KOMPOZICE v [digitální] fotografii pohledem dvaceti pěti českých fotografů

E

N

C

Y

K

L

O

P

BEBNFD t DJHÈOFL t DVEMJO t EJWFS[BOU GÈSPWÈ t GPUPHSBG CF[ UBMFOUV HÏMB t IBWFM t IPKOÓLPWÈ t ISPOTLâ LFUOFS t LJKFWTLâ t CPCJOJF NMBEFOPW t QB[PVS t QSJOD SǾäFL t DzF[OÓǏFL t TUFJO JTTB t ÝJGUBDz ÝUBOEFSB t UǔÝÓOTLâ t WPKUǔDI WPOESPVÝ t [BUPSTLZ

E

D

I

E

G

R

A

F

I

K

A

A

F

O

T

O

G

R

A

F

I

KOMPOZICE v [digitální] fotografii pohledem dvaceti pěti českých fotografů

KOMPOZICE NEJSOU PRAVIDLA, JEJICH DODRŽOVÁNÍ NEBO PORUŠOVÁNÍ. KOMPOZICE JE DOBRÁ NEBO ŠPATNÁ.

E

Kompozice v [digitální] fotografii pohledem dvaceti pěti českých fotografů Kolektiv autorů Předmluva: Josef Ptáček Autoři textů a fotografií: Robert Adamec (12–17), Fotograf bez talentu (18–23), Luděk Cigánek (24–29), cudlin (30–35), DiverZant (36–41), Gabina Fárová (42–47), František Géla (48–53), Tomáš Havel (54–59), Kamila Hojníková (60–65), Ján Hronský aka Žltý Dodo (66–73), Martin Ketner (74–79), Marek Kijevský www.kijevsky.com (80–85), Magda Bobinie Martinková (86–91), ivanmladenov.com (92–97), Petr Pazour (98–103), Tomáš Princ (104–109), Jiří Růžek (110–115), Lubomír Řezníček (116–121), stein/issa (122–129), Jiří Šiftař (130–135), Radek Štandera (136–141), David Těšínský (142–147), Dan Vojtěch (150–155), Roman Vondrouš (156–161), Jan Zatorsky (162–167) Fotografie na obálce: Jindřich Štreit Copyright © ZONER software, a. s. Vydání první v roce 2017. Všechna práva vyhrazena. Zoner Press Katalogové číslo: ZRK1603 ZONER software, a. s. Nové sady 18, 602 00 Brno www.zonerpress.cz Šéfredaktor: Ing. Pavel Kristián Odpovědný redaktor: Nikola Žižlavská DTP: Ing. Pavel Kristián Informace, které jsou v této knize zveřejněny, mohou být chráněny jako patent. Jména produktů byla uvedena bez záruky jejich volného použití. Při tvorbě textů a vyobrazení bylo sice postupováno s maximální péčí, ale přesto nelze zcela vyloučit možnost výskytu chyb. Vydavatelé a autoři nepřebírají právní odpovědnost ani žádnou jinou záruku za použití chybných údajů a z toho vyplývající důsledky. Názory v knize uvedené se nemusí shodovat se stanovisky vydavatelství. Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být reprodukována ani distribuována žádným způsobem ani prostředkem, ani reprodukována v databázi či na jiném záznamovém prostředku či v jiném systému bez výslovného svolení vydavatele s výjimkou zveřejnění krátkých částí textu pro potřeby recenzí. Tato publikace neprošla jazykovou úpravou. Dotazy týkající se distribuce směřujte na: Zoner Press ZONER software, a. s. Nové sady 18, 602 00 Brno tel.: 532 190 883 e-mail: knihy@zoner.cz www.zonerpress.cz www.facebook.com/Zonerpress https://fotograficky.guru

www.facebook.com/fotografguru

ISBN: 978-80-7413-358-9

OBSAH Úvaha

4

Robert Adamec Fotograf bez talentu Luděk Cigánek Karel Cudlín DiverZant Gabina Fárová František Géla Tomáš Havel Kamila Hojníková Ing. Ján Hronský aka Žltý Dodo Martin Ketner Marek Kijevský Magda Bobinie Martinková Ivan Mladenov Petr Pazour Tomáš Princ Jiří Růžek Lubomír Řezníček Štěpánka Stein / Salim Issa Jiří Šiftař Radek Štandera David Těšínský Daniel Vojtěch Roman Vondrouš Jan Zatorsky

