Naučte se kreslit pravou mozkovou hemisférou (2021)fa

Toto nové vydání obsahuje:  nový úvod;  nové poznatky založené na posledních výzkumech plasticity mozku a enormních schopnostech učit se nové věci při využití pravé hemisféry;  informace o výzkumu mozkových funkcí a o tom, jak schopnost kreslit jakožto silná stránka pravé hemisféry může sloužit jako prostředek proti lineárně, analyticky a digitálně zaměřenému světu;  propojení výuky kreslení se světem podnikání, managementu, výzkumu a dalších;  tradiční postup výuky pěti základních dovedností kreslení s nově upravenou kapitolou o vnímání vztahů mezi úhly a proporcemi;  rady, jak posílit kreativní přístupy k řešení problémů využitím schopností pravé mozkové hemisféry;  a v neposlední řadě nové ukázkové a vzorové reprodukce mistrovských kreseb.

Kniha, která pomohla milionům lidí naučit se kreslit, pomůže i vám!

„Není to jen kniha o kreslení, ale kniha o žití. Tento brilantní přístup k výuce kreslení… by neměl být označen jen za pouhý text. Je osvobozující!“ — Los Angeles Times

Zoner Press tel.: 532 190 883 e-mail: knihy@zoner.cz www.zonerpress.cz ZONER software, a.s., Nové sady 18, 602 00 Brno

Před kurzem

Po kurzu

O AUTORCE Dr. Betty Edwardsová pravidelně přednáší na univerzitách, uměleckých školách a ve firmách.

Před odchodem do penze působila jako profesorka výtvarných umění na California State University v Long Beach. Získala doktorát z výtvarného umění, pedagogiky a percepční psychologie na UCLA (University of California, Los Angeles). Televizní show Today o ní natočila reportáž a psalo se o ní v časopisech Time, Los Angeles Times, The Seattle Times, Reader’s Digest a v mnoha publikacích.

Pro inspiraci a rozšiřující informace navštivte webové stránky autorky: www.drawright.com.

DOPORUČENÁ CENA: 370 KČ KATALOGOVÉ ČÍSLO: ZRK2015

ISBN 978-80-7413-448-7

9 7 8 8 0 7 4

1 3 4 4 8 7

NAUČTE SE KRESLIT PRAVOU MOZKOVOU HEMISFÉROU

Více než 2,5 milionu prodaných kusů originálu knihy, která se k vám dostává v překladu jako Naučte se kreslit pravou mozkovou hemisférou, z ní činí nejprodávanější a světově nejrozšířenější knihu o kreslení. Ať jste profesionální umělec, člověk, kterého kreslení prostě jen baví, nebo jste s kreslením skončili v dětství a myslíte si, že neumíte kreslit, tato kniha je určena právě vám. Dodá vám důvěru ve své schopnosti, prohloubí umělecký způsob vnímání a naučí vás dívat se na svět a věci okolo novým způsobem.

Betty Edwardsová

NEJNOVĚJŠÍ UPRAVENÉ VYDÁNÍ OBLÍBENÉ UČEBNICE KRESLENÍ!

Betty Edwardsová

N AU Č T E S E K R E S L I T

PRAVOU MOZKOVOU

DRAWING ON THE RIGHT SIDE OF THE BRAIN Copyright © 1979, 1989, 1999, 2012 by Betty Edwards All rights reserved including the right of reproduction in whole or in part in any form.

This edition published by arrangement with TarcherPerigee, an imprint of Penguin Publishing Group, a division of Penguin Random House LLC.

NAUČTE SE KRESLIT PRAVOU MOZKOVOU HEMISFÉROU Betty Edwardsová Šéfredaktorka: Iva Šišperová Překlad: Tomáš Sládek, Mgr. Ivana Vrajová, Mgr. Pavla Němečková DTP a obálka: Petr Bernát Copyright © ZONER software, a.s.

2021 – nové upravené vydání. Všechna práva vyhrazena.

Zoner Press Katalogové číslo: ZRK2015 Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být reprodukována ani distribuována žádným způsobem ani prostředkem, ani reprodukována v databázi či na jiném záznamovém prostředku či v jiném systému bez výslovného svolení vydavatele s výjimkou zveřejnění krátkých častí textů pro potřeby recenzí.

Dotazy týkající se distribuce směřujte na: Zoner Press ZONER software, a.s.

Nové sady 18, 602 00 Brno tel.: 532 190 883 e-mail: knihy@zoner.cz www.zonerpress.cz www.facebook.com/Zonerpress www.facebook.com/groups/rajtvorilku www.instagram.com/zoner_press_brno/

ISBN 978-80-7413-448-7

Naučte se kreslit pravou mozkovou hemisférou Betty Edwardsová

Věnování

Mým vnučkám, které umí kreslit, jako ryby plavat a ptáci létat, jednoduše díky občasnému sezení na tátových workshopech kreslení.

Drahá Sophie a Francesco, tato kniha je pro vás s velkými díky za všechnu tu radost, kterou jste mi přinesly do života.

Autoportrét Sophie Bomeislerové, 29. července 2011, kdy jí bylo 11.

Autoportrét Francescy Bomeislerové, 29. července 2010, kdy jí bylo 8.

Obsah

Poděkování

9

Předmluva

13

Kapitola 1

Kreslení a umění jízdy na kole

34

Kapitola 2

Kreslení – první kroky

44

Kapitola 3

Váš mozek: Pravá a levá strana

60

Kapitola 4

Přechod z levé na pravou

78

Kapitola 5

Kreslení dětským způsobem

96

Kapitola 6

Vnímání okrajů

116

Kapitola 7

Vnímání prostoru

144

Kapitola 8

Vnímání vztahů

170

Kapitola 9

Kreslení portrétů z profilu

200

Kapitola 10

Vnímání světla, stínů a tvaru

236

Kapitola 11

Využití vašich nových schopností ke kreativnímu řešení problémů

272

Kapitola 12

Kreslení podle vnitřního umělce

294

Slovníček pojmů

300

Použitá literatura

303

Předmluva

Kreslení patřívalo k civilizovaným věcem, jako jsou čtení a psaní.

