozděleni do dvou skupin o 63, respektive 62 členech. Diplomy vždy přebírají nejprve ti s vyznamenáním, je jich celkem 12. „Zde!“ ozývá se v prvním běhu zvučné zahlášení poručíka Adama Krumnikla a  na  tváři rektora-velitele se objevuje souhlasný výraz uznání příkladné vojenské razance. Čerstvý inženýr Krumnikl svůj diplom převzatý od  děkana Dražana pevně tiskne k hrudi a s hrdým pohledem do hlediště vychutnává hlasitý potlesk. Pátečním promocím vojenských studentů předcházely o den dříve promoce absolventů civilního a kombinovaného studia. Ve  čtvrtek dopoledne a  krátce po  poledni rovněž v aule VUT proběhly dva běhy v režii Fakulty vojenského leadershipu a jeden uspořádaný sesterskou Fakultou vojenských technologií. Text a foto: Viktor Sliva

7


ZP R Á V Y

Univerzita obrany připravila stovku nových důstojníků GŠ a vyšších důstojníků V historických prostorách brněnské Nové radnice proběhlo ve čtvrtek 25. června slavnostní vyřazení absolventů 28. kurzu Generálního štábu divizního generála Stanislava Čečka a kurzů pro vyšší důstojníky. Osvědčení o  absolvování kurzu předal více než stovce důstojníků rektor – velitel UO brigádní generál Bohuslav Přikryl v doprovodu zástupce náčelníka Generálního štábu – náčelníka štábu AČR generálporučíka Ing.  Františka Malenínského a brigádního generála v záloze Ing. Františka Mičánka, ředitele Centra bezpečnostních a  vojenskostrategických studií, v jehož gesci kurzy probíhaly. Rektor-velitel UO Bohuslav Přikryl v  úvodu slavnostního vyřazení zmínil koncepci, s  níž je v  současnosti Kurz Generálního štábu připravován: „Je jednoznačně deklarován požadavek na  takový typ vzdělávání, které musí připravit studenta na zvládání neurčitostí a asymetrií, na  rozdíl od  nižších stupňů přípravy a  vzdělávání, které jsou více orientovány na  předvídatelnost, určitost a  rutinu.“ Současně ubezpečil dnešní absolventy, že jejich návrhy a  doporučení k  průběhu kurzu nebudou opomenuty. „V  tomto ohledu jsme již v minulosti přijali konkrétní opatření, umožňující reagovat na podnět-

né připomínky, které průběžně zapracováváme do učební dokumentace,“ uvedl rektor-velitel. Čtveřici absolventů kurzů byly za  jejich studijní výsledky na základě zvláštního rozkazu náčelníka Generálního štábu AČR uděleny kázeňské odměny – věcné dary. Získali je plukovník gšt. Ing.  Vladimír Lang, major Ing.  Tomáš Halačka a majorka Ing. Veronika Bodnárová. Cenu rektora-velitele Univerzity obrany převzali plukovník gšt. Ing.  Tomáš Špok, major Ing. Tomáš Diblík, majorka Ing. Michaela Trněná a major Ing. Tomáš Michalčík.

Závěrečného slova se ujal zástupce náčelníka Generálního štábu generálporučík František Malenínský, který se s přítomnými podělil o  čerstvou osobní zkušenost z předchozího dne, kdy působil jako člen zkušební komise při obhajobách závěrečných prací v  rámci Kurzu Generálního štábu. Na základě této zkušenosti vyzval generálporučík Malenínský k vzájemnému předávání vědomostí a poznatků mezi příslušníky armády různého věku a stupňů velení. Text a foto: Viktor Sliva

Rektor-velitel UO ocenil studenty za vědeckou činnost

Tři studenti, po jednom z každé fakulty Univerzity obrany, získali Cenu rektora za nejlepší výsledky ve studentské tvůrčí činnosti v roce 2015. Ocenění převzali v pondělí 20. července v úvodu zasedání kolegia rektora.

Studentka druhého ročníku studijního oboru Bezpečnostní management, studijního programu Ekonomika a management na  Fakultě vojenského leadershipu Bc. Sabina Chytilová získala Cenu rektora za první místo ve fakultní soutěži studentské tvůrčí činnosti, v  níž se stala absolutní vítězkou s  nejvyšším počtem bodů. Její soutěžní práce měla téma Varování a vyrozumění obyvatelstva v Jihomoravském kraji. Druhým oceněným se stal Bc.  Duc Linh Do, student 2. ročníku studijního programu Vojenské technologie, oboru

8

Zbraně a munice na  Fakultě vojenských technologií, který ve  své práci řešil problematiku sestavení sofistikovaného matematického modelu a uživatelského software pro termodynamické a  konstrukční výpočty plynových zbraní s  modifikací hnacího média vzduch a CO2. Fakultu vojenského zdravotnictví zastupovala rotná Hana Čápková, jíž rektor-velitel udělil cenu za první místo ve  2. sekci 10. fakultní vědecké konference. Tématem vítězné práce studentky 4. ročníku studijního programu Vojenské všeobecné lékařství byly Prognostické markery u akutních leukémií a jejich využití při individualizované terapii.

Současně s úspěšnými studenty byl vyznamenán vrchní praporčík UO štábní praporčík Bc.  Libor Pliešovský medailí Za službu v ozbrojených silách. Text a foto: Viktor Sliva


ZP R Á V Y

Univerzita obrany se prezentovala na Bahnech Již po šestadvacáté se setkali armádní nadšenci ze všech koutů České republiky, ale i ze zahraničí na velkolepé akci pod názvem „Den pozemního vojska Bahna 2015“. I přes nepříznivé počasí, proběhla celá událost 20. června před zraky téměř padesáti tisíc návštěvníků, kteří si přišli připomenout významné historické momenty 1. a 2. světové války, ale také podpořit české vojáky při dynamických manévrech zachycujících soudobé vojenské operace v rozličných částech světa.

Akce proběhla tradičně ve Vojenském výcvikovém prostoru Brdy u Strašic na Rokycansku za účasti ministra obrany Martina Stropnického, náčelníka Generálního štábu AČR generálporučíka Josefa Bečváře, organizátora akce velitele pozemních sil generálmajora Jána Gurníka, ministra financí Andreje Babiše a dalších významných hostů. Akci podpořila Nadace pozemního vojska AČR ve spolupráci s Muzeem na demarkační linii, Československá obec legionářská, kluby vojenské historie, složky Integrovaného záchranného systému a Policie České republiky. Celou prezentační akci odstartovaly vzdušné síly, a  to průletem dopravního

letounu C-295M CASA a dvou bojových letounů JAS-39 Gripen. Poté následovalo představení historické i  současné techniky a techniky zahraničních armád, konkrétně ozbrojených sil Slovenska, Rakouska, Polska a  Spojených států amerických, které se zapojily do letošního ročníku Bahen. Zásadní dynamická ukázka Armády ČR měla za  cíl demonstrovat profesní připravenost příslušníků AČR, a představit tak veřejnosti naši současnou nejmodernější vojenskou techniku přímo v akci. Vojenské historické kluby sehrály znamenitou roli, když prostřednictvím dvou dynamických ukázek – 100 let legií a 70. výročí osvobození – přenesly diváky zpět v  čase do  období 1. a  2. světové války a připomněly tak věrný obraz naší minu-

losti. Obě historické ukázky moderoval ředitel Muzea na demarkační linii v  Rokycanech major v záloze František Koch. Na  tak významné akci samozřejmě nechyběla ani Univerzita obrany, která zde prostřednictvím svých zástupců nabízela zájemcům možnosti studia na jednotlivých fakultách. Potenciálním uchazečům tak byly představeny zejména vojenské magisterské studijní programy nebo třeba podmínky a specifika studia na této jediné vojenské vysoké škole v České republice. O stan Univerzity obrany byl opravdu velký zájem a naši poradci tak byli neustále zahrnováni dotazy, na které dokázali vždy profesionálně odpovědět, a tazatelům tak poskytli co nejpodrobnější informace. Text a foto: kpt. Ing. Roman Hanzlík, Ph.D.

Co nového přineslo výjezdní kolegium rektora

Ve dnech 22. - 23. června proběhlo 6. zasedání kolegia rektora, a to výjezdní formou na FVZ UO v Hradci Králové.

Na programu jednání poradního sboru rektora-velitele byly zejména tyto otázky: projednání a  schválení východisek a  tezí „Dlouhodobého záměru UO na  období let 2016–2020“, revize podmínek přijímacího řízení uchazečů o  studium v  oblasti jazykových požadavků a  tělesné zdatnosti pro akademický rok 2016/2017 a upřesnění kritérií pro zařazování studentů do  studijních modulů. V úvodu jednání provedl tajemník kolegia pravidelný doklad o  splnění termínovaných úkolů z minulých kolegií, popř. grémií rektora. V této souvislosti rektor-velitel brig. gen. Bohuslav Přikryl zdůraznil odpovědnost děkanů fakult, ředitelů dalších součástí UO a všech vedoucích zaměstnanců školy za  řádné a soustavné plnění úkolů v oblasti personální

práce s vojáky v návaznosti na novelizaci zákona č. 221/1999 Sb. Důležitou roli v tomto směru musí sehrávat individuální plány k řízení kariér všech vojáků z povolání na akademických funkcích i  v  rámci velitelského sboru a servisních složek. V  rámci prvního pracovního bodu seznámil prorektor pro vnitřní řízení plk.  gšt. Miloslav Bauer kolegium rektora s  postupem činností a  pracovních jednání, které vedly k  formulování a  upřesňování tezí a východisek „Dlouhodobého záměru UO“. Předkládaná podoba tohoto strategického dokumentu byla paralelně zaslána jednak k  vyjádření na  nadřízenou Sekci státního tajemníka MO a jednak k projednání na zasedání Akademického senátu UO. Členové a stálí hosté kolegia rektora rovněž posoudili předložený dokument a  následně zaslali své připomínky k  rukám prorektora M. Bauera. Výsledný návrh „Dlouhodobého záměru UO na období let 2016 – 2020“ bude předložen na zářijové zasedání kolegia rektora.

Kolegium rektora věnovalo velkou pozornost analýze stávajících podmínek přijímacího řízení uchazečů o studium v oblasti vstupních jazykových požadavků a tělesné zdatnosti. Na  úvod projednávání tohoto bodu konstatoval prorektor pro vzdělávání a  záležitosti studentů prof.  Zdeněk Zemánek (PVZS), že problém není ani tak v nastavení kritérií vstupního testu z  fyzické zdatnosti. V  tomto směru byla pouze nastolena otázka diferenciace podmínek pro přijetí uchazečů o  studium – mužů a  žen. Daleko větším problémem se jeví nedostatečná korelace stanovených jazykových znalostí uchazečů o studium a požadované úrovně jazykové způsobilosti absolventů UO na výstupu při ukončení studia. Po podrobných dokladech děkanů fakult, ředitele Centra jazykového vzdělávání a  ředitele Centra tělesné výchovy a  sportu rozhodl rektor-velitel o  zahájení pracovních jednání pod vedením PVZS s cílem diferencovat kritéria přijímacího řízení v  oblasti fyzické Pokračování na str. 10

9


Dokončení ze str. 9 zdatnosti pro muže a ženy a  především definovat minimální, nepodkročitelná kritéria přijímacího řízení uchazečů o  studium v oblasti jazykových znalostí. V tomto směru je nezbytné stanovit minimální vstupní jazykové znalosti tak, aby při využití standardních nástrojů a  forem výuky a  přiměřené zvýšené aktivity samotných studentů bylo v průběhu studia zabezpečeno dosažení jazykové úrovně našich absolventů na úrovni SLP 2,2,2,2. Děkani fakult plk.  Vladan Holcner a  plk.  Libor Dražan poté seznámili kolegium rektora s  upřesněnými kritérii a  požadavky, které budou rozhodovat o zařazení studentů do jednotlivých studijních modulů. V tomto smyslu šlo o pokračování rozpravy zahájené na  květnovém zasedání kolegia

ZPRAVY rektora. Na kolegiu bylo dosaženo shody, že definovaná kritéria musí vycházet z  transparentního a  maximálně objektivizovaného posouzení reálných předpokladů daného studenta pro zařazení do nejvhodnějšího studijního modulu a  pro následné úspěšné zvládnutí služby v  navazující vojenské profesi s ohledem na potřeby a zájmy velení Armády ČR. Do těchto kritérií je nezbytné promítnout i  závěry vyplývající z  nového systému hodnocení studentů, ve  kterém sehrává klíčovou roli velitelský sbor školního pluku UO. V  zájmu formulování jednotných přístupů k  určení kritérií pro zařazení studentů do studijních modulů bylo na 2. polovinu měsíce července 2015 svoláno pracovní jednání děkanů obou brněnských fakult i  za  účasti rektora-velitele a zástupce rektora plk. gšt. Milana Marka.

