Encyklopedie
Dějiny světa Bohatě ilustrovaná historie lidstva od pravěku až po moderní dobu
Dějiny světa
Egypt Země pyramid Fascinovaly vás někdy pyramidy, mumie či amulety ve tvaru skarabů? Víte, kdo byli Sarkofágy sloužily k uchování balzamovaného těla zesnulého Hatšepsut, Nefertiti nebo Tutanchamon? Pocházeli ze starověkého Egypta, jedné z hlavních civilizací starověkého světa. Egyptská města se rozprostírala na březích Nilu, nejdelší řeky Afriky. Každoroční záplavy přinášely na nilské břehy bahno bohaté na živiny. Tato úrodná půda umožnila rozvoj zemědělství a hojné sklizně, díky nimž se Egypt stal bohatým a mocným státem.
Pokrok starověkých Egypťanů Egyptská civilizace se zpočátku rozvíjela ve dvou částech – v Horním a Dolním Egyptě. Kolem roku 3200 př. n. l. je sjednotil král Narmer. V nilském údolí ale už dříve žili kočovníci, kteří se živili zemědělstvím, lovem a sběrem. V průběhu staletí se schopnosti a znalosti Egypťanů stále zdokonalovaly. Byli to zdatní matematici, fyzici, lékaři, astronomové i stavitelé lodí. Vynikali v umění, architektuře a stavitelství, jak dokládají četné památky v čele s úchvatnými pyramidami, chrámy v Abú Simbelu, Velkou sfingou v Gíze nebo úžasnými hrobkami v Údolí králů. Tyto velkolepé stavby uchvátily pozdější římské císaře natolik, že obelisky (obrovské kamenné sloupy) z Egypta odváželi, aby je vztyčili ve své domovině na oslavu vlastních vítězství. Dokonce i Washingtonův monument z 19. století, největší obelisk na světě, je inspirován architektonickými divy starověkého Egypta.
Velká pyramida v Gíze, jeden ze sedmi divů starověkého světa, byla po více než 3 800 let nejvyšší stavbou planety
14
STAROVĚKÝ SVĚT
Hieroglyfy Starověcí Egypťané používali hieroglyfické písmo, které bylo založené na piktogramech (obrázcích). Původně každý předmět, činnost či myšlenku vyjadřoval jeden obrázek. Později začaly piktogramy označovat i jednotlivé hlásky či jejich skupiny. Základní hieroglyfy Egypťané vytvořili mezi lety 3400–3200 př. n. l. Kolem let 2000–1700 př. n. l. se už jednalo o vyspělý písemný systém s několika stovkami znaků. Egyptské hieroglyfy dnes dokážeme číst díky objevu Rosettské desky (chrámového dekretu) jedním z Napoleonových důstojníků během jeho egyptské invaze v roce 1799.
Víra v posmrtný život Egypťané byli polyteisté, to znamená, že uctívali mnoho bohů. Prováděli nespočet náboženských rituálů a obřadů. Jejich král, faraon, platil za ztělesnění bohů. Egypťané také věřili v posmrtný život. Proto své zemřelé (zejména ty významné v čele s králem a jeho rodinou) mumifikovali. Podle jejich víry bylo zachovalé tělo potřeba, aby mohl nebožtík pokračovat v existenci.
Hieroglyfy rámují reliéfní výjev nalezený v hrobce, který zobrazuje pohřební výbavu
K mumifikaci Egypťané používali různé byliny, balzamovací prostředky a lékařské metody, aby tělo vysušili a zabránili jeho rozkladu. Nakonec ho ovinuli dlouhými pruhy látky, čímž vytvořili mumii, a uložili do krásně zdobené rakve a sarkofágu. Ty byly poté umístěny do hrobek, které pozůstalí naplnili ovocem, vínem, soškami, zlatými nádobami, nádobím a dalšími předměty, které mrtvý potřeboval v posmrtném životě. Často do hrobek dávali také mumie služebníků, manželek a domácích mazlíčků (zejména koček) zesnulého, aby mu dělaly společnost.