Učilo se na základních školách. Bylo demokratické. Vedlo k pocitu štěstí.1 —Michael Kimmelman

Po více než 30 let práce na Naučte se kreslit pravou mozkovou hemisférou stále probíhala. Od původního vydání v roce 1979 jsem tuto knihu přepracovala třikrát, pro každé desetiletí zvlášť: První verze vyšla v roce 1989, druhá v roce 1999 a třetí v roce 2012. V každém přepracovaném vydání bylo mým hlavním záměrem začlenit vylepšení výuky, která jsme já a moje skupina vyučujících shromáždili během neustálé výuky kreslení v uplynulých letech, a také nadnést aktuální nápady a informace ze vzdělávání a neurovědy, které se týkají kreslení.

Jak uvidíte v této nové verzi, hodně původního materiálu zůstalo, prošel zkouškou času a já jsem vypilovávala lekce a zdokonalovala instrukce. Navíc mám nové poznatky o pravomozkové významnosti, která získává na síle, a o ohromující, relativně nové vědě – neuroplasticitě. Vypracovala jsem si plán pro svůj životní cíl, kterým je možnost, že se ve veřejných školách

Předmluva

1. Z „Výstava o kreslení vykouzlí čas, kdy se po Zemi potulovali amatéři“, New York Times, 19. července 2006.

Michael Kimmelman je autor a hlavní kritik umění v New York Times.

13

bude opět učit kreslení, a to nejen jako civilizovaná věc a cesta k pocitu štěstí, ale také jako percepční průprava, která podpoří kreativní myšlení.

Síla percepce Mnoho mých čtenářů intuitivně chápe, že tato kniha není jen o naučení se kreslit a také rozhodně není o Umění s velkým U. To správné téma je percepce (vnímání, proces vnímání). Ano, lekce pomáhají mnoha lidem získat základní schopnost kreslit a to je hlavním záměrem této knihy. Ale zásadnější úmysl byl vždy přitáhnout pozornost k funkci pravé mozkové hemisféry a naučit čtenáře, jak vidět novými způsoby, s nadějí, že objeví, jak přenést percepční dovednosti na myšlení a řešení problému. V oblasti vzdělávání se to nazývá „přenos učení“ (transfer of learning), což vždy bývalo považováno za obtížné naučit, a často učitelé, včetně mě, doufají, že k němu prostě nějak dojde. Nicméně, přenosu učení se nejlépe dosahuje přímým učením, a proto v kapitole 11 tohoto přepracovaného vydání podporuji, že přenos zahrnuje nějakou přímou instrukci k tomu, jak percepční dovednosti, naučené při kreslení, mohou být použity k myšlení a řešení problémů v jiných oblastech.

Cvičení kreslení v knize jsou skutečně na základní úrovni a zaměřená na začátečníky. Kurz je vytvořen pro lidi, kteří neumějí vůbec kreslit, kteří si myslí, že pro kreslení nemají nadání, a věří, že se pravděpodobně kreslit nenaučí. Za ta léta jsem řekla již mnohokrát, že tato kniha není o umění, ale je to spíše jako učit se číst – co všechno se musíte naučit, abyste uměli číst: abeceda, hláskování, slabikování, slovní zásoba atd. A právě tak jako je naučit se číst nezbytně důležitým cílem, protože dovednosti čtení se přenáší na každý další druh učení, od matematiky a vědy po filozofii a astronomii, věřím, že naučit se kreslit se za čas ukáže být stejně nezbytnou dovedností, takovou, která poskytne stejně přenosné schopnosti provádět a podporovat porozumění významu vizuální a verbální informace. Dokonce půjdu se svou

14

Naučte se kreslit pravou mozkovou hemisférou

Kapitola 1 Kreslení a umění jízdy na kole

Maurits Cornelis (M. C.) Escher, Kreslící ruce, 1948. © 2011 The M. C. Escher Company-Holland. Všechna práva vyhrazena. www.mcescher.com

„Učení se kreslit je vlastně záležitost učení se vidět – vidět správně – a to znamená o dost víc, než jen dívat se očima.“ — Kimon Nicolaides, The Natural Way to Draw, 1941

Kreslení je zajímavý proces, propojený s viděním do takové míry, že lze tyto dvě činnosti jen těžko oddělit. Schopnost kreslit závisí na schopnosti vidět jako umělec – a takový způsob vidění může váš svět úžasně obohatit.

V mnoha ohledech se vyučování kreslení podobá učení jízdy na kole. Je velmi těžké cokoliv vyjádřit slovy. Pokud někoho učíte jezdit na kole, mohli byste říct: „Prostě nasedneš, šlápneš do pedálů, získáš rovnováhu a jedeš.“ To samozřejmě nic nevysvětluje a nakonec stejně nejspíš řeknete: „Tak já nasednu a ukážu ti to. Sleduj, jak se to dělá.“ A stejně je to i s kreslením. Většina učitelů výtvarné výchovy a většina učebnic nabádá začátečníky ke „změně způsobu vidění věcí“ a k „naučení správného vidění“. Problém je, že vysvětlit správný způsob vidění je stejně těžké jako vysvětlit, jak udržet rovnováhu na kole, a učitel nakonec pravděpodobně stejně řekne: „Prostě se podívej na tyhle příklady a zkoušej dál. Časem na to snad přijdeš.“ Téměř všichni se nakonec naučí jezdit na kole, ale zdaleka ne všichni vyřeší problémy s kreslením. Přesněji řečeno, většina lidí se nikdy nenaučí vidět tak dobře, aby mohla kreslit.

Magická schopnost kreslení Protože se zdá, že málokterý člověk má schopnost správně vidět a kreslit, jsou umělci často považováni za lidi se vzácným talentem od boha. Mnoha lidem připadá kreslení jako tajemný proces mimo lidské chápání.