V rámci bodu „Různé“ provedl zástupce rektora-kvestor UO plk.  gšt. Milan Lauber pravidelný doklad o  aktuálním stavu v dosahování úspor v oblasti mandatorních výdajů, ostatních běžných výdajů a  investičních prostředků k datu 15. 6. 2015. Plukovník prof.  Roman Chlíbek, který zastupuje UO v  Předsednictvu Rady vysokých škol, na závěr seznámil členy a stálé hosty kolegia s kritérii 4. ročníku Ceny Františka Běhounka za popularizaci české vědy, kterou vyhlásilo MŠMT. Projednání nominací akademických pracovníků UO na  udělení této Ceny bylo zařazeno na program jednání červencového kolega rektora. Tajemník kolegia rektora dr. Miloš Dyčka, CSc.

Ukončení projektu spolufinancovaného ze Strukturálních fondů EU na Univerzitě obrany Dne 30. června 2015 byl úspěšně ukončen projekt „UO - Materiálové a technologické inženýrství“, jehož hlavním cílem bylo rozšíření a modernizace vzdělávací a vědecko-výzkumné základny Fakulty vojenských technologií Univerzity obrany (FVT UO) prostřednictvím rekonstrukce a revitalizace budovy č. 8 v areálu kasáren Šumavská 4.

Náplň projektu spočívala v modernizaci specifických výukových a  laboratorních prostor, pořízení nezbytného přístrojového vybavení a  vytvoření společné vzdělávací a  vědecko-výzkumné báze pro studijní programy akreditované na FVT UO. Tato skutečnost se promítne na jedné straně ve zvýšení kvality vzdělávací činnosti a na straně druhé v prohloubení a účinnosti vědecké práce studentů doktorských studijních programů FVT, jakož i vědecké, expertní a inovační činnosti akademických pracovníků Katedry strojírenství FVT UO. Hlavním řešitelem projektu byl rektor-velitel UO brigádní generál Bohuslav Přikryl a vedoucím projektového týmu kvestor UO plukovník gšt. Milan Lauber. V  rámci revitalizace budovy proběhla oprava střechy, kompletní revitalizace vnějšího pláště budovy a  výstavba osobonákladního výtahu. Celkem bylo zrekonstruováno 1253 m2 ploch, vybudováno 5 laboratoří vybavených moderními přístroji se zaměřením na analýzu chemického složení, defektoskopii, měření a topografii povrchů a  zjišťování mechanických vlastností materiálů. Garanci vědecké

10

náplně projektu a usměrňování oblasti přístrojového vybavení měl v projektovém týmu na starosti prof. Ing. Vojtěch Hrubý, CSc. Výsledkem projektu je i vybudování tří velkokapacitních učeben s moderní didaktickou technikou a více než desítky nových pracoven určených pro akademické pracovníky. Za  zmínku stojí i  skutečnost, že v  rámci projektu byl zachován historizující charakter vzhledu budovy. Ukončení realizace projektu proběhlo ve  sváteční atmosféře. Dne 17. 6. 2015 se uskutečnilo slavnostní otevření zrekonstruovaného objektu, kterého se zúčastnili jako hosté i  zástupci Řídícího orgánu Ministerstva školství, mládeže a  tělovýchovy, Agentury hospodaření s  nemovitým majetkem, významní funkcionáři vedení univerzity, dodavatelských subjektů, zástupců Katedry strojírenství, Fakulty vojenských technologií UO a členů realizačního týmu. Zahájení proběhlo v univerzitním klubu, kde v rámci představení projektu a krátkého shrnutí realizační fáze projektu vystoupili vedoucí představitelé projektového týmu. Poté předal vedoucí projektového týmu do  rukou hlavního řešitele oficiální dokument – kolaudační souhlas s  užíváním budovy. Před budovou č. 8 v  kasárnách na  Šumavské požehnal kaplan UO kpt.  Mgr.  Jan Pacner všem lidem, kteří se na  realizaci projektu podíleli, jakož i  zaměstnancům a  studentům, kteří

budou výsledky projektu využívat ke své práci. Po  slavnostním přestřižení pásky se měli všichni hosté možnost podrobně seznámit se všemi prostorami zrekonstruovaného objektu a prohlédnout si i praktické ukázky nové i  stávající přístrojové techniky pod vedením pracovníků Katedry strojírenství. Projekt byl financován z  85 % z  prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) v  rámci Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace a zbývajících 15 % tvoří finanční prostředky ze státního rozpočtu České republiky, z kapitoly 307 – Ministerstvo obrany. Celkové způsobilé výdaje projektu jsou 65  494  120,50 Kč, z  toho dotace z ERDF činí 55 670 002,43 Kč a zbývající částka 9  824  118,07 Kč představuje celkový objem spolufinancování z  rozpočtu Ministerstva obrany. Naplnění cílů projektu je zcela v souladu s „Dlouhodobým záměrem“ školy a  Fakulty vojenských technologií v  oblasti výzkumu, vývoje a vzdělávací činnosti. Text a foto: Bc. Jiří Haluza


ANGLIČTINA Why should we travel more?

“Travel is fatal to prejudice, bigotry and narrow-mindedness, and many of our people need it sorely on these accounts.” – Mark Twain Quora.com (question-and-answer) community members shared how their own travel experiences shaped their lives and perspectives, and why they would recommend it to others. You’ll better understand yourself Travel sometimes forces people into unusual or stressful situations. Doria Arlin Ortega Michel, originally from Mexico, experienced this first-hand on her first night in Denmark, on a completely different continent in a country where she didn’t speak the native language. The airlines lost her luggage, her hotel reservations went missing and she had to navigate a new university campus to find her classes. But the experience made her grow as a person, meet new people and realize that “the world is not as scary as some say.” “I had been confronted to do things that I could never do or never had the necessity to do at home,” Ortega Michel explained. “I have learned from great people about different styles of living, about different cultures, about kindness, about wisdom, courage, respect… things I would have never learned if I did not go out of my comfort zone and decide to travel alone.” You’ll gain a broader perspective “When you travel, you are faced with alternative cultures that have a different way of doing, thinking and believing,” said Simon Huggins. “It challenges your assumptions and makes you shift your way of looking at things. When you get home, you come back to your own culture with different eyes and a more questioning mind.” For Huggins, a trip to Mumbai opened his eyes to how different life could be to his hometown of Banbury, England. From the juxtaposition of slums against the city, the madness of the traffic and the incredible humidity, the sensory inundation was enough to stay with him forever. Years later, they are the details he most vividly recalls – far more than his visit to the Taj Mahal, which he described as “just another building” in the face of his other eye-opening cultural experiences. Lawrence Lu said travel lets people see past themselves and their own immediate needs. The monotony of daily life might make people wonder why they don’t live in a mansion or own a BMW, he explained, but a traveller sees things differently. A traveller thinks, “I just saw a family of eight huddle for warmth inside a straw hut held together by cow dung. And they welcomed me in and asked if I wanted something to eat. Every time I have access to clean water I should be thanking whatever gods are out there,” Lu wrote.

You’ll make memories that last longer than any object Through the ups and downs of travel, the memories made on the road seem to be the ones that people treasure for a lifetime. “I‘m 44 years old now and my memories of my travelling experiences are among the best I have,” said Kris Van de Vijver from Antwerp, Belgium. “The longer you travel and the more time you spent in one place during these trips, the better these memories will be preserved for a long, long time. Don’t miss out.” Exercise 1 Decide if the statements are true (T) or false (F). Correct the false ones. 1. Doria speaks about her own experiences during her first visit of Europe. 2. On her first night she did not speak to any Danish people. 3. She was forced to do things she had never wanted to do. 4. Simon reconsidered his point of view in many aspects. 5. He remembers all the details without any problem even after a long time. 6. He enjoyed his visit to the Taj Mahal far more than any other trip. 7. A family of eight begged Lu for something to eat. 8. According to Kris, you can experience both good as well bad things on the road. Exercise 2 Read the text again and find the words for these definitions: 1. an unreasonable dislike of or preference for a person, group, custom, etc., especially when it is based on their race, religion, sex, etc. 2. intolerance toward those who hold different opinions from oneself 3. a place or situation in which you feel safe 4. a belief or feeling that something is true or that something will happen, although there is no proof 5. the fact of putting people or things together, especially in order to show a contrast 6. the fact of large amounts of water covering an area 7. to gather closely together, usually because of cold or fear 8. the mixture of good and bad things in life Key to exercises Ex. 1: 1.T, 2.F (She did not speak Danish language), 3.F (She was confronted with new things), 4.T, 5.T, 6.F (He describes the Taj Mahal as “just another building”), 7.F (They were offering Lu something to eat), 8.T Ex. 2: 1. prejudice, 2. bigotry, 3. comfort zone, 4. assumption, 5. juxtaposition, 6. inundation, 7. huddle, 8. ups and downs. Adapted from: http://www.bbc.com/travel/story/20150120-friends-want-life-advice-tell-them-to-travel-more Připravilo oddělení AJ, CJV

11


K ON FE R E N C E

Konference MITAV 2015 na Univerzitě obrany Ve dnech 18. a 19. června 2015 proběhl na Klubu Univerzity obrany druhý ročník konference „Matematika, Informační Technologie a Aplikované Vědy“ (MITAV 2015). Konferenci MITAV 2015 pořádala brněnská pobočka Jednoty českých matematiků a  fyziků ve  spolupráci s  Fakultou vojenských technologií Univerzity obrany (FVT UO), Přírodovědeckou fakultou, Pedagogickou fakultou a  Ekonomicko-správní fakultou Masarykovy univerzity a  Fakultou elektrotechniky a  komunikačních technologií VUT v Brně. Nad konferencí MITAV 2015 převzal záštitu primátor statutárního města Brna Ing. Petr Vokřál. Hlavním cílem konference MITAV je podpořit vzdělávání v  technických oborech a  umožnit vzájemnou komunikaci pedagogů, kteří se podílejí zejména na výuce matematiky a informačních technologií, od základních škol až po univerzity. Z FVT UO se na organizaci konference podílely dvě její katedry, a to Katedra komunikačních a  informačních systémů (K-209) a  Katedra matematiky a  fyziky (K-215). Úvodní slovo za FVT UO pronesl při zahájení konference proděkan pro vědeckou činnost FVT prof.  RNDr.  Jan Kohout, CSc. Na konferenci MITAV 2015 bylo přihlášeno 62 účastníků, z toho 22 ze zahraničí (Slovensko, Ukrajina a  Kypr). Je potěšitelné, že mezi účastníky konference byli stejně jako v  loňském roce zastoupeni pedagogové z VSŠ a VOŠ MO v Moravské Třebové, neboť tato škola připravuje významnou část budoucích studentů Univerzity obrany. Oba dny konference byly zahájeny zvanou přednáškou, po  které následovalo jednání ve  dvou paralelních sekcích. Zvanou přednášku v  prvním dnu konference na  téma „Oscilace nelineárních rovnic: spojité versus diskrétní modely“ přednesla prof.  RNDr.  Zuzana Došlá, DSc. z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, zvanou přednášku ve druhém dnu konference na téma „Nadprůměrné výkony v  matematice z  pohledu psychologa“ měl doc.  PhDr.  Jiří Dan, CSc., jehož pracovištěm je rektorát Masarykovy univerzity. Účastníci konference MITAV 2015 obdrželi tištěný sborník abstraktů (ISBN 978-80-7231-998-5), jehož CD příloha obsahuje 42 textů příspěvků v  češtině, slovenštině nebo angličtině. Závěrem patří poděkování Vydavatelskému oddělení Univerzity obrany za kvalitní a včasné vytisknutí konferenčních sborníků a vedení Klubu UO za  poskytnutí příjemných prostor pro jednání konference. Text a foto: Ing. Miroslav Hrubý, CSc.

