v elká ilustrovaná encyklopedie
SEvERSká M ytO lO g IE
Bohové, hrdinové, netvoři a legendy starých vikingů
FINN D. MOORE
X YMIR: Prvotní obr, který vznikl z tání mezi světy ohně a ledu.
ATRIBUTY: Gigantický ledový
obr, z jehož těla vznikl celý svět: maso tvoří zemi, kosti hory, krev moře, lebka nebe. VÝZNAM : Ymir je symbolem prapůvodního chaosu a surové síly, díky jeho smrti bohové vytvořili řádný svět Midgard.
NAHOŘE: Když velké ledovcové kry padají k Muspelheimu, říši ohně, stoupají vzhůru obrovská oblaka prastaré páry, aby opět zmrzla v jinovatku. Nakonec se z nesčetných vrstev ledu vytvoří obří postava a ožije obr Ymir, první z ledových obrů. Ilustrace Emila Doeplera z knihy Walhall, die Götterwelt der Germanen (Valhalla, svět germánských bohů) – strany 124–125. V roce 1905 vydal v Berlíně Martin Oldenbourg
Prázdnota neměla konec, neměla dno, neměla žádné hranice. Táhla se do nekonečna, do soumraku, který nastal ještě před vznikem světla a tmy.
Severně od zejícího jícnu prázdnoty se nacházel Niflheim, říše ledu a mrazivých živlů. Niflheim byl tehdy prázdný svět plný chladné mlhy, v jehož středu tekla velká řeka známá jako Hvergelmir. Ta se vlévala do dvanácti
zázračných pramenů zvaných Elivagar. Hučící vody Hvergelmiru se z Niflheimu valily dolů do prázdnoty, při pádu mrzly a tuhly v obrovské kusy ledovců, vytvářely ledové hory a zaplňovaly nekonečnou prázdnotu.
Led pak padal do Muspelheimu, říše ohnivých živlů. Plameny Muspelheimu stoupaly vstříc padajícímu ledu a jak se přibližoval k nim, rozpouštěly ho. Tající led a jiskřící ohně se
X AUDHUMLA: Posvátná kráva, která se živila ledem. VÝZNAM : Představuje životodárnou sílu a výživu, která dala vzniknout prvním bohům.
X B URI : Praotec bohů v severské mytologii. ATRIBUTY: Zrodil se z ledu, dospělý se zobrazuje jako starý, moudrý a silný bůh. VÝZNAM : Buri je symbolem počátku božského rodu, ze kterého pochází další generace bohů Ásů.
Stvoření ve S míru
Na úsvitu času, ještě před vznikem země, bohů a vůbec čehokoli, existovala velká prázdnota zvaná Ginnungagap
setkávaly a vytvářely obrovská oblaka páry, která stoupala vzhůru, aby opět zmrzla v jinovatku. Další a další pára stoupala vzhůru a mrzla, znovu a znovu, až se z nesčetných vrstev ledu vytvořila obrovská postava. Zrodil se obr Ymir, první z ledových obrů. Snad proto, že se narodil z ledu, chlad necítil. Sám v temnotě hledal v rozlehlých ledových horách nějaký zdroj potravy. Nakonec narazil na obrovskou krávu jménem Audhumla, která se zrodila z ledu stejně jako on. Ymir se živil mlékem, které krávě neustále vytékalo z vemene, a kráva se zase živila olizováním soli z nedalekého kusu ledu. Postupem času kráva svým drsným jazykem led obrušovala a Ymir viděl, jak se z ledu pomalu uvolňuje obrys mužské postavy.
Trvalo několik dní, než kráva svým olizováním odstranila led, a Ymir mezitím usnul. Když spal, z potu jeho podpaží se zrodili dva obři – syn a dcera – a z jeho nohou šestihlavý obr Thrudgelmir, který brzy porodil svého syna Bergelmira. Po třech dnech se muž uvězněný v ledu konečně dostal na svobodu. Jmenoval se Buri, byl pohledný, vysoký a silný. Ymir okamžitě poznal, že Buri není jako on, o tom se nedalo pochybovat. Buri byl bůh, ne obr. Jeho srdce bylo vřelé, ne zmrzlé. Naplňovala ho veškerá laskavost a vlídnost, kterou Ymir postrádal. Buri, praotec bohů, a Ymir, praotec obrů, se na první pohled stali úhlavními nepřáteli.
X BoRR : Syn Buriho, otec Ódina a jeho bratrů. ATRIBUTY: Silný muž a otec božských hrdinů, stojí na začátku boží rodové linie. VÝZNAM : Borr představuje pokračování stvoření a spojení mezi prvním bohem a hlavními bohy Ásy, včetně Ódina.