Samotní umělci se málokdy snaží toto tajemství odhalit.

Pokud se zeptáte umělce (tedy člověka, který umí dobře kreslit ať už díky dlouhému trénování, nebo náhodnému zjištění, jak správně vidět): „Jak dokážeš kreslit tak realisticky – třeba portrét nebo krajinu?“ Nejspíš vám odpoví: „Asi mám prostě talent,“ nebo „Fakt nevím. Prostě začnu a ono se to nějak vyvine,“ případně „No, prostě se na daný objekt podívám a nakreslím, co vidím.“ Poslední odpověď zní logicky a jasně. Ale když se nad

36

Naučte se kreslit pravou mozkovou hemisférou

ní zamyslíte, zjistíte, že vlastně vůbec nic nevysvětluje a dále zachovává jakýsi mýtus ohledně „magické“ schopnosti kreslení.

Ačkoliv tento přístup k výtvarným schopnostem způsobuje, že si veřejnost umělců a jejich práce cení, neposkytuje jednotlivým lidem zrovna dobrou motivaci do začátků s kreslením ani nepomáhá učitelům při vysvětlování. Často mají lidé naopak pocit, že by se do kurzů kreslení ani přihlašovat neměli, protože ještě neumí kreslit ani trochu. To je totéž, jako byste se rozhodli nechodit na kurz francouzštiny, protože francouzsky ještě vůbec neumíte, nebo že nepůjdete na lekce tesařství, když nemáte ponětí, jak postavit dům.

Kreslení se lze naučit a lze je i učit Pevně věřím, že kreslení je dovednost, kterou se může pomocí dobrých instrukcí naučit každý normální člověk s průměrným zrakem a průměrnou koordinací očí a rukou. Někdo, kdo má dostatečnou schopnost například podepsat účtenku nebo napsat e-mail nebo textovou zprávu, se může naučit i kreslit. Dlouhá historie vizuálního umění, od prehistorických dob do současnosti, dokazuje, že vnímání světa skrze kresby je vrozená schopnost našich tvárných mozků.

A během toho, když se učíte kreslit, bezpochyby vznikají v mozku nová spojení, která mohou být užitečná pro myšlení jako takové po celý život. Naučit se vidět jiným způsobem vyžaduje, abyste používali svůj mozek jinak. Zároveň se dozvíte něco o tom, jak váš mozek zpracovává vizuální informace, a o tom, jak lépe tento proces řídit. Jedním aspektem této kontroly je naučit se odklonit se od našeho obvyklého způsobu myšlení – hlavně slovy.

Obracíme pozornost na stavy vědomí Cvičení a instrukce v této knize byly výslovně navrženy pro lidi, kteří vůbec neumí kreslit, myslí si, že mají málo talentu, nebo Kreslení a umění jízdy na kole

„Malíř kreslí svýma očima, nikoliv rukama. Pokud něco vidí, a vidí to jasně, pak to dokáže zobrazit.

Zobrazování vyžaduje mnoho práce a opatrnosti, ale není o nic náročnější na svaly, než je napsání jména.

Důležité je jasně vidět.“ — Maurice Grosser, The Painter’s Eye, 1951

Pokud se pro někoho jistý druh aktivity, jako třeba malování, stane běžným způsobem vyjadřování, zcela přirozeně se pak chopí kreslicích nástrojů a pustí se do práce – bude to pro něj podmanivé a působivé, jako by se dostával do vyšších stavů.

— Robert Henri, The Art Spirit, 1923

37

Iluzi vázy/obličejů proslavil dánský psycholog Edgar Rubin v r. 1915, ale mnoho verzí se objevilo už v 18. století ve francouzských tiscích a rytinách.

Tento obrázek představuje volbu ve způsobu vnímání: buď váza nebo profily dvou obličejů. Spousta lidí nedokáže vidět vázu i obličeje zároveň.

Váza a obličeje: Cvičení pro dvojitý mozek Následující cvičení jsou navržena tak, aby vám pomohla pochopit přechod z režimu dominantní levé hemisféry do subdominantního R-módu. Mohla bych tento proces donekonečna popisovat, ale jenom vy sami můžete na vlastní kůži prožít tu změnu, jemný přechod mezi subjektivními stavy. Fats Waller kdysi řekl: „Pokud se musíte ptát, co je to jazz, nikdy se to nedovíte.“ A tak je to i s R-módem – přechod si musíte sami prožít, poznat stav R-módu. Prvním krokem je následující cvičení, jehož cílem je vyvolat konflikt mezi oběma režimy. Následuje rychlé cvičení, které má za úkol vyvolat mentální konflikt.

Co budete potřebovat: • • • •

Kreslicí papír.

Psací tužku č. 2.

Ořezávátko.

Kreslicí desku a pásku.

Obrázek 4-1 představuje slavnou optickou iluzi, nazývanou Váza/obličeje, protože v ní lze vidět buď: • dva profily naproti sobě nebo • symetrickou vázu uprostřed.

Obr. 4-1.

Co budete dělat:

5. Důvodem pro dvě verze profilu je to, abyste si vzorový obrázek při kreslení nezakrývali rukou.

80

Než začnete, přečtěte si všechny pokyny k tomuto cvičení.

1. Nejprve okopírujte jednu polovinu obrázku. Pokud jste praváci, zkopírujte profil na levé straně papíru směrem doprostřed, jak vidíte na obr. 4-2. Pokud jste leváci, nakreslete profil na druhou stranu (obr. 4-3).5 Jestli chcete, můžete si vytvořit vlastní verzi profilu.

2. Dále nakreslete vodorovné linky na vrchní i spodní straně profilu, které budou tvořit spodek a vršek vázy (obr. 4-2 a 4-3).

Naučte se kreslit pravou mozkovou hemisférou

3. Teď si vezměte tužku a přejeďte s ní váš nakreslený profil od shora dolů. Pojmenovávejte nahlas, po čem zrovna tužkou přejíždíte: „Čelo… nos… horní ret… dolní ret… brada… krk.“ Můžete to klidně zopakovat, znovu nakreslit linie profilu, abyste si udělali jasno, co ta slova znamenají.