12


ZP R Á V Y

Zemřel prorektor Univerzity obrany profesor Zdeněk Zemánek Po dlouhé těžké nemoci zemřel v úterý 4. srpna prorektor pro vzdělávání a záležitosti studentů Univerzity obrany prof. RNDr.  Zdeněk Zemánek, CSc. Na UO byl vedoucím katedry ekonometrie, zastával funkci historicky prvního předsedy Akademického senátu UO a  od  září 2005 funkci prorektora univerzity. Rozloučení s  profesorem Zdeňkem Zemánkem proběhlo ve  Vyškově v  úterý 11. srpna. Rektor-velitel Univerzity obrany brigádní generál Bohuslav Přikryl ve smuteční řeči vyjádřil své pocity z  dlouholetého přátelství se zesnulým profesorem Zemánkem a  vzpomenul na  zkušenosti ze vzájemné spolupráce při prosazování záležitostí školy, k  níž přistupoval vždy s  pocitem naprosté vzájemné důvěry. „Pan profesor prožil podstatnou část svého života v podmínkách vojenského školství a nezbývá mi než konstatovat jediné: vždy představoval velkého aktéra dění jak na  Vojenské vysoké škole pozemního vojska ve Vyškově, tak i na Univerzitě obrany v Brně. Jeho kvality jej předurčily do  role přirozeného i  formálně designo-

vaného vůdce, respektovaného mluvčího akademické obce i váženého představitele instituce směrem navenek. A  právě z plnohodnotného přístupu k plnění těchto úloh vyvěralo jeho pevné přesvědčení a  trvale vynakládané úsilí v  tom smyslu, aby celková úroveň Univerzity obrany ani v  nejmenším nezaostávala za  kvalitou

a renomé civilních univerzit v  České republice,“ uvedl rektor-velitel Bohuslav Přikryl. Vyzdvihl také krédo, kterého se profesor Zemánek držel do posledních hodin svého života: „Dveře ke  mně jsou stále otevřené. Nebráním se kontaktu s nikým, kdo přichází s dobrým nápadem, postřehem, ale třeba i steskem, co se nám společně nedaří.“ Zdeněk Zemánek se narodil 31. ledna 1952 ve Vyškově. Byl absolventem Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Vědeckou přípravu absolvoval na Fakultě elektrotechniky a informatiky Vysokého učení technického v Brně. Habilitoval na  Fakultě strojní Vysokého učení technického v  Brně. Jmenován profesorem byl v  oboru Ochrana vojsk a  obyvatelstva na  Vysoké vojenské škole pozemního vojska ve Vyškově. Po absolvování vysoké školy pracoval čtyři roky jako vývojový pracovník v konstrukci vojenské techniky závodu Zbrojovka Vyškov. Po  úspěšném výběrovém řízení pracoval čtyři roky jako vědecký pracovník v  Ústavu pro hydrodynamiku ČSAV v  Praze. Ve  vojenském školství působil od  roku 1983, nejprve na  Vysoké vojenské škole pozemního vojska ve Vyškově a poté na Univerzitě obrany v Brně. Text a foto: Viktor Sliva

Za docentem Václavem Kovářem Dne 22. července 2015 zemřel po dlouhé nemoci ve věku nedožitých 86 let plukovník ve výslužbě doc. PhDr. Václav Kovář, CSc., dlouholetý příslušník Vojenské akademie v Brně.

Pan Václav Kovář se narodil 6. října 1929 v Podolí u Bouzova na okrese Olomouc. V  březnu 1952 se stal vojákem z  povolání a  krátce na  to začal působit na  nově vytvořené Vojenské technické akademii Antonína Zápotockého v  Brně. V tomto smyslu patřil ke skupině mladých zakladatelů předchůdkyně naší vojenské vysoké školy. V. Kovář zpočátku pracoval jako vysokoškolský učitel, později střídavě vykonával funkce zástupce náčelníka a  náčelníka katedry politické ekonomie. Václav Kovář se od 1. poloviny 60. let vyprofiloval do pozice respektovaného a novátorského politického ekonoma. Na jeho myšlení měly velký vliv ekonomické názory a rodící se ekonomická koncepce Oty Šika. V letech 1956-1969 publikoval Václav Kovář více než 70 odborných prací a recenzí. Své odborné názory prezentoval otevřeně jak mezi odbornou, tak i laickou veřejností. Navázal úzkou spolupráci s  Československou televizí a  Českoslo-

venským rozhlasem a prostřednictvím aktivního vystupování v pořadech „Mohu do  toho mluvit“ a  „Jak se máte?“ se stal známou osobností i  ve  veřejném životě. Ve 2. polovině 60. let patřil Václav Kovář k předním protagonistům reformního společenského a  ekonomického vývoje jak v rámci VAAZ Brno a armády, tak i v širším veřejném prostoru. Za  své kritické a  občansky zásadové postoje v  období „Pražského jara“ byl pplk. Václav Kovář v lednu 1971 propuštěn z  armády i  z  VAAZ. Až do  svého

odchodu do penze v  létě 1989 pracoval v dělnických a nižších referentských profesích. Nedlouho po  společensko-politických změnách v roce 1989 byl pplk. v zál. Václav Kovář služebně aktivován, povýšen do  hodnosti plukovníka a  od  dubna 1991 služebně zařazen na  místo náčelníka Oddělení sociálního řízení Vojenské akademie v Brně. V tomto období Václav Kovář rovněž úspěšně završil proces habilitačního řízení na VŠE v Praze a stal se docentem. Koncem roku 1993 odešel pan plukovník Kovář z vojenské činné služby definitivně. I nadále však projevoval činorodý zájem o  dění v  armádě a  zejména ve vojenském vysokém školství. Z pozice místopředsedy brněnské organizace Vojenského sdružení rehabilitovaných napomáhal docent Václav Kovář až do své smrti k  výchově mladých vojenských profesionálů a  výraznou měrou přispíval k  upevňování dobrého jména Univerzity obrany. Podle vzpomínek spolupracovníků a  známých patřily mezi nejvýraznější povahové rysy pana plukovníka Václava Kováře slušnost a ochota pomoci jiným. Rozloučení se zesnulým proběhlo v  úterý 28. července 2015 ve  smuteční síni krematoria města Brna. Čest jeho památce. Text: dr. Miloš Dyčka, CSc. Foto: Viktor Sliva

13


N Á V Š TĚ VA

Přednáška čínských expertů na Univerzitě obrany V úterý 30. června proběhla na Univerzitě obrany přednáška akademických expertů zastupujících instituce Čínské lidové osvobozenecké armády, zabývající se problematikou vojenské vědy a otázkami obrany a bezpečnosti. Přednáška navázala na dopolední setkání čínské delegace s představiteli Univerzity obrany a v souvislosti s nedávným jednáním mezi zástupci náčelníků generálních štábů armád obou zemí lze tuto návštěvu bezpochyby označit jako další vyústění úspěšně se rozvíjejících čínsko - českých vztahů v oblasti obrany a bezpečnosti. Na úvod přednáškové části připomněl vedoucí čínské delegace generálmajor Yingli Zhang historické, geopolitické i vojensko-technické paralely, které spojují obě země. Ve  své přednášce objasnil východiska při tvorbě národní obranné strategie, která klade důraz na naplňování národních zájmů v jihoasijském regionu a v pacifické oblasti. Generálmajor Zhang zdůraznil, že čínská obranná politika je založena na konfuciánském principu, podle kterého použití ozbrojených sil není nezbytné, pokud stále existují mírové prostředky pro řešení daného problému. Národní obranná strategie tedy především odráží potřebu udržet národní suverenitu a teritoriální integritu mírovými prostředky a k vojenské intervenci by principiálně došlo pouze po napadení agresorem.

V následující přednášce plukovník Xiaozhuo Zhao prezentoval aktuální stav spolupráce mezi Čínou a Spojenými státy v oblasti bezpečnosti a obrany. Zdůraznil především skutečnost, že pro Čínu představuje úspěšný rozvoj vztahů se Spojenými státy klíčový moment pro udržení míru v asijsko-pacifickém regionu. Poslední přednášku uvedla námořní kapitánka Guangmei Xing na  téma bezpečnostní hrozby v  přímořských oblastech Číny. Eliminace bezpečnostních hro-

zeb, vyplývajících z teritoriálních nároků sousedních zemí, je jednou z  hlavních priorit, s nimiž se Čína v současné době potýká. Tento problém se ještě více násobí hrozbami jako je nárůst teroristických a  pirátských aktivit, důsledky přírodních katastrof či průmyslové havárie, mající negativní dopad na životní prostředí.

V následné diskuzi pak zástupci čínské delegace odpovídali poměrně otevřeně na  dotazy, které se týkaly participace Číny v mnohonárodních vojenských operacích či podílu Číny, která vedle USA a  Evropské unie vystupuje jako globální aktér při udržování stabilní bezpečností situace ve  světě. Bylo bezpochyby zajímavé vyslechnout si názor představitele čínské strany, podle kterého se kupříkladu jeví zbrojní embargo uvalené Evropskou unií na  jejich zemi jako diskriminační, tím spíše, že Čína oceňuje humanitární intervence EU, která tyto akce, na rozdíl od NATO, organizuje výhradně s mandátem OSN. Text: plk. gšt. Ing. Zdeněk Petráš Foto: Ing. Stanislav Poráň, Viktor Sliva

14


VÝUKA

Změny v oblasti jazykového vzdělávání V souvislosti s novelou zákona o vojácích z povolání se s účinností od 1. července 2015 mění systém řízení kariér vojáků z povolání, což si vyžádá změny i v oblasti jazykového vzdělávání. Vzhledem k již přežitému vnitřnímu předpisu k jazykovému vzdělávání započaly na počátku roku 2014 přípravné práce na tvorbě zcela nového vnitřního předpisu upravujícího jazykové vzdělávání. Společné úsilí pracovního týmu bylo dovršeno dne 8. prosince 2014, kdy nabyl účinnosti rozkaz ministra obrany č. 108/2014 Věstníku Jazykové vzdělávání zaměstnanců v působnosti rezortu Ministerstva obrany, který nahradil rozkaz ministryně obrany č. 1/2007 Věstníku Jazykové vzdělávání zaměstnanců v rezortu Ministerstva obrany. Tento vnitřní předpis nově upravuje plánování, organizaci a poskytování jazykového vzdělávání v rezortu obrany. Současně s nabytím účinnosti došlo i ke změně některých ustanovení rozkazu ministra obrany č. 8/2010 Věstníku Zásady tvorby systemizovaných míst. Hlavním cílem vydání tohoto nového vnitřního předpisu bylo zefektivnit fungování systému rezortního jazykového vzdělávání a propojit ho se systémem řízení kariér. Ve srovnání s předchozím stavem tento rozkaz ministra obrany zásadně mění systém výběru zaměstnanců do jazykových kurzů, který vychází z potřeb ozbrojených sil a je realizován odborem vzdělávací politiky sekce státního tajemníka Ministerstva obrany. Jednoznačně jsou stanovena kritéria pro výběr zaměstnanců do jazykových kurzů, které odrážejí potřeby ozbrojených sil. Prioritou je příprava k vyslání na zahraniční pracoviště, plnění cíle výstavby schopností E1101N Způsobilost v anglickém jazyce, vyčlenění do brigádních úkolových uskupení nebo EU Battle Group či vyslání do zahraniční operace. Tato kritéria odrážejí nutnost plnění mezinárodních závazků, k nimž se Česká republika zavázala. Dalšími důvody, kdy je naplněna potřeba k vyslání do jazykového kurzu, je splnění jazykových požadavků pro zastávané služební místo, příprava pro služební místo se stanoveným vyšším jazykovým kvalifikačním požadavkem, či příprava na studium v zahraničí. Posledním důvodem je používání cizího jazyku v rámci plnění pracovních nebo služebních povinností, ačkoli zaměstnanec nemá cizí jazyk stanoven jako požadavek pro zastávané služební místo. Tento důvod by však měl postihnout minimum případů. Cílem nového systému výběru zaměstnanců do jazykových kurzů je stav,

kdy jsou jazykově vzděláváni pouze zaměstnanci, u kterých existuje jednoznačně definovaný zájem zaměstnavatele tak, aby docházelo k hospodárnému, efektivnímu a účelnému vynakládání rozpočtových prostředků. Rozkaz nově rozděluje druhy jazykových kurzů na kurzy k získání SLP (základní a zdokonalovací), kurzy k udržení SLP a kurzy terminologické. Do základních a zdokonalovacích kurzů k získání SLP stejné úrovně může být zaměstnanec vyslán pouze jednou (jednou do základního kurzu a jednou do zdokonalovacího kurzu). S cílem garantovat vyšší kvalitu výuky a testování byly nově stanoveny kvalifikační předpoklady a požadavky pro systemizovaná místa učitelů jazyků a pro členy zkušebních komisí. Zaměstnancům před ukončením služebního poměru nebo pracovněprávního vztahu rozkaz nově umožňuje získat potvrzení o úrovni jazykové způsobilosti také podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky odvozené z výsledků zkoušky podle STANAG 6001. Vzhledem k tomu, že nový předpis k jazykovému vzdělávání přináší spousty dotazů, rádi bychom odpověděli na ty, které se nejvíce opakují. 1. Je pravda, že už nebudou kurzy na STANAG 1? RMO č. 108/2014 Věstníku v čl. 5 odst. 1 stanoví, že kurzy k získání SLP 1111 z anglického jazyka budou v rezortu obrany poskytovány pouze zaměstnancům se středním vzděláním s výučním listem. Důvodem pro toto rozhodnutí je skutečnost, že maturitní zkouška z anglického jazyka podle Seznamu standardizovaných jazykových zkoušek vydávaného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy je zařazena ve stejném stupni znalosti cizího jazyka jako zkouška podle STANAG 6001, úroveň 1, resp. úroveň 2. 2. Budu moci absolvovat kurz na STANAG 2 v zahraničí? RMO č. 108/2014 Věstníku v čl. 5 odst. 2 stanovuje, že kurzy anglického, německého a francouzského jazyka konané v zahraničí se organizují pouze k získání nebo k udržení SLP 3333 a SLP 4444. Na nižší úrovně je plně postačující příprava poskytovaná v České republice. Kurzy jiných jazyků mohou být v zahraničí poskytovány podle potřeb rezortu obrany, tedy i k získání nebo udržení SLP 2222. 3. Jsem zařazen na SM a nesplňuji jazykové požadavky, musím si je doplnit? RMO č. 8/2010 Věstníku v čl. 22 odst. 2 ukládá zaměstnanci povinnost splnit jazykový kvalifikační požadavek na systemizovaném místě nejpozději do 31. pro-

