Objevy & vynálezy Encyklopedie
Fascinující cesta od pěstního klínu přes parní stroj po lety do vesmíru
Objevy a vynálezy
Obsah Starověké civilizace 7 Zbraně a člověk 8 Hmotný pokrok 10 Co se třpytí 12 Objevy a vynálezy 14 Vynálezy doby železné 16 Vůdci a myslitelé doby železné 18 Základy civilizace 20 Základ úspěchu 21 Síla spojení 22 Od vlákna k přízi 24 Válečné vynálezy 25 Vypálit! 26 Hodit 28 Mocnější než meč 30 Kde je sever? 31 Pohled do skla 32 Vytváření zásob 34 Aby potraviny vydržely
30
94 Objevování Země
11
37 Mapování Země 38 Dobrodružství Marka Pola 40 Čína objevuje Západ 42 Cesta do Indie 43 Nový svět 44 Zkratky a cesty kolem světa 46 Objevování Severní Ameriky 47 Země na druhém konci světa 48 James Cook 50 Expedice Lewise a Clarka 52 Revoluce evoluce 54 Objevování Afriky 56 Dobrodružství v přestrojení 58 Cesta kolem světa za 72 dní! 59 Ztracená města Inků 60 Mrazivé výpravy 62 Závod o dobytí severního pólu 64 Na špičce světa
49
4
OBSAH
Elektronika a komunikace 67 Přelomové objevy v elektronice a komunikaci 68 Elektronky 69 Polovodiče a mikročipy 70 Baterie 71 Kalkulačky 72 Solární energie 74 Telegraf 75 Rádio 76 Televize: pohyblivé obrázky přes rádiové vlny 78 Kdo vynalezl telefon? 80 Mobilní telefony: stará technologie v moderním vynálezu 82 Nepostradatelný pomocník 84 Počítače: plody tkalcovského stavu 86 Vývoj počítačů 88 Digitální knihovny 90 Internet 92 Počítačové sítě 94 Umělá inteligence
154
131 Objevy v medicíně 127 Zázraky medicíny 128 Nahlédnutí do těla 130 Fotky ve službách lékařů 132 Vyšetřování pacientů 134 K čemu slouží biopsie? 136 Historie hygieny 138 Jak předcházet infekcím 140 Teorie přenášení infekcí 142 Nepostradatelné léky 144 Jak funguje chirurgie 146 Zhoubné a nezhoubné nádory 148 Jak opravit lidské tělo 150 Lékařská pomoc 152 Co je to transplantace? 154 Genetika 155 Královské zvláštnosti
81
Vynálezy v pohybu 96 Plnou parou vpřed 98 Hledání rovnováhy 100 Železnice 101 Silnice 102 Co je spalovací motor? 104 První auta 106 Sběratelské automobily 107 Svět na kolejích 108 Aby se kola točila dál 109 Éra omnibusů 110 Sklidit, co jsme zaseli 111 Armáda na kolech 112 Chytrá mobilita 114 Lodě, ahoj! 116 Pod mořskou hladinou 118 Když lidé snili o létání 120 Vzhůru k nebi 122 Start rakety 124 Cesta ke hvězdám
119
104
Vesmír a objevy 157 Do vesmíru 158 Astronomie: od starověku do 19. století 160 Vesmírné závody 5
Objevy a vynálezy
Co se třpytí Dobu měděnou, nazývanou také chalkolit, datujeme přibližně do let 4500 až 3300 př. n. l. Lidé tehdy začali ve větší míře zpracovávat kovy. Zjistili, že zahřátá měď změkne a dá se snadněji tvarovat. Mohli ji tepáním upravovat, tavit, odlévat do forem a míchat s jinými kovy, aby byla pevnější. Měď se dala poměrně snadno těžit a byla odolnější než kamenné nástroje. Pokusy s mědí vedly ke vzniku prvních kovových výrobků a prvních kovářů na světě. Zvoncovitý pohár z doby měděné nalezený ve střední Evropě
Éra bronzu Doba měděná plynule přešla kolem roku 3000 př. n. l. v dobu bronzovou. Na Předním východě lidé objevili, že smícháním mědi a cínu mohou vyrobit bronz. Odtud se tato znalost postupně rozšířila do dalších částí světa. Například v některých oblastech Afriky začala až v 1. tisíciletí př. n. l. Bronz je nažloutlá slitina mědi a cínu. Vyráběly se z něj zbraně, nádoby, šperky, sochy i mnoho dalších předmětů. Jak rostla poptávka po bronzu, lidé hledali nové zdroje cínu stále dál od domova. To vedlo k mnoha výpravám a objevům.