12 18 24 30 36 42 48 54 60 66 74 80 86 92 98 104 110 116 122 130 136 142 150 156 162

Na závěr místo úvodu

168

3

FOTOGRAF BEZ TALENTU Říkám si Fotograf bez talentu a zaměřuji se především na projekty sociálního charakteru. Fotím lidi a vyprávím jejich příběhy. Proč bez talentu? Neznamená to, že se podceňuji, ani že chci utvrzovat o opaku. Je to stanovisko. Tvrdím, že talent je skvělá přednost, ale nikoliv nezbytná. Znám mnoho talentovaných lidí, kteří podcenili píli a nedosáhli tak dobrých výsledků jako lidé bez talentu, kteří dřeli. Mé jméno je impulzem pro každého, kdo si nevěří, nebo se dokonce vymlouvá na nedostatek talentu. Já vím, že ho nemám, ale také vím, že to jde i bez něj. Jsem Fotograf bez talentu, ale neposeru se z toho! Fotografické projekty na: www.beztalentu.cz

KOMPOZICE Věci týkající se kompozice mám samozřejmě načtené z knih a různých příkladů. Hledám však spíše obsah a kompozici se snažím neřešit násilně. Často později zjistím, že tam některá z těch pravidel automaticky jsou, ale na místě se nezabývám tím, abych některá konkrétní pravidla dodržel; jde mi především o přirozenost. Při fotografování mám vždy nějaký záměr, řadu věcí mám naplánovanou, ale někdy se vše dotváří až na místě. Vždy vycházím z nějakého konceptu, ale představa nemusí být zcela přesná, zejména u fotografování lidí se projeví často jejich přínos, jejich osobní vklad. Rád pracuji s horizontem, mám ho rád naprosto čistý, skutečně horizontální. Považuji ho za takovou kotvu, která automaticky připoutá pohled. Dávám přednost přirozenému horizontu. Fotografie by měla být vypovídající sama o sobě, bez nápomoci různých filtrů, skloněných horizontů a podobných vylepšení.

18

Jde mi především o obsah fotografie. Snažím se o jeho zachycení. Pokud má fotografie obsah, je to pro mě to nejdůležitější a fotku nepokazí ani slabší kompozice. Fotografuji zejména lidi, zaměřuji se na jejich pocity a výrazy. Např. u turistické fotografie je problém: jsou tam hlavní objekty dva – turista a např. pamětihodnost. Ty dva objekty spolu mohou soupeřit o divákovu pozornost a výsledkem může být, že ji nezíská ani jeden z nich. Já se soustředím na hlavní objekt a snažím se potlačit a omezit to, co by ho mohlo rušit. Výjimkou může být dokument, kde není vždy možnost vše dokonale vyčistit, ale i tak má fotka svoji vypovídající hodnotu. Snažím se o jednoduchost, čistotu, ale hledám kontrast. Hledám něco, co je jiné než normální. Normální je vlastně to, co je běžné, to, co schválí většina. To ale nejsou ti úspěšní, je to průměr, tedy také průměrný fotograf. Naříkám, že je to špatné. Já ale chci něco jiné-

ho, než běžný průměr, nechci fotografie, které budou vyhovovat všem; hledám něco, čemu říkám jinost nebo divnost. To je něco, co pak může lidi zaujmout. Černobílá fotka mě baví více. Výsledné fotografie jsou černobílé, ale fotografuji do RAW, takže mám k dispozici i barevný snímek. Nejsou to však odstíny barev, co mě primárně zajímá, ale kontrast. Černobílé provedení fotografie mi umožňuje ještě větší soustředění na samotný objekt. Barva, pokud není z nějakého důvodu nutná, pokud jí není potřeba něco vyjádřit, může pozornost naopak odvádět. Ze stejného důvodu někdy přidávám i vinětaci, která zase slouží k tomu, aby stahovala pozornost na hlavní objekt. V některých případech volím dokonce i celkové ztmavení fotografie a zesvětlením vracím původní tóny k těm částem, na které chci upozornit.