Socha slunečního boha Rea vytesaná do kamene
Pyramidy v Gíze byly původně pokryty vrstvou bílého vápence a Velká (Chufuova) pyramida měla na vrcholu zlatý pyramidion (špičku ve tvaru pyramidy), který se však ztratil
15
Dějiny světa
Mayové V roce 2012 mnoho lidí na celém světě věřilo, že nastane konec světa. Vycházeli přitom z mayského kalendáře, který údajně předpověděl, že svět, tak jak ho známe, skončí. Předpovězená katastrofa, jak se ukázalo, skutečná nebyla. Zato Mayové ve starověké Mezoamerice bezpochyby skuteční byli.
Kdo byli Mayové? Mayská civilizace vznikla už ve 2. tisíciletí př. n. l. na poloostrově Yucatan. Mayové měli velmi vyspělou kulturu založenou na zemědělství, obchodu a vědě. Její obyvatelé se řídili propracovaným systémem náboženství a mytologie. Jejich říše postupně zanikla po příchodu Španělů, avšak Mayové žijí v Mezoamerice dodnes.
Stupňovité pyramidy Pyramidy nestavěli jen starověcí Egypťané, ale i další národy v jiných částech světa. Například Mayové. Nejznámější je jejich stupňovitá pyramida ve městě Chichén Itzá, která sloužila jako chrám boha Kukulkána. Má čtvercovou základnu, řadu teras a schodiště po každé straně.
PŘEKVAPIVÁ FAKTA Má se za to, že Mayové jako první začali používat vanilku. Přidávali ji do nápojů, které obsahovaly směs koření a kakaa. Tyto nápoje se však podávaly pouze elitám – královské rodině, kněžím či válečníkům.
Květ a tobolka (lusk) vanilkovníku
28
Písmo Mayové měli plně vyvinutý písemný systém. Jedná se o nejlépe zdokumentované a rozluštěné písmo z předkolumbovské Ameriky. Skládalo se z hieroglyfů – znaků v podobě obrázků. Podařilo se jej rozluštit až na konci minulého století. Mayové vynikali také v astronomii a matematice. Jejich hospodářství bylo z velké části závislé na zemědělství a jejich hlavní plodinou byla kukuřice.
Kromě úchvatných měst s pyramidovými chrámy, paláci či observatořemi stavěli Mayové také dálkové cesty přes džungli či podzemní nádrže na vodu. Kukulkánova pyramida byla údajně navržena tak, aby fungovala jako kalendář. Každá ze čtyř stran má 91 schodů. Spolu s jedním stupínkem na vrcholu to dává celkem 365 schodů
Hieroglyfy starověkých Mayů
STAROVĚKÝ SVĚT
Aztékové
Slovo „Aztékové“ je odvozeno od slova „Aztlan“, které znamená buď „bílá země“, nebo „země bílých volavek“. Aztékové zahrnovali různá etnika a byli organizovaní do městských států. Jejich říše vznikla spojením tří městských států v roce 1428.
Zemědělství Aztécká říše se rozkládala na území středního Mexika a šlo o nejmocnější sílu v regionu. Aztékové zdokonalili techniky v oblasti zemědělství, architektury, umění, písemných systémů, metalurgie a správy. Byli vynikajícími zemědělci a pro pěstování plodin využívali téměř veškerou dostupnou půdu. Dokonce obdělávali i bažiny! Byli také známí využíváním zavlažovacích systémů.
PŘEKVAPIVÁ FAKTA Montezuma II. byl devátým panovníkem Aztéků (vládl 1502–1520 n. l.). Jako schopný vojevůdce rozšířil území říše. Do dějin se zapsal střetem se španělským dobyvatelem Hernánem Cortésem a také slovním spojením „Montezumova pomsta“. Tento výraz se používá, když cizinec na cestách dostane průjem po vypití místní vody. Když Španělé v čele s Cortésem dorazili do Aztécké říše, Montezuma je přivítal jako hosty. Nabídl jim dary a také kakaový a vanilkový nápoj vyhrazený pro elitu. Cortés však Montezumu zadržel a držel ho v zajetí až do jeho smrti. Portrét aztéckého krále Montezumy
Náboženství
Sluneční bůh Tonatiuh
Aztékové měli velmi zajímavé bohy a náboženské zvyky. Většina jejich božstev byla spojena s přírodou. Například Tlaloc vládl dešti a Quetzalcoatl, bůh v podobě opeřeného hada, vládl mimo jiné obloze i zemi. Aztékové také věřili, že jim Quetzalcoatl daroval kakao. Uctívali i Huitzilopochtliho, boha války. Velkou moc měl sluneční bůh Tonatiuh, pro kterého Aztékové prováděli lidské oběti, jimž vyřezávali srdce z těla zaživa. Obětovanými byli obvykle lidé z jiných kmenů či váleční zajatci. Někteří badatelé se domnívají, že Aztékové obětované maso také jedli.