VE SKUTEČNOSTI Většina vědců se shoduje na tom, že prvním kovem, který lidé poznali, bylo zlato. Ukázalo se však, že je příliš měkké, vzácné a drahé pro běžné použití. Brzy si proto začali cenit těch, kteří zlato uměli čistit a zpracovávat. Dobře je to vidět ve starověkém Egyptě. Hrobka faraona Tutanchamona z pozdní doby bronzové, objevená roku 1922, ukrývala množství zlatých pokladů. Jeho slavná pohřební maska ukazuje, jak zruční byli staroegyptští řemeslníci.
10
Náhrdelníky, mísy a prsteny z dánského pokladu z doby bronzové
Měď v přírodní podobě
STAROVĚKÉ CIVILIZACE
Pokroky doby bronzové Po vynálezu kola a plachetnice se objevily první vozy. Rozvíjel se obchod a lidé vyměňovali kovy za různé produkty, například za víno a olej. Matematika se zdokonalovala, což vedlo k novým objevům v astronomii i k přesnějším vahám a měrám. Lidé dokázali stavět úchvatné stavby, jako byly pyramidy, chrámy a zikkuraty. Z dalekých krajů přicházely nové poznatky, včetně různých způsobů vaření a uchovávání potravin. Starověký válečný vůz tažený koňmi Zlatý náramek s býčími hlavami z doby bronzové, nalezený v Transylvánii
Železná dýka z Anatolie. Právě zde se kolem roku 2000 př. n. l. nejspíš začaly používat železné zbraně
Velký zikkurat v Uru v dnešním Iráku
Zbraně z doby bronzové a železné, dnešní Rumunsko
Železný muž V období mezi lety 1200 a 300 př. n. l. nahradilo železo bronz jako nejpoužívanější kov. Kolem roku 900 př. n. l. se lidé naučili přidávat k železu uhlík a vyrábět tak ocel, která byla tvrdší a pevnější. Železné a ocelové zbraně poskytly civilizacím v Řecku a Římě velkou výhodu. To vedlo k rozsáhlým válkám a stěhování národů. Během doby železné vzniklo a zaniklo mnoho království. Černé moře
Istanbul ANATOLIE (MODERNÍ TURECKO) Frýgie
Chattijci
Lýdie
Chetité z Anatolie patřili k prvním národům, které se naučily tavit železnou rudu a vyrábět z ní nástroje
Kárie Lýkie
království Mitanni
Pontos Kappadokie
Urartu
Churrité
Irák Středozemní moře
Sýrie
11
Objevy a vynálezy
Hodit Ne všechny zbraně byly určeny k boji zblízka jako meč nebo palice. Lidé vynalezli také mnoho zbraní pro útok na dálku, například kuši nebo katapult. Jiné, například železné ježky, používali chytře – zraňovali jezdce na koních i jejich zvířata.
Jedna střela za druhou Opakovací kuše zvaná ču-ke-nu patřila k prvním zbraním umožňujícím rychlou opakovanou střelbu. Zásobník nad kuší obsahoval několik předem připravených šípů, které bylo možné vystřelovat rychle po sobě. Střelec tak získával značnou výhodu nad protivníkem, který musel po každém výstřelu znovu nabíjet. Tato kuše se v omezené míře používala ještě během první čínsko-japonské války v letech 1894–1895. Její zdokonalení je tradičně připisováno vojevůdci Ču-ke Liangovi z období Tří říší (220–280 n. l.), archeologické nálezy však ukazují, že existovala už dříve.
Zásobník a šípy starověké čínské opakovací kuše
Železní ježci Železní ježci jsou malé kovové překážky s ostrými hroty, které se používají dodnes. Ve starověku se rozhazovali po zemi, aby zranili nepřátelské vojáky i koně. Roku 331 př. n. l. při bitvě u Gaugamél na území dnešního Iráku pokryli Peršané bojiště železnými ježky, aby zastavili vojsko Alexandra Velikého. To se jim sice nepovedlo, ale železní ježci vojsko Alexandra dost potrápili a používali se i v dalších starověkých armádách. Železní ježci se za první světové války používali k vyřazení koní z boje
Římané pro ježky používali název tribulus
VE SKUTEČNOSTI Zdokonalení železní ježci se používali také během 2. světové války. Američtí, britští a francouzští výsadkáři je rozhazovali na nepřátelských letištích. Ostré hroty propichovaly pneumatiky vozidel a narušovaly zásobování i další činnost nepřítele.