Z hlediska kompozice je černobílá fotografie zajímavou volbou pro začínající fotografy, ale černobílá fotografie není v žádném případě jednodušší než fotografie barevná, spíše naopak. Černobílá fotografie neznamená být méně kreativní, naopak. Uberete-li barvu, musíte na kreativitě přidat. Kreativita pro mě není hledání nových atraktivních věcí, ale spíše vychází z ubírání a omezování. Uberete-li barvu, musíte ji v černobílé fotce něčím nahradit. Snažím se pracovat nejen s vizuálním kontrastem, ale i s kontrastem obsahovým, jako je to např. na snímku s dítětem odpočívajícím na potetované ruce. Není potřeba ukazovat celého muže, jak drží dítě, jeho ruka o něm dokáže vypovědět hodně. V jiných případech ale hledám naopak klid, meditaci, zastavení v čase. Rád fotografuji např. lidi s pohledem

19

28

29

Pokud to jde, snažím se najít takový úhel pohledu, který mi umožní docílit co nejčistšího pozadí. Obecně se snažím využít třeba zaplněných tribun. Pokud je mezi hlavním objektem a diváky dostatečná vzdálenost, jsem díky malé hloubce ostrosti schopný vytvořit jemně rozmazanou barevnou mozaiku. U fotbalu se také snažím fotit co nejvíc z úrovně trávníku, aby jednu půlku pozadí netvořil zelený trávník a druhou reklamní cedule s diváky, jak tomu je při snímání ze stoje. Na druhé straně nadhled, pomocí kterého zakomponuji akci nad zeleným trávníkem, zaručuje barevně čisté pozadí. Postprodukce Nezanedbatelnou část mého pracovního postupu zabírá postprodukce. V mém případě to znamená výběr snímků, jejich editaci, doplnění metadat a odeslání do redakce. Během editace, nejčastěji díky jednoduchosti v programu Adobe Photoshop Lightroom, vyberu snímky k editaci a udělám základní úpravy – ořez, korekce expozice a barev. Chybějící puk, přebývající sloupy nebo rušivé reklamy si přidat, respektive odstranit, dovolit nemůžu, přesto je ořez pomůckou, která dokáže úplně změnit kompozici výsledného snímku. Například sám rád pracuji s netradičními ořezy, kdy nejsem limitován standardním poměrem stran 3:2. Pokud to pomůže výslednému snímku, ořezávám fotografie třeba do široké „nudle“ nebo do čtverce.

52

Neexistuje jednoduchý postup, jak se naučit komponovat tak, aby byla fotografie vizuálně atraktivní. U obrazové zajímavosti hodně záleží na subjektivním vkusu každého z nás. Pro začátek je dobré znát pravidla, která se objevují už v každé příručce o fotografii pro začátečníky, nicméně jako nejpřínosnější vidím vlastní praxi. Základem je fotit, fotit a fotit. Poté se můžeme bavit o naší tvorbě s dalšími (nejen fotografy), vracet ke starším snímkům a porovnávat je. Vycvičit oko se dá pozorným sledováním jakéhokoliv vizuálního obsahu – nemusí jít jen o práci dalších fotografů, ale zkrátka o vše, co má co do činění s obrazem. Čerpat se dá z filmu, z komiksu ale i z malířství. Minimalistické nebo naopak nasycené obrazy, kde má každý prvek svůj význam nebo funkci, jsou tím, co mě jako diváka osloví.

53

Aladinova kouzelná lampa místo: Mikulov Tato fotografie vznikla jako rychlý cvak. Něco ve stylu: přišel jsem, viděl jsem, vyfotil jsem. Fotka je jednou z mých prvotin a dodnes na mne působí kouzelným dojmem. Je úžasné, jak se tu potkávají dva světy. Jeden reálný, hmatatelný a druhý snový, stínový. Jako dva protipóly. Váš pohled prvotně přitáhne lampa, jako zdroj světla, a vzápětí zjistíte, že větší pozornost poutá dominantnější a markantnější stín. A je jen na každém divákovi, zda si vybere realitu nebo sen. Možná chybí jen začít vyprávět příběh tisíce a jedné noci.

78

Balónem výš místo: opuštěný český hotel Zde mne zaujal kontrast dobového schodiště se zdobeným zrcadlem oproti moderní skleněné mozaice. Tak jako příběh, kdy vás schodiště z dávných věků vede až do současnosti. A vy chcete jít ještě dál a výš, abyste mohli číst další řádky příběhu a zjistili, co bude na posledním schodu, až někde tam nahoře. Nebo možná, že by stačil pohled do zrcadla, který je vám zatím skryt?

