Á H R AV ! V Ě DA
Jak vidět
KO ST R Y A další děsivé nápady z fyziky!
Prof. Albert Mňouk & Piškot
dívat zpátky v čase Jak se
Asi jsem ztratil brýle.
Bez brýlí brýle nenajdu! Měl bych se postupně vrátit na místa, kde jsem byl. A třeba je najdu…
Co je, profesore?
Ale…
Byl jsem v kuchyni a vařil jsem si čaj…
Pak jsem kontroloval maily… Ale vždyť je máš…
Ale ty brýle…
Vzdávám to. Kdyby se tak dalo podívat zpátky v čase… Jenže to nejde…
34
Ale jistěže… …děláme to pokaždé, když se díváme na hvězdy!
Vzdálenosti ve vesmíru jsou tak obrovské, že je musíme měřit ve světelných letech. Světelný rok je vzdálenost, kterou světlo – nejrychlejší věc ve vesmíru – urazí za jeden rok. Jeden světelný rok je tedy 9,46 bilionu kilometrů.
Světlu ze Slunce trvá 8 minut, než dorazí k Zemi.
Světlu z galaxie v Andromedě trvá 2,5 milionu let, než dorazí k Zemi.
Světlu z nejbližší hvězdy po Slunci trvá 4,3 roku, než dorazí k Zemi.
Světlo vzdálených vesmírných objektů, například hvězd, může k Zemi cestovat i miliardy let. Když tedy takovou hvězdu konečně spatříme, nemusí už dávno existovat!
Pokud se hvězda nachází 100 světelných roků od Země, vidíme její světlo, které vyzářila před 100 lety. Galaxie v Andromedě je nejvzdálenější nebeský objekt, který běžně dokážeme vidět pouhýma očima. Leží 2,5 milionu světelných roků daleko, takže ji na nebi vidíme tak, jak vypadala před 2,5 miliony let – kdy naši předkové teprve používali kamenné nástroje.
Jak daleko do minulosti vidíme? Dalekohled Jamese Webba vyfotografoval galaxii, která vznikla před 13,5 miliardami let. Takže je o 9 miliard let starší než Země! 35
vykouzlit duhu
Jak
Musíme si pospíšit, profesore! Pospíšit?! Kam?
To je ale krásná duha!
DUHA?! Ale Piškote, i kdyby tam byl, konec duhy stejně nikdy nenajdeš!
Copak to nevíš? Na konci duhy je POKLAD!
Duha není žádná pevná věc. Vzniká, když sluneční světlo prochází kapkami deště. Ach jo… tak to asi nezbohatnu.
54
Piškote, podívej. Ten výhled je sám o sobě jako poklad.
Sluneční světlo se skládá z různých vlnových délek. A vlnové délky, které dokážeme vidět, se dohromady nazývají viditelné spektrum.
Červené světlo se láme nejméně
Bílé světlo Bílé světlo obsahuje všechny tyto viditelné vlnové délky. Když ho ale necháš projít hranolem, rozdělí se na jednotlivé barvy.
Optický hranol Fialové světlo se láme nejvíc
Optický hranol je kus skla ve tvaru pyramidy. Když jím světlo prochází, tak se ohýbá neboli láme. Kratší vlnové délky se lámou víc než delší a vznikne pás barev podobný duze.
Sluneční světlo
Lom Odraz
Duha na nebi pak vzniká podobně. Když při dešti zároveň svítí slunce, prochází jeho světlo kapkami vody ve vzduchu.
Lom V kapce se světlo láme, odrazí se od její zadní stěny a při výstupu se znovu láme. Na obloze se tak objeví známé spektrum barev – červená, oranžová, žlutá, zelená, modrá a fialová. 55