996 GT1 1996–98
2.7 CARRERA RS 1973
MOBY DICK 935 1978
Poklady
Porsche VZÁCNÉ PROTOTYPY, ZÁVODNÍ VOZY A UNIKÁTY ZE SBÍRKY PORSCHE
959 PROTOTYP 1982
993 SPEEDSTER 1995
Poklady Porsche
Obsah 8 Muzeum Porsche Prototypy 20 Příběh prototypů Porsche
20
Jak probíhá vývoj nového modelu od prvních nápadů po zahájení sériové výroby
32 Šasi č. 57
Příběh renovace vzácného modelu 901 – přímého předchůdce legendární 911
40 Neprůstřelná 996
Unikátní 911 z konce 90. let, stvořená pro ochranu diplomatů a celebrit
48 Prototyp 992 GT3
S Andreasem Preuningerem na testovací jízdě v předsériovém modelu 992 GT3
32
6
48
14 Tajný depozitář 40
Obsah
„Koncept Panamericana pomohl vytyčit směr, jímž se vývoj automobilů Porsche v následujících desetiletích ubíral.“
64
Rodinná sbírka 58 První Turbo
Příběh vůbec prvního Porsche 911 Turbo, jehož majitelkou byla Louise Piëchová
64 Panamericana
Experimentální model 911 ve stylu SUV, vytvořený jako dárek k 80. narozeninám Ferryho Porscheho
72 Butziho Speedster
Porsche 993 Speedster, vyrobené v jediném exempláři speciálně pro tvůrce legendární 911
80 Jubilejní 911
Cesta napříč Skotskem za volantem milionté 911, která sjela z výrobní linky
88
80
94
Závodní vozy
108
100
88 Carrera RSR
Vůz určený k testování dostal v roce 1973 příležitost ukázat, co umí, na okruhu Targa Florio
94 Moby Dick
Jeden z nejznámějších vozů ve sbírkách Porsche vděčí za vznik volnému výkladu pravidel
100 993 GT2 R
Redaktoři magazínu Total 911 usedli za volant nejdravějšího vzduchem chlazeného Porsche
108 GT1 ’98
128
Po několika neúspěších v Le Mans vývojáři vyslali na trať nejradikálnější podobu Porsche 911 GT1
116 Šest nejlepších
Kurátor Muzea Porsche vybral šest nejikoničtějších modelů řady 911
128 Česká spojka
Jaroslavu Juhanovi za volantem Porsche 550 Spyder uniklo vítězství v závodu Carrera Panamericana jen o vlásek
7
SKRYTÉ SBÍRKY
UVNITŘ TAJNÉHO DEPOZITÁŘE PORSCHE Nedaleko automobilových klenotů vystavených v muzejní expozici se nachází místo, které každý moto fanoušek považuje za nejsvětější svatyni – tajný depozitář Porsche. Redaktoři magazínu Total 911 dostali příležitost nahlédnout do jeho prostor
P
ro každého skalního fanouška značky představuje návštěva stuttgartského muzea naprostou nutnost. Příběh automobilky se zde odvíjí v elegantní linii – od prvních konstruktérských počinů Ferdinanda Porscheho až po dnešní technologicky vyspělou modelovou řadu. Mezi exponáty se pravidelně objevují legendární stroje, a vy si tak můžete zblízka prohlédnout sportovní vozy, které patří k nejslavnějším a nejúspěšnějším v historii. To ale zdaleka není všechno. Většina toho nejlepšího se totiž ukrývá v nedalekém depozitáři, jehož přesnou adresu firma před veřejností prozíravě tají. Zvenčí přitom budova vypadá zcela obyčejně – o její výjimečnosti vypovídají jen obrovské rozměry, díky nimž pojme všechny vzácné stroje. Poklady ukryté před zraky veřejnosti odhalují další kapitoly z vývoje značky. Zatímco muzejní exponáty zachycují oficiální cestu, po níž se automobilka vydala, zdejší prototypy ukazují i další nápady a koncepty, které v minulosti zkoumala, ale nakonec od jejich výroby upustila. Část těchto vzácných vozů muzeum na Porscheplatzu poprvé představilo veřejnosti v rámci výstavy Project: Top 14
Secret! Návštěvníci však v daný moment viděli jen několik vybraných exemplářů, nenápadný depozitář proto i nadále zůstává pro nejzapálenější znalce značky tou největší klenotnicí. K naší obrovské radosti jsme do něho směli nahlédnout. Před muzeem si nás vyzvedl Dieter Landenberger, tehdejší vedoucí archivu Porsche. Usadil nás do 911 generace 991 a vyrazili jsme napříč Stuttgartem. Cestou Dieter prozradil, že už ani nespočítá, kolikrát depozitář sám navštívil. Jeho neskrývané nadšení z dnešní návštěvy pak o to více stupňuje mé očekávání. Nemohl jsem se dočkat, až budeme na místě. Zatímco projíždíme poklidnou ulicí v průmyslové čtvrti, Dieter mě znenadání vyzval, abych odbočil doprava. Zatočil jsem přes snížený obrubník a zastavil uprostřed rozlehlé betonové plochy. Pozemek za námi obklopoval zrezivělý bílý plot, před námi se tyčila šedivá budova, která nijak nepoutala pozornost. Celé místo působilo až podezřele nenápadně. Před zhruba devět metrů vysokým objektem neparkovala žádná auta, se slavnou automobilkou ze čtvrti Zuffenhausen ji spojovala jen malá hliníková cedulka na bílém oplocení s nápisem „Majetek společnosti Porsche“. Dieter mě navedl