79

102

Foťte i za špatného počasí (vlevo) Znáte to. Venku je chladno, pošmourno, mrholí. Komu by se chtělo ven. A věřte, že jsou místa, která je ideální fotit právě za takových podmínek. Jedním z nich je Černohorský potok, který stéká po úbočích stejnojmenné majestátní hory. Pokud sem vyrazíte za pošmourného pozdního podzimu, máte na celý den o fotografickou zábavu postaráno. Nezapomeňte si s sebou polarizační filtr, protože pokud trefíte to správné počasí a bude vám do toho ještě mrholit, krajina bude krásně promočená. Pak stačí jen správně pootočit filtrem v obroučce a uvidíte, jak se fotografovaná scéna barevně rozzáří. Použitá technika: Canon EOS 20D Canon EF 17-40 / f4 L, ohnisko: 17 mm (27 mm EQ35mm), clona: f/16, expozice: 2 s, ISO: 100, filtr: polarizační B+W, formát: RAW, zpracování: Capture One 9 Pro.

Zapojte člověka Krajinářský fotograf po většinu času bojuje s přítomností člověka v krajině. Někdy je ale fajn ty naše zásahy do krajiny vzít a využít. Sjíždět či vyjíždět tuto klikatou cestu u toskánského městečka Monticchiello je sám o sobě zážitek. Zamotanou hlavu si pak rád rozmotávám na nedaleké vyhlídce, kde se otevře pohled na tohoto asfaltového hada, divoce se vinoucího krajinou. Má jiné nálady na jaře, kdy je obklopen šťavnatou zelení, a v létě, kdy se zařezává do zlátnoucích polí. Použitá technika: Canon EOS 5D Mark II + Canon EF 70200 f/2.8 L USM, ohnisko: 175 mm (175 mm EQ35mm), clona: f/8, expozice: 0,1 s, ISO: 100, filtr: polarizační B+W, formát: RAW, zpracování: Capture One 9 Pro.

103

Balík z Čeljabinsku Cik-cak kompozice končetin a těla. Noha, obličej a ňadro jsou umístěny v divácky atraktivních místech. Krabice fotografii rámuje.

Pro klidnou kompozici se snažím vyvarovat doteků linií. Stejně jako umístění hlavního objektu příliš blízko okraje fotky řeším doteky s jinými horizontálními a vertikálními liniemi uvnitř fotografie. Příkladem takové vertikální linie je třeba strom, rám dveří nebo roh místnosti v příliš těsném doteku s liniemi stojícího těla. Jako rušivé horizontální linie vnímám například horizont umístěný chybně na hlavu modelky. Výsledek působí, jako by nesla oblohu na hlavě. Jiným příkladem je tonální přechod mezi podlahou a zdí, zasazený přesně do oblasti, kde modelka sedí na židli, dokáže vytvořit dojem, že je touto linií rozpůlená na horní a spodní část. Horizontální linie umístěná v úrovni ramen zase opticky odřezává hlavu. Tyto nešvary řeším stejně jako dotek s okrajem fotky – nechám víc místa mezi dvěma liniemi, nebo linii v pozadí posunu víc do těla. Důležitou úlohu hrají i směry pohledů nebo natočení těl a věcí, to vše může diváka vést a udávat fotografii rytmus a klid nebo neklid. Fotografovaná osoba nemusí vždy nutně být natočena směrem „dovnitř“. Otočením a třeba i posunem více ke kraji můžeme navodit dojem odcházení.

112

Sovetskoe Igristoe Téměř rovnoběžný směr linií láhve, paže a nohy, v jiném směru linie předloktí a obličeje s tělem, včetně záhybu v tříslech. I zde dochází k cik-cak efektu. Zlomený proud vína a ledabylý ořez spodní části dodává dynamiku.

K centrální kompozici přistupuji většinou v případě geometrické symetrie a naléhavého pohledu do objektivu. Tento efekt naléhavosti je často k vidění i v architektuře, na kompozici středu staví třeba náměstí ve Vatikánu nebo indický Tádž Mahal. Ve většině ostatních fotografií podvědomě inklinuji k zlatému řezu nebo třetinám (horizontálně i vertikálně). Podle potřeby, nálady nebo možností scény si kompozici posunuji a dolaďuji tak, abych byl s výsledkem spokojen. Ze všeho nejdůležitější je ale pro mne neustále vnímat (všimněte si, jak často to slovo opakuji) modelku i scénu jako celek. Umělecká fotografie je svobodná disciplína a fotograf nemá žádnou povinnost nechat se svazovat pravidly. I za cenu, že se dopouští chyb. Bez hledání, experimentování a bez chyb by nebyl žádný pokrok.