since 2019, a to jak vojákům z povolání, tak občanským zaměstnancům. Je tak ponechána dostatečná doba ke splnění jazykových požadavků. 4. Kdy mohu podat žádost o vyslání do jazykového kurzu? V souvislosti s centralizací personální práce, novým systémem řízení kariér a limitovanou rezortní vzdělávací kapacitou RMO č.108/2014 Věstníku změnil postup při vysílání zaměstnanců do jazykových kurzů, přičemž je důraz položen na přednostní jazykové vzdělávání vybraných skupin personálu (blíže viz čl. 7). Vedoucím organizačních celků bude dvakrát ročně zaslán seznam všech zaměstnanců v jejich podřízenosti, kteří nesplňují jazykové kvalifikační požadavky. Vedoucí organizačních celků doplní termíny, v nichž požadují uvedené zaměstnance vyslat do jazykových kurzů, a případně seznam doplní o požadavky na další jazykové vzdělávání (např. v jiných typech kurzů než k získání SLP, nebo v jiném než v anglickém jazyce). 5. Musím splnit jazykové požadavky před zařazením na SM? RMO č.8/2010 Věstníku v čl. 17a odst. 1 stanoví, že zaměstnance, který nesplňuje jazykový kvalifikační požadavek, lze na služební místo zařadit pouze tehdy, nelze-li na toto místo při splnění odborných požadavků zařadit zaměstnance, který jazykový kvalifikační požadavek splňuje. To znamená, že bude-li několik zaměstnanců stejně kvalifikovaných, musí být při výběru na místo upřednostněn ten, který splňuje i požadovanou úroveň jazykové způsobilosti. 6. Mám certifikát o absolvování zkoušky FCE, vystavíte mi osvědčení o zkoušce podle STANAG 6001? Podle přílohy č. 3 usnesení vlády č. 1542 z roku 2005 o Pravidlech vzdělávání zaměstnanců ve správních úřadech mohou pouze zaměstnanci správního úřadu (Ministerstva obrany, Úřadu pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti, krajských vojenských velitelství a újezdních úřadů) prokázat splnění jazykového kvalifikačního požadavku předložením osvědčením o úspěšném složení jedné ze seznamu standardizovaných jazykových zkoušek z anglického, německého a francouzského jazyka příslušného stupně znalosti (Věstník MŠMT ze dne 30. září 2013, č. 9). Žádná v seznamu uvedených standardizovaných zkoušek se však nepřevádí na zkoušku podle STANAG 6001 a Centrum jazykového vzdělávání Univerzity obrany proto nevydává osvědčení o jejím absolvování. Text: Irena Volfová a Tomáš Jemnický

15


E R A S MU S

ERASMUS pěti studentů FVT v Polsku V rámci rozvíjející se spolupráce mezi Univerzitou obrany a polskou Vojenskou leteckou akademií jsme měli možnost zúčastnit se výměnného pobytu v rámci programu ERASMUS+.

Jednalo se o první konkrétní projev spolupráce mezi těmito institucemi. V rámci výběrového řízení Katedry letectva a  letecké techniky bylo v  dubnu vybráno pět studentů oboru Vojenský pilot na  tříměsíční studijní pobyt v  termínu 3. května až 2. srpna 2015. Pohled do historie školy Polská letecká akademie, „The School of the Eaglets“, se nachází v Dęblinu, malém městě 100 km jihovýchodně od  Varšavy. Svoji historii začala psát již před 90 lety. Do  roku 1939 připravila škola na 1 000 absolventů. Českou stopu můžeme nalézt již v předválečném období, v  roce 1939. Tehdy opouštěli území Československa a  později i  protektorátu první piloti v  naději, že za  hranicemi najdou příležitost, jak bojovat proti nacismu. Právě letiště v  Dęblinu se pro ně stalo první baštou pro boj za svobodu. Několik desítek českých pilotů se zpočátku podílelo na  výcviku kadetů v  pozici civilních instruktorů létání. Po  vypuknutí války 1. září 1939 se zde setkali tváří v tvář s německými letadly a  statečně se podíleli na obraně demokracie. Donedávna sloužila akademie pouze pro výcvik vojenských specializací, avšak před čtyřmi lety proběhlo zpřístupnění školy i  pro civilní studenty. Nyní se zde připravuje na 300 vojenských kadetů a  1000 civilních studentů. Organizačně je akademie rozčleněna na  dvě fakulty; Aeronautics Faculty a The Faculty of National Security and Logistics. Areál školy je umístěn přímo u  letiště, což spolu se zaměřením školy čistě na  letecké obory výrazně zefektivňuje a  zatraktivňuje výcvik studentů. Praktický výcvik pilotů a řídicích letového provozu probíhá během studia. Kadetům je umožněn v rámci výu-

ky přístup k širokému spektru simulátorů až do úrovně Flight Navigation Procedure Trainer (FNTP II) pro nácvik letu podle přístrojů IFR. Mezi další vybavení patří např. sportovní zařízení (čtyři tělocvičny, krytý bazén, trenažéry pro speciální tělesnou přípravu pilotů), trenažery seskoků padákem s  digitální projekcí a  další moderní vybavení. Systém výcviku je změřen na průběžnou specializaci kandidátů. Již během přijímacího řízení jsou uchazeči testováni a  na  začátu studia jsou rozděleni do  tří kategorií: pilot proudového letounu, pilot dopravního letounu nebo pilot vrtulníku. Následně je studium a  praktický výcvik „šitý přímo na míru“ pro daný typ letadla. Vedle pilotů, kterých je v jednom ročníku pro potřeby armády předurčeno zhruba 40, se zde připravují i další letecké odbornosti potřebné u polských vzdušných sil. Studium a poznávání prostředí Páteří našeho studia zde bylo šest teoretických předmětů. Výuka probíhala v  anglickém jazyce a  byla organizovaná podobně, jako je tomu na Univerzitě obrany. Během studia jsme měli příležitost seznámit se jak s  polskými studenty, tak v rámci profesních kurzů s piloty a řídicími z  polských základen. Každodenně jsme pak měli volný přístup k  veškerému vybavení kasáren. Po dobu našeho pobytu jsme se účastnili rovněž dvou konferencí

se zaměřením na současnou problematiku vojenského leteckého prostředí, a to: • 90TH ANNIVERSARY OF „THE SCHOOL OF EAGLETS“ CONFERENCE: PAST, PRESENT AND FUTURE OF AVIATION TRAINING • International Conference on SCIENTIFIC ASPECTS CONCERNING OPERATION OF MANNED AND UNMANNED AERIAL VEHICLE Volný čas jsme trávili cestováním po  celém Polsku a  poznáváním místní kultury a tradic. Musíme přiznat, že naše očekávání před odjezdem nebyla velká. Ale již po pár dnech strávených zde jsme poznali srdečnost a  pohostinnost místních lidí, jejichž především vojenská historie je s tou naší úzce svázaná. Věříme, že nové kontakty a  přátelství s  polskými spolužáky budeme nadále prohlubovat. Jako studenti jsme na začátku své vojenské kariéry nyní poznali, jak důležité je být připraven na  působení v  mezinárodním prostředí, kdy se jako vojáci profesionálové budeme účastnit aktivit založených na společné mezinárodní spolupráci. Bylo pro nás ctí strávit část svého studia na  místě, kde před více než 75 lety začínali svoji nejistou cestu za svobodou piloti jako např. pozdější generál Zdeněk Škarvada. Text a foto: rtm. Bc. Ondřej Mach

Máme společnou historii, snažíme se o společnou budoucnost V polovině června se příslušníci Univerzity obrany zúčastnili v polském Deblinu konference, pietního aktu a leteckého dne, které se uskutečnily v souvislosti s oslavami 90. výročí vzniku polské vojenské letecké akademie Wyzsza Szkola Oficerska Sil Powietrznych - Polish Air Force Academy (PAFA). Univerzita obrany s touto institucí spolupracuje prostřednictvím Katedry letectva a letecké techniky FVT v rámci EUAFA (European Air Force Academy) a začíná vyvíjet aktivity i v oblasti dvoustranné spolupráce. Jde především o projekty v rámci ERASMU+ a o krátkodobé kurzy pro odbornosti vzdušných sil. Při příležitosti zmíněných oslav velitel PAFA brigádní generál Jan Rajchel a prorektor pro vnitřní řízení UO plukovník gšt. Miloslav Bauer společně se studenty z obou zemí položili kytice u hrobu československých pilotů a technického personálu, kteří v řadách polského letectva položili své životy při obraně letiště v roce 1939. Jedním z účastníků tehdejších bojů byl i pozdější generál VzS AČR Zdenek Škarvada, který byl i patronem učební skupiny na FVT UO. Text: Viktor Sliva podle podkladů plk. gšt. Ing. Miloslava Bauera, Ph.D.

16


N Á V Š T Ě VA

Američtí kadeti na Univerzitě obrany

Dne 12. června navštívili Ústav ochrany proti zbraním hromadného ničení Univerzity obrany ve Vyškově kadeti z amerického institutu pro vzdělávání budoucích armádních důstojníků Army ROTC (Reserve Officers‘ Training Corps). Osmičlenná skupina, vedená vrchním seržantem Tomasem Ortizem, se v  rámci několikadenní stáže v České republice seznamovala s  vybranými útvary a  zařízeními Armády České republiky a  součástí jejich zastávek byl rovněž Ústav OPZHN Univerzity obrany, který je garantem přípravy budoucích důstojníků chemické odbornosti. Dopolední akce byla rozdělena do několika částí. Po příjezdu a přivítání účastníků zástupkyní vedoucího oddělení chemické a  radiační ochrany podplukovnicí Dr. Ing. Alenou Tokárovou byli kadeti seznámeni s historií, posláním, vědecko-výzkumnou a pedagogickou činností Ústavu OPZHN. Přítomní studenti navazujícího magisterského studia pak hostům prezentovali vojenskou chemii jako studijní obor Fakulty vojenských technologií, v rámci čehož hovořili také o své polní pří-

pravě a studentském životě na Univerzitě obrany. Prezentace nezůstaly bez odezvy a z řad amerických kadetů bylo vzneseno široké spektrum otázek. Kadety zajímaly zejména počty studentů na  Univerzitě obrany, zastoupení žen, počet ženatých studentů, ale také témata závěrečných prací, speciální tělesná příprava či finanční zabezpečení studentů. Následovalo vystoupení vrchního seržanta Ortize, který českou část seznámil s posláním programu Army ROTC a chronologií studentského života od nástupu až po vyřazení. Poté se v krátkosti představili jednotliví kadeti, pohovořili o  svém vzdělání a  zájmech. Celkově je ve  světě, především ve  východní Evropě, zapojeno do programu ROTC až tisíc studentů. Mezi další zapojené země patří například Polsko, Řecko, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Slovinsko, Slovensko a další. Skupina se následně přesunula do  specializovaných laboratoří, kde byli kadeti rámcově seznámeni s  prostředky radiačního a  chemického průzkumu a dozimetrické a chemické kontroly. U vybraných přístrojů jim byla formou ukázky představena jejich činnost. Dopoledne bylo završeno neformální besedou studentů vojenské chemie s  americkými kadety. Tato část návštěvy byla pro americké studenty velmi důležitá, jelikož jejich úkolem bylo také zjistit informace o hosti-

telské zemi a jejich obyvatelích, zjistit kulturní odlišnosti a  celkový dojem později prokonzultovat v rámci skupinové diskuze s  velitelem. Za  úkol také měli pokusit se zvládnout některé české fráze a naučit se je používat. Beseda se studenty se nesla v přátelském duchu a mezi nosná témata patřilo například srovnání studijních programů na Univerzitě obrany, rozdíly v systémech přípravy vojenských záloh v USA a v systému studentů prezenčního studia jako vojáků z  povolání, charakter studia, ale velmi často se také studenti ptali na osobní záležitosti. Američané kladně hodnotili jazykovou vybavenost našich studentů a zmínili se i o svých jazykových dovednostech. Dle názoru amerických kadetů je stáž v cizí zemi neocenitelnou zkušeností, která jim může přinést nejen znalosti, ale i  cenné kontakty a  je součástí jejich přípravy pro budoucí účast v  zahraničních misích. Závěrem lze konstatovat, že i  přítomní studenti Univerzity obrany pozitivně hodnotili zahraniční návštěvu, která jim přinesla nové informace a  poznatky o systému přípravy důstojníků v americké armádě. Text: rtm. Tomáš Rozsypal, rtn. Václav Vašenda, rtn. Jakub Rýpar Foto: Ing. Petr Žuja

17


SPORT

Nadrotmistr Hruška si na francouzském nebi vytvořil osobní rekord Bývalý mistr světa Brian Spreckley nebo reprezentantka Francie na MS a ME Céline Montorio patřili mezi soupeře nadrotmistra Bc. Jana Hrušky na mezinárodní soutěži v bezmotorovém létání National Air 2015, jejímž hostitelem bylo ve dnech 8. až 19. června plachtařské centrum Armé de L´Air dislokované na letišti Romorantin zhruba 250 km jihozápadně od Paříže. Student Fakulty vojenských technologií a juniorský mistr republiky Jan Hruška skončil v klubové třídě těsně pod stupni vítězů a v celkovém hodnocení obsadil 8. příčku. Na  letecké soutěži, která byla přeborem armád NATO, reprezentovali českou armádu spolu s  Janem Hruškou a  jeho pomocníkem nadrotmistrem Bc.  Petrem Hromkem i nadporučík Ing. Radim Vadász z 24. zDL Kbely a nadporučík Ing. Jan Ratz z  21. zTL Čáslav. Zatímco nadrotmistr Hruška létal na  stroji ASW-15B v  klubové třídě, do  níž patří větroně bez vodní přítěže a  do  stanovené maximální vzletové hmotnosti, jeho kolegové soutěžili na  kluzácích Mosquito ve  třídě 1521m, kde je možné používat vodní přítěž a stavitelnou klapku křídla. Oba tyto prostředky silně zvyšují výkony větroňů.