do zadní části budovy, kde jsme zaparkovali naši 911. Zamířili jsme k malým bočním dveřím, za kterými jsem si musel dopřát několik vteřin, abych ten neuvěřitelný výjev vůbec vstřebal. Od stěny ke stěně stálo v nekonečných úhledných řadách jedno vzácné Porsche za druhým. Panovalo zde až přízračné ticho. Některá auta jsem znal ze starých tiskových zpráv a propagačních materiálů, jiná jsem viděl poprvé. Část se již dlouho ukrývala pod ochrannými plachtami, takže na ně po léta nezasvítilo denní světlo. Ostatní zůstávala odkrytá v celé kráse a já jednoduše netušil, kam se dívat dřív. Zatímco mi Dieter popisoval okolnosti vzniku jednotlivých vozů i celých projektů, v hlavě mi vířila záplava myšlenek. Nepochybně jsem se ocitl v pohádkové jeskyni plné pokladů, v níž našlo útočiště na tři sta nejprestižnějších strojů, jaké kdy v Porsche vznikly. První i poslední sériové kusy se dělily o místo s prototypy nebo projekty, které skončily v šuplíku. Uvnitř se skrýval kompletní rodokmen značky – vedle početné rodiny modelové řady 911 jste narazili na Boxstery, Panamery, ale i na traktory, motocykly nebo majestátní 928 GTS, které patřilo někdejšímu šéfovi automobilky Wendelinu Wiedekingovi.
TAJNÝ DEPOZITÁŘ PORSCHE
15
Prototypy
Málokterý vůz v historii Porsche byl tak výjimečný jako model 959. Muzeum ve svých depozitářích objevilo klasický vývojový testovací vůz – takzvanou „mulu“. Tento nedokončený prototyp nabízí fascinující pohled do zákulisí úzké spolupráce designérů a konstruktérů. Stuttgartská automobilka původně v roce 1982 zamýšlela model 959 jako prestižní projekt pro skupinu B, v níž se téměř všichni účastníci vydali cestou přeplňování turbodmychadlem a pohonu všech kol po vzoru Audi Quattro. Homologační předpisy vyžadovaly výrobu pouhých 200 silničních vozů, kterou Porsche plánovalo zahájit ihned po dokončení závodní verze. Tento zkušební „mezek“ je vybaven bezpečnostním rámem, jinak si ponechal sériový interiér modelu 911. Zjevně tedy sloužil jako jeden z prvních vývojových prototypů závodní verze. Vychází z karoserie modelu 911 SC a dodnes na něm najdeme zajímavé detaily: pokyny nalepené na středu volantu pomocí štítků z popisovače Dymo či ručně psané poznámky na obroušeném karosářském tmelu. Na fotografii jiného testovacího vozu 959, pořízené téměř o dva roky později – v roce 1984 – se vedoucí vývoje Helmuth Bott právě chystá vyzkoušet pojízdný prototyp ve Weissachu a přitom zápasí s pevně uchycenými závodními bezpečnostními pásy. Uprostřed snímku sedí testovací jezdec Porsche v závodní kombinéze, vůz již zjevně zahřál na provozní teplotu, i přes tmavé brýle je však v jeho tváři patrný starostlivý výraz. Helmuth Bott patřil k nadšeným zastáncům projektu 959, který měl předvést technickou vyspělost automobilky a zároveň prokázat její schopnost vítězit ve skupině B, stejně jako se jí to dříve dařilo ve skupinách 4, 5 a 6. Model 959 zároveň značka plánovala jako novou vlajkovou loď, schopnou konkurovat připravovanému Ferrari F40. Tento ambiciózní projekt však provázela jedna komplikace za druhou. Automobilka výrazně podcenila časovou náročnost vývoje, při němž musela zvládnout množství nových, dosud nevyzkoušených součástí i technologií. Sekvenční přeplňování turbodmychadly a integrovaný
pohon všech kol si vyžádaly rozsáhlé přepracování podvozku modelu 911. Porsche sice nakonec dokázalo včas připravit konkurenceschopný vůz a v roce 1986 s ním zvítězit v rallye Paříž–Dakar (o rok dříve připravil model 959 o vítězství únik oleje), pro původní záměry už však bylo pozdě. Po sérii smrtelných nehod označila mezinárodní federace skupinu B za příliš nebezpečnou a zrušila ji. Stuttgartská automobilka tak nakonec vyvíjela vůz určený v podstatě pro běžný silniční provoz. Jeho dokončení však nabíralo stále větší zpoždění. Přes 200 zákazníků složilo zálohu na vůz, jehož dodání se často zpozdilo téměř o dva roky. Zájemcům ze Spojených států navíc muselo Porsche zálohy vrátit, protože model 959 nesplňoval tamní homologační požadavky na ochranu posádky při