4. Pak nakreslete na druhou stranu papíru chybějící druhý profil, kterým dokončíte symetrickou vázu.

5. Až se dostanete někde k čelu nebo k nosu, budete možná zažívat zmatení nebo konflikt. Soustřeďte se na ten pocit.

6. Smysl tohoto cvičení je, abyste se zamysleli: „Jak ten problém vyřeším?“

Obr. 4-2. Pro praváky.

Pusťte se do cvičení. Mělo by vám zabrat pět nebo šest minut.

Proč jste dělali tento úkol Téměř všichni mí studenti zažívají během tohoto cvičení jisté zmatení či konflikt. Hrstka lidí dokonce zažila i chvilku paralýzy. Pokud se vám to stalo, bylo to nejspíš ve chvíli, kdy jste měli změnit směr tahu, ale nevěděli jste, kterým směrem. Konflikt mohl být i tak velký, že jste dokonce ani nebyli schopni pohnout tužkou.

A to je cílem tohoto cvičení: vytvořit takový konflikt, že si každý alespoň trochu prožije mentální „zásek“, ke kterému může dojít, když jsou instrukce vzhledem k úkolu nedostačující. Myslím, že vzniklý konflikt se dá vysvětlit takto: Zadala jsem vám pokyny, které do úlohy silně zapojily verbální část mysli. Vzpomeňte si, jak jsem říkala, že máte každou část profilu pojmenovat a udělat si jasno v tom, co ta slova znamenají, a zdůraznila jsem slovo symetrický.

Pak jsem vám dala úkol (dokončit druhý profil a zároveň vázu), který lze dokončit pouze s použitím vizuální, prostorové části mozku. To je ta část, která vnímá a nonverbálně chápe vztahy velikostí, tvarů, úhlů a křivek.

Přechod z levé na pravou

Obr. 4-3. Pro leváky.

81

U kresby vázy/obličejů a kresby vzhůru nohama jsme si předvedli naši hlavní strategii pro to, jak „odsunout stranou“ dominantní levou verbální hemisféru a upřednostnit R-mód: Předložit mozku takový úkol, který levá hemisféra nemůže nebo nechce vyřešit.

Nyní si vyzkoušíme jinou strategii vedoucí k ještě silnějšímu přesunu v našem vnímání.

Obr. 6-1. V puzzle jsou okraje a kontury jednotlivých tvarů společné.

Rychlé shrnutí pěti percepčních schopností potřebných ke kreslení V této kapitole se zaměříme na vnímání okrajů – jednu ze základních kreslicích dovedností. Připomeňme si, že jsou tady ještě další čtyři, a dohromady tvoří obecný základ pro kreslení: 1. Vnímání okrajů („sdílené“ kontury lineární kresby) 2. Vnímání prostorů (v kresbě mluvíme o negativním prostoru) 3. Vnímání vztahů (známých jako perspektiva a proporce) 4. Vnímání světel a stínů (nazývané také „stínování“) 5. Vnímání celku (tvar, „gestalt“, podstata věcí) Spousta lidí se tyto základní schopnosti musí naučit, tak jako vy v této knize, protože je náročné přijít na ně samostatně.

První základní dovednost: vnímání okrajů

Umělecký koncept hran se občas objevuje i v literatuře. Maďarský romanopisec Sándor Márai napsal: „Bylo to, jako by něco smylo hranice.

Všechno se prostě dělo, neohraničeně, bez okrajů. Nyní, o mnoho později, pořád ještě nevím, kde jsem, kde věci v mém životě začaly nebo skončily.“ — Sándor Márai, Portraits of a Marriage (do angličtiny přeložil George Szirtes), 2011

118

V kresbě má pojem „okraj“ speciální význam, odlišný od jiných definic, jako je hranice nebo obrys. Okraj znamená v kresbě místo, kde se setkávají dvě věci, a linie, která společný okraj vyznačuje, se nazývá kontura. Konturní linie je vždy hranice dvou věcí zároveň – tedy sdílený okraj. Cvičení s vázou/obličeji tento koncept ilustruje. Linie, kterou kreslíte, je zároveň okraj vázy i okraj profilu. U kresby portrétu Stravinského konturní linie znázorňující například okraje košile, kravaty, vesty a saka jsou všechny sdílené okraje. Pro ověření se vraťte na str. 89.

Naučte se kreslit pravou mozkovou hemisférou

Dětské puzzle na obr. 6-1 také ilustruje tento koncept. Linie pro okraj loďky zároveň znázorňuje okraj vody. Okraj plachty je zároveň okraj oblohy i vody. Jinými slovy: voda končí tam, kde začíná loďka, u společného okraje. Voda a obloha končí tam, kde začíná plachta, u společných okrajů. Pokud nakreslíte jedno, musíte také nakreslit druhé. Všimněte si také, že vnější okraj puzzle, tedy rám formátu, nebo také hraniční okraje kompozice (které jsou překvapivě důležité u všech výtvarných děl), je zároveň vnějším okrajem tvaru oblohy, země a vody. Výhody tohoto konceptu objevíte v cvičeních v této kapitole, ale především jakmile se začneme věnovat druhé základní dovednosti kreslení – vnímání negativního prostoru (kapitola 7).

Nicolaidova obrysová kresba Obrysová kresba jako metoda výuky byla představena v roce 1941 uznávaným učitelem umění Kimonem Nicolaidem v jeho knize The Natural Way to Draw a je stále široce využívaná. Obrys (kontura) znamená „okraj“. Nicolaides studentům doporučoval, aby si během kreslení představovali, že se dotýkají okrajů předmětu, který kreslí, což má aktivovat kromě zraku i hmatové smysly. Díky tomu studenti daleko lépe znázorňovali to, co vidí. Možná protože se tak více soustředili na konkrétní okraje a odvedlo je to od kreslení symbolů. Nicolaides také vyžadoval, aby se studenti během kreslení dívali více na kreslený objekt než na kresbu samotnou.