113

128

129

JAN ZATORSKY Narodil se na Valašsku v roce 1957. Vystudoval na VŠCHT a pracoval v různých funkcích v Akademii věd, Policii ČR, Fotbalové asociaci a UEFA. Od roku 2000 byl fotografem časopisu Týden. O dva roky později se stal vedoucím fotografů vydavatelství Mediacop (Týden, Instinkt, Nedělní svět). Od roku 2008 je vedoucím fotografického oddělení Lidových novin. Je držitelem mnoha ocenění Czech Press Photo jak od odborných porot, tak od návštěvníků výstavy CPP. Získal ocenění Unie vydavatelů Titulní strana roku, byl nominován na cenu Fotograf roku Czech Grand Design.

Autor: Lenka Zátorská

KOMPOZICE Je možné komponovat fotografii dle libosti – pokud nemusíte snímek prodávat. Fotografujte a komponujte, co a jak se vám líbí, ale nepočítejte s tím, že vám to někde otisknou. Většinou je to totiž špatně: v časopise není kam dát texty nebo třeba hlavní objekt vychází do hřbetu. Musíte se rozhodnout: Chcete se fotografováním živit nebo si fotografovat pro zábavu? Kdo se může věnovat volné tvorbě v České republice? Několik málo těch, kteří získali sponzora, nebo ti, kteří se prodejem svých fotografií nemusí živit. Nestačí znát poučky o zlatém řezu nebo vodicích liniích, musíte udělat fotografii podle zadání a navíc to musíte udělat dobře. Zadáním může být např. rozhovor s Robertem Kodymem (Wanastowi Vjecy), musí tam být objekt – zámeček, který rekonstruoval, jeho nezbytný klobouk, místo na text, uprostřed dvojstránky je sklad a musí se dodržet formát. Navíc – málokdo se rád fotografuje, fotograf musí portrétovaného uvolnit a nakonec udělat fotografii, která přesně splňuje zadání, je na ní vše, co tam být má, má tu správnou atmosféru, vytváří prostor pro potřebný text... Už při fotografování je nutné komponovat podle potřebného formátu. Časopisy mají svůj layout, a je nutné to respektovat. Místo formátu 3:2 bude třeba 33 x 25,5 nebo 19 x 11, část fotografie ve výsledku nebude, to, co bylo uprostřed, nakonec uprostřed nebude nebo naopak. Musí se fotografovat s většími okraji, aby bylo možné někde oříznout. 162

Fotografie na titulní strany se často připravují jako „krasofotografování“, je to podobné produktové fotografii. Musí být líbivé, hezké, krásné. Potřebují mít kolem i dostatečný prostor. Ale pozor na některé detaily – z hlediska kompozice a všeho dalšího může být vše v pořádku, ale nějaká drobnost (jako nepatrně prosvítající prádlo) může rozhodnout o nepoužití fotografie. Při fotografování portrétů celebrit není čas, musí se pracovat rychle, často jenom s využitím dostupného světla, rychle zhodnotit situaci a rozhodnout se. Obvykle není k dispozici žádný stylista, vizážista ani světelný park... Fotografie pak vznikne jakoby náhodně během několika minut, ale pokud máte zkušenosti a dokážete rychle ocenit možnosti daného místa, posoudit a využít dostupné světlo, může vzniknout dobrá fotografie. Musí se ale fotografovat hodně snímků; dobrá fotografie není výsledkem jednoho stisknutí spouště. I v případě připravené modelky, nalíčené, upravené, připravené scény a světel se udělají stovky záběrů. V té záplavě téměř identických snímků bude (možná) jeden, kde naprosto vše sedlo a je to přesně ta fotografie, kterou jste chtěli.