Kalendář Aztékové vymysleli propracovaný kalendář, který se skládal ze slunečního roku (o 365 dnech) a posvátného roku (o 260 dnech) a vycházel z náboženských rituálů a obřadů. Aztécká říše byla na vrcholu na počátku 16. století za vlády Montezumy II. Brzy poté, v roce 1521, se pod náporem španělských dobyvatelů rozpadla.
Sluneční kámen s prvky aztécké mytologie a kosmologie 29
Dějiny světa
Křížové výpravy
ANGLIE
Atlantský
SVATÁ ŘÍŠE ŘÍMSKÁ Paříž
Řezno Mety
FRANCIE
oceán Ve vrcholném středověku vyhlásili papežové sérii náboženských válek proti muslimům s cílem dobýt svaté město Jeruzalém. Říká se jim křížové výpravy. Historici tradičně rozlišují osm hlavních křížových výprav, k nimž došlo v letech 1096 až 1291. První křížová výprava
Vídeň
Benátky
Bělehrad
Janov
Marseille
Černé moře
Konstantinopol
Řím
ŠPANĚLSKO
BYZANTSKÁ ŘÍŠE
Lisabon
St
Účastníci před zahájením výpravy skládali slib a byli označeni znamením kříže na oděvech a praporech. Proto se jim říkalo křižáci
V letech 1097–1098 postupovali křižáci spolu s Byzantinci přes území Seldžuků v Anatolii (dnešní Turecko) a Levantě a dobyli významná města, jako byla Antiochie nebo Nikája (dnešní Iznik). Na dobytých územích pak vznikly čtyři křižácké státy s centry v Jeruzalémě, Edesse, Antiochii a Tripolisu.
Dobytí Jeruzaléma během první křížové výpravy provázelo kruté drancování a vraždění obyvatel města
54
do
SELDŽUCKÁ ŘÍŠE Edessa
ze
mn
ím
oř
e
Jeruzalém
V roce 1095 vyzval papež Urban II. všechny křesťany, aby povstali proti muslimům, zejména seldžuckým Turkům, kteří ovládali Svatou zemi. Odezva byla ohromná! Následujícího roku vyrazily na válečnou pouť tisíce prostých lidí, vycvičených rytířů i šlechticů. Vznikly čtyři hlavní armády pod velením Raimonda IV. z Toulouse, Godefroye z Bouillonu, Huga z Vermandois a Bohemunda z Tarentu. Pod velením kazatele Petra Poustevníka se vydala na cestu i nesourodá skupina rytířů a prostých lidí, nazývaná lidová křížová výprava.
1096–1099
PŘEKVAPIVÁ FAKTA
ře
Křesťanské státy Muslimské státy Křižácké státy 1. kruciáta, 1096–1099 2. kruciáta, 1147–1149 3. kruciáta, 1189–1192 4. kruciáta, 1202–1204
1147–1149 Druhá křížová výprava V roce 1144 dobyl mosulský vládce Zengí zpět Edessu (v dnešním Turecku), čímž šokoval ostatní křižácké státy. V reakci na to vyhlásil papež Evžen III. druhou křížovou výpravu. Do jejího čela se postavil francouzský král Ludvík VII. a německý král Konrád III. Po sérii porážek zaútočili křižáci s 50 000 muži na Damašek. Vládce Damašku požádal o pomoc Zengího nástupce Núr ad-Dína, který jeho prosbu vyslyšel. Kvůli špatné strategii a hrozbě blížícího se nepřátelského vojska museli křižáci nakonec ustoupit.