Vle Vo a VpraVo: Dvě vyobrazení Audhumly, obří krávy. Její vemena živí Ymira a Audhumla se zase živí olizováním soli z nedalekého kusu ledu. Postupně z ledu uvolňuje obrys mužské postavy. Po třech dnech se muž osvobodí. Vysoký, silný a pohledný muž je Buri, předek bohů; Dole : Borr, syn Buriho, na ilustraci z 19. století
Severský
mytologický vesmír
se
skládá z několika světů, z nichž každý odpovídá určité
rase bytostí nebo živlu
Kromě obvyklých odchylek, kterým se při pokusu shromáždit nebo standardizovat často roztříštěné a protichůdné příběhy severských mýtů nelze vyhnout, je obecně přijímáno, že existuje devět hlavních říší, které tvoří vesmír. Těmito devíti říšemi jsou (v přibližném pořadí) Asgard, Midgard, Jotunheim, Helheim, Niflheim, Muspelheim, Vanaheim, Alfheim a Svartalfeheim. Těchto devět říší se nachází ve větvích a kořenech Yggdrasilu. Tento Strom světa funguje jako strukturální osa a středobod celého vesmíru: vše, co existuje, je závislé na síle jeho mohutného kmene a nekonečných větví.
Ne všechny říše jsou si rovny, alespoň z hlediska toho, jak často se objevují v dochovaných mýtech, které dnes máme k dispozici. Například Asgard je domovem bohů. Desítky příběhů se odehrávají v zářivém městě Ásů a jeho okolí, neboť právě zde žijí hrdinové většiny severských mýtů. Podobně Midgard je domovem lidí a také ten se objevuje v mnoha příbězích. Říše jako Svartalfheim a Alfheim – světy temných a světlých elfů – jsou však zmíněny jen několikrát a jen zřídka se objevují jako hlavní prvky nějakého konkrétního příběhu. Je možné, že existovaly mýty, které se na tyto jiné světy zaměřovaly
NAH o ŘE: Koncept Stromu světa Yggdrasil ze 17. století v rukopise Prozaická Edda; VLEVo NAH o ŘE: Ztvárnění mostu mezi Midgardem, Asgardem a Valhallou z počátku 20. století; NA p R o TI: Raný perokresbový diagram severského vesmíru zobrazuje jeho různá království a je položen na Lesní scénu z roku 1841 od nizozemského krajinného malíře Barenda Cornelise Koekkoeka (1803 až 1862). Ačkoli Yggdrasil je „kosmicky velký“ jasan, velké duby se obvykle nazývaly Wodanovými duby (Wodan je regionální nářeční jméno pro Ódina)“
3 BOHOVÉ Z RODU ÁSŮ
LOKIHO TREST
Když mocný Thor vyhnal Lokiho z Aegirova paláce, bůh klamu
věděl, že se mezi Asgarďany
už nikdy nevrátí
Zlomyslný bůh ohně v minulosti přinesl Ásům
mnoho starostí a trápení, ale poté spáchal nejkrutější čin ze všech: zabil Baldra Dobrého a připravil Asgard o jeho světlo a radost. Loki uprchl z Aegirova paláce daleko do hor a doufal, že ho nikdo nenajde. Nakonec se zastavil, aby si odpočinul u půvabné horské říčky. Tam si postavil chýši, která měla čtyři dveře – na sever, východ, jih a západ. Kdyby ho Ódin, pozorující svět ze svého vysokého trůnu v Asgardu, vypátral a vyslal ostatní bohy, aby ho potrestali, Loki by je viděl přicházet a mohl by utéct protějšími dveřmi.
Většinu dní a nocí se snažil přijít na to, jak by mohl v případě ohrožení zmizet. „Zajímalo by mě, jestli by mě chytili, kdybych utekl k potoku a proměnil se v rybu,“ přemýšlel. „Mohl bych se vyhnout háčku, ale existují sítě. Aegirova žena má takovou úžasnou věc na chytání ryb, a ta by mohla být mnohem horší než háček!“ Když Loki přemýšlel o síti, zajímalo ho, jak funguje, a přál si ji vyrobit. Mohl by ji prozkoumat a zjistit, jak se coby ryba může vyhnout tomu, aby se do ní chytl! Sedl si ve své malé chýši k ohni, vzal kus provazu a začal plést síť na ryby. Už byl skoro hotov, když si otevřenými dveřmi z dálky všiml, jak se k jeho chýši blíží tři Ásové. Loki dobře věděl, že ho jdou chytit. Rychle hodil síť do ohně, vrhl se k potoku, proměnil se v pěkného strakatého lososa a skočil do vody.