nárazu. Kromě časové náročnosti podcenila automobilka také náklady. Jakmile stanovila prodejní cenu, cítila povinnost ji dodržet – zvláště s přihlédnutím ke značnému zpoždění dodávek –, teprve později vyšlo najevo, že výrobní náklady na každý z přibližně 200 zákaznických vozů 959 dosáhly nejméně trojnásobku jeho prodejní ceny. Přesto si model 959 vysloužil uznání jako mimořádný automobil. Byl důkladně propracovaný, díky pohonu všech kol nabízel bezpečné a čitelné jízdní vlastnosti a vyznačoval se až neuvěřitelnou stabilitou i při rychlosti blížící se hranici 320 kilometrů v hodině. Do strohého homologačního speciálu měl na hony daleko. Nabízel klimatizaci, elektricky nastavitelná sedadla, kvalitní audiosystém, aerodynamicky optimalizovaná širokoúhlá zpětná zrcátka i výsuvné ostřikovače světlometů. Model 959 tak představoval vynikající ukázku technického mistrovství Porsche. Dokončení projektu však bohužel připadlo na období hospodářského útlumu v roce 1988, který automobilku málem připravil o nezávislost. Výroba tohoto supersportu v tichosti skončila a s ní i působení Petera Schutze a Helmutha Botta v Porsche. Testovací vůz zachycený na našich fotografiích je jedním ze čtyř prototypů, které automobilka dosud vlastní.
„Vůz postavený na základech modelu SC ukazuje zajímavý detail z období testů: instrukce na náboji volantu vyznačené páskou Dymo.“
959
22
Otvory v opěrce hlavy sedadla řidiče, které měly sloužit jako průchody pro závodní pásy, představovaly prvotní vývojové řešení pro model 959 Sport. Tento model ve skutečné velikosti zároveň ukazuje, jak výrazně karoserie typu 959 vycházela z modelu 911
Studie, testovací vozy a prototypy
23
Rodinná sbírka
Butziho
Spee Unikátní Porsche 993 Speedster vzniklo na přání muže, který navrhl původní 911. Dostali jsme vzácnou příležitost prohlédnout si tento mimořádný exemplář zblízka
72
Butziho Speedster
dster 73
Závodní vozy
Velká ryba Pravidla závodní skupiny 5 dávala výrobcům při úpravách vozů odvozených od sériových modelů značnou volnost. Konstruktér Norbert Singer jejich možnosti využil až na hranici přípustného. Pod jeho vedením tak vzniklo Porsche 935/78, zvané Moby Dick
94
Moby Dick
V
sedmdesátých letech získalo Porsche na světových závodních tratích řadu trumfů a zásluhou přeplňovaných motorů si dokázalo udržet převahu nad soupeři. Generální ředitel slavné automobilky Ernst Fuhrmann pevně věřil, že sportovní úspěchy pozitivně ovlivní i prodej sériových vozů. Závodní oddělení tehdy posílil konstruktér Norbert Singer, který se původně chtěl věnovat letectví. Když ho však v březnu 1970 oslovilo Porsche, neodolal. Zájem o letectví a kosmonautiku Singera obohatil o znalosti aerodynamiky, také chápal, jakou roli přitom hraje snižování hmotnosti. Získanou odbornost při práci na závodních vozidlech dobře využil. Ve službách firmy Porsche
nejprve řešil chlazení mimořádně výkonných závodních vozů 917, během několika let se však začal výrazně prosazovat i v dalších projektech závodního oddělení. Na začátku sezony 1976 označovaly předpisy Mezinárodní automobilové federace (FIA) vozy skupiny 5, oficiálně vedené coby „vozy zvláštní produkce“, jako siluetové. Tento termín však nikde přesněji nespecifikovaly, což dávalo výrobcům volnost při stavbě výkonných závodních speciálů, které vzhledem připomínaly sériové automobily, ale sloužily výhradně k závodění. Porsche do této skupiny zařadilo typ 935. Po prvních dvou vývojových verzích následovalo třetí provedení – zrodil se robustní model 935/78 neboli Moby Dick.
První verze z roku 1976 dostala plošší zadní křídlo a světlomety na obvyklém místě v blatnících. Verze pro rok 1977 už naznačovala, jak bude vypadat špičkové provedení. Z klasicky tvarovaných předních blatníků zmizely světlomety a samotné blatníky získaly oblejší, aerodynamičtější tvar. Vývoj modelu 935 vedl právě Norbert Singer: „Tehdejší předpisy mi vyhovovaly. Jejich výklad navíc záležel na automobilce, pro kterou jste pracovali. Blatníky pro Porsche 911 byly hodně široké, protože musely pojmout světlomety. Předpisy nám ale při jejich úpravě dávaly volnou ruku, proto jsme vůz mohli prakticky úplně proměnit. Když jsme světlomety přesunuli níž, do nárazníku, auto získalo zcela jiný vzhled.“ 95