Já používám trochu drastičtější variantu Nicolaidovy obrysové kresby, kterou nazývám „čistě obrysová kresba“, a vaše levá hemisféra z ní rozhodně nebude nadšená. Cvičení vyžaduje, abyste pomalu postupně kreslili vše, co vidíte, aniž byste se podívali na samotnou kresbu. L-mód odmítá pečlivé, komplexní vnímání prostorových a vztahových informací a přenechává místo R-módu. Stručně řečeno, čistě obrysová kresba nesedí stylu levého mozku. Zato pro pravý mozek je jako dělaná – a přesně to potřebujeme.

Vnímání okrajů

Kimon Nicolaides, Žena v klobouku.

Sbírka autora. „Pouze vidět tedy nestačí. Je třeba mít s kresleným objektem jasný, čerstvý kontakt tolika smysly, kolika je to jen možné – a obzvlášť dotykem.“ — Kimon Nicolaides, The Natural Way to Draw, 1941

119

První krok: kreslení přímo na obrazovou rovinu Co budete potřebovat: • • • •

Obr. 6-4. Prostorově zkrácený pohled na ruku.

Čirou plastovou obrazovou rovinu.

Obyčejný fix s měkkým hrotem.

Ostrou tužku č. 2.

Oba hledáčky.

Než začnete, přečtěte si všechny pokyny k tomuto cvičení.

V další sekci vám obrazovou rovinu vysvětlím, teď ji ale jednoduše použijete podle pokynů. Chápu, že instrukce se zdají zdlouhavé a nudné, ale takové prostě instrukce prostřednictvím slov jsou. Pokud bych vám to mohla předvést, nepotřebovali bychom slova. Uvidíte, že jednotlivé kroky nejsou složité.

Co budete dělat:

Obr. 6-5. Nakreslete okraje formátu na plastovou obrazovou rovinu.

1. Položte si ruku před sebe na stůl nebo na desku (levou ruku, pokud jste praváci, pravou, pokud jste leváci) s prsty ohnutými směrem nahoru k vašemu obličeji. Toto je prostorově zdeformovaný pohled na vaši ruku. Představte si, že tento prostorově zdeformovaný pohled teď budete kreslit.

2. Pokud jste stejní jako většina mých studentů, nebudete vědět, jak na to. Kreslit takovou třídimenzionální formu s částmi, které jsou v prostoru nataženy směrem k vám, vám bude připadat příliš složité. Ani byste nevěděli, kde začít.

Právě maskovací rámečky (hledáčky) a plastová obrazová rovina vám pomůžou. Zkuste oba hledáčky a zjistěte, který lépe odpovídá vaší ruce, kterou máte položenu v prostorově zdeformované pozici směrem k vám. Muži často potřebují větší maskovací rámeček a ženy menší. Jeden si vyberte.

3. Vybraný maskovací rámeček připevněte na vrchní stranu čiré plastové obrazové roviny.

Obr. 6-6. Na obrazovou desku nakreslete obrysy vaší ruky.

126

Naučte se kreslit pravou mozkovou hemisférou

4. Pomocí fixu nakreslete „formát“ obrazu na desku tak, že okopírujete vnitřní okraje hledáčku. Tento formát pak vymezuje vnější hranici vaší kresby. Viz obr. 6-5.

5. Ruku na stole držte ve stále stejné pozici a obrazovou rovinu opatrně opřete o palec a ukazováček ruky. Trochu s ní pohněte, dokud nebude dobře ležet na ruce.

6. Vezměte do ruky fix, upřete zrak na ruku pod obrazovou rovinou a zavřete jedno oko. (Proč je nutné zavřít jedno oko, vysvětlím později. Teď to, prosím, prostě udělejte.)

7. Vyberte si hranu, kterou začnete kreslit, kteroukoliv. Fixem kreslete na plastovou desku hrany tvarů přesně tak, jak je vidíte. Nepokoušejte se tvary „uhádnout“, nepojmenovávejte části, nepřemýšlejte nad tím, proč jsou hrany takové, jaké jsou. Vaším cílem je, stejně jako u kresby vzhůru nohama a čistě obrysové kresby, nakreslit přesně to, co vidíte, s co největším množstvím detailů, které se dají s fixem zvládnout (není tak přesný jako tužka).

8. Pokud možno nehýbejte hlavou a mějte stále jedno oko zavřené. Nepokoušejte se podívat, co se nachází „za“ tvary, které vidíte. Buďte v klidu. (Opět vysvětlím později.)

9. Případné chyby můžete opravit prostým smazáním pomocí navlhčeného ubrousku nebo kapesníku, není problém nakreslit části znova.

Po dokončení Plastovou obrazovou rovinu položte na čistý list papíru, abyste si mohli dobře prohlédnout, co jste nakreslili. Můžu docela jistě předpovědět, že budete ohromeni. S relativně malým množstvím námahy jste dokázali jednu z těžkých kreslicích úloh – nakreslit lidskou ruku v prostorové deformaci. Velcí umělci v minulosti trénovali kresbu rukou neustále znovu a znovu (viz kresby Vincenta van Gogha, obr. 6-7).

Vnímání okrajů

Obr. 6-7. Vincent van Gogh, Skici se dvěma rozsévači. St. Remy, 1890.

Se svolením Van Gogh Museum, Amsterdam (Vincent van Gogh Foundation).

127

Obr. 9-6. Místo proporce jedna ku jedné, vzhledem k vrcholku a spodnímu okraji lebky, je proporce této studentské kresby asi jedna ku jedné čtvrtině.

Obr. 9-7. Se svolením studenta jsem obkreslila spodní část hlavy a horní část zvětšila tak. aby byl poměr proporcí jedna ku jedné. Jak můžete vidět, výsledný vzhled kresby se změnil.