Konrád III. (1093–1152) byl prvním německým králem z rodu Štaufů
STŘEDOVĚK Třetí křížová výprava V roce 1169 obsadily jednotky Núr ad-Dína – pod velením generála Širkúha a jeho synovce Saladina – egyptskou Káhiru. Krátce nato se Saladin stal sultánem a začal dobývat zpět křižácké státy a Jeruzalém. Jeho vojska zvítězila v roce 1187 v rozhodující bitvě u Hattínu, což vedlo k zahájení třetí křížové výpravy. Křesťanským hrdinou byl tentokrát anglický král Richard I. zvaný Lví Srdce. V roce 1191 porazil Richard Saladina u Arsufu, dobyl zpět město Jaffa a do jisté míry obnovil křesťanskou nadvládu. Jeruzalém se však křižákům dobýt nepodařilo.
Čtvrtá křížová výprava Tato výprava, kterou svolal papež Inocenc III., se do Svaté země ani nedostala. Křižáci místo toho dobyli Konstantinopol a značné území byzantské říše a založili křižácké státy v Řecku.
Po bitvě u Hattínu ušetřil Saladin život jeruzalémského krále Kvida z Lusignanu Křižáci při obléhání Konstantinopole v roce 1204
1189–1192
1202–1204
1208–1271
Poslední křížové výpravy Pozdější křížové výpravy úspěch nepřinesly. V roce 1212 se skupina dětí, žen, starých lidí a chudých vydala na tzv. dětskou křížovou výpravu, která se však nedostala daleko. Papež Inocenc III. vyhlásil v roce 1213 pátou křížovou výpravu proti Egyptu. Útoky po moři i po souši skončily v roce 1221 kapitulací křižáků. V šesté křížové výpravě (1228–1229) získal císař Fridrich II. Jeruzalém od sultána al-Kámila diplomatickou cestou. Když smlouva vypršela, muslimové město znovu obsadili. V letech 1248–1254 vedl Ludvík IX. Francouzský sedmou křížovou výpravu do Egypta, ale skončila neúspěchem. V roce 1270 Ludvík zahájil osmou křížovou výpravu poté, co mamlúcký sultán Bajbars zničil Antiochii. Výprava se však nikdy nedostala do Sýrie a Ludvík zemřel v Tunisu. V roce 1291 dobyli muslimové poslední křižácké město ve Svaté zemi Kromě výprav do Svaté země vyhlásili Akkon a definitivně papežové mnohé křížové výpravy proti tím ukončili nadvládu pohanům a kacířům v Evropě. Mířily například proti českým husitům křesťanů ve Svaté zemi.
55
Dějiny světa
Druhá světová válka
Další válečný konflikt, který zasáhl téměř celý svět, probíhal v letech 1939–1945. Válku vedly dva hlavní bloky: Spojenci a mocnosti Osy. Osu tvořila koalice nacistického Německa, Itálie a Japonska. V různých fázích války se k ní připojily státy jako Slovensko, Rumunsko, Bulharsko, Maďarsko či Thajsko. Spojenci zahrnovali Velkou Británii a její kolonie, Francii, Polsko, Čínu a další země. V červnu 1941 se k nim přidal Sovětský svaz a v prosinci téhož roku také Spojené státy. Do konce války zemřelo okolo Konflikt výrazně zasáhl civilní Sověti posílali válečné zajatce, obyvatelstvo. Na fotografii jsou sovětské odpůrce režimu a další nežádoucí 70 milionů lidí, přičemž většinu děti v úkrytu osoby do pracovních táborů zvaných gulagy, kde otročili v krutých obětí tvořili civilisté. podmínkách
Vzestup Hitlera a Mussoliniho Po první světové válce přišlo Německo o značné bohatství i národní sebevědomí. Mužem, který Němcům nabídl líbivá řešení, byl Adolf Hitler, vůdce nacistické strany, který se roku 1933 stal říšským kancléřem a záhy i faktickým diktátorem. Mezitím se Itálie dostala pod vliv diktátora Benita Mussoliniho, jenž sliboval vybudování mocné říše.