18

Letiště Romorantin má dvě travnaté dráhy, sídlí zde vojenské plachtařské centrum, logistická základna francouzského letectva a také civilní aeroklub. Okolní krajina je velmi podobná té

zu. „Letět nad takovým typem porostu bez motoru a možnosti popoletět někam dál není úplně komfortní pocit,“ hodnotí Jan Hruška prostředí, v němž se soutěž uskutečnila.

„Nízký průlet mě tedy stál pohár a místo „na bedně“... ale stál za to.“ české, převládají obilná pole a  jedinou raritou je les o  rozměrech 40x80 km obepínající Romorantin z  východní strany, který nám dělal starosti zvláště v  poslední části letů při finálním doklu-

Závody probíhaly podle standardních procedur, na které jsme zvyklí doma. Lety se zaznamenávaly na GPS zařízení, které generuje speciální soubor, který je následně rozhodčími analyzován a  přepočten na  body. Vítěz disciplíny bere 1000 bodů a zbytek závodního pole poté ekvivalentně svému výkonu. Smyslem závodění v bezmotorovém létání je co nejrychleji proletět předem danou trať, přičemž si závodník sám volí, kdy na trať vyrazí. Soutěžní lety byly silně ovlivněny počasím, protože kluzáky klubové třídy nejsou tolik výkonné jako typy ve vyšších třídách. Z  tohoto důvodu se neotevřela první disciplína, i když všichni piloti vzlétli. „Hlášení o  zrušení disciplíny jsem však nerozuměl a i přes velmi nepříznivé počasí trať obletěl. Vysloužil jsem si tak cenu za závodnického ducha, vzpomíná Jan Hruška. První platná disciplína pak byla kvůli špatnému počasí několik dní odložena. Reprezentant UO v ní skončil pátý s  malým odstupem na  vítěze, což ho potěšilo, ale hlavně překvapilo a  povzbudilo do  následujících bojů. „Dalším letem byla trať o délce 506 km. Tak dlouhý přelet jsem za  dobu, co létám, ještě nikdy neuletěl. Držel jsem se tedy zpo-


SPORT čátku Spreckleyho, který mě však zkušeně „odhodil“ v jednom ze stoupavých proudů. Po  šesti hodinách samostatného letu jsem se s  ním ale potkal na  40. km při dotáčení posledního stoupavého proudu před finálním skluzem na  letiště. V  tu dobu už jsem letěl podle mapy, protože se mi vybila baterie GPS navigace. Nakonec jsem svoje první „pětikilo“ nejen uletěl, ale skončil jsem druhý těsně za  Spreckleym. Během obou letů mi hrála do karet skutečnost, že stoupavé proudy byly úzké a já tak mohl využít předností svého lehkého kluzáku, které tkví právě v  točení „stoupáků“. Soupeři mě však poráželi při dlouhých přeskocích mezi mraky. Přesně na tuto slabost jsem doplatil ve třetí disciplíně, kdy bylo potřeba překlouzat 30 kilometrů pod rozpadlou pasivní oblačností. Skončil jsem v  malé výšce a  v  tomto místě začínal onen 80 km široký les. Nemělo smysl riskovat přistání někam na  mýtinu a  tak přišlo mé jediné polní přistání. Jak to tak v poli bývá, po deseti minutách se mrak rozpustil, počasí ožilo a  já jen bezmocně sledoval soupeře, jak dotáčejí poslední metry na  cestě domů,“ popisuje průběh soutěže nadrotmistr Hruška. Bodová ztráta ho srazila z  průběžného 3. na 11. místo. Posledním letem, který se odehrál ve  slabém počasí, tedy přesně v  takovém, na  jaké jsou čeští závodníci zvyklí z domova, si situaci mírně zlepšil a  s  3820 body se posunul na  8. místo v  celkovém hodnocení se ztrátou pouhých 5 bodů na sedmého. Poslední chvíle na francouzském nebi zhodnotil takto: „O těch pět bodů jsem přišel kvůli snaze rozloučit se s  Romorantinem klasickou leteckou cestou – nízkým průletem nad dráhou. Nebýt toho, nemusel bych si šetřit výšku na finálním dokluzu, letěl bych o  něco rychleji a  dostal například o  30 bodů více. Až při vyhlášení vítězů jsem navíc zjistil, že 7. místo celkem byla zároveň bronzová příčka mezi vojáky ve třídě klub. Nízký průlet mě tedy stál pohár a místo „na bedně“... ale stál za to J.“ Hruškovým kolegům se bohužel nedařilo. Mohlo za  to jednak počasí, které pro typ Mosquito nebylo příliš výhodné, což se projevilo na  několika přistáních do  pole a  odstupem od  předních příček. Bojovali však až do  konce a  neskončili poslední, což se v takové konkurenci dá považovat za úspěch. Nadrotmistr Hruška svého úspěšného umístění dosáhl díky příkladné pomoci svého kolegy nadrotmistra Petra Hromka a s podporou vedení školy, které jím vyšlo vstříc a umožnilo jim účast. „Doufám, že osmým místem ze třiceti šesti závodníků jsme Českou republiku a  její armádu a  také Univerzitu obrany reprezentovali na  vysoké úrovni a  že příležitost zatopit soupeřům nad Francií dostaneme i příští rok,“ zhodnotil Jan Hruška svou letošní zkušenost na francouzském nebi. Text: nrtm. Bc. Jan Hruška, Viktor Sliva Foto: nrtm. Bc. Petr Hromek

19


K U LT U R A

Open Art 2015 Lidové melodie, divadelní dialogy, ale i latinskoamerické rytmy a ostré kytarové riffy – to vše bylo možné zaslechnout ve čtvrtek 11. června v podvečer v Šumavské ulici během Dne Klubu Univerzity obrany, který výstižně nesl název Open Art 2015. V  jeho rámci se představily soubory a kroužky, které působí při Klubu UO. Pro všechny zájemce byly rovněž otevřeny společenské prostory objektu, jenž byl zbudován v  období rakousko-uherské monarchie, ovšem v  poslední době prochází výraznou modernizací. Záštitu nad akcí převzal rektor-velitel Univerzity obrany brigádní generál Bohuslav Přikryl, jehož jménem v 17 hodin zahájil program zástupce rektora - kvestor UO plukovník gšt. Milan Lauber. „Hodně jsme toho tady opravili, ale ne proto, abychom se na to chodili dívat, nýbrž proto, aby to dobře sloužilo těm, kterým to sloužit má, tedy především studentům,“ uvedl kvestor ve  svém zahajovacím proslovu. Na jeho slova pak navázala moderátorka Monika Brindzáková, která na improvizované pódium na  terase klubu postupně zvala jednotlivé soubory a kroužky.

„Jsou ještě nezkušení a nemají kolíčky,“ komentovala moderátorka s  laskavým úsměvem přípravy cimbálové muziky Jánošíček, jejímž členům vítr roznesl noty až na  schody terasy. Malí hudebníci se však s tímto problémem vypořádali a desítky diváků je za jejich vystoupení odměnily potleskem. Stejně jako členy folklorního souboru a cimbálové muziky Lučina, Tanečního klubu Akademik, divadelního souboru Tak jo…, divadla Dráček, kroužku Zumba a další účinkující. Velkému zájmu návštěvníků se těšily také slavnostně vyzdobené prostory Klubu UO. V  nich byly spolu s  výtvarnými díly vystaveny také univerzitní insignie. Pro tento účel byl upraven Erbovní sál, kde společně se symboly akademických hodností bylo možné shlédnout i  kroniky a  dále upomínkové předměty partnerských institucí. Zájemci také mohli ve výtvarné dílně zkusit svou zručnost nebo absolvovat ochutnávku vín. Text a foto: Viktor Sliva

20


PRAXE

Rekognoskace v prostoru Ostravské operace Ve dnech 27. až 29. května provedli příslušníci Katedry vojenského umění (K105) rekognoskaci v místech bojů 1. československé samostatné tankové brigády. Tyto boje brigáda vedla v rámci Ostravské operace ve druhé polovině dubna 1945 v okolí města Opava.

Příslušníci katedry pracovali přímo v terénu, kde vyhledali a fotograficky zdokumentovali prostory umožňující zasadit události a taktické činnosti našich tankistů do konkrétních prostorů. Získaná fotodokumentace po  jejím dalším zpracování umožní studium prostorů a  vybraných taktických epizod ještě před případným přímým výjezdem studentů do  terénu. Tato forma je dalším dílčím příspěvkem katedry k prosazení nových forem studia vojenského umění, zejména pak taktiky na praktických příkladech. Rekognoskace prostorů bojové činnosti proběhla v poměrně složitých klimatických podmínkách a  terén byl rozmoklý, místy nedostupný. Přesto se podařilo získat hodnotné obrazové materiály, které budou dále zpracovány jako součást multimediálního průvodce Ostravskou operací. S jeho využitím studenti skloubí teoretické studium s  praktickou činností a ověřením závěrů v terénu. Součástí rekognoskace byla rovněž návštěva muzea Ostravské operace v Hrabyni. Přes velmi dobrou úroveň expozic muzea byli příslušníci katedry poněkud zklamáni velmi skromnými informacemi o  Ostravské operaci. Zejména pak chybí alespoň základní schéma průběhu operace a účasti samostatné tankové brigády v jejím rámci. Na druhou stranu tato situace vytváří i možnost určité budoucí spolupráce katedry s muzeem k odstranění tohoto deficitu. Zaměstnání bylo ukončeno u  53. pluku průzkumu a  elektronického boje, kde velitel plukovník gšt. Ing.  Josef Havlík prezentoval místo, poslání a  hlavní plněné úkoly pluku. Velitel velmi otevřeně popsal situaci pluku i  se všemi komplikacemi, které přináší jeho organizační struktura a dislokace jednotek a zařízení na  celém teritoriu ČR. V  rámci debaty objasnil i řadu dotazů příslušníků katedry. Do  budoucna příslušníci Katedry vojenského umění obdobným způsobem připravují i  zdokumentování prostorů u  obce Ořechov, jako součást operace k osvobození Brna. Těmito aktivitami chce Katedra vojenského umění přispět ke  zdokonalení nových studijních programů FVL a FVT, případně k  využití zpracovaných materiálů pro přípravu velitelů, štábů a vojsk AČR. Text a foto: pplk. Ing. Petr Kovanda

Pořizování obrazového záznamu v terénu příslušníky katedry 105

Národní památník II. světové války v Hrabyni

Návštěva u 53. pluku průzkumu a elektronického boje

21


PRÁVO

Pojmy z nového občanského zákoníku VIII Mezi staronové pojmy, které se do našeho právního řádu vracejí v souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku, patří také pojmy služebnosti a reálná břemena. Oba tyto pojmy náležejí z hlediska systematického zařazení mezi věcná práva k věci cizí, jejich úpravu pak nalezneme pod společným názvem Věcná břemena. V tomto příspěvku se zaměříme na vysvětlení pojmu služebnosti.