210

obličej a jeho rysy než čelo a vlasy. Horní polovina hlavy se zřejmě jeví méně zajímavá a mozek ji tedy vnímá jako menší. Tato chyba potom vede k tomu, čemu říkám „useknutí lebky“ – nejčastější chyba, kterou začínající studenti dělávají (obr. 9-6, 9-7).

Na tento problém jsem poprvé narazila, když jsem učila skupinu začátečníků na univerzitě. Pracovali na portrétech a postupně jeden po druhém „odsekávali“ lebky modelů. Podrobila jsem je typickým otázkám: „Nevidíte, že úroveň očí se nachází zhruba v polovině hlavy mezi bradou a vrcholem vlasů?“ A oni odpověděli, že nevidí. Řekla jsem jim tedy, ať si přeměří nejprve hlavu modelu a pak i svoji hlavu a hlavy ostatních studentů. „Tak co, vychází to jedna ku jedné?“ „Ano,“ odpověděli oni. „No,“ povídám, „tak teď už určitě vidíte i na hlavě modelu, že proporční vztah je jedna ku jedné, že?“ Ale oni řekli, že to stále nevidí – jeden student dokonce pronesl: „Uvidíme to, až tomu budeme moci věřit.“ Toto ještě nějakou dobu pokračovalo, dokud se mi konečně nerozsvítilo a nezeptala jsem se jich: „Říkáte mi tu, že ten vztah vážně nevidíte?“ „Ne, opravdu to nevidíme.“ A právě v té chvíli jsem si uvědomila, že mozkové procesy brání přesnému vnímání a způsobují tuto chybu. Jakmile jsme se na tomto jevu shodli, byli už studenti schopni pochopit správné proporce a problém byl brzo vyřešen. Teď musíme váš mozek strčit do logické krabice, ze které není úniku (ukázáním nezvratných důkazů), která mu pomůže přijmout správný způsob pozorování proporcí hlavy.

Horní část hlavy je každopádně důležitá Navzdory očekávání mívají studenti spoustu vážných problémů, když se učí pozorovat a kreslit rysy lidské hlavy. Vytvořila jsem několik kreseb (obr. 9-8 a, b, c; 9-9 a, b, c), abych ukázala, jak důležité je zachytit celou lebku a rysy obličeje, a ne useknout vršek hlavy, protože náš mozek rozhodl, že je méně důležitý, a proto se mu zdá být menší. Nalevo jsem nakreslila pouze rysy Naučte se kreslit pravou mozkovou hemisférou

obličeje bez zbytku hlavy. Uprostřed jsou ty samé rysy s chybně oříznutou lebkou. Napravo jsou opět ty samé rysy a zbytek lebky nakreslený ve správných proporcích vzhledem k obličejovým rysům a spodní části hlavy.

Jak můžete vidět, nejsou to rysy obličeje, co způsobuje problém s proporcemi. Je to poměr rysů obličeje k celé hlavě.

Jasný příklad chybně „useknuté lebky“ můžete vidět na obrázku 9-10, kresbě tesaře od Vincenta van Gogha (září 1881). Kresba je z období, kdy malíř usiloval o to, naučit se kreslit správně.

Obr. 9-8a. Pouze rysy obličeje.

Obr. 9-8b. Stejné rysy ale chybné „oříznutí“ hlavy.

Obr. 9-8c. Stejné rysy a plný tvar lebky.

Obr. 9-9a. Pouze rysy obličeje.

Obr. 9-9b. Stejné rysy ale chybné „oříznutí“ hlavy.

Obr. 9-9c. Stejné rysy a plný tvar lebky.

Kreslení portrétů z profilu

211

19. Až budete kreslit vlasy svého modelu, rozhodně nebudete chtít kreslit jednotlivé vlasy. Studenti se mě často ptají: „Jak se kreslí vlasy?“ Tato otázka myslím spíše znamená: „Chci rychlý a jednoduchý způsob, jak dobře nakreslit vlasy.“ Ale odpověď na otázku zní: „Pozorně se podívejte na jedinečný tvar vlasů modelu a kreslete to, co vidíte.“ Pokud má model vlasy ve formě komplikované masy kudrlinek, slýchávám často odpověď: „To nemůžete myslet vážně! Nakreslit to všechno?“ Obr. 9-34. Myslete na to, že metoda vizualizace rovnoramenného trojúhelníku je spolehlivá.

Není ale nutné kreslit každý vlas a každou kudrlinku. Cílem je vyjádřit charakter vlasů, hlavně těch u obličeje. Hledejte tmavá místa, kde se vlasy rozdělují, a použijte je jako negativní prostor.

Hledejte směry hlavních proudů, přesné ohyby pramene nebo kadeře. Pravá hemisféra, která komplexnost miluje, se do struktury vlasů snadno ponoří a vaše interpretace zkušenosti z této části kresby může mít na celkové působení velký dopad, jako třeba na portrétu Pyšné Maisie (obr. 9-36). Určitě se vyhněte útlým, hladkým symbolům, které působí, jako kdyby někdo prostě napsal v-l-a-s-y přes celou lebku. Diváci si při dostatečném množství indicií leccos domyslí – a domýšlení textury a povahy vlasů je může bavit.

Ještě několik poznámek:

Obr. 9-35. Překontrolujte vršek hlavy s ohledem na pravidlo: vzdálenost od linie očí k bradě je stejná jako vzdálenost od line očí k vrchu hlavy.

Vlasy tvoří u každého člověka jinak silnou vrstvu, proto je potřeba tuto vzdálenost vždy přeměřit.

230

Všimněte si celkového tvaru hlavy/vlasů a ujistěte se, že jste tento tvar na vaší kresbě zachytili. Pozorujte s přimhouřenýma očima (eliminujete tak detaily), kde jsou na vlasech větší oblasti světla i stínů. Všimněte si i vlastností vlasů (samozřejmě beze slov, i když já je teď musím slovy popsat): jsou vlnité a husté, hladké a lesklé, náhodně zkroucené, krátké a tuhé? Detailnější vlasy kreslete tam, kde se stýkají s obličejem, opatrně přenášejte na papír vzory světla a stínů a úhly a směry plynutí vlasů v různých částech. (Příklady můžete vidět na kresbách na konci této kapitoly.)