ÚŽASNÉ OSOBNOSTI Za druhé světové války měli nacisté strach ze špionky přezdívané „Kulhající dáma“. Navzdory veškerému úsilí se jim ji nikdy nepodařilo dopadnout. Touto výjimečnou ženou byla britská agentka pracující pro Američany Virginia Hallová. Navzdory svému handicapu (měla protézu nohy) organizovala útěky válečných zajatců, vydávala odbojové tiskoviny a předávala Spojencům klíčové informace. Německý Hauptsturmführer Klaus Barbie, přezdívaný „řezník z Lyonu“, ji považoval za nejnebezpečnějšího spojeneckého agenta.
Hitler nechal uvěznit miliony Židů v koncentračních táborech, kde žili a umírali v nelidských podmínkách. Stejně jako Židy nacisté pronásledovali a hromadně vyvražďovali i další skupiny „nežádoucích“, jako byli Romové, homosexuálové, osoby s postižením, političtí oponenti aj. Toto strašlivé vyhlazování se nazývá holokaust a padlo mu za oběť přibližně 11 milionů lidí
Začátek války Hitler obsadil Rakousko a pod nátlakem, Mnichovskou dohodou mezi mocnostmi, získal pohraničí Československa. V březnu 1939 obsadil zbytek a vytvořil Protektorát Čechy a Morava. Uzavřel také dohodu se Sovětským svazem o neútočení, která měla zajistit vzájemný klid na deset let – a zároveň si tajně rozdělili sféry vlivu ve východní Evropě. Dne 1. září 1939 Německo napadlo Polsko. Francie a Británie následně vyhlásily Německu válku. Do roku 1941 Hitler ovládl většinu Evropy. V červnu téhož roku pak Německo navzdory dohodě zaútočilo i na Sovětský svaz, což se ukázalo jako zásadní obrat ve vývoji války. 150
Obraz Les Marguerites Fleuriront ce Soir (Kopretiny rozkvetou dnes večer) od umělce Jeffreyho W. Basse zachycuje výjimečnou a odvážnou Virginii Hallovou
VÁLKY
Druhá světová válka začala 1. září 1939, kdy Německo napadlo Polsko. Tankové jednotky podporované letectvem (Luftwaffe) podnikaly rychlé a ničivé útoky, které měly protivníka ochromit, než stihne reagovat (tzv. Blitzkrieg – blesková válka)
Japonsko a USA V červenci 1937 japonská vojska napadla Čínu. USA na to reagovaly uvalením hospodářských sankcí na Japonsko. Jednání mezi Tokiem a Washingtonem nepřinesla řešení. Když 7. prosince 1941 zaútočilo Japonsko na americkou tichomořskou námořní základnu Pearl Harbor, vstoupily USA, které se dosud do konfliktu přímo nezapojily, do války na straně Spojenců. Do května 1942 Japonsko obsadilo rozsáhlá území v jihovýchodní Asii včetně Barmy, Malajska, Nizozemské východní Indie, Singapuru a Filipín. V srpnu 1945 svrhly USA atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki. Krátce nato Japonsko kapitulovalo.
Člen Královského pozorovatelského sboru sleduje oblohu kvůli německým bombardérům během bitvy o Británii. V pozadí je kupole katedrály svatého Pavla v Londýně
Konec války S pomocí USA osvobodili Spojenci roku 1944 Francii z nacistické okupace. Na východě byli Němci zatlačováni sovětskou armádou. Nakonec Německo kapitulovalo v květnu 1945. Mussolini byl dopaden při pokusu o útěk před postupujícími spojeneckými silami a 28. dubna 1945 jej italští partyzáni popravili. Jeho tělo pak vystavili hlavou dolů na nosnících rozbombardované benzínové pumpy v Miláně. Hitler 30. dubna 1945 spáchal v berlínském bunkru sebevraždu. Bitevní loď USS Arizona explodovala během japonského útoku na Pearl Harbor
Fotografie mohutného hřibovitého mraku stoupajícího tisíce metrů do výšky zachycuje výbuch první jaderné bomby použité ve válce. Zpustošila japonské město Hirošimu a zabila desítky tisíc lidí, ať už přímo, či na následky ozáření
151