Na úvod je třeba zmínit, že předchozí právní úprava výslovně nerozlišovala tyto dvě dílčí kategorie, neboť občanský zákoník z roku 1964 používal pouze pojem věcná břemena, a  to výlučně ve  vztahu k nemovitým věcem. V  novém občanském zákoníku jsou služebnosti vymezeny jako zatížení movité i nemovité věci, které postihuje vlastníka této věci jako věcné právo tak, že vlastník věci musí ve prospěch jiné osoby něco trpět nebo něčeho se zdržet. Služebnosti tedy jednak představují ve  své podstatě částečné omezení vlastnických práv jedné osoby, jež slouží ku prospěchu osoby druhé, a jednak je pro ně příznačná pasivní povinnost, tzn. něco strpět nebo se něčeho zdržet. Pro vlastníka věci tak může ze služebnosti vyplývat povinnost např. strpět chůzi oprávněné osoby přes vlastní pozemek nebo nestavět (zdržet se výstavby) na vlastním pozemku nad určitou výšku. Služebnost zahrnuje vše, co je nutné k jejímu výkonu. Pokud však není obsah nebo rozsah služebnosti určen, posoudí se podle místní zvyklosti, a  v  případě,

že žádná místní zvyklost neexistuje, má se za to, že je rozsah nebo obsah spíše menší než větší. Osoba oprávněná ze služebnosti se může domáhat ochrany svého práva obdobným způsobem, jako je tomu u vlastnického práva.

Zákon rozlišuje celkem pět způsobů nabytí služebnosti, kterými jsou: a) smlouva, b) pořízení pro případ smrti, tj. závěť, dědická smlouva a dovětek, c) vydržení po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena (u  movitých věcí 3 roky a u nemovitých věcí 10 let), d) zákon, e) rozhodnutí orgánu veřejné moci. U  služebností zřizovaných k  věcem nezapsaným ve veřejném seznamu (např. v katastru nemovitostí) vzniká služebnost účinností smlouvy, k  věcem zapsaným ve veřejném seznamu vzniká služebnost až jejím zápisem do takového seznamu. K jedné věci lze zřídit i několik služebností, pokud není novější právo na újmu právům starším. Náklady na zachování a opravy věcí, které jsou pro služebnost určeny, nese osoba oprávněná ze služebnosti. Těmito náklady mohou být např. náklady na opravu cesty nebo náklady na údržbu čerpadla, jež zajišťuje uspokojení práva na vodu. Pokud ale předmětnou věc (cestu či vodní čerpadlo) užívá i osoba obtížená služebností (vlastník služebného pozemku), musí se na údržbě nebo opravě takové věci poměrně podílet. Poněvadž škála možných služebností je široká, upravuje nový občanský zákoník pouze některé druhy služebnosti, které tak vlastně představují pro strany určitý návod. Jestliže ale v konkrétním případě vnikne potřeba služebnosti zákonem neupravené (nepojmenované), nic nebrání tomu, aby si strany takovou služebnost zřídily. Služebnosti rozdělujeme do  dvou kategorií - služebnosti pozemkové a slu-

žebnosti osobní. Zatímco u pozemkových služebností je oprávněná osoba určena vlastnictvím určité (panující) nemovité věci a  tuto služebnost nelze spojit s  jiným panujícím pozemkem, u  osobních služebností je oprávněná osoba určena individuálně, přičemž tuto služebnost nelze převést na  jinou osobu. Pokud došlo k  ujednání pozemkové služebnosti ve  prospěch pouze určité individuálně určené osoby, má v takovém případě pozemková služebnost osobní charakter. Mezi pozemkové služebnosti patří např. služebnost inženýrské sítě, opora cizí stavby, služebnost okapu, právo na  vodu, služebnost stezky, průhonu a  cesty nebo právo pastvy, k  osobním služebnostem naproti tomu náleží užívací právo, požívací právo a služebnost bytu. Velice užitečným ustanovením, které předchozí právní úprava neobsahovala, je ustanovení umožňující vlastníkovi zatížit svůj pozemek služebností ve prospěch jiného svého pozemku. Konstrukce tzv. vlastníkovy služebnosti má značný praktický význam pro předběžnou úpravu poměrů mezi jednotlivými pozemky, než se jejich vlastník rozhodne některý z  nich převést na  jinou osobu. V  důsledku zřízení vlastníkovi služebnosti tak odpadnou případné komplikace při vyjednávání s budoucím vlastníkem služebného pozemku. K  zániku služebností dochází několika způsoby. Předně služebnost zaniká trvalou změnou, pro kterou služebná věc již nemůže sloužit panujícímu pozemku nebo oprávněné osobě; např. právo na vodu zaniká v případě vyschnutí studny. Dále může služebnost zaniknout rozhodnutím soudu o  zrušení služebnosti, dohodou stran, uplynutím doby, na kterou byla sjednána, a  osobní služebnost zaniká také smrtí oprávněné osoby, pokud nebyla služebnost rozšířena i na dědice. Naproti tomu služebnost nezaniká spojením vlastnictví panující a služebné věci v jedné osobě. Text: Mgr. Miloslav Havlín, Ph.D.

Exkurze studentů střední školy na FVT

Dne 28. května 2015 navštívili Katedru radiolokace a Katedru leteckých elektrotechnických systémů studenti Střední odborné školy Kutná Hora, oboru Mechanik – elektronik. Exkurze byla součástí projektu „Cestou přírodovědných a  technických oborů napříč Českou republikou“, podporovaného fondy EU.

V rámci návštěvy Katedry radiolokace měli studenti nejdříve příležitost seznámit se s  možnostmi studia technických oborů na  Fakultě vojenských technologií a jejich následným uplatnění v praxi, což prezentující kapitán Novák doplnil několika zajímavými postřehy ze své dosavadní

22

vojenské kariéry. Dále si studenti prohlédli část laboratorního vybavení katedry, týkajícího se zejména měření a ochrany před účinky výkonových elektromagnetických polí, kde jim major Križan předvedl několik zajímavých experimentů z této oblasti. Dále studenti navštívili také Katedru leteckých elektrotechnických systémů, která pro ně připravila prezentaci některých laboratorních pracovišť. V  laboratoři leteckého simulátoru byli studenti majorem Bystřickým především seznámeni s  leteckým simulátorem založeným na  programovém vybavení X-plane a jeho možnostmi měření při analýze chování pilota v systému řízení letadla. Jako doplňující ukázku předvedl major Bystřic-

ký vyvíjený funkční model bezpilotního prostředku „X-copter“ vycházející z dnes velmi populárních tzv. „multicopter“. V laboratoři světelných zabezpečovacích prostředků letišť představil podplukovník Bloudíček hlavní typy leteckých pozemních zařízení využívaných ve  prospěch Služby řízení letového provozu. Posledním zastavením bylo pracoviště pro výzkum a  vývoj nových metod zpracování signálu palubních avionických systémů prezentované majorem Makulou, kde se studenti mohli seznámit se systémy letecké palubní komunikace a navigace. Text: pplk. Ing. Petr Hubáček, Ph.D.


SPORT

Nové sportoviště UO v kasárnách Jana Babáka

Bronzová medailistka z olympijských her 1996 v Atlantě a mistryně světa z roku 1997 Šárka Kašpárková otevřela ve středu 8. července symbolickým startovním výstřelem nový atletický stadion Univerzity obrany v kasárnách Jana Babáka. Běžecký ovál, dvě hřiště s umělým povrchem a multifunkční plocha s ocelovými konstrukcemi na posilování budou sloužit zejména pro zvyšování fyzické zdatnosti studentů.

a šplh na  laně. Na  stadionu jsou dále 2 hřiště na malou kopanou s umělým povrchem a víceúčelová plocha s ocelovými konstrukcemi na  posilování, tzv. workout rovněž s umělým povrchem.

a medaile ocenil ty, kteří se o přerod sportoviště významně zasloužili. Mezi nimi byl i zástupce rektora - kvestor plukovník gšt. Milan Lauber, který připomněl dosavadní investice do sportovišť v objektu kasáren

„Naše království se posunulo do 21. století“ „Naše království se posunulo do 21. století,“ zhodnotil proměnu atletického areálu plukovník Petr Hanák, ředitel Centra tělesné výchovy a sportu UO a  symbolickými dárky v  podobě květin, dresu

a vyjádřil zájem v modernizaci sportovního zázemí pokračovat. Text a foto: Viktor Sliva

Stavební práce na sportovišti byly zahájeny loni 1. října. Po demontáži původních povrchů byla provedena spodní stavba – drenáž a štěrkové podloží. Na vrstvu asfaltu pak byl položen umělý povrch polytan s rozdílnou strukturou a tloušťkou na  běžeckém oválu a  na  multifunkčních plochách. Projektová příprava a stavební práce si vyžádaly náklady v celkové výši 13 milionů korun. Rekonstruovaný stadion má nyní běžeckou dráhu s  umělým povrchem – ovál je 300 metrů dlouhý a  má 4 dráhy s  rozběhovou rovinkou. Součástí atletické dráhy jsou sektory pro skok do  dálky

23


SPORT

Kurz speciální tělesné přípravy ve VVP Březina Ve dnech 18. až 22. května se studenti třetího ročníku pilotního studia FVT a čtvrtého ročníku mechny FVL zúčastnili kurzu speciální tělesné přípravy ve VVP Březina. O program se postarali podplukovník David Ullrich, podplukovník František Vaněček, major Marek Kulich, kapitán Tomáš Novohradský a štábní praporčík Libor Pliešovský.

Hlavním cílem kurzu bylo aplikovat a zdokonalit získané dovednosti ze „speciálek“ v  kombinaci s  působením únavy a diskomfortu. Téměř třicetičlenná skupina studentů a  studentek se v  pondělí brzy ráno přesunula z  areálu kasáren Jana Babáka k Myslejovické vodní nádrži ve VVP Březina. Celý kurz byl koncipován jako zátěžový a  kromě plnění samotných prvků vojenského lezení, vojenského plavání, boje z  blízka, přežití a  přesunů spojených s  orientací v  terénu se u  studentů pozoroval vliv stresových faktorů na  jejich výkonnost. Pro tyto účely v  pondělí, ve středu a v pátek proběhlo fyziologické měření skladby těla, přezkoušení fyzické zdatnosti, střelby z  pistole na  trenažéru a baterie psychologických testů. V průběhu 5 dní a 4 nocí se vojáci přesouvali po VVP Březina pod taktickým námětem jako pátrací četa rozdělená na jednotlivá družstva, jež měla za úkol získávat informace o  činnosti nepřítele. O  souvislosti i  případné bojové rozkazy se staral štábní praporčík Pliešovský. Na  jednotlivých stanovištích během týdne pak druž-

24

stva absolvovala zdolávání skalních překážek slaněním či via ferraty, překonávání vodní nádrže i přesun pod vodou podél břehu. Často se cvičilo také ovládání jednotlivých technik boje zblízka a schopnost jejich uplatnění v  reálných podmínkách. Studenti rovněž běželi denní a  noční orientační běh. Noci pak vojáci trávili, když už na to zbyla chvíle, ve vlastních mnohdy improvizovaných přístřešcích. Kurz byl ztížen nepravidelným přísunem stravy a větším fyzickým zatížením. Své přidalo i počasí, kdy po parném úterý přišlo ochlazení spojené s  vydatným deštěm. Závěr kurzu obohatilo cvičení prostějovských průzkumáků, kteří během poslední noci kurzisty odchytili, zajali a následně vyslýchali s použitím donucovacích prostředků. Poslední den proběhlo závěrečné měření výkonů jednotlivých vojáků, jímž se kurz uzavřel.

Všeobecně byl kurz vnímán pozitivně, protože byla možnost aplikovat v terénu to, co se učíme při tělesné přípravě na UO. Každý měl možnost zkonfrontovat svoje maxima a  odhalit slabiny, na  kterých může zapracovat. A  v  neposlední řadě si člověk měl možnost zakusit, jaké to asi může být v  reálném konfliktu bez stabilního zázemí s nutností improvizace při zachování bojeschopnosti a  současném plnění vydaných rozkazů. V současné době se výsledky měření i jednotlivých výkonů vojáků zpracovávají a  informace o nich budou předány jednotlivcům na závěrečném vyhodnocení, kterého se zúčastní všichni instruktoři a velitel skupiny z Prostějova. Text: čet. Bc. Mgr. Miroslav Hovorka Foto: pplk. Ing. Mgr. David Ullrich, Ph.D., št. prap. Bc. Libor Pliešovský


SPORT

Po loňském stříbru letos zlato

Čtyřčlenné družstvo Univerzity obrany ve složení četař Jan Šedivka, desátník Jan Šremer, desátník Václav Krabáč a svobodník Pavel Pěnička zvítězilo ve třetím ročníku celoarmádní soutěže hlídek vojenské všestrannosti nazvané Memoriál kapitána Radoslava Žáka.

