Masaryk ve fotografii

MASARYK VE FOTOGRAFII

o sobě. A chyběla mu jistá slovní nezávaznost, která si pohrává se slovními hříčkami a verbálními pointami. Slovo je věc vážná, nástroj myšlení a lidského styku; není to míč k pohazování a kejklířství.

———∙——— Hrál se Beethoven, Smetana nebo jiná veliká hudba. V těch chvílích se jeho oči zastřely něčím vzdáleným, zapadly v nepřítomnosti, a ještě dlouho potom byl zamlklý a jaksi nepřítomný. Jako by v tu dobu mu bývala byla nablízku, blíže než vše ostatní, hudební žena, se kterou šel životem.

Jinou hudbu poslouchal spíš motoricky; neauditivně; nevědomky přiznával rukou nebo nohou takt, a spustila-li muzika starou českou polku, měl co dělat, aby nevyskočil a nezadupal v junáckém tanci, ruku nad hlavou a Iuskaje prsty.

———∙——— Nebyl založen příliš vizuálně; snad tu spolupůsobila jeho krátkozrakost, ale hlavně byl příliš obrácen do sebe, než aby bez ustání reagoval na smyslové a hlavně zrakové dojmy. Nejraději měl hodně široký a volný rozhled, který mu dával pocit volnosti; rád viděl veliké staré stromy, vůbec staré památky, a velké kolektivní děje přírodní, jako nástup jara, letní zrání a barvy zlatého podzimu. Jednotlivostí si příliš nevšímal; a když, tedy obyčejně z intelektuálního zájmu, proč to je, jak to přijde a s čím to souvisí.

Přesto, že byl opticky spíše roztržitý a nevšímavý, choval silné sympatie nebo antipatie vizuální. Měl velmi nerad věci zdobené, strojené a neúčelné. „Mně se auta nelíbila, pokud chtěla napodobit ekvipáže; ale teď už vypadají jako stroje, a to je na nich krásné.“ Jako docent ve Vídni si nechal udělat nábytek z měkkého dříví podle své vlastní hlavy. „Tož to byla jen hladce ohoblovaná a sroubená prkna – mám hrozně nerad takové ty ciráty a cifrování.“ Stejně neměl rád v parcích pravidelné záhony, stříhané keře, ronda a jiné takové kumšty. „To je samá scholastika,“ říkal s odporem.

———∙——— Jeho osobní vkus se nejvíc zrcadlí v úpravách Pražského hradu. „To dá hodně práce,“ pravil, „předělat císařský hrad na hrad demokratický.“ Můžete tam sledovat, v čem viděl ten styl demokracie: Je to světlo, prostornost, přísná hladkost – a zvláštní důstojnost. A ovšem žádné ciráty, trety a zbytečnosti.

Karel Čapek

12

V křesle v Lánech, 1930. Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937) osmdesátiletý (Centropress)

13

Uvítání chlebem a solí v Poštorné, 1928. Na své cesty po jižní Moravě vyrážel T. G. M. z židlochovického zámku. Ten byl po Lánech a Topoľčiankách třetím letním sídlem prezidenta, hostil jej však pouze šestkrát (Fotografoval asi Jano Šrámek)

42

Na Moravě s děvčátkem, 1928. Při návštěvě T. G. M. ve Žďáru nad Sázavou jej s kytičkou v ruce uvítala tříletá Evička Neugebauerová. Fotografie pořízená 17. června 1928 se stala jedním ze symbolů první republiky i námětem dobročinné poštovní známky „Dětem“ z roku 1938 (Fotografoval asi Jano Šrámek)

43

Na cvičení v Milovicích, 1926 (Fotografoval Tomáš Vojta)

56

Při odjezdu vlakem z Lán do Židlochovic, 1930. T. G. M. doprovází dcera Alice (ČTK)

57

58

(Škoda Auto)

U automobilu Škoda Hispano-Suiza, 1926. T. G. M. jezdil od konce května 1926 luxusní limuzínou vyráběnou ve španělsko-francouzské licenci, první pod značkou Škoda. Byla vyrobena jen stovka těchto vozů v ceně asi 280 tisíc korun, prezident užíval 25. exemplář

59

(ČTK)

S podnikatelem J. A. Baťou, 1934. Po tragické smrti nevlastního bratra Tomáše roku 1932 se mladší Jan Antonín Baťa (1898–1965) postavil do čela světového průmyslového impéria – v té době již dávno ne jen obuvnického

V průvodu sokolů, 1926. Po pravém boku prezidenta vyjíždí na koni z nádvoří Pražského hradu zřejmě Jindřich Vaníček (1862–1934), náčelník České obce sokolské mezi 1892–1930. Po vzniku ČSR se v roce 1919 podílel na obraně Slovenska proti Maďarům (Fotografoval Tomáš Vojta)

64

S náčelníkem Sokola dr. Vaníčkem, 1926. T. G. M. na koni Hektorovi obhlíží nové sletiště v Praze na Strahově před zahájením VIII. všesokolského sletu. Dřevěné tribuny pojaly 130 000 diváků, stavba se stala základem pro dnešní Velký strahovský stadion (Fotografoval Jano Šrámek)

65

Na Bystřičce, 1931. S dcerou Alicí Masarykovou (Fotografoval Karel Plicka)

106

S Karlem Čapkem v Topoľčiankách, 1928 (Fotografoval Vasil Škrach)

107