Naučte se kreslit pravou mozkovou hemisférou

Obr. 9-37. Na Sandysově kresbě můžete vyzkoušet naši pomůcku – rovnoramenný trojúhelník.

Obr. 9-36. Způsob, jakým autor na portrétu zachytil vlasy, je pro tuto kresbu velmi důležitý a přispívá k tomu, že si divák obraz užívá.

Nebojte se věnovat vykreslení vlasů více času.

Anthony Frederick Augustus Sandys (1832-1904), Pyšná Maisie. Se svolením Victoria and Albert Museum, Londýn.

20. Portrét následně dokončete nakreslením krku a ramen, které poskytují hlavě podpěru. Míra detailu oblečení je další z estetických rozhodnutí – neexistuje žádný správný způsob.

Hlavním cílem je poskytnout takové množství detailů, aby se charakter oblečení shodoval s charakterem obličeje, ale neodváděl od obličeje pozornost. Viz obr. 9-36.

Kreslení portrétů z profilu

231

Obr. 9-42. Dva příklady odlišných stylů kresby. Já a instruktor Brian Bomeisler jsme seděli každý z jedné strany Grace Kennedyové, také jedné z instruktorek, která nám seděla modelem. Vytvořili jsme tyto dva ukázkové portréty z profilu. Použili jsme ty samé materiály, ten samý model a stejné osvětlení.

Ukázková kresba od Briana Bomeislera.

Ukázková kresba autorky.

Ukázka portrétů z profilu Prostudujte tyto kresby. Všimněte si odlišností ve stylu kreslení, tužkou překontrolujte proporce každé kresby.

V další kapitole se naučíte čtvrtou schopnost kreslení – vnímání světel a stínů. Hlavním cvičením bude tónovaný, modelovaný a realistický autoportrét, kterým se vrátíme zpět k vašemu autoportrétu „bez instrukcí“.

234

Naučte se kreslit pravou mozkovou hemisférou

Kresba od Douglase Rittera.

Studentská kresba od Tricie Gohové.

Kresba Petera Boivina od Jennifer Boivinové.

Studentská kresba Robin od Stephanie Bellové.

Kreslení portrétů z profilu

235

Kapitola 11 Využití vašich nových schopností ke kreativnímu řešení problémů

Prehistorická malba stojícího bizona z jeskyně Altamira v severním Španělsku (12 000 př. n. l.). Použité pigmenty jsou oxid manganičitý, křída (černá) a kaolin nebo slída (bílá). Getty Images 799610-002.

272

Naučte se kreslit pravou mozkovou hemisférou

Využití vašich nových schopností ke kreativnímu řešení problémů

273

„Kreslete každý den, i kdyby šlo jen o maličkost. Chvíle strávená kreslením vám přinese spoustu užitku.“ — Florentský umělec Cennino Cennini, Il Libro Dell’Arte (Kniha o umění středověku), cca 1435

„Nikdy nepřestávejte kreslit. Když nemůžete kreslit tužkou, kreslete očima.“ — Francouzský neoklasicistní umělec Jean Auguste Dominique Ingres (1780–1867) proslulý svými vynikajícími kresbami

„Koho vlastně zajímá kreativita?

Odpověděl bych, že v podstatě každého. Už to není jen téma pro psychology a psychiatry. Kreativita se dnes stává i otázkou národní a mezinárodní politiky.“ — Abraham Maslow, The Farther Reaches of Human Nature, 1976

274

Teď, když jste se naučili pět základních percepčních dovedností kreslení, doufám, že je budete cvičit každý den. Nová nervová spojení v mozku vznikají pouze tehdy, když si opakujeme to, co jsme se právě naučili. To znamená spoustu procvičování.

Pokud chcete své kreslení efektivně zdokonalovat, noste s sebou malý skicák a při každé příležitosti do něj nakreslete cokoliv, co vás zaujme (hrnek, sešívačku, nůžky, rostlinu v květináči nebo jenom list). Dalším skvělým cvičením je překreslování fotografií z časopisů vzhůru nohama. Jde o nejrychlejší a nejlepší způsob, jak v mozku přepnout na jiný mód. Fotografie sportu a tance většinou obsahují spoustu negativního prostoru k procvičování obráceného kreslení.

Nejlepším cvičením je však kreslení skutečných modelů nebo překreslování známých uměleckých děl. Práci s pravou hemisférou a vizuálními percepčními dovednostmi však můžete cvičit i mentálně. Rozhlédněte se a zkuste najít negativní prostory ve vašem okolí, uvědomte si úroveň očí a pozorujte úhly ve vztahu k vertikální a horizontální ose. Studujte rysy tváří, které potkáváte nebo sledujete v televizi. Ať už vizuální dovednosti procvičujete kreslením nebo mentálně, základní princip je stejný: zaměřte se na vizuální informaci, kterou vaše levá hemisféra přehlíží.

Percepční dovednosti můžete také produktivně procvičovat tím, že je zkusíte používat při běžném přemýšlení a řešení problémů. Pro některé může jít o jeden z hlavních přínosů studia kreslení. Tyto základní dovednosti mohou získat nový rozměr skrze jednoduchou aplikaci fází kreativního procesu.

Využití percepčních dovedností při kreativním řešení problémů V dnešní silně verbální, digitální a technologické době je možná zvláštní až bláhové tvrdit, že studium kreslení může mít praktické využití a být víc než jen volnočasovým koníčkem. Já doufám, že nám to s postupem času začne dávat větší smysl. Věřím, že pět Naučte se kreslit pravou mozkovou hemisférou

základních percepčních dovedností, které získáváme skrze kreslení, může obohatit naše verbální a analytické řešení problémů.