Závod proběhl 17. a 18. června v kasárnách Dědice u  Vyškova a  přilehlém Vojenském výcvikovém prostoru Březina a Hamry. Kapitán vítězného týmu četař Jan Šedivka reprezentoval Univerzitu obrany na  memoriálu potřetí a  tentokrát se mu podařilo stanout na  nejvyšším stupínku. Se svými kolegy z  hlídky tak překonal dosud největší úspěch univerzity - stříbrnou příčku, kterou obsadilo jedno z jejích družstev v  loňském roce. „Měl jsem poslední příležitost – a vyšlo to!“ hodnotí vítězný úspěch reprezentant UO, který během příštího ročníku memoriálu již bude působit na útvaru. Memoriálu kapitána Radoslava Žáka se zúčastnilo 15 týmů, které reprezentovaly Velitelství výcviku – Vojenskou akademii Vyškov (3 týmy), Univerzitu obrany a dále útvary z Bučovic a Hranic (všechny po  2 týmech), ze Žatce, Přáslavic, Olomouce, Jindřichova Hradce a  Bechyně. Jak napovídá podtitul, soutěž je koncipo-

vána tak, aby otestovala základní vojenské dovednosti, přičemž největší důraz je kladen na střelbu z krátké a dlouhé zbraně, noční přesun a denní etapový přesun s plněním úkolů. „Krizovou chvilku jsem si prožil v okamžiku, kdy jsem zjistil, že po prvním dnu jsme až sedmí, protože se jednomu z nás nepovedla střelba ze samopalu,“ vrací se četař Šedivka k  průběhu závodu. Vydařený noční přesun a  výrazný odstup před druhým družstvem však brněnské studenty vynesl na  první místo. Po  čtyřhodinovém spánku ve  stanu nastoupili studenti v pět hodin ráno k programu druhého dne. Jeho součástí bylo i překoná-

ní vodní překážky. Kromě sebe samých museli na lano vyzvednout i  dvacetikilogramové batohy, jež účastníci memoriálu neodložili prakticky celé dva dny. „Ručkovat přes rybník s takovou zátěží, to byl opravdu zážitek,“ usmívá se s odstupem času Jan Šedivka. Vedoucí příčku uhájila hlídka Univerzity obrany A až do cíle a na stupně vítězů ji doprovodily týmy z 44. lehkého motorizovaného praporu Jindřichův Hradec a  71. mechanizovaného praporu Hranice A. Text: Viktor Sliva Foto: VeV-VA

Úspěšné tažení střelců Univerzity obrany

V sobotu 18. července se na krásné střelnici mezi vinohrady v Mikulově konala střelecká soutěž „AISP – SPIA International shooting league“ pořádaná sdružením Československý legionář. Za Univerzitu obrany se zúčastnila družstva ve složení tým A: Ing. Petr Eisenhammer, rotmistr Vladimír Zralý, Mgr. Radek Nedoma, družstvo B: majorka Ing. Blanka Adámková Ph.D., četařka Lucie Babíková a četař Ivo Zerzánek.

disciplín se sečetly ve výsledný celkový počet bodů. V netradiční soutěži, odlišné od závodů, jež tvoří pouze mířená střelba, obsadili střelci UO první dvě příčky, přičemž zvítězilo družstvo A. V kategorii jednotliv-

ců se na krásném 3. místě umístil čet. Ivo Zerzánek, v ženské kategorii jednotlivců obsadila 2. místo majorka Blanka Adámková a 1. místo četařka Lucie Babíková. Text a foto: rtm. Vladimír Zralý

Soutěžilo se v několika střeleckých disciplínách. Mířená střelba z pistolí 9 mm CZ 75, CZ G2000 a Alfa, rychlostřelba na padací kovové terče z pistole 9 mm vz. 82, akční střelecká situace se samopalem 5,45 mm AK-74 a mířená střelba ze vzduchové pistole a pušky. Výsledky ze všech

25


HISTORIE

Generál Ludvík Krejčí

– příběh zapomenutého vlastence Tuřanský rodák Ludvík Krejčí se stal po vyhlášení všeobecné mobilizace československé branné moci 23. září 1938 hlavním velitelem mobilizované armády a na jeho bedrech tak spočinula osudová spoluodpovědnost za  důležité rozhodnutí, zda se má osamocené Československo vojensky bránit proti agresi nacistického Německa s mizivou šancí na úspěch nebo kapitulovat bez boje a podřídit se rozhodnutí mnichovského diktátu. Ludvík Krejčí byl hrdina a  vlastenec, který se zasloužil o  československou nezávislost a  státnost – jako legionář v  první světové válce, jako jeden z  nejvyšších důstojníků naší prvorepublikové armády i  aktivní podporovatel domácího odboje v období protektorátu. Narodil se před 125 lety, 17. srpna 1890 v Tuřanech u Brna, které jsou dnes brněnskou městskou částí. Studoval na gymnáziu ve Vyškově, následně pak na vyšší lesnické škole v  Písku. Po  jejím ukončení nastoupil v  říjnu 1910 jako jednoroční dobrovolník do  rakousko-uherské armády. Po  vypuknutí první světové války bojoval na frontě

Pamětní deska na rodném domě L. Krejčího v Brně-Tuřanech, Tuřanské nám 31

26

Generál Ludvík Krejčí v Srbsku, Černé Hoře a Albánii, později na italské a rumunské frontě. V  květnu 1917 byl zajat a  v  červenci téhož roku vstoupil do československých legií na  Rusi. Byl zařazen do  6. střeleckého pluku v hodnosti štábního kapitána. V březnu 1918 se jako velitel praporu pluku zúčastnil bitvy u Bachmače, kde se mu podařilo udržet významný železniční uzel a  tím umožnil ústup československých legií až do Vladivostoku. Vyznamenal se i  v  následující bitvě o  Marjanovku a  se svým střeleckým plukem se zúčastnil řady bojů podél celé sibiřské magistrály. Po návratu do nově vzniklé Československé republiky zůstal L. Krejčí v  nově se tvořící československé armádě. V roce 1921 absolvoval kurz pro generály v Praze a v roce 1922 i obdobný kurz ve Versailles ve Francii. V červnu 1923 byl povýšen na  brigádního generála a  vyslán do  Paříže na  studium tamní vysoké válečné školy. Po návratu do Československa převzal v  roce 1925 velení 4. divize v  Hradci Králové. V  květnu 1928 dosáhl hodnosti divizního generála a od počátku roku 1933 působil jako velitel Zemského vojenského velitelství v Košicích. V  souvislosti s  plánovanou reorganizací a modernizací československé armády byl 31. prosince 1933 jmenován prezidentem T. G. Masarykem náčelníkem Hlavního štábu československé branné moci. Krátce nato, v březnu 1934, dosáhl nejvyšší armádní hodnosti - ve  věku 44 let se stal armádním generálem. Mezinárodní situace v  Evropě se od  nástupu Adolfa Hitlera k moci v Německu v lednu

1933 stávala kritickou a současně selhala všechna diplomatická jednání na půdě ženevské Společnosti národů (předchůdce dnešní OSN), týkající se všeobecného odzbrojení a  zachování status quo versailleského mírového uspořádání, vytvořeného po první světové válce. Na velitelská místa nastoupili noví důstojníci, kteří omladili velitelský sbor armády, ve  které probíhala intenzivní vojenská cvičení, na která byli pravidelně povoláváni záložníci. Generálu Ludvíku Krejčímu se již v roce 1934 podařilo prosadit přes počáteční odpor politické reprezentace státu prodloužení délky vojenské prezenční služby z  18 na  24 měsíců. Na  podzim 1935 byla zřízena velitelství sborů, později následovalo zvýšení počtu mírových divizí. Vybavení armády dostatečným počtem kvalitních moderních zbraní, včetně tanků a  letadel, měl zajistit výzbrojní program realizovaný od roku 1936. Ještě v roce 1935 byl schválen také tzv. opevňovací program, který předpokládal výstavbu vojenských pohraničních opevnění na hranicích s nacistickým Německem a Maďarskem. Tato pevnostní linie, budovaná po  vzoru francouzské Maginotovy linie, měla za  cíl snížit početní převahu nepřítele – zejména německého Wehrmachtu. Generál Ludvík Krejčí viděl hrozící válečné nebezpečí pro naši republiku a jako voják duší i tělem byl připraven mu všemi silami čelit. V květnu 1938 prosadil ve vládě vyhlášení mimořádných opatření (tzv. květnová částečná mobilizace), která


HISTORIE

Náhrobní kámen na hrobě L. Krejčího reagovala na provokativní soustřeďování německých vojsk na  společné československo – německé hranici. Počátkem září 1938 adresoval L. Krejčí československé vládě memorandum, požadující povolání záložníků do zbraně. Upozornil v něm na odhodlání armády za všech okolností bránit republiku a  kritizoval vedení státu za přílišné ústupky nacistickému Německu i  vyděračským požadavkům ze strany politických představitelů sudetských Němců. Po  vyhlášení všeobecné mobilizace československé branné moci 23. září 1938 byl generál Ludvík Krejčí jmenován současně jejím hlavním velitelem a  hlavní štáb mobilizované armády se nacházel v  zámečku Račice u  Vyškova. Do zbraně nastupuje milion a čtvrt vojáků v bojovné náladě, československá armáda se připravuje současně na  odražení hrozící agrese nejen ze strany Německa, ale současně i  Maďarska a  Polska. Všechny tyto sousední státy si činily nároky na části československého pohraničního území, obývané německou, maďarskou i polskou menšinou. Klidnou hranicí, na níž nehrozila žádná agrese, se tak pro Československo stal pouze 214 km dlouhý úsek hranice se spojeneckým Rumunskem na Podkarpatské Rusi. Vzápětí však přichází osudný pátek 30. září 1938 a  s  ním i  přijetí Mnichovského diktátu čtyř evropských velmocí – Německa, Itálie, Velké Británie a Francie – znamenající okleštění dosavadního území naší republiky. Na  poslední chvíli se ještě generál Ludvík Krejčí na audienci u  prezidenta Edvarda Beneše na  Pražském hradě spolu s dalšími generály (Janem Syrovým, Lvem Prchalou, Vojtěchem Lužou a Sergejem Vojcechovským) snažil přesvědčit prezidenta a  vládu o  nutnosti odmítnut mnichovský ortel a  jít do  války za  každou cenu, ať by důsledky byly jakékoliv. I pokud by Československo mělo bojovat samo, beze všech zrádných a nespolehlivých spojenců, což v danou chvíli

azního důstojníka, který dle podivného komunistického výkladu v září 1938 zradil a bez boje kapituloval před Hitlerem, neprojevila zájem. Až v roce 1947 byl do ní formálně přijat, ale vzápětí byl přeložen do výslužby. Po únoru 1948 mu byla z politických důvodů dokonce odňata hodnost armádního generála a  byl degradován na  vojína. Aby zajistil svoji rodinu, začal pracovat jako pomocný dělník v  továrně na knoflíky v Jablonném nad Orlicí. Zde také Ludvík Krejčí umírá 9. února 1972 a  dle vlastního přání místo posledního odpočinku nalezne na hřbitově v rodných Tuřanech. V květnu 1990 byla Ludvíku Krejčímu posmrtně vrácena hodnost armádního generála a  v  červnu 1997 byly oceněny i jeho zásluhy pro odboj udělením osvědčení podle zákona č. 255/1946 Sb. V roce 1998 byl podán také návrh na  udělení řádu Bílého lva in memoriam, ale příslušná komise jej nakonec zamítla. Příkladný hrdina a  vlastenec se tak přes komunistické perzekuce a ústrky ani po své smrti nedočkal plného ocenění svých zásluh o  svobodnou a  nezávislou Československou republiku. Za  všechno, co na  poli vojenství a  výstavby naší armády generál Ludvík Krejčí vykonal, by jeho jméno v dějinách našeho novodobého státu nemělo být nikdy zapomenuto.

bylo zcela reálné. Nakonec však převážil názor, zastávaný prezidentem a vládou, že jít v dané chvíli do války s hitlerovským Německem (navzdory Mnichovskému diktátu) by způsobilo, že za  viníka války a agresora by byla paradoxně mezinárodním společenstvím označena Československá republika, nikoliv Německo, což Text a foto: Mgr. Jan Jandl by po  válce způsobilo značné problémy při snaze obnovit naši republiku v  původních, předmnichovských hranicích. Toto stanovisko se nakonec prosadilo. Po  demobilizaci se generál L. Krejčí vrátil na  místo náčelníka Hlavního štábu československé armády. Počátkem března 1939, pod neustálým nátlakem ze strany nacistického Německa, z  tohoto postu odstoupil. Po  okupaci českých zemí a  zřízení Protektorátu Čechy a Morava žil v Praze pod neustálou kontrolou nacistických bezpečnostních složek, což mu znemožnilo jakoukoliv větší aktivitu v  domácím odboji. Přesto sympatizoval a  aktivně finančně podporoval vojenskou odbojovou organizaci Obrana národa. Dvakrát se pokusil o odchod do  zahraničí, ale neuspěl. Byl převezen do koncentračního tábora Terezín, kde byl vězněn až do července 1942, po  propuštění byl donucen i  s  rodinou opustit Prahu a  přestěhoval se do  Jablonného nad Orlicí. Po osvobození Československa se generál L. Krejčí přihlásil do  obnovené československé armády, ale ta Zámek Račice u Vyškova, o něj jako o bývalého buržov září 1938 sídlo hlavního štábu čs. armády

