ZEP2206 - Inkové

Velk á kniha

Největší říše předkolumbovské Ameriky

Machu Picchu

Země zlata v srdci peruánských And

Tajemství nebeského města

Bratr proti bratru Válka, která se stala začátkem konce

jaký je Původ Inků?

úchvatná Města a chr ámy

Nenasytní conquistadoři

Inkové a hygiena

Takzvané Princezniny lázně v Ollantaytambu

Inkové a hygiena S

tředověcí a raně novověcí Evropané se hygienou příliš nezdržovali, což se projevilo i na hutném tělesném pachu, který obklopoval zástupce všech společenských vrstev od chudiny po krále, a těžké parfémy učinily jen málo pro jeho zmírnění. Španělské vojsko dokonce kronikáři přirovnávali k Čingischánově armádě, která byla při příznivém větru údajně cítit až na vzdálenost třiceti kilometrů. Špinavá a přelidněná evropská města představovala živnou půdu pro šíření nemocí, které rychle přerůstaly v epidemie.

V inckém prostředí se naproti tomu hygie­na považovala za součást bontonu, vyžadovaly ji také tamní zvyklosti i zákony. Podle svědectví španělských kronikářů museli Inkové dbát nejen o čistotu svých tělesných schránek, ale také šatu, domácností, polí a měst. Na vše pak dohlížel zvláštní pověřenec, zvaný llactacamayoc. Čistotným poddaným se dostalo veřejné pochvaly, špinavci se museli vykoupat a za

Velkolepé incké lázně známe z archeologické lokality Tambomachay poblíž Cuzca

trest vypít vodu, v níž se umývali. V těch nejhorších případech hrozily fyzické tresty a pití různých nechutných lektvarů, ty měly přispět k nápravě a motivovat provinilce k dodržování čistoty. K inckým zvyklostem patřilo i stolování u otevřených dveří – dávali tak na odiv, že se jejich domácnost nemá za co stydět.

V inckých palácích nescházela tekoucí voda, již přiváděl sofistikovaný systém vodních kanálů, ani lázně. Existovaly však také veřejné lázně napájené studenou, ale i teplou termální vodou. Součást řady inckých rituálů tvořily obřadní koupele. Jako příklad může posloužit obřad huarachikuy, při kterém docházelo k uvedení chlapců mezi dospělé. Inkové po čas rituální očisty žádali bohy o ochranu před nemocemi, takže si velmi dobře uvědomovali spojitosti mezi tělesnou hygienou a šířením chorob. Velmi dbali na upravený šat i vzhled, pravidelně si myli vlasy, ošetřovali je bylinkami, aby zůstávaly zdravé a lesklé, holili se a líčili.

Zdroj fotografií: Shutterstock

Zatímco tehdejší evropská města, včetně Paříže či Londýna, čistotou právě nevynikala, Inkové si na ní zakládali

17

Zemětřas Pachacuti

Pachacuti, tvůrce velkolepé říše Tawantinsuyu, na anonymní malbě cuzské školy ze 17. století

19

Původ Inků

Machu Picchu Příběh města v oblacích

Patří k nejznámějším a nejtajemnějším archeologickým lokalitám na světě. Co všechno víme o jeho vzniku, rozkvětu a pádu v zapomnění?

A

merický archeolog Hiram Bingham (1876-1956) se ocitl v koncích. Pátrání po prastarém městě Vilcabamba, v němž nalezli poslední Inkové útočiště před Španěly, opět končilo ve slepé uličce.

Dlouhé měsíce se prodíral džunglí, nasazoval život na strmých horských stezkách, přesto hrozilo, že veškerá snaha přijde vniveč.

Pak, 23. července 1911, se na neúnavného objevitele konečně usmálo štěstí. Místní sedlák Melchor Arteaga si vzpomněl na rozsáhlé rozvaliny města, které ještě žádní odborníci nikdy nezkoumali. Podle hory, na níž se rozkládalo, se mu říkalo Machu Picchu čili Starý vrch.

Cesta k vrcholkům

Druhý den ráno Arteaga svolil, že Binghama na ono místo dovede. Za setrvalého mrholení dlouze stoupali příkrým terénem až k rolnické chýši, kde si Arteaga vyžádal pomoc domorodého mladíka. Pak stačilo pár minut cesty provlhlou vegetací a otevřel se jim velkolepý pohled.

30

Táhly se před nimi řady kamenných staveb, do nichž po staletí nevkročila lidská noha.

Přestože se na nich nesmlouvavě podepsal zub času i houževnatá džungle, stále výmluvně svědčily o vysoké úrovni tehdejší civilizace. Bingham na první pohled poznal zručnou práci inckých kameníků. Konečně našel, co hledal, nepochyboval o tom, že hledí na pozůstatky legendární Vilcabamby.

Ve skutečnosti všechno bylo trochu jinak. Vilcabambu objevil Bingham již dříve, jednalo se o naleziště v lokalitě Espiritu Pampa v provincii Cuzco. Připadalo mu však málo velkolepé, proto mu nevěnoval zaslouženou pozornost.

Machu Picchu: Příběh města v oblacích

01

Proč vzniklo?

Teorie kláštera Slunečních panen

V Machu Picchu archeologové objevili kosterní pozůstatky asi stovky lidí, z toho tři čtvrtiny připsal osteolog George Eaton v roce 1916 ženám.

Jeho výzkum přispěl k teorii, podle níž město patřilo oddaným panenským vyznavačkám slunečního boha Intiho. Moderní analýza Eatonovo zjištění poněkud upravila. Podle nejmodernějších analýz je ženských koster pouhá polovina.

31

60

Vypůjčené zlato

Zdroj fotografie: Getty

Tyto šperky s motivy ochranných božstev a zvířat se tradičně označují za dílo Inků, odborníci však soudí, že pochází spíš z doby starší kultury Lambayeque. Potvrzují to typické „okřídlené“ oči nebo zpodobení pavoučího boha. Přestože jde o známou skutečnost, výstavní instituce často z marketingových důvodů prezentují tyto předměty jako incké. Nejinak tomu bylo na výstavě Zlato Inků v Paříži roku 2010, z níž pochází tato fotografie.

61

Prokletá dynastie

Pizarrovy jednotky se připravují k vyplutí do Nového světa

122

Pád Incké říše

Pád

Incké říše

V době vrcholného rozkvětu incké civilizace došlo k události, která udala dalšímu vývoji zcela nový směr. K peruánskému pobřeží dorazila hrstka španělských kořistníků

123