Percepční dovednosti zde spojuji s tradičními kroky kreativního procesu. Navíc vám doporučuji, abyste si zkusili naprogramovat mozek. Tím myslím, abyste váš mozek vědomě připravili na jednotlivé fáze kreativního procesu a řešení problémů.

Není pochyb o tom, že stojíme před řadou palčivých problémů, které je třeba řešit. Ať už jde o nevhodný vzdělávací systém, chřadnoucí životní prostředí, nebo soupeřivý tlak ekonomických sil celého světa. Podle amerického psychologa Abrahama Maslowa vyvstala ve společnosti potřeba nového způsobu přemýšlení již v 70. letech minulého století a od té doby jen roste.

Levomozkové styly myšlení v naší společnosti stále dominují.

Schopnost pravé hemisféry vidět celý obrázek, stromy i les, a klást intuitivní otázky však začíná být čím dál oceňovanější a běžnější. Zatímco se naše verbálně řízené mozky soustředí na lineární plány a cíle, druhá půlka mozku vidí věci tak, jak jsou (beze slov) a ptá se: „Počkej chvíli. Co když… ?“ Tato symbolická otázka pravé hemisféry dnes budí více pozornosti než kdy jindy.

Filozof, psychiatr, jazzový klavírista a korporátní inovátor John Kao řekl o kreativitě: „Kreativita je zásadní pro transformaci znalostí na hodnoty.“ — John Kao, Jamming: The Art and Discipline of Business Creativity (New York: HarperCollins, 1996)

Počítače a levá mozková hemisféra Výkonné počítače umí už nějakou tu dobu vykonávat funkce levé hemisféry lépe a rychleji než lidský mozek. Podle Moorova zákonu12 bude navíc výpočetní výkon počítačů v blízké a možná i daleké budoucnosti dál exponenciálně růst.

Není žádné překvapení, že si počítače osvojily nejprve funkce levé hemisféry. Strukturovanou posloupnost levomozkového přemýšlení lze jednoduše přeložit do jazyka počítačů.

Ten se řídí stejným lineárním principem jako náš jazyk. Z jednotlivých písmen se skládají slova a ze slov zase věty. Tyto bity postupně narůstají a tvoří dlouhé řetězy, do kterých není možné vložit novou informaci před tím, než se vypočítá řešení. Nová data by celý proces narušila. Jasný příklad lidské verze tohoto aspektu levomozkového přemýšlení se objevil v novinách po Využití vašich nových schopností ke kreativnímu řešení problémů

12. Moorův zákon je pojmenován podle Gordona E. Moora, který v roce 1965 předpověděl, že počet tranzistorů, které mohou být umístěny na integrovaný obvod, se při zachování stejné ceny zhruba každé dva roky zdvojnásobí. Jeho předpověď byla až děsivě přesná. Předpokládá se, že růst bude pokračovat až do roku 2020 nebo později.

275

Toto nové vydání obsahuje:  nový úvod;  nové poznatky založené na posledních výzkumech plasticity mozku a enormních schopnostech učit se nové věci při využití pravé hemisféry;  informace o výzkumu mozkových funkcí a o tom, jak schopnost kreslit jakožto silná stránka pravé hemisféry může sloužit jako prostředek proti lineárně, analyticky a digitálně zaměřenému světu;  propojení výuky kreslení se světem podnikání, managementu, výzkumu a dalších;  tradiční postup výuky pěti základních dovedností kreslení s nově upravenou kapitolou o vnímání vztahů mezi úhly a proporcemi;  rady, jak posílit kreativní přístupy k řešení problémů využitím schopností pravé mozkové hemisféry;  a v neposlední řadě nové ukázkové a vzorové reprodukce mistrovských kreseb.

Kniha, která pomohla milionům lidí naučit se kreslit, pomůže i vám!

„Není to jen kniha o kreslení, ale kniha o žití. Tento brilantní přístup k výuce kreslení… by neměl být označen jen za pouhý text. Je osvobozující!“ — Los Angeles Times

Zoner Press tel.: 532 190 883 e-mail: knihy@zoner.cz www.zonerpress.cz ZONER software, a.s., Nové sady 18, 602 00 Brno

Před kurzem

Po kurzu

O AUTORCE Dr. Betty Edwardsová pravidelně přednáší na univerzitách, uměleckých školách a ve firmách.

Před odchodem do penze působila jako profesorka výtvarných umění na California State University v Long Beach. Získala doktorát z výtvarného umění, pedagogiky a percepční psychologie na UCLA (University of California, Los Angeles). Televizní show Today o ní natočila reportáž a psalo se o ní v časopisech Time, Los Angeles Times, The Seattle Times, Reader’s Digest a v mnoha publikacích.

Pro inspiraci a rozšiřující informace navštivte webové stránky autorky: www.drawright.com.

DOPORUČENÁ CENA: 370 KČ KATALOGOVÉ ČÍSLO: ZRK2015

ISBN 978-80-7413-448-7

9 7 8 8 0 7 4

1 3 4 4 8 7

NAUČTE SE KRESLIT PRAVOU MOZKOVOU HEMISFÉROU

Více než 2,5 milionu prodaných kusů originálu knihy, která se k vám dostává v překladu jako Naučte se kreslit pravou mozkovou hemisférou, z ní činí nejprodávanější a světově nejrozšířenější knihu o kreslení. Ať jste profesionální umělec, člověk, kterého kreslení prostě jen baví, nebo jste s kreslením skončili v dětství a myslíte si, že neumíte kreslit, tato kniha je určena právě vám. Dodá vám důvěru ve své schopnosti, prohloubí umělecký způsob vnímání a naučí vás dívat se na svět a věci okolo novým způsobem.

Betty Edwardsová

NEJNOVĚJŠÍ UPRAVENÉ VYDÁNÍ OBLÍBENÉ UČEBNICE KRESLENÍ!

Betty Edwardsová

N AU Č T E S E K R E S L I T

PRAVOU MOZKOVOU