27


Plnění rezortní kolektivní smlouvy na Univerzitě obrany Začátek školních prázdnin již tradičně představuje čas, kdy se ve Výcvikovém a školícím zařízení Kníničky na Brněnské přehradě koná pravidelné vyhodnocení plnění závazků plynoucích z kolektivních smluv za první kalendářní pololetí. Znovu se vyhodnocovalo pouze naplňování rezortní kolektivní smlouvy, neboť útvarová kolektivní smlouva není od konce roku 2013 na Univerzitě obrany dosud uzavřena. Letos se zástupci Univerzity obrany jako zaměstnavatele a Základní organizace Českomoravského odborového svazu civilních zaměstnanců armády na  Univerzitě obrany (ZO ČMOSA na UO) sešli ve dnech 2. a 3. července 2015 na svém historicky nejdelším jednání. V první části si strany sdělily svá stanoviska ohledně plnění povinností, které pro zaměstnavatele a  odborovou organizaci vyplývají

z pracovněprávních předpisů a  z  již zmíněné rezortní kolektivní smlouvy. Přestože zpočátku existovaly na některé hodnocené skutečnosti rozdílné názory, postupem času, a  především vstřícnému přístupu odborové organizace, se nakonec podařilo k  oboustranné spokojenosti dospět k závěru ohledně způsobu plnění závazků účastníky kolektivního vyjednávání. Aniž by to bylo předem oznámeno, tak zaměstnavatel po  ukončení vyhodnocení plnění rezortní kolektivní smlouvy předložil návrh na využití přítomnosti zástupců zaměstnavatele a ZO ČMOSA na  UO k  navázání na  zatím neúspěšné

kolektivní vyjednávání ve věci nové útvarové kolektivní smlouvy. Ze strany odborové organizace byla tato neočekávaná aktivita zaměstnavatele samozřejmě akceptována a v následující diskusi se poměrně podrobně hovořilo o možné struktuře nové útvarové kolektivní smlouvy a některých výhodách pro občanské zaměstnance. I když se ve většině případů nejednalo o  konkrétním znění jednotlivých ustanovení, obě strany si vzájemně vysvětlily svá stanoviska a přístupy k vybraným záležitostem s  tím, že případná shoda na  závěrečném textu dokumentu se o  něco přiblížila. Na  základě průběhu diskuse rektor UO vyjádřil dokonce přesvědčení a  připravenost zaměstnavatele uzavřít novou útvarovou kolektivní smlouvu do konce července 2015. Uvedené optimistické vyjádření zaměstnavatele se však bohužel nenaplnilo, neboť se ukázala potřeba uskutečnit ještě několik dalších jednání. A tak nezbývá nic jiného než vyjádřit naději, že se nové útvarové kolektivní smlouvy dočkáme co nejdříve. Text a foto: Mgr. Miloslav Havlín, Ph.D.

Aktivní prázdniny s Klubíkem 2015 Rok se s rokem sešel a prázdniny zaťukaly na dveře. Je 20. července 2015, blíží se 7. hodina a na Klubu UO se scházejí děti zaměstnanců.

Pro 17 ratolestí ve věku od 6 do 12 let začínají týdenní Aktivní prázdniny s Klubíkem pod záštitou Klubu akademiků při UO. Začínáme seznamovací sportovní soutěží ve  skupinách. Vítězové jsou všichni. Poté děti navštěvují výtvarnou dílnu a pod vedením výtvarnice Jarmily Lejskové modelují z hlíny velrybu a sluníčko. Je krásné vidět, jak jejich ruce dávají hlíně tvar. Jsou nadšení a práce je baví. Odpoledne trávíme na bazéně, počasí je tropické. V  úterý se plavíme parníkem po  Brněnské přehradě směr loděnice UO. Děti zde mají možnost pod dohledem vedoucích vyzkoušet vodácké dovednosti na  raftech. Seznamují se s  chováním v  raftu, s  pádlovací technikou, přistáváním a  vystupováním z  lodě. Některé děti se s  námi poprvé v  životě dostávají do  kontaktu s  pádlem a  lodí. Z  plavby jsou nadšené, a  to zejména ve  chvílích, kdy mohou hlasitým AHOJ zdravit projíždějící plavidla. Opět je nádherné počasí, koupeme se v  přehradě, stíháme koupit zmrzlinu a  odpoledne zakončujeme příjemnou procházkou. Ve středu dáváme hlasovat o programu. Jednohlasně vítězí bazén. Vzhledem k  tropickému počasí i  my vedoucí souhlasíme a  trávíme celodenní pobyt hra-

28

ním her v bazénu. O zábavu není nouze a s úsměvem se těšíme na další den. Ve  čtvrtek je naším cílem zábavní vědecký park „VIDA!“ u  brněnského výstaviště. K vidění a vyzkoušení jsou tu takové atrakce jako např. kolo ve vzduchu, na němž se dá část haly projet, vodní labyrint, zmrazení vlastního stínu, simulace zemětřesení a jiné exponáty s předvedením různých fyzikálních zákonů. Děti se rozutíkají, zkoušejí připravené atrakce a užívají si, že si mohou vše osahat a prozkoumat. Nevědí, co dříve. Pět hodin strávených v parku rychle utíká a je těžké děti přimět k  odchodu. Vracíme se unaveni, ale spokojeni – prostě nádhera! A  je tu pátek. Začínáme vyhodnocením celého týdne. Děti dostávají pamětní

listy, společnou vzpomínkovou fotografii a drobné dárky. Mají velkou radost, ale objevují se i slzy, protože se blíží konec. Odcházíme na bazén a děti se opět věnují vodním radovánkám. Co říci závěrem? Děkujeme všem dětem za  upřímně projevenou radost a  nadšení, s  nímž si užívaly připravený program. Doufáme, že děti prožily týden nezapomenutelných zážitků, nových kamarádství a  měly příjemně zpestřené prázdniny. Poděkování patří i  rodičům, a to za důvěru, se kterou nám své dětičky svěřili. Těšíme se, že se s vámi všemi sejdeme příští rok! Text a foto: Dana Hessová


já vám předepisuji tak silné prášky na spaní a pak vás potkám ve dvě ráno ve vinárně. Ale, pane doktore, ty prášky jsou . . .

Soutěžní křížovka o ceny! Vyluštěnou tajenku zašlete do 10. října 2015 e-mailem na adresu: listy@unob.cz Dva výherce odměníme věcnou cenou. Tajenka z č. 5: … a myslíte, že si dá říct? Výherci z č. 5: Jan Kyselák a Petra Dohnalová.

Šance pro dva čtenáře

Knihy do soutěže věnovalo nakladatelství HOST.

SUDOKU 7

3 9

1 5

5

4 4 1 8

1 6

6

9

6 3

8

2

3 5

1

7

4 8

7

3

2

6

1 9 4

6

3

2

5 8

8

9

9

1 2

6

7

9

6

2

5

5

8 7

4

6

8

3

4 9

5

3

7

6

4 5

6

3 8

9

2 9

9

2

1 4

2

6

1

5 9 8

1

sudoku na PARNÉ SRPNOVÉ dny – luštěte na DOVOLENÉ U MOŘE, NA PROCHÁZKÁCH, NA PLOVÁRNÁCH A RYBNÍCÍCH NEBO JEN TAK V POHODLÍ DOMOVA 1

4

4

9 8

2 7

2

9

4 9

1

9

5 1

1

8

3

3 1

5

6

1 8

7

2

8

4

6

5

4

9

4

9 6 4

7

6

7 5

6

9

6

2

6 5

5 2

2

6 8

4

7 3

2

8

1 2

4

7 6

1

6

8 8

6

5

5 9

2 6

8 9

3 1 8

7

4

7


Po stopách legionářů ve Francii Bayonne, bajonet a sto let Zde naši dobrovolníci přísahali Přímořské město Bayonne se rozkládá v departementu Pyrénées-Atlantiques v regionu Akvitánie v povodí řeky Adour, která pramení v Pyrenejích. Žije zde přes 45 tisíc obyvatel. Pobřeží Atlantiku se pyšní nádhernou architekturou, která jako krajka vroubí široké písčité pláže. Zdejší zvláštní klima pozitivně ovlivňuje kvalitu bordeauxského vína i  vysokou kvalitu surovin, z  nichž v  konečném výsledku vzniká originální šunka, která je i  turistickým lákadlem. Při její výrobě se důsledně respektuje tradice i historie oblasti, a proto se produkuje a hlavně konzumuje již několik staletí! V Bayonne se také vyrábějí zbraně, ostatně jedna z nich byla podle názvu města pojmenována. Dnes zde firma Darmes de Bayonne například vyrábí devítirannou expanzní pistoli MAB 7,65. Její výrobky za války sloužily oběma válčícím stranám. Autobus zastavil ve  středu města. Právě dnes naše slavnostní piety celé naší cesty po Francii vrcholí. Krátká prohlídka města a  pak dopolední setkání s  delegací, která nás dostihla letadlem z  Paříže. V  Bayonne se totiž před sto lety setkali Češi a  Slováci, aby zde podstoupili vojenský výcvik a  následně tak dali ve francouzské cizinecké legii základ vzniku roty Nazdar. Zdejší radnici zcela ovládla slavnostní atmosféra, setkali se

Památník padlým v Bayonne zde naši legionáři v dobových uniformách spolu s  francouzskými veterány. Paní místostarostka Sylvie Durruty přivítala naši delegaci, ale i francouzské veterány s nejvyššími řády a vyznamenáními hrdě nesoucími jejich bojové prapory. Proslovy u naší pamětní desky, která je zde instalována od roku 1928, reagovaly na současné pozitivní vztahy mezi našimi zeměmi. Bude zde umístěna i další pamětní deska se znakem ČsOL.

Detail piety u pomníku v Bayonne

Špalír, který delegace utvořila v místní radnici, kde je pamětní deska

Pak se delegace přesunuly k nedalekému památníku padlých, umístěnému u zdi bývalého bastilionu. Zde se totiž nachází česko-francouzská pamětní deska věnovaná slavnostní přísaze příslušníků roty Nazdar (Compagnie), která se odehrála 12. října 1914. Rota nese název podle tehdy nejrozšířenějšího sokolského pozdravu „nazdar“! Původně sestávala z asi 250 dobrovolníků. Již 23. října 1914

odešla na frontu do  kraje Champagne, kde bojovala v  řadách Marocké divize. Prvním padlým byl sedmnáctiletý Lumír Březovský, který po průstřelu plic zemřel 12. prosince 1914. Místopředseda Parlamentu ČR Petr Gazdík, poté co položil květiny k pamětní desce, přednesl vzpomínku na  statečné vlastence: „Šli dobrovolně do  boje a  před jejich statečností se skláníme!“ Paní místostarostka připomněla památníky padlých a  s  povděkem ocenila příjezd legionářů po sto letech. Přiznala se také, že až vlastně nyní si uvědomila význam desky na bayonnském pomníku a  obsah názvu ulice České legie, v níž má v centru města byt. S  projevem vystoupil i  bratr Pavel Budinský, který svými slovy umocnil prožitek tohoto slavnostního okamžiku: „Hrdinové roty Nazdar nebudou zapomenuti.“ V  závěru piety vystoupil historik Petr Hofman, který se zaujetím vylíčil historii a osud praporu, který rota na tomto místě obdržela jako bojovou zástavu. Odpolední slunce výrazně postoupilo k západu, když se s  námi rozloučila „letecká část“ delegace. Naše mise však pokračovala na  nedalekém atlantském pobřeží v  Biarritzu. I  krátká zastávka zde na  pobřeží Atlantiku nám umožnila chvilku relaxace v  mořské vodě. Na  pláži, nad níž se na vysokém pobřeží pyšně tyčilo několik staveb v podobě milionářských zámečků, čas rychle běžel. Nekompromisní signál velitele poutě nás opět pozval do  busu. Jednosměrka nás však do  Francie nepustila, a tak jsme se museli jet otočit až na  španělské území. I  toto nepochybně zajímavé zpestření jízdy se vryje do  paměti. Náročný den pokračoval dvousetkilometrovým přesunem do Bordeaux, kde byl konečně zasloužený nocleh. Polovina naší poutě byla za námi. Text a foto: Jan Kux

Profile for Univerzita obrany v Brně

Listy UO XI/6  

Slavnostní vyřazení absolventů • Nástup nováčků na výcvik • Američtí kadeti navštívili UO • Open art na Klubu UO • Nadrotmistr Hruška na fra...

Listy UO XI/6  

Slavnostní vyřazení absolventů • Nástup nováčků na výcvik • Američtí kadeti navštívili UO • Open art na Klubu UO • Nadrotmistr Hruška na fra...

Profile for 99514
Advertisement