26
STAROVĚKÉ CIVILIZACE
Bumerang Přestože je bumerang nejčastěji spojován s australskými domorodci, ve starověku byl oblíbenou loveckou zbraní také v Africe a Evropě. Ne všechny bumerangy se po hodu vracejí. Některé měly tvar podobný sekeře a používaly se v boji mezi válečníky. Nejstarší dosud známý bumerang byl vyřezán z mamutího klu. Je starý přibližně 40 000 let a byl nalezen v jeskyni na území dnešního Polska.
Lovecké bumerangy zdobené zlatem z hrobky faraona Tutanchamona
Těžké, přirozeně zahnuté mamutí kly byly vhodné pro výrobu bumerangů Římská balista byla starověký vrhací stroj, který vystřeloval šipky nebo kamenné střely na vzdálené cíle
Obří katapult Balista sloužila k vrhání těžkých střel, například kamenů nebo velkých šipek, na vzdálené cíle. Vyvinuli ji staří Řekové a Římané její konstrukci později dále zdokonalili. Největší balisty dokázaly přesně vrhat kamenné střely o hmotnosti až kolem 30 kilogramů na vzdálenost přibližně 450 metrů. Pozdější varianty balisty se změnily v mohutné obléhací stroje, které vrhaly kamenné i zápalné střely na nepřátelská vojska a opevněná města
27
Objevy a vynálezy
Solární energie Víte, co znamená slovo „fotovoltaický“? Termín označuje přeměnu světla na elektrickou energii. Sluneční energii tak lze využít k výrobě elektřiny. Je to skvělá alternativa k jiným zdrojům energie, protože neznečišťuje životní prostředí a je obnovitelná.
Fotovoltaické články Sluneční energii přeměňují na elektřinu malá zařízení zvaná solární články. Desítky článků tvoří solární panely. Velké skupiny panelů vytvářejí solární elektrárny, které dodávají elektřinu do továren, kanceláří i domácností. Solární panely si lidé mohou instalovat také na střechy svých domů.
Čistá a obnovitelná energie Běžné zdroje energie, jako jsou dřevo, uhlí, ropa nebo jaderná paliva, vytvářejí při svém využívání odpad. Naproti tomu sluneční energie je čistá, protože nevytváří škodlivé emise ani odpad a nepoškozuje životní prostředí. Navíc je její zásoba prakticky nevyčerpatelná.
1839
1860–1890
Alexandre-Edmond Becquerel objevil fotovoltaický jev.
Francouzský matematik Augustin Bernard Mouchot a jeho asistent Abel Pifre sestrojili první motory poháněné sluneční energií.
1954 Darryl Chapin, Calvin Fuller a Gerald Pearson si nechali patentovat využití křemíku v solárních článcích.
1905 Albert Einstein vysvětlil fotoelektrický jev a představil teorii relativity. Za objasnění fotoelektrického jevu později získal Nobelovu cenu za fyziku za rok 1921.
Úplné zatmění Slunce pomohlo proslavit Einsteina a jeho obecnou teorii relativity
1891 Americký vynálezce Clarence Kemp si nechal patentovat první solární ohřívač vody.
Alexandre Becquerel 72
ELEKTRONIKA A KOMUNIKACE
Vývoj využití sluneční energie 1955 Solární články se začaly vyrábět pro komerční využití. Prvními výrobky byly například automaty na mince a některá elektronická zařízení.
Polovina 50. let 20. století Architekt Frank Bridgers navrhl první kancelářskou budovu využívající solární ohřev vody. Solární panely na kosmické družici
1981
1963
1958
Letoun Solar Challenger, který zkonstruoval Paul MacCready, přeletěl z Francie do Anglie.
V Japonsku byl instalován fotovoltaický systém o výkonu 242 W, tehdy největší na světě.
Vanguard 1 se stal první družicí napájenou solárními články. Ty dodávaly elektřinu jednomu z jeho vysílačů více než šest let. Ostatní tehdejší družice používaly běžné baterie, které se rychle vybíjely. Solární panely se proto brzy rozšířily a dodnes jsou hlavním zdrojem elektřiny pro většinu družic.
1982
2000
Hans Tholstrup projel solárním automobilem Quiet Achiever trasu z Perthu do Sydney v Austrálii. Dokázal, že automobily poháněné sluneční energií mohou být velmi účinné.
Astronauti začali na Mezinárodní vesmírné stanici instalovat dosud největší soustavu solárních panelů ve vesmíru. Každé „křídlo“ tvořilo 32 800 solárních článků.