Tři bohové vstoupili do chýše o chvíli později a jeden z nich si všiml sítě na ryby, která hořela v ohništi. „Podívejte!“ zvolal, „tuhle síť musel Loki vyrobit, aby mohl chytat ryby. Vždycky byl dobrý rybář. Přesně to teď potřebujeme, abychom ho chytili!“
Vytáhli tedy z plamenů poslední kousek sítě, prohlédli si ji a podle ní vyrobili jinou, kterou si vzali s sebou na břeh potoka.
NAPROTI: Potrestání Lokiho od Louise Huarda; NAHOŘE: Loki s rybářskou sítí – ilustrace z tištěného vydání Prozaické Eddy ze 17. století; VLEVO: Loki (uprostřed) se svými potomky: Helou, Fenrirem a Jörmungandrem
FENRIR
Fenrir je obrovský, nestvůrný vlk, který dokáže naráz spolknout dospělého člověka
HLAVNí OBRÁZEK: Ódin bojuje s vlkem Fenrirem – ilustrace od Dorothy Hardyové z knihy Myths of the Norsemen from the Eddas and Sagas od Hélène Adeline Guerberové (1909)
X FENRIR: Obrovský vlk, syn Lokiho a obří ženy Angrbody. ATRIB uT y: Má řetězy kolem tlamy a je připoután magickým poutem Gleipnirem. V ý ZNAm : Je předurčen k tomu, aby v Ragnaröku zabil Ódina. Bohové se ho bojí, a proto ho lstí spoutali. Jeho hněv roste a čeká na svůj čas.
Také Fenrir je synem zlomyslného boha Lokiho a obryně z Jotunheimu jménem Angrboda. Jeho bratrem je Světový had Jörmungandr a samotná královna Helu. Loki se snažil Fenrirovu existenci utajit, stejně jako to udělal s jeho dvěma sourozenci.
Ódin ale brzy vše zjistil a snažil se Lokiho znepokojivé děti vykázat z Asgardu. U Hel a Jörmungandra mu to Loki dovolil, ale ve Fenrirově případě prosil Všeotce, aby vlkovi dovolil v říši Ásů zůstat. Zdůvodnil to tím, že by ho mohli vychovat a vycvičit k tomu, aby v něm převážila spíše dobrá než zlá stránka. To se samozřejmě nepodařilo a bohové byli nuceni Fenrira spoutat, alespoň do té doby, než ho příchod Ragnaröku nevyhnutelně zprostí jeho okovů.
Během Ragnaröku se totiž Fenrir utká s Ódinem a jeho armádou einherjarů. Ačkoli Ódin a jeho přízrační válečníci bojují statečně a krutě, Fenrir je nakonec porazí. V některých pramenech Fenrir Ódina spolkne, zatímco v jiných krále bohů jednoduše roztrhá na kusy nebo mu uštědří smrtelnou ránu. Poté, co Ódin zahyne, se jeho syn Vidar chopí otcova kopí a zaujme v bitvě jeho místo. Fenrirovi roztrhne čelisti a nakonec vlka zabije.
Na rozdíl od Jörmungandra, který má spíše zvířecí charakter a nikdy nepromluví, i na rozdíl od Hel, jejíž povaha je laskavější, než by odpovídalo jejímu původu, se Fenrir skutečně zdá být zcela zlý. Vládne dostatečnou inteligencí, aby mohl mluvit a uvažovat, a když ho bohové vychovávají, komunikuje s nimi. Nejvíc se ale raduje, když může někomu působit bolest a strach, a svou krvežíznivost se nijak nesnaží skrývat. Když se bohové nakonec pokusí Fenrira spoutat, aby nikomu neublížil, a on si uvědomí, že se z pout už nedokáže vymanit, ukousne Tyrovi pravou ruku.
Za Fenrirovy děti jsou někdy považováni velcí vlci Hati a Skoll, není to však potvrzeno. Prameny zmiňují, že se během Fimbulwinteru (mocné zimy), který značí blížící se Ragnarök, rozbují zločinnost po celém světě tak, že Angrboda bude vlky Hatiho a Skolla krmit takovým množstvím kostí vrahů a zločinců, že nikdy nepocítí hlad. Fenrir představoval ve staroseverském náboženství důležitou postavu. Zatímco o mnoha bytostech severské mytologie dnes svědčí pouze jeden nebo dva dochované artefakty, podobu Fenrira a vyprávění o jeho činech lze nalézt vytesané v řadě kamenných sloupů po celé Skandinávii.
Ú PLNĚ NAHOŘE : Lokiho syn Fenrir je obrovský vlk. Bohové jej spoutali, aby nikoho nezabil, ale on při tom ukousne ruku Tyrovi, který ho roky krmil (ilustrace Emila Doeplera z knihy Walhall, die Götterwelt der Germanen z roku 1905); NAHOŘE : Islandský rukopis ze 17. století se zobrazením příběhu Tyra, jenž přišel o ruku kvůli obludnému vlkovi Fenrirovi