163

DOPORUÄŒUJEME

KOMPOZICE

v [digitĂĄlnĂ­] fotografii pohledem dvaceti pÄ›ti Ä?eskĂ˝ch fotografĹŻ Kompozice je jednou ze zĂĄkladnĂ­ch souÄ?ĂĄstĂ­ tvĹŻrÄ?Ă­ho procesu fotografovĂĄnĂ­. JejĂ­ zĂĄludnost spoÄ?Ă­vĂĄ pĹ™edevĹĄĂ­m v tom, Ĺže je velmi obtĂ­ĹžnÄ›, pokud vĹŻbec, deďŹ novatelnĂĄ. Tato publikace nenĂ­ uÄ?ebnicĂ­ kompozice – uĹž proto ne, Ĺže kompozice, tedy uspořådĂĄnĂ­ prvkĹŻ fotograďŹ ckĂŠho obrazu a vytvĂĄĹ™enĂ­ vazeb a vztahĹŻ mezi nimi, se v podstatÄ› nauÄ?it nedĂĄ. Je ale moĹžnĂŠ nacviÄ?it rĹŻznĂŠ postupy a techniky, jak pĹ™i komponovĂĄnĂ­ fotograďŹ ckĂŠho obrazu uvaĹžovat, jak kompozici budovat, z Ä?eho těŞit a na co si dĂĄvat pozor. Je takĂŠ moĹžnĂŠ o kompozici diskutovat, na příkladech ji rozebĂ­rat a nechĂĄvat se inspirovat pro dalĹĄĂ­ vlastnĂ­ tvorbu. V publikaci KOMPOZICE v [digitĂĄlnĂ­] fotograďŹ i pohledem dvaceti pÄ›ti Ä?eskĂ˝ch fotografĹŻ nehledejte (moĹžnĂĄ tak touĹžebnÄ› oÄ?ekĂĄvanĂ˝) zĂĄzraÄ?nĂ˝ soubor pravidel a zĂĄsad, kterĂ˝ by vaĹĄe fotograďŹ e rĂĄzem pozvedl na nejvyĹĄĹĄĂ­ ĂşroveĹˆ. Kniha obsahuje pĹ™ibliĹžnÄ› dvÄ› stovky fotograďŹ Ă­ dvaceti pÄ›ti souÄ?asnĂ˝ch fotografĹŻ, kteří vĹždy na nÄ›kolika strĂĄnkĂĄch na vlastnĂ­ch fotograďŹ Ă­ch vyjadĹ™ujĂ­ svĹŻj nĂĄzor na kompozici a na to, jak oni sami ke komponovĂĄnĂ­ fotograďŹ e pĹ™istupujĂ­. Tento koncept nenĂ­ novĂ˝, pouĹžili jsme ho jiĹž nÄ›kolikrĂĄt, poprvĂŠ v publikaci NauÄ?te se komponovat kreativnÄ›, kterĂĄ vyĹĄla v roce 2005, a nÄ›kolik jejĂ­ch vydĂĄnĂ­ bylo velmi rychle rozebrĂĄno. DalĹĄĂ­ knihou (stejnÄ› tak Ăşspěťnou) byla publikace AKT – nauÄ?te se fotografovat kreativnÄ›; ta vyĹĄla poprvĂŠ v roce 2007 a doÄ?kala se nÄ›kolika dotiskĹŻ a je takĂŠ zcela rozebranĂĄ. V tĂŠto publikaci jsou zastoupeni autoĹ™i mnoha ŞånrĹŻ, najdete zde krajinĂĄĹ™skou fotograďŹ i, portrĂŠt, akt, dokument nebo sport, ale i zĂĄtiĹĄĂ­ nebo svatebnĂ­ fotograďŹ i Ä?i fotografovĂĄnĂ­ opuĹĄtÄ›nĂ˝ch mĂ­st. S autory mĹŻĹžete souhlasit i nesouhlasit, fotograďŹ e vĂĄs mohou inspirovat nebo takĂŠ ne, ale pokud vĂĄs kniha pĹ™imÄ›je zamyslet se nad vyslovenĂ˝mi nĂĄzory a publikovanĂ˝mi snĂ­mky, splnila svĹŻj ĂşÄ?el. Kompozice se totiĹž rodĂ­ prĂĄvÄ› z pĹ™emýťlenĂ­ a hledĂĄnĂ­.

DOPORUÄŒUJEME

DOPORUÄŒENĂ CENA: 498 KÄŒ KATALOGOVÉ ÄŒĂ?SLO: ZRK1603

Zoner Press UFM ̓ ̓ F NBJM LOJIZ![POFS D[ XXX [POFSQSFTT D[ ZONER software, a.s., NovĂŠ sady 18, 602 00 Brno

ISBN 978-80-7413-358-9

9 7 8 8 0 7 4 Â 1 3 3 5 8 9

KompletnĂ­ nabĂ­dka knih na www.zonerpress.cz