Nabíjecí stanice pro solární automobil
Mezinárodní vesmírná stanice má čtyři páry solárních panelů
1983 V údolí řeky Hudson v USA byl postaven první dům napájený pouze solárními články.
Solární elektrárny jsou nejrychleji budovaným zdrojem energie
73
Objevy a vynálezy
Kdo vynalezl telefon? Většina lidí si myslí, že telefon vynalezl v roce 1876 Alexander Graham Bell (1847–1922). Příběh tohoto vynálezu je ale mnohem zajímavější! Už v roce 1848 začal italský vynálezce Antonio Meucci (1808–1889) pracovat na zařízení, které dokázalo přenášet hlas na dálku. V roce 1871 si chtěl svůj nápad nechat v USA patentovat. Neměl však dost peněz na řádný patent a jeho žádost nebyla dokončena.
Bellův první telefon dostal název Centennial Model. Veřejnost ho poprvé spatřila 25. června 1876 na velké výstavě ke stému výročí založení USA ve Filadelfii
Starý telefon napájený baterií První telefony připomínaly svícny
VÍTE, ŽE? První slova, která Bell pronesl do telefonu, byla určena jeho pomocníkovi. Řekl: „Pane Watsone, pojďte sem. Chci vás vidět.“
78
ELEKTRONIKA A KOMUNIKACE
Celý příběh Bell pracoval na svém telefonu v 70. letech 19. století, tedy ve stejné době, kdy se podobným zařízením zabýval také Meucci. V roce 1876 požádal Bell o patent na svůj vynález. Meucci přitom už o několik let dříve oznámil úřadům, že vyvíjí zařízení k přenosu hlasu. Na řádný patent však neměl dost peněz. Bell naopak uspěl – získal patent a telefon mu přinesl slávu i bohatství. Meucci se s tím nechtěl smířit a spor o Bellův patent se dostal až před soud. Jeho konce se však nedožil. Teprve v roce 2002, více než sto let po Meucciho smrti, americká Sněmovna reprezentantů oficiálně uznala jeho významný podíl na vývoji telefonu. Tím však příběh telefonu nekončí! Podobný přístroj vyvíjel také americký vynálezce Elisha Gray (1835–1901). A právě tady přichází neuvěřitelná náhoda: Gray a Bell se obrátili na patentový úřad ve stejný den – 14. února 1876! Bell byl o pár hodin rychlejší a nakonec patent opravdu získal. Právě jeho jméno se proto na dlouhou dobu spojilo s vynálezem telefonu, přestože na podobných přístrojích tehdy pracovali i další vynálezci.
Elisha Gray vynalezl také hudební telegraf, který dokázal přenášet různé tóny
Telefony napájené bateriemi První telefony nebyly napájeny elektřinou z telefonní sítě, ale měly vlastní baterie. Některé byly navíc vybaveny induktorem – malým generátorem elektrického proudu. Před hovorem proto bylo třeba zatočit klikou na pravé straně telefonu. Vzniklý proud rozezněl zvonek na druhém konci. Bez zatočení klikou by telefon nezazvonil.
ÚŽASNÉ OSOBNOSTI První telefonní seznam doporučoval zdravit veselým „Hulloa!“. Bell dával přednost námořnickému „Ahoy!“, ale nakonec zvítězilo „Hello!“, které pro telefonování prosazoval Thomas Edison. K ukončení hovoru se používalo „That is all!“ („To je vše!“). Dnešní „goodbye“ s vynálezem telefonu nesouvisí – toto slovo vzniklo už o několik století dříve.
První bezdrátový telefon byl představen v roce 1962 na světové výstavě v americkém Seattlu Svícnové telefony brzy nahradily telefony s otočným číselníkem a později s tlačítky
79
Encyklopedie PROČ & JAK
Objevy & vynálezy
Poznejte, jak se lidstvo dostalo od kamenné sekery k letům do vesmíru!
Rod in ná e d ie e n c yk l op
VĚDCI, OBJEVITELÉ & VYNÁLEZCI
EPOCHA ELEKTRONIKY
Od Archimeda a Marka Pola k Einsteinovi a Teslovi. Kolo, písmo, kompas i výpravy za hranice známého světa!
Přes revoluční telegraf, telefon, rádio a televizi k mikročipům, počítačům a AI revoluci
ZÁZRAKY MEDICÍNY
Parní stroje, železnice, první auta, ponorky, letadla i rakety. Vynálezy, které rozhýbaly svět
Objevy zachraňující životy: Jennerovo očkování, Flemingův penicilin, rentgen, transplantace a taje DNA
Objednací kód: ZEP2692. Výhradní distribuce Zoner Press – Zoner a. s., Nové sady 18, 602 00 Brno, obchod@zonerpress.cz
OD PÁRY KE HVĚZDÁM
Doporučená cena 299 Kč, na Slovensku 14,90 € ISBN 978-80-7525-911-0
Příbě hy ino vátorů